VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V ROCE 2014

LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2015 VOLBY Praha, 27. února 2015 Kód publikace: e-220034-15 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V ROCE 2014 DÍL I. Základní informace o volbách, právních podkladech, zpracování výsledků hlasování a základní souhrnné výsledky voleb Zpracoval: Oddělení zpracování výsledků voleb Vedoucí oddělení: Ing. Miroslav Řípa Kontaktní zaměstnanec: Mgr. Hana Bednářová, tel. 274 053 144, e-mail: hana.bednarova@czso.cz Český statistický úřad 2015

Český statistický úřad Praha, 2015

OBSAH ÚVOD... 6 ČÁST I. Všeobecná ustanovení... 7 1. Základní údaje 2. Volební právo, volební systém 3. Kandidátní listiny 4. Volební orgány ČÁST II. Působnost ČSÚ ve volbách... 12 1. Základní údaje 2. Metodická a technicko-organizační příprava zpracování výsledků hlasování 3. Průběh zpracování výsledků voleb ČÁST III. Souhrnné výsledky voleb... 15 Tab. 1 Souhrnné výsledky hlasování za ČR celkem... 16 Tab. 2a Počty zvolených zastupitelstev a jejich členů, počty voličů a účast na volbách... 17 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 2b Počty zvolených zastupitelstev a jejich členů, počty voličů a účast na volbách... 19 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 3 Počty obcí, městských částí a městských obvodů podle velikosti zvoleného zastupitelstva... 20 ČÁST IV. Základní informace o volebních stranách a jejich výsledky ve volbách... 21 1. Kandidující volební strany 2. Výsledky volebních stran Tab. 4 Počet zastupitelstev, kde kandidovala pouze jedna volební strana (resp. typ volební strany)... 25 Tab. 5 Celkový přehled o účasti volebních stran ve volbách... 26 Tab. 6a Souhrnný přehled o počtu míst, kde samostatně kandidovaly politické strany a hnutí... 27 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 6b Souhrnný přehled o počtu míst, kde samostatně kandidovaly politické strany a hnutí... 30 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 7 Počet koalic politických stran a hnutí, na jejichž vytvoření se uvedené strany a hnutí podílely. 32 Tab. 8a Souhrnný přehled o počtu míst, kde kandidovaly koalice politických stran a hnutí... 33 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 8b Souhrnný přehled o počtu míst, kde kandidovaly koalice politických stran a hnutí... 34 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 9 Počet sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty, na jejichž vytvoření se uvedené strany a hnutí podílely... 35 Tab. 10a Souhrnný přehled o počtu míst, kde kandidovaly sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty (zastupitelstva obcí a měst)... 37 Tab. 10b Souhrnný přehled o počtu míst, kde kandidovaly sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty (zastupitelstva městských částí a městských obvodů)... 39 Tab. 11a Souhrnný přehled o počtu míst, kde kandidovaly volební strany typu jednotliví nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů (zastupitelstva obcí a měst)... 40 Tab. 11b Souhrnný přehled o počtu míst, kde kandidovaly volební strany typu jednotliví nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů... 41 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 12a Počet zastupitelstev podle počtu volebních stran, které se o mandáty podělily... 42 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 12b Počet zastupitelstev podle počtu volebních stran, které se o mandáty podělily... 43 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů)

Tab. 13a Souhrnný přehled výsledků volebních stran... 44 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 13b Souhrnný přehled výsledků volebních stran... 45 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 14a Souhrnný přehled výsledků samostatně kandidujících politických stran a hnutí... 46 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 14b Souhrnný přehled výsledků samostatně kandidujících politických stran a hnutí... 49 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 15a Počet obcí podle podílu samostatně kandidujících politických stran a hnutí na mandátech v zastupitelstvu (zastupitelstva obcí a měst)... 51 Tab. 15b Počet obcí podle podílu samostatně kandidujících politických stran a hnutí na mandátech v zastupitelstvu (zastupitelstva městských částí a městských obvodů)... 53 Tab. 16a Souhrnný přehled výsledků koalic politických stran a hnutí ve volbách... 54 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 16b Souhrnný přehled výsledků koalic politických stran a hnutí ve volbách... 55 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 17a Počet obcí podle podílu koalic politických stran a hnutí na mandátech v zastupitelstvu... 56 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 17b Počet obcí podle podílu koalic politických stran a hnutí na mandátech v zastupitelstvu... 57 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 18a Souhrnný přehled výsledků sdružení politických stran, hnutí s nezávislými kandidáty... 58 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 18b Souhrnný přehled výsledků sdružení politických stran, hnutí s nezávislými kandidáty... 60 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 19a Počet obcí podle podílu sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty na mandátech v zastupitelstvu (zastupitelstva obcí a měst)... 61 Tab. 19b Počet obcí podle podílu sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty na mandátech v zastupitelstvu (zastupitelstva městských částí a městských obvodů)... 63 Tab. 20a Souhrnný přehled výsledků nezávislých kandidátů a jejich sdružení ve volbách... 64 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 20b Souhrnný přehled výsledků nezávislých kandidátů a jejich sdružení ve volbách... 65 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) Tab. 21a Počet obcí podle podílu nezávislých kandidátů na mandátech v zastupitelstvu... 66 (zastupitelstva obcí a měst) Tab. 21b Počet obcí podle podílu nezávislých kandidátů na mandátech v zastupitelstvu... 67 (zastupitelstva městských částí a městských obvodů) PŘÍLOHY 1. Úplné výsledky hlasování podle volebních stran zastupitelstva obcí a měst 2. Úplné výsledky hlasování podle volebních stran zastupitelstva městských částí a městských obvodů 3. Seznam obcí, ve kterých volby ve stanoveném termínu neproběhly 4. Seznam aktivních politických stran a hnutí, registrovaných k datu podání kandidátních listin podle zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích 5. Seznam dokumentů, týkajících se právního, organizačního a technického zabezpečení přípravy voleb a zpracování jejich výsledků

ÚVOD Ve dnech 10. 11. října 2014 se na základě rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 12. června 2014 (č. 112/2014 Sb.) uskutečnily v České republice volby do zastupitelstev obcí. Volby se konaly v řádném termínu po uplynutí volebního období, na které byla zvolena zastupitelstva obcí v předchozích řádných volbách ve dnech 15. 16. října 2010 a ve všech dodatečných, opakovaných a nových volbách v období leden 2011 březen 2014. Volební právo a způsob jeho uplatnění, otázky přípravy voleb, jejich provedení a zjišťování výsledků hlasování byly stanoveny zákonem č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Další podrobnosti byly upraveny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Český statistický úřad se podílel na organizaci přípravy voleb a byl nositelem úkolu zpracování výsledků voleb. V návaznosti na publikace, vydávané statistickým úřadem k volbám do zastupitelských sborů v předchozích letech, připravil obdobnou publikaci i k těmto volbám. Díl I. obsahuje informace o právním základu voleb a volebním systému, o organizaci voleb a popis způsobu zpracování výsledků hlasování, informace o volebních stranách a jejich kandidátech, základní souhrnné výsledky voleb, Díl II. obsahuje detailní informace o výsledcích voleb v územních pohledech. Metodické poznámky 1. Veškeré publikované údaje vycházejí z údajů prezentovaných v průběhu zpracování Českým statistickým úřadem a z celkových výsledků voleb, uveřejněných Státní volební komisí dne 14. října 2014. Jde o statické údaje k datu řádných voleb, nejsou v nich tedy promítány změny v jednotlivých zastupitelstvech v důsledku nových nebo opakovaných voleb, příp. opakovaného hlasování. 2. Údaj "Voliči" nebo "Zapsaných voličů" představuje počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů voličů včetně těch, které okrsková volební komise zapsala dodatečně ve volebních dnech. 3. Údaj "Počet vydaných úředních obálek" nebo "Vydané obálky" představuje počet voličů, kteří se zúčastnili voleb (byla jim vydána úřední obálka pro hlasování). 4. Údaj "Počet odevzdaných úředních obálek" nebo "Odevzdané obálky" představuje počet voličů, kteří provedli volbu (odevzdali svůj hlas). 5. Pokud není uvedeno jinak, jsou přehledy výsledků stran řazeny vzestupně podle jejich číselného kódu. Pod pojmem strana je myšlena politická strana, politické hnutí, jejich koalice nebo jejich sdružení s nezávislými kandidáty, souhrn za jednotlivé nezávislé kandidáty nebo za místní sdružení nezávislých kandidátů. 6. Není-li uvedeno jinak, jsou výsledky jednotlivých nezávislých kandidátů od úrovně okresu slučovány pod souhrnné označení Nezávislí kandidáti (volební strana č. 80), výsledky jednotlivých místních sdružení nezávislých kandidátů pak pod souhrnné označení Sdružení nezávislých kandidátů (volební strana č. 90 pozor, nezaměňovat s politickým hnutím Sdružení nezávislých ani s politickým hnutím NEZÁVISLÍ). 7. Zkratky použité pro označení politických stran, politických hnutí a koalic při zpracování výsledků voleb nemusí být vždy shodné se zkratkami těchto subjektů, používaných v jiných dokumentech. 8. Pod pojmem obec se v tabulkách za volby do obecních a městských zastupitelstev rozumí obec, městys, město, statutární město a hl. m. Praha; v tabulkách za volby do městských částí a městských obvodů se rozumí městská část nebo městský obvod územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy. 6

ČÁST I. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1. Základní údaje 1.1. Volená zastupitelstva Podle platného zákona o obcích (obecní zřízení) se pod pojmem zastupitelstvo obce rozuměla také zastupitelstva měst, městysů, zastupitelstva statutárních měst a podle zákona o hl. m. Praze se podle stejného volebního zákona volilo i zastupitelstvo hl. m. Prahy. Vyhlášené volby se vztahovaly i na zastupitelstva městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy. V celém procesu příprav na volby, ve způsobu hlasování ve volebních dnech a při zpracování výsledků hlasování byly rozlišovány dva základní typy zastupitelstev: - zastupitelstva obcí, kde jsou zahrnuty výsledky voleb do zastupitelstev ve všech obcích, které nebyly městem, do zastupitelstev měst a městysů, zastupitelstev statutárních měst a do zastupitelstva hl. m. Prahy, - zastupitelstva městských částí a městských obvodů, kde jsou zahrnuty výsledky voleb do zastupitelstev městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst a zastupitelstev městských částí hl.m.prahy. 1.2. Počty obcí, městských částí a městských obvodů K datu voleb bylo registrováno celkem 6 253 obcí včetně pěti vojenských újezdů, ve kterých se však zastupitelstvo obce nevolí. Zastupitelstvo obce tak mělo být zvoleno v 6 248 obcích. Dále bylo registrováno 140 městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy, ve kterých mělo být zvoleno zastupitelstvo. Podle stavu k datu voleb byly statutárními městy Brno, České Budějovice, Děčín, Frýdek Místek, Havířov, Hradec Králové, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Prostějov, Přerov, Teplice, Ústí nad Labem a Zlín, z nich územně členěná, ve kterých si městské části nebo městské obvody volily své zastupitelstvo, byla města Brno, Liberec, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad Labem. Zastupitelstvo bylo zvoleno v 6 235 obcích a ve 140 městských částech a městských obvodech. Seznam 13 obcí, ve kterých zastupitelstvo zvoleno nebylo, je uveden v příloze č.3. 1.3. Volební okrsky V každé obci jsou vytvořeny stálé volební okrsky pro odevzdání hlasovacích lístků voliči oprávněnými v tomto volebním okrsku volit a pro sčítání hlasů v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb. Každý okrsek je v rámci obce označen pořadovým číslem ve vzestupné nepřerušené řadě počínaje číslem 1. Celkem bylo ve všech obcích, kde mělo být zvoleno zastupitelstvo, vytvořeno 14 765 volebních okrsků; v obcích, kde volby skutečně proběhly, pak bylo 14 752 volebních okrsků. Volby do zastupitelstev městských částí a městských obvodů proběhly ve všech 2 153 volebních okrscích. 1.4. Volební obvody Základním ustanovením podle volebního zákona bylo, že obec tvoří jeden volební obvod. Pro volbu stanoveného počtu členů zastupitelstva mohlo být vytvořeno více volebních obvodů při dodržení následujících podmínek: 7

- v obcích s počtem obyvatel do 10 000 muselo být v každém stanoveném obvodu voleno nejméně 5 členů zastupitelstva, - v obcích s počtem obyvatel od 10 001 do 50 000 v každém obvodu nejméně 7 členů zastupitelstva, - v obcích s počtem obyvatel nad 50 000 v každém obvodu nejméně 9 členů zastupitelstva. Této možnosti využilo pouze město Lišov (okr. České Budějovice) s celkem 2 vytvořenými volebními obvody a 2 městské části hl. m. Prahy s celkem 8 volebními obvody. 1.5. Počty mandátů Počet členů voleného zastupitelstva stanovilo příslušné zastupitelstvo podle platného zákona o obcích (obecní zřízení) v závislosti na počtu obyvatel obce. Nejmenší možný počet volených členů byl 5 a nejvyšší 55s výjimkou zastupitelstva hl. m. Prahy, kde byl podle zákona o hl. m. Praze stanoven počet volených členů na 65. Zastupitelstvo hl. m. Prahy plní zároveň funkci zastupitelstva kraje. Celkem tak mělo být v těchto volbách rozděleno 59 594 mandátů v zastupitelstvech obcí a 2 548 mandátů v zastupitelstvech městských částí a městských obvodů, přičemž tyto počty zahrnují jen ty obce, ve kterých nakonec volby proběhly. Na základě výsledků voleb bylo nakonec rozděleno 59 573 mandátů v zastupitelstvech obcí a 2 548 mandátů v zastupitelstvech městských částí a městských obvodů. 2. Volební právo, volební systém 2.1. Volební právo Volby do zastupitelstev obcí se konaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Tajnost hlasování byla podle dalších ustanovení volebního zákona nejen právem, ale i povinností. Právo volit měli státní občané České republiky, kteří nejpozději v den voleb (případně druhý den voleb) dosáhli věku nejméně 18 let, měli v obci trvalý pobyt a nenastala u nich některá z překážek výkonu volebního práva, a státní občané jiného státu, jimž právo volit přiznávala platná mezinárodní úmluva s Českou republikou za splnění týchž podmínek, které platily pro státní občany České republiky. Obdobné podmínky platily v případě práva volit do zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, zde však byl podmínkou též trvalý pobyt voliče v této městské části nebo obvodu. Členem zastupitelstva obce mohl být zvolen každý volič, u kterého nenastala některá ze čtyř zákonem stanovených překážek ve výkonu volebního práva. 2.2. Seznamy voličů Voliči byli zapsáni ve stálých seznamech voličů v obcích, v územně členěných statutárních městech a hl. m. Praze v městských částech a městských obvodech, ve kterých měli trvalýpobyt. V rámci obce byly stálé seznamy voličů vedeny podle jednotlivých stálých volebních okrsků. Každý volič tak mohl být zapsán pouze v jednom seznamu voličů. V dodatku ke stálému seznamu mohli být na vlastní žádost zapsáni voliči státní občané členských států EU, kteří v případě dlouhodobého pobytu v obci měli rovněž právo volit. Občané, kteří nabyli práva volit, byli do seznamu voličů zapsáni, a ti, kteří práva volit pozbyli, z něj byli vyškrtnuti. V seznamech voličů se uváděly i překážky ve výkonu volebního práva. Zvláštním nástrojem pro práci okrskové volební komise ve volebních dnech byl aktuální výpis ze seznamu voličů. Podle těchto výpisů, doplněných o voliče zapsané v průběhu volebních dnů okrskovou 8

volební komisí, byl zjišťován celkový počet zapsaných a zúčastněných voličů pro účel vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku. 2.3. Způsob hlasování Své právo volit mohl volič realizovat tak, že svou volbu vyznačil na hlasovacím lístku, na kterém byly uvedeny všechny volební strany kandidující do zastupitelstva obce. Takto vyznačený hlasovací lístek vložil do úřední obálky, kterou dostal od okrskové volební komise a tu pak vložil do volební schránky. Učinit tak mohl ve volební místnosti zřízené ve volebním okrsku, kde byl zapsán v seznamu voličů, nebo ve zvláštních případech s použitím přenosné volební schránky. Chtěl-li se volič zúčastnit hlasování, musel tak učinit osobně, zastoupení nebylo přípustné. Před provedením aktu volby byl volič povinen prokázat svou totožnost a státní občanství České republiky nebo státní občanství státu EU. Hlasovací lístky byly voličům dodány nejpozději tři dny před zahájením voleb. Každý volič měl tolik hlasů, kolik bylo voleno členů zastupitelstva a svojí volbou tak vlastně vyjadřoval svou představu o složení zastupitelstva. Mohl použít všech svých hlasů, ale mohl využít také jen části svých hlasů a vyjádřit tak svou představu v tom smyslu, že v zastupitelstvu by měly být právě tyto osoby, a že na dalších již mu nezáleží. Při tom mohl zejména vybírat jednotlivé kandidáty různých volebních stran. Mohl ale vybrat jednu volební stranu s více než jedním kandidátem, čímž dal své hlasy všem jejím kandidátům až do počtu volených členů zastupitelstva s tím, že mu nezáleželo na pořadí, v jakém jim bude přidělen mandát. Mohl také oba způsoby volby kombinovat. 2.4. Rozdělování mandátů fází: Otázka, kdo zasedne v zastupitelstvu obce, mohla být zodpovězena až po provedení tří výpočtových V první fázi bylo nutné zjistit, které volební strany (kandidátní listiny) do skrutinia, ve kterém se přidělují mandáty, vůbec postoupí. Zde přinesl nový volební zákon změnu oproti dřívější úpravě, která tento výpočtový krok neznala. Jde o jistou paralelu s ustanovením o uzavírací klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstva kraje tak, jak ji znají příslušné volební zákony. V případě zastupitelstev obcí však uzavírací klauzule byla stanovena tak, že bylo přihlédnuto k počtu kandidátů, které volební strana na konkrétní kandidátní listině uvedla. Postoupit do skrutinia a podílet se na rozdělování mandátů tak mohla pouze kandidátní listina, pro kterou bylo odevzdáno tolik platných hlasů, že to činilo alespoň 5 % z přepočteného základu. Ten byl zjištěn jako násobek počtu jejích kandidátů (maximálně však počtu volených členů zastupitelstva) a konstanty, vypočtené jako podíl celkového počtu platných hlasů a počtu volených členů zastupitelstva. Základem tedy nebyl celkový počet platných hlasů, ale počet platných hlasů zjištěný jako maximum, kterého vůbec mohla tato kandidátní listina vzhledem k počtu kandidátů na ní uvedených, teoreticky dosáhnout. Ve druhé fázi byl pro rozdělení určeného počtu mandátů v zastupitelstvu kandidátním listinám, které postoupily do skrutinia, použit poměrný volební systém soustavy d'hontovy s využitím volebního dělitele d Hondtova. Hlasy získané jednotlivými kandidátními listinami se postupně dělily přirozenými čísly počínaje 1 až do počtu podílů rovného počtu kandidátů, kteří za ni kandidovali. Všechny vypočtené podíly se seřadily podle velikosti sestupně až do pořadového čísla rovného počtu rozdělovaných mandátů. Za každý podíl obsažený v této řadě získala příslušná kandidátní listina jeden mandát. Ve třetí fázi byly kandidátní listinou získané mandáty přidělovány jednotlivým jejím kandidátům. V zásadě se tak dělo v pořadí, v jakém byli kandidáti na kandidátní listině uvedeni. Pokud však kandidát získal takový počet hlasů, že alespoň o 10% přesáhl průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta této kandidátní listiny, posunul se v pořadí pro přidělení mandátu na první místo a jestliže takových kandidátů 9

bylo více, o jejich pořadí rozhodoval počet získaných hlasů, příp. ještě jejich původní pořadí na kandidátní listině. Kandidáti této strany, na které již mandát nepřipadl, se stali náhradníky na uvolněný mandát. Pokud bylo pro volbu zastupitelstva obce vytvořeno více volebních obvodů než jeden, prováděly se všechny tři výše uvedené výpočtové fáze samostatně v rámci každého volebního obvodu. 3. Kandidátní listiny 3.1. Volební strany Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce mohly podávat volební strany. Volební stranou mohly být: - politické strany a politická hnutí registrované podle zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích u MV, - jejich koalice, - jejich sdružení s nezávislými kandidáty, - sdružení nezávislých kandidátů, - jednotliví nezávislí kandidáti. 3.2. Obsah kandidátní listiny Kromě identifikace voleného zastupitelstva a volební strany byli na kandidátní listině uvedeni v pořadí stanoveném volební stranou všichni kandidáti, kteří se svou kandidaturou za tuto volební stranu vyjádřili písemný souhlas a o nichž byly uvedeny následující údaje: - jméno a příjmení, - věk, - povolání, - trvalý pobyt, - členství v politické straně nebo v politickém hnutí, popř. uvedení toho, že nejsou členy žádné politické strany ani politického hnutí, - v případě volební strany typu koalice označení politické strany či politického hnutí, která kandidáta navrhla, - v případě volební strany typu sdružení politických stran a politických hnutí s nezávislými kandidáty označení politické strany či politického hnutí, která kandidáta navrhla nebo označení toho, že jde o nezávislého kandidáta. 3.3. Podávání a projednání kandidátních listin Volební strany mohly kandidátní listiny podávat nejpozději 66 dnů přede dnem voleb tzv. registračnímu úřadu. Těmito úřady byly: - pověřené obecní úřady, - obecní úřady v obcích, kde byly zřízeny alespoň dva odbory, - ve městech Plzeň, Brno a Ostrava také všechny úřady městských částí a městských obvodů, v hl. m. Praze dále také všechny úřady městských částí, ve kterých byly zřízeny dva odbory. Pro volbu do téhož zastupitelstva v obci mohla každá volební strana podat pouze jednu kandidátní listinu pro jeden volební obvod. Politická strana nebo politické hnutí mohla být součástí pouze jedné volební strany pro volbu do daného zastupitelstva obce a kandidovala-li samostatně, nemohla tedy již být součástí jiné volební strany (koalice nebo sdružení). Volební strany typu sdružení nezávislých kandidátů nebo jednotliví nezávislí kandidáti museli ke kandidátní listině připojit petici se zákonem určeným počtem podpisů. Po přezkoumání podaných kandidátních listin a odstranění závad v nich zjištěných registrační úřad nejpozději do 48 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny zaregistroval, vylosoval pořadí volebních stran na 10

hlasovacím lístku a zajistil vytištění hlasovacích lístků. Forma a obsah hlasovacího lístku byly stanoveny zákonem a upřesněny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb. 3.4. Vzdání se a odvolání kandidatury Kandidát se mohl do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury a také zmocněnec volební strany mohl kandidáta z kandidátní listiny ve stejné lhůtě odvolat. Jestliže se tak stalo po zaregistrování kandidátní listiny, zůstaly údaje o kandidátu na kandidátní listině, ale při zjišťování výsledků voleb se k takovým kandidátům nepřihlíželo. Pokud registrační úřad obdržel prohlášení do 48 hodin před zahájením voleb, bylo jeho povinností zajistit zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území obce. 4. Volební orgány Volby do zastupitelstev obcí řídila Státní volební komise jako stálý volební orgán, ustavený podle zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, a podle související vyhlášky Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb. Volební legislativa, která nabyla platnosti v r. 2001, definovala i v těchto volbách veškeré činnosti v organizačně-technické přípravě voleb a v zabezpečení zpracování jejich výsledků jako výkon státní správy a určila je do působnosti volebním zákonem vyjmenovaných orgánů státní správy a orgánů samosprávy. Ve volebních okrscích zabezpečovaly průběh voleb a prvotní zjištění výsledků hlasování okrskové volební komise. Vzhledem k tomu, že ve stejném termínu probíhalo první kolo řádných voleb do jedné třetiny Senátu, byly okrskové volební komise společné a zajišťovaly rovněž průběh druhého kola senátních voleb, konaného o týden později ve dnech 17. 18. října 2014. Hlavními úkoly okrskové volební komise bylo zejména zajistit průběh hlasování, bezprostředně po uzavření volebních místností sečíst hlasy, vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování a předat ho do dalšího zpracování na územně příslušném pracovišti ČSÚ. Ve 2 153 volebních okrscích komise zjišťovala výsledky také ve volbách do zastupitelstva městské části nebo městského obvodu a vyhotovovala tak dva samostatné zápisy. 11

ČÁST II. PŮSOBNOST ČSÚ VE VOLBÁCH 1. Základní údaje Na zajištění přípravy a průběhu voleb se podílel Český statistický úřad, jehož hlavním úkolem, jako jednoho z volebním zákonem jmenovaných volebních orgánů, bylo stanovení závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Zpracování a prezentaci výsledků voleb také zcela samostatně a nezávisle na jiných volebních orgánech zajišťoval. Úkol Českého statistického úřadu ve volbách byl rámcově vymezen také zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Úkoly v přípravě voleb vzala na vědomí Státní volební komise. Plnění podrobného harmonogramu přípravných prací ČSÚ bylo průběžně projednáváno na poradách a o plnění úkolů bylo informováno vedení ČSÚ i Státní volební komise. Uskutečnila se i řada porad s pracovníky regionálních pracovišť ČSÚ, zaměřených zejména na přípravu pracovníků a na vytvoření dostatečných zpracovatelských kapacit. 2. Metodická a technicko-organizační příprava zpracování výsledků hlasování Způsob zpracování, postup pracovníků ČSÚ v jednotlivých fázích zpracování, popis technických zařízení a funkcí programového vybavení byl dán technickým projektem a příslušnou dokumentací pro obsluhu počítačů. Součástí těchto dokumentů byl i popis bezpečnostních opatření proti možnému zanesení chyb do systému zpracování a podrobný popis systému prezentace výsledků voleb pro kandidující strany, ostatní volební orgány a veřejnost. Mimořádná pozornost byla při tom věnována práci okrskových volebních komisí vzhledem k tomu, že zhruba na jedné třetině území ČR tyto komise zjišťovaly souběžně také výsledky hlasování ve volbách do Senátu a téměř 15 % okrskových volebních komisí kromě výsledků hlasování ve volbách do zastupitelstva obce zjišťovalo ještě výsledky hlasování ve volbách do zastupitelstva městské části nebo městského obvodu. Postup okrskových volebních komisí při zjišťování výsledků hlasování upravovaly pokyny, vydané ČSÚ jako součást závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Se všemi vydanými pokyny byly seznámeny příslušné volební orgány, zejména pak okrskové volební komise, pro které byla organizována školení s doprovodným promítnutím instruktážního videopořadu. Pro okrskové volební komise byl také připraven program pro vyhotovení zápisu a pro předání výsledků hlasování v elektronické formě. Na lektorském zabezpečení těchto akcí se převažující mírou podíleli zaměstnanci regionálních pracovišť ČSÚ. Velmi náročnou etapou přípravných prací bylo založení a aktualizace registrů kandidátů a volebních stran. Podle volebního zákona a vyhlášky MV šlo o jeden z rozhodujících úkolů ČSÚ ve volbách, který byl zvládnut díky mimořádnému nasazení sil ČSÚ a díky operativní spolupráci s registračními úřady. Mimořádným úkolem ČSÚ byl výběr a příprava zaměstnanců, kteří podle volební legislativy museli být pro výkon svěřených činností vybaveni písemným pověřením. Šlo zejména o zajištění přebíracích pracovišť ČSÚ, vytvářených u pověřených obecních úřadů a v hl. m. Praze, Plzni, Brně a Ostravě u úřadů městských částí a městských obvodů v celkovém počtu více než 500 pracovišť. Dále pak o pracoviště ČSÚ, kde se navíc podepisoval zápis o výsledku voleb do zastupitelstva hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy, u Magistrátu hl. m. Prahy i zápisy o výsledku voleb do zastupitelstev těch městských částí Prahy, pro které byl Magistrát registračním úřadem. Celkem tak bylo pro tyto volby, konané společně s volbami do Senátu, připraveno cca 800 pověřených zaměstnanců. Další osoby byly najímány krátkodobě pro výkon dílčích činností na přebíracích pracovištích ČSÚ, např. pro kontrolu údajů přebíraných od okrskových volebních komisí nebo jejich pořizování. Jednalo se 12

především o zaměstnance z řad obecních úřadů, bývalé zaměstnance ČSÚ, studenty či zaměstnance jiných organizací. Vzhledem k tomu, že stejným technickým systémem byly zpracovávány i výsledky voleb do Senátu, nelze říci, kolik kterých kapacit bylo použito na volby do Senátu a kolik na volby do zastupitelstev obcí. Celkem bylo ve zpracování výsledků obou druhů voleb nasazeno: - Zhruba 1 200 počítačů na pořízení vstupních dat, v naprosté většině zapůjčených od obecních úřadů v místě, kde bylo vytvořeno přebírací pracoviště, - 568 počítačů pro zpracování a přenosy okrskových dat k centrálnímu zpracování a prezentaci, v jednotné konfiguraci dodaných jako součást komplexu služeb firmy Alwil, - výpočetní systém pro centrální zpracování, ukládání a prezentaci výsledků v ČSÚ - ústředí, - téměř 3 000 osob, z toho bylo 805 vlastních zaměstnanců ČSÚ včetně 745 pracovníků s pověřením ve smyslu zákona. Pro průběžné předávání převzatých okrskových dat k uložení, sumarizaci a prezentaci v centrální databázi a ke zpracování a poskytování informací na pracovištích u okresních úřadů bylo využito smluvně zajištěných přenosových služeb firmy Telefónica O 2. Programové vybavení pro zpracování na úrovni okrsku, přebíracího pracoviště a v centru vyhotovil ČSÚ vlastními silami, programové vybavení pro prezentaci výsledků voleb řešila dodavatelsky firma Orsia. Celý projekt zpracování byl v úplné technologii ověřován před volbami ve třech celoplošných zkouškách na simulovaných příkladech a formou zátěžových zkoušek. 3. Průběh zpracování výsledků voleb Systém zpracování výsledků voleb byl postaven na skutečnosti, že rozhodujícím momentem bylo schválení zápisu o průběhu a výsledku hlasování příslušnou okrskovou volební komisí. Volební legislativa již žádnému volebnímu orgánu neukládala zápisy okrskových volebních komisí přezkoumávat a jedinou kontrolní funkci v tomto směru má ČSÚ, který v případě chyb v zápisu může zápis odmítnout a stanovit okrskové volební komisi lhůtu, ve které má nedostatky odstranit. Bezchybně převzaté výsledky z volebních okrsků byly průběžně přejímány k ukládání a postupné sumarizaci jak v lokální databázi na přebíracím pracovišti, tak v centrální databázi v ústředí ČSÚ. Po převzetí výsledků za všechny okrsky obce byly zjištěny celkové výsledky voleb do zastupitelstva obce, rozděleny mandáty v zastupitelstvu a vytištěn zápis o výsledku voleb. Zápis byl podepisován zástupcem příslušného registračního úřadu a pověřeným zaměstnancem ČSÚ. Pro obce, ve kterých byl vytvořen pouze jeden volební okrsek, byl vyhotoven i tzv. předběžný zápis, který byl předáván s dokumenty potvrzujícími převzetí bezchybného zápisu zástupcům okrskové volební komise. Systém zpracování byl vybudován jako interaktivní systém přístupu více než 500 klientských stanic do centrální databáze v reálném čase, ze které byly převzaté okrskové výsledky neprodleně k dispozici v prezentačním systému. Po převzetí výsledků za všechny okrsky obce bylo vypočteno rozdělení mandátů, a tak, např. přes internet, byly všechny tyto údaje dostupné všem zájemcům. Svého hlavního úkolu, zpracovat výsledky voleb v nejvyšší kvalitě při zajištění bezpečnosti systému zpracování a při zajištění co nejširší informovanosti o průběhu zpracování i o konečných výsledcích voleb jak kandidujících politických subjektů, tak i veřejnosti, se ČSÚ zhostil velmi dobře a v tomto směru k jeho práci nebyly žádné připomínky. Neméně významným faktorem při posuzování úspěšnosti systému zpracování výsledků voleb je i faktor času, v jakém postupná sumarizace probíhá a kdy jsou konečné výsledky voleb k dispozici. Zde je 13

podstatné říci, že konečný čas byl limitován časem potřebným na zpracování výsledků hlasování v souběžně konaných a stejným technickým systémem zpracovávaných voleb do Senátu. Celkové výsledky voleb byly známy v neděli 12. 10. 2014 po 6.00 hod., tj. po 16 hodinách od uzavření volebních místností. Na jedné třetině území tytéž okrskové volební komise zároveň zjišťovaly výsledky hlasování ve volbách do Senátu. Zároveň je potřebné říci, že výsledky za cca 95 % z celkového počtu okrsků byly převzaty do 21.30 hod. dne 11. 10., tj. do 7,5 hodin od uzavření volebních místností. Tohoto výsledku bylo dosaženo i proto, že oproti předchozím volbám podstatně více okrskových volebních komisí předávalo své výsledky také v elektronické formě. Celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí pak zveřejnila Státní volební komise dne 14. 10. 2014 ve Sbírce zákonů Sdělením č. 217/2014. Úplné soubory výsledků voleb v členění podle volebních okrsků a obcí jsou i nadále uchovávány v Českém statistickém úřadu. 14

ČÁST III. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY VOLEB Základní souhrnné informace o výsledcích voleb podle počtu obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo, podle počtu zapsaných voličů a účasti na volbách, struktury zvolených zastupitelstev z hlediska počtu jejich členů podávají tabulky č. 1, 2a, 2b a 3. 15

Tab. 1 Souhrnné výsledky hlasování za ČR celkem Ukazatel Zastupitelstva obcí a měst Zastupitelstva městských částí a městských obvodů Počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo 6 235 140 - z nich počet obcí členěných na volební obvody 1 2 - v nich počet volebních obvodů 2 8 Počet volebních okrsků Počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledky Počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu voličů Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky Účast voličů na volbách v % Počet odevzdaných úředních obálek Počet zvolených členů zastupitelstva 14 752 2 153 14 752 2 153 8 406 047 1 770 692 3 737 564 640 535 44,5 36,2 3 733 089 639 564 59 573 2 548 *) Počet zvolených členů zastupitelstva neodpovídá počtu mandátů k rozdělení, jelikož některé obce si stanovily vyšší počet členů zastupitelstva, než ve skutečnosti volily 16

Tab. 2a Počty zvolených zastupitelstev a jejich členů, počty voličů a účast na volbách zastupitelstva obcí a měst Okres VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. 11. října 2014 Počet obcí k datu voleb 1) Zvoleno zastupitelstev Zvoleno členů zastupitelstev Okrsky, které předaly výsledky Zapsaných voličů Účast na volbách abs. v % Hlavní město Praha 1 1 65 1 104 925 548 349 109 37,7 Benešov 114 114 1 047 217 77 662 41 284 53,2 Beroun 85 85 767 127 69 464 34 508 49,7 Kladno 100 100 876 211 128 004 52 569 41,1 Kolín 93 93 795 171 79 547 39 090 49,1 Kutná Hora 88 88 753 162 60 382 30 119 49,9 Mělník 69 69 649 146 82 621 35 256 42,7 Mladá Boleslav 118 118 1 002 220 94 803 44 010 46,4 Nymburk 83 83 695 154 73 535 36 370 49,5 Praha-východ 110 110 1 040 176 118 611 61 023 51,4 Praha-západ 79 79 805 125 96 763 50 803 52,5 Příbram 119 119 1 075 226 92 484 46 967 50,8 Rakovník 83 83 649 120 44 057 22 021 50,0 České Budějovice 108 108 1 046 306 152 887 67 474 44,1 Český Krumlov 45 45 461 78 47 830 23 526 49,2 Jindřichův Hradec 106 106 949 215 75 123 38 799 51,6 Písek 75 75 677 147 57 636 27 674 48,0 Prachatice 65 65 559 109 41 175 21 210 51,5 Strakonice 112 112 877 196 56 836 29 257 51,5 Tábor 109 109 980 206 83 748 40 528 48,4 Domažlice 76 76 682 124 43 398 22 478 51,8 Klatovy 93 93 873 230 70 270 35 484 50,5 Plzeň-město 15 15 199 208 147 940 53 110 35,9 Plzeň-jih 99 99 834 191 54 389 28 759 52,9 Plzeň-sever 98 98 890 147 62 056 32 233 51,9 Rokycany 67 67 553 100 38 257 19 075 49,9 Tachov 51 51 467 85 41 481 18 270 44,0 Cheb 40 40 393 112 71 748 28 177 39,3 Karlovy Vary 53 53 497 138 92 401 37 020 40,1 Sokolov 38 38 410 95 74 293 26 670 35,9 Děčín 52 52 520 151 105 510 41 942 39,8 Chomutov 44 44 452 118 99 985 34 261 34,3 Litoměřice 105 105 984 217 95 126 44 477 46,8 Louny 69 69 653 166 69 696 30 137 43,2 Most 26 26 294 124 91 828 33 465 36,4 Teplice 34 34 421 131 103 076 39 313 38,1 Ústí nad Labem 23 23 267 138 95 592 33 924 35,5 Česká Lípa 57 57 583 149 82 895 32 002 38,6 Jablonec nad Nisou 32 32 343 113 70 681 29 898 42,3 Liberec 46 46 547 180 131 475 53 086 40,4 Semily 80 80 797 142 65 753 34 383 52,3 Hradec Králové 103 103 917 266 131 602 58 769 44,7 Jičín 111 111 907 180 64 057 32 371 50,5 Náchod 78 78 755 185 90 206 43 719 48,5 Rychnov nad Kněžnou 80 80 796 144 63 477 33 118 52,2 Trutnov 75 75 802 165 96 945 45 130 46,6 Chrudim 108 108 1 013 217 84 535 43 988 52,0 Pardubice 111 111 988 259 134 281 57 634 42,9 Svitavy 115 115 1 104 186 84 620 44 875 53,0 Ústí nad Orlicí 115 115 1 097 211 110 932 57 194 51,6 17

Tab. 2a Počty zvolených zastupitelstev a jejich členů, počty voličů a účast na volbách zastupitelstva obcí a měst Okres VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. 11. října 2014 Počet obcí k datu voleb 1) Zvoleno zastupitelstev Zvoleno členů zastupitelstev Okrsky, které předaly výsledky Zapsaných voličů Účast na volbách abs. v % Havlíčkův Brod 118 118 1 022 209 76 692 39 621 51,7 Jihlava 123 123 1 063 218 90 640 42 578 47,0 Pelhřimov 120 120 984 195 58 609 31 637 54,0 Třebíč 167 167 1 431 248 91 998 48 163 52,4 Žďár nad Sázavou 174 174 1 588 266 96 482 53 971 55,9 Blansko 116 116 1 071 197 87 132 47 895 55,0 Brno-město 1 1 55 350 309 677 119 818 38,7 Brno-venkov 174 174 1 708 231 157 198 86 859 55,3 Břeclav 76 76 896 134 105 481 51 035 48,4 Hodonín 82 82 908 161 129 380 63 043 48,7 Vyškov 79 79 775 132 73 334 37 132 50,6 Znojmo 144 144 1 204 199 92 216 45 101 48,9 Jeseník 24 24 286 49 32 844 15 824 48,2 Olomouc 95 95 1 026 295 189 154 77 910 41,2 Prostějov 97 97 875 180 89 342 44 602 49,9 Přerov 104 104 975 207 108 364 49 383 45,6 Šumperk 78 78 812 190 101 019 45 379 44,9 Kroměříž 79 79 794 166 88 366 43 159 48,8 Uherské Hradiště 78 78 890 151 117 908 62 430 52,9 Vsetín 59 59 737 149 118 173 56 505 47,8 Zlín 91 91 980 219 158 842 74 749 47,1 Bruntál 67 67 621 141 78 747 33 302 42,3 Frýdek-Místek 72 72 878 212 173 956 77 089 44,3 Karviná 17 17 343 256 214 884 66 975 31,2 Nový Jičín 54 54 690 166 124 052 55 514 44,8 Opava 77 77 947 206 145 522 67 250 46,2 Ostrava-město 13 13 209 337 268 814 84 081 31,3 Celkem 6 235 6 235 59 573 14 752 8 406 047 3 737 564 44,5 1) Počet obcí ve kterých se volby konaly. Seznam obcí, ve kterých se v důsledku nedostatečného počtu kandidátů volby nekonaly, je uveden v Příloze č. 3. 18

Tab. 2b Počty zvolených zastupitelstev a jejich členů, počty voličů a účast na volbách zastupitelstva městských částí a městských obvodů Okres VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. 11. října 2014 Počet obcí k datu voleb Zvoleno zastupitelstev Zvoleno členů zastupitelstev Okrsky, které předaly výsledky Zapsaných voličů Účast na volbách abs. v % Praha 57 57 1 106 1 104 925 548 349 109 37,7 Plzeň-město 10 10 168 184 133 527 45 036 33,7 Ústí nad Labem 4 4 72 97 74 874 23 255 31,1 Liberec 1 1 15 7 6 612 2 806 42,4 Pardubice 8 8 114 92 71 197 25 059 35,2 Brno-město 29 29 560 350 309 677 119 818 38,7 Opava 8 8 68 8 5 939 3 505 59,0 Ostrava-město 23 23 445 311 243 318 71 947 29,6 Celkem 140 140 2 548 2 153 1 770 692 640 535 36,2 19

Tab. 3 Počty obcí, městských částí a městských obvodů podle velikosti zvoleného zastupitelstva Počet členů zvoleného zastupitelstva Zastupitelstva obcí a měst Zastupitelstva městských částí a městských obvodů počet zastupitelstev v % počet zastupitelstev v % 5 420 6,7 2 1,4 6-7 2 747 44,1 13 9,3 8-9 1 440 23,1 16 11,4 10-11 358 5,7 13 9,3 12-14 52 0,8 1 0,7 5-14 5 017 80,5 45 32,1 15-25 1 153 18,5 67 47,9 26-35 48 0,8 19 13,6 36 a více 17 0,3 9 6,4 15 a více 1 218 19,5 95 67,9 Celkem 6 235 100,0 140 100,0 20

ČÁST IV. ZÁKLADNÍ INFORMACE O VOLEBNÍCH STRANÁCH A JEJICH VÝSLEDKY VE VOLBÁCH 1. Kandidující volební strany Jak již bylo řečeno v kapitole 3 části I., volební zákon specifikoval pět typů volebních stran, které mohly pro volby do zastupitelstva obce podat kandidátní listinu. Podle stavu registrace politických stran a politických hnutí k termínu podání kandidátních listin mohlo do voleb vstoupit celkem 219 takových politických subjektů (včetně nezávislých kandidátů), a to buď samostatně, v koalici s jiným politickým subjektem či ve sdružení s nezávislými kandidáty. Voleb se mohli zúčastnit jako samostatné volební strany i jednotliví nezávislí kandidáti a jejich různá místní sdružení. V období od podání kandidátní listiny volební stranou do 48 hodin před zahájením hlasování se kandidát mohl své kandidatury vzdát nebo mohl být z kandidátní listiny odvolán. Pokud se tak stalo po zaregistrování kandidátní listiny registračním úřadem, zůstaly údaje o takovém kandidátu na hlasovacím lístku, ale při zjišťování výsledků voleb se k němu nepřihlíželo. Součástí projektu zpracování výsledků hlasování bylo i průběžné zaznamenávání těchto změn na základě sdělení registračního úřadu. Od zaregistrování kandidátních listin tímto způsobem ubylo celkem 385 kandidátů. V jednom případu zapříčinilo úmrtí jednoho kandidáta stav, že počet všech zaregistrovaných kandidátů v obci poklesl pod zákonem stanovený minimální počet volených členů zastupitelstva, tj. 5, a volby se v této obci v řádném termínu neuskutečnily. V některých obcích se volby nekonaly i z dalších důvodů, zejména proto, že nebyly podány žádné kandidátní listiny. Celkem se v tomto řádném termínu nekonaly volby ve 13 obcích. Za tyto obce bylo k datu podání kandidátních listin registrováno celkem 18 kandidátů. Veškeré další údaje v této publikaci zahrnují jen volební strany a jejich kandidáty, které vstoupily do voleb, tj. byly zaregistrovány v obcích, kde skutečně volby proběhly, a šlo o tzv. "platné", tj. volitelné kandidáty. Celkový přehled o tom, kolik volebních stran jednotlivých typů v kolika obcích kandidovalo a s jakým počtem kandidátů vstupovaly do voleb, podává souhrnně tabulka č. 5, podrobnější přehledy podle jednotlivých typů volebních stran jsou uvedeny v tabulkách č. 6a až č. 11b. Údaje za jednotlivé nezávislé kandidáty a za jejich různá místní sdružení jsou od úrovně okresu shrnovány a uváděny jako volební strany s názvem "nezávislí kandidáti", resp. "sdružení nezávislých kandidátů", není-li uvedeno jinak. Pokud jde o jednotlivé obce, pak nejvyšší počet volebních stran (bez jednotlivých nezávislých a jejich sdružení) kandidoval do zastupitelstva hl. m. Prahy (31 volebních stran s celkem 1 847 kandidáty) a do zastupitelstva městské části Praha 5 (19 volebních stran s celkem 786 kandidáty). 1.1. Samostatně kandidující politické strany a politická hnutí Z politických stran a politických hnutí, které podle registrace u Ministerstva vnitra mohly podávat kandidátní listiny, jich samostatně kandidovalo 136 ve volbách do zastupitelstev obcí a 65 ve volbách do zastupitelstev městských částí a městských obvodů, tj. 62 % resp. 30 %. Pro volbu největšího počtu zastupitelstev a největší počet kandidátů postavila politická strana KSČM v obcích a městech, ČSSD v městských částech a městských obvodech územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy. 21

1.2. Koalice politických stran a politických hnutí Na vytvoření celkem 42 takovýchto koalic se nejvíce podílely politické strany KDU-ČSL (v 17 koalicích) a Strana zelených (v 15 koalicích). Z 218 registrovaných politických stran a politických hnutí se jich na vytvoření alespoň jedné koalice podílelo 48. Do zastupitelstev obcí a měst kandidovalo 48 různých koalic, v městských částech a městských obvodech územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy 17 různých koalic, z toho 6 kandidovalo pouze v nich (nekandidovaly v obcích). Naprostá většina koalic byla jen místního významu, pouze koalice politických stran DSS, SPE a koalice ND, DSS, SPE kandidovaly shodně v celkem 14 obcích, kde uvedly do voleb celkem 229, resp. 52 kandidátů. Z koalic kandidujících v městských částech a obvodech byla na nejvíce kandidátních listinách uvedena Koalice SsČR, PPL, která kandidovala ve volbách v 8 městských částech a městských obvodech s celkem 114 kandidáty. 1.3. Sdružení politických stran a politických hnutí s nezávislými kandidáty Politické strany a politická hnutí vytvořily celkem 107 různých sdružení s nezávislými kandidáty, na nich se nejvíce podílely politické strany Strana zelených (ve 14 sdruženích) a KDU-ČSL (ve 12 sdruženích). Z 218 registrovaných politických stran a politických hnutí se jich na vytvoření alespoň jednoho sdružení podílelo 72. Do zastupitelstev obcí a měst kandidovalo 93 různých sdružení, v městských částech a městských obvodech územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy 45 různých sdružení, z toho 14 kandidovalo pouze v nich (nekandidovalo v obcích). Největší rozšíření mělo sdružení STAN s nezávislými kandidáty (381 obcí s celkem 4 859 kandidáty a 17 městských částí s 350 kandidáty). Ve 128 obcích kandidovala společně s nezávislými kandidáty TOP 09 (2 037 kandidátů). V městských částech a městských obvodech nejčastěji kandidovalo sdružení KDU-ČSL s nezávislými kandidáty (12 zastupitelstev a celkem 300 kandidáty) a SN s nezávislými kandidáty (12 zastupitelstev a 267 kandidátů). Jiná sdružení měla výrazně nižší rozšíření. 1.4. Jednotliví nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů Volební strany tohoto typu měly ve volbách poněkud jiné postavení než volební strany typu politická strana nebo politické hnutí, jejich koalice nebo jejich sdružení s nezávislými kandidáty. Kromě jiných zákonných ustanovení spočívalo zejména v tom, že pro volbu do téhož zastupitelstva mohlo kandidovat více těchto volebních stran. Kandidátní listiny pro volbu téhož zastupitelstva v obci tak mohl podat neomezený počet jednotlivě kandidujících nezávislých kandidátů a sdružení nezávislých kandidátů, pokud k nim byly připojeny petice se zákonem předepsaným počtem podpisů voličů. Kromě okresu hl. m. Praha, kde se jednalo o volbu do magistrátu, a okresu Blansko kandidovala sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí a měst ve všech okresech, jednotliví nezávislí kandidáti nekandidovali ještě v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Kladno a Přerov. Pokud jde o volby do zastupitelstev městských částí a městských obvodů, ani jeden z obou typů volebních stran vůbec nekandidoval v okresech Chrudim, Jablonec nad Nisou a Louny. Jednotliví kandidáti kandidovali pouze v okresech Blansko a Nový Jičín. 1.5. Obce s jednou volební stranou V řadě obcí proběhly volby za účasti pouze jedné volební strany typu politická strana nebo politické hnutí, jejich koalice nebo sdružení s nezávislými, nebo sice za účasti více volebních stran, ale pouze typu sdružení nezávislých kandidátů nebo jednotlivých nezávislých kandidátů. To znamená, že v takové obci měli voliči výběr mezi různou politickou orientací kandidujících prakticky jen na úrovni jednotlivých osob a nikoliv na úrovni celé kandidátní listiny. 22

Jednalo se celkem o 3 215 obcí a 11 městských částí a obvodů, tj. 52 resp. 8 % z celkového počtu zvolených zastupitelstev. Přehled volebních stran v nich kandidujících podává tabulka č. 4. 2. Výsledky volebních stran Výsledky voleb podle jednotlivých volebních stran tak, jak byly vyhlášeny Státní volební komisí, jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2. Podrobnější pohledy na zisky jednotlivých typů volebních stran souhrnně i volebních stran jednotlivě jsou podány v této kapitole, zejména pak v tabulkách č. 13a až 21b. Z celkového počtu 279, resp. 129 volebních stran, které do voleb vstoupily, získalo alespoň 1 % z celkového počtu rozdělovaných mandátů v případě voleb do zastupitelstev obcí a měst pouze 9 volebních stran včetně nezávislých kandidátů a místních sdružení nezávislých kandidátů, (tj. 3,2 %), v případě voleb do zastupitelstev městských částí a městských obvodů takového výsledku dosáhlo 13 volebních stran (tj. 10,1 %). 2.1. Samostatně kandidující politické strany a politická hnutí Ve volbách do zastupitelstev obcí a měst získalo alespoň jeden mandát 105 volebních stran tohoto typu ze 136 kandidujících, tj. 77,2 %; zastoupení alespoň tímto jedním mandátem získaly v 2 527 obcích, tj. v 93,9 % z těch obcí, kde kandidovaly. Z počtu mandátů rozdělovaných v obcích a městech, kde tyto strany kandidovaly, získaly 52,4 %, celkem za ně bylo zvoleno 28,2 % ze všech zastupitelů. Ve volbách do zastupitelstev městských částí a městských obvodů dosáhly politické strany a politická hnutí vyšších podílů na ziscích mandátů než v obcích a městech. Např. v obcích, kde kandidovaly, získaly téměř 74,2 % rozdělovaných mandátů a o 3 procentní body nižší byl podíl zvolených kandidátů za tento typ volební strany z celkového počtu zvolených zastupitelů (viz tab. 13b). 2.2. Koalice politických stran a politických hnutí Volební výsledek koalic byl v porovnání s ostatními typy volebních stran méně výrazný, alespoň jeden mandát získaly sice ve více než polovině obcí a ve dvou třetinách městských částí a městských obvodů z těch, kde kandidovaly, ale na počtu mandátů rozdělovaných v místech kde kandidovaly, se podílely pouze 8,8 % v zastupitelstvech obcí a měst, resp. 11,6 % v zastupitelstvech městských částí a městských obvodů. Celkem za ně bylo zvoleno 0,3 %, resp. 2,7 % ze všech zastupitelů. 2.3. Sdružení politických stran a politických hnutí s nezávislými kandidáty Tyto volební strany získaly alespoň jeden mandát v 94,1 % obcí (v 87,2 % městských částí a městských obvodů) z těch, kde kandidovaly, na celkovém počtu mandátů v těchto místech rozdělovaných se podílely 30 % (resp. 17,8 %). Celkem za ně bylo zvoleno 6,5 % (resp. 11,7 %) ze všech zastupitelů. 2.4. Jednotliví nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů Různá místní sdružení nezávislých kandidátů získala nejvíce mandátů v zastupitelstvech obcí a měst, celkem 54,5 % ze všech zastupitelů. Mandáty získala téměř ve všech obcích, kde kandidovala (kromě 1 obce ze 4 666) a na počtu v nich rozdělovaných mandátů se podílela 74,2 %. V zastupitelstvech městských částí a městských obvodů získala sice mandát ve všech obcích, kde kandidovala, ale jejich podíl na celkových ziscích byl nižší než v obcích (13,3 % z celkového počtu zvolených zastupitelů). Jednotliví nezávislí kandidáti získali v zastupitelstvech obcí a měst celkem 10,6 % ze všech zastupitelů, mandáty získali v 71,4 % obcí, kde kandidovali a na počtu v nich rozdělovaných mandátů se podíleli 64,0 %. Jejich zisky v zastupitelstvech městských částí a městských obvodů, a to i při pohledu na relativní hodnoty, byly výrazně nižší než v obcích a městech už proto, že kandidovali pouze ve třech městských částech. 23