Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav informačních studií a knihovnictví Zpráva z exkurze dne 20. dubna 2013 Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě Ústřední knihovna FF MU v Brně Historická knihovna Kláštera kapucínů v Brně Markéta Bušková F1D
Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě Krajskou knihovnou v Havlíčkově Brodě nás provedla paní ředitelka Mgr. Veronika Peslerová. Zřizovatel KK v Havlíčkově Brodě je Kraj Vysočina. Statut. KK v Havlíčkově Brodě je příspěvková organizace, jedná se o Krajskou knihovnu Vysočiny a zároveň také plní funkci městské knihovny v Havlíčkově Brodě Zahájení činnosti. KK v Havlíčkově Brodě, jak nám řekla paní ředitelka Mgr. Veronika Peslerová, plní regionální funkci již 11 let, na internetových stránkách knihovny jsem našla přesné datum. 1. ledna 2002, tehdy se z okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod. Vývoj knihovny. První zmínka o dnešní KK Vysočiny v Havlíčkově Brodě je z roku 1894, kdy se akademický spolek rozhodl založit veřejnou městskou knihovnu v tehdy ještě v Německém Brodě. Významným propagátorem se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla. V roce 1905 byla tehdy Lidová knihovna Havlíčkova přestěhována, stejně jako veřejná čítárna, do Tylovy ulice. Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji. Od roku 1974 je knihovna umístěna v prostorách Staré radnice, kde sídlí dodnes. To jsou tedy informace, které je možno najít na internetových stránkách. Paní ředitelka nám při prohlídce budovy prozradila, že přestože jako většina jiných knihoven řeší nedostatek místa, knihovna si zdarma pronajímá budovu od města a dělí se o společné prostory s jinými institucemi, i přesto stále zavádí nové služby, pořádá nové akce a aktivity. Knihovna se bohužel stále nedočkala nové budovy, přestože byl v roce 2009 dokončen projekt pro realizaci stavby a bylo vydáno stavební povolení, je zde však
problém se zafinancováním stavby nové budovy KKV v Havlíčkově Brodě, a tak se v knihovně snaží neustále inovovat a opravovat, aby její uživatelé byli spokojeni. Organizační struktura. V čele KK Vysočiny v Havlíčkově Brodě stojí paní ředitelka Mgr. Veronika Peslerová, která má pod sebou celkem 37 zaměstnanců a 5 oddělení + 3 pobočky: * Oddělení pro dospělé * Dětské oddělení * Studovna * M-centrum * Oddělení specializovaných služeb Fond. KK v Havlíčkově Brodě obsahuje k 31.12. 2012 271.717 svazků. KK v Havlíčkově Brodě má, podle zákona, právo na povinný výtisk periodik, kterých mají 6500 titulů z toho 250 titulů na čítárně. Fond knihovny se skládá převážně z beletrie a naučné literatury pro dospělé, beletrie a naučné literatury pro děti, ostatní dokumentů, hudebnin, CD a DVD (až 2tis. DVD ve volném výběru, největší půjčovna v ČR) a také z hudebních knih pro nevidomé. Většina fondu je umístěna v hlavním sídle knihovny v prostorách Staré radnice. Knihovna má také sklad, který je bohužel mimo budovu, ale jsou v případě potřeby přiváženy knihy i 2 x denně. Knihovna používá systém Clavius a pro čtenáře on-line katalog Carmen, vlastní také samoobslužný výpůjční stroj. Návštěvníci. Jak uvádí paní ředitelka ve své výroční zprávě, nejmladší čtenář má 12 měsíců a nejstarší čtenář 93 let, jsou opravdu všech věkových kategorií. Paní ředitelka nám prozradila, že neustále stoupá počet výpůjček, knihovna půjčuje i neevidovaným čtenářům, v loňském roce měla knihovna 350 tis. návštěvníků a 400 tis. výpůjček. Věřím, že za tak velkou návštěvností knihovny stojí poskytování kvalitních služeb, spousta kulturních akcí a kulturních, propagačních a odborných činností, které knihovna poskytuje. Nabízené služby. V KK v Havlíčkově Brodě je obrovská spousta služeb pro návštěvníky. Knihovna samozřejmě nabízí veřejné knihovnické a informační služby. Obrovskou spoustu akcí od dětského oddělení (Lovci perel, Aprílový testík o zvířatech ) přes různé besedy, výstavy a ostatní akce pro dospělé až po projekt celoživotního zájmového vzdělání - Univerzita volného času. Komentář pro KK v Havlíčkově Brodě. Je to knihovna, která má velice schopnou paní ředitelku V knihovně se mi líbilo, knihovna vlastní velké množství technického vybavení včetně počítačů s připojením na internet, přístup na internet pro nevidomé s hlasovým přístupem, velkoplošné televize, piano, play station, čtečky atd. Dále se mi líbilo dětské oddělení, které působí příjemně. Mínus pro knihovnu je málo prostoru, nábytek, který se od roku 1974 neobměnil, a to, že v knihovně není bezbariérový přístup, ale s tím paní ředitelka bojuje, doufá v realizaci projektu na novou knihovnu. Umím si představit, že bych v takové knihovně pracovala, a ráda.
Otázky 1. Jaké služby KKV nabízí handicapovaným návštěvníkům? Knihovna nabízí těžce zrakově postiženým a nevidomým, neslyšícím a nedoslýchavým, mentálně postiženým, dyslektikům, imobilním i ostatním návštěvníkům mnoho služeb, od speciálního fondu knih a časopisů, fondu zvukových knih a knih se zkrácenými texty, přes tlumočení do znakového jazyka, přes využití speciálních počítačových programů i služby Internetu, až po asistenční služby u PC. 2. Čeho se týká Malá knihovnická slavnost (KKV) a jak dlouhou má tradici? Jedná se o ocenění pro neprofesionální knihovny, slouží k podpoře malých neprofesionálních knihoven a Získané ocenění je povzbuzením pro knihovníky v jejich další obětavé práci. 3. Budova KKV mala původně jiný účel, jaký? Sloužila jako radnice města Havlíčkův Brod. Citace Krajská knihovna Vysočiny. [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.kkvysociny.cz
Ústřední knihovna FF MU v Brně Ústřední knihovnou FF MU v Brně nás provedla paní ředitelka Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová. Zřizovatelem Ústřední knihovny FF MU v Brně je Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno. Statut. Ústřední knihovna FF MU v Brně je vysokoškolskou knihovnou, která slouží především akademické obci fakulty, resp. univerzity Zahájení činnosti. Provoz knihovny byl zahájen 18. 3. 2002. Knihovna sídlí v nové budově, je situována uprostřed městského bloku tvořeného heterogenní zástavbou vzniklou v průběhu 19. a 20. století. Doplňuje a uzavírá areál Filozofické fakulty a je postavena z monolitického betonu. Vývoj knihovny. Je spojen se vznikem Masarykovy univerzity, tedy s rokem 1919, ve kterém byla založena mimo jiné i filozofická fakulta. Historické mezníky roky 1939 a 1948 negativně ovlivnily demokratické fungování celého chodu fakult a jejich zařízení, až rok 1989 vrátil knihovnám zpět původní postavení a poslání. Z Brna se tak stává centrum univerzitního vzdělávání. Od 90. let vznikají nové fakulty a knihovny se stěhují do nových nebo rekonstruovaných prostor. Ústřední knihovna FF MU si na novou budovu počkala až do března 2002. Architektonické soutěže vypsané koncem roku 1997 se zúčastnilo 14 projekčních kanceláří. Vítězný návrh vypracovali akad. arch. Ladislav Kuba a ing. Tomáš Pilař, M. A. Ve veřejné soutěži na dodavatele stavby zvítězila firma IMOS. Stavební práce byly zahájeny v listopadu 2000 a ukončeny v závěru roku 2001. Masarykova univerzita má devět fakult, z nichž každá provozuje svou ústřední knihovnu. Organizační struktura. V čele knihovny stojí Vedoucí knihovny paní ředitelka Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová. Knihovna má 30 stálých pracovníků, 6 zaměstnanců na MD + 5 stálých zaměstnanců na dílčích knihovnách. Knihovna má 8 pracovišť: * Oddělení výpůjční služby * Referenční služby
* Oddělení automatizace * Akvizice * Jmenná katalogizace * Věcná katalogizace * Mezinárodní výměna publikací * Informační služby (vestibul), depozitáře, kopírovací služby, vazba dokumentů Fond FF MU. Skládá se převážně z literatury týkající se studijních oborů fakulty, převážně z oblasti humanitních a společenských věd. V současné době má Ústřední knihovna (ÚK) přibližně 370 000 svazků, z toho 2/3 v uzavřených skladištích a 1/3 ve volném výběru. Paní řiditelka nám prozradila, že knihovna dostává ročně 3 mil. na akvizici. Také nás provedla skladem s kompaktními regály, které se dají nastavit dle výšky knihy, max. 50 kg na regál a v regálu je možno mít až 9 polic. Ve skladu je umístěno asi 500 starých tisků, které se pracovníci knihovny snaží postupně digitalizovat. V knihovně slouží automatizovaný knihovní systém Aleph 500. Návštěvníci. Třebaže knihovna slouží především akademické obci fakulty, resp. univerzity, má odborná veřejnost a ostatní zájemci mají neomezený přístup ke knihovním fondům ÚK formou prezenčních výpůjček a meziknihovní výpůjční služby. Knihovna má cca 14. tisíc uživatelů z toho 10. tis z FF. Nabízené služby. Ty jsou především zaměřeny potřebám a požadavkům studentů. V budově knihovny je umístěno 112 počítačů, v celé budově je síť wifi, knihovna poskytuje přístup k zhruba 30. elektronickým databázím jak k multioborovým, tak speciálním. V budově jsou umístěny tiskárny a scannery. Knihovna také nabízí termo vazby a kroužkové vazby. Referenční pracovníci pomáhají studentům při práci s elektronickými informačními zdroji a s vyhledáváním potřebné literatury. Knihy se do regálu nevrací, studenti je nechávají po studiu ležet na stole a knihovník je sám zařadí do příslušného regálu. Provozní doba studovny je 7 dní v týdnu, během všedních dnů až do 20 hodin. Komentář pro Ústřední knihovnu FF MU. Knihovna je nová, má moderní vybavení, je perfektně technicky vybavená, líbí se mi sklad i to, že budova je bezbariérová. Stavebním materiálem mi trochu připomíná budovu NTK v Praze, betonové panely mi nepřijdou útulné, ale oživení přináší oranžový koberec. Paní řiditelka nám říkala, že mají v budově problémy s akustikou, neboť prostor knihovny je nekonformní z hlediska zvuku. Dále nezbyly peníze na klimatizaci, tedy v létě je v budově horko a v zimě zima. Jinak profesionální knihovna, která perfektně vybavena slouží svým účelům, ačkoliv je mi bližší prostředím Krajská knihovna Vysočina v Havlíčkově Brodě.
Otázky. Bohužel ne všechny otázky, které mě zajímali, se mi podařilo od zaměstnanců knihovny zjistit. 1. V jakých médiích se o knihovně FF MU psalo? Podařilo se mi zjistit, že stavba FF MU dostala tři ocenění: Grand Prix OA 2002 - hlavní cena, Cenu unie výtvarných umělců 2002, Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR 2. Kolik nových čtenářů se v loňském roce do knihovny FFMU registrovalo? V knihovně je registrováno 14 tis. uživatelů 3. Kolik čtenářů prodloužilo platnost svého čtenářského průkazu do knihovny FF MU v aktuálním roce? Bohužel nezjistila jsem. 4. Co knihovně FF MU nejvíce chybí? Nevím, co knihovně nejvíce chybí, ale z výkladu paní ředitelky jsem pochytila, že v knihovně není klimatizace a je nekonformní z hlediska zvuku, chybí zde klidové zóny, a zázemí pro studenty k debatě. Pokud se studenti baví ve vstupní hale, jsou slyšet po celém patře. Budova je v zimě nedostatečně vytopena. Citace Ústřední knihovna FF MU. [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/
Historická knihovna Kláštera kapucínů v Brně Zřizovatelem Kapucínské provinční knihovny je soukromá knihovna řádu Menších bratří kapucínů. Statut. Jedná se o historickou knihovnu Kláštera kapucínů Brno. Zahájení činnosti. Brněnský konvent je druhou nejstarší kapucínskou rezidencí na našem území. Vlastnické záznamy v knihách dokazují, že nejstarší kniha pochází z roku 1606 a první soupis knih existoval již v roce 1618 a čítal přibližně 60 svazků. Vývoj knihovny. Původní klášter za hradbami existoval v letech 1604-1645 a knihovna již tehdy byla jeho součástí. Knihovna se postupem času několikrát stěhovala. Současný klášter byl budovám v letech 1648-51, kostel byl dokončen roku 1656. Knihovna v té době byla umístěna v dnes již neexistujícím křídle kvadratury na východ od kostela. Nová knihovna byla vybudována v letech 1763-64 v novém traktu kláštera, který dnes nese název Trenckovo křídlo, tam sídlí dodnes. Knihovna je ve stylu Rokoka. Kapucíni přišli do Čech i Itálie. V Brně se po nich zachovalo dosti velké množství knih z 16. a první půle 17. století, psaných v italštině. Z provinčních záznamů jsou známi téměř všichni dárci knih již od roku 1618. Knihovna vyniká krásnou nástropní freskou, dílem Josefa Sterna, malíře a umělce (1716-1775). V letech 1769 až 1780 byly knihy natírány a na hřbetě signovány podle oborů. Po roce 1780 již se knihy nesignovaly. Někdy po roce 1842 získaly knihy nové signatury, které již nevycházely z oborů, ale z římského čísla podle místnosti, písmena podle police a arabského čísla podle pořadí v polici. K zaplnění všech polic knihovny došlo někdy na přelomu 19. a 20. století. Za druhé světové války bratři z obavy před možnými ztrátami při osvobozování Brna sovětskou armádou převezli několik nejvzácnějších knih do hradčanského kláštera. Tam zůstaly i po válce a jako součást pražského fondu byly v roce 1950 zkonfiskovány a svezeny. Brněnský fond zůstal z větší části na místě, i když se ho ujala brněnská Zemská knihovna. Po opětovném převzetí knihovny kapucíny v roce 1993 zůstaly prvotisky a 56 svazků novějších rukopisů v depozitáři Státní vědecké knihovny v Brně a započalo se digitální katalogizací knihovny. Organizační struktura. Historická knihovna Kláštera kapucínů Brno je součástí Kapucínské provinční knihovny, která se nachází v prostorách Kláštera kapucínů při
kostele P. Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Knihovna se skládá ze tří místností, ze dvou menších a hlavního sálu uprostřed. O knihovnu se stará provinční knihovník. Fond. V současnosti fond obsahuje asi 8.000 svazků, z toho 6.500 starých tisků včetně přívazků. Prvotisků je tu 75 včetně fragmentů. Návštěvníci. Knihovna slouží především badatelské veřejnosti po dohodě s provinčním knihovníkem. Každý badatel je povinen seznámit se s ustanoveními badatelského řádu před manipulací s knihovním fondem. Knižní fond je přístupný všem badatelům pouze v presenční formě, po řádném vyplnění badatelského listu a jeho ověření provinčním knihovníkem. V případě zájmu o nahlížení do fondu je nutné požádat o připravení knihy měsíc předem. Nabízené služby. Jak jsem se již zmínila, Kapucínská provinční knihovna v Brně nabízí služby badatelům a to za výše stanovených podmínek. Knihovna má on-line katalog dostupný také z: http://knihovna.kapucini.cz/cz/katalog.html Komentář knihovny. V knihovně kapucínů na člověka dýchá historie, avšak prostory knihovny jsou cítit zatuchlinou a knihy jsou zohýbány od vlhkosti. Krásný hlavní sál s původním badatelským pultem, barokní regály, hřbety knih a v neposlední řadě nástropní freska jsou velice krásné. Byl pro mě velkým zážitkem. Mrzelo mě, že se nesměli knihy vyndávat z regálů, což je pochopitelné, ale svrběla mě ruka. Také bych chtěla poděkovat naší skvělé kolegyni Marcelce za výklad ke knihovně, který měla perfektně připravený. Otázky 1. Je knihovna řádu kapucínů od svého vzniku na stále stejném místě? Knihovna existovala již v původním klášteře Za Hradbami, postupem času se několikrát stěhovala a v roce 1763 byla přestěhována do nového traktu kláštera do Trenckova křídla, kde sídlí dodnes. 2. Kolik prvotisků obsahuje fond kapucínské knihovny v Brně? Knihovna obsahuje 75 prvotisků včetně fragmentů. 3. Jak se jmenuje nejstarší tisk (kniha) uložený v Moravské zemské knihovně z roku 1471 (tištěn v Benátkách)? Podařilo se mi zjistit, že dokument z r. 1471, který je fyzicky uložen v MZK, nevyšel v Benátkách, nýbrž v Římě a jmenuje se Oratio exhortatoria contra Turcos, hl. autor Justinianus, Bernardinus, 1408-1489. A pokud jde o nejstarší dokument v MZK, mají nějaké zlomky rukopisů z 12. století a nejstarší prvotisk v MZK se jmenuje Biblia pauperum a jedná se o deskotisk. Citace Kapucínská provinční knihovna. [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://knihovna.kapucini.cz/cz/brno.html