Připomínky České republiky k návrhu sdělení Komise o pojmu státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie Česká republika oceňuje úsilí, které Evropská komise věnovala přípravě konzultovaného návrhu sdělení Komise o pojmu státní podpory podle článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Česká republika je toho názoru, že předložený návrh obsahuje některé poměrně obecné a nejednoznačné pojmy. Za účelem zvýšení právní jistoty při aplikaci pravidel veřejné podpory by bylo vhodné tyto pojmy blíže vysvětlit či upřesnit tak, jak uvádíme níže. Ke konzultovanému materiálu navrhujeme sektorové zaměření v otázce výkladu pojmu veřejná podpora dle judikatury Soudního dvora Evropské unie. Dokument obsahuje kapitoly týkající se např. oblasti vzdělávání, zdravotní péče, apod., nicméně bylo by přínosné, aby se dokument více věnoval i jiným důležitým hospodářským odvětvím, tj. uvítali bychom rozšíření dokumentu o výklad specificky zaměřený na oblast sportu, dopravy, životního prostředí, energetiky, cestovního ruchu, apod. Doplnění by bylo přínosné z praktického hlediska, kdy členské státy posuzují veřejné podpory v rámci jednotlivých hospodářských oblastí. K jednotlivým bodům uvádíme následující: Bod 11 Doporučujeme v tomto bodě věnovat se podrobněji pojmu hospodářská jednotka, a zároveň upřesnit, co je tímto pojmem myšleno. Jedná-li se o problematiku jediného podniku, která je upravena nově také v Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18.12.2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, doporučujeme dát do souladu pojmosloví ( jediný podnik (single undertaking) ve srovnání s hospodářskou jednotkou (one economic unit). Pokud pojem hospodářská jednotka s pojmem jediný podnik nesouvisí, doporučujeme předložený návrh rozšířit právě o problematiku jediného podniku. Bod 14 a 16 V anglické verzi jsou nepřesně očíslované poznámky pod čarou č. 7 a 8. Bod 19 V souvislosti se zde uvedeným konstatováním o tom, že v některých případech i hospodářské činnosti vykonávané veřejnoprávními subjekty mohou být postaveny z důvodu neoddělitelnosti od nehospodářských činností vykonávaných stejným subjektem mimo pravidla veřejné podpory, bychom Evropskou komisi chtěli požádat o uvedení alespoň zásadních podmínek, jejich stručné shrnutí či upřesnění, kdy se lze tohoto konstatování domáhat, a to z důvodu vyloučení možného nevhodného či nesprávného aplikování uvedeného konstatování.
Bod 25 a bod 27 V uvedených bodech je analyzována situace, kdy podpora veřejným nemocnicím buď je postavena mimo režim veřejné podpory (bod 25), nebo naopak pod právní úpravu veřejné podpory spadá (bod 27). Rozdíly mezi těmito dvěma situacemi jsou ovšem popsány velmi stručně a neurčitě - pouze s odkazem na odměnu za službu, ať už přímou či nepřímou, a (ne)existenci určitého stupně soutěže. Bylo by možné blíže rozepsat, kdy je platba z pojištění za zdravotní služby považována za odměnu za službu (dle textu totiž nemusí probíhat platba za službu ani v jedné ze situací přímo od pacientů)? A kdy je prostředí, v němž veřejné nemocnice fungují, považováno za soutěžní? Bod 29 ve spojení s bodem 31 Vymezení podmínek, za nichž není poskytování vzdělávacích služeb považováno za hospodářskou činnost, je sice jednoduché a přehledné, ovšem v praxi se Česká republika potýká s problémem určení, kdy je ještě naplněna podmínka financování zpravidla či převážně z veřejného rozpočtu je možné v procentuálním vyjádření uvést, že se jedná o situaci, kdy veřejné prostředky dosahují 51 % a více? Bod 30 V závěru tohoto bodu je uveden výčet veřejných vzdělávacích služeb, které mohou při respektování zásad uvedených v bodě 29 představovat nehospodářské činnosti. Bližší podmínky, za nichž je toto splněno, však zmíněny nejsou. Je možné ve vztahu k jednotlivým uvedeným vzdělávacím službám rozpracovat stručně podmínky, za nichž se považují zásady za naplněné? Bod 32 Vzhledem k tomu, že v žádném dostupném dokumentu Evropské komise není blíže specifikováno, co se rozumí vzděláváním za účelem zvýšení množství a zlepšení kvalifikace lidských zdrojů, mohla by Evropská komise alespoň uvedením některých příkladů upřesnit, jaké vzdělávání sem spadá (pouze vzdělávání vymezené v bodech 29-30, nebo například také lifelong learning)? Bod 35 Je nezbytné lépe vymezit a identifikovat typy nemovitostí a zařízení, které mají spadat pod pojem infrastruktura. Tento pojem lze obecně chápat velmi široce (např. infrastruktura rekreačních/sportovních/zdravotnických( ) zařízení; pak by sem mohly spadat v podstatě jakékoli ekonomicky využívané budovy), nebo naopak úžeji (síťová infrastruktura, tzn. pouze komunikace, vodohospodářské sítě, energetické sítě atd). Pokud Evropská komise lépe nedefinuje okruh infrastruktur, jejichž financování spadá do posuzování veřejné podpory, vzniká zde obrovská právní nejistota a rizika různých výkladů napříč členskými státy. Bod 37 Zatímco v bodě 35 Evropská komise sděluje, že veřejná podpora je relevantní pro infrastrukturu provozovanou za účelem hospodářské činnosti, zde sděluje, že z veřejné podpory je vyloučena infrastruktura, která není využívána komerčně. Máme za to, že vymezení komerčních aktivit a ekonomických činností může být odlišné, jelikož orgány EU vytrvale konstatují, že i nekomerční (neziskové) aktivity mohou spadat do kategorie ekonomických.
Bod 39 Poslední věta vymezuje rozsah, v jakém se pravidla veřejné podpory vztahují na podporu u podniku, který současně vykonává hospodářské a nehospodářské činnosti a v případě, kdy je možné oddělit náklady a výnosy spojené s hospodářskými a nehospodářskými činnostmi. Je možné uvést, jak má být postupováno v případě, kdy náklady a výnosy nelze oddělit (srov. bod 19)? Nadto doporučujeme v případě smíšeného využití infrastruktury stanovit, zda v případě režijních nákladů na provoz infrastruktury, která slouží hospodářské i nehospodářské činnosti, lze procentuálně rozdělit tyto náklady s ohledem na míru využití pro konkrétní činnost. Na základě výše uvedeného doporučujeme v případě smíšeného využití infrastruktury dané ustanovení doplnit. Bod 40 V případě financování smíšeně využívané infrastruktury, kdy tato infrastruktura je k ekonomickým činnostem využívána v omezeném rozsahu, by se nemělo jednat o poskytnutí veřejné podpory (za podmínek v textu dále specifikovaných). Z textu není jasné, zda se uvedené týká financování výstavby/modernizace infrastruktury a/nebo financování provozu takové infrastruktury. Považujeme za vhodné tuto skutečnost jasně vymezit. Dále by mělo být výslovně potvrzeno, že financování omezeně vykonávaných ekonomických činností (do 15 % celkové roční kapacity dané infrastruktury) na takové infrastruktuře nezakládá veřejnou podporu. V této souvislosti navrhujeme uvést v poznámce pod čarou č. 54, aby hospodářské využívání infrastruktury bylo možné považovat za vedlejší, pokud kapacita přidělená každoročně na tuto činnost nepřesáhne alespoň 20 % (ideálně i více) celkové roční kapacity dané infrastruktury (místo navrhovaných 15%). K tomuto bodu dále žádáme o uvedení obecného doporučení Evropské komise, jak postupovat v případě, že subjekt (VO) neplánovaně vlivem vnějších podmínek přesáhne limit 15% celkové roční kapacity dané infrastruktury pro výkon ekonomických činností např. ve třetím roce od data poskytnutí podpory (výzkumný záměr se zpozdí ve své realizaci, nelze ho přerušit v polovině řešení - bylo by kontraproduktivní). Bude v takovém případě za korektní postup poskytovatele považováno 1) varovné upozornění, že překročil a v následujících letech musí opět limit dodržet (pokud se jednalo pochopitelně o nepatrné přesažení např. do úrovně 5%, nebo 2) odejmutí poměrné části dotace, která souvisela s výkonem činnosti, v rámci které byl uvedený limit přesažen, nebo 3) odejmutí celé dotace za nesplnění podmínek poskytnutí podpory (což však v kontextu řešených činností - realizace výzkumných záměrů často s překvapivými výsledky, které je třeba dále rozvinout nepokládáme za vhodné řešení)? Dále k tomuto bodu uvádíme, že není jasné, jakým způsobem se bude posuzovat rozsah vedlejších hospodářských činností výzkumných organizací? V tomto bodě se uvádí, že k příkladům vedlejších hospodářských činností mohou patřit některé výzkumné organizace, které příležitostně pronajímají své zařízení a laboratoře partnerům z průmyslu. Bude nutno v takovém případě, aby výzkumná organizace splňovala definici výzkumné infrastruktury? Posuzování rozsahu vykonávaných hospodářských činností se vztahuje v případě výzkumných organizací ke kapacitě výzkumné organizace nebo ke kapacitě pronajímané infrastruktury či ke kapacitě všech infrastruktur, které výzkumná organizace vlastní? Je vhodné vztahovat výkon hospodářských činností ke kapacitě výzkumné organizace? Co se v takovém případě rozumí kapacitou výzkumné organizace?
Rovněž by bylo vhodné vyjasnit případné rozdělení režijních nákladů na provoz takové infrastruktury, jak je uvedeno v předchozím bodě. V českém překladu je v první větě tohoto bodu uvedeno mimo oblast působnosti pravidel hospodářské soutěže, naproti tomu v anglickém znění je uvedeno outside the State aid rules. Žádáme tímto o opravu překladu ve znění mimo oblast působnosti pravidel státní (veřejné) podpory. Bod 46 Doporučujeme v tomto bodě stanovit, zda je zapotřebí ukazatele přičitatelnosti státu hodnotit kumulativně, nebo zdali stačí posouzení pouze jednoho, eventuálně některých z daných ukazatelů tak, aby bylo možno na základě těchto ukazatelů dojít k závěru, zda je opatření přičitatelné státu. Dále k odrážce iii) bodu 46 navrhujeme specifikovat, co je myšleno pod podmínkou: začlenění veřejného podniku do struktur veřejné správy. Znamená to, že musí být jeho existence a působnost vymezena např. zákonem, či delegačním aktem? Bod 50 V daném bodě se mluví o konkrétní úvěrové instituci (special credit institution), kterou z rozhodovací praxe (viz rozhodnutí State Aid NN 60/2009 Latvia Recapitalization of "The Mortgage and Land Bank of Latvia") vnímáme jako instituci, která vykonává pro stát specifické úkoly (specific tasks). Seznam úkolů musí být stanoven a definován v konkrétním právním dokumentu a musí být v souladu s pravidly pro veřejnou podporu. Special credit institution by měla vykonávat ostatní činnosti pouze, pokud přímo souvisí s úkoly, které jí byly státem svěřeny a nemůže poskytovat komerční služby, kterými by konkurovala soukromým subjektům na trhu. Máme za to, že při výkonu public development tasks pouhým prostředníkem státu takový výkon těchto úkolů nezakládá veřejnou podporu. Na základě výše uvedeného doporučujeme vyjasnit nesoulad s poslední větou bodu 50. Bod 51 Dáváme na zvážení, zda v tomto bodě neodkázat na Sdělení Komise (ES) o aplikaci článků 92 a 93 Smlouvy ES na holdingy veřejných orgánů (Bulletin ES 91984)(Application of Articles 92 and 93 of the EEC Treaty to public authorities' holdings), nebo došlo-li formulací zásad v návrhu tohoto sdělení k jeho zrušení, pak uvést v bodě 198. V této souvislosti by bylo vhodné začlenit do tohoto návrhu sdělení i zásady týkající se tzv. kapitálových injekcí, případně je takto výslovně označit dále v textu (např. v části 4.2.3). Bod 57 Přeložený text obsahuje nevhodnou a právně nejasnou formulaci běžnou částku na základě obecného systému. Doporučujeme tento pojem přeformulovat.
Bod 60 Doporučujeme vymezit pojem parafiskální poplatky, příp. podat výčet typů těchto poplatků, stejně tak vymezit pojem povinné příspěvky uložené státem. Bod 65 Navrhujeme do věty doplnit slovo státem, aby bylo zřejmé, z jakého důvodu nabývají prostředky povahu státních prostředků ( O státní prostředky se však jedná v případě, kdy poplatky hrazené soukromými osobami procházejí veřejnoprávním nebo soukromým subjektem, který je státem určen k jejich rozdělování příjemcům. ) Bod 66 V tomto bodě není zcela zřejmé užívání pojmů příplatek (surcharge) a poplatek ( charge ). Jedná se o synonyma, či došlo k záměně slov a má být užíván pouze pojem poplatek? Pokud bylo zamýšleno užívání obou pojmů, doporučujeme jejich vysvětlení. Část 4.1.2 Bod 74 Není jasné, jak se má ve smyslu základních pojmových znaků veřejné podpory chápat tvrzení, že: přímým příjemcem opatření může být podnik nebo subjekt (fyzická či právnická osoba) nevykonávající hospodářskou činnost. Je tímto myšleno, že přes příjemce, který nevykonává hospodářskou činnost, může plynout nepřímá výhoda na určitý podnik a je zapotřebí upravit právě (pouze) tento druhý vztah z pohledu veřejné podpory? Pokud je pro vnímání této části textu zapotřebí bližších souvislostí, doporučujeme upřesnit text ve smyslu rozhodnutí, na které je odkazováno. Bod 75 Na základě jakých kritérií je možné odlišit pouhé vedlejší hospodářské účinky, které nebudou představovat poskytnutí výhody, na této úrovni nepřímé, a co se tímto pojmem rozumí? Doporučujeme k tomuto pojmu uvést příklady. U dané problematiky bychom chtěli upozornit na to, zdali je nutné z pohledu aplikace pravidel veřejné podpory např. u podpory, která vede k nabytí určité věci, která je pak dále využívána na trhu k hospodářské činnosti (např. předmětná věc bude pronajímána za zvýhodněnou cenu), upravit vztah mezi primárním příjemcem a sekundárním příjemcem (v další úrovni představujících např. pronajímatele a nájemce), nebo je zapotřebí upravit pouze vztah mezi poskytovatelem a primárním příjemcem/nabyvatelem věci (budoucím pronajímatelem)? Nebo je zapotřebí tento vztah upravit tak, že v právním aktu poskytnutí podpory bude uvedeno, že nabytá věc nebude předmětem zvýhodněného pronájmu? Doporučujeme dále explicitně doplnit, že pokud příjemce podpory tendruje subdodávky prací na podpořeném projektu v souladu s pravidly zadávání veřejných zakázek, vysoutěžení subdodavatelé nezískávají žádnou nepřímou výhodu.
Bod 80 Chápeme toto ustanovení správně tak, že pokud stát/subjekt, jakožto orgán veřejné moci poskytne v rámci dotačního řízení finanční prostředky svému 100 % vlastněnému podniku, nelze v daném případ uplatnit princip soukromého investora, neboť tak jedná jako orgán veřejné moci v rámci např. regionální politiky a nikoliv jako hospodářský subjekt? Bod 85 Doporučujeme definovat pojem mimořádné okolnosti uvedený v tomto bodě. Dále doplňujeme, že příklad uvedený v tomto bodě (kdy mohou existovat mimořádné okolnosti, kdy se nemusí mít za to, že pořízení zboží nebo služeb orgánem veřejné moci je v souladu s tržními podmínkami, a to ani tehdy, uskuteční-li se za tržní cenu) může působit značnou právní nejistotu, a to především v situacích, kdy je docílena tržní cena, kterou považujeme za stěžejní ukazatel vylučující prvek zvýhodnění, přesto dle uvedeného příkladu není veřejná podpora jako taková vyloučena. V případě, že bude tento příklad v textu ponechán, doporučujeme ho argumentačně rozšířit o podrobnější vysvětlení. Bod 89 odrážka (3) Text v poznámce pod čarou naznačuje hodnoty, které jsou z pohledu skutečného ekonomického významu považovány za dostatečné a které nikoli. Jedná se ovšem spíše o ilustrativní údaje. Je proto možné uvést konkrétní minimální hodnotu, která je Evropskou komisí vnímána jako dostatečná pro naplnění uvedené podmínky (např. 30 %)? Bod 90 Doporučujeme v tomto bodě uvést příklad, aby byla popisovaná situace více zřejmá. Zároveň není jasné, jak prokázat, že žádný tržní subjekt nemůže zajistit předmětný příspěvek. Bod 94 Doporučujeme doplnit, kdy je nabídkové řízení dostatečně zveřejněné. Podle stávající úpravy (dle Sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (97/C 209/03) se uvádí, že nabídka je dostatečně zveřejněna, pokud je inzerována po přiměřeně dlouhou dobu ve vnitrostátním tisku, realitních novinách nebo jiných příslušných publikacích a prostřednictvím obchodníků oslovujících široký okruh možných kupujících. V této souvislosti upozorňujeme na to, že v praxi je problematické zajistit dostatečně dlouhou dobu zveřejnění, neboť veřejné subjekty v podmínkách České republiky se primárně řídí vnitrostátním právním předpisem, který je výchozí pro tuto oblast výchozí (právní úprava je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, v ustanovení 39 odst. 1 se uvádí, že záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup). Tím dochází v praxi také k situaci, že veřejné orgány nejsou dle vnitrostátních předpisů povinovány publikovat své záměry o nakládání s jejich majetkem v tisku. Tento způsob zveřejnění se může pro mnohé z nich jevit jako finančně a časově
náročně opatření. Pokud dojde k tomu, že se veřejný subjekt rozhodne zveřejnit takový záměr (jedná se spíše pouze o významnější případy, které jsou zveřejňovány na min. 2 měsíce, a to i v tisku a na internetových stránkách s realitami), není v praxi zcela jasné, v jakém tisku tu kterou nemovitost zveřejnit, zda je dostačující publikovat záměr v regionálním deníku spolu s povinným uveřejněním záměru na internetových stránkách daného veřejného subjektu, které jsou komukoliv přístupné. Otevírá se zde prostor pro uvážení veřejných orgánů, aby vyhodnotili, která nemovitost je hodna jakého zveřejnění. Bod 96 Z aplikační praxe vnímáme jako problematický pojem bezpodmínečné nabídkové řízení. Např. u projektů VaV je žádoucí stanovit specifické podmínky tak, aby došlo k efektivnímu využití peněz. Žádáme v tomto bodě o doplnění, jak postupovat ve specifických případech, ve kterých je formulování určitých podmínek nezbytností pro naplnění projektu. Co je myšleno pojmem zvláštní závazky ve prospěch orgánů veřejné moci nebo v obecném veřejném zájmu, které nebudou činit nabídkové řízení bezpodmínečné? Jak je možné hodnotit případy nabídkových řízení, které např. podmiňují využívání nemovitostí určitým způsobem (častý případ u nájemních vztahů, kdy má být nemovitost využívána určitým způsobem jako restaurace atp.). Bod 99 V tomto bodě se uvádí, že řízení, při kterém je zjevné, že věrohodnou nabídku je reálně schopen předložit pouze jediný subjekt, nelze nabídkové řízení považovat za soutěžní, a není tudíž možné mít za to, že náležitě stanoví tržní cenu. Co se myslí tím, že je zjevné, že věrohodnou nabídku je schopen předložit pouze jediný subjekt? Má v tomto případě Evropská komise na mysli výběrové řízení na míru? Jak bude hodnocena situace, kdy není zjevné, že nabídku předloží pouze jeden zájemce a dojde opravdu pouze k jediné nabídce v rámci proběhlého řízení, které bylo otevřené a dostatečným způsobem zveřejněné? Bude nabídnutá cena odpovídat ceně tržní a veřejná podpora bude vyloučena, protože nedojde k poskytnutí výhody? V této souvislosti není uvedeno, zda a jakým způsobem je možné cenu snížit, jak je uvedeno ve stávající úpravě Sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (97/C 209/03). Doporučujeme tento bod na základě výše uvedeného specifikovat. Bod 104 Co je myšleno požadavkem, že v závislosti na hodnotě transakce by se měla spolehlivost ocenění obvykle potvrdit provedením analýzy citlivosti, která posuzuje různé obchodní scénáře, vypracovává pohotovostní plány a porovnává výsledky alternativních metod ocenění? Jak rozlišit situace, kdy je takové posouzení již nezbytné? Může se jevit, že takové hodnocení ocenění způsobí administrativní a finanční zátěž pro veřejné orgány. Bod 108 Doporučujeme doplnit, v jakých případech budou doplňkové metody ocenění, jež vzájemně potvrzují zjištěný výsledek, vyžadovány a v jakých případech naopak vyžadovány nebudou.
Bod 116 ve spojení s bodem 112 Bod 112 se ve druhé větě zmiňuje o případu vzniku výhody v podobě získání úvěru za situace, kdy by pro dlužníka nebylo na trhu možné získat úvěr za jakoukoli úrokovou sazbu. Bod 116, který se k úvěrům blíže vyjadřuje, ovšem řeší tzv. referenční úrokovou sazbu. Lze proto doplnit, za jakých podmínek je samotné poskytnutí úvěru, bez ohledu na výši požadované úrokové sazby, vnímáno jako výhoda pro dlužníka, resp. jakým způsobem se toto prokazuje? K části 5 (Selektivita) Souhrnně k vymezení selektivity uvádíme, že možným případem veřejné podpory je i promíjení odvodů za porušení povinností právnických a fyzických osob nakládat s veřejnými prostředky stanoveným způsobem (porušení "rozpočtové kázně") na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci o poskytnutí dotace nebo na základě smlouvy uzavřené mezi soukromým subjektem a orgánem veřejné moci o poskytnutí dotace, jakož i promíjení souvisejícího penále. Uvítali bychom rozšíření návrhu sdělení o výklad této problematiky, respektive o vyjasnění aplikovatelnosti výkladu uvedeného v řadě bodů návrhu sdělení na tuto oblast (zejména se jedná o obdobné případy opatření daňového charakteru - viz např. body 124, 143 a násl., 170 a 171, 172 a násl. návrhu sdělení). Současně bychom uvítali rozšíření dokumentu o jednoznačný výklad problematiky promíjení odvodů za porušení rozpočtové kázně a promíjení souvisejícího penále ve vazbě na články 16 a 14 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Bod 143 Jak vyplývá z následného textu (zejména bod 144), znak selektivity byl vyloučen (i přes omezenou lokální či regionální působnost opatření) pouze u těch opatření, která měla daňový charakter. Za účelem vyloučení možného zavádějícího zobecnění (daňová povaha opatření v tomto případě podle nás sehrává podstatnou roli) proto navrhujeme na konci bodu 142 a v bodě 143 tuto skutečnost uvést (tj. zmínit, že tento závěr byl vyvozen u opatření daňové povahy). Část 5.4.1 Lze část týkající se družstevních společností aplikovat i na nakládání s majetkem tímto subjektem. Prokáže-li se splnění bodu 159, je vyloučena veřejná podpora i v jiných formách podpory (např. u převodu majetku za zvýhodněných podmínek, podpory na rekonstrukci bytových domů)? Bod 177 Doporučujeme v tomto bodě stanovit, zda je zapotřebí uvedené ukazatele hodnotit kumulativně, nebo zdali stačí splnění pouze jednoho z daných ukazatelů tak, aby bylo opatření selektivní. Bod. 196 odrážka (a) Vzhledem k tomu, že z rozhodovací praxe Evropské komise v souvislosti s posuzováním znaku ovlivnění obchodu uvnitř EU vyplývá, že jsou brány v úvahu dopady podpory na chování spotřebitelů/soutěžitelů z jiných (zpravidla sousedních) členských států, navrhujeme do textu odrážky (a) doplnit text ze zahraničí (znění celého textu: podpora nemá za následek přilákání poptávky nebo investic ze zahraničí do dotyčného regionu a nevytváří překážky pro usazování podniků z jiných
členských států ). Stávající znění by mohlo vést k mylnému výkladu, že rovněž pohyb tuzemské poptávky ve směru do daného regionu má vliv na vnitřní obchod EU. Bod 197 V tomto bodě jsou vyjmenovány faktory, které by měly být zvažovány při hodnocení lokálnosti opatření, které se týká financování lanovek a lyžařských vleků. Z uvedeného výčtu, ani z rozhodnutí, které je uvedeno v poznámce 262, není zcela jasné, jak tyto ukazatele vyhodnotit. Doporučujeme proto ustanovení více specifikovat. Bod 198 V bodě 198 je pak oznamováno zrušení některých dosud platných sdělení či oznámení, m.j. také sdělení o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci a sdělení Komise o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty se podrobně vyjadřují k veřejné podpoře u konkrétních druhů podpor, nikoli k pojmu veřejná podpora obecně, a navíc se v textu předloženého návrhu sdělení (zejména pokud jde o podporu při prodejích pozemků a staveb) z nich plynoucí podmínky poněkud ztrácejí a jsou obtížně dohledatelné, navrhujeme, aby k nim příslušející výklad byl v předloženém sdělení o pojmu státní podpora jasně označen (např. výčtem odstavců či jasným uvedením v názvu kapitoly/podkapitoly), popř. vyčleněn do zvláštní kapitoly či podkapitoly. Vyčlenění části textu této problematice by přispělo ke snazší orientaci pro uživatele. Obecná poznámka (ve spojení s bodem 198) návrh tohoto sdělení se v některých částech zabývá opatřeními konkrétní povahy, která mají svá specifika a jako taková vyžadují také zvláštní přístup z hlediska zkoumání přítomnosti veřejné podpory. Např. kapitola 5 se z převážné části věnuje pouze opatřením daňové povahy, která ovšem představují pouze určitou kategorii podpor. Vzhledem k tomu, že materiál má za cíl vykládat pojem veřejné podpory obecně, požadujeme jednotlivé znaky rozebrat na příkladech opatření různé povahy (nejen na opatřeních, která souvisejí se zdaňováním). Kapitolu 5 je vhodné v tomto směru doplnit o judikaturu či výklad k selektivitě i v jiných oblastech, než je oblast daní, popř. upřesnit, že kapitola 5 je věnována daňovým otázkám. K tomu doplňujeme, že struktura textu návrhu tohoto sdělení je v některých částech útržkovitá, tj. nezahrnuje celou problematiku vybrané oblasti (např. část 5.4.6 režim paušální daně u zvláštních činností). Bod 199 Dané ustanovení přináší značnou právní nejistotu pro orientaci v předpisech upravujících pravidla poskytování veřejné podpory. Z tohoto důvodu doporučujeme uvést všechny předpisy k veřejné podpoře, přinejmenším ty, u kterých ještě nebyla dokončena modernizace či nebyly revidovány, do souladu tak, aby nedocházelo k jejich kolizi. Domníváme se, že toto ustanovení může vést k právní nejistotě ohledně posouzení, která tvrzení obsažená v těchto předpisech, týkající se pojmu státní podpora, jsou skutečně protichůdná, a tedy mají být nahrazena. Dáváme na zvážení, pokud nelze předpisy (sdělení a rámce) revidovat, uvést alespoň taxativní výčet předpisů, u nichž k této protichůdnosti může dojít, v nejlepším případě pak konkrétní ustanovení, která mají být nahrazena. Jinak dojde k velkým nejasnostem ohledně použitelnosti těchto předpisů.
Vzhledem k tomu, že uvedené připomínky obsahují řadu otázek, jejichž zodpovězení by bylo přínosné pro aplikační praxi, bylo by vhodné, aby odpovědi na vznesené otázky byly uvedeny přinejmenším v doplňujícím dokumentu často kladených otázek, který by byl žádoucí pro řešení dalších otázek souvisejících s pojmem veřejné podpory. Technická poznámka K české verzi návrhu sdělení uvádíme, že by v celém textu namísto spojení státní podpora mělo být uvedeno spojení veřejná podpora, které vychází z vnitrostátní legislativy (tj. ze zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje).