Výroční zpráva PRAGUE TWENTY, o.p.s. za období od 1. 2. 2012 do 31. 1. 2013
Obsah: Úvod Posl{ní společnosti Z{kladní údaje, organizační struktura Činnost společnosti D{rci a medi{lní partner 2
Úvod posl{ní společnosti Obecně prospěšn{ společnost Prague Twenty (P20) byla založena v roce 2009, dvacet let od p{du komunismu ve střední a východní Evropě. Významnou n{plní její činnosti je poř{d{ní konferencí, odborných předn{šek a jiných vzděl{vacích akcí z oblasti politiky, společenských věd a kultury, za účasti špičkových zahraničních i dom{cích odborníků. Výběr témat konferencí sleduje především otevřené ot{zky vývoje české společnosti, ale i problematiku dalšího rozvoje Evropské unie, ot{zku mezin{rodní politiky a dalších z{sadních společenských témat. Prague Twenty si neklade za cíl propagaci jednoho myšlenkového směru či jedné ideologie. Je místem, kde se střet{vají a konfrontují různé n{zory, prezentované předn{šejícími z různých oblastí Evropy a světa, ale též předními českými řečníky. Cílem akcí je zvýšit kvalitu diskuse a prohloubit pozn{ní daných témat v české společnosti, s pozitivním dopadem na politický život v naší zemi. Publikační činnost Prague Twenty je zaměřena na vyd{v{ní sborníků z konferencí, odborných předn{šek a diskusních setk{ní. V další f{zi svého rozvoje zamýšlí Prague Twenty rozvinout vzděl{vací činnost, zaměřenou na zpracov{ní vybraných výzkumných témat kolektivem špičkových studentů a d{le by se chtěla zabývat poradenskou činností v oblasti politiky, společenských věd a kultury. Prague Twenty je financov{na z darů soukromých osob, případně využív{ příjmů z doplňkové činnosti. Prague Twenty založil Vladimír Dlouhý, bývalý ministr hospod{řství a ministr průmyslu a obchodu České republiky v devades{tých letech. <<<<<<<<<<<<<<<.. Vladimír D l o u h ý předseda spr{vní rady Prague Twenty, o.p.s. 3
Z{kladní údaje, organizační struktura Prague Twenty, o.p.s. Tržiště 366/13 118 00 Praha 1 www.praguetwenty.com IČ: 28937503 DIČ: CZ28937503 Č. účtu: 2102370685/2700 Počet zaměstnanců: 1 (pracovní poměr založený jmenov{ním) Registrace společnosti: Rejstřík obecně prospěšných společností, vedený Městským soudem v Praze, oddíl O, vložka 671 Datum založení: 30. 6. 2009 Datum z{pisu: 11. 8. 2009 Zakladatel společnosti: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. Druh obecně prospěšné činnosti: - poř{d{ní konferencí, odborných předn{šek a jiných vzděl{vacích akcí v oblasti politiky, společenských věd a kultury za účasti špičkových zahraničních a dom{cích odborníků - poradensk{ činnost a podpora předn{škové a vzděl{vací činnosti v oblasti politiky, společenských věd a kultury - publikační činnost přev{žně související s konferencemi, odbornými předn{škami a jinými vzděl{vacími akcemi Předseda spr{vní rady: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. Spr{vní rada: Ing. Stanislav Bernard, Ing. Eliška Břízov{, Mgr. Jefim Fištejn, Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., RNDr. Luděk Niedermayer, Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., Libor Pešek a Karel Schwarzenberg. Předseda dozorčí rady: Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. Dozorčí rada: Ing. Karel Dyba, CSc., Ing. Lubomír Lízal, PhD. Ředitel společnosti: PhDr. Luk{š Kovanda 4
Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. V roce 1977 vystudoval VŠE, v roce 1982 postgradu{lní studium matematické statistiky a pravděpodobnosti na UK. V letech 1977-78 studoval na Katolické univerzitě v belgické Lovani. V letech 1989-1992 byl ministrem hospod{řství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 ministrem průmyslu a obchodu ČR. Po odchodu z politiky založil v z{ří 1997 konzultační firmu, působí jako člen mezin{rodního sboru poradců Goldman Sachs, k jeho klientům patří společnosti ABB, Chayton Capital a další. Předn{ší makroekonomii a hospod{řskou politiku na FSV UK a na VŠE. Je členem Výkonného výboru Trilater{lní komise, mezin{rodní rady poradců Illinois Institute of Technology v Chicagu a vědecké rady N{rodohospod{řské fakulty VŠE. V letech 2007-2008 působil jako člen Nez{vislé energetické komise vl{dy ČR, od roku 2009 je členem N{rodní ekonomické rady vl{dy ČR. Ing. Stanislav Bernard Jeden z nejvýznamnějších soukromých podnikatelů České republiky S. Bernard vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině a profesní kariéru zah{jil v roce 1980 jako konstruktér v Sigmě Dolní Benešov. Později působil jako vedoucí technického provozu ve firm{ch Prior SmOD Ostrava a Textil Opava. V letech 1990-1991 byl místopředsedou ONV v Opavě, zodpovědným za ekonomiku a současně byl ředitelem vydavatelské společnosti Region. Koncem roku 1991 se stal spolumajitelem a gener{lním ředitelem Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci. Je zakladatelem Českého svazu malých nez{vislých pivovarů a v letech 1993-1999 byl jeho prezidentem. V roce 1994 prosadil v Parlamentu ČR snížení spotřební daně z piva pro malé nez{vislé pivovary a tato z{konn{ úprava platí dodnes. Za probojov{ní této úpravy mu byl v roce 2000 Sdružením př{tel piva udělen titul Pivovarsk{ osobnost století. Získal rovněž historicky první titul Brand manager ČR roku 2000 v soutěži, organizované marketingovým magazínem Strategie, když tento titul mu byl udělen na z{kladě tajného hlasov{ní 150 odborníků z oboru. V Anketě Merkur získal cenu PR klubu České republiky Osobnost roku 2008. Ing. Eliška Břízov{ V roce 1984 vystudovala stavební fakultu ČVUT a nastoupila jako asistentka do Ekonomického ústavu ČSAV. Téhož roku se stala jednou ze zakl{dajících členů Prognostického ústavu ČSAV, kde pracovala jako vedoucí oddělení. Po mateřské dovolené byla zaměstn{na jako asistentka ministra hospod{řství ČSFR. Od června 1992 zast{vala funkci vrchní ředitelky kabinetu ministra průmyslu a obchodu ČR. Od roku 1997 pracuje v poradenské firmě svého manžela. Firma poskytuje služby klientům, jako je Goldman Sachs, ABB, Chayton Capital. Mgr. Jefim Fištejn Je v Česku žijící a česky píšící publicista, esejista a scén{rista; narodil se v Kyjevě. Vystudoval fakultu žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě v Moskvě a filologii na univerzitě ve Vídni. Od roku 1969 do roku 1980 žil v Praze, kde pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl donucen emigrovat do Vídně. Od roku 1981 do roku 1996 působil jako politický koment{tor rozhlasové stanice R{dio Svobodn{ Evropa /R{dio Svoboda (RFE/RL), kde se specializoval především na středoevropskou a východoevropskou oblast. V letech 1996 a 1997 byl šéfredaktorem Lidových novin. V současné době je ředitelem ruského vysíl{ní RFE/RL. Od devades{tých let působí jako externí spolupracovník rozhlasové stanice 5
ČRo6 a ČRo2. Jefim Fištejn je autorem četných politických čl{nků, koment{řů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku, d{le autorem několika knih a scén{řů k dokument{rním filmům. Vystupuje rovněž na odborných konferencích, diskusích a předn{šk{ch na vysokých škol{ch v České republice i v zahraničí. V roce 1995 získal Jefim Fištejn cenu Stříbrn{ křepelka Českého liter{rního fondu. Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. Vystudoval fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracoval jako psychiatr a vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a univerzitní učitel na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, jejímž byl děkanem v letech 1990-1997. V současné době je ředitelem Psychiatrického centra Praha a Centra neuropsychiatrických studií. Předn{šel na univerzit{ch v Kanadě a USA, působí ve vzděl{vacích institucích v D{nsku a v Rakousku. Je zasloužilým členem (fellow) britské Royal College of Psychiatrists, zakl{dajícím členem Učené společnosti České Republiky a mnoha mezin{rodních i dom{cích odborných společností. V letech 2007-2008 byl prezidentem Evropské psychiatrické asociace, v letech 2008-2009 prezidentem Federace evropských lékařských akademií. Publikoval na 100 odborných prací z oblasti psychoneuroendokrinologie, psychofarmakologie a psychiatrie. K hlavním dílům patří monografie Neuroendokrinologie v psychiatrii, Psychiatrie pro praktické lékaře a průkopnické pr{ce o psychotropním působení l{tek ovlivňujících metabolismus v{pníku v nervových buňk{ch. Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie a členem edičních rad časopisu Vesmír, zahraničních časopisů Neuroendocrinology Letters (honorary editor), International Journal of Psychiatry in Clinical Practice aj. Věnuje se také popularizaci vědy a publicistice. Statě, které publikoval v letech 1995-2001, zejména v Mladé frontě dnes a v Lidových novin{ch, vyšly pod n{zvem Úhel pohledu. Zn{mé jsou také jeho pravidelné rozhlasové hodinky v pořadu Host do domu na stanici ČRo 2, Praha, programy Radia CLASSIC FM, vystoupení v České televizi a pravideln{ rubrika v časopise Reflex. RNDr. Luděk Niedermayer Je absolventem University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova Universita), kde v roce 1989 ukončil studium Operačního výzkumu a teorie systémů. Po kr{tkém působení ve výzkumném ústavu a na universitě začal v roce 1991 pracovat ve St{tní bance Československé, předchůdci České n{rodní banky. Od roku 1993 byl ředitelem odboru řízení rizika a v roce 1996 se stal ředitelem sekce bankovních obchodů. V únoru 1996 byl presidentem republiky jmenov{n na 6 let do Bankovní rady ČNB. V této funkci i nad{le zodpovídal za obchody ČNB na dom{cím a devizovém trhu a podílel se i na pracích souvisejících s restrukturalizací bankovního sektoru. Od roku 2000 vykon{val funkci viceguvernéra ČNB a v roce 2002 byl jmenov{n na další 6leté období do funkce viceguvernéra. V roce 2008 mu vypršel tento druhý, dle z{kona poslední možný mand{t v Bankovní radě a od října 2008 se stal ředitelem v oddělení consulting společnosti Deloitte. V této pozici pracuje zejména v oblasti finančního průmyslu ve středoevropském regionu. Během své kariéry absolvoval řadu školení a st{ží u zahraničních institucí, a podílel se taktéž jako lektor na výukových programech. Působil taktéž jako poradce pro zahraniční centr{lní banky. Po finanční krizi v roce 1997 byl zapojen do pracovních skupin Bazilejské BIS, pracujících na konceptu zvýšení transparence na trzích a reprezentoval ČR v org{nech Evropské unie. Pravidelně publikuje v odborných i popul{rních časopisech. 6
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. V roce 1963 absolvoval FVL UK Praha, v roce 1972 ukončil odborné chirurgické vzděl{ní (II. atestace), v roce 1981 se stal kandid{tem věd, v roce 1986 byl jmenov{n docentem a v roce 1989 doktorem věd. V roce 1990 byl jmenov{n profesorem a přednostou III. chirurgické kliniky 1.LF UK v Praze byl jmenov{n v roce 1992. Je členem výboru České chirurgické společnosti, z{stupce České a Slovenské republiky ve výboru Evropské asociace hrudních chirurgů. Absolvoval, z profesního pohledu, významné zahraniční pobyty v Německu (dlouhodobě) a d{le kr{tkodobě v New Yorku, Pittsburghu, Torontu, Vídni, Moskvě, Lipsku a Uppsale. Publikuje časopisecky, zaměřil se na psaní odborných monografií (společně s kolegy celkem čtyři). Je rovněž autorem celost{tní učebnice. Manželka je promovan{ bioložka vědeck{ pracovnice. M{ 3 dcery. Libor Pešek Významný český dirigent byl ž{kem Karla Ančerla, V{clava Smet{čka a V{clava Neumanna na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru dirigov{ní. V ml{dí studoval hru na klavír, trombón a violoncello. V době gymnazi{lních studií začal hr{t jako pozounista ve svém vlastním jazzovém Orchestru Libora Peška. Později v roce 1958 založil Komorní harmonii. V letech 1965-69 Libor Pešek založil a řídil další komorní soubor Sebastian orchestr, se kterým stejně jako s Komorní harmonií úspěšně vystupoval i v cizině. Od roku 1970 hostoval u různých českých i zahraničních orchestrů. Byl přizv{n ke spolupr{ci s orchestry v Holandsku a kr{tce působil jako šéf Slovenské filharmonie v Bratislavě. V letech 1981-90 byl st{lým hostem České filharmonie. Vrcholem jeho kariéry bylo desetileté (1987-97) působení ve funkci uměleckého ředitele a šéfdirigenta Kr{lovského filharmonického orchestru v Liverpoolu (Royal Liverpool Philharmonic Orchestra), se kterým dodnes vystupuje jako čestný dirigent. V Anglii se Libor Pešek významně zasloužil o systematickou propagaci české tvorby, zvl{ště díla Josefa Suka. Od roku 1990 byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Nyní zast{v{ post hlavního dirigenta Českého n{rodního symfonického orchestru (od roku 2007), pravidelně pracuje s předními českými orchestry (Česk{ filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a další) a vystupuje v zahraničí. Při příležitosti st{tní n{vštěvy britské kr{lovny Alžběty II. v České republice v roce 1996 obdržel Libor Pešek Ř{d britského impéria. Téhož roku byl jmenov{n čestným členem Univerzity v hrabství Lancashire v Prestonu. V roce 1997 získal prestižní Cenu Classic a Medaili Za z{sluhy I. stupně (rovněž 1997) z rukou prezidenta V{clava Havla. Karel Schwarzenberg Narodil se jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie. V prosinci 1948 museli opustit republiku a uchýlit se do zahraničí. Ve Vídni a Štýrském Hradci studoval pr{va a v Mnichově lesnictví. Kvůli předčasné smrti svého adoptivního otce Jindřicha Schwarzenberga musel studia přerušit a začít hospodařit na rodinných statcích v Rakousku a Bavorsku. Jako předseda Mezin{rodního helsinského výboru pro lidsk{ pr{va se zejména v 80. letech zasazoval o dodržov{ní lidských pr{v v Evropě. O ot{zce lidských pr{v jednal v bývalém SSSR, v Bulharsku, v Kosovu a také u n{s. V rodinném sídle v Bavorsku založili společně s doktorem Vilémem Prečanem na podporu československého exilu a disentu Československé dokumentační středisko (archiv tehdy zapovězené literatury). Sbírka je dnes 7
souč{stí N{rodního muzea a je uložena v Praze. Na podzim roku 1989 se vr{til do vlasti a 10. července 1990 byl jmenov{n kancléřem prezidenta republiky. V roce 1992 vedl první delegaci OSCE do N{horního Karabachu po vypuknutí v{lky mezi Arménií a [zerb{jdž{nem. Z funkce kancléře odešel v roce 1992 v souvislosti s abdikací prezidenta V{clava Havla. V letech 1992 až 2004 se věnoval řízení rodinného podniku, tedy hlavně lesnictví a údržbě jemu svěřených pam{tek. Nad{le působil v řadě nadací, komisí a spolků, kde uplatňoval své dlouholeté zkušenosti z dlouholeté pr{ce v mezin{rodních vztazích. V sen{tních volb{ch v roce.2002 neúspěšně kandidoval v obvodu Strakonice, v listopadu 2004 byl ve volebním obvodu Praha 6 zvolen sen{torem, nominov{n byl US-DEU a ODA. 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenov{n ministrem zahraničí ČR, do vl{dy byl nominov{n Stranou zelených. Dne 8. července 2008 v této funkci podepsal s americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radarové z{kladny USA na území Vojenského újezdu Brdy. V červnu 2009 se stal spoluzakladatelem TOP 09, politické strany se středo-pravou orientací a stal se jejím předsedou. Karel Schwarzenberg byl v květnových volb{ch roku 2010 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a od 13. 7. 2010 je ministrem zahraničních věcí České republiky. 8
Činnost společnosti V daném období, tj. od 1. 2. 2012 do 31. 1. 2013, spolupoř{dala společnost Prague Twenty jednu odbornou konferenci (viz d{le). Tato skutečnost je zapříčiněna účastí Vladimíra Dlouhého v kl{ní o úřad českého prezidenta. Pro vysokou časovou n{ročnost kandidatury se nepodařilo uskutečnit větší množství semin{řů Prague Twenty. V průběhu roku 2012 se podařilo nav{zat partnerskou spolupr{ci Prague Twenty s nově vzniklým Aspen Institute Prague. Spolupr{ce byla pečetěna podpisem partnerské smlouvy na zač{tku roku 2013. Obsahem smlouvy je kromě jiného dohoda o společně poř{dané sérii semin{řů s n{zvem Prague Policy Talks organized by Aspen Institute Prague and Prague Twenty. Uskutečněné akce: 31. 10. 2012 Česk{ republika do roku 2018: Sto let samostatnosti Jedinou akcí, na níž se ve sledovaném období podílela o. p. s. Prague Twenty, bylo představení prezidentského volebního programu Vladimíra Dlouhého. Akce byla uskutečněna ve spolupr{ci se Společností pro rozvoj, propagaci a kultivaci demokracie v České republice a jako řečníci se jí kromě pana Dlouhého zúčastnily významné osobnosti českého veřejného života a z{roveň podporovatelé pana Dlouhého v prezidentském kl{ní, prof. Cyril Höschl, V{clav Cílek a doc. Jakub Cigler. 9
D{rci a medi{lní partner Společnost Prague Twenty, o. p. s., děkuje níže uvedeným d{rcům, kteří poskytli finanční dar na podporu její činnosti: Komerční banka, a. s. Vladimír Dlouhý Společnost Prague Twenty, o.p.s. rovněž děkuje společnosti MAFRA, a.s., zastoupené členy představenstva p. Romanem Latuske a p. Daliborem Balšínkem, za dlouhodobou spolupr{ci. 10