Využívání informačních technologií ve zdravotnictví Český statistický úřad sleduje, ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií ve zdravotnictví od roku 2003. Sběr dat se provádí za pomoci ročního výkazu E(MZ) 4-01, který je zasílán všem zdravotnickým zařízením v České republice. V roce 2013 dosáhla návratnost šetření 99,4 %. Následující analýza bude sledovat samostatné ordinace lékaře a lékárny. Samostatné ordinace lékaře zahrnují: - praktické lékaře pro dospělé (dále jen PL pro dospělé) - praktické lékaře pro děti a dorost (dále jen PL pro děti a dorost) - zubní lékaře - gynekology - lékaře specialisty (alergolog, oční lékař, urolog apod.) 1. Vybavenost informačními technologiemi V roce 2013 bylo osobním počítačem a připojením k internetu vybaveno 9 z 10 samostatných ordinací lékaře. Kvalita připojení však nebyla, ani v roce 2013, vysoká, neboť pouze 5 z 10 ordinací bylo připojeno k internetu vysokorychlostně. V případě lékáren je situace lepší. Téměř všechny lékárny měly v roce 2013 osobní počítač s připojením k internetu, přičemž 8 z 10 lékáren mělo současně vysokorychlostní internetové připojení. Od roku 2006, zaznamenáváme nárůst vysokorychlostního připojení o téměř 20 procentních bodů. Vlastní webové stránky měla v roce 2013 polovina lékáren, avšak pouze 3 z 10 samostatných ordinací lékaře. Také u tohoto indikátoru došlo, od roku 2006, k nárůstu podílu zdravotnických zařízení využívající tuto technologii. U lékáren došlo ke zdvojnásobení počtu a počet samostatných ordinací lékaře s webovými stránkami stoupl přibližně 3 x. Graf 1: Zdravotnická zařízení vybavená informačními technologiemi 1
Obecně lze říci, že vybavenost ordinací a lékáren sledovanými informačními technologiemi vykazuje kraj od kraje spíše minimální rozdíly. Závislost míry vybavenosti IT na poloze kraje tudíž nebyla zaznamenána. Za zmínku stojí např. rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu. V roce 2013 bylo nejvíce vysokorychlostně připojených ordinací ve Zlínském (61 %) a Olomouckém kraji (59 %), zatímco nejméně ordinací s vysokorychlostním připojením zaznamenal Plzeňský kraj (52 %). V případě vlastnictví webových stránek byl zaznamenán nejvyšší podíl samostatných ordinací lékaře s webovou stránkou v Praze (36 %), naopak nejnižší na Vysočině a v Karlovarském kraji (23 %). Ve vybavenosti a využívání informačních technologií však existují rozdíly napříč jednotlivými typy samostatných ordinací lékaře. Z celého šetření vycházejí nejlépe gynekologové, naopak rezervy vykazují zubní lékaři viz. graf č. 2. Graf 2: Samostatné ordinace lékaře vybavené informačními technologiemi, 2013 2. Internetová komunikace a vyhledávání informací V případě využívání internetu ke komunikaci a vyhledávání informací se nebere ohled, na jakém místě lékař/lékárník internet použil - zda v ordinaci, doma, v knihovně, internetové kavárně apod. V roce 2013 komunikovalo prostřednictvím elektronické pošty 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a téměř všechny lékárny (96 %). Internetová komunikace zaznamenává od roku 2006 pozvolný nárůst. Samostatné ordinace lékaře v nejvyšší míře komunikovaly prostřednictvím elektronické pošty se zdravotními pojišťovnami (71 %) a ostatní administrativou (65 %). S obchodními partnetry komunikovalo prostřednictvím elektronické pošty 60 % a s jinými zdravotnickými zařízeními 55 % ordinací. 49 % si vyměňovalo elektronickou poštu s pacienty a 25 % s lékárnami viz. graf č. 3. 2
U lékáren vedla elektronická komunikace s obchodními partnery (95 %). Téměř 90 % lékáren dále komunikovalo se zdravotními pojišťovnami, 87 % s ostatní administrativou a 81 % s jinými lékárnami. 72 % lékáren si vyměňovalo informace elektronickou cestou s pacienty/veřejností. Graf 3: Samostatné ordinace lékaře používající internet ke komunikaci, 2006-2013 % samostatných ordinací lékaře, které se zúčastnily šetření Internet za účelem elektronické komunikace je hojně využíván v rámci všech uvedených typů samostatných ordinací. Nejvyššího podílu 85 %, dosáhly v roce 2013 ordinace PL pro děti a dorost, těsně následované gynekology (87 %). Nejméně se dané činnosti věnovaly ordinace zubních lékařů (80 %) - viz. graf č. 4. Graf 4: Samostatné ordinace lékaře používající internet ke komunikaci, dle typu ordinace, 2013 % samostatných ordinací daného typu, které se zúčastnily šetření 3
Zdravotnické informace na internetu vyhledávalo v roce 2013 taktéž 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a většina lékáren (95 %), jejichž podíl byl velmi vysoký již v roce 2006 (92 %). Mezi samostatnými ordinacemi lékaře byly nejčastěji vyhledávány farmaceutické informace a informace o praktické medicíně (72 %). Informace z oblasti teoretické medicíny hledalo na internetu 70 % ordinací. Nejčastěji vyhledávanými informacemi ze strany lékáren byly v roce 2013 farmaceutické informace (94 %). Informace o teoretické medicíně vyhledávalo 62 % a informace o praktické medicíně 59 % lékáren. Také z pohledu jednotlivých typů samostatných ordinací lékaře bylo vyhledávání informací běžnou záležitostí, a sice ještě rozšířenější než elektronická komunikace. V roce 2013 byly tyto informace nejvyšší měrou vyhledávány opět PL pro děti a dorost (89 %), naopak nejnižší (ale i tak značný) podíl 78 % zaznamenali zubní lékaři viz graf č. 5. Graf 5: Samostatné ordinace lékaře používající internet k vyhledávání informací, dle typu ordinace, 2013 % samostatných ordinací daného typu, které se zúčastnily šetření 3. Vedení zdravotnické dokumentace Podíl samostatných ordinací lékaře, kteří vedli kartotéku se zdravotnickou dokumentací pacientů na disku svého počítače nebo data vkládali do elektronické zdravotní knížky na internetu, se během posledních 6 let prakticky nezměnil. V roce 2006 i 2013 vedlo zdravotnickou dokumentaci v nějaké elektronické podobě 7 z 10 samostatných ordinací lékaře. Jednoznačně používanější bylo vedení dokumentace v počítači, kterou využívalo 74 % ordinací, zatímco elektronickou zdravotní knížku na internetu dosud přijalo za vlastní pouze 12 % ordinací. Počítač k vedení zdravotnické dokumentace je v nejvyšší míře využíván ordinacemi gynekologů (82 %). Oproti tomu nejnižší podíl vedení zdravotnické dokumentace v počítači vykazují PL pro děti a dorost (67 %). Nejvyšší podíly za vedení zdravotnické dokumentace na internetu vykazovaly v roce 2013 ordinace PL pro dospělé (14 %). Naopak nejméně využívali tuto možnost zubní lékaři (8 %) viz. graf č. 6. 4
Graf 6: Samostatné ordinace lékaře používající IT k vedení zdravotnické dokumentace, 2013 4. On-line služby S rozvojem a rozšiřováním informačních technologií se objevuje stále více možností jak tyto technologie využívat ke zjednodušení komunikace s veřejností. Šetření ÚZIS sleduje on-line objednávání a on-line konzultace nabízené samostatnými ordinacemi lékaře. On-line objednáním se rozumí objednání se na vyšetření přímo z webové stránky zdravotnického zařízení prostřednictvím on-line formuláře, tzn. nejedná se o objednání prostřednictvím elektronické pošty. On-line konzultace je možnost zaslat prostřednictvím webové stránky dotaz zdravotnickému zařízení, které na tento dotaz odpoví buď elektronickou poštou, nebo odpověď zveřejní na webové stránce zdravotnického zařízení. V samostatných ordinacích lékaře je internet pro účely poskytování on-line služeb pacientům využíván velmi málo. V průběhu posledních 8 let však počet ordinací nabízejících zmiňované on-line služby pozvolna narůstá. Zatímco v roce 2006 se mohli pacienti objednat pomocí on-line formuláře do necelých 3 % ordinací, v roce 2013 již tuto možnost nabízelo téměř 9 % samostatných ordinací lékaře. Stejně tak podíl on-line konzultací týkajících se zdraví vzrostl z původních 3,5 % v roce 2006, na 11 % ordinací v roce 2013 viz. graf č. 7. Samostatné ordinace lékaře vykazovaly v jednotlivých krajích České republiky značné rozdíly v míře vedení vlastních webových stránek pro poskytování on-line služeb svým pacientům. Výrazně nad ostatními kraji dominovalo Hl. město Praha s podílem 12 % za on-line objednání se k lékaři a s 15 % za on-line konzultace. Nejnižší podíl u on-line objednávání vykázala Vysočina (6 %) a u on-line konzultací Karlovarský kraj (7 %). 5
Graf 7: Samostatné ordinace lékaře poskytující on-line služby na svých webových stránkách Z pohledu jednotlivých typů samostatných ordinací lékaře nabízelo, v roce 2013, možnost objednat se prostřednictvím on-line formuláře 15 % gynekologů. Naopak nejméně tuto službu,stejně jako u většiny ukazatelů, nabízeli zubní lékaři (5 %). On-line konzultace byly nejvíce nabízeny ze strany gynekologů (23 %). Vyšší podíl lékařů nabízejících on-line konzultaci byl zaznamenán také u PL pro děti a dorost (19 %). Naopak nejmenší podíl ordinací nabízejících pacientům on-line konzultace připadá na PL pro dospělé (8 %) a zubní lékaře (4 %) viz. graf č. 8. Graf 8: Samostatné ordinace lékaře poskytující on-line služby na svých webových stránkách, 2013 Celkově lze říci, že všechny typy samostatných ordinací lékařů zaznamenávají pozvolný nárůst využívání informačních technologií ve své praxi. 6
Stejně jako v předešlých letech, také v roce 2013, nejlépe využívali informační technologie gynekologické ordinace, naopak největší rezervy vykázaly zubní ordinace. Přesto, meziroční nárůst ukázal zajímavý posun u obou typů ordinací. Zatímco gynekologické ordinace, v roce 2013, zvítězily v zavádění vlastních webových stránek a s tím souvisejících pokročilejších služeb - nabídkou on-line objednávání a on-line konzultací. Zubní ordinace zvítězily s největším meziročním nárůstem u vybavenosti počítačem s přístupem na internet, potažmo v zavádění vysokorychlostního internetu a v meziročním nárůstu vedení zdravotní dokumentace na počítači. 7