Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci

ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí Helena Kolibová Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci Opava 2011

Obecná charakteristika práce Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu: Oblast podpory: Datum zahájení realizace projektu: 1. 10. 2010 CZ.1.07/2.2.00/15.0173 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2012 7.2.2 Vysokoškolské vzdělávání Název: Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci Autor: Doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc. Vydání: první, 2011 Jazyková korekce: autor studijní opory Počet stran: 65 Doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě

Obsah 1 Úvodem... 4 Rychlý náhled studijního materiálu... 6 2 Kvalifikační práce, vymezení pojmů... 9 2.1 Cíl práce... 10 2.2 Důležité pojmy a procesy... 10 2.3 Využití a výběr metod... 12 3 Téma a zadání práce... 16 3.1 Téma práce a jeho volba... 17 3.2 Zadání práce... 18 4 Struktura bakalářské nebo diplomové práce... 23 4.1 Formální úprava BP a DP... 24 4.1.1 Jazyk práce... 24 4.1.2 Tabulky... 25 4.1.3 Vzorce, interpunkce... 27 4.1.4 Grafy, diagramy a obrázky... 29 4.2 Části a formální náležitosti práce... 31 4.3 Pracovní text a jeho revize... 39 5 Práce s prameny a odbornou literaturou... 42 5.1 Odborná literatura a její druhy... 43 5.2 Bibliografická citace... 44 5.3 Způsoby odkazování citování informačních zdrojů... 47 5.3.1 Odkazování pomocí prvního údaje záznamu a data vydání ( Harvardský styl )... 48 5.3.2 Odkazování pomocí průběžných odkazů... 48 5.4 Co patří do seznamu literatury... 49 6 Hodnocení bakalářské a diplomové práce a zveřejňování a ukládání BP a DP... 51 6.1 Hodnocení BP a DP a obhajoba práce... 52 6.1.1 Obhajoba... 53 6.1.2 Příprava a prezentace vystoupení studenta u obhajoby... 53 6.1.3 Nejčastější nedostatky kvalifikačních prací... 55 6.2 Zveřejňování a ukládání BP a DP... 55 7 Závěr... 58 8 Použitá literatura a zdroje... 60 9 Přílohy... 61 3/65

1 Úvodem Studijní opora Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci je koncipována jako metodická pomůcka pro studenty bakalářské a magisterské formy studia Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Snaží se ve stručné a hlavně přehledné podobě předložit a sumarizovat v jednom metodickém materiálu studijní opory klíčové požadavky, kladené na podobu kvalifikačních prací na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity a představit požadované formální náležitosti pro úspěšnou realizaci kvalifikačních prací studentů. Autorský přístup u psaní opory Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci je ovlivněn skutečností, že se studijní opora liší od ostatních svého druhu. Základem pro koncipování předloženého metodického materiálu jsou jak obecné zvyklosti, soustředěné v monografiích na dané téma, které najdete jak v seznamu literatury, tak i v části Pro zájemce na konci každé kapitoly, příklady dobré praxe bakalářských a diplomových prací (které autorka vedla) a především pokyny a platná směrnice děkana fakulty a vedoucích ústavů. Metodické pokyny soustředěné ve studijní opoře sledují širší záběr přínosu pro cílové skupiny příjemců. Informace jsou určeny zejména studentům, ale i vedoucím kvalifikačních bakalářských a diplomových prací, vyučujícím v kurzu diplomový seminář a také oponentům bakalářských a diplomových prací, kteří jsou ve značné míře odborníky z praxe a mají cenný praktický pohled na vybrané téma kvalifikační práce. Text je uspořádán tak, aby odpovídal jednotlivým krokům při zpracování diplomové práce - od zadání tématu, sestavení osnovy práce, popisu struktury kvalifikační práce a požadavky na její formální úpravu při psaní vlastního textu. Velká pozornost je věnována práci s odbornou literaturou, včetně nároků a formy bibliografické citace. Své místo ve studijní opoře má i prezentace požadavků na hodnocení kvalifikační práce ze strany vedoucí práce i oponenta. V závěrečných pasážích naleznete informace o struktuře obhajoby kvalifikační práce a pár rad k její prezentaci. Uvedeme i nejčastější chyby v bakalářských a diplomových pracech. Při vytváření kvalifikační práce musí student sledovat řadu věcí, plnit mozaiku úkolů a formálních náležitostí včetně dodržování časového harmonogramu. Postup od zadání po 4

obhajobu kvalifikační práce ho nutí nejen dělat správné věci, ale je důležité nevynakládat námahu zbytečně, a proto je zapotřebí dělat věci správně. Tj. volit doporučený postup a využit vzdělávací příležitost. Při dodržování metodických zásad studijní opory lze předpokládat, že dojde ke konzistentnímu souladu a návaznosti projektových činností, jejichž výsledkem bude přijetí a úspěšná obhajoba Vaší kvalifikační práce. 5

Rychlý náhled studijního materiálu Studijní opora věnovaná otázkám psaní bakalářské nebo diplomové práce, ustanovením o její formální úpravě a struktuře obsahové složky, je určena studentům bakalářských a navazujících magisterských programů Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Kvalifikační práce (BP a DP) jsou nedílnou součástí studia, tvoří důležitou část státních závěrečných zkoušek a absolutoria. Student zpracováním kvalifikační práce prokazuje, že dovede aplikovat vědomosti a znalosti nabyté studiem v praxi. Ze strany školy je kladen důraz na to, aby závěrečné práce byly původním autorským dílem, výsledkem tvůrčí činnosti autora. Jako celek by neměly být kompilací, pokud zadání kompilaci přímo nevyžaduje. Rady a doporučení nepotřebují jen začátečníci, je však pravda, a to zejména u vytváření písemných statí, potažmo kvalifikačních prací, že se praktickými pokusy tříbí dovednosti studenta prezentovat svůj názor a systematicky analyzovat data s využitím nejrůznějších forem vědeckých postupů. Studijní opora neusiluje o prvoplánové uchopení problematiky v podobě detailní znalosti normy, tj. znalosti, formálních náležitostí a postupů, proto Vás výklad povede k vnímání uplatněné strategie, úpravy a struktury požadavků na kvalifikační práci a jejich souvislostí, kterou je třeba akceptovat jak v přípravné, realizační a závěrečné etapě psaní. Pochopení klíčových požadavků a norem při vytváření vědeckého textu má vytvořit informační základ pro zpracování a úspěšnou obhajobu kvalifikačních prací. Součástí adekvátního postupu je dodržování citační etiky, proto studijní opora vychází mimo jiných textů, které jsou uvedeny v seznamu zdrojů a literatury z metodického pokynu děkana FVP SU v Opavě, jež byl vydán v zájmu potírání plagiátorství na FVP a stanovil pravidla pro využívání informačních zdrojů při přípravě BP a DP na FVP SU podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. Studijní opora má 8 kapitol a přílohy, které v praktickém příkladu ukazují formální náležitosti klíčových částí kvalifikačních prací. 6

Cíle studijního materiálu: Po prostudování studijního materiálu Budete umět: Uspořádat svou BP nebo DP v souladu s předepsanými požadavky na formální i obsahovou stránku kvalifikačních prací. Odhadnout předpokládanou náplň a náročnost kroků při zpracování formálních náležitostí kvalifikační práce. Získáte: Přehled, jak se orientovat v základních zdrojích dat a kde hledat informace o vytváření bakalářské a diplomové práci. Představu o pravidlech vědecké etiky, podobě citační normy a bibliografických záznamů. Informaci o nejčastějších nedostatcích kvalifikačních prací, kterých se tak můžete vyvarovat. Budete schopni: Na základě uvedených praktických příkladů citovat požadovaným způsobem literaturu a sestavovat seznam zdrojů podle pravidel bibliografických záznamů platných pro tištěné zdroje i elektronické dokumenty. Uvádět požadovaným způsobem tabulky, vzorce, grafy, obrázky, diagramy apod. v textu kvalifikační práce nebo jako součást jejich příloh. Lépe porozumět skladbě a podobě kvalifikačních prací. 7

Průvodcem studiem: Studijní opora předkládá návod a popisuje sled postupových kroků, které by mohly usnadnit naplňování studijních povinností při zpracovávání kvalifikační práce na bakalářské nebo magisterské úrovni. Každá kapitola je strukturovaná. Kromě úvodních cílů kapitoly (budete umět, získáte, budete schopni), klíčových slov Vám v orientaci výkladu pomohou části Rychlý náhled kapitoly, Průvodce studiem kapitoly a Souhrn kapitoly. V některých kapitolách je text doplněn o úkol k zamyšlení a v části Pro zájemce je uveden některý další titul, který je schopen nabídnout více informací a může rozšířit požadovanou stručnost výkladu v této studijní opoře o další podrobnější detaily. Sled kapitol odpovídá doporučované logice postupu studenta: Úvod. Kvalifikační práce, vymezení pojmů. Téma a zadání práce. Struktura bakalářské a diplomové práce. Práce s prameny a odbornou literaturou. Hodnocení práce bakalářské a diplomové práce a zveřejňování a ukládání BP a DP. Závěr. Použité zdroje a literatura. Přílohy. Prostudujte si celý text, abyste získali představu o celku a posléze se věnujte vždy požadovaným částem. 8

2 Kvalifikační práce, vymezení pojmů RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této části si představíme návrhy na řešení úvodních problémů, které studenta provázejí při naplňování finalizujících požadavků jejich studia, to je sestavení bakalářské nebo diplomové práce. Zaměříme se na úvodní úkoly, které studenta provázejí, popíšeme požadavky na formulaci cíle práce, dále si uvedeme charakteristiku stěžejních pojmů a procesů při zpracovávání kvalifikační práce. Pojmy a procesy si nemusíte mechanicky zapamatovávat, pro účely kvalifikační práce nestačí vědět, co který pojem znamená, jde o uchopení problému a dovednost najít vhodná řešení k rozvoji teorie oboru či ověření využitelnosti tématu v praxi. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Vymezit obecné schéma postupu zpracovávání kvalifikační práce. Získáte: Přehled o základním pojmosloví, struktuře obecných teoretických metod a klíčových metách u postupu přípravy kvalifikační práce. Budete schopni: Diferencovat vhodné metody zkoumání pro charakterizování vybraného druhu informací, které jsou potřebné k poznání předmětu a jevu kvalifikační práce. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Bakalářská práce, diplomová práce, struktura a kvalita, požadavky, samostatný přístup, pojmy a procesy. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY V kapitole se budeme zabývat vymezením základních pojmů, postupů a procedur, které souvisí s vytvářením kvalifikačních prací studentů. Hlavní osou výkladu je skutečnost, že kvalifikační práce musí být založena na vědeckém poznání, na zjišťování faktů, jejich třídění a interpretaci. Nedílnou součástí přípravy k psaní kvalifikačních prací je také znalost pojmosloví, protože v průběhu studia, ale zejména při zpracovávání bakalářských a diplomových prací, je nutno znát a adekvátně využívat obecné stěžejní pojmy a doporučovaný postup, týkající se odborného výstupu, využité metodiky, obsahu, výzkumů a šetření apod. 9

2.1 Cíl práce Cílem bakalářské nebo diplomové práce je řešení přesně vymezeného zvoleného problému, jehož naplnění postupuje od shromažďování informací, třídění získaného materiálu ke kritice a interpretaci jevu, který osvětluje vnitřní vztahy mezi jednotlivými údaji. Schematicky je možné postup naplňování cíle znázornit takto: výběr tématu vymezení předmětu zkoumání studium literatury pracovní hypotéza zpracování úkolu představa cíle zpřesnění cíle vymezení cíle konkretizace cíle dosažení cíle Vymezení cíle je nutná, ale nikoli jediná a dostatečná podmínka úspěšného řešení diplomové práce. Formulace cíle bývá uváděna v úvodní kapitole práce. Měla by být konkrétní, protože naznačuje smysl celé práce a orientuje tak činnost posluchače. V bakalářské a diplomové práci by měl být patrný a nepřehlédnutelný vlastní přínos studenta, kvalifikační práce by měla být výsledkem samostatných úvah a závěrů. Samostatný a originální přístup posluchače se projevuje ve schopnosti vytvořit si vlastní názor v kritickém přístupu k prostudované literatuře a souběžným praktickým postupům v terénu. Diference Nároky kladené na bakalářskou práci a diplomovou práci jsou diferencované. Vyšší jsou nároky a hodnocení struktury a kvality diplomové práce, která završuje magisterské studium než nároky na bakalářskou práci a bakalářské studium. Týkají se hlediska jejich teoretických východisek, rozsahu analyzovaného materiálu, použití výzkumných metod a praktických aplikací, tak i z hlediska rozsahu a splnění formálních náležitostí práce a její obhajoby. Při zpracování závěrečných prací jsou nároky na rozsah a komplexnost práce přirozeně nižší. Rozsah BP je stanoven minimálně na 40 stran čistého textu (tj. 72 000 znaků), rozsah DP je minimálně 60 stran čistého textu (tj. 108 000 znaků). Do stanoveného počtu stran lze započítat obsah, úvod, vlastní text práce, závěr a přehled použité literatury (zdrojů), nikoli přílohy. Případné překročení počtu stran směrem nahoru může upravit vedoucí ústavu s ohledem na téma práce a specifika oboru. 2.2 Důležité pojmy a procesy V průběhu studia, ale zejména při zpracovávání bakalářských a diplomových prací je nutno znát a používat některé základní pojmy a postupy: Metodologie věda o metodě, část teoretického systému vědy. Je to určitá logika 10

vědeckého bádání nebo strategie postupů vědeckého výzkumu. Vznikla ze srovnávání a zkoumání postupů vědců a jejich úspěchů v průběhu dějin jednotlivých disciplín. Metoda obecný návod, jak poznávat. Způsob, jak dosáhnout jistého předem stanoveného cíle. Je to záměrný a systematický postup uplatňovaný při poznávání předmětu zkoumání (obecnými metodami jsou analogie, analýza, dedukce, experiment, indukce, pozorování, syntéza). Každá vědecká práce musí mít stanoven svůj cíl a metodu svého provedení. Rozlišujeme tyto fáze vědecké metody: fáze zkoumání odhalující nové objektivní procesy nebo nové stránky už poznaných procesů, fáze důkazů, která konstatuje racionální vztahy získaných výsledků a jejich potvrzení, fáze vysvětlovací, která výsledky třídí tak, aby se mohly stát východiskem nového bádání a aby mohly být publikovány hotové poznatky. Metodika Technika Kompilace Problém Problematika Předmět Téma Cíl (účel) Koncepce Výzkum teoreticko - praktické schéma určující konkrétní racionální kroky při výzkumné činnosti, které začíná zásadním přístupem k úkolu a pokračuje dílčími postupy doprovázenými aplikováním souboru odpovídajících metod, technik a prostředků se záměrem dospět co nejefektivněji k objektivnímu poznání. systém operací vedoucí ke zjišťování a zpracovávání faktů. sestavení cizích poznatků bez vlastního tvůrčího přínosu. nedostatečně objasněná otázka vědecké povahy, disproporce mezi jevem a jeho poznáním. soubor určitých problémů, jejichž řešení a objasnění se jeví jako společensky a profesně prospěšné. konkrétní objekt procesu poznávání a myšlení. námět, základní nosná myšlenka, vybraný úsek zkoumané problematiky. Bývá vyjádřeno v názvu práce. kvantitativně nebo kvalitativně nový vyšší stupeň poznání, závěr, ke kterému za užití jistých prostředků badatel dospěl zkoumáním předmětu a jeho řešením. způsob pojetí výkladu určitého jevu, vůdčí uplatňovaný záměr. úsilí o poznání podstaty jevů, jejich příčin a zákonitostí. 11

Průzkum Hypotéza výzkumná činnost mající diagnostický charakter. předpoklad, domněnka, výrok, který je náznakem vysvětlení nějakého jevu, který není dosud plně prokázán. Pro konkrétní práci se rozlišují: prvotní (pracovní, vstupní) hypotézy, vznikající na počátku objasňování problémů, reálné (vědecké) hypotézy, vznikající na hlubším teoretickém základě, jedná se o přesnou formu výpovědi. Hypotéza přispívá k vytýčení cesty výzkumu, poskytuje odpovědi na vybrané otázky, spolupodílí se na výběru metod a tak ovlivňuje celý směr bádání. Hypotéza jak neověřené tvrzení má: být stručná, jasná, logická a jednoduchá, terminologicky jednoznačná, mít formu oznamovací věty, být testovatelná, ověřitelná jako potvrzená nebo vyvrácená, nevysvětlovat co to je ale jak to poznat. Pramen Literatura Procedura prvotní informační zdroj, přímá výpověď o výsledcích, úmyslech, názorech o rozmanité lidské aktivitě. Rozlišují se prameny: písemné povahy, materiální povahy (pracovní pomůcky, prostředí), prameny zvláštní kategorie (výsledky dotazníkových šetření, ústní informace kompetentních činitelů). informace řešící jistou problematiku: odborné knihy, učební texty, odborné časopisy, sborníky referátů, diplomové, disertační, doktorandské, habilitační práce, firemní literatura, interní materiály hospodářské praxe, informace z počítačových souborů. pojem podřízený pojmu metoda a související s výzkumem. Jde o obecnou formu činnosti při výzkumu nebo jako systém činnosti při výzkumu. 2.3 Využití a výběr metod Výzkumná činnost každého badatele vychází z potřeb rozvoje oboru. Je zaměřena na získávání nových, popřípadě na ověřování již dříve vytvořených poznatků. Ústí do vyjádření teorií, které poskytují systematický výkladový obraz zkoumané reality, obraz vztahů mezi 12

dílčími jevy této reality a umožňuje tak tuto realitu vysvětlovat, ovlivňovat, respektive předvídat. Vymezení obecného schématu postupu zpracovávání kvalifikační práce je následující: 1. Problém a jeho vymezení. 2. Sběr základních informací o zvolené problematice studiem odborné literatury. 3. Stanovení pracovních hypotéz. 4. Určení metodologie : stanovení metod získávání výzkumných dat, kvalitativní a kvantitativní stanovení zkoumaného souboru (výběru osob, firmy...), stanovení způsobu vyhodnocování a zpracování výzkumných dat. 5. Vlastní sběr dat. 6. Zpracování výsledků, jejich interpretace a ověřování hypotéz. 7. Začlenění zobecněných výsledků výzkumů do teorie oboru. Součástí výzkumné činnosti může být také předvýzkum, jehož smyslem je prověřit adekvátnost provedení kroků 1-4, především pak ověřit vhodnost stanoveného způsobu získávání výzkumných dat, a získání možnosti provést jejich případné úpravy. Metoda je souhrnem zvláštních pravidel, kterými je nutno se řídit v procesu poznání tak, aby bylo možno získat potřebné poznatky. Proto první představu o výběru metod, podle kterých je možno k problému přistoupit, poskytuje studium literatury, protože vypovídá názorně o už ověřených a využitých metodách, které se s různou mírou úspěšnosti uplatnily v dosavadním řešení podobného úkolu. Při výběru vhodných metod zkoumání má svou roli určení druhu informací, které potřebujeme k poznání předmětu a jevu kvalifikační práce. Využitelné postupy (metody) jsou tyto: Metoda abstrakce Metoda analogie Metody analýzy abstrahování odlučuje z celistvé, spojené a nerozlišené reality některou její část, vlastnost, vztah či proces. Abstrahování umožňuje proniknout do jevu, vyčlenit jeho podstatné vlastnosti. Výsledkem abstrahování jsou pojmy a kategorie jako zobrazení vyabstrahovaných jevů, předmětů, vlastností. Abstrakce se užívá při řešení problémů, když si vybíráme z mnoha hypotéz tu, která se jeví jako nejsprávnější. umožňuje pochopit to, co není známo, pomocí známého, ale toto nemůže být považováno za vědecky dokázané, ale pouze za hypotézu, za pravděpodobné. Jde o operaci, při které na základě znalosti vlastností, relací a procesů jednoho jevu a na základě podobnosti jiného jevu s tímto jevem usuzujeme o vlastnostech zkoumaného jevu. Jde o pravděpodobný úsudek o shodě i jiných vlastností než těch, které byly zjištěny na základě skutečné shody. myšlenkové členění předmětu jako celku na jeho části, elementy, vlastnosti, relace a procesy. Postup umožňuje poznat jednotlivé stránky zkoumaného jevu. 13

Metoda dedukce dedukce neboli odvození je myšlenkový proces, ve kterém za určitých předpokladů logicky vyvozujeme závěr. Spočívá v tom, že vyvozujeme z obecného jednotlivé, dedukce je opakem indukce. Metoda generalizace generalizace neboli zobecnění je myšlenkový proces, ve kterém přecházíme od jedinečného, zvláštního, k obecnému, shrnujeme společné vlastnosti v jeden celek. Má-li být zobecnění pravdivé, musí přechod od jedinečného k obecnému korespondovat se skutečností. Metoda indukce je proces, kdy postupujeme od jedinečných jevů k obecným poznatkům. Indukce je úplná, když postup k obecnému poznatku byl odvozen od všech jevů dané množiny, prozkoumáním každého jedinečného jevu. Taková indukce je uplatnitelná pouze v případě, že celek má konečný přehledný a poznatelný počet prvků. Postup indukce je vždy spojen s dedukcí. Metoda komparace je srovnáváním jevů. Je nejjednodušší metodou, která umožňuje poznat, v čem se zkoumaný jev liší od jiných, nebo v čem se shoduje. Umožňuje stanovit shody a rozdíly předmětů a jevů. Srovnání nebývá považováno za vědecké vysvětlení jevů, ani za vědecký důkaz. Metoda modelování umožňuje provádět myšlenkové experimenty. Vzhledem ke složitosti zkoumaných jevů a procesů musí být myšlení schopno pomocí abstrakce zjednodušit v procesu poznání zkoumanou skutečnost, aby mohlo lépe objasnit některé její vlastnosti a stránky. Metoda syntézy je myšlenkový postup, ve kterém na základě určitého, vědecky stanoveného kritéria vytváříme celistvou představu zkoumaného jevu. Syntéza umožňuje odhalit strukturu, vzájemné procesy a vztahy a tím celkovou povahu jevu. Syntéza je opakem analýzy. SHRNUTÍ KAPITOLY V kapitole jsme se zaměřili na přístup k naplnění úvodních úkolů studenta. Popsali jsme definované požadavky na formulaci cíle práce, charakterizovali jsme stěžejní pojmy a procesy při zpracovávání kvalifikační práce, které by Vás měly vybavit schopností uchopit téma a řešit problém kvalifikační práce. Zamýšlené myšlenkové postupy zkoumaného tématu a volba záběru objasňování problému musí respektovat pravidla a volit vhodné metody zkoumání. PRO ZÁJEMCE KOLIBOVÁ, H., KOLIBA, F., MEZULÁNIK, J. Diplomové práce posluchačů OPF. Vydání první. Karviná: OPF SU. 1997. 38 s. ISBN 80-85879-78-6 14

Ochrana, F. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum 2009. 156 s. ISBN 978-80-246-1609-4 ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborných text ve společenských vědách. Vydání první. Praha: SLON, 2005. 209 s. ISBN 80-86429-40-7. 15

3 Téma a zadání práce RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této části se budeme zabývat výběrem tématu a podobou zadání bakalářské nebo diplomové práce Patří k prvním dokumentům, kterými informujete o svém záměru zpracovat bakalářskou nebo diplomovou práci. Dozvíte se, co je podstatné při formulaci návrhu názvu práce a že v názvu musíte soustředit reálné informační body, které potenciálnímu čtenáři pomohou jasně pochopit, jaký klíčový problém budete řešit. Dozvíte se, jak postupovat při zadání práce do informačního systému STAG. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Sestavit zadání bakalářské a diplomové práce podle nároků fakulty a ústavů. práce. Získáte: Přehled o aktivitách spojených s přípravou a zpracováním bakalářské a diplomové Budete schopni: Zvažovat strukturu názvu práce tak, aby respektoval význam zvoleného tématu v teorii i praxi a jeho místo v širších celospolečenských, oborových a výzkumných souvislostech. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Zadání práce, téma, forma práce, název práce, vedoucí bakalářské práce, vedoucí diplomové práce, struktura zadání, STAG. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY Psaní bakalářské a diplomové práce má několik fází. Postupně projdete přípravnou, realizační a závěrečnou etapou. V této kapitole se budeme zabývat obsahem přípravné fáze, tzn. že se budeme zabývat problémy souvisejícími s volbou tématu, zmíníme se o vymezování šíře a hloubky zpracování tématu, hledání a analyzování zdrojů k zamýšlenému problému práce, které ovlivňují způsob verifikace problému v praxi. 16

3.1 Téma práce a jeho volba Aktivity spojené s přípravou a zpracováním bakalářské a diplomové práce je možné rozdělit podle časových posloupností do následujících kroků: 1. Volba tématu a formulace názvu bakalářské a diplomové práce. 2. Sběr informací a získání základního přehledu o zvolené problematice, předběžné vymezení problému. 3. Volba základního pracovního postupu a hlavních využitelných výzkumných metod. 4. Sestavení plánu bakalářské a diplomové práce, prvotní pracovní hypotézy. 5. Zhodnocení a studium odborné literatury a jiných pramenů. 6. Provedení průzkumu, šetření. 7. Postupné zpracování konceptu jednotlivých částí. 8. Stanovení reálné hypotézy, úprava pracovních verzí. 9. Vypracování konečné verze práce. 10. Formální úprava práce, vazba. 11. Obhajoba výsledků bakalářské nebo diplomové práce Ať si student zvolí jakýkoli problém pro sestavení kvalifikační práce, je obvyklé, že už od počátku se současně rozhoduje o formě práce. Bývají to podle svého charakteru: Analytické práce rozebírají určitý problém a na základě deskripce tvoří nový pohled na předmětnou problematiku. Normativní práce si obvykle kladou za cíl obhájit předem přijatý názor na základě porovnání s jinými názory a teoriemi. Popisná práce soustřeďuje dostupné zdroje, názory a pohledy, eventuálně prezentuje zvolené téma ve vývoji. Témata kvalifikačních prací Témata kvalifikačních prací posluchačů FVP SU vypisují ústavy po schválení vedoucím ústavu a děkanem. Témata bývají většinou vypisována v obecné rovině a vycházejí z různorodých zdrojů, zejména respektují potřeby praxe, vědecko výzkumné a odborné programy fakulty či ústavů (například stanovená problematika pro projekty Studentské grantové soutěže), ve zvláštních případech mohou témata vycházet z odborného zájmu posluchače. U každého tématu se uvádí jeho konzultant (vedoucí práce), který může být zvolen z řad interních pracovníků fakulty, ale i z řad odborníků z praxe. Doporučuje se, aby téma bakalářské či diplomové práce bylo formulováno šířeji, aby případné dílčí změny v zaměření, struktuře, postupu řešení a předmětu výzkumu nevedly nutně ke změně formulace tématu. Změnu tématu práce a konzultanta schvaluje ve výjimečných případech děkan. 17

Témata kvalifikačních prací jsou vypisována v dostatečném předstihu, aby měl posluchač možnost konzultovat na příslušné katedře uvažované téma. Zvolené téma nahlásí do systému STAG a sekretářce ústavu. V rámci diplomových seminářů jsou diplomantům sdělovány základní informace o smyslu práce a postupu při jejím zpracování. V individuálních konzultacích s vedoucím práce se upřesňuje definitivní formulace tématu bakalářské nebo diplomové práce, pracovní hypotézy, osnova práce, základní prameny a odborná literatura a sjednocuje se postup řešení daného tématu. Obsah a časové zařazení diplomových seminářů do studijních programů jsou schvalovány na úrovni fakulty. Teprve potom (v termínu a způsobem stanoveným děkanem) posluchač vyplní kartu Zadání bakalářské práce, Zadání diplomové práce. Student zpracovává bakalářskou nebo diplomovou práci samostatně. Po metodické stránce mu pomáhá se zpracováním vedoucí bakalářské nebo diplomové práce v kurzu diplomový seminář, popřípadě odborník z praxe. Frekvence individuálních konzultací studenta s vedoucím práce vychází spíše z iniciativy studenta. Název práce a jeho úskalí Volba názvu práce je velmi důležitá. Především je podstatné, aby název práce: jasně formuloval zvolené téma práce, byl výstižný, aby pomohl potenciálnímu čtenáři jasně pochopit, jaký klíčový problém jste si pro BP nebo DP vybrali a z jaké úhlu pohledu se snažíte téma tvůrčím způsobem osvětlit. V názvu práce by měl být respektován význam a obsah zvoleného tématu v teorii i praxi podobně jako místo tématu v širších celospolečenských souvislostech. Název práce by měl mít přiměřenou délku a měl by být sémanticky jasný, protože název práce budete překládat do angličtiny, a proto jistě budete chtít, aby název práce byl i v překladu výstižný. 3.2 Zadání práce Formulovat výzkumný problém je nejvhodnější po povšechném zmapování literatury k danému tématu studentem. Váš vedoucí práce není spoluautorem práce, má roli rádce, pomáhá řešit volbu metodického postupu apod. Velmi často stanovuje časový a obsahový harmonogram postupu, který je podkladem pro udělení zápočtu. Metodický pokyn děkana ukládá, aby student vypracoval ve spolupráci s vedoucím práce zadání BP nebo DP podle pokynů vedoucího ústavu. Jeho další povinností je v informačním systému univerzity IS/STAG po přihlášení do systému na nový portál. Doporučený postup: Přihlásíte na stránky http://stag.slu.cz 18

Přejděte do Moje studium. V nabídce v levé části vyberete záložku Kvalifikační práce. Z nabídky vyberete část Vyplnit podklady pro zadání bakalářské práce. Vyplňte všechna textová pole. o Vaše identifikace - jméno, příjmení. o Téma česky. o Téma anglicky. o Jméno vedoucího práce, o Zásady pro vypracování práce - tady se musíte zamyslet nad obsahovou složkou cíle kvalifikační práce. o Seznam doporučené literatury. Obvykle se uvádí 6 8 zdrojů, u bakalářské práce nemusí být titul v jiném jazyce než českém, u diplomové práce se předpokládá aspoň jeden zahraniční zdroj. Seznam doporučené literatury není samoúčelným soupisem knih. Výběrem zdrojů a odborných textů dáváte najevo, jak dobře se v tématu orientujete a které práce považujete k osvětlení tématu za nejvhodnější. Proto by se v seznamu literatury ve formuláři zadání neměly objevovat slovníky, čítanky, popularizační literatura apod. Nesvědčí to o Vaší připravenosti a ani o tom, že jste si zvolili zvládnutelný cíl. Nakonec všechny provedené změny musíte potvrdit tlačítkem Uložit. Pro tisk vyplněného zadání se vraťte na začátek dané stránky. Klikněte na tlačítko Tisk podkladu pro zadání... Formát PDF. Před samotným tiskem si ve formátu pdf zkontrolujte uvedený dokument. Dokument vytisknete běžným postupem v nabídce File/Print/Vyberete tiskárnu a potvrdíte tlačítkem OK. Počet výtisků zjistíte na publiku příslušného sekretariátu. Po vytištění tohoto dokumentu musíte výtisk doplnit příslušným datem a podpisem studenta a vedoucího práce. Nejpozději před odevzdáním závěrečné práce je nutné doplnit údaje o práci kliknutím na odkaz na úvodní stránce: Doplnit údaje o bakalářské práci. Pokud je práce již odevzdaná, přístup k úpravám je uzavřen. Před odevzdáním závěrečné práce je proto nutné rovněž doplnit Přílohy, které jste uvedli ve své závěrečné práci. Tento seznam naleznete na konci formuláře. Doplníte rovněž rozsah práce a jazyk, ve kterém je závěrečná práce napsaná. Všechny provedené změny je nutno opět uložit! Vrátíte se na začátek stránky, potvrdíte Tisk údajů o kvalifikační práci. Formát PDF a po kontrole obsahu jej vytisknete a podepíšete. 19