Adax Zařazení: třída savci, řád sudokopytníci, čeleď turovití Zeměpisné rozšíření: Afrika (kdysi celá Sahara, dnes malé území v S Nigeru) Potrava: tráva, byliny, listy keřů Adax žije v nehostinné a vyprahlé krajině pouští a polopouští. K životu v tomto prostředí je ale výborně přizpůsoben světlé zbarvení srsti mu pomáhá lépe snášet sluneční světlo a také dokáže perfektně hospodařit s vodou. Nemusí totiž každý den pít a vystačí mu tekutiny obsažené v potravě trávě a bylinách, které sní. Také pro pohyb v písku je skvěle přizpůsoben má široká kopyta, která brání proboření. Adaxové žijí v málo početných skupinkách, ve volné přírodě jsou na pokraji vyhubení. Hroznýšek pestrý Zařazení: třída plazi, řád šupinatí, čeleď hroznýšovití Zeměpisné rozšíření: Afrika (Egypt až severní Tanzanie), Jemen Potrava: malí savci a ještěrky (mláďata se živí hmyzem) Hroznýšek dosahuje délky 1 m a je tak menším příbuzným hroznýšů, kteří žijí v Americe, Africe i Asii. Je to jeden z nejvýrazněji zbarvených zástupců hroznýšovitých má žlutavou základní barvu a hnědé až rezavé skvrny. Není jedovatý. Dny tráví hroznýšek pod zemí a v noci vylézá za potravou. Daman skalní Zařazení: třída savci, řád damani, čeleď damanovití Zeměpisné rozšíření: jižní Afrika Potrava: části rostlin (tráva, byliny, listy) Damani tvoří samostatnou skupinu, která má vývojově blízko ke slonům. Vypovídá o tom stavba mozku, drápů podobných kopýtkům a chrup s horními řezáky přeměněnými v krátké kly. Damani jsou velice obratná zvířata dokážou se mrštně pohybovat po stromech i skalách. Špatně regulují svou tělesnou tepotu, a tak se v noci, když je chladno, všichni namačkají do jedné nory a ráno se zase rádi vyhřívají na slunci. Rodinné skupiny damanů jsou poměrně početné čítají až 80 členů. Vedoucí samec často hlídkuje opodál rodiny a ostrým hlasem upozorňuje zbytek skupiny na případné nebezpečí. Jeřáb panenský Zařazení: třída ptáci, řád krátkokřídlí, čeleď jeřábovití Zeměpisné rozšíření: Afrika, Asie (Střední Asie od Černého moře po SV Čínu, zimuje v jižní Asii a severní Africe) Potrava: rostliny i živočichové (semena, měkkýši a další bezobratlí) Jeřábi mají štíhlé tělo, dlouhý krk a nohy, ostrý a rovný zobák. Jeřáb panenský má prodloužená ocasní pera a splývavá pera na hrudi a v týle. Jeřábi žijí v trvalých párech. Při cestách za potravou se jeřábi sdružují do hejn. Během migrace bývají loveni sportovními střelci. Jsou známí svými svatebními tanci v době námluv.
Manul Zařazení: třída savci, řád šelmy, čeleď kočkovití Zeměpisné rozšíření: Asie Potrava: hlodavci a jiní drobní obratlovci Manul je jediná divoká kočka s dlouhou srstí. Barva srsti je žlutohnědá s řídkými tmavými pruhy na hřbetě a ocasu. Vzrůstem je menší než běžná kočka domácí. Manul je skvěle přizpůsoben k pohybu v hlubokém sněhu, a to hustou a dlouhou srstí na břiše (2x delší než na hřbetě). V minulosti byli manuli loveni pro svou krásnou kožešinu. Dnes jsou zařazeni do Červeného seznamu ohrožených druhů. Manuli jsou samotářští. Během dne spí a v noci loví. Někdy přebývají i v opuštěných norách jiných zvířat. Bércoun africký Zařazení: třída savci, řád bércouni, čeleď bércounovití Zeměpisné rozšíření: JZ Afrika Potrava: rostliny i živočichové (bezobratlí hmyz) Toto malé zvířátko není, jak by se mohlo zdát, příbuzné s hlodavci. Patří do samostatného řádu afrických savců, kteří mají vývojově blízko k chobotnatcům. Bércouni žijí samotářsky. Čiperní jsou hlavně ve dne, kdy hledají potravu. K tomu používají svůj pohyblivý čenich, který slouží jako citlivý čichový nástroj. V noci se bércouni skrývají v mělkých podzemních chodbách. Pštros dvouprstý Zařazení: třída ptáci, řád pštrosi, čeleď pštrosovití Zeměpisné rozšíření: rovníková Afrika a západ jižní Afriky, vysazen v J Austrálii Potrava: převážně tráva, semena a listy, občas hmyz a malí obratlovci Pštros dvouprstý je největší žijící pták na světě. Je nelétavý, ale o to lépe je vybaven pro rychlý a vytrvalý běh. Dokáže vyvinout rychlost až 70 km/h, na delší vzdálenost vydrží běžet rychlostí 50 km/h. Pštrosi hnízdí na zemi, o vejce se stará samice se samcem společně. Vejce pštrosa dvouprstého jsou veliká kolem 15 centimetrů a váží až dva kilogramy. Fenek Zařazení: třída savci, řád šelmy, čeleď psovití Zeměpisné rozšíření: Afrika, Malá Asie Potrava: především malí savci (hlodavci), ptačí i plazí vejce a hmyz Fenek bývá nazýván také pouštní liškou. Je velice dobře přizpůsoben k životu v poušti. Nejnápadnější jsou jeho velké uši, které slouží k regulaci tělesné teploty. Jeho světlé zbarvení mu pomáhá odrážet sluneční záření. Aktivní je v noci a za soumraku, kdy se věnuje lovu kořisti. Fenkové žijí v početných skupinách, které čítají až několik desítek jedinců. Každá skupina zpravidla obývá jednu noru.
Ibis skalní Zařazení: třída ptáci, řád brodiví, čeleď ibisovití Zeměpisné rozšíření: Afrika, Střední východ Potrava: rostliny i živočichové (sarančata, brouci a další hmyz, malé ještěrky, mláďata ptáků, výhonky vodních rostlin, semena) Typickým znakem všech ibisů je dlouhý, mírně dolů ohnutý zobák, který používají k obstarávání potravy. Ibis skalní se od ostatních ibisů liší červenou kůží na obličeji a čepicí z dlouhých per na hlavě. Dnes je ibis skalní na hranici úplného vymření, jeho populace se odhaduje na 250 jedinců. V 17. století hnízdil dokonce i v Alpách, dnes žije většina ibisů skalních v Maroku. Hromadné vymizení těchto ibisů v Evropě bylo pravděpodobně způsobeno klimatickými změnami a přeměnou krajiny. Medojed Zařazení: třída savci, řád šelmy, čeleď kunovití Zeměpisné rozšíření: celá Afrika, Arabský poloostrov, Přední Asie Potrava: ptáci, menší savci, hadi, mršiny zvířat, ovoce, hlízy, med a larvy včel Medojed je malá šelma, která používá zajímavé obranné praktiky. Její dlouhé drápy jí pomáhají při potřebě se rychle zahrabat. Má volnou a silnou kůži s hustou drsnou srstí, která ji chrání před hadím uštknutím, včelím bodnutím, rohy antilop nebo zuby predátorů. Třetí obranou jsou nesnesitelně páchnoucí výměšky análních žláz. Zajímavostí je soužití medojeda s medozvěstkou malým ptáčkem, který se živí hlavně voskem a larvami divokých včel. Když medozvěstka objeví včelí hnízdo, křikem k němu zavede medojeda, který hnízdo rozhrabe a pochutná si na medu a hmyzu. Mangusta liščí Zařazení: třída savci, řád šelmy, čeleď promykovití Zeměpisné rozšíření: jižní Afrika Potrava: hlavně bezobratlí živočichové, občas i malí savci nebo ještěrky Mangusty mají dlouhé štíhlé tělo, krátké nohy a malé uši. Svou podobou připomínají spíše lasičku než lišku, jejíž název se objevuje v jejich druhovém jménu. Mangusty mění srst v závislosti na ročním období v létě mají srst krátkou a zabarvenou do červena, v zimním období světlejší a delší. Mangusty žijí v rodinných skupinách a obývají stálá území. Jsou aktivní ve dne, kdy se vyhřívají na sluníčku, a (podobně jako surikaty) vztyčeny na zadních končetinách pozorují okolí. Před nebezpečím se ukrývají v norách. Surikata Zařazení: třída savci, řád šelmy, čeleď promykovití Zeměpisné rozšíření: jižní Afrika Potrava: hmyz (všekazi, sarančata, kobylky), štíři, hadi, ještěrky, hlodavci Surikaty jsou společenská zvířata, která žijí v početných skupinách. V noci přebývají v podzemních norách namačkány jedna na druhou, aby zamezily ztrátě tepla. Během dne vždy několik členů kolonie vztyčeně na zadních hlídkuje, zatímco ostatní shánějí potravu.