Programový sborník 1

MĚSTO KYJOV MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO KYJOV FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY pořádají NÁRODOPISNOU SLAVNOST XVII. SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ VE DNECH 9. 12. srpna 2007 3

Slovácký rok, nejstarší regionální festival lidových zvyků a umění v České republice, nás opět po čtyřech letech vtáhne do víru barev, vůní, tance, zpěvu, bujarého veselí a všudypřítomné dobré nálady. Město Kyjov se tak po čtyři srpnové dny stane přechodným domovem stovek folklorem nabitých nadšenců všech věkových kategorií, tisícovek návštěvníků toužících zasytit svůj hlad po veselých i dojímavých darech lidové kultury. Je úžasné, že v dnešní době, která je symbolizována globalizací, potíráním základních hodnot, despektem k historii a snahou napodobovat cizí vzory, se stále ještě najde početná skupina lidí s touhou a vůlí ukázat ostatním, kam sahají naše kořeny, co je základem moderní společnosti, jak krásná a ušlechtilá může být zábava bez počítačů, televize či internetu. Folklor je pro mne fenomén života štědře sdílený s ostatními a nespoutaný živel. Pokud se jím necháte pohltit, ocitnete se ve světě dosud nepoznaném. Plném temperamentu, energie, radosti. Vnímáte kolem sebe tu úžasnou chuť žít, bavit se, objevíte nejednu moudrost a dost možná i životní cestu. Slovácký rok to ovšem není jen zpěv, tanec a dobré víno. Takový pohled by byl hodně zobecněný a krátkozraký. Je to dost možná filozofie, upřímné vyznání o lidech a způsobu jejich života, kladoucí velký důraz na člověka jako svébytného jedince určitého kolektivu. Slovácký rok je pestrou mozaikou lidských charakterů a způsobu jejich vyjádření. Je unikátní svou regionalitou. Nejde však vůbec o záležitost pouze kyjovskou. Každý účastník z kteréhokoli města či obce Kyjovska zde má své nezastupitelné místo. Všichni tak můžeme srovnávat, jak odlišné a originální jsou způsoby myšlení a uchopení tradice u folkloristů jednotlivých obcí či jejich částí. 4

Prožil jsem již několik ročníků tohoto nezapomenutelného svátku všech národopisců. Většinou jsem se hrdě pyšnil v kroji, mnohdy i s violou pevně přitisknutou k rameni. Letos poprvé je to však úplně jiné. Mám čest jej prožít v roli prezidenta festivalu. To mi dává možnost proniknout do tajů organizace této akce. Hluboce se skláním před každým vedoucím, který se svým souborem pečlivě nacvičuje, aby ukázal jen to nejlepší. Starostkám a starostům obcí chci poděkovat za jejich podporu. Členům programové rady za pečlivý přístup k sestavování jednotlivých programů. Sponzorům za to, že našli odvahu přispět na tuto neopakovatelnou akci. A samozřejmě také všem těm nejmenovaným, kteří přikládají ruce k dílu pro zdar Slováckého roku. Vážení a milí, z celého srdce Vás zvu do mekky folkloru, kterou se Kyjov stane ve dnech 9. 12. srpna. Poznáte upřímnost a lidskost, živelnost a životnost. Naše město Vám otevírá své brány. Prožijete nezapomenutelné chvíle, které Vás budou provázet do dalších let Vašich životů. Ať Vám slúží a šable hore! František Lukl, starosta města Kyjova 5

Nedávno jsem si na starém filmovém záznamu připomněl svoji účast v programové radě Slováckého roku v roce 1983. Matně si vzpomínám, že jsem zpočátku spíše přihlížel aktivitě svých starších a zkušenějších kolegů. Přítomnost osobností, jako byl profesor Otakar Dostál, dr. Jan Pavlík, dr. Jiří Dunděra i další, ve mně vzbuzovala příliš velký respekt, než abych na sebe nějak výrazně upozorňoval. Byla to ale dobrá zkušenost, kterou v sobě nosím dodnes. Změnit stav věcí v oblasti folkloru je vždycky velmi obtížné. Doba se ale proměňuje a já osobně míním, že ani tradiční kultuře by neměla být upírána možnost se vyvíjet. Na toto téma jsme také mnohokrát v rámci programové rady diskutovali a hledali tu nejvhodnější rovnováhu v pestrosti programové skladby. Vedle sebe tak v letošní programové nabídce budou stát zcela tradiční pořady jako stavění nebo kácení máje, koncert dětských muzik, klenotnice, lidový jarmak, přehlídka krojů, krojovaný průvod, programy věnované dechovkám, dětem, regionálnímu zvykosloví, slováckým krúžkům a souborům, furiantským starodávným mužským tancům. Znovu se tryskem po kyjovském náměstí prožene družina jízdy králů. Jako obvykle vzpomeneme významných, s foklorem a naším regionem spojených osobností. Uctíme sběratelku lidových tanců a písní Miladu Bimkovou, předáme Cenu města profesoru Otakaru Dostálovi, připomeneme si spisovatele Vojtěcha Roznera, uvedeme do života novou knihu Josefa Holcmana. Nabídneme však i pořady zastupující nové hudební pohledy známých uměleckých osobností a slovenských hudců. V gymnazijní kapli zazní hudba duchovního a liturgického zaměření. 6

Cílem rady je rovněž aktivně zapojit návštěvníky slavností do pořadů na kyjovském náměstí i na lidových zábavách, kterých bude v Kyjově bezpočet. Po celou dobu slavností budou také otevřeny výstavy věnované významným výtvarníkům z regionu, lidovým tvůrcům a tradicím. Myslím, že bude z čeho vybírat a že by programová nabídka mohla uspokojit i ty nejnáročnější. Vitajte v Kyjově! Jiří Petrů, předseda programové rady Slováckého roku 2007 7

PROGRAM XVII. SLOVÁCKÉHO ROKU 2007 ČTVRTEK 9. SRPNA 17.00 Nádvoří radnice Vernisáž všech výstav 18.30 Nádvoří radnice Slováckými chodníčky Portrét sběratelky lidových tanců a písní Milady Bimkové 20.30 Letní kino Přehlídka dechových hudeb Mistříňanka, Žadovjáci, Ištvánci a Sobuláci VSTUPNÉ: nádvoří radnice - ZDARMA Letní kino - 100 Kč PÁTEK 10. SRPNA 15.30 Masarykovo náměstí Vitajte v Kyjově Koncert dechové hudby ZUŠ Kyjov a Mladé muziky Šardice ZUŠ Kyjov 17.00 Masarykovo náměstí Zahájení Slováckého roku 2007 a Stavění máje Obec Bukovany, dechová hudba Žadovjáci a pěvecké sbory 19.30 Letní kino Koncert dětských cimbálových muzik Dětské cimbálové muziky z Kyjova a Dubňan 20.30 Letní kino Písně malované Klenotnicový hudební pořad se zaměřením na malíře a výtvarníky z Kyjovska 22.30 Parčík u kaple sv. Josefa Slováci na Slovácku Od folkloru k world music TANEČNÍ ZÁBAVY 20.30 s dechovou hudbou Žadovjáci před Domem kultury 20.30 s cimbálovou muzikou Moravia Pod Kaštany 8

VSTUPNÉ: Náměstí - ZDARMA Parčík - 80 Kč Letní kino 100 Kč Zábavy - 100 Kč Denní vstupenka 200 Kč SOBOTA 11. SRPNA 8.00 Masarykovo náměstí Lidový jarmak Volná vystoupení cimbálových muzik a pěveckých souborů, výtvarná dílna, divadelní pouť, prodej lidových výrobků a ukázky řemesel 9.30 Farní zahrada (na Palackého ul.) Písničky a husličky Pořad dětských zpěváčků a muzikantů 10.00 Před kostelem I v jednoduchosti je krása Přehlídka pracovních a letních krojů a dožínkových věnců 14.00 Tradiční krojovaný průvod Vyjde od sokolovny a půjde ul. Komenského na Masarykovo náměstí účinkují zástupci obcí Kyjovska a Ždánicka 15.30 Nádvoří radnice Galánečka z Ježova Pořad věnovaný spisovateli Vojtěchu Roznerovi 15.30 Masarykovo náměstí Pojďte mezi nás Vystoupení muzik, zpěváků a tanečníků přímo mezi návštěvníky 16.00 Městský park Vandrovali vandrovníci Veselé putování za dětskými soubory 16.30 Letní kino Chléb náš vezdejší dejž nám dnes obilí, chléb a pečivo ve chvílích všedních i svátečních 18.45 Parčík u kaple sv. Josefa Obnovená skočná Obrazy z dějin bádání folkloristů Kyjovska 9

20.30 Letní kino Z jednoho hnízda, z různých vajec Představení tanečních souborů z regionu 22.15 Parčík u kaple sv. Josefa Ráno vstávajíce Pořad ženských a mužských pěveckých sborů TANEČNÍ ZÁBAVY 20.30 s dechovou hudbou Mistříňanka před Domem kultury 20.30 s cimbálovou muzikou Pavla Růžičky Pod Kaštany 20.30 s dechovou hudbou Miločanka stadion 20.30 s cimbálovou muzikou Kapric sokolovna 20.30 s dechovou hudbou Ištvánci a koštem vína Boršov, Za Humny (areál Vodovodů a kanalizací) VSTUPNÉ: Společné pro náměstí a parky - 50 Kč Letní kino 150 Kč Zábavy - 120 Kč Denní vstupenka 250 Kč NEDĚLE 12. SRPNA 9.00 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mše svatá 10.30 Masarykovo náměstí, ulice města Jízda králů Program skoronické chasy na koních 11.00 Gymnazijní kaple Světci v písních Lidová, duchovní a liturgická tvorba 13.30 Městský park Chlapská pýcha Mužský taneční projev na Kyjovsku 15.00 Letní kino Milostné příběhy v písni Folklor různými pohledy 10

17.00 Masarykovo náměstí Kácení máje a ukončení Slováckého roku 2007 TANEČNÍ ZÁBAVA 19.00 Masarykovo náměstí s dechovou hudbou Žadovjáci VSTUPNÉ: Společné pro náměstí a parky - 50 Kč Kaple 50 Kč Letní kino 200 Kč Zábava - ZDARMA Denní vstupenka 250 Kč VÝSTAVY Galerie Doma František Gajda řezbář Autorka PhDr. Romana Habartová Vernisáž: 8. 8. v 17.30 SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV Radniční galerie v 17.00 Jízda králů v historii Slováckého roku vernisáž a představení nové knihy Josefa Holcmana Hýlom, hálom! Autorka: Marie Holcmanová Vlastivědné muzeum Moravské kroje na fotografiích Josefa Klvani Autorka: Mgr. Taťjana Martonová Vstupné: Dospělí 20 Kč, důchodci 10 Kč, děti, studenti 6 Kč Kaple svatého Josefa Slavnost zvonů Z duchovních tónů v malířském díle akademického malíře Vladimíra Vašíčka Autor: ing. arch. Vladimír Vašíček Stanislav Vašíček Galerie Pod schody Plakát Slováckého roku (ze sbírek Vlastivědného muzea v Kyjově) výstava plakátů od minulosti po současnost spojená s výstavou návrhů plakátů účastníků výběrového řízení Autorky: Mgr. Jana Bartošíková Mgr. Blanka Pokorná Otevírací doby výstav: čtvrtek 9. 8. 17.00 20.00 pátek 10. 8. 10.00 18.00 sobota 11. 8. 10.00 18.00 neděle 12. 8. 10.00 17.00 11

DOPROVODNÉ AKCE Okresní výstava zvířat mladých chovatelů a místní výstava králíků, holubů, drůbeže, okrasného a exotického ptactva (pořádá Český svaz chovatelů Kyjov a Okresní komise pro práci s mládeží) Palackého ulice (vedle Vlastivědného muzea) pátek 10. 8. 16.00 20.00, sobota 11. 8. 8.00 20.00, neděle 12. 8. 8.00 16.00 Výstava a prodej bednářských výrobků Svatoborská ulice č. p. 21 (pořádá Bohumil Šikula) Komerční jarmark ulice města přiléhající k náměstí pátek neděle FRANTIŠEK GAJDA - řezbář ze Strážnice Středa 8. srpna Galerie Doma, Svatoborská ul. 17.30 hodin Výstava přibližuje výběr z Gajdovy tvorby, především jeho stěžejní řezbářské umění - betlémy, ale i další okruhy, např. majstrštyky, slohově čistá díla, která jsou dle autorových slov zkouškou schopností, originálně pojaté štípy a samorosty znázorňující nadpřirozené bytosti ze světa pohádek, magie a kouzel. Výstava představuje i drobnou užitkovou tvorbu - zvykoslovné předměty, řezané a soustruhované píšťalky, figurálně zdobené klepače a hrkače, výtvarně pojednané zátky na láhve, demižony a sudy, misky, mísy a podnosy. Stěžejní část tvoří figurální dřevořezba, která je odrazem hlubokého vztahu k domovu, k rodné Strážnici, lidové kultuře a tradicím. Účinkují: Členové rodiny Gajdovy a hosté Autorka: PhDr. Romana Habartová Spolupráce: Pavla a Vladimír Ježovi Průvodní slovo: PhDr. Romana Habartová 12

SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV JÍZDA KRÁLŮ V HISTORII SLOVÁCKÉHO ROKU Čtvrtek 9. srpna Nádvoří radnice 17.00 hodin vernisáž a uvedení knihy Josefa Holcmana Hýlom, hálom! Jízda králů byla ve Skoronicích obnovena za války v roce 1943. Po třinácti letech ji skoronická chasa poprvé předvedla na Slováckém roku v Kyjově. Výstava představuje jízdy králů od tohoto období až po dnešní dny. Fotografie doplňují trojrozměrné předměty tak, aby co nejvíce navodily atmosféru tohoto fenoménu Slovácka. Podrobně o původu, vývoji a dnešní podobě jízdy králů pojednává nejnovější kniha Josefa Holcmana Hýlom hálom!, která bude právě při vernisáži výstavy představena. Autorka: Spolupráce: Účinkují: Marie Holcmanová členové Kulturního a vlastivědného sdružení Skoronice Cimbálová muzika Jury Petrů, Mužský sbor z Kyjova a Děcka ze Skoronic MORAVSKÉ KROJE NA FOTOGRAFIÍCH JOSEFA KLVANI Vlastivědné muzeum v Kyjově, Palackého ul. Výstava představuje Klvaňovu fotografickou tvorbu z let 1889-1899, kdy na svých studijních cestách dokumentoval lidový oděv na jihovýchodní a střední Moravě. Na výstavě jsou prezentovány fotografie z oblasti Uherskohradišťska, Uherskobrodska, Horňácka, Kyjovska a Hodonínska, Podluží, hanácko-slováckého rozmezí, Valašska, Luhačovického Zálesí a Hané. Autorka: Mgr. Taťjana Martonová 13

SLAVNOST ZVONŮ Z DUCHOVNÍCH TÓNŮ V MALÍŘSKÉM DÍLE VLADIMÍRA VAŠÍČKA Kaple svatého Josefa Vladimír Vašíček (1919 2003) se řadí mezi průkopníky i klasiky českého poválečného moderního malířství, a to při celoživotně silném osobním i inspiračním vztahu k rodnému kraji - vždy však poučeném o všech historických až prehistorických souvislostech, znalého podstat proměn jeho výrazu i prožitků a pocitů lidí. Proto je jeho již posmrtná výstava v rámci Slováckého roku v kontrastu jen zdánlivém a navíc připomíná několik konkrétních skutečností. 24. května 1970 byla právě na věži kaple sv. Josefa, pod kterou se výstava koná, zavěšena dvojice nových a tehdy vysvěcených zvonů. Téhož dne vznikl také obraz Slavnost zvonů, který propůjčuje výstavě název. I přes její stručný rozsah je zřetelně ilustrována orientace lidská i umělecká i s aktivitami restaurátorskými (více na: www.sweb.cz/art.vasicek.contact). Výběr děl je však především nasvětlením hlubších i vyšších složek našeho života, odkazem na otázky i potřeby lidské víry jakéhokoliv pozitivního směru. Autor: ing. arch. Vladimír Vašíček Stanislav Vašíček PLAKÁT SLOVÁCKÉHO ROKU MKS Galerie Pod Schody, Masarykovo nám. Jde o soubornou výstavu plakátů ze sbírek Vlastivědného muzea v Kyjově. K vidění jsou plakáty od II. Slováckého roku (1922) až po ten letošní. Jsou to mnohdy umělecká díla takových mistrů, jakými byli Antoš Frolka, František Bezděk či Vladimír Vašíček. Máte tak možnost srovnat jejich díla s díly současných autorů. Ke zhlédnutí budou také návrhy plakátů, které se letos zúčastnily výběrového řízení o plakát Slováckého roku. Autorky: Mgr. Jana Bartošíková Mgr. Blanka Pokorná 14

SLOVÁCKÝMI CHODNÍČKY Portrét sběratelky lidových tanců a písní Milady Bimkové Čtvrtek 9. srpna Nádvoří radnice - 18.30 hodin Díky sběratelům lidových písní a tanců se nám dochovalo významné kulturní dědictví našich předků. Jednomu z těchto vzácných lidí se věnuje i náš pořad. Paní Milada Bimková se sběratelskou činností zabývá již 61 let. Besedu se sběratelkou budou doprovázet vystoupení tanečních skupin a sólistů. Hostem pořadu bude Mgr. Klára Kašparová. Účinkují: Varmužova cimbálová muzika ze Svatobořic-Mistřína a tanečníci z Archlebova, Dubňan, Milotic, Ratíškovic, Vacenovic, Kostelce, Skoronic, Kyjova a Svatobořic- -Mistřína Autor pořadu: Rostislav Marada Průvodní slovo: Helena Bízová Inspice: Petr Kostiha PŘEHLÍDKA DECHOVÝCH HUDEB Čtvrtek 9. srpna Letní kino 20.30 hodin Slovácký rok 2007 zahájí již tradičně na scéně letního kina dechové hudby našeho regionu. To, že v nich působí stále víc mladých muzikantů, je zárukou, že lidová hudba bude rozdávat radost ještě i mnoha dalším generacím. V pořadu se představí hudbou, zpěvem i slovem: Dechová hudba Sobuláci Dechová hudba Ištvánci Dechová hudba Mistříňanka Dechová hudba Žadovjáci Autor pořadu: Ladislav Svoboda 15

VITAJTE V KYJOVĚ Koncert dechových hudeb ZUŠ Kyjov Pátek 10. srpna Náměstí 15.30 hodin Mladé dechové orchestry ZUŠ Kyjov svými výsledky pravidelně potvrzují hudebnost žáků i vysokou úroveň uměleckého školství v našem regionu. Obě hudby jsou v českých zemích držiteli těch nejvyšších hudebních ocenění. Účinkují: Dechová hudba ZUŠ Kyjov (umělecký vedoucí a dirigent Jiří Pimek) Mladá muzika Šardice - ZUŠ Kyjov (umělecký vedoucí a dirigent Roman Kohoutek) STAVĚNÍ MÁJE Pátek 10. srpna Náměstí 17.00 hodin Fanfáry trubačů dechové hudby Žadovjáci z arkýře městské radnice, slavnostní slovo starosty města Kyjova i mužský zpěv to vše patří k již tradičnímu zahájení slavností Slováckého roku. Když k tomu ještě vjede na náměstí krojovaná chasa z Bukovan s májem dlouhým až 40 metrů, vážnost slavnostní chvíle je podtržena. Máj se pak pouze pomocí žebříků a dřevěných bidel vztyčí uprostřed náměstí, aby jeho opentlený vršek s tureckým šátkem po tři dny zdobil Kyjov. Účinkují: Občané obce Bukovany stavění máje Mužské pěvecké sbory z Bukovan, Svatobořic-Mistřína, Vracova a Kyjova Ženské pěvecké sbory z Bukovan a Ždánic Dechová hudba Žadovjáci Připravili: Ing. Jiří Pelikán a Milan Pokorák 16

KONCERT DĚTSKÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK Pátek 10. srpna Letní kino 19.30 hodin Z praxe se dá odpozorovat, že kolektivní způsob výuky je pro většinu žáků našich škol záživnější. Vede ke kamarádství, ale také ke zdravé soutěživosti. V hodinách hry v cimbálové muzice se už mezi houslisty profilují budoucí primáši nebo harmonicky myslící kontráši. Technická vyspělost hráčů se neustále zvyšuje a v cimbálových muzikách již běžně hrají absolventi konzervatoře a hudební akademie. Důležité je také vypěstovat v dětech vztah k písním z vlastního regionu. Všechno je to však otázka času, píle a zrání. Účinkují: Cimbálová muzika ZUŠ Kyjov, vedoucí Petr Petrů, Jiří Petrů ml. Cimbálová muzika ZUŠ Dubňany, vedoucí Pavel Varmuža Cimbálová muzika Kyjovánek, vedoucí Vladimír Sedláček, Radoslav Sedláček Cimbálová muzika Kyjovánek II, vedoucí Hana Vašulková Sólový zpěv: Kateřina Petrů Sbor děvčat Autor: Slovem provází: Petr Petrů Ladik Šimeček 17

PÍSNĚ MALOVANÉ Klenotnicový pořad Pátek 10. srpna Letní kino 20.30 hodin Klenotnice patří k těm pořadům Slováckého roku, bez nichž si nelze programovou skladbu slavností představit. Tradičně se tak v páteční večer slavnostně otevírá truhlice pokladů, z které jsou s pokorou a uctivostí vybírány klenoty lidové kultury na Kyjovsku, reprezentované starobylými písněmi, tanci či kroji, které ožívají na pódiu prostřednictvím místních hudců, zpěváků i tanečníků všech generací. Z této pomyslné truhlice tentokrát vyjmeme obrazy a obrázky renomovaných i amatérských malířů a výtvarníků, pro které byla lidová píseň, kroj, tanec či tóny houslí a cimbálu inspirací a přenesli jejich nezapomenutelnou atmosféru na plátno nebo papír. A tak jako byly tyto součásti lidové kultury inspirací malířovou, měly by se dnes obrazy stát inspirací jednotlivých interpretů. Při netradičním ztvárnění tohoto pořadu budou diváci moci zhlédnout ukázky výtvarných prací autorů na plátně letního kina. Poctu a hold žijícím i nežijícím výtvarníkům folklorního Kyjovska - Jano Köhlerovi, Josefu Prokopovi, Vladimíru Vašíčkovi, Františku Kudláčovi, Borku Bayerovi, Čeňkovi Stakemu, Olze Vlasákové, Oldřichu Rokytovi a Lence Jurečkové přijdou vzdát: Cimbálová muzika Jury Petrů Varmužova cimbálová muzika Osvětimanská cimbálová muzika Cimbálová muzika Hudci z Kyjova Milotická cimbálová muzika Cimbálová muzika Dúbrava Cimbálová muzika Hradisko Cimbálová muzika Pavla Růžičky Sólisté: Bohdana Menšíková, Hana Petrů, Ludmila Smetková, Pavel a Tomáš Petrželovi, Jitka Měchurová, Kateřina Martykánová, rodina Varmužova, Zlatka a Blažena Potykovy, rodina Poláškova a sólisté jednotlivých muzik, mužské sbory z Bukovan a Ždánic, ženský sbor a úderka mužského sboru z Kyjova, verbíři z Dubňan Autor pořadu: Pavel Růžička Průvodní slovo: Ladik Šimeček Inspicienti a technická spolupráce: Pavel Fridrich a Jakub Džubera Foto - RNDr. Vítězslav Otruba 18

SLOVÁCI NA SLOVÁCKU Pátek 10. srpna Parčík u kaple sv. Josefa 22.30 hodin Všestranná spřízněnost slovenských a moravských Slováků je více než zřejmá a to je také jeden z důvodů, proč byli jako hosté Slováckého roku 2007 vybráni muzikanti ze Slovenska. Druhým je neotřelé a působivé propojování folklorní tradice a moderního muzikantství, které pozvaná sestava reprezentuje. Zpěvačka Helena Zahradníková a hráč na píšťaly, fujaru a gajdy Roman Bienik představují tu nejlepší tradici kysuckého folkloru, zatímco houslista Stano Palúch (původem také z Kysúc), s folklorní inspirací v mysli, přechází do nejrozmanitějších hudebních žánrů. Pacora Trio, které spolu s ním tvoří cimbalista Marcel Comendant a kontrabasista Róbert Ragan, je špičkovým představitelem spojení hudby jazzové s folklorem rumunským, romským a slovenským. Symbolickou zdravicí moravské národopisné tradice bude účast hostující zpěvačky Jitky Šuranské. Účinkují: Helena Zahradníková a Roman Bienik Jitka Šuranská Pacora Trio Pořad uvede jeho autor: Jiří Plocek 19

LIDOVÝ JARMAK Sobota 11. srpna Náměstí od 8.00 hodin A zase bude jarmak. A parádní! Tolik krásných věcí bude k ochutnání, vidění i ke koupení. Dřevěné hračky, obrázky malované na skle, panenky a panáčci ze šústí, živá zvířata... Před radnicí budou probíhat vystoupení souborů a muzik, před Domem kultury pak dětská výtvarná dílna, náměstí a přilehlé ulice zaplní stánky lidových řemeslníků a u kašny rozloží svůj stan loutkáři, potulní muzikanti a kejklíři. Tak přistupte blíže k naší boudě a vychutnejte si jarmark plnými doušky... Klidně si dejte třebas aj turecký med, kvašáky a navrch hustú červenú sodovku. A když vám náhodú nebudú stačit noženky ani pudélko, tož vězte, že to nevadí, protože jarmark za to stojí. Napsal: Ladik Šimeček Účinkují: Volná vystoupení před radnicí Jatelinka Milotice Kyjovánek II Kyjov Omladina Vacenovice Rosénka Žeravice Přípravka Slováckého souboru Kyjov Cimbálová muzika Pavla Růžičky Kyjov Krušpánek Svatobořice-Mistřín Lúčka Svatobořice-Mistřín Vyslúžilci Kyjov Cimbálová muzika Hudci z Kyjova Výtvarná dílna před Domem kultury pod vedením Mgr. Lenky Jurečkové Pouť před kašnou Hudební skupina Návrat Kyjov Loutkové divadlo Ruce nohy na špagátě Kyjov Další kamarádi v rolích trpaslíků a jiných pouťových figur Autorský kolektiv: Ladik Šimeček Mgr. Irena Trutmanová Jana Procházková 20

PÍSNIČKY A HUSLIČKY Zpěváčci z Kyjovska Sobota 11. srpna Dvůr farní zahrady 9.30 hodin Přijďte se zaposlouchat do krásných dětských hlasů, tónů houslí, píšťalky či cimbálu malých muzikantů, kteří dokáží oživit staré klenoty naší tradiční kultury, naše slovácké lidové písničky... V programu se představí zpěváčci z Kyjova, Svatobořic-Mistřína, Dubňan, Milotic, Vacenovic, Vlkoše, Bukovan, Ždánic a Archlebova za doprovodu dětských cimbálových muzik z Kyjova a Dubňan. Autor: Hana Vašulková Pořadem provází: Pavel Růžička Inspicienti: Hana Nováková, Oldřiška Pelikánová, Vladimír Sedláček, František Vašulka 21

I V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA Přehlídka pracovních krojů s dožínkovými věnci Sobota 11. srpna Náměstí, před kostelem 10.00 hodin Lidové umění se v dřívějších dobách uplatňovalo ve všech oblastech života, tedy i charakteru pracovního oblečení. Jeho vývoj neurčoval jen praktický účel, ale i smysl pro krásu a sounáležitost s určitým etnikem. Rádi bychom vám v této přehlídce ukázali celou škálu pracovních oděvů tak, jak se v jednotlivých městech a vesnicích užívaly, ale též obnovené kroje z některých obcí Kyjovska a Ždánicka. Spolu s nimi vám představíme i ukázky různých pracovních předmětů. Přehlídka bude doplněna a zpestřena ukázkami dožínkových věnců a koláčů, které s dožínkami souvisely. Na rozdíl od hodových věnců jsou dožínkové zhotoveny převážně z přírodních materiálů a bývají zde zastoupeny všechny druhy obilí, polních květin a plodin. Hospodyň, hospodář, široké pole máš, už jsme ho zežali, chystejte aldamáš. Chystejte ho z lásky, sbírali jsme klásky, chystejte ho směle, už je ve stodole. Uvidíte i hodové věnce, které pocházejí ze všech oblastí Kyjovska. Muži nám kromě pracovních předvedou odvedenecké kroje i s doplňky, které dnes, po zániku odvodů, spatříme snad jen na jevišti. Doprovází cimbálová muzika Marýnka Vracov Autoři: Jaroslav Slovák Ing. Ivo Šimeček Průvodní slovo: Helena Bízová Inspice: Veronika Šimečková Miluše Slováková 22

KROJOVANÝ PRŮVOD ÚČINKUJÍCÍCH OBCÍ KYJOVSKA A ŽDÁNICKA Sobota 11. srpna Komenského ul., náměstí od 14.00 hodin Slavnostní průvod zástupců měst a obcí Kyjovska bývá nejbohatší a nejucelenější přehlídkou krojového bohatství, zpěvu a muziky Kyjovska a Ždánicka. Účastní se ho pravidelně nejen všichni účinkující, ale také zástupci obcí, které v programech Slováckého roku nevystupují. Za pomoci a podpory řady obecních úřadů se v letošním roce v průvodu seřadí zástupci asi třiceti měst a obcí našeho regionu, aby svou účastí vyjádřili sounáležitost s tímto krajem. Autor: Zdeněk Langášek Průvodní slovo: Mgr. Irena Trutmanová Dana Petříčková Spolupráce: Milan Pokorák 23

GALÁNEČKA Z JEŽOVA Komponovaný pořad na motivy básně Vojtěcha Roznera Sobota 11. srpna Nádvoří radnice 15.30 hodin Program představuje spisovatele a básníka Vojtěcha Roznera (1905-1991) a jeho báseň o dvanácti obrazech, v níž opěvuje nejen svůj nenaplněný vztah, ale také malebnost a krásu tradic a života v Ježově. Nezůstane ovšem jen u básně samotné; pořad představí tuto dědinu i jako místo působení prvních cimbalistů z rodu Rajsiglů, upozorní na osobnost Anny Kyliánové, folklorní tradice a krásné zpěvy. Autor: Námět: Pavel Petržela Členové Felicity Průvodní slovo: Pavel Petržela Recitace: Inspice: Účinkují: Vladimír Doskočil Anna Petrželová Ženský sbor Marýnka, Cimbálová muzika Marýnka prim. Eva Kovaříková, dále Jitka Měchurová, Tomáš Petržela, Zuzana Fojtíková, Anna Kyliánová, Mařenka Šoupalová, Luboš a Jarmila Kyliánovi, Olga Vlasáková 24

POJĎTE MEZI NÁS Volná vystoupení muzik, zpěváků a tanečníků přímo mezi návštěvníky Sobota 11. srpna Masarykovo náměstí 15.30 hodin Hned po skončení krojovaného průvodu přichází doba, abyste se i vy, diváci, trošku osvěžili a zblízka přivoněli k té půvabné kytici lidových písní a tanců. Právě pro vás budou na několika místech Masarykova náměstí volně vystupovat cimbálové muziky, soubory a pěvecké sbory. Představí se skupiny s pravidelným nácvikem i ty, které se sejdou jen občas. Jedno však mají společné, rádi tančí a zpívají a o tuto radost se s vámi chtějí podělit. Je na vás, zda se spokojíte jenom s poslechem, nebo se ke zpěvákům či tanečníkům připojíte. Účinkují: Slovácký soubor Javor, Kyjov Slovácký soubor Habřéci, Lovčice Slovácký soubor Vracovjan, Vracov Cimbálová muzika Dukát, Kyjov Slovácký soubor Krušpánek, Svatobořice-Mistřín Mladá cimbálová muzika, Svatobořice-Mistřín Slovácký soubor Archlebjan, Archlebov Cimbálová muzika Babí Lom, Stavěšice Slovácký soubor Občas, Vlkoš Věteřská mládež z Věteřova Mužský sbor Vacenovice Ženský sbor Tetky z Kyjova Mužský sbor Strážovice Cimbálová muzika Duvaj, Milotice Dětský slovácký soubor Rosenka, Milotice Mužský sbor Dubňany Ženský sbor Ženičky, Ždánice Mužský sbor Dambořice Mužský sbor Archlebov Mužský sbor Svatobořice-Mistřín Mužský sbor Nětčice Cimbálová muzika Hudci z Kyjova Autor pořadu: Inspice: Rostislav Marada Jana Kolmanová, Zdeněk Šebesta, Zdeněk Pekárek 25

VANDROVALI VANDROVNÍCI Veselé putování za dětskými soubory Kyjovska Sobota 11. srpna Městský park 16.00 hodin Bývaly časy, kdy se na vandr, na zkušenou, vydávali mladí chlapci především za prací a na službu. Jejich osudy a zážitky se dochovaly v nejedné pohádce, vyprávěnkách i písničkách. Často vypovídají o neradostném údělu, přesto se v nich však najde také veselá struna. Naše dnešní putování je už jenom veselé a hravé. Putování za kyjovskou písničkou, dětskou hrou, říkankou i prvními tanečními krůčky. Dva vandrovníci se vypravili až z Kunovic, aby s dětmi z Kyjovska prozpívali a protancovali sobotní odpoledne. A až se vrátí domů, aby mohli říci: Dobře sme sa měli, rádi nás viděli! Účinkují: Archlebjánek z Archlebova Děcka ze Skoronic Dúbravěnka z Dubňan Kyjovánek II z Kyjova Osvětimánek z Osvětiman Podkověnka ze Svatobořic-Mistřína Dětský soubor Ratíškovice z Ratíškovic Ždáničánek ze Ždánic Lipinka z Vracova Autor pořadu a režie: Anna Maděričová Pořadem provázejí: Inspice: Spolupráce: Petr a Martin Pěchovi Ludmila Černíčková Marcela Hastíková Mgr. Blažena Sedlářová 26

CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJŽ NÁM DNES obilí, chléb a pečivo ve chvílích všedních i svátečních Sobota 11. srpna Letní kino - 16.30 hodin Chléb má v životě každého z nás nezaměnitelnou a významnou roli. V mnoha svých podobách však nebyl jen základní potravinou, ale stal se i součástí řady širších významových sdělení. Svůj chléb měl ten, kdo měl zajištěné vlastní živobytí. Naopak, kdo je neměl, ten byl na cizím chlebě. Těžká nebo lehká služba byla označována úslovím těžký či lehký chléb, služba vojenská je v písních vyzpívána slovy chlebíček vojanský. Staré kroniky, popisující vpády a násilí, nejednou uvádějí:...šedše ze svého chleba na mou dědinu, zbili mé lidi a učinivše to, šli zase na svůj chléb! Chlebem se v minulosti rozuměla také dědina, hospodářství, polnost. Bože nás požehnaj, šecko nám dobré daj. Daj zdraví aj chleba, šak nám viac netreba! zpíval si starý Slovák podle čtvrté modlitby Páně, jak nám jeho vyznání zaznamenal koncem 19. století na východní Moravě národopisný sběratel František Bartoš. A skutečně, mimo zdraví a šecko dobruo duchovní nebylo dříve třeba lidem ničeho než chleba, neboť chlebem se v oněch dobách rozuměla nejen strava, ale veškerá živnost, hospodářství, polnost i služba. Hlavní pořad letošního Slováckého roku se nebude tak široce zabývat významem slova chléb, ale scénickými prostředky a folklorními prvky chce vyznat úctu bochníku chleba jako základní lidské potravě. Pořad, jemuž jsem s úctou ke hlavní křesťanské modlitbě Otče náš Chléb náš vezdejší dejž nám dnes, bude obdobou dříve uváděných zvykoslovných pořadů Slováckých roků. Ve svém scénosledu, jenž vychází z ročního cyklu, se zaměří nejen na produkty výživy chléb a koláče, ale také na základní surovinu potřebnou k jeho vzniku obilné zrno. Účinkují: Cimbálová muzika Babí Lom Cimbálová muzika Dědina Dětský národopisný soubor Kyjovánek I Kyjov s dětskou cimbálovou muzikou 27

Dětský národopisný soubor Kyjovánek II Kyjov Dětský soubor Skoronice Chasa, muži, ženy a muzika z Milotic Mužský sbor Šardice Národopisný soubor Dolina Ratíškovice s cimbálovou muzikou Národopisný soubor Dúbrava Dubňany s cimbálovou muzikou Národopisný soubor Omladina Vacenovice s gajdošskou muzikou Národopisný soubor Salajka Dambořice s cimbálovou muzikou Národopisný soubor Ždáničan Ždánice s cimbálovou muzikou Slovácký krúžek Ratíškovice s cimbálovou muzikou Slovácký soubor Lipina Vracov s cimbálovou muzikou Slovácký soubor Lúčka Svatobořice-Mistřín s hudeckou muzikou Ženský sbor Drmolice Dubňany s hudeckou muzikou Námět, scénář, průvodní slovo a režie: PhDr. František Synek Režijní spolupráce: Roman Navrátil Asistentka: Jitka Šimečková Průvodkyně pořadem: Jana Grabcová Inspice: Lucie Synková vedoucí kolektivů a další 28

OBNOVENÁ SKOČNÁ ANEB OBRAZY Z DĚJIN FOLKLORISMU KYJOVSKA Sobota 11. srpna u kaple sv. Josefa 18.45 hodin Kdykoliv přijedu domů, do Kyjova, i když vidím, že lidé zde krojem nekvetou, ale vždy několikrát do roka krojem rozkvetou, dialektem tak nezáří, ale písní a tancem, verbuňkem jsou tak nadšení a silní, troufám si říci, jako nikdy předtím. Kliment Navrátil 30. srpna 2004 Historie hudeckých muzik na Kyjovsku by měla mít oporu ve vzrušující folklorní archelogii, která se v tomto regionu rozvíjela po druhé světové válce. V době, kdy osobnosti různých generací (mnohdy ne rodáci z Kyjova) jako Vladimír Úlehla, Antoš Frolka a Jura Petrů ve spolupráci (a také velkém kamarádství) s mladými kyjovskými vysokoškoláky vedenými Klimentem Navrátilem obnovovali párový tanec skočná a s ním související hudecký styl. Tradiční hudební projev na Kyjovsku byl totiž už před válkou vytlačován a nahrazován módní dechovou hudbou. Roku 1947 začíná Jura Petrů starší dojíždět do Slováckého krúžku v Kyjově Nětčicích. Byly to bohatýrské časy, jejichž radostně divokou a syrovou atmosféru dokumentují později knižně vydané Dopisy příteli. Tehdy jsem uměl jen několik,skočných z Úlehlova souboru a kyjovskou skočnou jako tanec jsem do té doby znal rovněž pouze odtud. Ostatně není žádné tajemství, že manželé Úlehlovi si přičítali jisté zásluhy na jejím znovuobjevení a provozování. Později skočné pro svůj soubor pěkně upravil Antoš Frolka; jejich prvního natáčení jsem se zúčastnil jako zpěvák. Teprve v Kyjově se mi však rozsah písní rozšířil a tehdy začalo také velké hledání: Jak tu skočnou vlastně hrát? Při tom hledání jsme vyšli především ze srovnávání tanců z odlišnosti skočné proti sedlácké nebo danaji, v jejichž doprovodu tu byly vzory. A už ten první výskok ve skočné nás jaksi vedl k obměně rytmického doprovodu konter a basy a na základě toho jsem pak začal i primášské cifry rozvíjet poněkud jinak. (Národopisné aktuality 19, 182) 29

Dnes už je Kyjov moderním městem, zemědělský stav, jak ho znali a žili naši dědové, už prakticky neexistuje. Lidová kultura už není součást životního stylu, sociálního postavení a řádu, ale existuje folklorismus. Ale Kyjov i díky bohatýrům a obětavým nadšencům kolem Jury Petrů staršího a Klimenta Navrátila skutečně rozkvétá písní a tancem jako nikdy předtím. Účinkují: Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova Starší hudci vedení Josefem Varmužou st. Slovácký soubor Kyjov Soubor moravských Chorvátů Pálava z Mikulova s gajdošskou muzikou Oldřich Krejčí, Vladimír Pleva, Mirek Uřičář, Jaromír Nečas Motocykl Jawa Pérák 250, zapůjčený Jiřím Petrů nejml. Autorsky i režijně připravil a také provází: Břetislav Rychlík 30

Z JEDNOHO HNÍZDA, Z RŮZNÝCH VAJEC Pořad tanečních souborů kyjovského Dolňácka Sobota 11. srpna Letní kino 20.30 hodin Kyjovské Dolňácko je odnepaměti osídleno pracovitými lidmi, kteří se s nezměrnou energií potýkali s nástrahami života. Se stejnou vervou také prožívali vzácné chvilky odpočinku a zábavy. Jejich píle se neprojevovala pouze v zajišťování hmotné obživy. Díky ní můžeme dnes obdivovat krásu a bohatost našich krojů spolu s tanečním, písňovým a dalším odkazem lidové kultury. Bohatý materiál, který je předmětem zpracování folklorních kolektivů, odráží společné regionální, ale i individuální znaky jednotlivých obcí, ve kterých byl sběrateli zachycen. Cílem tohoto pořadu je představit právě tyto odlišnosti charakterizující určité obce i jejich obyvatele jako nositele a konkrétní tvůrce lidové kultury. Účinkují: Slovácký soubor Kyjov s cimbálovou muzikou Jury Petrů Národopisný soubor Ždáničan s cimbálovou muzikou Hradisko Národopisný soubor Dúbrava s cimbálovou muzikou Dúbrava z Dubňan Folklorní soubor Salajka Dambořice s cimbálovou muzikou Mládí Národopisný soubor Omladina Vacenovice Marýnka Vracov Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín s cimbálovou muzikou z Milotic Autor: Mgr. Jiří Martykán Pořadem provází: Pavel Petržela Inspice: Zdeněk Šebesta, Jana Kolmanová 31

RÁNO VSTÁVAJÍCE Pořad ženských a mužských pěveckých sborů Sobota 11. srpna Parčík u kaple sv. Josefa 22.15 hodin Pořad mapuje a pódiově ztvárňuje činnosti, které na Kyjovsku probíhaly v průběhu dne, od svítání do setmění. Autoři se snažili vyhnout tomu, aby zpracovali témata obvyklá (např. hodový průvod, svatba apod.). Účinkující ženské a mužské sbory se naopak až na výjimky věnují raději činnostem každodenním. A tak uslyšíme a uvidíme např. ranní píseň po probuzení, ranní činnosti, cestu na pole a na robotu, práce ve vinohradě, kosení, podávání oběda spojené s modlitbou, setkání na návsi, práce ve vinném sklepě, údržbu nářadí, loupání kukuřice či práci u koní. Celkový kolorit života doplní něco málo z taneční zábavy, také přástky a celý pořad zakončí společná zpívaná modlitba. V pořadu vystoupí následující sbory: Děvčata Varmužovy Dívčí sbor Skoronice Mužský sbor Nětčice Mužský sbor Dambořice Ženský sbor Tetky ze Séčky Ratíškovice Ženský sbor Tetky z Kyjova Mužský sbor a Ženský sbor z Milotic Mužský sbor při Národopisné společnosti Vacenovice Mužský sbor a Ženský sbor Marýnka Vracov Ženský sbor Ženičky Ždánice Mužský sbor Svatobořice-Mistřín Mužský sbor z Vacenovic a Ženský sbor Maryjánky z Vacenovic Ženský sbor při Slováckém souboru Kyjov. Autoři: Moderátor: Inspice: Josef Varmuža a Josef Lévek Helena Bízová Miroslav a Helena Veselých Renáta Varmužová, Gabriela Klimešová 32

JÍZDA KRÁLŮ Neděle 12. srpna Náměstí 10.30 hodin Jízda králů je rituálem, při němž se z chlapců stávají muži a z mužů chlapci. Dochází při ní k živému dialogu mezi herci a diváky, protože u každého domu se adresně vyvolává a z každého někdo vyjde, aby jízdu králů obdaroval, odpověděl veršem, zavýskl nebo zazpíval. V tom spočívá aktuální a plně nedoceněný význam tohoto obyčeje jako aktu komunikace. V Kyjově se skoronická jízda králů představí od roku 1956 už počtrnácté. Až uslyšíte volání Hýlom, hálom, horní, dolní, domácí aj přespolní, tak vězte, že to není jenom barevná kometa, která projede rozpáleným srpnovým městem, že to není jen okno do minulosti a života našich předků. Je to také zhmotněná námaha skoronických žen a děvčat, které se zvláštním, až uměleckým fortelem týdny chystaly kroje a vyráběly ozdoby pro koně. Tento zvyk je jízdou na koni, kterou si všichni zúčastnění vzájemně zdobí slovem a dárkem. Autor: Josef Holcman Režie a příprava: Marie Holcmanová Spolupráce: Pořádá: Účinkuje: Zdeněk Langášek Vlastivědné a kulturní sdružení Skoronice skoronická chasa 33

SVĚTCI V PÍSNÍCH Lidová, duchovní a liturgická tvorba Neděle 12. srpna Gymnazijní kaple 11.00 hodin Svatí působí jedinečným kouzlem. Byly a jsou to postavy obdivuhodných lidských vlastností. Mají v životě věřících velký význam. Také umělci všech dob si volili život nebo mučednictví svatých jako častý motiv svých děl. Účinkují: Varmužova cimbálová muzika AMA Amatores musicae antiquae Autor pořadu: Mg.A. Petr Varmuža 34

CHLAPSKÁ PÝCHA Mužský taneční projev na Kyjovsku Neděle 12. srpna Park 13.30 hodin Pořad je ukázkou mužského sólového tanečního projevu na Kyjovsku s důrazem na jeho erotický podtext. Mužské sólové tance byly vždy měřením síly, mrštnosti, zdatnosti, tanečního a pěveckého umu, nápaditosti a fantazie tanečníků. Přítomnost ženského diváka dávala tancům nádech erotiky, flirtu a namlouvání, přičemž mužské předvádění nikdy nemělo zůstat bez patřičné odezvy. I král sólových mužských tanců na Slovácku - verbuňk - je určen samozřejmě především dívkám. Je tancem, který má přitáhnout pozornost něžného pohlaví k osobě tanečníka. Účinkují: Kyjovánek Marýnka Vracov Dolina Ratíškovice Slovácký soubor Kyjov Slovácký soubor Omladina a Mužský sbor z Vacenovic Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín Ženský sbor z Milotic Slovácký krúžek Milotice Cimbálová muzika Kapric Autor pořadu: Ing. Miroslav Blahušek Průvodní slovo: František Ilčík a Miroslav Blahušek 35

MILOSTNÉ PŘÍBĚHY V PÍSNI Neděle 12. srpna Letní kino 15.00 hodin Lidovou píseň známe především v podání interpretů jako např. Vlasta Grycová, sourozenci Dušan a Luboš Holých nebo Majstr Martin Hrbáč dnešní účinkující. Z mladší generace jmenujme pak např. Magdalenu Můčkovou. Pořad Milostné příběhy v písni by nám měl ovšem představit interprety lidové písně odlišného žánru. Z folkové scény kupříkladu Kateřinu a Dalibora Štruncovy, Vlastu Redla. Umělce, cítící lidovou píseň jako nesmírné bohatství textové a melodické. Pojďme si společně poslechnout, jak a kolika způsoby se lidová píseň dá prožít. Účinkují: Vlasta Grycová a cimbálová muzika Husličky Martin Hrbáč Cimbál Clasic Vlasta Redl Cimbálová muzika Danaj Mužský sbor z Kyjova Autoři programu: Jan Gajda a Magdalena Můčková KÁCENÍ MÁJE Neděle 12. srpna Náměstí 17.00 hodin Tento starodávný zvyk bude zároveň ukončením XVII. Slováckého roku v Kyjově. Při kácení máje, které předvede chasa z Bukovan, zazpívají také mužské sbory z Kyjova, Vacenovic, Milotic, Ostrovánek, Ždánic a ženy z Bukovan. Hraje dechová hudba Žadovjáci. Příprava a vedení: Ing. Jiří Pelikán, Milan Pokorák 36

Předprodej vstupenek MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO KYJOV - Dům kultury, Masarykovo náměstí 34, 697 01 Kyjov tel. 518 614 624, e-mail: predprodej@mkskyjov.cz INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA KYJOVA - Svatoborská 26, 697 01 Kyjov tel. 518 697 409, mob. 602 155 679 e-mail: info@mukyjov.cz www.ickyjov.cz, www.kyjovsko.cz, www.mestokyjov.cz Permanentní vstupné: Permanentní vstupenka na čtyři dny 500 Kč Denní páteční vstupenka včetně tanečních zábav 200 Kč Denní sobotní vstupenka včetně tanečních zábav 250 Kč Denní nedělní vstupenka včetně koncertu v gymnazijní kapli 250 Kč Děti do 12 let a držitelé průkazů ZTP-P mají po celou dobu slavností vstup zdarma 37

ŠTÁB SLOVÁCKÉHO ROKU 2007 Mgr. František Lukl, starosta města, prezident festivalu Stanislav Pokorný, ředitel MKS Kyjov, ředitel festivalu Jiří Petrů, SPSSK, předseda Programové rady Ing. Jan Letocha, radní JmK Brno PaedDr. Ilona Pecháčková, město Kyjov Mgr. Pavel Navrátil, město Kyjov Mgr. Jana Bartošíková, Klvaňovo gymnázium, předsedkyně propagační komise Lubomír Mareš, MKS Kyjov, předseda technické komise Kamila Přibilová, DiS, město Kyjov Jana Procházková, MKS Kyjov PROGRAMOVÁ RADA SLOVÁCKÉHO ROKU 2007 Předseda: Jiří Petrů Členové: Mgr. Jana Bartošíková Ing. Miroslav Blahušek Jan Gajda Marie Holcmanová Zdeněk Langášek Anna Maděričová Rostislav Marada Mgr. Jiří Martykán Ing. Jiří Pelikán Petr Petrů Pavel Petržela RNDr. Jiří Plocek Milan Pokorák Stanislav Pokorný Jana Procházková Pavel Růžička Břetislav Rychlík Mgr. Blažena Sedlářová Jaroslav Slovák Ladislav Svoboda PhDr. František Synek Ing. Ivo Šimeček Ing. Ladislav Šimeček Mgr. Irena Trutmanová Josef Varmuža Mg.A. Petr Varmuža Mgr. Hana Vašulková Poděkování firmám, institucím i jednotlivcům. Mimořádné poděkování generálním sponzorům. 38

stavební s.r.o. silniční stavby inženýrské stavby mostní stavby železniční stavby pozemní stavby stavby sportovišť speciální povrchy skládky odpadů SWIETELSKY stavební s.r.o., oblast Hodonín Brněnská 42, 695 01 Hodonín, www.swietelsky.cz tel.: 518 307 451, fax.: 518 307 450 44

Výroba z plastů pro zpracovatelský a automobilový průmysl J.P. Plast, Svatoborská 988, Kyjov 697 01 Tel. 518 698 111, www.jp plast.cz 45

MSO Trade a.s. Váš dodavatel obklad, dlažeb, vodovodních baterií, sprchových kout, van, sanitární keramiky a koupelnového nábytku. Podnikové prodejny: www.msotrade.cz 46

Máme nápad a známe řešení Komplexní architektonické a projektové služby Dobrá stavba začíná u projektu WWW.PROJEKTIS.NET Kyjov, Komenského 1357, tel. 518 614 604 800 RIOKNA prirozeně pritažlivá w w w. r i - o k n a. c z STAVOSERVIS Kyjov, spol. s r.o. Boršovská 2228, 697 01 Kyjov certifikát ČSN EN ISO 9001:2001, č. 0917-1, TÜV CZ tel.+fax 518 611 777, 602 537 443 www.stavoservis-kyjov.cz 47

Dr. PhMr. Jiří Dlouhý 48

www.tiskarnakyjov.cz 49

DĚTSKÁ TISKOVÁ AGENTURA 50

Vydalo: Městské kulturní středisko Kyjov Redakce: Štáb Slováckého roku 2007 Litografie a tisk: Tiskárna Šiki Kyjov Grafická úprava obálky: Jana Bartošíková Cena: 20 Kč www.slovackyrok.cz 52