ŽIDOVSKÉ MĚSTO PRAŽSK SKÉ
1. Historie Židovského Města
Počátek Židův Čechách a v Praze prorokování kněžny Libuše prvníprůkaznázmínka z r. 966 Ibráhíma ibn Jákúba Praha centrem evropského obchodu (především otroci) Židéna Maléstraně-synagoga, Spálená ulice hřbitov 1096 křižácké vojsko násilné pokřesťování počátek 12. stol. Pevnéusazenív místech dnešního Josefova projev bohatstvíprahy je zřetelný počtem 70 románských domů
IV. Lateránský koncil, Přemysl Otakar II. a jeho Statuta Judaeorum 1215 Inocenc III. Prosadil 70 dekretů na omezení Židů. mezi nejhlavnější patřila dědičnost viny za ukřižování Ježíše. Otakarem II. Byli židi prohlášeni za královský majetek 1254 vyhlášeno Statuta Judaeorum- 32 ustanovení toto ustanovení vzbudilo veřejnou nenávist. rabování,vražďení rozvoj židovských měst
Karel IV. a nejstrašnější pogrom Karel IV. jako prvnípanovník označil židy za Služebníky komory královské jeho nástup přinesl Židům plno privilegií. Dostali zlatou korouhev, kterájim byla štítem, znamenínadějí. Snívítali všechny panovníky v Praze dovolil Židům ubytovat se v nových domech stavěnév Novém Městě Noriberský dluh pogrom v roce 1389 Avigdor Kara(nejstarší dochovaný pomník) zapsal: Mnoho bylo ubitých, nelze je vyjmenovat, mládenců i panen, starců i nemluvňat. Tobě, Pane všech duší, netřeba jich připomínat, ty budeš všechny soudit, všechno budeš zkoumat. Pobořili i hřbitov, místo věčné volnosti, kde mých slavných předků odpočívají kosti
Jagelonci- Vladislav II. 1507 vystěhování Židů 1507 vystěhování zapříčinilo Židů velké finanční nedostatky zapříčinilo 1512 postavena velké finanční první židovská nedostatky tiskárna 1512 Ludvík postavena Jagelonský první židovská tiskárna Ludvík válka Jagelonský s Turky = málo peněz válka -s jediná Turky pomoc = málo peněz židé za jeho vlády žili židé poměrně bezpečně -jedinápomoc židé zákaz prodeje na tržištích za jeho vlády žili židépoměrněbezpečně zákaz prodeje na tržištích
Habsburkové aneb zlatý věk Ferdinand I. finanční reforma 1527 byla založena česká komora Židédostali mnoho privilegií Zpřístupněnívšech tržišťi Vladislavského sálu 1540 obvinění Židů ze špionáže vystěhování Židů 1551 Židům byla práva před rokem 1540 opět obnovena Maxmilián II. Habsburský zlatý věk Židovské Město se stalo největším v celé Evropě Židovské bíle knihy
Rudolf II. V Praze žilo 6000 až15 000 Židů povolil Židům provozovat řemeslnictví a vstupy do cechů samotný Rudolf II. se zajímal o židovskou Kabalu 1611 přišlo do Prahy neplacené královské vojsko
Ferdinand II. po vítězstvína Bíléhoře nechal rabovat Prahu 4 dny. práva do tédoby nemajíce-volnost v řemeslech i obchodu, osvobození od cla, zaručení svobody žít kdekoliv v království. lichva nesměla překročit 6% 1622 historicky první Žid pasován do šlechtického titulu.
Ferdinand III. 30-ti letá válka potvrzení práv stálo židi velké peníze r.1639 do Prahy dorazilo Švédské vojsko jediné, co se ubránilo, bylo Židovské Město 1642 měli být Židéopět vyhnáni z 2/3 morová epidemie každého 2. Žida a 3. křesťana 1651 požár v Praze 318 domův ghettu v Praze 1000 domů novéghetto obestavěnézdís 6 brankami. největší ghetto v Evropě
Karel VI. a jeho nemerus clausus Reformy počátkem 18. stol. v Praze žilo 10 000 Židůa v království kolem 50 000 1712-morováepidemie. uzavřenéghetto 3 700 mrtvých židů 1716 se Židévrátili za hradby a bylo uvaleno nemerus clausus 8541 rodin v Čechách téhož roku -familiantský zákon
Marie Terezie Valpurka Amálie Christýnastátní bankrot 1744 dorazilo do Prahypruské vojsko snaha svrhnout Marii Židési zaplatili 15 000 zlatých za protekci. 1744 17. zářípraha kapitulovala, nastalo rabováni v palácích, domech. Židé vykupovali kradené zboží Kolaboranství = rabování synagog, útoky, zmizeli tory. Marie Terezie po ovládnutíměsta vyhnala židy na dva dny daleko od Prahy. 12 000 židů Příjem z daníse zastavil,obchod-mezinárodní, armáda protestovala. Ztráta 4 600 000 zlatých za rok a půl Návrat židůza 204 000 zlatých ročně(10x víc nežpředtím) 1754 vyhořelo ghetto a 90% obyv. ztratilo střechu nad hlavou
Josef II. 13.října 1781 Josef II. vyhlašuje tolerančnípatent o rovnosti náboženství žlutéznaky, gymnázia, fakulty, povinnáněmčina, německá jména, vojenská služba úpadek ghetta
2. Novodobá historie Židovského Města 19. 20. stol.
Velké změny 1848 Ghetto zrušeno a reorganizováno 1850 Přejmenováno na Josefov a začleněno do Prahy 1868 Vybudována nejmladší Španělská synagoga 28.března 1885 Rozhodnuto o přebudování Josefova 1913 Přestavba dokončena 1934 Za přestavbu udělena pochvala 1939 až 1945 Holocaust
Asanace 80.léta 19.st. 1913 Kompletní přestavba Důsledek neřešitelné hygienické situace Snaha o získání lukrativních objektů Josefov přebudován podle vzoru Champs- Élysées v Paříži Průběh vysoce destruktivní Některé synagogy úplně zrušeny (např. Velkodvorská)
Josefov a holocaust Březen 1939 židovské muzeum uzavřeno 1941 ukončena činnost synagog 1942 vznik Muzea zaniklé rasy Počátek konfiskace židovského majetku Uskladnění konfiskovaného majetku 1943 deportace židů do Terezína a koncentračních táborů Květen 1945 Osvobození, většina však nepřežila
3. Židovské pověsti
O Staronové synagoze O Staronové synagoze se zachovala pověst, že ji andělé vystavěli. Židé ji chtěli mít kamennou, ale nikdo z nich se nevyznal lámání a otesávání kamene. Tu se jim zjevil zástup andělů, kteří zvěstovali, že Bůh sám poručil jim, andělům, aby synagogu vystavěli. Hned také andělé počali kamení snášeti a brzy vyrůstaly ze země zdi bez přičinění rukou lidských. Tak prý byla vystavěna první synagoga u nás. Zdroj: Staré pověsti pražské - Adolf Wenig
O starém židovském hřbitově
O náhrobku Hendl Šmilesové Zde prý neleží ona, ale kterási polská královna. Královna se ve své vlasti necítila bezpečně a uprchla do Prahy, kde se uchýlila do ghetta, hledajíc u Židů ochrany. Židé rádi královnu přijali a pohostinství poskytli, protože měla právo raziti peníze. Královna přijala jejich víru, aby mohla býti pochována na jejich hřbitově. A tak jí zřídili honosný náhrobek, ale její jméno na něj nevytesali, nechtěli aby snad jednou Poláci nepřijeli a neodvezli její ostatky zpět do její vlasti. Proto také vytesáno jméno Hendl Šmilesové. Zdroj: Staré pověsti pražské Adolf Wenig
Tu jednou císař Rudolf vydal mandát, kterým všichni Židé z Prahy byli vypověděni, žádali rabína, aby jim i sobě pomohl. Proto se rabbi odebral na Kamenný most v tu dobu, kdy se císař v kočáře tamtudy ubíral. Povoz se blížil, ale rabbi Low z cesty neuhnul. Na výstarhu po něm Rabii Jehuda Low ben Bezalel házeli blátem a kamením, ale dopadli na něj čerstvé květy. V tom se císařovi koně sami zastavili a císař ař vyklonil z kačáru. Rabbi mu podal prosebný list a od té doby nařízení nepříznivé Židům bylo odvoláno. Zdroje: Staré pověsti pražské - Adolf Wenig
Rabbi Low a smrt To bylo tehdy, když zuřil v Praze mor. Jedné noci nemohl rabbi spát, vstal, vyšel z domu a procházel se po ulicích ghetta. Zašel si ke hřbitovu a vešel dovnitř. Najednou mu cestičku zastoupila vyzáblá postava, která držela v ruce nějaký list. Rabbi se vzpamatoval a vytrhl té postavě list z ruky. Byla to smrt a na to listě byla jména těch, kteří měli ten den zemřít, včetně rabbiho. Od té chvíle se měl rabbi na pozoru a přečkal šťastně mor. Zdroj: Staré pověsti pražské Adolf Wenig
Golem Mocný rabbi si ho sám utvořil z hlíny, oživil ho pak tím, že mu vložil do úst šém cedulku s hebrejským kouzelným nápisem. Golem pracoval za dva, posluhoval,vodu nosil, ale pít, jíst ani spát nepotřeboval. Pokaždé když šábes nastával, vzal mu raabbi šém z úst a golem náhle ztuhl. Jednou však rabbi zapomněl na golema, nevyňal mu šém a odešel z domu. Jen co začal žalm, přiběhli lidé a prosili ho o pomoc, že prý golem běsní a každého, kdo se jen přiblíží by zamordoval. Rabbi chvátal do svého domu a uviděl to dopuštění. Šel pomalu ke golemovi, ruce vztyčené.
Pokračování Golemem škublo a na chvíli přestal běsnit. V tom mu rabbi vyňal kouzelný šém a golem se zřítil na zem. Poté ukryli golema na půdu Staronové synagogy, kde se razpadl na kusy. Zdroj: Staré pověsti české Alois Jirásek
Jakobovo dobrodružství V době kdy žil v Praze Vysoký rabín Löw, bydlel v Židovském Městě zámožný kupec, který měl syna Jakoba. Byl velice chytrý a rabín si ho zvolil za svého žáka. Jednoho dne nabídli obchodníci Jakobovi dívku, se kterou by se mohl oženit. Jakob souhlasil a od jel za dívkou do daleké země. Byla to ale lež! Zavřeli ho do pokoje, aby studoval.
Pokračování Na Jakoba po několika měsících promluvila mramorová hlava a prozradila mu strašlivý plán obchodníků, kteří mu useknou hlavu, která pak získá zázračnou moc. Hlava Jakobovi také prozradila, jak uprchnout. A ještě tu moc utekl, vrátil se zpátky do rodného města a všichni byli šťastní. Zdroj: Eduard Petiška (Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré prahy)
Citát z knihy (Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré prahy) Každou noc vysílal rabín Löw golema, aby hlídal v ulicích Židovského i Starého pražského Města. Kdyby viděl něco podezřelého, kdyby objevil někoho, kdo se chystá Židům uškodit, měl ihned zakročit. Zvláště před svátkem Pesach, o kterém se vykládaly mezi křesťany všelijaké smyšlenky, dával bedlivě pozor na všechno, co se za noci dělo v Židovském Městě i kolem ghetta. Na své obchůzky chodíval golem v přestrojení za křesťanského nosiče. Když měl před sebou neobyčejně těžký úkol, zavěšoval mu Vysoký rabín Löw na krk amulet, tajné znaky napsané na jelení kůži.
Pokračování Amulet činil golema neviditelným. Neviděn vstupovat do staroměstských krčem a naslouchal, o čem si lidé povídají, neviděn trestal ty, kdo si trestu zasloužili. V té době se stalo, že z Židovského Města zmizela křesťanská služka. O sobotách, kdy je Židům zakázáno jakýmkoliv způsobem pracovat, vypomáhala křesťanská služka v židovských domácnostech. A nyní byla pryč a nikdo nevěděl kam se poděla. Několik dní po tom, co služka zmizela, utekla z ghetta Dina, dcera židovského ranhojiče. Oba útěky neměly zprvu nic společného. Ale vzešlo z nich nebezpečí, které ohrozilo celé Židovské Město.
O nejstarší pražské synagoze Příchod Židů předpověděla už kněžna Libuše. Do české země zabloudí zapuzený a utiskovaný malý národ, který si zaslouží vlídnost a pohostinné přivítání. Zanedlouho se v Praze skutečně objevil houf cizích obyvatel a prosili Hostivíta, aby se mohli usídlil v jeho zemi.odkázal jim místo na levém břehu Vltavy. Když potom kníže válčil se severními sousedy, podporovali ho ze všech sil.
Pokračování Léta plynula a cizincům začínalo být vykázané místo malé. Nový kníže Bořivoj jim tedy vykázal nový domov na pravém břehu Vltavy. Tak vzniklo Židovské Město. Zpočátku bylo postavěno jen třicet dřevěných domku, a dřevěná byla i modlitebna, kterou vystavěli uprostřed.
Pokračování II. Do nízké stavby se však vešlo sotva několik rodin, a proto jednoho dne usoudili, že postaví novou synagogu. Děti našli na návrší kamenné základy a rozhodli se, že tam postaví Staronovou synagogu. Vypráví se, že tehdy na Bílou sobotu spěchal kněz podle zdí Židovského Města k umírajícímu a kdosi na něj hodil hlínu a kamení. Po Praze nastalo veliké pobouření. Židé marně vysvětlovali, že to učinili bez zlého úmyslu. Nikdo jim však neuvěřil a tak se na ně vrhl zástup s cepy, obušky a noži.
Pokračování III. Zapalovali město. Židé v zoufalství zabíjeli své děti a ženy. Někteří z pronásledovaných se ukryli do Staronové synagogy, ale i tam je našli a pobili. Tehdy vyhořelo skoro celé Židovské Město, ale synagóga zůstala bez větší škody. Zdroj: Václav Cibula ( Pražské pověsti)
Citát z knihy Pražské pověsti Jsme z malého národa, řekli mužové vyslaní zástupem, a jmenujeme se podle svého praotce. Žili jsme klidně a spokojené daleko od všech koutů světa. Putovali jsme dlouhé dny bez klidu a odpočinku, lesní houštiny nám byly ložem, kámen byl naší poduškou a nebe naší jedinou střechou. Jsme klidní a spokojení, dopřej nám klidu a dovol nám, abychom se usadili ve tvé zemi. Je dost veliká, aby nás přijala za vlastní, a tvůj národ je dobrý a věrný.
Staronová synagoga Ke Staronové synagoze se váže i řada pověstí. Jedna z nich praví, že zde Maharal uložil na půdě Golema, poté co ho deaktivoval vyjmutím tajné kabalistické formule z jeho úst. Maharal měl údajně golema uspat až po začátku Šabatu, kdy byl nucen přerušit bohoslužbu (po odzpívání žalmů 92 a 93, kterými se vítá Šabat) a porušil tak zákaz práce. Po návratu do synagogy začal proto oba žalmy zpívat znovu, jako by se nic nestalo. Tento liturgický zvyk se ve Staronové synagoze udržel dodnes.
Pokračování Podle pověsti se nikdo nesmí posadit na sedadlo vrchního rabína v synagoze, jinak do roka zemře. Údajně se tak má dít rovněž na památku Maharala. Všechna dnešní sedadla v synagoze ovšem pocházejí až z 19. století. Zdroj : http://cs.wikipedia.org/wiki/staronov%c3%a1_sy nagoga
4. ČEŠTÍ ŽIDOVŠTÍ SPISOVATELÉ PÍŠÍCÍ NĚMECKY
ONI VYBRANÍ: Franz KAFKA Max BROD Egon Erwin KISCH Lenka REINEROVÁ
FRANZ KAFKA
MAX BROD
Život Narozen v Praze 27.5.1884 Zemřel v Tel Avivu 20.12.1968 Zasloužil se o šíření pozůstalosti svého přítele FranzeKafky ( téžkafkovy deníky a korespondenci) S Kafkou se seznámili jako studenti Karlovy university r.1907 byl zaměstnán jakopoštovní úředník r.1924 se stal kulturním referentem čsl. Vlády V l. 1929 1939 působil jako divadelnía hudebníkritik v pražských německých novinách Prager Tageblatt
Po ustavenísamostatnéčsl. Vlády byl jmenován viceprezidentem Židovské národní rady r.1913 se oženil (s Elsou Taussigovou) r.1939 spolu se svou ženou emigroval do tehdejší Palestiny Pracoval zde jako div.kritik a dramaturg
r. 1968 zemřel v Tel Avivu, v tédobějižstátu Israeli
Nebyl pouze spisovatelem, ale též překladatelem a skladatelem Na rozdíl od Kafky byl od začátku úspěšným Jeho prvníromán a v pořadíčtvrtákniha: Schloss Nornepygge(česky Zámek Nornepygge, 1908) V Berlíněbyla označena za význačný příklad expresionismu Přeložil do němčiny libreta janáčkových oper: Její pastorkyňa (Jenůfa, 1918) Dílo Káťa Kabanová(KatjaKabanowa, 1922), 儀 Příhody lišky Bystroušky (DasschlaueFüchslein,1925), Věc Makropulos(Die SacheMakropulos, 1926), Z mrtvého domu (Aus einem Totenhaus, 1930)
Hudební dílo: TodundParadies, op.35, dvěpísněna 儀 texty deníkůf. Kafky Klavírní kvintet Elégie drmatique, op. 33 Literární dílo: EinKampfunWahrheit(Boj za pravdu, románovátrilogie, 1916, 1925, 1948) I.TychoBrahesWegzuGott( Cesta TychaBrahak Bohu) II. Räubeni, Fürst der Juden( Räubeni, kníže židovské) III. Galilei in Gefangenschaft( Galilei ve vězení)
EGON ERWIN KISCH
Život Narozen v Praze 29.4.1885 Zemřel v Praze 31.3.1948 Byl spisovatelem a reportérem Známý svou přezdívkou der rasende Reporter (Zuřivý reportér) Narodil se v doměu dvou zlatých medvědů V převleku za muslima podnikl cestu do arabské Mekky V Dánsku se učil klaunem Též pracoval jako potápěč Jižpřed I.sv.válkou přispíval do některých 儀 pražských novin
r. 1920 se vracíz Prahy do Vídněa věnuje se tvůrčí práci a žurnalistice Spolupracuje např. s Jaroslavem Haškem r.1922 opět Prahu opouštía stěhuje se do Berlína Zde se věnuje dopisování pro Lidové noviny Stále se věnuje cestování
Též se účastní španělské občanské války r.1939 prcház Evropy kvůli svému původu do USA a potédo Mexica r.1946 se těžce nemocný vracído Prahy. Svou plánovanou knihu o poválečném Československu již nedokončí.
Literární díla: Der Mädchenhirt(Pasák, 1914) Nanebevstoupení Tonky Šibenice (1921, povídka) Der rasende Reporter(Zuřivý reportér,1942) Pražská dobrodružství(1920) Cestopisy: Paradies Amerika(Americký ráj, 1928) Zaren, Popen, Bolschewiken(Caři, popi, bolševici, 1927) China geheim(tajná Čína,1933)
LENKA REINEROVÁ
Život: Narozena v Praze 17. 5. 1916 Zemřela v Praze 27. 6. 2008 Byla poslední žijící představitelkou pražské německé literární scény Spisovatelka a novinářka r.1935 nechal židovský básník Rudolf Fuchs uveřejnit její první báseň v denníku Prager Tagblatt v l. 1936 38 pracovala v pražskéredakci emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung 14. 3. 1939 se kvůli svému původu nevrátila do ČSR a podařilo se jíuprchnout do Paříže
r.1940 však Němci obsadili Francii a Lenka Reinerová byla internována do dvou ženských táborů ve Francii Po nezdařeném pokusu přeplavit se do Mexicabyla opět vězněna v táboře ve francouzskézápadníafrice (dnešním Maroku)
S pomocípřátel se jívšak podařilo dostat se do Mexica Zde pracovala na Velvyslanectví české exilové vlády Téžse zde provdala za jugoslávského lékaře ( MUDr. Theodora Balka) Po válce se vracído Evropy a zjišťuje, že celájejí jedenáctičlennárodina byla povražděna nacisty v Terezíně, Osvětimi a Birkenau v l. 1945 48 žila se svým manželem v Bělehradě Narodila se jí dcera Manžel Reinerovéje smrtelněnemocný a odjíždíse svou ženou a dcerou do ČSSR (kde mu Reinerová zařídila léčbu)
Kvůli sovětsko jugoslávskéroztržce se nemohou vrátit zpět do Bělehradu r. 1952 je zatčena StBza podezřeníz trockismu, sionismu a za spolupráci s Janem Švermou v Paříži r.1953 je propuštěna r.1963 se účastní kafkovské konference na zámku v Liblicích r.1964 se dočkala rehabilitace a stáváse šéfredaktorkou časopisu Im Herzen Europas r.1968 vystupuje v Lucerněna protestním shromážděnísvazu novinářů, přednáší projev o agresivitě moci r. 1970 jí bylo, v rámci normalizace, zakázáno publikovat
Je jízakázána práce v jakékoliv redakci a je vyhozena ze zaměstnání Od roku 1970 89 se živila překládáním knih pod jiným jménem Od r. 1983 jíbylo povoleno vydávat knihy v NDR r. 1999 získávájako jedna z prvních nositelek literárnícenu Schillerův prsten r. 2001 o ní natočil režisér Jiří Věrčák dokument: Nevšední život Lenky Reinerové
Literární dílo: Grenze geschlossen( Hranice uzavřeny, 1958) Mandelduft (Vůně mandlí, 1998) Zu hause in Prag manchmal auch andereswo (Bez adresy, 2000) Das Traumcafé einer Pragerin (Kavárna nad Prahou, 1996)
4. Židovské ghetto
Židovské ghetto První zmínky o židech na českém území kolem 10.st. Hlavní role v obchodním průmyslu Během první kříž. Výpravy zánik hl. Osad na vyšehradě a újezdě 1096 se židovská čtvrť přesunula na území dnešního Josefova Postavení židů se stalo ještě více nejisté po třetím (1179) a čtvrtém lateránském koncilu (1215) segregace židů od křesťanského obyvatelstva Příkaz nosit zvláštní označení mimo ghetto mohli provozovat jen obchod a finančnictví
Zlatý věk Po r. 1389,kdy bylo vypáleno ghetto,židé emigrovali Za vlády Rudolfa ll. Jim byla udělena privilegia =>mohli se vrátit a provozovat obchod Počátek 16.st. Postaveny nové synagogy(maiselova,pinkasova a Vysoká/Španělská) Ghetto se stalo hlavním centrem diaspory,nazývalo se Em be Jisrael V tu dobu započal postupný úpadek Požár a morová epidemie-17.st.
18.st.-renovace V dobách Marie Terezie vyhnáni ze země V dobách Josefa ll. Zlepšení jejich postavení(reformy),zrovnoprávnění Bohatší rodiny se stěhovali mimo ghetto=>úpadek žid. Města Čtvť chudiny pojmenována Josefov
Asanace 90. léta 19. st. Čtvť začala chátrat, stala se útočištěm kriminálních živlů Přes odpor veřejnosti zbořeno mnoho syngog,paláců a domů Dochováno pouze 6 synagog,radnice a židovský hřbitov I přesto patří Josefov k nejvzácnějším žid. Památkám v Evropě K podobným asanacím docházelo i v jiných evrop.městech(např. Vídeň)
Terezínské ghetto prošla tudy většina českých a moravských židů Dočasné schromaždiště Decimační funkce-kvůli špatným podmínkám zde zemřelo 25% vězňů Ilegální kulturní život(divadlo,výtvarné kroužky apod.) Později trpěn a nakonec využit pro nacistickou propagandu Díla dětí vystavena v Pinkasově synagoze
Komedie pro červený kříž snaha veřejných organizací o prozkoumání životních podmínek v Terezíně Prosakování zpráv o vraždění židů do společnosti ve světě V Terezíně zřízeny úřady, falešné obchody s různým zbožím,dětská hřiště,parky,divadla a mnoho dalších institucí Komise Červeného kříže tomuto divadlu bez pochybností uvěřila Terezín byl pak ve světě považován za normální město,kde židé spokojeně žijí
5. Architektura
6. Kultura a každodenní život
a) Židovské svatby židovská svatba není pouze jedním aktem, ale sestává ze dvou částí kidušin zásnuby nisu'in sňatek
Židovské svatby Před svatebním obřadem je nutné dodržet určitá pravidla snoubenci se před svatbou týden nestýkají velmi velkou roli zde hraje smlouva, kterou nazýváme ketuba ( smlouva obsahuje slib manžela, že se ke svéženě bude chovat s úctou) ketubu podepisují dva svědkové a někdy i ženich
Kidušin Po úvodním obřadu, kdy se hlava nevěsty pokrývá závojem, jsou ženich s nevěstou (chatan a kala) odvedeni pod svatební baldachýn (hebrejsky chupa)
Kidušin Nejdříve tančící a zpívající průvod přátel a svatebních hostů přivede ženicha k nevěstě Když si ověřil, že je to ta, kterou zvolil (aby nedošlo k tomu, že by mu byla podstrčena
Kidušin Všechno se odehrává pod dohledem dvou způsobilých svědků, obřadníka, kterým nemusí být vždy rabín, a deseti dospělých mužů
Kidušin po požehnání nad vínem se snoubenci napijí z poháru. Vlastní zasvěcení (kidušin) provede ženich, který navlékne nevěstě prsten na ukazováček pravé ruky
Kidušin ženich pronese: Budiž mi zasvěcena tímto prstenem podle zákona Mojžíše a Izraele všichni přítomní vykřiknou: "mekudešet" (čili vdaná, doslovně zasvěcená ). V této chvíli je sňatek uzavřen
Nisu'in potom se vystřídají ženichem vybraní muži vyslovením sedmi požehnání nad pohárem vína na závěr je zvykem rozšlápnout sklenici, aby se připomnělo zboření chrámu v Jeruzalémě a skutečnost, že prožívané štěstí kalí tento smutek
Nisu'in skleničku ženich rozdupne nohou a všichni přítomní zvolají Mazal tov!, což znamená dobré znamení, přeneseně hodně štěstí
Nisu'in nyní se novomanželé vzdálí do oddělené místnosti s připraveným občerstvením, kde spolu po nějakou dobu nerušeně setrvají posléze se vrací mezi hosty a slaví
Tradice svatební veselí trvá sedm dní a nocí dary nevěstě se většinou předávají už před svatbou a tvoří z velké části výbavu nové domácnosti bývá zvykem, že během tanců při svatební veselí jsou oba novomanželé vyzvednutí na židlích nad hlavy ostatních a tak jsou připodobňováni ke králi a královně na svatbě se zpívá řada tradičních písní, mezi nejznámější patří Hava nagila
Hava Nagila hebrejská lidová píseň často zpívaná při oslavách píseň je oblíbená především v židovských a řeckých komunitách a je považována za symbol židovství
b) Školství a vzdělání Židovská výchova Hebrejština Židovská témat jsou začleněna i do běžných vyučovacích předmětů (prvouka, vlastivěda, dějepis, hudební výchova ) Seznámení se základními principy židovské náboženské praxe Židovské dějiny Hlavním cílem je studentům podat dostatek informací a zkušeností k vlastnímu rozvíjení židovské identity
Mateřská škola Děti se během roku setkávají s tradičními židovskými svátky Příběhy z Tóry Každodenní ranní modlitba Požehnání před a po jídle Páteční šabatová oslava Výuka hebrejštiny
První stupeň 4 hodiny týdně židovské historie Dobrovolná účast na ranní společné modlitbě Kroužky: hebrejštiny, halachy nebo parašat ha - šavua
Nižší stupeň gymnasia 2 hodiny týdně židovské výchovy Možnost přípravy na Bar / Bat micva Malá maturita: zkouška z židovské výchovy, hebrejštiny, češtiny, matematiky a volitelného předmětu
Vyšší stupeň gymnasia Výuka judaismu v rámci seminářů Povinný dvouletý seminář základní kurz - podstata náboženství a židovské historie Témata: šabat, Židé v Čechách a na Moravě (i památky), sionismus a základní židovské reálie atd. Škola má úspěšnost přijetí na VŠ dlouhodobě 85% Při Židovské obci funguje Lauderova škola.
Maharalův institut Rabínský seminář Studium židovského práva Institut chce vrátit rabího myšlenky První skupinka studentů přišla z Izraele, Jižní Ameriky a USA
c) Židovské svátky ROŠHA-ŠANA = Nový rok Svátek připadá na září až říjen. V minulosti se na tento svátek konal obřad zvaný tašlich. Lidé se sešli u řeky, kde odříkávali verše při nichž házeli do vody své hříchy v podobě kousků chleba. Celý svátek trvá deset dní a vrcholí svátkem Jom Kipur
Jom Kipur = den Smíření Tento svátek je jeden z nejvýznamnějších v židovském kalendáři. Celý den se musí modlit a držet půst.
Sukot = svátek stanů Svátek připomíná odchod z Egypta. Židé opustili jistoty otroctví a vydali se do nejistoty
Chanuka Aneb Zázrak oleje trvá osm dní. Židé našli v chrámu jen jednu nádobu s olivovým olejem, která jim stačila jen na jeden den ale zázrakem jim vydržela osm dní. Hlavní tradicí je rozsvěcování osmiramenného svícnu
Pesach = Židovské velikonoce Je to jeden z nejstarších židovských svátků. Patří mezi poutní svátky, které připomínají cestu za svobodou. Trvá osm dní.
Šabat Je to sedmý den v týdnu věnovaný odpočinku. Napsáno ve Starém zákonu v Bibli. Po celý den je zakázáno pracovat, vařit, používat elektroniku a cestovat. Začíná v pátek po západu slunce a pokračuje až do sobotního večera.
d) Židovský pohřeb pořeb obstarává tzv. Pohřební bratrstvo(chevra kadiša) Svaté bratrstvo vykonavatelů skutků milosrdenstva Bez nároku na odměnu Pražské pohřební bratrstvo bylo založeno r. 1564 Konečná podoba-rabi Löw
Průběh Dle zásad judaismu nemá být nemocný člověk před smrtí sám Před smrtí členové pohřebního bratrsva vyslechnou doznání hříchů nemocného
Po smrti Tělo je položeno na zem,přikryto plachtou a u hlavy zapálena svíce Bratrstvo vykope hrob a vyrobí rakev Poté zemřelého omyjí a oblečou do zvláštního oblečení z bílé látky(tachrichin ) Nesmí být patrný rozdíl mezi bohatým a chudým=>rakve bez šperků,všichni židé jsou pohřbíváni ve stejném oblečení
Pohřeb nejlépe ještě v den úmrtí blízcí příbuzní si před obřadem natrhnou oblečení jako výraz smutku צידוק הדיןnazvána První část pohřbu je ciduk ha-din (ospravedlnění soudu), chazan zpívá modlitbu jakožto uznání Boží spravedlnosti a smíření se s jeho soudem. הספד - řeč Poté následuje smuteční hesped, kterou pronáší rabín.
Seřadí se průvod - hodnostář pohřebního bratrstva s pokladničkou na milodary první, za ním nejbližší příbuzní, po nich máry, dále představenstvo bratrstva a rabín, po nich ostatní zúčastnění, nejdříve muži a poslední ženy Po spuštění rakve na ni každý z přítomných vysype tři lopatky hlíny Poslední fáze obřadu se odehrává v synagoze Nakonec přátelé zvou pozůstalé na hostinu útěchy
Období smutku Nejbližší příbuzní by prvních sedm dní neměli vycházet z domu ani pracovat Tento týden se nazývá שיבע šiva. Následuje etapa, které se říká שלושים šlošim (třicet) třicet dní (včetně šivy) zachovávání zármutku,o něco mírnější než při šivě. Pokud zemře rodič, manžel či manželka, trvá období největšího smutku celý rok. Jedenáct měsíců po pohřbu se pozůstalí modlí za zemřelého Každý rok se také na výročí smrti má zapalovat svíce
e) Židovský humor Počátky ve starověku na Blízkém východě Vliv arabské kultury Sebekritický Posílení v těžkých časech Velice pestrý Humorný antisemitismus
7. Pražské Židovské Město v současnosti
Současnost Státy s významnou populací: USA: 5 275 000 Francie: 490 000 Spojené království: 295 000 ČR: 4 000
Lauderovy školy ulice Belgická, Praha mateřská škola, základní škola, osmileté gymnázium pro děti se zájmem o výchovu v duchu židovství
Pražská židovská otevřená komunita: Bejt Praha kulturní, náboženské, vzdělávací programy pro Židy programy vedeny v češtině, hebrejštině, angličtině koncerty Bejt Café: diskusní večery
Šalom Alejchem Český Rozhlas Regina 19:15 každý den Pokoj s Vámi
SASHA SHONERT
Světlo porozumění
Kateryna Kolcová-Tlustá HUDBA
CD
Prohlídka Josefovem
8. Zdroje
Zdroje http://www.jewishmuseum.cz/cz/czlinks.htm http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=15&i temid=66&lang=cs http://www.kateryna.wz.cz/cds.html http://www.lauder.cz/cs/zakladni_informace.html http://www.bejt-praha.cz/archiv.html http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/salom/_archiv http://www.youtube.com http://cs.wikipedia.org/wiki/chevra_kadi%c5%a1a http://cs.wikipedia.org/wiki/%c5%bdidovsk%c3%bd_poh%c5%99eb http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=138432 http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskychpamatek/5-zidovske-mesto.shtml