Programový sborník v Kyjově 90 let 11. - 14. srpna 2011 1
2 Slovácký rok v Kyjově 1921
MĚSTO KYJOV MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO KYJOV FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY pořádají NÁRODOPISNOU SLAVNOST XVIII. Slovácký rok v Kyjově VE DNECH 11. 14. srpna 2011 3
Devadesát let je požehnaný věk nejen v životě člověka, ale je i úctyhodným výročím pro samotný Slovácký rok v Kyjově. Právem tak patří vůbec k nejstarším regionálním národopisným festivalům v České republice. Poprvé byl Slovácký rok uspořádán ve dnech 14. 15. srpna 1921 na počest 50. výročí založení zdejšího Sokola. Od této události se také odvíjela skladba jednotlivých programů prvního ročníku. Sobota se nesla v duchu sokolských oslav, za účasti sokolských jednot z Jugoslávie, USA či Francie. Neděle pak byla věnována zvykoslovným tradicím, které předvedly chasy z celého Kyjovska. Představitelé kyjovské Obce sokolské spolu s folkloristy z širokého okolí zasadili strom, jehož úžasné a nezaměnitelné plody můžeme každé čtyři roky do sytosti ochutnat. Slovácký rok je oslavou člověka samotného, vzdáváme hold našim předkům, jejich moudrosti, víře a vyznání, umu a lidskosti. Folklor je překrásnou barevnou mozaikou, která je právě tak pestrá, originální a nezaměnitelná, jako je život a prožitky každého jednoho představitele národopisu v té které obci. Folklor vychovává, kultivuje, inspiruje, učí nás historii a motivuje k dalšímu směřování. Je živý a živoucí, vyvíjí se jako každý z nás. Má však pevný základ, zdravé podhoubí, jež je nesmazatelné, nezcizitelné, nezaměnitelné, věčné. Z něho a na něm vyrůstají aktivity jednotlivých folklorních krúžků, národopisných souborů, pěveckých sborů i věhlasných muzik. Je přirozenou součástí každodenního života. I proto je v našem regionu zcela obvyklé, že děti od útlého věku folklor nejen poznávají, ale samy ho představují v tak širokém zastoupení. A ti odrostlejší ho dále interpretují a šíří, uchovávají a rozvíjí. Folklor Kyjovska, který se zrcadlí v jednotlivých pořadech festivalu Slovácký rok, je ten nejpoutavější fenomén a také nezkrotný živel, jenž ale nebourá, neničí, nede- 4
formuje. Ba naopak. Díky němu se stáváte dospělejšími, lidskými a citlivějšími. Nelze ho popsat slovy, ani těmi v rodném jazyce, ač je čeština tak bohatá. Musíte ho prostě prožít, poznat a vnímat všemi smysly. Tyto čtyři srpnové dny máme úžasnou možnost se jím nechat unášet. Srovnávat rozmanitost krojů lišících se obec od obce, poslouchat písně, v jejichž slovech či melodiích se odráží svébytnost každé pospolitosti, ochutnat vína, která hrdě pěstují a krášlí vinaři našeho regionu. Slovácký rok není o Kyjovu samotném, je o Kyjovsku jako celku. Každá obec a její občan zde má své nezastupitelné místo, je střípkem mozaiky, která je tak pestrá, autentická, okouzlující, jako jsou právě nevšední a poutavé příběhy lidí na Kyjovsku. Chci proto vyslovit obrovský dík každému, kdo přiložil ruku k dílu, abychom my všichni mohli být součástí tohoto festivalu. Vedoucím a členům souborů, kteří strávili stovky hodin při nácviku jednotlivých pořadů, starostkám a starostům za podporu národopisného dění v jejich obcích. Členům programové rady v čele s Milanem Pokorákem za pečlivý přístup po celou dobu více jak roku příprav. Nemohu opomenout donátory, kteří i v tak finančně svízelné době neváhali podpořit tuto jedinečnou akci. Mé díky patří také všem těm nejmenovaným, bez nichž by Slovácký rok dozajista nebyl. Vážení a milí, vítejte v srdci Moravského Slovácka, bušícího v rytmu živelného a živoucího folkloru, vítejte v královském městě Kyjově, jenž Vám otvírá své brány! Prožijte nezapomenutelné chvíle, které Vás jistě budou inspirovat a provázet do dalších dnů Vašich životů. Ať Vám slúží a šable hore! František Lukl, starosta města Kyjova 5
Vážení a milí, horní, dolní, domácí aji přespolní! Slovácké roky rokúcí aneb devadesátka na krku, to je nejen název nosného pořadu, ale i hlavní charakteristika celé letošní, v pořadí již XVIII., nevšední národopisné slavnosti Slovácký rok v Kyjově. Je tomu opravdu již 90 let od doby, kdy v Kyjově začala být naplňována vzácná myšlenka, která dodnes neztratila na aktuálnosti: Jest povinností činitelů povolaných starati se o zachování toho, čím národ dnes snad jediný před cizinou se může pochlubiti. Citace z dobových materiálů pokračuje: Sokol v Kyjově veden touto snahou provedl v srpnu r. 1921 při oslavě svého 50. letého trvání SLOVÁCKÝ ROK t.j. řadu nejvýznačnějších výročních zvyků a obyčejů Slovácka. Kyjov tonul v pravém slova smyslu v moři živých, krásných a jedinečných krojů, otřásal se čistým veselím a písněmi. Jelikož přítomno bylo velmi mnoho hostí z ciziny, vykonal Slovácký rok plně svoje poslání, potkav se s úspěchem neočekávaným. Na vydařenou práci prvních organizátorů z r. 1921 navázali neméně zapálení další nadšenci v letech 1922, 1927, 1931, 1956, 1957, 1961, 1971, 1975, 1979, 1983, 1987, 1991, 1995, 1999, 2003, 2007, a tak i v roce 2011 můžeme představit bohatství lidové kultury na Kyjovsku a Ždánicku, která se zde do dnešních dnů dochovala v nevídané rozmanitosti a životaschopnosti. Téměř v každé obci zde působí folklorní dětské či dospělé taneční soubory, mužské a ženské sbory, cimbálové muziky a dechové hudby. Pracuje zde řada lidových řemeslníků a výrobců krojů. Folklor zde žije svým každodenním životem. Slovácký rok je v našem regionu považován za největší folklorní svátek a i po 90 letech si zachoval neuvěřitelnou motivační sílu. Vždy po čtyřech letech probouzí folklorní aktivity i v nejmenších obcích. Vznikají nová uskupení, 6
jejichž činnost pak zpravidla pokračuje i v dalším období. Při přípravách na Slovácký rok lidé pořizují řadu nových krojových součástí i úplných krojů. Všichni chtějí sobě pro radost a návštěvníkům pro poučení představit, co v nás po našich předcích stále uchováváme. Programová rada se při tvorbě skladby bezmála 30 pořadů snažila dát možnost uplatnění všem zájemcům z regionu a současně pro zpestření připravila několik programů s hosty odjinud. V průběhu čtyř festivalových dnů se na třech velkých scénách a náměstí představí na 3500 účinkujících. Výjimkou nejsou jednotlivé pořady s více než třemi sty vystupujícími. Některé programy jsou vystavěny tak, aby se účinkující a diváci prolnuli ke společnému zpěvu a tanci, jiné přinášejí zajímavé poučení, další příjemnou zábavu. Snahou tvůrců bylo zachování charakteru slavností a současné doplnění o nové myšlenky. Letošní programovou radu tvoří třicet starších i mladých dobrovolníků, kteří povětšině mají své osobní zkušenosti s vystupováním i tvorbou pořadů na Slováckých rocích. Osobně velmi rád vzpomínám na své první účinkování na Slováckém roku v r. 1987 v roli staršího mládence v pořadu Severokyjovská svatba a na práci v programové radě všech dalších ročníků od r. 1991, kde jsem měl možnost nasát zápal a nadšení starých bardů v čele s Josefem Pepičkem Sedlářem, kteří již v r. 1956 probouzeli slavnosti k jejich dalšímu životu. Jejich osobní příklad mi zůstal navždy v paměti a stejně jako řadu dalších spolupracovníků i mě neustále inspiruje v názorech na folklorní dění a jeho směřování. Na přípravách a uskutečnění Slováckého roku 2011 se podílí desítky autorů, stovky organizátorů a tisíce účinkujících. Veškerou tíhu finančního a materiálního zajištění převzalo město Kyjov zastoupené panem starostou Františkem Luklem. Vám všem patří mé velké poděkování. Všichni se těšíme na hojnou návštěvu Vás, diváků. Velmi přeji všem účastníkům Slováckého roku, abychom v přátelské pohodě společně prožili krásné dny, plné nevšedních zážitků. Vítejte v Kyjově. Milan Pokorák předseda programové rady Slováckého roku 2011 7
PROGRAM XVIII. Slováckého roku v Kyjově Čtvrtek 11. srpna 2011 SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV Vernisáž spojená s představením nové knihy fotografií krojů autora Vladimíra Židlického 17:00-18:00 h Radniční galerie - nádvoří radnice MEDAILON K 70. NAROZENINÁM JOSEFA VARMUŽI 18:30-20:00 h Nádvoří radnice KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ Přehlídka dechových hudeb 20:30-22:00 h Letní kino Vstupné: Nádvoří radnice - 50 Kč apple Letní kino 150 Kč Pátek 12. srpna 2011 VITAJTE V KYJOVĚ Koncert mladých dechových hudeb ZUŠ Kyjov 15:30-16:45 h Masarykovo náměstí ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011 STAVĚNÍ MÁJE 17:00-19:00 h Masarykovo náměstí SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK 19:30-20:15 h Letní kino KLENOTNICE Písňové klenoty a jejich nositelé 20:30-22:15 h Letní kino TANEČNÍ ZÁBAVY Dechová hudba a cimbálová muzika 20:30-02:00 h Masarykovo náměstí - Žadovjáci, areál Pod Kaštany - CM Ladislava Pavluše 8
HLAS LIDU Moravské písně v podání jazzového kvintetu, mužského vokálního kvarteta a horňácké cimbálové muziky 22:30-24:00 h Parčík u kaple sv. Josefa Vstupné: Náměstí zdarma apple Parčík u kaple sv. Josefa 120 Kč Letní kino 120 Kč apple Zábavy 130 Kč Sobota 13. srpna 2011 LIDOVÝ JARMAK Tradiční lidová tvorba s jarmarečním programem 8:00-18:00 h Masarykovo náměstí SELSKÝ DVŮR Tradiční plody a pokrmy Slovácka 8:00-13:00 h Areál Pod Kaštany - za Domem kultury DYŽ HUSLIČKY ZAVRZAJÍ, DĚCKA SI HNED ZAZPÍVAJÍ Pořad pro nejmenší, kde si každý může nejen zazpívat, ale i zatancovat 9:30-11:00 h Parčík u kaple sv. Josefa EŠČE SVAJBA NEBYLA Přehlídka krojů Kyjovska a Ždánicka 10:00-11:00 h Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie KROJOVANÝ PRŮVOD ZÁSTUPCŮ OBCÍ KYJOVSKA A ŽDÁNICKA 14:00-15:30 h Komenského ulice - Masarykovo náměstí TANEC ZAPOMENUTÝ BOHEM A LIDMI Rekonstrukce typického vracovského tance 15:30-16:30 h Nádvoří radnice ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ ANEB VESELO V KYJOVĚ BÝVALO, VESELO V KYJOVĚ JE Vystoupení muzik, zpěváků, a tanečníků přímo mezi návštěvníky 15:30-17:00 h Masarykovo náměstí MÉ MILÉ LÉTO, COS NÁM PŘINESLO Pořad dětských souborů 16:00-18:00 h Městský park 9
ŘÍKADLA A PŘÍSLOVÍ - VŠECKO NÁM TO NAPOVÍ Program ženských a mužských sborů 16:30-18:00 h Parčík u kaple sv. Josefa S NADHLEDEM NA KYJOVSKO Pořad tanečních souborů 18:30-20:00 h Parčík u kaple sv. Josefa SLOVÁCKÉ ROKY ROKÚCÍ ANEB DEVADESÁTKA NA KRKU Nejstarší folklorní festival České republiky v proměnách času 20:30-22:30 h Letní kino TANEČNÍ ZÁBAVY Dechové hudby a cimbálové muziky 20:30-02:00 h Masarykovo náměstí - Mistříňanka, stadion - Stříbrňanka, areál Pod Kaštany - CM Kapric, Moravská ulička (Masarykovo náměstí)- CM HUDCI z KYJOVA 100 KORUN NA SIROTKY ANEB JÁ SU V TEM NEVINNĚ Pořad lidového tanečního divadla s tématem slováckých soudniček 23:00-24:00 h Parčík u kaple sv. Josefa Vstupné: Společné pro náměstí, městský park, nádvoří radnice 50 Kč Společné pro pořady u kaple sv. Josefa Říkadla a přísloví, S nadhledem na KYJOVsko 120 Kč Letní kino 130 Kč Parčík u kaple sv. Josefa 100 korun na sirotky... 100 Kč Dyž husličky... 50 Kč Zábavy 150 Kč Denní vstupenka 300 Kč Neděle 14. srpna 2011 MŠE SVATÁ 9:00-10:15 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie JÍZDA KRÁLŮ Program skoronické chasy na koních 10:30-13:30 h Masarykovo náměstí, ulice města RŮŽE KRÁSNÁ, ROSA PULCHERRIMA Život Panny Marie v duchovní a lidové písni 11:00-12:00 h Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple 10
O VERBUŇKU O verbuňku na Kyjovsku, jeho historii, vývoji, tanečnících a písních 13:30-14:45 h Městský park ZPÍVÁNÍ A MUZICÍROVÁNÍ Koncert hudebních, pěveckých a tanečních osobností 15:00-16:30 h Letní kino KÁCENÍ MÁJE A UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011 17:00-19:00 h Masarykovo náměstí TANEČNÍ ZÁBAVA S DECHOVKOU 19:00-24:00 h Masarykovo náměstí - Vracovjáci Vstupné: Společné pro Jízdu králů, městský park, náměstí 100 Kč Letní kino 100 Kč Denní vstupenka 150 Kč Výstavy Jano Köhler - MALÍŘ CHRÁMŮ Vzpomínka k 70. výročí umělcovy smrti Vernisáž neděle 7. 8. 2011 v 16:00 h Kaple sv. Josefa Kalasanského Gymnazijní kaple LENKA JUREČKOVÁ - Folklorní inspirace Výstava obrazů (akvarel, akryl, olej, monotyp) Vernisáž pondělí 8. 8. 2011 v 16:30 h Čajovna & Galerie Domu kultury Borek Bayer - TAK TO VIDÍM JÁ Výstava obrazů (akryl) Vernisáž středa 10. 8. 2011 v 17:30 h Galerie Doma, Svatoborská 412 KYJOVSKO - LIDÉ, KROJE, TRADICE Výstava fotografií Vladimíra Židlického Vernisáž čtvrtek 11. 8. 2011 v 17:00 h Radniční galerie nádvoří radnice 11
90. let Slováckých roků Výstava věnovaná historii Slováckých roků v Kyjově - plakáty, programy, historie. Součástí výstavy bude promítání unikátních filmových záběrů z prvního Slováckého roku v Kyjově a z Lidových slavností na Moravském Slovácku v roce 1921 v Kyjově a Uherském Hradišti. 11. 8. 2011 18. 9. 2011 Vlastivědné muzeum, Palackého 70 Hýlom, hálom Výstava věnovaná historii i současnosti skoronické Jízdy králů 11. 8. 2011 16. 10. 2011 Vlastivědné muzeum, Palackého 70 Lidoví malíři rodu Hánů Výstava obrazů (olejomalby) 11. 8. 2011 14. 8. 2011 Kaple sv. Josefa Otevírací doby všech výstav: Čtvrtek 11. 8. 2011 17:00-20:00 h Pátek 12. 8. 2011 10:00-18:00 h Sobota 13. 8. 2011 10:00-18:00 h Neděle 14. 8. 2011 10:00-17:00 h Doprovodné akce 1. KRAJSKÁ A 7. OKRESNÍ VÝSTAVA ZVÍŘAT MLADÝCH CHOVATELŮ (pořádá Český svaz chovatelů Kyjov) Palackého ulice, areál naproti Vlastivědného muzea Pátek 12. 8. 2011 16:00-20:00 h Sobota 13. 8. 2011 8:00-20:00 h Neděle 14. 8. 2011 8:00-15:00 h 5. ROČNÍK GALERIE RULANDSKÝCH VÍN V ČR Hala Střední odborné školy zdravotnické a sociální, Kyjov Komenského 46-vchod vedle kostela Sobota 13. 8. 2011 12:00-24:00 h VÝSTAVA A PRODEJ BEDNÁŘSKÝCH VÝROBKŮ Svatoborská 21 (pořádá Bohumil Šikula) 12
Jano Köhler malíř chrámů K 70. výročí umělcovy smrti Vernisáž - neděle 7. srpna 2011 Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple apple 16:00 h Jano Köhler (nar. 9. února 1873 v Brně, zemřel 21. ledna 1941 v Brně) Studia na Umělecko-průmyslové škole v Praze (1893-1897), pak na Akademii výtvarných umění v Praze (1897-1900) u prof. Františka Ženíška a arch. Kamila Hilberta studia dekorativních technik v architektuře, sgrafito, fresku a mozaiku, které se staly hlavní náplní jeho životního díla. Svůj život prožil na Slovácku, nejprve v Nenkovicích, rodišti své matky, od r. 1926 ve Strážovicích u Kyjova, kde si ve staré šmelcovně vybudoval ateliér a bydlení pro celou rodinu. Za svého života vyzdobil na 40 kostelů a chrámů, mezi nimi kapli sv. Jana Sarkandra v Olomouci, farní kostel v Kyjově, křížovou mozaikovou cestu na sv. Hostýně, kde pro jeho řezanou keramiku navrhl arch. Dušan Jurkovič malebné kapličky. Mezi 35 světských staveb patří hned na začátku umělecké dráhy sgrafitová výzdoba prostějovského zámku, fasáda hotelu Paříž v Praze, sgrafita na zámečku (dnešní muzeum) v Kyjově, lázeňské domy v Luhačovicích, řada měšťanských domů v Prostějově atd. O Köhlerově velké pracovitosti svědčí i 2500 děl malířských a grafických. Z nich nejznámější je litografie věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, která se objevila v roce 1933 na československých známkách. Zhotovil si také mozaikovou Madonu s Ježíškem pro pomník rodinného hrobu ve Strážovicích, kde je pochován. Jano Köhler patřil v roce 1907 k zakladatelům Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM), pro které zdarma vytvořil výzdobu interiéru Domu umělců v Hodoníně. Je také autorem plakátů Slováckých roků v Kyjově 1922 a 1939 (ten byl okupačními úřady zakázán). Letos vzpomínáme 70. let od smrti umělce, jehož obrovské dílo čeká dosud na monografické zpracování historiky umění. Autor: Připravil: Námět: Režie: Spolupráce: Úvodní slovo: Vladimír Výleta st. Kolektiv Václav Horák Jiří Dunděra Jiří Köhler, Silvie Malíková, Josef Výleta, Jitka Válková Silvie Malíková, Jiří Dunděra 13
Lenka Jurečková Folklorní inspirace Výstava obrazů (akvarel, akryl, olej, monotyp) Vernisáž - pondělí 8. srpna 2011 Čajovna & Galerie Dům kultury apple 16:30 h Lenka Jurečková se narodila v Kyjově (roku 1977). Absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova český jazyk, a poté pokračovala studiem malby na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Žila ve Bzenci, učila výtvarnou výchovu na ZUŠ ve Veselí nad Moravou, nyní žije v Praze (mateřská dovolená). Připravila kolem třiceti autorských výstav (např. Bzenec, Veselí nad Moravou, Blatnice, Velká nad Veličkou, Hodonín, Brno, Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Trenčín, Ostrožská Nová Ves, Buchlovice, Praha, Dobříš, Kolín, Opava, Bukovany, Strážnice, Hroznová Lhota a další). Vystavovala i v mongolském Ulánbátaru. Zúčastňuje se kolektivních výstav (např. Bzenecký salon, Setkání stretnutie v Uh. Hradišti a Trenčíně). Její tvorba (obrazy, monotypy, akvarely, kresby) je inspirována živým folklorním děním a částečně i krajinou jihovýchodní Moravy a přilehlého Slovenska. Niterné prožitky z produkcí lidových muzikantů, tanečníků a zpěváků přetavuje expresivní, ale i lyrizující zkratkou, která je oproštěna od popisných detailů, i když zachovává při stylizující redukci charakteristické znaky (kroje, tance) zachycovaných regionů. Výtvarný projev vychází z jisté kresebné linky naplněné roztančeným rytmem barevných ploch, tu sepnutých do razantních akordů až kubizující konstrukce, tu vláčně baladicky uvolněných. Spektrum zemitých barev často nese i symbolizující informaci a dodává obrazům dramatický náboj nebo poetickou atmosféru. Obrazy Lenky Jurečkové jsou mostem, který současníkům přenáší odkaz generací našich předků (se všemi magickými souvislostmi lidových písní, tanců a obyčejů) v jeho živé podobě. Miroslav Potyka 14
BOREK BAYER TAK TO VIDÍM JÁ Malíř - sochař (nar. 1925 v Kyjově) Vernisáž - středa 10. srpna 2011 GALERIE DOMA, Svatoborská 412 apple 17:30 h Přehled je orientován na umělcovu trvalou inspiraci slováckým Kyjovskem. Nejnovější díla s touto tematikou reprezentuje na výstavě obraz o velikosti 300 x 130 cm věnovaný šedesátinám cimbálové muziky Jury Petrů a dva menší obrazy, vycházející z obdivu ke skoronické Jízdě králů, pravidelně se prezentující na všech Slováckých rocích v Kyjově. Tato folklorní tematika bude prolnuta množstvím dalších pláten větších rozměrů, která čerpají ze známého Bayerova celoživotního tvůrčího zájmu o modernu dvacátého až jednadvacátého století, 15
SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV Vernisáž spojená s představením nové knihy fotografií krojů autora Vladimíra Židlického Čtvrtek 11. srpna 2011 Radniční galerie - nádvoří radnice apple 17:00 18:00 h V Radniční galerii bude u příležitosti vydání unikátní obrazové publikace autora Vladimíra Židlického pod názvem "KYJOVSKO - lidé, kroje, tradice" otevřena výstava, která na několika fotografiích představí malou část oddílu této publikace věnované folklorním aktivitám a jejich nositelům ve městě Kyjově. Zahájení výstavy bude provázeno představením této publikace, která na více než tisíci fotografiích ukáže především ty, kteří v sedmi mikroregionech tvořených čtyřiceti dvěma městy a vesnicemi širšího Kyjovska jsou nositeli tradic v tomto výjimečném regionu. Publikace o téměř čtyř stech stranách dokládá, že lidé tohoto regionu si váží odkazu svých předků a folklorní tradice je i v současnosti integrální součástí společenského a kulturního života obcí a měst této oblasti. Vladimír Židlický je známý také jako autor obrazové publikace Lidové kroje na Hodonínsku, která před více než třiceti lety mapovala krojové aktivity tehdejšího okresu Hodonín. Publikace tehdy vyšla ve třech vydáních a náklad dosáhl téměř čtyřiceti tisíc výtisků. Připravovaná obrazová publikace KYJOVSKO v jistém smyslu navazuje na tuto publikaci, její záběr je z geografického hlediska poněkud užší, jak vyplývá z názvu, ale o to je obrazově bohatší a dává nám nahlédnout dosti vyčerpávajícím způsobem na současný stav užití lidových krojů a jejich nositele. Autorka: Jana Truschingerová 16
90 let Slováckých roků výstava věnovaná historii Slováckých roků v Kyjově 11. srpna 2011-18. září 2011 Vlastivědné muzeum Kyjov, zámeček, Palackého 70, Kyjov čt 11. 8. pá 12. 8. so 13. 8. ne 14. 8. 17:00-20:00 h 8:00-12:00 h apple 13:00-18:00 h 10:00-18:00 h 10:00-17:00 h Po skončení Slováckého roku, tedy od pondělí 15. září 2011, potrvá výstava až do 18. září 2011 s následující otevírací dobou: po-pá ne 8:00-12:00 h apple 13:00-16:00 h 12:30-16:30 h Výstava dokumentuje prostřednictvím dochovaných dokumentů, plakátů, programů, upomínkových předmětů a fotografií 90letou historii nejstaršího národopisného festivalu v naší republice. Součástí výstavy bude promítání unikátních filmových záběrů z prvního Slováckého roku v Kyjově a z Lidových slavností na Moravském Slovácku v roce 1921 v Kyjově a Uherském Hradišti. Autorka: Blanka Pokorná Výtvarné zpracování: Dana Martonová 17
Hýlom, hálom Výstava o historii a současnosti Jízdy králů ve Skoronicích 11. srpna 2011 16. října 2011 Vlastivědné muzeum Kyjov, Palackého 70, Kyjov - víceúčelový sál, nová přístavba muzea čt 11. 8. 17:00-20:00 h pá 12. 8. 8:00-12:00 h apple 13:00-18:00 h so 13. 8. 10:00-18:00 h ne 14. 8. 10:00-17:00 h Po skončení Slováckého roku, tedy od pondělí 15. srpna 2011, potrvá výstava až do 16. října 2011 s následující otevírací dobou: po-pá 8:00-12:00 h apple 13:00-16:00 h ne 12:30-16:30 h V rámci výstavy bude v září 2011 uspořádán kurz výroby papírových růží a ozdob. Výstava prezentuje historii a současnost jízdy králů ve Skoronicích jednoho z mála dochovaných letnicových zvyků na Kyjovsku. Zvyk Jízdy králů je MK ČR navrhován na zápis do seznamu nemateriálních statků UNESCO. Autorka: Taťjana Martonová Spoluautorka: Marie Holcmanová Výtvarné zpracování: Dana Martonová 18
Lidoví malíři rodu Hánů z Blatnice pod Svatým Antonínkem Výběr z tvorby. podtitul: Aj, to sú maléři od Boha samého 11. srpna 14. srpna 2011 Kaple sv. Josefa Lidové naivní malířství představuje zajímavou oblast tradiční lidové kultury, které nebyla doposud věnována příliš velká pozornost. S výtvarným odkazem tvorby Františka (1804 1877) a jeho syna Josefa (1842 1917) Hánových se setkáváme v průběhu celého 19. století. Hánové se s oblibou věnovali i malbě názední, malování na nábytku, plechu, na textiliích, např. malováním praporců a korouhviček. Stěžejní tvorbu představují olejomalby na plátně, které jsou v početných souborech zastoupeny v muzeích i v soukromých sbírkách v obcích i sběratelů po celém Slovácku. Slováckému muzeu v Uherském Hradišti se podařilo v nedávné době identifikovat tvorbu obou malířů, které oslovovalo proslulé poutní místo s kaplí sv. Antonínka nad Blatnicí. Toto prostředí jim umožňovalo věnovat se především církevním námětům a věřící si je s oblibou nakupovali na poutích, především u svatého Antonínka, jako památeční upomínku a předmět náboženského uctívání. Máme velkou radost z toho, že můžeme také návštěvníkům Slováckého roku v Kyjově přiblížit reprezentativní výběr z výjimečné výtvarné tvorby obou naivních malířů Hánů - olejomalby na plátně s náboženskou ikonografií. Autorka: Kurátorka: Připravilo: Romana Habartová Jana Truschingerová Výstava ze sbírek Slováckého muzea v Uherském Hradišti 19
MEDAILON K 70. NAROZENINÁM JOSEFA VARMUŽI Čtvrtek 11. srpna 2011 Nádvoří radnice apple 18:30 20:00 h Letos v září oslaví významné životní jubileum zakladatel a dlouholetý vedoucí Varmužovy cimbálové muziky Josef Varmuža starší. Během své bohaté a pestré národopisné činnosti významně ovlivnil hudební život nejen v rodných Svatobořicích, ale na celém Kyjovsku. V rámci tohoto pořadu budou hrát, zpívat a vzpomínat kamarádi, se kterými dlouhá léta spolupracoval, jakož i početné potomstvo, naplňující jeho hudební odkaz. Účinkují: Václav Harnoš, Martin Zálešák, Vojtěch Račický, Miroslav Hlosta, Jiří Šmíd, Jaroslav a Josef Kolečkářovi, Pavel Varmuža st., Josef Doležal, František Koráb, Varmužova cimbálová muzika a rodina Josefa Varmuži. Autor: Petr Varmuža Pořadem provází: Jan Rokyta st. Když křídlovka zpívá Čtvrtek 11. srpna 2011 Letní kino apple 20:30-22:00 h Předvečer plný dobré muziky, která naladí návštěvníky XVIII. ročníku Slováckého roku 2011 v Kyjově na tu správnou atmosféru a která je bude provázet při všech dalších pořadech tohoto velkého svátku folkloru. V pořadu se představí Vracovjáci, Stříbrňanka, Mistříňanka a Žadovjáci. Hostem večera bude rodák z Kelčan, který v tomto roce oslavil 70. narozeniny, legenda dechové hudby Jan Slabák. Autor: Ladislav Svoboda 20
Vitajte v Kyjově Koncert mladých dechových hudeb Pátek 12. srpna 2011 Masarykovo náměstí apple 15:30-16:45 h Dechový orchestr ZUŠ Kyjov svou činností navazuje na dlouholetou tradici dětského orchestru Josefa Frýborta. Úspěšné bylo také vedení Milošem Procházkou, a to pod hlavičkou tehdejší Lidové školy umění, kdy soubor několikrát získal 1. místo v celostátních soutěžích. Dechový orchestr ZUŠ Kyjov založil v roce 2000 Jiří Pimek a do jeho činnosti zapojil žáky školy. Soubor brzy začal vystupovat při různých kulturních a společenských událostech v Kyjově i okolí. Soutěží a přehlídek se zúčastňuje i nadále a přivezl si z nich již celou řadu ocenění. Z poslední doby je to třetí a druhé místo v celostátní soutěži žákovských dechových orchestrů. Úspěchy sklidil i na nejrůznějších soutěžních přehlídkách a festivalech (např. Čermákovo Vysoké Mýto, Mikulov, Břeclav, Skoronice, Šardice, Dřevohostice, Pezinok, Zbiroh, aj.). Kyjov reprezentoval soubor i v zahraničí, vedle Slovenska, např. v Budapešti u příležitosti vstupu ČR a dalších zemí do EU, na zájezdech ve Francii nebo Slovinsku. Dlouholetým dirigentem Mladé muziky Šardice ZUŠ Kyjov byl Josef Ištvánek. Před čtyřmi lety vedení souboru převzal Roman Kohoutek. Také tento orchestr slavil na soutěžích významné úspěchy. Soutěžní poroty udělily ceny nejen celému kolektivu, ale za výjimečné výkony i jednotlivcům. V roce 2007 získal orchestr v celostátní soutěži ZUŠ 1. místo. V loňském roce si soubor ve své kategorii přivezl druhé místo z celostátního kola soutěže dechových orchestrů ZUŠ a jako jediný získal též zvláštní cenu publika. Podobně jako Dechový orchestr ZUŠ Kyjov i Mladá muzika Šardice reprezentuje svůj (jihokyjovský) region jak v různých koutech naší republiky, tak na zahraničních zájezdech. Oba soubory svými výsledky potvrzují hudebnost žáků i vysokou úroveň uměleckého školství v našem regionu. Autor: Účinkují: Petr Petrů Dechový orchestr ZUŠ Kyjov, kapelník Jiří Pimek Mladá muzika Šardice ZUŠ Kyjov, kapelník Roman Kohoutek 21
ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2011 STAVĚNÍ MÁJE Pátek 12. srpna 2011 Masarykovo náměstí apple 17:00 19:00 h Slovácký rok otvírají fanfáry trubačů Dechové hudby Žadovjáci a slavnostním slovem z arkýře starobylé městské radnice jej zahajuje starosta města Kyjova. Zaznívá zpěv symbolické písně Ej Kyjove, Kyjove, máš ty, co ti druzí ne v podání mužských sborů. Na náměstí vstupuje průvod všech generací v krojích ustrojených obyvatel obce Bukovany. Muži hrdě pějí: Bukovanští švarní chlapci, voze strojte a koňským potahem přivážejí až 40 metrů dlouhý máj. Ten pak pouze pomocí žebříků a dřevěných tyčí vztyčují uprostřed náměstí. Máj je symbolem slavností a po tři dny na jeho papírovými růžemi nazdobeném zeleném vršku vlají nad městem barevné pentle a turecký šátek. Stavění i kácení máje patří ke starodávným zvykům oslavy jara a nového hospodářského roku. Chasa poslední den v dubnu staví na návsi máj a kácí jej poslední květnový den. Máj po celý měsíc pečlivě střeží, aby jej přespolní neukradli Účinkují: Autoři: Občané obce Bukovany stavění máje Mužský sbor z Kyjova Mužský sbor ze Svatobořic-Mistřína Mužský sbor z Vracova Ženský sbor z Bukovan Ženský sbor z Ostrovánek Dechová hudba Žadovjáci Milan Pokorák, Jiří Pelikán 22
SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK Pátek 12. srpna 2011 Letní kino Kyjov apple 19:30 20:15 h Přichystali jsme pro vás koncert nebo, chcete-li, přehlídku dětských cimbálových muzik z Kyjovska. Je dobře, že právě na Kyjovsku je tolik mladých muzikantů. A jakých! Pravidelně jsou oceňováni na celostátních soutěžích. A věřte, že právem. Když si stoupnou a začnou hrát, může vás i mrazit v zádech. Tito muzikanti se s ničím moc nemazlí, hrají naplno, beze známek ostychu či strachu. Jsou to zkrátka hudci, pištci, furianti, jak se patří. Každá z muzik je silně ovlivněna svými učiteli a vedoucími a nese v sobě rukopis jejich práce. Bude jistě zajímavé nejen srovnání jednotlivých sólistů a muzikantů, jihokyjovských a severokyjovských písniček, ale právě i osobitých stylů těchto muzik. Je snad příliš smělé mluvit o stylu či školách, ale vězte, že tak, jako se liší dospělé muziky, i na jejich nástupcích můžete pozorovat silný vliv tří muzikantských podání: Petruovského, Varmužovského, Slaměno Horákovského. Nejen pro hudební znalce místních regionálních muzik je však určen tento pořad. Zveme srdečně vás všechny, kteří si chcete přijít poslechnout pěknou písničku a příjemně se naladit na Klenotnici. Autor: Účinkují: Slovem provází: Inspice: Petr Petrů Cimbálová muzika ZUŠ Kyjov, vedoucí: Petr Petrů, Jiří Petrů ml. Cimbálová muzika ZUŠ Dubňany, vedoucí: Pavel Varmuža Cimbálová muzika Friška, vedoucí David Vašulka Ladik Šimeček Jovanka Rybová, Kamila a Petr Kostihovi 23
Klenotnice Písňové klenoty a jejich nositelé Pátek 12. srpna 2011 Letní kino apple 20:30 22:15 h Klenotnice patří k tradičním pořadům slavností Slováckého roku a od svého vzniku je zaměřena především na prezentaci vzácných, méně známých písní, které jsou označovány jako písňové klenoty. Nehrají se na běžných zábavách a muzikanti si je šetří pro mimořádné příležitosti. Klenotnice se tak stává místem, kde hudebníci a zpěváci odhalí své nitro a přijdou mezi lidi s písněmi svého srdce. Více, jak kde jinde, se zde vedle zvládnuté techniky nástroje projeví osobnost člověka, jeho zralost a cit pro prezentaci lidového umění. To je velmi těžká úloha, možná nejtěžší jak písni neublížit, aby neztratila svoji působivost a charakter. V minulosti autoři Klenotnice svůj pořad směřovali k užšímu tématu a k tomu se přizpůsoboval i výběr písní. Upouštím od této myšlenky a ponechávám interpretům jejich svobodnou volbu. Vedoucím muzik se pouze doporučuje, aby jejich vstup byl pro programovou vyváženost pestrý a vedle křehkých písňových klenotů zazněly třeba i stejně zajímavé písně žertovné. K dobrému výsledku nám buď nápomocen vždy pohotový moderátor Břetislav Rychlík. Účinkují: Autor: Moderuje: Varmužova cimbálová muzika ze Svatobořic-Mistřína Osvětimanská cimbálová muzika Cimbálová muzika HUDCI Z KYJOVA Cimbálová muzika Hradisko ze Ždánic Cimbálová muzika z Milotic Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova Mužský sbor Kyjov Mužský sbor Ždánice a zpěváci Jiří Petrů Břetislav Rychlík 24
Hlas lidu Moravské písně v podání jazzového kvintetu, mužského vokálního kvarteta a horňácké cimbálové muziky Pátek 12. srpna 2011 Parčík u kaple sv. Josefa apple 22:30 24:00 h Píseň národní jest píseň, jež z ducha národa povstala, povahu národa na sobě nese a spolu povahu tu nelíčenou mluvou, jednoduchým chodem a nestrojeným nápěvem najevo dává. František Sušil I. Písně posvátné Legendy Lyrické II. Písně dějepravné III. Písně o lásce IV. Písně svatební Před oddavkami Po oddavkách Obecné V. Písně o rodině VI. Při zaměstnání Rozličném O žních VII. Písně o vojně IX. Písně žertovné, allegorické a naivné X. Písně obřadné a pořadné Moravské lidové písně v rozličném pojetí uvedení od polohy tradiční, přes kompozice vycházející z lidových nápěvů či textů, až po odvážné uchopení vlivů hudby folklorní, jazzové a soudobé. Řazeno podle Moravských národních písní Františka Sušila, dosud nepřekonané katalogizace lidových písní na Moravě. Účinkují: Zuzana Lapčíková kvintet Zuzana Lapčíková zpěv, cimbál Ondrej Krajňák klavír Rostislav Fraš saxofon Josef Fečo kontrabas Kamil Slezák bicí Q vox Tomáš Krejčí baryton (umělecký vedoucí) Petr Julíček tenor Tomáš Badura tenorbaryton Aleš Procházka bas Autorka: Zuzana Lapčíková 25
LIDOVÝ JARMAK Sobota 13. srpna 2011 Masarykovo náměstí apple 8:00 18:00 h Poslyšte, lidičky, cože se to děje, v Kyjově na rynku jarmak veselý je. Je sobota ráno a na kyjovském náměstí to hučí jako v úle. Přijíždějí mladí i staří, z blízka i z daleka, ti nejšikovnější z nejšikovnějších, aby pro vás přichystali pestrou přehlídku lidové tvořivosti. Dýchnou na nás časy našich prababiček, kdy v nízké světničce s malými okénky se houpala u stropu štípaná holubička, na stole na ručně vyšívaném ubruse v pletené ošatce voněl čerstvý chléb, na polici se pyšnily barevné hrníčky a krajáče, na stěně visel obrázek Svaté Rodiny malovaný na skle. Zapomenutá idyla? Ale kdepak. Jen se kolem sebe rozhlédněte. Staré časy ožily. I vy si můžete zpříjemnit domov ručně točeným hrníčkem, panenkou z kukuřičného šústí, kovaným svícnem, dřevěnou miskou a spoustou dalších drobností. Pochutnejte si na tradičních dobrotách, jako je chléb s čerstvě stlučeným máslem a napijte se z korbelu vychlazené medoviny. K tomu všemu se můžete kochat lidovými kroji, poslouchat staré písničky v podání souborů, kroužků a cimbálových muzik, kde nechybí ani tanec ve víru skočné. A jestli vás už ta krása kolem uchopila aspoň malým drápkem, tak je to ten nejlepší okamžik, abyste zavítali do selského dvora a podívali se, jak to možná kdysi na dědině vypadalo. Volná vystoupení před radnicí a kostelem Účinkují: Autoři: Přípravka Slováckého souboru Kyjov Cimbálová muzika HUDCI z KYJOVA Cimbálová muzika Babí lom Púpavěnka Žádovice Slovácký krúžek Milotice a cimbálová muzika Omladina Dúbrava Dubňany Vyslúžilci Kyjov Salajenka Dambořice Děcka ze Skoronic Tragačnice Kyjov Ženský sbor Bukovany Oskoruška Vacenovice Irena Trutmanová, Miroslav Blahušek, Václav Stix, Jana Procházková 26
SELSKÝ DVŮR Tradiční plody a pokrmy Slovácka Sobota 13. srpna 2011 Areál Pod Kaštany za Domem kultury apple 8:00 13:00 h Selský dvůr je oživenou expozicí dokumentující vznik základních potravin a jejich cestu na stůl. Navazuje tak na jarmark jako tradiční odbytiště produktů slováckého venkova. Návštěvníci zde mohou sledovat vznik produktů od vypěstování surovin přes jejich tradiční zpracování, až po vlastní kuchyňskou přípravu krajových specialit, které donedávna byly a mnohé dodnes jsou běžnou součástí jídelníčku lidí na Kyjovsku. Cílem pořadu je ukázat dřívější úzký vztah lidí k přírodě a krajině, v níž odmala žili a která jim dávala vše potřebné k životu a formovala tak nejen pestrost a bohatost jejich jídelníčku, ale měla též zásadní vliv na lidovou kulturu dané oblasti. V selském dvoře je připravena expozice zemědělského nářadí, strojů na zpracování zemědělských produktů a zejména pak uvidíme ukázky kuchyňské přípravy těch jednodušších slováckých specialit, včetně jejich ochutnávky. Děti si mohou vyzkoušet různé tradiční postupy a činnosti, jako je mlácení a fukarování obilí, mletí na mlýncích, výrobu jednoduššího zemědělského nářadí. Expozice je doplněna vystoupením folklorních skupin Kyjovska, představujícím tradiční činnosti a obřady, související s oslavou úrody a vážící se k pěstování plodin a sklizni. Účinkují: Autoři: Námět: Spolupráce: Dětský soubor Oskoruška Vacenovice Dětský soubor Púpavěnka Žádovice Mužský sbor Želetice Ženský sbor Drmolice Dubňany Mužský sbor Od lip Vacenovice Ženský sbor Bukovany Vacenovská cimbálová muzika Slovácký soubor Marýnka Vracov Ženský sbor Milotice Miroslav Blahušek, Irena Trutmanová, Jana Procházková, Václav Stix Miroslav Blahušek Muzeum Vacenovice Národopisná společnost Vacenovice, o.s. Hospoda U Letochů, Vacenovice 27
Dyž husličky zavrzají, děcka si hned zazpívají Pořad pro nejmenší, kde si každý může nejen zazpívat, ale i zatancovat Sobota 13. srpna 2011 Parčík u kaple sv. Josefa apple 9:30 11:00 h Píseň a tanec či pohyb k sobě neodmyslitelně patří. Nemáte také někdy to nutkání jen tak si zazpívat, poskočit, zavýsknout či podupnout, když uslyšíte, jak vedle vás hraje muzika? A všimli jste si někdy dětí, když uslyší hudbu? Jako by do nich vjel neposedný rarach, který jim začne hýbat rukama a nohama a nutí je k pohybu. Věřte, je úžasné sledovat, jak se děti umí bavit a jak svobodné dovedou být v každém okamžiku svého krátkého bezstarostného dětství A jak dokáží napodobovat? O tom se můžete přesvědčit. Účinkují: Zpěváčci Kyjovska a děcka z Kyjovánku za doprovodu cimbálové muziky Friška Autoři: Hana Vašulková, David Vašulka Pořadem provází: Eliška Pekárková 28
Ešče svajba nebyla Přehlídka krojů Kyjovska a Ždánicka Sobota 13. srpna 2011 Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie apple 10:00 11:00 h Letos bychom vám po osmi letech opět rádi ukázali nejkrásnější kroj, který se nosil, kroj svatební. Na Kyjovsku je několik samostatných krojových oblastí, ve kterých se svatební kroje liší. Jsou to Severokyjovsko a Jihokyjovsko, Ždánicko, Vracov, Šardice a část Hanáckého Slovácka. Svatba byla vedle Velikonoc jednou z nejslavnějších událostí v rodině, ale i v obci. Při těchto příležitostech se pořizovaly nové krojové součásti. Při svatbě jich bylo nejvíce. Na svatbě měla nevěsta oblečeny naposled některé krojové součásti, které mohla nosit jako svobodná. Po svatbě je již nikdy obléci nesměla. Dnes se již tato pravidla nedodržují. Kromě svatebních budou předvedeny i hodové kroje s hodovými atributy, jako jsou věnce a kačeři. Dále pak zimní kroje žen i mužů a kroje smuteční. Doprovází: Autoři: Průvodní slovo: Cimbálová muzika Pavla Růžičky Jaroslav Slovák, Ivo Šimeček Jarmila Bednaříková 29
Krojovaný průvod ZÁSTUPCŮ obcí Kyjovska a Ždánicka Sobota 13. srpna 2011 ul. Komenského Masarykovo náměstí apple 14:00 15:30 h Slavnostní přehlídka široké barevné palety krojového bohatství a dědictví Vás uchvátí svou pestrostí a rozmanitostí. Průvod je obzvlášť zajímavý tím, že se ho účastní nejen všichni účinkující, ale i ti, kteří se kvůli obrovskému množství souborů a krojové bohatosti nedostali do programu, ale je pro ně ctí reprezentovat a předvést svoji obec, svůj region. V letošním roce se zúčastní průvodu asi čtyřicet obcí a měst tohoto jedinečného regionu za velké podpory spolků, souborů, samospráv a jiných dobrovolníků a nadšenců pro folklor. Krojovaný průvod Jako když louka květy se rozzáří a barevný hmyz se tam rojí. Tak Kyjov na svatou Marii rozkvete celý kroji. Autoři: Průvodní slovo: Tibor Skalka, Zdeněk Langášek Helena Hájková 30
Tanec zapomenutý Bohem i lidmi Rekonstrukce typického vracovského tance Sobota 13. srpna 2011 Nádvoří radnice apple 15:30 16:30 h Tento pořad je historickým návratem do závěru XIX. a začátku XX. století, kdy se ve Vracově za doprovodu hudců a dříve i gajdošů udržoval tanec, který byl velmi živý, vycházel z dvoudobého rytmu a svou variabilitou a malebností figur přinášel jak těm, kteří jej tančili, tak i případným divákům radost a kulturní zážitek. Vracovská sedlácká, jak jsme ji nazvali, byla ve své době unikátní a košatost jejího projevu byla nevídaná. Původní název není jasný, protože jich bylo více. Zánik tohoto tance lze přisuzovat mnoha faktorům, nejvíce ale společenským změnám, které nahrávaly spíše plechové muzice, tedy dechovým muzikantům z vojenských kapel a také tlaku módních tanců tehdejší doby, které ovládly společnost celé Evropy. Navíc přišla doba velkých shromáždění, průvodů a politických akcí, při kterých neměli hudci proti dechovým muzikám akusticky žádnou šanci. Složitým a vytrvalým sběrem poznatků, vzpomínek a zápisků se podařilo obnovit a částečně i dotvořit tento tanec do podoby, kterou vám předkládáme. Potěšilo by nás, kdyby si vás nejen získal, ale kdybyste jej považovali za organickou součást kulturního odkazu regionu a za jeho skutečný klenot. A ještě něco. Slibujeme vám, že případné zájemce naučíme tomuto tanci a budeme vděčni za jeho rozšíření mezi tanečníky. Patřil přece do bohaté kulturní výbavy tohoto Slovácka. Autor a moderátor: Pavel Petržela Hudební doprovod: Cimbálová muzika Marýnka prim Eva Janovská Tanec: Taneční skupina souboru Marýnka Vracov Zpěv: Eva Šafářová, Pavel a Tomáš Petrželovi, Zuzana Petrželová a mužský sbor souboru Marýnka Vracov Inspice: Anna Petrželová 31
Roztančené náměstí aneb Veselo v Kyjově bývalo, veselo v Kyjově JE Sobota 13. srpna 2011 Masarykovo náměstí apple 15:30 17:00 h Bezručova slova z básně o Kyjovu bezesporu naplní účastníci krojovaného průvodu, kteří po jeho ukončení rozezpívají a roztančí kyjovské náměstí. Jedná se o volná vystoupení sborů, souborů, slováckých krúžků, různých uskupení a cimbálových muzik v místech, kudy kráčela historie Slováckých roků. Pojďte i Vy si s nimi zazpívat, zatančit a společně poponést tuto krásnou tradici do roků příštích. Účinkují: Autor: Inspice: Mužský sbor Boršov Mužský sbor Ždánice Ženský sbor Drmolice, Dubňany Mužský sbor Nětčice Mužský sbor Strážovice Mužský sbor Archlebov Mužský sbor Vacenovice Ženský sbor Mariánky Vacenovice Mužský sbor Žarošané Chasa ze Ždánic Věteřská mládež Mužský sbor Věteřov Mužský sbor Ratíškovice Cimbálová muzika Babí Lom, Stavěšice Slovácký krúžek Šardičan Cimbálová muzika Denica, Šardice Dětský folklorní soubor z Ratíškovic Občas a cimbálová muzika Javor, Vlkoš Dechová hudba Svatobořáci Národopisný soubor Kosteláci Cimbálová muzika J. Slaměny Cimbálová muzika Náklo Rostislav Marada Zdeněk Pekárek, Vratislav Langášek, Miroslava Matulová 32
Mé milé léto, cos nám přineslo Pořad dětských souborů Sobota 13. srpna 2011 Městský park apple 16:00 18:00 h Pořad dětských souborů, který se představí v sobotní odpoledne v městském parku, nese název Mé milé léto, cos nám přineslo. Dětské hry, tance i obyčeje představí osm souborů z Kyjovska. Do letního rána s hlasy ptáčků se probudí Podkověnka ze Svatobořic- -Mistřína. Na trávu půjdou děvčata z Dubňan, chlapecké hry nám předvedou kluci ze Ždánic. Čarovat o tajemné svatojánské noci budou děti z vracovské Lipinky a z Kyjovánku I. Na pastvu nás zavedou děti z Dúbravěnky, u vody si budou hrát děti z Kyjovánku II. Žnout a kosit na poli umí děti z milotické Rosenky a Kyjovánku II. Celý pořad vyvrcholí dožínkovou slavností v podání přípravky Slováckého souboru Kyjov. Spolu s nimi si pak zatančí všech 250 dětí, které budou v pořadu účinkovat. Účinkují: Kyjovánek I. Kyjovánek II. Podkověnka ze Svatobořic Mistřína Dúbravěnka z Dubňan Lipinka z Vracova Ždáničánek ze Ždánic Rosénka z Milotic Přípravka Slováckého souboru Kyjov Autoři: Gabriela Směřičková, Blažena Sedlářová Námět: Gabriela Směřičková Pořadem provází: Barbora Směřičková Inspice: Veronika Nováková, Zuzana Tesaříková 33
Říkadla a přísloví všecko nám to napoví Sobota 13. srpna 2011 Parčík u kaple sv. Josefa apple 16:30 18:00 h Co je pro dnešního člověka přísloví, pranostika anebo pořekadlo? Koncentrované životní moudro našich předků? Zdroj poučení? Rada do života? Esence lidové moudrosti? Myslím, že od všeho něco. Vždyť každá tato poučka byla vykoupena životní zkušeností. Tyto zkušenosti nemusely být jenom kladné, byly i záporné, ale vždy poučné. A je jenom na nás, abychom se poučili ze zkušeností jiných a nemuseli vynalézat dávno objevené. I o tomto bychom ti, vážený diváku a milá divačko, rádi něco zazpívali a pověděli. Proto: Kdo máš uši, slyš a kdo máš oči, viz! Účinkují: Autor: Ženský sbor Ženičky Ždánice Ženský sbor Ratíškovice Ženský sbor Tetky Kyjov Ženský sbor Tragačnice Kyjov Ženský a mužský sbor Milotice Ženský a mužský sbor Vracov Ženský a mužský sbor Dambořice Mužský sbor Od lip Vacenovice Mužský sbor Paniháj Moravany Mužský sbor Svatobořice-Mistřín Mužský sbor Šardice Mužský sbor Kyjov Doprovodné kapely některých sborů Josef Varmuža, spolupráce Barbora Varmužová 34
S nadhledem na KYJOVsko Pořad tanečních souborů Sobota 13. srpna 2011 Parčík u kaple sv. Josefa apple 18:30 20:00 h Město Kyjov je odedávna přirozeným geografickým i sociálním centrem části jihovýchodní Moravy, rozprostírající se mezi podhůřím Chřibů na straně jedné a borovým pásem vyrůstajícím z Moravské Sahary na straně druhé. Lidé z okolních vesnic přicházeli do Kyjova za prací, na úřad, pro vzdělání nebo k lékaři a také s plody své práce na trh. S sebou sem vnášeli duchovní i materiální hodnoty svých převážně rolnických obcí, vždy archaičtějších a konzervativnějších než prostředí městské. Tyto i další odlišnosti zavdávaly někdy příčinu ke konfliktům a svárům, ve kterých se zpravidla vymezily protistrany kyjovská a zbytek. Tyto projevy furiantství a bouřlivé slovácké krve byly vždy záhy uhašeny jasným pochopením vzájemné prospěšnosti a spolupráce. Toto letité škorpení se nemohlo vyhnout odrazu v paměti lidu ústní lidové slovesnosti. Cílem tohoto pořadu je tyto odrazy najít, zpracovat v jevištní podobě a předložit k nahlédnutí vám, divákům. Nejde ale o připomínku minulých svárů, naopak, objeví-li se u vás po zhlédnutí úsměv na rtech nebo ještě lépe na duši, cíl pořadu bude splněn. A třeba se vám i vybaví přísloví: Co se škádlívá Účinkují: Folklorní soubor Ratíškovská Dolina Cimbálová muzika Javor Folklorní soubor Salajka Dambořice Cimbálová muzika Primáš Slovácký krúžek Svatobořice Mistřín Cimbálová muzika z Milotic Slovácký soubor Kyjov Cimbálová muzika Pavla Růžičky Slovácký soubor Lúčka Svatobořice Mistřín Cimbálová muzika z Dubňan Slovácký soubor Omladina Vacenovice Soubor písní a tanců Vracovjan Cimbálová muzika Prameň Kyjovánek Cimbálová muzika Friška Autor: Jiří Martykán Pořadem provází: Pavel Petržela Inspice: Petr Podveský, Zdeněk Šebesta 35
Slovácké roky rokúcí aneb Devadesátka na krku Sobota 13. srpna 2011 Letní kino apple 20:30 22:30 h Od konání prvního Slováckého roku v Kyjově uplyne letos devadesát let. Autoři tohoto pořadu se proto rozhodli zpěvným, živým a divadelním způsobem vrátit do roku 1921 a všech Slováckých roků následujících. Pokusí se spolu s folklorními soubory od Vacenovic po Bohuslavice či od Ždánic až po Vracov ukázat fragmenty některých, v minulosti předvedených pořadů, skládat střípky Kyjovska dob minulých, ukázat na souvislosti lidové tvořivosti, práce i slavení svátků liturgického roku. Pokusí se oživit rarity, jako třeba zhudebněnou a v roce 1931 zazpívanou Bezručovu báseň o Kyjově, pohovořit s osobnostmi jako Leoš Janáček, Joža Uprka a Milan Kundera, které se Slováckých roků zúčastnily. Připomenou také Slovácké roky vyšší mocí zakázané, nepovolené či ukradené. To všechno v pohybu a tak, jak zvyky, obyčeje a tradice pod Strážovjákem jdou s námi v jakémsi pátém ročním období, které je věčné a plave nad Kyjovskem v podobě písniček, obřadů a rituálů, jenž umějí mírnit náš bol a násobit lidskou radost. Účinkují: cimbálové muziky Jury Petrů, Petra Mičky, Rubáš, Varmužova cimbálová muzika, Miro Dudík, Oldřich Krejčí, Ladislav Kudr, Pavel a Tomáš Petržela, ZUŠ Svatobořice- -Mistřín a ZUŠ Kyjov, Děcka ze Skoronic, folklorní soubory Dúbrava, Podkověnka, Lipina, Horňáci, Marjánky Vacenovice, Kosteláci, Ždáničan, Krušpánek Chasa z Bohuslavic, Mužské sbory Kyjov a Milotice, Slovácký soubor Kyjov, Sokol Kyjov, pěvecký sbor Carmina vocum a Štrajch ze Svatobořic-Mistřína. Autoři: Josef Holcman, Rostislav Marada, Břetislav Rychlík Režie: Břetislav Rychlík Námět: Josef Holcman, Břetislav Rychlík Pořadem provázejí: Josef Holcman, Břetislav Rychlík Inspice: Alena Novosádová, Tomáš Petržela, Anna Petrželová 36
100 korun na sirotky aneb Já su v tem nevinně Pořad lidového tanečního divadla s tématem slováckých soudniček Sobota 13. srpna 2011 Parčík u kaple sv. Josefa apple 23:00 24:00 h Pořad lidového tanečního divadla s tématem slováckých soudniček a běžných sporů, které se kolem nás vedou, vedly a vést budou. Celé představení má být veselé, hravé, diváka v ničem nevyučuje, má jej jen pobavit a pohladit....v oku bližního svého třísku vidíte a ve vlastním ani lušňu z voza né. Ste soudní, lidé soudní? Šáhnite si do svědomí, jak se máte rádi ze súsedem? Co ty haluze, co trčijú přes plot, čí je z nich ovoce? Súsed má nové auto, zrobím šlic klíčkem přes bok? Kamoš má doma fajnovú pálenicu a ně nechtěl vypálit, už sliním ingústku a píšu udáníčko? Rozvod na Slovácku? Jak Taloši, šmikáme záclony, půlíme sedačku aj děcka. Ale to je ta naša ohnivá slovácká krev, tak ret pálí a srší oko... Účinkují: Slovem provází: Autor: Inspice: Folklorní soubor Salajka Dambořice Matýsek malá taneční skupina Kyjov Slovácký krúžek Svatobořice - Mistřín Slovácký soubor Kyjov Střízlivý švirgatý hajný Ladik Šimeček Hana Lužová, Jakub Džubera, Jaroslav Vlach 37
Jízda králů Neděle 14. srpna 2011 Masarykovo náměstí a ulice města Kyjova apple 10:30 13:30 h Jízda králů je tajemným oknem, za nímž se skrývá naše minulost. Její smysl a poslání spatří ten, kdo se umí dívat nejen očima, ale i hlavou a srdcem. Jízda králů šla staletími, přečkala války, v nichž se koně stříleli, přeskočila vypálené slovácké obce v třicetileté vojně, přežila loupeže koní i jejich likvidaci, aby před pětapadesáti lety přetekla z dob dávno minulých na kyjovské náměstí jako barevná láva pohybů, barev a tónů. Od té doby je Kyjov pro královskou družinu domácím prostředím a Jízda králů stálicí Slováckých roků. Spojení člověka a koně není náhodné. Kůň byl tou bytostí, která byla vždycky člověku nejblíže jak v době válek, tak v době klidu, jak při práci, tak v odpočinku. Muži občas měli potřebu být stejně nevinnými jako jejich kůň. To se jim plnilo třeba v podobě Jízdy králů, která možná vznikla ve chvíli, kdy první jezdec osedlal koně a spatřil, že ostatní se na něj dívají se zájmem, závistí i zvědavostí. Ženy začaly jezdce parádit krojem, ti přidali trochu své ješitnosti, hodně jezdeckého umění a pokřik Hýlom, hálom, jehož smysl zůstává divákům utajen, byl na světě. Pětadvacet jezdců, uprostřed s králem v ženském ustrojení, se bude snažit volat na kyjovské občany tak, aby je neurazilo, ale přimělo k reakci a odpovědi: písní, básní, zavýsknutím nebo darem. Jízda králů tak na jeden půlden sešněruje známá kyjovská místa a jejich lidi tak, že se na chvíli vrátí jejich předkové, všechny ovane cosi neuchopitelně pradávného, jakýsi ztracený vjem, přecházející v až podivnou tíseň, aby to vše vzápětí nenávratně zmizelo. Ale s jistotou, že záblesky ubíhajícího času zase přijdou v podobě příštích Slováckých roků a jejich Jízd králů ze Skoronic u Kyjova. Účinkuje: Autor: Připravilo: Režie: Spolupráce: Chasa ze Skoronic Josef Holcman Kulturní a vlastivědné sdružení Skoronice Marie Holcmanová Zdeněk Langášek 38
RŮŽE KRÁSNÁ, ROSA PULCHERRIMA Život Panny Marie v duchovní a lidové písni Neděle 14. srpna 2011 Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple 11:00 12:00 h Prakticky všichni velcí umělci všech staletí, především však středověku a renesance, věnovali Matce Boží alespoň jedno dílo. Stále se vracející motiv inspiroval jak autora líbezných mariánských hymnů, tak lidového muzikanta, který prostým popěvkem zachytil svůj vroucí vztah k přesvaté Panně, mocné přímluvkyni. Autor: Účinkují: Přednes textu: Petr Varmuža Amatores musicae antiquae Varmužova cimbálová muzika Markéta Varmužová 39