ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA MAGISTRÁTU MĚSTA Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Hradec Králové 4. úplná aktualizace 2016 zpracoval: odbor hlavního architekta Statutárního města Hradec Králové
Obsah A. Základní pojmy 4 B. Seznam jevů 5 C. Základní charakteristika správního území ORP Hradec Králové...9 D. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území....11 D 1 Vyhodnocení stavu a vývoje území.. 11 D 1.1 Horninové prostředí a geologie.. 11 D 1.2 Vodní režim....17 D 1.3 Hygiena životního prostředí....21 D 1.4 Ochrana přírody a krajiny....24 D 1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa.. 30 D 1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura....39 D 1.7 Sociodemografické podmínky....43 D 1.8 Bydlení...48 D 1.9 Rekreace...50 D 1.10 Hospodářské podmínky....52 D 2 Zjištění a vyhodnocení hodnot území.. 55 D 2.1 Přírodní hodnoty...55 D 2.2 Památkové hodnoty.........55 D 2.3 Urbanistické hodnoty....55 D 2.4 Ostatní hodnoty.....56 D 3 Zjištění a vyhodnocení limitů využití území.....57 D 3.1 Ekologické zátěže.....57 D 3.2 Obrana státu......57 D 3.3 Ochrana dopravní infrastruktury.....57 2
D 3.4 Ochrana lesa. 58 D 3.5 Ochrana nerostných surovin...58 D 3.6 Ochrana památek. 59 D 3.7 Ochrana podzemních a povrchových vod.... 59 D 3.8 Ochrana před záplavami.. 60 D 3.9 Ochrana přírody a krajiny....60 D 3.10 Ochrana staveb... 62 D 3.11 Ochrana technické infrastruktury.....62 D 3.12 Ochrana zemědělského půdního fondu..62 D 4 Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území 65 D 4.1 Záměry oborové.... 65 D 4.2 Záměry ze Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje....65 D 4.3 Záměry rozvojové.....66 E. Rozbor udržitelného rozvoje území...67 E 1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území pomocí SWOT analýz... 67 E 2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území..162 F. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. 284 G. Stav nových územních plánů obcí v ORP HK.......293 H. Seznam poskytovatelů údajů o území 294 I. Seznam použité literatury.296 J. Karty jevů 298 3 / 300
A. Základní pojmy Legislativa Územně analytické podklady správního územní ORP Hradec Králové (dále jen ÚAP ORP HK) vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 500/2006) a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 501/2006). Udržitelný rozvoj území Jedná se o vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích (stavební zákon). Hodnoty území - přírodní hodnoty prostředí, které není významně dotčeno lidskou činností - památkové popisují jedinečnost krajinných nebo stavebních celků nebo jeho částí a poskytují doklady předcházejícího historického vývoje - urbanistické spočívají v uspořádání, návaznosti a vlastnostech veřejných prostorů a staveb zejména přístupných veřejnosti. Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny zasažené dlouhodobým hospodařením - ostatní hodnoty doplňkové, které nejsou vymezeny ve výše popsaných kategoriích Limity využití území Jedná se o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (stavební zákon). Záměry na provedení změn v území Zde jsou obsaženy záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, a to zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku. 4
B. Seznam jevů Seznam jevů dle přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 A001 zastavěné území A002 plochy výroby nesledovaný jev (pouze informativní prvek) A003 plochy občanského vybavení nesledovaný jev (pouze informativní prvek) A004 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území A005 památková rezervace včetně ochranného pásma A006 památková zóna včetně ochranného pásma A007 krajinná památková zóna A008 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A009 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A010 památka UNESCO včetně ochranného pásma jev se v ORP HK nevyskytuje A011 urbanistické hodnoty A012 region lidové architektury jev se v ORP HK nevyskytuje A013 historicky významná stavba, soubor A014 architektonicky cenná stavba, soubor A015 významná stavební dominanta A016 území s archeologickými nálezy A017 oblast krajinného rázu a její charakteristika jev se v ORP HK nevyskytuje A018 místo krajinného rázu a jeho charakteristika A019 místo významné události A020 významný vyhlídkový bod A021 územní systém ekologické stability A022 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou A023 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou A024 přechodně chráněná plocha A025 národní park včetně zón a ochranného pásma jev se v ORP HK nevyskytuje A026 chráněná krajinná oblast včetně zón jev se v ORP HK nevyskytuje A027 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma A028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma A029 národní přírodní památka včetně ochranného pásma A030 přírodní park A031 přírodní památka včetně ochranného pásma A032 památný strom včetně ochranného pásma A033 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO jev se v ORP HK nevyskytuje A034 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita A035 NATURA 2000 - ptačí oblast A036 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem A037 lesy ochranné 5 / 300
A038 les zvláštního určení A039 lesy hospodářské A040 vzdálenost 50 m od okraje lesa A041 bonitovaná půdně ekologická jednotka A042 hranice biochor A043 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti A044 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem A045 chráněná oblast přirozené akumulace vod A046 zranitelná oblast A047 vodní útvar povrchových, podzemních vod A048 vodní nádrž A049 povodí vodního toku, rozvodnice A050 záplavové území A051 aktivní zóna záplavového území A052 území určené k rozlivům povodní - jev se v ORP HK nevyskytuje A053 území zvláštní povodně pod vodním dílem A054 objekt/zařízení protipovodňové ochrany A055 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. ochranných pásem jev se v ORP HK nevyskytuje A056 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa jev se v ORP HK nevyskytuje A057 dobývací prostor A058 chráněné ložiskové území A059 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jev se v ORP HK nevyskytuje A060 ložisko nerostných surovin A061 poddolované území A062 sesuvné území a území jiných geologických rizik A063 staré důlní dílo jev se v ORP HK nevyskytuje A064 staré zátěže území a kontaminované plochy A065 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší A066 odval, výsypka, odkaliště, halda jev se v ORP HK nevyskytuje A067 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma A068 vodovodní síť včetně ochranného pásma A069 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma A070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma A071 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma A072 elektrická stanice včetně ochranného pásma A073 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma A074 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma A075 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma A076 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma A077 ropovod včetně ochranného pásma jev se v ORP HK nevyskytuje 6
A078 produktovod včetně ochranného pásma A079 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma A080 teplovod včetně ochranného pásma A081 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma A082 komunikační vedení včetně ochranného pásma A083 jaderné zařízení jev se v ORP HK nevyskytuje A084 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami A085 skládka včetně ochranného pásma A086 spalovna včetně ochranného pásma A087 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma A088 dálnice včetně ochranného pásma A089 rychlostní silnice včetně ochranného pásma A090 silnice I. třídy včetně ochranného pásma A091 silnice II. třídy včetně ochranného pásma A092 silnice III. třídy včetně ochranného pásma A093 místní a účelové komunikace A094 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma A095 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma A096 koridor vysokorychlostní železniční trati jev se v ORP HK nevyskytuje A097 vlečka včetně ochranného pásma A098 lanová dráha včetně ochranného pásma jev se v ORP HK nevyskytuje A099 speciální dráha včetně ochranného pásma jev se v ORP HK nevyskytuje A100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma jev se v ORP HK nevyskytuje A101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma A102 letiště včetně ochranných pásem A103 letecká stavba včetně ochranných pásem A104 vodní cesta jev se v ORP HK nevyskytuje A105 hraniční přechod jev se v ORP HK nevyskytuje A106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka A107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma A108 vojenský újezd jev se v ORP HK nevyskytuje A109 vymezené zóny havarijního plánování A110 objekt civilní ochrany A111 objekt požární ochrany A112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky A113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria A114 jiná ochranná pásma A115 ostatní veřejná infrastruktura jev se v ORP HK nevyskytuje A116 počet dokončených bytů ke 31.12. každého roku (tabulková část, statistický jev) 7 / 300
A117 zastavitelná plocha nesledovaný jev (pouze informativní prvek) A118 jiné záměry A119 další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území 8
C. Základní charakteristika správního území ORP Hradec Králové Správní území ORP Hradec Králové (dále jen ORP HK) se nachází ve východních Čechách, a to v jihozápadní části Královéhradeckého kraje. V ORP HK se nachází 81 obcí, přičemž 5 obcí má statut města: Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem. ORP HK zaujímá plochu zhruba 677,44 km2, což představuje 14,2 % rozlohy Královéhradeckého kraje. Zájmová oblast se rozprostírá v úrodné nížinné oblasti geomorfologického celku Východolabské tabule a je pro ni typické relativně kvalitní životní prostředí bez výrazného ovlivňování velkými zdroji znečištění. Jádrovou hospodářskou oblast reprezentuje statutární město Hradec Králové, které má ve svém okolí široké zemědělské zázemí. Hradec Králové plní úlohu největšího dopravního uzlu daného rogionu, přičemž se v zájmovém území setkáváme s několika silnicemi I. třídy, a to silnicí I/11 ve směru Praha Ostrava, silnicí I/37 směr Pardubice, silnicí I/35 ve směru Jičín - Svitavy a silnicí //33 směr Jaroměř. Velkým tématem je pokračování stavby dálnice D11, která v současné době končí u obce Praskačka, jež by několika obcím ORP HK ulehčila od nadměrné silniční dopravy. Hradec Králové je taktéž železničním uzlem, avšak již méně významným, neboť neleží na žádném železničním koridoru. Mezi nejvýznamnější železniční trati patří trať č. 020 ve směru Hradec Králové Velký Osek - Častolovice, trať č. 031 ve směru Pardubice Hradec Králové Jaroměř a trať č. 041 ve směru Hradec Králové Jičín. Seznam obcí ORP HK: Benátky Běleč n. O. Blešno Boharyně Černilov Černožice Čistěves Divec Dobřenice Dohalice Dolní Přím Habřina Hněvčeves Holohlavy Hořiněves Hradec Králové Hrádek Hvozdnice Chlumec n. C. Chudeřice Jeníkovice Jílovice Mokrovousy Sendražice Káranice Mžany Skalice Klamoš Neděliště Smiřice Kosice Nechanice Smržov Kosičky Nové Město Sovětice Kratonohy Obědovice Stará Voda Kunčice Olešnice Stěžery Ledce Osice Stračov Lejšovka Osičky Střezetice Lhota p. L. Písek Světí Libčany Praskačka Syrovátka Libníkovice Předměřice n. L. Těchlovice Librantice Převýšov Třebechovice p. O. Libřice Pšánky Třesovice Lišice Puchlovice Urbanice Lodín Račice n. T. Vrchovnice Lochenice Radíkovice Všestary Lovčice Radostov Výrava Lužany Roudnice Vysoká n. L. Máslojedy Sadová Vysoký Újezd 9 / 300
Obr.1: Obce ve správním území ORP Hradec Králové 10
D. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území D 1 Vyhodnocení stavu a vývoje území D 1.1 Horninové prostředí a geologie V rámci geomorfologického členění (J. Demek, P. Mackovčin, 2006) je ORP HK rozděleno následovně: Systém: Hercynský Provincie: Česká vysočina Soustava (Subprovincie): Česká tabule Podsoustava (oblast): Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Bělohradská pahorkatina Okrsek: Hořický hřbet Má ráz členité pahorkatiny a je tvořen převážně cenomanskými křemennými pískovci, jsou zde také obsaženy spodnoturonské slínovce, permokarbonské slepence, pískovce, jílovce a staropalezoické a proterozoincké fylity; představuje výrazný asymetrický brachyantiklinální hřbet směru ZSZ-VJV s příkrejšími ssv. svahy při zlomové linii; na ploché vrcholové části se zachovaly relikty pliocenních říční štěrků a písků, na mírnějším jjz. strukturním svahu sprašové závěje a pískovcové kamenolomy; nejv. bod Maxinec 449,6 m (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Miletínský úval Branchysynklinální sníženina směru ZSZ-VJV; rozprostírá se na spodnoturonských a středněturonských písčitých slínovcích a prachovcích s ploše pahorkatinným erozně akumulačním dnem charakterizovaným plošinami stropleistocenních a středopleistocenních teras vodních toků Javorky, Bystřice a Trotiny, šírokých údolních niv, mírných svahů, erozních kotlinek, denudačních odlehlíků a místy drobných neovulkanických suků; nejv. bod Krušina 376,7 m; středně zalesněná, smrkové porosty s příměsí borovice a borové porosty s příměsí smrku (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Podsoustava (oblast): Středočeská tabule Celek: Středolabská tabule Podcelek: Nymburská kotlina Okrsek: Ovčárská pahorkatina Plochá pahorkatina vytvořená převážně na turonských až coniackých slínovcích a vápnitých jílovcích s erozně denudačním povrchem mírně ukloněných zarovnaných povrchů, svědeckých vrchů a denudačních odlehlíků; v území jsou intenzivní současné geomorfologické procesy (plošný splach, sesuvy); nejv. bod Oškobrh 285,3 m; pahorkatina je zalesněná z 5 %, dominují pole, lesíky borové, dubové se smrkem i lužní (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). 11 / 300
Podcelek: Mrlinská tabule Okrsek: Královéměstecká tabule Plochá pahorkatina v povodí levých přítoků střední Mrliny rozprostřena na svrchnoturonských až coniackých slínovcích, vápnitých jílovcích a prachovcích s polohami křemitých jílovců; tvoří plošinný až mírně zvlněný erozně denudační povrch kvartérního stáří s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami a kryopedimenty; nejv. bod Báň 272,2 m; tabule zalesněna z 30 %, dubohabřiny, borové i smrkové porosty; na větších tocích protáhlé rybníky (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Podsoustava (oblast): Východočeská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Cidlinská tabule Okrsek: Novobydžovská tabule Plochá pahorkatina v povodí Cidliny; rozprostírá se převážně na slínovcích jílovcích stř. turonu, svrchního turonu až coniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky, sprašemi; slabě rozčleněný erozně akumulační až erozně denudační reliéf se sprašovými pokryvy a závějemi, zbytky staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras Cidliny s údolními nivami a strukturně denudačními plošinami; nejv. bod Holý 322,8 m; málo zalesněná dubem, smrkem a borovicí (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Ostroměřská tabule Plochá pahorkatina v povodí Cidliny, Javorky a Bystřice převážně na vápnitých jílovcích a slínovcích stř. turonu, svrchního turonu až coniaku s pleistocenními říčními šterky a písky; slabě rozčleněný erozně denudační povrch se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety a zbytky staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras Javorky a na svědeckých vrších; nejv. bod Chrást 279,5 m; středně zalesněná, více dubovými, méně smrkovými a borovými porosty, fragmenty smíšených listnatých lesů (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Nechanická tabule Plochá pahorkatina v povodí Bystřice rozprostřena na slínovcích a vápnitých jílovcích stř. turonu, svrchního turonu až coniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky; slabě rozčleněný erozně akumulační až erozně denudační povrch staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras a údolní nivy Bystřice se strukturně denudačními plošinami a sprašovými pokryvy a závějemi; nejv. bod Bukvice 312,0 m; nepatrně zalesněná, dubové, mírně borové a smrkové porosty (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Podcelek: Chlumecká tabule Okrsek: Velichovecká tabule Plochá pahorkatina na pískovcích, slínovcích, jílovcích a spongilitech cenomanu, spodního a stř. turonu s pleistocenními říčními štěrky a písky; slabě rozčleněný erozně akumulační reliéf staropleistocenních říčních teras Labe v oblasti libřické antiklinály a výběžků zvičinské a hořické antiklinály, místy se sprašovými pokryvy a závějemi; nejv. bod Na Šancích 352,6 m; středně a převážně zalesněná borovicí s dubem, méně dubové porosty (J. Demek, P. Mackovčin, 2006) Okrsek: Libčanská plošina Plochá pahorkatina převážně na vápnitých jílovcích a slínovcích svrchního turonu až coniaku s pleistocenními říčními šterky a písky; slabě rozčleněný erozně akumulační povrch 12
staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras Labe a Bystřice, místy se sprašovými pokryvy a závějemi; nejv. bod Chlum 337,2 m, plošina málo zalesněná dubem, méně borovicí i smrkem (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Krakovanská tabule Plochá pahorkatina na slínovcích, jílovcích a spongilitech spodního a stř. turonu až coniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky; slabě rozčleněný erozně akumulační reliéf staropleistocenních a vyšších středopleistocenních říčních teras Labe a Cidliny, s kuestami, proříznutým mladopleistocenním údolím Cidliny; nejv. bod Homole 279 m; málo lesněná smrkem, místy budové porosty, převládá orná půda (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Dobřenická plošina Plochá pahorkatina na Labe a Cidliny s Bystřicí na slínovcích a jílovcích svrchního turonu až coniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky; slabě rozčleněný erozně akumulační reliéf staropleistocenních a vyšších středopleistocenních říčních teras Labe a Orlice; nejv. bod Velká Dorota 291,7 m; středně zalesněná dubem, borovicí a smrkem, místy fragmenty habrových doubrav; rybníky s významnými hnízdišti vodních ptáků a cennou vegetací (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Urbanická brána Erozní sníženina na slínovcích a jílovcích turonu až coniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky; rovinný povrch v oblasti opuštěného údolí Labe vyplněného středopleistocenními terasovými náplavami Labe a protékaného ve stř. části Bystřicí a Cidlinou; málo až středně zalesněná dubovými, smrkovými a borovými porosty, místy zachovalé fragmenty slatinných luk (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Podcelek: Pardubická kotlina Okrsek: Smiřická rovina Erozní kotlina na pravém břehu Labe mezi Jaroměří a Čeperkou; je tvořena akumulačním povrchem nižších středopleistocenních a mladopleistocenních teras s pokryvy spraší a vátých písků; nejv. bod Na Svatém 264,6 m; rovina je nepatrně zalesněná dubem, habrem, borovicí a v nivě jsou zbytky porostů lužního lesa (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Východolabská niva Náplavová rovina kolem řeky Labe; akumulační říční rovina s holocenními povodňovými sedimenty široká 1 3 km s ostrůvky nejnižší terasy a vátých písků a s četnými opuštěnými koryty (místy s výplní hnilokalů); většinou bezlesí (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Holická tabule Plochá pahorkatina na vápnitých jílovcích, méně slínovcích svrchního turonu až coniaku; slabě rozdělený erozně denudační reliéf se strukturně denudačními plošina a plochými hřbety se zbytky pleistocenních říčních teras Loučné, místy s pokryvy a přesypy vátých písků; nejv. bod Sychrovka 289,0 m; tabule málo zalesněná, většinou smrkem a borovicí (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Celek: Orlická tabule Podcelek: Úpsko-metujská tabule 13 / 300
Okrsek: Novoměstská tabule Plochá pahorkatina na turonských slínovcích a jílovitých vápencích jizerského souvrství s plošinami středopleistocenních teras a s pokryvy sprašových hlín; význ. bod Štěpnice 308,5 m; tabule je téměř bezlesá (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Bohuslavická tabule Tabule s povrchem ploché pahorkatiny se svědeckými pahorky a kryopedimentem na turonských slínovcích a jílovitých vápencích jizerského souvrství; nejv. bod Starč 355,0 m; převládají zde pole, malé zbytky doubrav (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Podcelek: Třebechovická tabule Okrsek: Českomeziříčská kotlina Tektonicky podmíněná kotlina na slínovcích a jílovitých vápencích středního až svrchního turonu; rovinný povrch v oblasti jaroměřské synklinály; rozsáhlé kryipedimenty, význ. bod Vodětín 278 m; kotlina jen velmi málo zalesněná převážně dubovými, místy borovými porosty s příměsí smrku (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Černilovská tabule Plochá pahorkatina na slínovcích, vápnitých jílovcích a písčitých prachovcích turonu až coniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky, eolickými písky a sprašemi; slabě rozčleněný erozně denudační reliéf se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety v oblasti libřické antiklinály se zbytky staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras Dědiny na svědeckých vrších a pokryvy a závějemi spraší a vátých písků; místy úpatní kryopedimenty; nejv. bod Vysoký Újezd 320,6 m; málo zalesněná smrkem a borovicí, místy lípa a dub (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Vysokochvojenská plošina Plochá pahorkatina na coniackých až svrchnoturonských vápnitých jílovcích a slínovcích většinou zakrytých kvartérními uloženinami; rozsáhlý erozně akumulační povrch všech pleistocenních teras (kromě donauské úrovně) s malými lokalitami vátých písků, rozčleněný úvalovitými údolími přítoků Orlice; místy denudační povrch s kryopedimenty na odkrytém křídovém podloží; nejv. bod Čertův dub 352,2 m; plošina převážně až středně zalesněná především smrkem, borovicí a dubem (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Bědovická plošina Tabule rozprostírající se na pravém břehu Divoké Orlice mající rovinný akumulační povrch plošin nižších středopleistocenních (mladorisských) a mladopleistocenních teras s pokryvy a přesypy vátých písků; jen ojediněle vychází na povrch podloží turonských vápnitých jílovců a slínovců; význ. bod Oreb 256,3 m; převážně zalesněná, především borovicí a dubem, méně smrkem (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). Okrsek: Orlické nivy Náplavová rovina kolem Tiché, Divoké a spojené Orlice; holocenní fluviální akumulační roviny při Divoké Orlici (od Čestic), Tiché Orlici (od Chocně) a spojené Orlice, s volnými meandry a zákruty a s opuštěnými koryty (zejména při spojené Orlici); ojediněle ostrůvky nižší terasy; fragmenty lužních lesů, převažují louky (J. Demek, P. Mackovčin, 2006). 14
Obr. 2: Geomorfologické celky (geoportál CENIA, 2016) 15 / 300
Zájmová oblast se vyznačuje nízkou hodnotou radonového indexu, což je velkým přínosem pro rozvoj kvalitního životního prostředí, přičemž mapy radonového indexu jsou primárně určeny pro vytipování oblastí, v nichž je možno očekávat zvýšený výskyt objektů s vnitřní koncentrací radonu překračujících směrné hodnoty (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně). Mapy radonového indexu byly zpracovávány v období od roku 1999 do roku 2005 a od této doby již nebyly aktualizovány (Česká geologická služba, 2016). Obr. 3: Radonový index (Česká geologická služba, 2016) 16
D 1.2 Vodní režim V rámci hydrologické charakteristiky patří celé zájmové území do hydrologického povodí 1. řádu Labe, a tudíž náleží k úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším vodním tokem, který danou oblastí protéká, je řeka Labe. Výpis nejvýznamnějších vodních toků viz níže. Labe (hydrologické pořadí 1-01-01-001) tato řeka pramení na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m n. m. a státní hranici opouští u Hřenska v nadmořské výšce 115 m n. m. V rámci zájmového území nabývá Labe rázu nížinného vodního toku (V. Vlček a kol., 1984). Nejvyšší vodní stavy jsou dosaženy na jaře, a to z důvodu tajícího sněhu v Krkonoších, v letních měsících hladina vody klesá, avšak při prudkých dešťových srážkách může docházet k jejímu prudkému vzestupu. Orlice (1-02-03) vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice u Albrechtic v nadmořské výšce 247 m n. m. a v Hradci Králové ústí do Labe v nadmořské výšce 227 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Jedná se o rovinný tok (V. Vlček a kol., 1984). Tento vodní tok je charakterizován četnými meandry a slepými i mrtvými rameny nacházejícími se i v Hradci Králové. Cidlina (1-04-02-001) pramení v Košově v nadmořské výšce 580 m n. m. a u Libice nad Cidlinou v nadmořské výšce 186 m n. m. ústí do Labe (V. Vlček a kol., 1984). Cidlina protéká významnou rybníkářskou oblastí a v jejím povodí se nachází velké množství rybníků, z nichž nejvýznamnější je Žehuňský rybník, jež je přírodní rezervací. Bystřice (1-04-03-001) pramení 1 km severovýchodně od obce Vidonice v nadmořské výšce 495 m n. m. a ústí do Cidliny v Chlumci nad Cidlinou v nadmořské výšce 213 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Bystřice protéká městem Nechanice. Trotina (1-01-04-013) tento vodní tok pramení ve Zdobíně v nadmořské výšce 423 m n. m., přičemž ústí do Labe u Lochenic v nadmořské výšce 237 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Hustířanka (1-01-04-018) pramení 1 km západně od Libotova v nadmořské výšce 382 m n. m. a ústí do Trotiny nad Račicemi v nadmořské výšce 249 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Malostranský potok (1-01-04-007) vodní tok pramení v Libníkovicích v nadmořské výšce 260 m n. m. a ústí do Labe u Skalice nadmořské výšce 237 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Smržovský potok (1-01-04-005) - pramení 0,5 km severozápadně od Královy Lhoty v nadmořské výšce 273 m n. m. a ústí do Labe u Smiřic v nadmořské výšce 240 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Piletický potok (1-01-04-034) - pramení 1 km východně od Librantic v nadmořské výšce 276 m n. m. a ústí do Labe v Hradci Králové v nadmořské výšce 228 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). 17 / 300
Stříbrný potok (1-02-03-066) - pramení 1 km severovýchodně od Hoděšovic v nadmořské výšce 276 m n. m. a ústí do Orlice u Malšovy Lhoty v nadmořské výšce 230 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Bělečský potok (1-02-03-058) pramení severně od Vysokého Chvojna v nadmořské výšce 298 m n. m. a ústí do Orlice u Bělče nad Orlicí v nadmořské výšce 233 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Labský náhon (1-03-01-002) odbočuje vpravo z Labe u Předměřic nad Labem v nadmořské výšce 237 m n. m. a ústí do Labe u Březhradu v nadmořské výšce 226 m n. m. Melounka (1-03-01-005) - pramení 0,5 km západně od Rozběřic v nadmořské výšce 273 m n. m. a ústí do Labského náhonu v Hradci Králové v nadmořské výšce 231 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Biřička (1-03-01-010) - pramení 1 km severozápadně od Býště v nadmořské výšce 275 m n. m. a ústí do Labe pod Hradcem Králové v nadmořské výšce 225 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Vodní tok protéká přes rybníky Biřička, Cikán, Datlík a Roudnička. Bašnický potok (1-04-03-012) - pramení 0,5 km severovýchodně od Holovous v nadmořské výšce 340 m n. m. a ústí do Bystřice u Nechanic v nadmořské výšce 241 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Radostovský potok (1-04-03-018) pramení u Dlouhých Dvorů v nadmořské výšce 291 m n. m. a ústí do Bystřice u Boharyně v nadmořské výšce 232 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Roudnice (1-04-03-022) - pramení severovýchodně od obce Hubenice v nadmořské výšce 272 m n. m. a ústí do Bystřice u Kosiček v nadmořské výšce 224 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Třesický potok (1-04-03-024) - pramení v Trávníku v nadmořské výšce 266 m n. m. a ústí do Bystřice u Kosiček v nadmořské výšce 222 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). Lužecký potok (1-04-02-060) - pramení 1 km severovýchodně od Skochovic v nadmořské výšce 242 m n. m. a ústí do Cidliny v Chlumci nad Cidlinou v nadmořské výšce 214 m n. m. (V. Vlček a kol., 1984). V ORP HK se nenachází žádná přehradní nádrž, avšak území je velmi bohaté na rybníky. Nacházejí se zde například následující: Správčický písník, Opatovický písník, Plačický písník, Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička, Stříbrný rybník, Bělečský písník, Třesický rybník, Chlumecký rybník, Jordán, Vítkovský rybník a jezera Štít. 18
Obr. 4: Říční síť (ZABAGED, 2013) 19 / 300
Obr. 5: Vodní plochy (geoportál CENIA, 2016) 20
D 1.3 Hygiena životního prostředí Klimatické poměry jsou ovlivněny především polohou v mírném podnebném pásu, v němž dochází k pravidelnému střídání čtyř ročních období a převládá zde západní až severozápadní proudění vzduchu. Celá oblast se, ostatně jako celá Česká republika, nachází na styku působení oceánského podnebí od západu a kontinentálního podnebí od východu. To má za následek spolu se značnou cyklonální činností velkou proměnlivost počasí v prostoru i čase. K charakteristice klimatických poměrů byly použity údaje z klimatologické klasifikace Evžena Quitta z roku 1971. Tato klasifikace rozlišuje 23 klimatických jednotek ve třech klimatických oblastech (teplá, mírně teplá a chladná), jež jsou definované určitými kombinacemi tříd hodnot 14 klimatologických charakteristik (V. Květoň, V. Voženílek, 2011). Zájmová oblast se podle Quittovy klimatické klasifikace rozkládá v jedné teplé oblasti T2 a jedné mírně teplé oblasti MT11 (V. Květoň, V. Voženílek, 2011). Pro teplou oblast T2 je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Přechodné období (jaro a podzim) je velmi krátké a obsahuje teplé až mírně teplé jaro a mírně teplý až teplý podzim. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (V. Květoň, V. Voženílek, 2011). Mírně teplá oblast M11 je typická dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, teplá a velmi suchá, krátkým trváním sněhové pokrývky. Tato oblast tvoří přechod mezi chladnou oblastí Krkonoš a teplou oblastí Polabí (V. Květoň, V. Voženílek, 2011). Tab. 1: Charakteristiky vymezených klimatických oblastí (V. Květoň, V. Voženílek, 2011) Parametr Klimatická oblast T2 Klimatická oblast MT11 Počet letních dní 50 až 60 40 až 50 Počet dní s průměrnou teplotou 10 C a více 160 až 170 140 až 160 Počet dní s mrazem 100 až 110 110 až 130 Počet ledových dní 30 až 40 30 až 40 Průměrná lednová teplota 2 až 3 2 až 3 Průměrná červencová teplota 18 až 19 17 až 18 Průměrná dubnová teplota 8 až 9 7 až 8 Průměrná říjnová teplota 7 až 9 7 až 8 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 90 až 100 90 až 100 Suma srážek ve vegetačním období 350 až 400 350 až 400 Suma srážek v zimním období 200 až 300 200 až 250 Počet dní se sněhovou pokrývkou 40 až 50 50 až 60 Počet zatažených dní 120 až 140 120 až 150 Počet jasných dní 40 až 50 40 až 50 21 / 300
Obr. 6: Klimatické oblasti (geoportál CENIA, 2016) 22
Ovzduší je v rámci ORP HK nejvíce znečištěno ve třech oblastech: - pás zahrnující téměř celý Hradec Králové a vedoucí směrem k obci Praskačka - Chlumec nad Cidlinou a jeho blízké okolí obsahující obce Nové Město, Olešnice, Písek, Převýšov - obec Lovčice V těchto lokalitách dochází k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozonu O3. Kvalita ovzduší je výrazně negativně ovlivňována především silniční dopravou a průmyslovou činností. Jelikož v celém ORP HK chybí výrazný průmyslový komplex, který by měl vliv na existenci znečištěného ovzduší, tak největším zdrojem znečištění je zvýšená silniční doprava v Hradci Králové a na hlavních dopravních tazích reprezentovaných dálnicí D11, rychlostní silnicí R 35 a silnicemi I. tříd, z nichž nejvýznamnější roli tvoří spojnice mezi dálnicí D11 a hraničním přechodem Náchod Běloves. Kvalita vodních toků a ploch se po roce 1989 výrazně zlepšila, přičemž nejvíce patrné to je na řece Labi, jejíž barva již není ovlivněna textilní výrobou v Podkrkonoší. Výrazným problémem však zůstává neexistence kanalizace a čističek odpadních vod ve většině obcí zájmového území. V rámci zpracování odpadů se ve správním území ORP Hradec Králové se nacházejí 4 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu, z toho 2 jsou na území Hradce Králové, 1 v obci Dolní Přím a 1 v obci Lodín. Nachází se zde i několik skládek, z nichž některé nejsou plně identifikovány. Také se zde můžeme setkat s jednou spalovnou, jež se nachází ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a funguje ke spalování nemocničního odpadu. V ORP HK bylo v rámci evidence Ministerstva životního prostředí evidováno 45 starých ekologických zátěží a v rámci průzkumu odboru životního prostředí Statutárního města Hradec Králové jich bylo zjištěno dalších 48. Zatížení území hlukem je typické pro významné liniové zdroje, tedy dálnici D11, rychlostní komunikace, silnice I. třidy, železniční a leteckou dopravu. V rámci dotazníků, které byly zaslány starostům všech obcí zájmového území, byla jako zdroj nadměrného hluku zmiňována především silniční doprava, která v mnohých případech prochází centrem obcí, což je značný problém. 23 / 300
D 1.4 Ochrana přírody a krajiny V rámci biogeografického členění spadá zájmová oblast do biomu opadavých listnatých lesů, biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, biogeografické podprovincie hercynská podprovincie a pěti biogeografických regionů, a to Cidlinského, Chrudimského, Mladoboleslavského, Pardubického a Třebechovického. Hercynská podprovincie obsahuje biotu západní a centrální části střední Evropy (M. Culek a kol., 1996). Vegetace je ovlivněna geologickým podložím Českého masívu, v němž převažují kyselé krystalické břidlice a hlubinné vulkanity, a proto se zde vytvořily kyselé a na živiny chudé půdy (M. Culek a kol., 1996). Martin Culek uvádí v knize Biogegrafické členění České republiky (1996) Cidlinsko - Chrudimský bioregion, který se rozprostírá na nízké křídové tabuli a je pro něj typický přechod 2. bukovodubového vegetačního stupně do 3. dubovo-bukového vegetačního stupně. Nachází se zde teplejší varianta mezofilní (hájové) bioty, do níž mírně zasahují méně náročné teplomilné prvky hercynského charakteru i prvky karpatské, přičemž v celém území převažuje orná půda a nacházejí se zde četné rybníky a vlhké louky (M. Culek a kol., 1996). Mladoboleslavský bioregion je tvořen slínovcovou pahorkatinou s těžkými jílovitými půdami, v němž má největší zastoupení 2. bukovo-dubový vegetační stupeň s dubohabrovými háji a teplomilnými doubravami (M. Culek a kol., 1996). Převažují zde pole a své zastoupení mají také vlhké louky, slatiny a větší komplexy nepůvodních borových, dubohabrových a habrových lesů (M. Culek a kol., 1996). Pro Pardubický bioregion jsou charakteristické nivy s luhy a slatinnými olšinami a na ně navazující nízké a střední terasy s borovými doubravami a slatinami (M. Culek a kol., 1996). V bioregionu se nachází 2. bukovo-dubový a 3. dubovo-bukový vegetační stupeň a na terasách se nacházejí kulturní bory a v podmáčených sníženinách olšiny, přičemž převažuje orná půda (M. Culek a kol., 1996). Posledním bioregionem je Třebechovický bioregion, ve kterém se rozprostírají rozsáhlé štěrkopískové terasy s výchozy slínů a značnou převahu má 3. dubovo-bukový vegetační stupeň (M. Culek a kol., 1996). V tomto bioregionu převažují kulturní bory, přičemž je zde i hojně zastoupena přirozená borovice, fragmenty bučin a původních smíšených lesů s převahou dubu a také nivní louky podél meandrující řeky Orlice (M. Culek a kol., 1996). Podle regionálně fytogeografického členění České republiky spadá zájmová oblast do dvou fytogeografických oblastí, a to do Českého termofytika a Českomoravského mezofytika. České termofytikum je osídlováno převážně teplomilnými druhy rostlin, Českomoravské mezofytikum tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. 24
Obr. 7: Bioregiony (AOPK, 2016) 25 / 300
Obr. 8: Fytogeografické oblasti (geoportál CENIA, 2016) 26
Ve správním území ORP Hradec Králové se rozprostírá nebo do něj z části zasahuje několik zvláště chráněných území, přičemž se jedná o 1 národní přírodní rezervaci, 3 přírodní rezervace a 43 přírodních památek. národní přírodní rezervace: Kněžičky - společenstva teplomilných doubrav, teplomilná stepní a lesostepní společenstva na slínovcovém podkladě (AOPK ČR, 2016) přírodní rezervace: Hoříněvská bažantnice - dubina do stáří 200 let, habr, javor a olše (AOPK ČR, 2016) Chropotínský háj - zbytek lužního lesa s bohatou vegetací, jedná se o dudohabřinu s bohatým bylinným podrostem (AOPK ČR, 2016) Vřešťovská bažantnice - ochrana části lužního lesa s vysokou hladinou spodní vody v povodí vodního toku Trotiny (AOPK ČR, 2016) přírodní památka: Bělečský písník bývalý písník s bohatou vegetací vzniklou původně devastační činností člověka v přírodě (AOPK ČR, 2016) Bystřice - vodní tok říčky Bystřice v úseku středního toku mezi obcemi Březovice a Homyle, vodní tok obklopen charakteristickými břehovými porosty tvořenými převážně olší lepkavou a dalšími vlhkomilnými dřevinami (AOPK ČR, 2016) Černá stráň - smíšený porost dubu, buku, lípy a habru s teplomilnou květenou (AOPK ČR, 2016) Hrozná - mrtvé rameno Labe s břehovými porosty, významnými rostlinnými společenstvy a živočichy (AOPK ČR, 2016) 3x Kazatelna - teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin (AOPK ČR, 2016) Michnovka-Pravy - populace obojživelníků a jejich biotop zejména čolka velkého a další ohrožené druhy živočichů a rostlin (AOPK ČR, 2016) Na Bahně - rašelinná lokalita s bohatou květenou bývalé tundry s olšinou (AOPK ČR, 2016) Na Plachtě - charakterizována svou unikátní florou a především faunou (AOPK ČR, 2016) 27 / 300
2x Na Plachtě 3 bylo zde popsáno 720 druhů vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů, přičemž 107 organismů patří mezi ohrožené, silně ohrožené či kriticky ohrožené druhy a 19 druhů je evropsky významných (AOPK ČR, 2016) Nad Blatinou - dubohabrové háje v intenzívně obdělávané krajině s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (AOPK ČR, 2016) Olešnice - lesní porosty s dominujícími dubohabřinami (AOPK ČR, 2016) 16x Orlice - zachování dosud z části neregulovaného řečiště spojené Orlice a typických částí údolní nivy s vodními a lužními společenstvy (AOPK ČR, 2016) Pamětník - komplex mokřadních, lučních a pískomilných společenstev v nivě Mlýnské Cidliny (AOPK ČR, 2016) Piletický a Librantický potok - populace šidélka ozdobného a jeho biotopu (AOPK ČR, 2016) Roudnička a Datlík - rybníky a slatinné louky v jejich okolí s bohatou botanickou lokalitou (AOPK ČR, 2016) Síťovka - zachování původního lesního smíšeného porostu (AOPK ČR, 2016) Trotina - zbytek starého říčního koryta na soutoku Labe a Trotiny s původními pobřežními porosty a vodním rostlinstvem (AOPK ČR, 2016) 3x Týnišťské Poorličí - populace páchníka hnědého a jeho biotop (AOPK ČR, 2016) U Císařské studánky - porost smrku, borovice bílé, buku s přimísenou jedlí a břízou ve stáří do 140 let (AOPK ČR, 2016) U Síťovky - zbytky původních lesních porostů s charakteristickým ekotypem borovice lesní, dubem letním, lípou srdčitou a vtroušeným smrkem (AOPK ČR, 2016) 2x Víno - populace silně ohroženého druhu roháče obecného a jeho biotopu (AOPK ČR, 2016) Vražba rybník s okolními mokřadními loukami (AOPK ČR, 2016) 28
Obr. 9: Zvláště chráněná území (AOPK, 2016) 29 / 300
D 1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond V zájmovém území se nachází celá řada půdních typů, jedná se především o hnědozem, šedozem, černozem, organozem, parendzinu, fluvizem, luvizem, regozem arenickou, kambizem, černici, pelozem, glej a antrozem. Největší plochu zaujímá hnědozem, která se rozprostírá v severní, centrální a západní části zájmového území. Tento půdní typ je typický hnědou barvou a vzniká půdotvorným procesem v podobě ilimerizace, přičemž má hnědozem málo diferencované vzájemné půdní horizonty (J. Vopravil a kol., 2009). Druhou největší plochu tvoří pelozem, jež se vyskytuje ve východní, západní a jihozápadní části studované oblasti. Pelozem se vyvíjí ze slabě zpevněných jílů a slínů a ze svahovin jílovitě zvětrávajících břidlic v nižších, vlhčích polohách a vyznačuje se pelickým horizontem s obsahem jílu charakteristickým pro velmi těžké půdy. Chemicky se jedná o příznivé půdy, fyzikálně naopak o půdy velmi nepříznivé (J. Vopravil a kol., 2009). Černozem je nejúrodnější mírně vápnitý půdní typ ležící na sprašových pokryvech nížin a jedná se o nejúrodnější typ půdy (J. Vopravil a kol., 2009). Půdní typ nazvaný jako šedozem navazuje na černozem a vyznačuje se hlubokým šedým melanickým horizontem, přičemž hlavním půdotvorným procesem je intenzivní humifikace a illimerizace (J. Vopravil a kol., 2009). Regozem arenická je lehká, písčitá půda s převahou hrubých pórů, a proto se vyznačuje malou schopností zadržovat vodu a vysokým provzdušněním půdy (J. Vopravil a kol., 2009). V rámci rašeliništní půdy se setkáváme s pojmem organozem, přičemž této půdní typ je chudý na živiny a stopové prvky. Při tvorbě organozemě dochází ke zpomalení rozkladu i humifikace organických látek v závislosti na hydrotermním režimu (J. Vopravil a kol., 2009). Parendzina je půda vzniklá na silikátovém podkladě obsahujícím karbonáty a vyznačující se silikátovým mikroskeletem a tvoří přechod mezi nekarbonátovými a karbonátovými horninami (J. Vopravil a kol., 2009). Luvizemě byly dříve nazývány jako illimerizované půdy a vznikají z prachovic, polygenetických hlín i lehčích substrátů. Obsah humusu je střední a jeho kvalita je méně příznivá (J. Vopravil a kol., 2009). Půdy v nivních oblastech jsou reprezentovány fluvizemí, která se vyznačuje příznivými fyzikálními vlastnostmi a mimo období občasných záplav nejsou fluvizemě ovlivňovány nadbytečnou vlhkostí (J. Vopravil a kol., 2009). 30
Kambizem je hnědou lesní půdou, jež se vyskytují v mírném humidním klimatickém pásmu, a to především pod listnatými lesy. Vyznačují se kambickým hnědým metamorfovaným horizontem bez jílových povlaků (J. Vopravil a kol., 2009). Černice se vyznačují černickým horizontem s vyšším obsahem humusu než u černozemí, přičemž hlavními půdotvornými procesy jsou intenzivní humifikace a glejový proces (J. Vopravil a kol., 2009). Glej vzniká pod trvalým vlivem zvýšené hladiny podzemní vody, přičemž rozklad organických látek není dokonalý (J. Vopravil a kol., 2009). Z lidskou činností nakupených substrátů získaných při těžební a stavební činnosti vzniká antrozem, jejíž vlastnosti jsou dány nakumulovaným půdním materiálem (J. Vopravil a kol., 2009). Pozemky určené k plnění funkcí lesa V zájmovém území zaujímají lesy plochu 114,5 km2 (ČSÚ, 2016) a jedná se o lesy hospodářské a lesy zvláštního určení. Největší lesní komplex se nachází v jihovýchodní části města Hradce Králové a jedná se o les zvláštního určení. Celkově lze konstatovat, že se ve studované oblasti nenachází velké množství lesních komplexů, tudíž je území značně poškozeno půdní erozí a chybí zde rozsáhlá biodiverzita. Značným problémem je neexistence větších lesních porostů v blízkosti vodních toků, proto je celé zájmové území vystaveno značnému riziku povodní. Absence lesů je patrná také na nedostatku přirozené akumulaci podzemních vod. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod nebo na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách, lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, potřebné pro zachování biologické různorodosti, v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích a v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření (Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů). Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů). 31 / 300
Tab. 2: Typy krajinných ploch v ORP HK (ČSÚ, 2016) typy ploch hodnota celková výměra SO ORP Hradec Králové (ha) 67742,10 zemědělská půda (ha) 46425,70 orná půda (ha) 38955,40 zahrady (ha) 1953,80 ovocné sady (ha) 700,20 trvalé travní porosty (ha) 4816,40 lesní půda (ha) 11448,10 vodní plochy (ha) 1442,40 zastavěné plochy (ha) 1898,30 ostatní plochy (ha) 6527,60 podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 68,50 podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 83,90 podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 10,40 podíl lesních pozemků z celkové výměry (%) 16,90 podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 2,10 podíl zastavěných a ostaních ploch z celkové výměry (%) 12,40 koeficient ekologické stability 0,43 Tab. 3: Typy krajinných ploch v obcích ORP HK (ČSÚ, 2016) obec Celková výměra (ha) Zemědělská půda (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Běleč nad Orlicí 1881,9 278,1 171,2 7,7 - Benátky 360,9 300,8 277,0 4,6 - Blešno 410,9 319,1 242,7 9,5 1,2 Boharyně 1163,8 1002,0 887,0 23,2 10,9 Černilov 2570,8 2117,5 2013,9 54,9 0,9 Černožice 422,6 311,5 199,1 17,1 - Čistěves 259,5 231,9 205,9 7,8 2,5 Divec 350,5 183,0 168,4 7,3 0,3 Dobřenice 743,6 480,0 444,4 21,1 10,5 Dohalice 445,6 353,6 293,6 15,1 - Dolní Přím 1083,6 827,9 739,4 29,2 2,6 Habřina 608,8 444,7 373,0 10,1 - Hněvčeves 267,7 229,9 202,3 6,8 4,5 Holohlavy 589,6 483,3 366,5 24,5 8,1 Hořiněves 1267,8 1106,7 983,2 22,2 7,9 Hradec Králové 10568,6 4832,2 3462,4 613,6 10,8 32
Hrádek 276,3 200,0 162,7 7,8 5,3 Hvozdnice 215,2 193,8 91,1 8,6 92,1 Chlumec nad Cidlinou 2144,2 1184,4 788,5 80,5 76,0 Chudeřice 215,8 189,0 182,6 5,6 - Jeníkovice 740,0 550,2 473,5 17,5 1,3 Jílovice 365,0 280,5 255,0 9,7 1,5 Káranice 300,4 265,6 254,4 6,4 - Klamoš 1383,8 562,1 512,3 14,3 8,1 Kosice 782,7 711,6 642,6 10,0 1,1 Kosičky 783,9 615,8 495,7 9,5 - Kratonohy 1134,1 803,0 615,8 17,7 - Kunčice 591,6 372,0 241,8 16,4 2,3 Ledce 1024,5 534,9 427,6 12,0 - Lejšovka 311,0 244,2 221,0 10,3 - Lhota pod Libčany 837,5 765,0 738,6 22,2 - Libčany 505,8 327,1 185,2 18,9 120,2 Libníkovice 321,4 286,1 254,8 10,0 - Librantice 652,0 572,6 515,7 17,7 - Libřice 484,5 427,1 410,4 9,4 0,9 Lišice 640,6 181,5 165,8 12,2 0,7 Lodín 770,4 387,0 289,3 11,8 0,9 Lochenice 617,1 491,1 409,9 14,6 - Lovčice 1024,8 832,5 790,6 18,6 3,6 Lužany 335,9 251,4 205,3 5,2 - Máslojedy 461,4 356,9 314,0 6,0 2,3 Mokrovousy 486,9 445,3 404,7 10,0 - Mžany 787,5 602,4 508,4 21,0 0,3 Neděliště 584,5 540,0 524,2 6,8 - Nechanice 2798,5 1862,0 1559,9 53,3 11,0 Nové Město 793,8 612,4 374,6 8,5 0,8 Obědovice 388,3 310,8 287,9 9,6 - Olešnice 639,7 497,8 435,2 22,7 1,3 Osice 747,5 671,9 584,5 18,4 2,3 Osičky 332,2 278,4 255,0 11,4 0,6 Písek 434,6 358,1 325,0 8,0 2,8 Praskačka 1288,6 1140,6 1089,8 28,1 2,2 Předměřice nad Labem 548,3 368,8 335,4 28,4 - Převýšov 438,6 186,2 165,9 9,0 3,5 Pšánky 226,5 208,3 180,8 2,7 4,2 Puchlovice 252,3 229,8 205,2 4,7 - Račice nad Trotinou 691,0 505,3 418,9 6,6 - Radíkovice 383,6 255,1 146,0 5,3 80,9 Radostov 388,3 195,4 155,2 7,4 - Roudnice 1108,3 945,4 851,4 20,5 1,2 Sadová 206,2 160,4 132,9 10,3 4,3 Sendražice 500,8 410,2 351,4 9,7 0,3 Skalice 829,9 702,2 625,8 23,3 0,1 Smiřice 1067,6 809,4 631,7 33,6 8,4 Smržov 513,8 462,1 421,7 12,1 0,8 Sovětice 480,8 423,6 372,1 9,0 4,4 Stará Voda 341,9 298,3 287,2 6,2 - Stěžery 1282,0 1037,5 943,1 37,7 40,1 Stračov 809,2 679,7 626,1 15,3-33 / 300
Střezetice 481,5 407,1 373,6 12,2 - Světí 320,0 292,1 282,4 7,7 - Syrovátka 183,3 138,1 117,5 12,6 - Těchlovice 329,9 184,7 37,9 10,3 131,6 Třebechovice pod Orebem 2100,7 1441,2 946,7 94,7 0,4 Třesovice 473,1 408,5 324,5 12,7 - Urbanice 225,4 200,5 178,6 8,9 11,2 Vrchovnice 151,2 138,6 134,7 3,1 0,4 Všestary 1619,7 1375,2 1250,1 49,5 7,9 Výrava 845,4 761,1 719,6 23,9 - Vysoká nad Labem 1532,4 670,7 619,1 24,6 2,3 Vysoký Újezd 212,3 122,8 96,8 6,1 0,3 Tab. 4: Typy krajinných ploch v obcích ORP HK (ČSÚ, 2016) obec Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Běleč nad Orlicí 99,1 1506,3 21,3 8,6 67,6 Benátky 19,2 18,3 2,7 6,6 32,5 Blešno 65,7 28,7 26,7 9,2 27,1 Boharyně 80,9 82,4 12,3 18,1 49,1 Černilov 47,7 248,0 23,9 44,6 136,7 Černožice 95,3 1,8 27,9 17,4 64,1 Čistěves 15,7 9,1 3,1 5,4 10,1 Divec 6,9 149,0 1,1 6,3 11,2 Dobřenice 4,0 143,6 6,6 21,3 92,2 Dohalice 44,9 38,5 7,7 11,3 34,5 Dolní Přím 56,7 179,0 5,1 17,1 54,5 Habřina 61,5 112,1 5,8 8,8 37,4 Hněvčeves 16,3 0,5 3,6 6,5 27,2 Holohlavy 84,2 13,3 10,3 17,2 65,5 Hořiněves 93,4 54,7 8,7 19,9 77,8 Hradec Králové 745,4 2213,8 335,3 739,7 2447,6 Hrádek 24,3 52,4 1,5 4,5 18,0 Hvozdnice 2,0-2,4 5,1 14,0 Chlumec nad Cidlinou 239,4 479,6 103,1 87,6 289,4 Chudeřice 0,9 0,0 5,4 6,1 15,3 Jeníkovice 57,9 117,1 8,9 12,5 51,3 Jílovice 14,2 55,8 1,8 9,9 16,9 Káranice 4,9 2,8 2,0 7,6 22,4 Klamoš 27,5 605,1 61,8 13,7 141,1 Kosice 57,9 0,4 24,2 14,9 31,5 Kosičky 110,6 3,5 101,6 14,4 48,5 Kratonohy 169,6 238,9 22,3 15,3 54,6 Kunčice 111,5 153,8 17,3 7,5 40,9 Ledce 95,3 416,9 16,8 14,9 40,9 34
Lejšovka 13,0 41,3 2,0 6,0 17,4 Lhota pod Libčany 4,2-3,1 21,0 48,4 Libčany 2,9 129,2 2,8 15,6 31,1 Libníkovice 21,4 10,7 2,4 6,3 16,0 Librantice 39,2 28,7 10,6 10,9 29,2 Libřice 6,5 9,4 4,7 11,0 32,3 Lišice 2,7 390,3 4,7 11,0 53,2 Lodín 85,0 310,6 12,9 9,5 50,3 Lochenice 66,5 5,8 43,9 13,2 63,2 Lovčice 19,7 96,0 6,0 18,8 71,5 Lužany 40,9 62,5 2,9 5,0 14,1 Máslojedy 34,6 83,8 1,3 6,0 13,4 Mokrovousy 30,5 0,0 9,0 8,2 24,5 Mžany 72,6 135,5 4,3 14,2 31,1 Neděliště 9,0 1,4 6,5 8,7 27,8 Nechanice 237,8 696,0 44,2 49,4 147,0 Nové Město 228,5 97,4 17,3 13,7 52,9 Obědovice 13,3 3,0 20,6 8,9 45,0 Olešnice 38,6 67,5 17,7 9,7 47,0 Osice 66,7 2,9 8,0 12,9 51,7 Osičky 11,4 13,6 2,4 6,1 31,8 Písek 22,2 6,9 6,4 9,9 53,2 Praskačka 20,5-7,5 27,3 113,2 Předměřice nad Labem 5,0 0,3 31,7 33,0 114,5 Převýšov 7,7 208,4 1,7 9,3 33,0 Pšánky 20,7 3,0 2,2 4,2 8,7 Puchlovice 19,9-6,1 4,0 12,4 Račice nad Trotinou 79,9 125,7 5,7 7,3 46,9 Radíkovice 22,9 107,9 3,4 4,9 12,3 Radostov 32,8 171,8 2,7 5,5 12,9 Roudnice 72,3 34,5 20,1 20,2 88,1 Sadová 12,9 4,9 6,4 7,2 27,3 Sendražice 48,9 31,3 7,3 11,0 41,0 Skalice 53,1 29,4 18,1 15,0 65,2 Smiřice 135,6 11,3 43,7 36,4 167,0 Smržov 27,5 8,9 4,5 10,6 27,6 Sovětice 38,2 20,5 2,3 7,7 26,7 Stará Voda 4,9-9,6 7,0 27,0 Stěžery 16,6 116,4 6,1 25,7 96,3 Stračov 38,3 82,5 2,8 11,8 32,4 Střezetice 21,4 41,4 1,6 8,4 22,9 Světí 2,0-2,9 7,0 18,1 Syrovátka 7,9 3,9 3,7 9,7 27,9 Těchlovice 4,8 119,3 3,9 7,6 14,4 Třebechovice pod Orebem 399,4 271,3 94,5 73,3 220,4 Třesovice 71,3 23,6 5,7 9,4 25,9 Urbanice 1,8 3,0 1,9 6,4 13,7 Vrchovnice 0,4-0,9 3,5 8,2 Všestary 67,6 66,8 3,9 39,6 134,3 Výrava 17,6 9,8 10,6 14,3 49,5 Vysoká nad Labem 24,7 758,4 24,3 20,5 58,5 Vysoký Újezd 19,6 75,7 1,7 2,5 9,6 35 / 300