Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Pražský hrad Jméno a příjmení: Dominika Raszková Třída: 9.A Školní rok: 2012/2013 Garant / konzultant: Jaroslava Sedláčková Datum odevzdání: 31. 05. 2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis 2
Obsah 1. Úvod... 4 1.1.Introduction... 5 2. Historie Pražského hradu... 5 2. 1. Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země... 5 2.2. Pověst o založení Prahy - zkrácená verze podle Pavla Dvořáka... 6 2.3. Založení Pražského hradu... 7 3. Současnost... 8 3.1. Pražský hrad jako Prezidentská rezidence... 8 Na Pražském hradě se od založení republiky vystřídalo 11 prezidentů.... 8 Od Československa po Českou republiku:... 8 Tomáš Garrigue Masaryk... 9 Miloš Zeman... 10 3.2. Popis hradu... 12 X. Historie Pražského hradu X1 I. nádvoří Pražského hradu X2. II. nádvoří Pražského hradu X3. III. nádvoří Pražského hradu X4. Obrazárna Pražského hradu X5. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha X6. Starý Královský palác X7. Bazilika sv. Jiří X8. Jiřský klášter X9. Rožmberský palác Ústav šlechtičen X23. Lobkowiczký (Lobkovický) palác X10.Prašná věž Mihulka X11.Daliborka X12.Zlatá ulička X13. Nejvyšší purkrabství X14. Zahrady Pražského hradu X15.Jízdárna X16.Míčovna X17.Královský letohrádek X18.Prezidentský domek X19. Hradní stráž X20.Jelení příkop X21.Produkční zahrady X22. Svatovítský poklad... 12 3.3. Zahrady... 13 Kolem Pražského hradu se dnes tvoří šest zahrad. Na severní straně (1)Královská zahrada, (2)Zahrada na terase Jízdárny.Západní stranu tvoří (3) Zahrada na Baště a Jižní stranu tvoří (4)Rajská zahrada,(5)zahrada na Valech (6) Hartigovská zahrada.... 13 (1) Královská zahrada... 14 (2) Zahrada Na terase Jízdárny... 15 (3) Zahrada Na Baště... 15 (4) Rajská zahrada... 16 (5) Zahrada na Valech... 17 3
(6) Hartigovská zahrada... 17 4.Významná a turisticky zajímavá místa... 18 Katedrála sv. Víta... 18 Zlatá ulička... 19 Daliborka... 20 5. Závěr... 21 5.1.Summary... 22 6. Seznam literatury a jiných zdrojů... 22 1. Úvod Pro svoji závěrečnou práci jsem si vybrala téma "Praha" se zaměřením na Pražský hrad. Mým garantem práce je paní Jaroslava Sedláčková, které děkuji za její obrovskou pomoc a čas, který tomu se mnou věnovala. Toto téma jsem si vybrala, protože si osobně myslím, že znát něco málo o Pražském hradě by měl každý, a já se rozhodla probrat ho od historie až po současnost.v závěrečné části této práce jsem se také zaměřila na turistiku města Praha. 4
1.1.Introduction For my final project I have chosen the theme "Praha" focusing on the Prague Castle. My guarantor of this work is Mrs. Jaroslava Sedláčková whose I thank for her help and time she spent with me on this project.i have chosen this topic because I personally think that everyone should know a little bit about Prague Castle and I have decided to talk about it from past to present.in final part of this project I have focused on tourism in Prague. 2. Historie Pražského hradu 2. 1. Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta České republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků. 5
Pražský hrad je návštěvníkům otevřen celoročně a vidět mohou: Starý královský palác, stálou expozici Příběh Pražského hradu, Baziliku sv. Jiří, Jiřský klášter - Národní galerie, Zlatou uličku s věží Daliborkou, Obrazárnu Pražského hradu, Prašnou věž a Svatováclavskou vinici. Poznejte historii České země i vy! Pražský hrad byl založen pravděpodobně již kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m² a je také zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Budovy Pražského hradu zastupují všechny architektonické styly minulého tisíciletí. Dominantní stavbou areálu Pražského hradu je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která je také místem odpočinku mnoha českých králů a jsou zde uloženy také české korunovační klenoty. Základní kámen položil roku 1344 Karel IV. V souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu, později po jeho smrti pak Petr Parléř. Dalšími památkami a budovami areálu hradu jsou např. Klášter sv. Jiří s přilehlou Bazilikou sv. Jiří, Kaple sv. Kříže, Kostel Všech svatých, Starý královský palác, věž Daliborka, Prašná věž (Mihulka) atd. Velmi navštěvovanými jsou také Zlatá ulička či Jízdárna Pražského hradu, v současnosti významná pražská výstavní síň, kde jsou pravidelně pořádány výstavy nejvýznačnějších umělců. Na Pražském hradě můžete také nově navštívit stálou expozici Svatovítského pokladu. 2.2. Pověst o založení Prahy - zkrácená verze podle Pavla Dvořáka Po smrti praotce Čecha si naši předkové zvolili knížetem Kroka, spravedlivého a váženého muže. Vládl jim moudře a rozumně a všichni si vážili jeho rad. Krok měl tři dcery: Kazi, Tetu a Libuši. Kazi ovládala léčitelské umění a léčila nemocné. Teta nosila dary bohům a uměla si vyprosit jejich přízeň. Libuše byla ze sester nejkrásnější a nejmoudřejší. Měla věštecké schopnosti a dovedla předpovídat, co se v budoucnosti stane. Když Krok zemřel, sešli se na knížecím hradě Vyšehradě starostové jednotlivých rodů a zvolili za kněžnu Libuši. Libuše se tak stala českou kněžnou a vládla dobře. Jednou soudila dva rozhněvané bratry a ten odsouzený v rozčílení zvolal: Hanba mužům, kterým žena vládne!. Libuše souhlasila, 6
aby na knížecí stolec usedl muž: Za horami je řeka a blízko řeky vesnice, u vesnice pole a na něm oráč jménem Přemysl. To bude váš kníže a můj manžel. Jděte a přiveďte ho. Na cestu se ptát nemusíte, můj kůň vás tam zavede Vydali se za Libušiným běloušem. Po třech dnech přišel k vesnici, zastavil se před oráčem a radostně zaržál. Vladykové se poklonili Přemyslovi, podali mu knížecí roucho a požádali, aby jim vládl. Přemysl uposlechl. Oblékl se do knížecího, ale ponechal si prostou mošnu na jídlo a střevíce z lipového lýka. To proto, aby jeho potomci nezapomněli, z čeho vzešli. Zakrátko byla svatba. Po několika dnech vyšla Libuše s Přemyslem na skalnatý sráz vysoko nad Vltavou. Dlouze pozorovala krajinu, potom najednou zvedla ruce k modravým svahům nad řekou a jako ve vytržení věštila: Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat. Na místě, které určila, přikázala postavit hrad a město nazvala Prahou. Tak se krása ženy vtělila od kamene a zrodila se matka českých měst. 2.3. Založení Pražského hradu Pražský hrad byl dle dochovaných historických pramenů založen přemyslovských knížetem Bořivojem roku 880. Toto středověké hradiště bylo poté opevněno příkopem a valem z kamení a hlíny. Poté na území hradu vyrostly kostely, nejprve kostel Panny Marie, a v první polovině desátého století kostely zasvěcené svatému Jiří a svatému Vítu. Píše se tedy desáté století a Pražský hrad se stává sídlem hlavy státu, knížete a později také krále. Kromě hlav státu zde však působil i nejvyšší představitel církve, pražský biskup. Později byla v místě původní rotundy postavena bazilika svatého Víta, jež se stala hlavním hradním kostelem. A čím byla také velmi významná? Byly zde totiž uchovány relikvie světců a patronů Země. Nutno zmínit svatého Víta, Václava a také Vojtěcha. 7
Pražský hrad 3. Současnost 3.1. Pražský hrad jako Prezidentská rezidence Na Pražském hradě se od založení republiky vystřídalo 11 prezidentů. Od Československa po Českou republiku: 1. Tomáš Garrigue Masaryk (1918 1935) - první Československý prezident 2. Edvard Beneš (1935-1938, 1939-1945, 1945-1948) 3. Emil Hácha (1938-1939, 1939-1945) 4. Klement Gottwald (1948-1953) 5. Antonín Zápotocký (1953 1957) 6. Antonín Novotný (1957 1968) 7. Ludvík Svoboda (1968 1975) 8. Gustav Husák (1975 1989) 9. Václav Havel (1989 2003) 10. Václav Klaus (2003-2013) 11. Miloš Zeman (2013-2018)- současný prezident České republiky 8
Tomáš Garrigue Masaryk Český politik, filosof, sociolog, pedagog, státník a 1. prezident Československa. Narodil se 7. 3. 1850 v Hodoníně v chudé rodině. Jeho otec pracoval jako panský kočí, matka byla kuchařka. Nejprve se učil kovářem. Navštěvoval gymnázium v Brně, kde roku 1872 složil maturitu. Roku 1882 se stal mimořádným profesorem na Karlově Universitě v Praze. Prvně se věnoval jen filozofii, v následujících letech rozvíjel rozsáhlou činnost jako redaktor, spisovatel a politik. Byl redaktorem časopisu Naše doba. Vystupoval proti českému antisemitismu a nacionalismu, proti falešným národním mýtům, konflikty měl i s katolickou církví, přestože byl hluboce věřící člověk. Snažil se vytvořit moderní českou politickou koncepci. Směr, který formoval je označován jako realismus. Postupně se stával známým a oblíbeným vědcem a politikem. Od roku 1907 byl poslancem ve vídeňském parlamentu a usiloval o modernizaci. Po rozsáhlé propagandistické kampani vydal ve Washingtonu dne 18. 10. 1918 Deklaraci nezávislosti Československa. 14. listopadu roku 1918 byl zvolen prvním prezidentem nového státu Československa. Staral se o povznesení života chudých lidí a dbal na náboženskou snášenlivost. Byl skromný a kritický také sám k sobě. Lidé si ho vážili a měli ho rádi. Masaryk byl nejen mimořádně vzdělaný, ale i velmi čestný člověk. Vždy se snažil hájit pravdu a nemlčet k nespravedlivosti. Roku 1935 ze zdravotních důvodů na úřad prezidenta rezignoval a zbytek života strávil na zámku v Lánech u Prahy, kde také 14. září 1937 zemřel. 9
Tomáš Garrigue Masaryk Miloš Zeman Český politik, ekonom, prognostik a třetí prezident České republiky. Narodil se 28. září 1944 v Kolíně. Jeho matka byla učitelka, otec byl poštovní úředník. Rodiče se v jeho dvou letech rozvedli a vyrůstal jen s matkou a babičkou. Otec, se kterým se nestýkal, zemřel, když mu bylo třináct let. V roce 1963 dostudoval střední ekonomickou školu v Kolíně. Hrozilo mu odepření možnosti složit maturitu kvůli referátu, ve kterém oslavoval knihu Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem, která byla komunistickým režimem zakázána. Nakonec byl připuštěn k maturitě, ale nebylo mu vystaveno doporučení ke studiu na vysoké škole. Díky praxi v závodu Tatra po dvou letech získal doporučení k dalšímu studiu a nemusel absolvovat základní vojenskou školu. Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu s okupací vojsk Varšavské smlouvy vyloučen. V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, ve kterém kritizoval 10
tehdejší režim. Za tento článek byl propuštěn z tehdejšího zaměstnání v Agrodatu, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů. V roce 1992 vstoupil jako poslanec za Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD). V roce 1996 se stal poslancem po volbách do české poslanecké sněmovny, kdy ČSSD pod jeho vedením dosáhla historického úspěchu. Dne 14. září 1997 (60. výročí úmrtí T. G. Masaryka) obdržel v Rudolfinu "Čestnou medaili T. G. Masaryka" Masarykova demokratického hnutí, spolu s Petrem Pithartem a Václavem Klausem. V roce 2012 oznámil, že bude kandidovat s podporou Strany Práv Občanů v prezidentské volbě konané v roce 2013. Koncem června 2012 nasbíral potřebných 50 000 podpisů občanů podporujících jeho kandidaturu. V pátek 8. března 2013 v 10 hodin a 17 minut po výhře ve volbách složil Miloš Zeman prezidentský slib a stal se tak třetím prezidentem České republiky. Složením prezidentského slibu se stal nositelem dvou nejvyšších státních vyznamenání, Řádu Bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Politické působení Miloše Zemana je spojováno s řadou afér a korupčních případů. Miloš Zeman 11
3.2. Popis hradu X. Historie Pražského hradu X1 I. nádvoří Pražského hradu X2. II. nádvoří Pražského hradu X3. III. nádvoří Pražského hradu X4. Obrazárna Pražského hradu X5. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha X6. Starý Královský palác X7. Bazilika sv. Jiří 12
X8. Jiřský klášter X9. Rožmberský palác Ústav šlechtičen X23. Lobkowiczký (Lobkovický) palác X10.Prašná věž Mihulka X11.Daliborka X12.Zlatá ulička X13. Nejvyšší purkrabství X14. Zahrady Pražského hradu X15.Jízdárna X16.Míčovna X17.Královský letohrádek X18.Prezidentský domek X19. Hradní stráž X20.Jelení příkop X21.Produkční zahrady X22. Svatovítský poklad 3.3. Zahrady Kolem Pražského hradu se dnes tvoří šest zahrad. Na severní straně (1)Královská zahrada, (2)Zahrada na terase Jízdárny.Západní stranu tvoří (3) Zahrada na Baště a Jižní stranu tvoří (4)Rajská zahrada,(5)zahrada na Valech (6) Hartigovská zahrada. 13
(1) Královská zahrada Královská zahrada byla založena roku 1534 Ferdinandem I. Habsburským. Postupně vykoupil od majitelů starší vinice za roklí potoka Brusnice a v tomto prostoru začala vznikat renesanční zahrada, později proslulá botanickými raritami a exotickými rostlinami ze vzdálených zemí. Od počátku byla zahrada doplňována řadou staveb sloužících zábavě dvorské společnosti: vznikla Míčovna, Královský letohrádek, Lví dvůr. Její současná podoba navazuje na přírodní "anglickou" úpravu z poloviny 19. století, obsahuje však prvky úpravy renesanční i prvky barokní (ornamentální květinové záhony). Přístupná je čtyřmi vchody: západními branami z ulice U Prašného mostu, severní branou u Královského letohrádku a východní brankou z Chotkových sadů. 14
(2) Zahrada Na terase Jízdárny Budovaná v letech 1950-1956 na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. V roce 2007 prošla rekonstrukcí.stávající úprava je současná,je dílem hradních zahradníků. (3) Zahrada Na Baště Prostor u vstupu do Španělského sálu, v současné zahradní úpravě podle návrhu architekta Josipa Plečnika ve stylu italských japonských zahrad. Název zahrady připomíná starší středověká opevnění na severozápadní straně Pražského hradu. Přístup od Prašného mostu kolem severního křídla Hradu nad Horním Jelením příkopem nebo opačným směrem z Hradčanského náměstí. 15
Před Plečnikovou úpravou (4) Rajská zahrada První zahrada před jižním průčelím Hradu, navazující na soukromou zahradu arcivévody Ferdinanda z padesátých let 16. století. Současnou úpravu slunečné jižní zahrady jí dal architekt Plečnik ve dvacátých letech 20. století. Přístup z Hradčanského náměstí od vrcholu Nových zámeckých schodů nebo v opačném směru ze zahrady Na Valech. 16
(5) Zahrada na Valech Pás pod převážnou částí jižního průčelí Pražského hradu, v polovině 19. století upravený jako přírodní park, v současné podobě podle návrhu architekta Plečnika. Přístup od Nových zámeckých schodů přes Rajskou zahradu nebo od Starých zámeckých schodů z Opyše. Třetí vchod, z třetího hradního nádvoří Býčím schodištěm, ústí před centrální plošinou zahrady Na Valech. (6) Hartigovská zahrada Hartigovská zahrada s Hudebním pavilonem byla v šedesátých letech 20. století připojena k zahradě Na Valech.Současná podoba vznikla roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Přístup ze zahrady Na Valech. 17
4.Významná a turisticky zajímavá místa Katedrála sv. Víta Gotický a novogotický chrám svatého Víta je největší z pražských kostelů. Jsou zde pohřbena těla českých králů, a je tu uložena královská koruna s korunovačními klenoty. Katedrála byla založena Karlem IV. Plán katedrály vypracoval a stavbu zahájil roku 1344 Matyáš z Arasu a po jeho smrti v ní pokračoval Petr Parléř a jeho synové Václav a Jan. Ve 14. století práce přestaly. O dokončení se pokusil Vladislav Jagelonský koncem 15. a začátkem 16. století, po něm v 17. stol Leopold II., ale ani oni nedošli k cíli. Teprve stavitel Kamil Gilbert dovedl stavbu chrámu roku 1929 k úspěšnému konci. K nejvýznamnějším prostorám patří Svatováclavská kaple. Na jejím místě bývala část původní svatovítské rotundy, v níž byl pohřben její zakladatel kníže Václav. Nad kaplí Sv. Václava je komora s českými korunovačními klenoty. Korunovační klenoty tvoří koruna, která je posázená 6 největšími safíri z 9 na světě. Zbývající dvě části tvoří říšské jablko a královské žezlo, které pocházejí z 16. století. Další částí jsou pilíře triforia, které jsou vyzdobeny celou sochařskou galerií od členů lucemburské královské rodiny (Jana Lucemburského) až po stavitele chrámu (Karel IV). Celkem je tu 21 pískovcových soch přímo v kvádrech triforia, vytesaných Petrem Parléřem. Součástí chrámu je velká věž vystavěna ve druhé polovině 14. století kterou poškodil požár v roce 1541. Věž byla dostavěna až roku 1564. Ve věži jsou čtyři zvony. Od dob Rudova II. jsou na věži hodiny se dvěma číselníky, horní ukazuje celé hodiny a dolní čtvrthodiny. Na Katedrále sv. Víta je vlastně zajímavé vše, historie, vzhled, všechno. Obdivuji zachovalý stav jak zvenčí tak zevnitř. Nejhezčí pohled byl na královské klenoty, které jsem si mohla tento rok prohlédnout na výstavě. 18
Zlatá ulička Malé domečky v gotickém opevnění. Celá ulička se těší docela velké oblibě turistů, snad i pro svůj pohádkový vzhled vybledlých pastelových tónů, maličkých oken a dveří, nízkých střech a spoustě komínů. I na mě ta ulička dělala pohádkový dojem. V 16. století zde bydleli hradní střelci a řemeslníci. V roce 1597 požádali střelci při branách Pražského hradu císaře Rudolfa II. o svolení, aby mohli v nově opravené zdi oblouky zazdít a zřídit si v nich komůrky, které by zabíraly jen hloubku výklenků. 16. Září 1597 Rudolf jejich zřízení povolil. Červení střelci, jak se jim podle barvy stejnokroje přezdívalo, nedostali nové příbytky darem. Vše si opatřovaly a stavěly vlastním nákladem. Velmi brzy se domky začaly rozšiřovat do uličky různými přístavky a topeništi. V roce 1864 byly tyto přístavky, kotce a dřevěné kolny odstraněny a ponechány pouze domky podél severní hradby. Po druhé světové válce Kancelář prezidenta ČR domky od posledních majitelů vykoupila a celková úprava Zlaté uličky byla dokončena v roce 1955 pod vedením architekta Pavla Janáka. Barevné řešení fasád navrhl malíř a filmový tvůrce Jiří Trnka. V současné době se domečky ve Zlaté uličce využívají jako prodejny. Zlatou uličkou jsem procházela při návštěvě Prahy, a rozhodně se může chlubit svým pohádkovým vzhledem, hlavně kvůli vybledlých pastelových tónů, maličkých oken a dveří, nízkých střech a spoustě komínů. 19
Daliborka Daliborka je pevnostní věž postavená v roce 1496 za vlády Vladislava Jagellonského stavitelem Benediktem Riedem. Byla součástí hradního opevnění Pražského hradu a stojí na konci Zlaté uličky. Sloužila až do roku 1781, kdy vyhořela, jako vězení. Prvním vězněm byl Dalibor z Kozojed, podle nějž je věž pojmenována. V roce 1782 byla snížena o jedno patro a v roce 1883 byla zpřístupněna veřejnosti. Já osobně ve věži nebyla, ale po tom co jsem se o ní díky této práci dozvěděla mi přišla velice zajímavým historickým místem, a určitě se na ní pojedu podívat. 20
POVĚST O DALIBOROVI Pověst o Daliborovi, který byl prvním zdejším vězněm vypráví o mladém idealistickém šlechtici, který si zde při čekání na rozsudek krátil čas hraním na housle (a do lidového povědomí se vžilo také rčení, nouze naučila Dalibora housti). Jeho hru začali obdivovat i Pražané a chodili pod Daliborku naslouchat. Až jednoho dne se housle již neozvaly. Dalibor byl popraven. Jde o skutečný případ z historie, kdy v roce 1496 na Litoměřicku vypuklo nevolnické povstání, které na začátku bylo úspěšné a poddaní dobyli sídlo svého pána a donutili ho, aby je propustil z poddanství. Poté se přesunuli na panství Dalibora z Kozojed a požádali ho o ochranu. Ten ji udělil (také se občas říká, že sám byl iniciátorem onoho povstání) a tím se ale dopustil přivlastnění majetku svého souseda pověst z něho dělá lidumila, ale již dříve měl problémy s přivlastňováním majetku jiných osob, jak ukazují tehdejší zápisy a je nutno pamatovat, že poddaní byli tehdy de facto jen majetek. Byl uzavřen do věže a odsouzen ke ztrátě šlechtického titulu a stětí. Tento verdikt byl pak také 13. března 1498 vykonán. Ze známějších osobností Daliborku poctil svou přítomností také František Antonín Špork, který měl odvahu postavit se náboženské netoleranci na začátku osmnáctého století. 5. Závěr Vybrané téma se mi vypracovávalo celkem dobře a velmi mě zajímalo. Spoustu informací jsem nevěděla a během zpracovávání a pomoci od p. uč. Sedláčkové jsem se toho mnoho dozvěděla. Cílem této práce bylo zaměřit se na Pražský hrad podrobněji. Myslím, že se mi to povedlo. Nejvíce mě bavila část s turisticky významnými místy a nejvíce mne zaujali informace o Královských Zahradách. 21
5.1.Summary Chosen topic was guite easy for me and also very interesting. When I was doing my project I didn t know couple of information but thanks to this project and also my lector Mrs Sedlackove I got to know a lot of new interesting things. My point for this work was concentrating on Prague castle and I think I succeeded in this. The best fun for me was part about touristics most significant places and the most interesting thing for me were information about royal gardens 6. Seznam literatury a jiných zdrojů Pražský hrad. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: www.praguecityline.com Obr.1- http://botsmannasuchu.blogspot.cz TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://pohodaveskole.net/ Obr.2- http://blog.foreigners.cz Miloš Zeman. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: www.wikipedia.cz Obr.3- http://www.mzv.cz Pražský hrad. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/ Zahrady Pražského hradu. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.hrad.cz/ Obr. zahrad- [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: www.wikipedia.cz Chrám Sv. Víta. [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.odmaturuj.cz/ Zlatá Ulička. [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: www.wikipedia.cz Daliborka. [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: www.wikipedia.cz 22