Č. 2 Říjen 2013 5. ročník ROZHOVOR ČÍSLA paní učitelka Luňáčková Také v říjnovém čísle se dozvíme zajímavé informace o dalším členu našeho pedagogického sboru. Tentokrát jsme věnovali pozornost usměvavé paní učitelce Luňáčkové, která je třídní našich druháčků. Obsah tohoto čísla Rozhovor s p. uč. Luňáčkovou 1 60 let základního vzdělávání 5 Dny otevřených dveří 8 Přespolní běh 9 Fotbal 11 Fotoromán 12 Hlavolamy 19 Noční stezka 21 Vždycky jsem si přála učit na prvním stupni. 1. Na jakých školách jste kromě té naší učila? Učila jsem zatím pouze na jedné škole, a to tři roky na Základní škole v Čelákovicích, poblíž Prahy. 2. Víme, že jste třídní učitelka druhé třídy, jak se vám s našimi druháky spolupracuje? Když jsem nastupovala na tuto školu, tak jsem měla trochu obavy, jak si na sebe s druháčky zvykneme. Ale po dvou měsících mohu říct, že se mi s dětmi spolupracuje velmi dobře a že se navzájem respektujeme. Je samozřejmé, že občas někdo zazlobí, ale většinou si to rychle uvědomí a já nemám sebemenší důvod být s mými žáky nespokojená. Spíš naopak, teď je moc chválím. 1
3. Užíváte v hodinách interaktivní tabuli? Jak se vám s touto moderní vymožeností pracuje? Já jsem se vlastně poprvé seznámila s interaktivní tabulí až na této škole. Na dřívějším působišti jsem se k interaktivní tabuli příliš nedostala. Tudíž se nyní jen tak oťukáváme a učím se na ní pracovat. Jednoduché věci, které na tabuli ovládám, využívám ale často. Je to opravdu parádní věc, která dá hodině úplně jiný rozměr! 4. Jste ráda, že učíte na prvním stupni nebo byste raději učila na druhém? Vždycky jsem si přála učit na prvním stupni, bylo to takové mé velké přání, které se mi naštěstí splnilo. 5. Na jakých školách jste studovala? Nejdříve jsem chodila na Gymnázium v Prostějově, poté na Vyšší odbornou školu v Litomyšli obor speciální pedagogika, následně jsem studovala v Praze na Karlově univerzitě učitelství pro první stupeň. 6. Doufáme, že vám nebude vadit, když trochu zabrousíme do vašeho soukromí. Jste ze Svitav? Jaké je vaše rodné město? Pocházím z Prostějova, kde mám maminku, se kterou jsem v pravidelném kontaktu. Ve Svitavách bydlím teprve pět let. Paní učitelka s manželem a dcerami. 7. Z jakého důvodu jste se přestěhovala právě do Svitav? S manželem jsme nejdříve bydleli v Čelákovicích, ale snažili se udržovat kontakt s našimi rodinami, a tak jsme každých čtrnáct dní balili věci a jezdili buď k jeho rodičům, nebo k mým. Z Čelákovic to byla opravdu dálka, protože jsme jezdili buď do Prostějova, nebo na Březiny za Poličkou. Bylo to náročné, obzvlášť když jsem čekala první dítě. Proto jsme hledali nějaké místo, které by představovalo jakýsi kompromis. Uvažovali jsme mezi Poličkou, Svitavami a Litomyšlí. Když byl nynější starosta pan David Šimek ještě ředitelem na ZŠ Sokolovské, nabídl manželovi místo tělocvikáře. Padlo nám to do oka, a tak jsme si řekli, že zkusíme žít ve Svitavách. Poněvadž jsme to tu neznali, řekli jsme panu Šimkovi, že se přestěhujeme jedině tehdy, když nám sežene nějaké bydlení. Druhý den volal, že má pro nás městský byt. Takže jsme se ze dne na den o prázdninách rozhodli, že jdeme z Čelákovic do Svitav. 2
8. Jak se vám ve Svitavách líbí? Ze začátku jsem byla hodně nešťastná, protože dřív jsme bydleli kousek od Prahy a měli daleko větší možnosti navštěvovat koncerty, divadla, kina všeho tam byla spousta. Teď už jsem si tu ale zvykla. Poznala jsem mnoho dobrých lidí, máme svůj okruh přátel, takže nyní tu jsem šťastná. Řekla bych, že Svitavy jsou dobré město na žití pro rodinu s dětmi. Společenský a kulturní život mi vyhovuje, zjistila jsem, že se tady toho děje docela hodně a každý člen naší rodiny si může vybrat. 9. Jste vdaná? Máte děti? Vdaná jsem a mám dvě holčičky. Anežce je pět let, Bětuška bude mít v listopadu tři roky. 10. Máte nějakého domácího mazlíčka? Nemám. V dětství jsem měla morče, andulku, rybičky a myš. Naši mi nikdy nedovolili něco většího. Vždycky jsem si říkala, že až budu mít svoji rodinu, že budu mít psa a kočku. Nyní už mě děti přemlouvají, že by chtěly pejska, ale při představě, že bych ho měla každé ráno venčit, se mi do toho moc nechce. Dětem jsem ovšem slíbila, že až budou starší a budou pomáhat starat se o pejska, nějakého si pořídíme. 11. Sportujete, nebo jste spíše pasivní typ? Ráda všechno zkouším, ale nemám to tak, že bych někdy dělala něco aktivně a pravidelně. Když jsem byla malá, plavala jsem. Ráda si zaplavu i nyní. Raději mám spíše rekreační věci, jako je cykloturistika. Opravdu ráda jezdím na kole, ráda chodím také pěšky. Nyní jsem začala navštěvovat freestyler, což je druh cvičení, které posiluje všechny části těla. Paní učitelka s dcerami. 3
12. Čtete ráda? Máte svoji oblíbenou knížku? Čtu moc ráda. Když jsem byla malá, byla jsem úplný knihomol, ale nyní, co mám děti, toho tolik nepřečtu, není na to čas. Moje holčičky ale rostou jako z vody a já jim ráda předčítám a začínám číst čím dál tím víc. Mám hodně oblíbených knížek. Mezi mé nejoblíbenější patří knížky od Toma Robbinse, které jsem přečetla snad všechny. 13. Jaké předměty jste ve škole měla nejraději? Určitě výtvarnou výchovu a český jazyk. Vztah k češtině mi zůstal, protože ji i jako paní učitelka mám nejraději. Usměvavá paní učitelka Luňáčková se svými druháky. Chtěli bychom paní učitelce poděkovat za to, že si na nás našla čas a poskytla nám rozhovor. Přejeme nejen jí, ale i jejím žákům úspěšný rok 2013/2014. Pavla Kučerová Verča Roušarová 4
60 let základního vzdělávání Před 60 lety, v roce 1953, usedli v naší škole poprvé do školních lavic ti, jimž se mělo dostat základního vzdělání. Tuto událost si připomeneme v listopadu Dny otevřených dveří. Již v tomto čísle bychom chtěli zavzpomínat na uplynulá období a přiblížit vám trošku historii naší školy. Historie Budova naší školy má více jak stoletou historii. Byla postavena z potřeb města. V 19. století se v našem městě rozvíjel průmysl a bylo třeba nejen kvalitních dělníků, ale i technicky vyspělých vedoucích pracovníků a vysoce školených zástupců. Ve městě ale chyběla střední škola reálka, po jejímž absolvování měli maturanti možnost studovat dále na vysoké škole technice, aby mohli získat požadované a nutné znalosti. Stavělo se podle architekta Josefa Hudka z Vídně. Základní kámen byl položen na jaře roku 1896. Stavbu provedl místní stavitel Julius Randa a exteriérovou výzdobu zhotovil akademický sochař Alfred Dresler z Brna. Od 1. 9. 1953, kdy bylo vyhlášeno jednotné školství podle nového školského zákona, se budova stala základní školou. Prvním ředitelem základní školy byl Karel Musil a školu navštěvovalo 661 žáků, kteří byli rozděleni do 13 tříd. Budova školy v roce 1898. Budova školy počátkem 90. let 20. století. Budova školy v roce 2003. 5
A tady vám předkládáme pár zajímavostí ze školních kronik. 1953/54: Po řádném a dodatečném zápisu je k 1. září 1953 na škole celkem 661 žáků. Z nich bylo národnosti české 650, slovenské 2 žáci, ruské 1, polské 5 a německé 3 žáci. 1954 1964: V tomto období byli žáci I. stupně vyučováni na směny, které se po měsíci střídaly. 1954/55: V roce 1955 se konala 1. celostátní Spartakiáda. Žactvo naší školy obou stupňů na Spartakiádu řádně nacvičovalo vedeno svými učiteli za pomoci vedoucí ŠTJ s. Puflerové. Žáci se účastnili okresní Spartakiády v Březové nad Svitavou a oblastní ve Svitavách. Rovněž do Prahy jelo cvičit 22 žáků II. stupně za vedení s. uč. Michalovičové Librové. 1955/56 Koncem tohoto školního roku byly žákovské šatny přemístěny do upravených sklepních prostor. 1959/60: Při škole byla zřízena IX. třída, aby tak byla připravena přestavba osmileté střední školy na devítiletou. Docházejí tam kromě žáků našeho okrsku také přidělení žáci z venkova. 1965/66: Zlepšováním školního prostředí se zlepšovaly také podmínky pro hygienu a bezpečnost zaměstnanců i žáků. Vážnější úrazy jsme měli dva: jeden žák 5. třídy si zlomil na školní chodbě při pádu ruku, jednomu žáku 8. třídy byly kamenem vystřeleným pravděpodobně z praku z ulice vyraženy dva zuby. 1965/66: V 8. B třídě došlo k neobvyklé události: jedna žákyně otěhotněla s nevlastním bratrem a v lednu se jí narodilo zdravé dítě. Žákyně nechodila delší dobu do školy učila se v nemocnici. V březnu se vrátila a normálně pokračuje ve školní docházce. Dítě je umístěno ve státním kojeneckém ústavu. 1967/68: Od začátku školního roku byly zavedeny volné soboty každá druhá byla volná pro žáky i pro pracovníky školy, vyučovalo se proto podle dvojího rozvrhu: jeden týden byl šestidenní, druhý pětidenní. 1969/70: Nemocnost žáků v průběhu tohoto školního roku se o něco zvýšila. Zavinila to chřipková epidemie, po kterou byly prodlouženy zimní prázdniny o celý jeden měsíc. 1972/73: V měsíci lednu vypukla epidemie slintavky, a byly proto v okrese uzavřeny školy na 10 dní. (byly přesunuty jarní prázdniny). 1982/83: Nejpočetnější třídou na celé škole byla 8. třída s 39 žáky. 1987/88: Novým členem pedagogického sboru se stala Vlasta Kosková. 1987/88: Tělesná výchova: odznak zdatnosti splnilo 87,32% žáků. 1990/91: Na naší škole se začal vyučovat anglický jazyk (externím pracovníkem se stal p. F. Nečesaný). 6
A takhle vypadaly učitelské sbory v minulosti. 7
Dny otevřených dveří Ve dnech 13. a 16. listopadu na naší škole proběhnou Dny otevřených dveří. Škola bude otevřena nejen pro příbuzné stávajících žáků, ale také pro bývalé žáky, kteří tuto událost mohou pojmout jako takový malý školní sraz. Jelikož se jedná o významné výročí, budou se také dít neobvyklé věci. Pan ředitel a také učitelský sbor hodlá připravit spoustu aktivit a nabídne i pohled do minulosti naší Myšárny. Už teď vám můžeme něco z toho, co se chystá, prozradit. Bude se konat zábavná prohlídka školy od sklepa až po půdu, můžete zhlédnout videoprezentaci o životě školy, ochutnat počítačové vzdělávací programy, absolvovat zábavný jazykový test nebo si vyzkoušet hlasovací zařízení. K dostání také budou trička, pohlednice nebo placky vyrobené speciálně k tomuto výročí. Výtěžek z dobrovolného vstupného a finanční prostředky získané prodejem triček budou věnovány na oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných ve Svitavách. Nezbývá nám, než vás všechny pozvat, abyste se přišli do školy podívat a zkusili ji vnímat nejen jako školu, ale i jako kousek historie Svitav. Záběry ze Dne otevřených dveří ve školním roce 2011/2012. Eliška Hanzlová Martina Mudrochová 8
Přespolní běh Přespolní běh se jako každý rok konal na Rosničce. Letos jsme měli z naší školy opravdu velké zastoupení. Ale zastoupení z řad žáků neznamená vše. Je potřeba vyvinout patřičné úsilí, abychom byli úspěšní. Nám se ovšem docela dařilo. Postoupili jak jednotlivci, tak i družstvo chlapců ze šesté a sedmé třídy. Postupovali pouze první tři nejlepší a mezi nimi byli právě naši sportovci. Následující kolo bylo v Poličce. Tady už bohužel nebylo vůbec lehké se umístit a i přesto se nám pár nejvyšších míst podařilo obsadit. Naše družstvo mladších kluků dokonce postoupilo do krajského kola. Výsledky našich sportovců: Miloslav Ovád (4. tř.) Nikola Králová (5. tř.) Darja Navrátilová (7. tř.) Kristián Pikovský (6. tř.) Jonáš Navrátil (7. tř.) Petr Šplíchal (9. tř.) 1. místo 3. místo 3. místo 1. místo 2. místo 3. místo Verča Jiráčková s Darjou Navrátilovou na startu. 9
Nalevo Petr Šplíchal s Romanem Křenkem na stupních vítězů, napravo Kristián Pikovský s ostatními vítěznými běžci. Kristián při běhu. Míša Bolcárová 10
Fotbal Obvodní kolo ve fotbale 8. a 9. tříd V úterý 1. října v dopoledních hodinách se uskutečnilo na lánském hřišti obvodní kolo v kopané žáků 8. a 9. tříd. Náš tým vedl pan ředitel Jiří Sehnal. V chlapecké soutěži bylo celkem 8 družstev. Naši školu reprezentovali: Roman Chodil, Adam Oulehla, Jakub Sekyra (VIII.), Zdeněk Fric, Roman Křenek, Michal Maruš a Petr Šplíchal (IX.). Kluci zvítězili nad soupeři ze Základní školy Hradec nad Svitavou (2:1) a ze ZŠ Sokolovská (2 :2). V semifinále odehráli výborný zápas, ale až při pokutových kopech zvítězili nad ZŠ Felberova (3:2). Teď už je čekalo jen finále s již známou ZŠ Sokolovská, ve kterém zvítězili s přehledem (4:0). K takovému úspěchu samozřejmě blahopřejeme! Okresní kolo ve fotbale 8. a 9. tříd Dne 9. října 2013 se poté uskutečnilo okresní kolo ve fotbale 8. 9. tříd, do kterého se naši chlapci po úžasném výkonu probojovali. Pod vedením p. ředitele Sehnala se ho zúčastnili: Roman Chodil, Adam Oulehla, Jakub Sekyra (VIII.), Peter Csorosz, Zdeněk Fric, Roman Křenek, Michal Maruš a Petr Šplíchal (IX.). I přesto, že se kluci velmi snažili, nepodařilo se jim ani jeden zápas vyhrát. Štěpán Hlaváček 11
Fotoromán FACEBOOK 12
13
14
15
16
Veronika Roušarová Štěpán Hlaváček 17
V tomto fotorománu účinkovali: Dorota: Adam: Dorotiny kamarádky: Alex: Příběh sestavila a fotografie nafotila: Michaela Bolcárová z 8. B Tomáš Češka z 9. třídy Eliška Hanzlová z 8. A a Katka Kotková z 8. B Šimon Švihel z 9. třídy Veronika Roušarová z 9. třídy Milí čtenáři, rozhodli jsme se, že si v našich fotorománech budeme všímat situací, do kterých byste se někdy mohli dostat. Chtěli bychom vás upozornit na některá nebezpečí, protože víme, jak je ten dnešní svět složitý a jeho nabídka je natolik lákavá, že jí možná neodoláte. V tomto fotorománu jsme chtěli upozornit na rizika sociálních sítí. Kamarádi, dávejte si pozor, koho si přidáváte na Facebooku. Náš příběh je sice smyšlený, ale některým by se možná něco podobného mohlo stát. A je velmi malá pravděpodobnost, že někdo náhodou půjde kolem a zachrání vás. Nepřidávejte si lidi jenom podle profilového obrázku, ten totiž může být falešný. Ven choďte jen s lidmi, které znáte. 18
Hlavolamy 1. Poznej věci na obrázcích a vylušti tajenku 2. Zapiš do políček čísla od 1 do 9 tak, aby se neopakovala v žádném sloupci, řádku ani čtverci. 19
3. Vylušti osmisměrku 4. Myška je hladová. Projdi bludištěm a pomož myšce. Martin Gestinger 20
Noční stezka Na začátku prázdnin jsem navštívil tábor v Pusté Rybné, který trval 14 dní. Celý tábor byl plný zážitků, ale jeden byl pro mě opravdu unikátní. Tábor začínal jako vždy ubytováním se do stanů. Ten den, co jsme dorazili, jsme se všichni seznámili a nějakou chvíli si povídali, aby každý poznal každého. Večer byl pro nás nachystaný táborák, kde jsme si uvařili kotlíkový guláš. Na další den jsme se všichni velice těšili, protože naši vedoucí nám večer u táboráku vylíčili náš celodenní program plný zábavy. Následující den jsme začali snídaní v osm hodin, pak se celý tábor vydal k místnímu koupališti. Večer jsme se vrátili poměrně unaveni a odebrali se do stanů. Chvíli jsme si povídali a najednou uslyšeli volání vedoucích, ať se pořádně oblékneme a vyjdeme před stany. Bylo asi jedenáct hodin večer a nikdo z nás netušil, co nás čeká, protože o toto překvapení se s námi naši vedoucí nepodělili. Čekala nás noční stezka odvahy. Rozdělili jsme se do dvojic a každý z nás obdržel jednu hořící svíčku, která sloužila jako jediné světlo. Díky němu jsme měli projít stezku odvahy skrz les. V tuto chvíli jsem se ještě nebál, ale potkalo nás něco horšího. Když jsme šli s kamarádem mýtinou, zafoukal vítr a svíčky zhasly. Ach ne, co budeme dělat? Najednou na nás z houští někdo vybafl a my oba začali jak zajíci pelášit pryč. Když jsme potom uslyšeli smích, došlo nám, že to byl vedoucí. Oběma se nám moc ulevilo. Na tuto stezku odvahy jen tak nezapomenu, protože jsem měl chvíli opravdu strach, že se ztratíme a nebudeme vědět, kudy zpět. Vše však dobře dopadlo. Já si tento zážitek odvezl zpět domů a můžu ho vyprávět jako vtipnou historku, i když v tu chvíli mi do smíchu nebylo. V rámci slohového výcviku si žáci 9. ročníku připravují mluvní cvičení na nejrůznější témata. Zde vám předkládáme mluvní cvičení Štěpána Hlaváčka na téma Prázdninový zážitek. Ilustrace k textu vytvořily Pavla Kučerová a Jana Dynková. Štěpán Hlaváček Pavla Kučerová Jana Dynková 21
Co nás čeká příště? 1. Rozhovor s paní vychovatelkou Burianovou 2. Den otevřených dveří 3. Sport 4. Těšíme se na Vánoce 5. Knižní a filmová nabídka a mnoho dalšího Na tomto čísle se podíleli: Míša Bolcárová, Zdeněk Fric, Martin Gestinger, Eliška Hanzlová, Štěpán Hlaváček, Vlasta Kosková, Pavla Kučerová, Martina Mudrochová, Veronika Roušarová, Šimon Švihel 22