ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

Podobné dokumenty
PODLE VĚTŠINY LIDÍ BY STÁT MĚL ZAJISTIT PRÁCI KAŽDÉMU, ALE

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

PŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR.

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

ZHRUBA ČTVRTINA ČECHŮ SI MYSLÍ, ŽE EKONOMICKÁ SITAUCE

VEŘEJNOST STÁLE VELMI KRITICKÁ K VÝŠI

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD.

Zpráva z bleskového výzkumu

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o daních červen 2011

Červen vlna

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

FINANČNÍ PROBLÉMY MÁ TŘETINA DOMÁCNOSTÍ

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

ROK 2014 BYL ÚSPĚŠNÝ PRO DVĚ TŘETINY OBČANŮ, PŘI HODNOCENÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

VZNIK KRAJŮ LIDÉ HODNOTÍ OBECNĚ POZITIVNĚ,

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Češi k prezidentským volbám v USA

Úroveň vzdělávání v ČR

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

INFORMACE Z VÝZKUMŮ STEM KDO SOUHLASÍ S JADERNOU ENERGETIKOU?

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2018

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Rozpuštění sněmovny a směřování k volbám. Srpen 2013

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Vliv členství ČR v EU na vybrané hospodářské a sociální oblasti

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /7

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

s těmi se špatnou životní úrovní. V posledně jmenované skupině je podíl spokojených a nespokojených v podstatě vyrovnaný. Z hlediska stranických prefe

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

Graf 1: Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím (%) PI rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje rozhodně nedůvěřuje neví Prezident

Koncesionářské poplatky

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Transparentní financování jako faktor stranické důvěry

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Tabulka 1: Souhlas s vyloučením KSČM z jednání o závažných společenských otázkách (v %)

nezávislá analýza nad daty pro

Průzkum k distančním volbám

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura duben 2018

PODPORA NAŠEHO ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ UNII PROŠLA KRIZOVÝM

Hodnocení stavu společnosti je lepší než před rokem

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O


Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Lidský kapitál Bleskový výzkum Hamé: QN výstupy

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

RETROSPEKTIVA POLITICKÝCH OSOBNOSTÍ : NEJVÍCE OBČANÉ OCEŇUJÍ PŮSOBENÍ V. HAVLA, DÁLE V. KLAUSE, J. LUXE A O. MOTEJLA

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

O TÉMA SROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK STUDENŮ STŘEDNÍCH ŠKOL

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Nová budova Národní knihovny Názory obyvatel České republiky a Prahy

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Postoje veřejnosti k lustracím říjen 2014

Transkript:

INFORMACE Z VÝZKUM TRENDY 1/23 ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET Zpráva vychází z dat, které sesbírala společnost STEM v říjnu 23. Výzkumný vzorek o velikosti 1 775 respondentů reprezentuje populaci České republiky starší 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Vývoj rozdílů mezi kraji Do rozvojových možností krajů se promítají nejen změny posledních let, zejména pravomoci, které získávají od roku 2 nové krajské samosprávy, ale také odlišné historické podmínky, tradice jednotlivých krajů a celkové makroekonomické procesy vývoje naší země. Společnost STEM se problematikou krajů dlouhodobě zabývá a sleduje názory občanů na dynamický přerod územní správy směrem od centrální vlády ke krajům. Občané České republiky ve výzkumu hodnotili, zda se rozdíly mezi kraji po roce 1989 zmenšují, zvětšují či zůstávají stejné. Polovina občanů České republiky si myslí, že vývoj po roce 1989 zvětšuje rozdíly mezi kraji. O něco méně lidí (4 %) si myslí, že rozdíly mezi kraji zůstávají stejné. Pouze malá část (1 %) občanů si myslí, že se rozdíly zmenšují. Myslíte si, že vývoj po roce 1989 vedl k tomu, že se zmenšují, stírají rozdíly mezi jednotlivými kraji naší republiky nebo se rozdíly naopak zvětšují, či zůstávají stejné?, v % 4 1 5 Rozdíly mezi kraji ČR se po r. 1989 zvětšují Rozdíly mezi kraji ČR zůstávají stejné Rozdíly mezi kraji ČR se po r. 1989 zmenšují

Odpovědi na tuto otázku jsou ovlivněny politickými postoji dotázaných. Zejména příznivci KSČM zdůrazňují zvětšující se rozdíly mezi kraji. Naproti tomu u příznivců KDU-ČSL, ODS a ČSSD vidíme vyšší podíl neutrálních odpovědí. Myslíte si, že vývoj po roce 1989 vedl k tomu, že se zmenšují, stírají rozdíly mezi jednotlivými kraji naší republiky nebo se rozdíly naopak zvětšují, či zůstávají stejné? - podíly odpovědí podle stranických preferencí, v % 49 4 59 34 5 39 46 44 11 7 11 1 ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL Názory občanů jsou diferencovány podle dosaženého vzdělání. Lidé se základním vzděláním si mnohem častěji myslí, že rozdíly mezi kraji zůstávají stejné. U lidí s vyšším vzděláním naopak převažuje názor, že se rozdíly mezi kraji zvětšují. Myslíte si, že vývoj po roce 1989 vedl k tomu, že se zmenšují, stírají rozdíly mezi jednotlivými kraji naší republiky nebo se rozdíly naopak zvětšují, či zůstávají stejné? - podíly odpovědí podle vzdělání, v % 43 49 51 53 52 38 38 36 8 11 9 12 Základní Vyučen SŠ s maturitou Vysokoškolské Významné rozdíly v odpovědích se ukázaly s ohledem na zajištění domácnosti respondentů. U lidí žijících v průměrně nebo špatně zajištěné domácnosti výrazně převažuje názor, že se rozdíly mezi kraji zvětšují. U lidí, jejichž domácnosti jsou lépe zajištěny, je tento názor sice

také nejvíce zastoupen, nicméně výrazně přibývá těch, kteří tvrdí, že se rozdíly mezi kraji zmenšují. Myslíte si, že vývoj po roce 1989 vedl k tomu, že se zmenšují, stírají rozdíly mezi jednotlivými kraji naší republiky nebo se rozdíly naopak zvětšují, či zůstávají stejné? - podíly odpovědí podle zajištění rodiny, v % 44 51 52 4 4 41 16 9 7 Velmi dobře + solidně zajištěni Průměrně zajištěni Špatně zajištěni + v zásadě chudí Původ rozdílů mezi kraji Výzkum zkoumal také názory na původ rozdílů mezi kraji. Občané se měli vyjádřit, zda mají rozdíly svůj původ spíše v dávnější historii a jsou důsledkem čtyřicetileté totalitní správy země, anebo souvisí spíše s posledním desetiletím, a tedy i novým krajským uspořádáním. Česká veřejnost je v názorech na tuto otázku rozdělena na dva přibližně stejné tábory. O něco více lidí ( %) míní, že jsou rozdíly mezi kraji spíše výsledkem posledních deseti let. Menší část občanů ( %) považuje rozdíly za důsledek dávnější historie. Myslíte si, že existující rozdíly mezi kraji pramení spíše z dávnější historie,, v % Rozdíly jsou spíše výsledkem dávnější historie Rozdíly jsou spíše výsledkem posledních 1 let

I odpovědi na tuto otázku jsou poznamenány politickou orientací dotázaných. Voliči levicových stran, zejména příznivci KSČM, považují rozdíly mezi kraji za výsledek posledních deseti let. Příznivci KDU-ČSL mají opačný názor a původ rozdílů vidí v dávnější historii. Příznivci ODS jsou rozděleni na dva stejně početné tábory. - podíly odpovědí podle stranických preferencí, v % 5 5 34 66 53 47 ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL Výrazné rozdíly v odpovědích vidíme u jednotlivých vzdělanostních skupin obyvatel. Zatímco lidé se základním vzděláním jsou ve svých názorech rozděleni na dvě poloviny, lidé se středoškolským vzděláním vidí rozdíly spíše v posledních deseti letech a lidé s vysokoškolským vzděláním jsou spíše nakloněni odpovědi, že rozdíly v krajích jsou výsledkem dávnější historie. - podíly odpovědí podle vzdělání, v % 5 5 42 58 42 58 54 46 Základní Vyučen Maturita Vysokoškolské

Ekonomická situace domácností také ovlivňuje názory občanů na tuto otázku. Lidé, kteří mají pocit, že je jich domácnost hůře zajištěna, mají tendenci hledat příčiny rozdílů mezi kraji spíše v posledních deseti letech. - podíly odpovědí podle zajištění domácnosti, v % 48 52 41 59 Velmi dobře + solidně zajištěni Průměrně zajištěni Špatně zajištěni + v zásadě chudí Lidé, kteří si myslí, že se rozdíly mezi kraji zvětšují, častěji spatřují příčinu problémů v posledních deseti letech. Naopak lidé, kteří si myslí, že rozdíly mezi kraji zůstávají stejné nebo se zmenšují, častěji vidí původ rozdílů mezi kraji v dávnější historii. nebo jsou spíše výsledkem posledních deseti let? - podíly odpovědí podle vnímání rozdílů mezi kraji, v % Zvětšují se 22 78 Zůstávají stejné 3 Zmenšují se 61 39 % 5% 1%