Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Podìkování S podìkováním vìnujeme tuto knihu všem, kteøí nìjakým zpùsobem naplnili a obohatili naše vlastní smysly a životy tím, co nám øekli (nebo neøekli), ukázali (nebo neukázali), dali (nebo nedali) pocítit, prožít a zažít Stali se tak totiž souèástí našich životù a nás samých. V Olomouci 25. bøezna 2010 a Vìra Facová

ISBN 978-80-247-7306-3 (elektronická formátu PDF) (tištěná verze) Grada Publishing, a.s. 2012 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 8 3 MUDr. PhDr., PaedDr. Mgr. Vìra Facová a kolektiv ÈLOVÌK, JEHO SMYSLY A SVÌT Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4162. publikaci Spoluautoøi: t. è. studující Ondøej Fac prof. MUDr. Miroslav Heøman, Ph.D. MUDr. Zdenìk Hložek, Ph.D. MUDr. Martin Kaláb MUDr. Bohdan Køupka, Ph.D. MUDr. Petr Mlèák PhDr. Radko Obereignerù, Ph.D. Jiøí Šimonek, promovaný psycholog doc. MUDr. Rostislav Veèeøa, Ph.D. MUDr. Peter Wágner Recenzovali: prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc., UK Praha doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., UK Praha Odpovìdná redaktorka Drahuše Mašková Ilustrace MUDr. PhDr. Ilustrace na obálce Ing. Jiøí Románek Sazba a zlom Milan Vokál Grafický návrh a zpracování obálky Radek Krédl Poèet stran 256 Vydání 1., 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo Jiøí Románek, ISBN 978-80-247-2946-6

OBSAH 1. KRÁTKÉ SLOVO NA ÚVOD........................... 11 2. JAKAZÈEHOJSOUSMYSLYPOSTAVENYAJAKFUNGUJÍ....... 12, Ondøej Fac 2.1 Bunìèné receptory................................ 13 2.1.1 Rozlišení vlastního a cizího....................... 20 2.2 Rozdìlení smyslù................................ 22 2.3 Osud smyslových informací........................... 25 3. JAK JSME TO VIDÌLI KDYSI A JAK TO VIDÍME DNES.......... 37 Martin Kaláb 3.1 Zrak....................................... 37 3.2 Sluch....................................... 42 3.3 Èich....................................... 46 3.4 Chuť....................................... 47 3.5 Hmat, bolest a vnímání teploty......................... 48 4. DÍVÁME SE..................................... 50, Petr Mlèák, Radko Obereignerù 4.1 Èím a jak vidíme?................................ 51 4.1.1 Stavba sítnice.............................. 54 4.1.2 Z oka do mozku............................. 60 4.1.3 Pøídatné orgány oèní.......................... 64 4.2 Jak oko vzniká, roste a vyvíjí se pøed narozením................ 66 4.3 Vyšetøovací metody v rukou lékaøù a psychologù............... 68 Petr Mlèák, Radko Obereignerù, 4.3.1 Vyšetøení oèních lékaøù......................... 69 Petr Mlèák 4.3.2 Vyšetøení zraku v psychologii..................... 76 Radko Obereignerù 4.4 Když zrakové ústrojí neslouží, jak má..................... 82 Petr Mlèák 4.4.1 Refrakèní vady a vetchozrakost..................... 82 4.4.2 Onemocnìní víèek........................... 82 4.4.3 Onemocnìní slzného ústrojí....................... 84

4.4.4 Onemocnìní spojivky.......................... 84 4.4.5 Onemocnìní rohovky.......................... 85 4.4.6 Onemocnìní živnatky.......................... 85 4.4.7 Onemocnìní èoèky........................... 86 4.4.8 Onemocnìní sklivce........................... 86 4.4.9 Onemocnìní sítnice........................... 87 4.4.10 Onemocnìní zrakového nervu zelený zákal (glaukom)........ 90 4.4.11 Úrazy oka................................ 91 4.5 Mùžeme zrak ovlivnit (?)........................... 92 Petr Mlèák 4.5.1 Léèba refrakèních vad a vetchozrakosti................. 92 4.5.2 Léèba onemocnìní víèek........................ 93 4.5.3 Léèba onemocnìní slzného ústrojí................... 93 4.5.4 Léèba onemocnìní spojivky a rohovky................. 94 4.5.5 Léèba onemocnìní živnatky...................... 94 4.5.6 Léèba šedého zákalu.......................... 94 4.5.7 Léèba vybraných onemocnìní sítnice.................. 95 4.5.8 Léèba zeleného zákalu (glaukomu)................... 95 4.5.9 Léèba úrazù oka............................. 96 5. POSLOUCHÁME.................................. 97, Zdenìk Hložek, Radko Obereignerù 5.1 Èím a jak slyšíme?............................... 98 5.1.1 Zevní ucho............................... 99 5.1.2 Støední ucho.............................. 100 5.1.3 Vnitøní ucho.............................. 101 5.1.4 Z ušního boltce do mozku....................... 103 5.2 Jak ucho vzniká, roste a vyvíjí se pøed narozením............... 106 5.3 Vyšetøovací metody v rukou lékaøù a psychologù............... 109 Zdenìk Hložek, Radko Obereignerù, 5.3.1 Vyšetøení ušních nosních krèních lékaøù............. 110 Zdenìk Hložek, 5.3.2 Vyšetøení sluchu v psychologii.................... 115 Radko Obereignerù 5.4 Když sluch neslouží, jak má.......................... 115 Zdenìk Hložek, 5.4.1 Vývojové poruchy ušního boltce................... 116 5.4.2 Vrozená atrézie zevního zvukovodu.................. 116 5.4.3 Cerumen obturans........................... 116 5.4.4 Zánìty zevního zvukovodu...................... 116 5.4.5 Exostózy................................ 117 5.4.6 Cizí tìlesa ve vnìjším zvukovodu................... 117 5.4.7 Nádory vnìjšího zvukovodu a støedouší................ 117 5.4.8 Akutní serotubární katar........................ 117

5.4.9 Akutní zánìt støedního ucha...................... 118 5.4.10 Chronický hnisavý zánìt støedního ucha............... 118 5.4.11 Zánìty vnitøního ucha......................... 119 5.4.12 Degenerativní nemoci vnitøního ucha................. 119 5.4.13 Poranìní bubínku a støedoušních kùstek................ 119 5.4.14 Akutrauma............................... 119 5.4.15 Náhlá ztráta sluchu nejasné etiologie................. 120 5.4.16 Morbus Menièri (Menièrova nemoc)................. 120 5.4.17 Otoskleróza.............................. 121 5.4.18 Tinnitus (ušní šelesty)......................... 121 5.5 Mùžeme sluch ovlivnit (?).......................... 121 Zdenìk Hložek, 5.5.1 Sluchadla................................ 122 5.5.2 Kochleární implantáty......................... 124 6. A CO ROVNOVÁHA (?)............................ 126, Bohdan Køupka 6.1 Èím a jak vnímáme polohu a pohyb hlavy................... 126 6.1.1 Orgány polohy............................. 127 6.1.2 Orgány pohybu............................. 128 6.1.3 Z blanitého labyrintu do mozku.................... 128 6.2 Jak rovnovážné ústrojí vzniká, roste a vyvíjí se pøed narozením....... 129 6.3 Vyšetøovací metody v rukou lékaøù...................... 129 Bohdan Køupka, 6.4 Poruchy rovnováhy............................... 132 Bohdan Køupka 6.4.1 Nevestibulární závrať......................... 132 6.4.2 Vestibulární závrať.......................... 133 6.5 Mùžeme poruchy rovnováhy ovlivnit (?).................. 135 Bohdan Køupka 7. ÈICHÁME..................................... 137, Ondøej Fac, Radko Obereignerù 7.1 Èím a jak èicháme............................... 139, Ondøej Fac 7.1.1 Z nosu do mozku............................ 139 7.2 Jak èichové ústrojí vzniká, roste a vyvíjí se pøed narozením......... 141 7.3 Vyšetøení èichu................................. 142 Radko Obereignerù, 7.4 Poruchy a ovlivnìní èichu........................... 143

8. OCHUTNÁVÁME................................. 145 8.1 Èím a jak ochutnáváme?............................ 145 8.1.1 Z jazyka a ústní dutiny do mozku................... 146 8.2 Jak chuťové ústrojí vzniká, roste a vyvíjí se pøed narozením......... 147 8.3 Vyšetøení, poruchy a ovlivnìní chuťového èidla............... 147 9. DOTÝKÁME SE A DOTÝKAJÍ SE NÁS.................... 149, Bohdan Køupka 9.1 Co a jak vnímáme kùží (?)......................... 149 9.1.1 Z kùže do mozku............................ 152 9.2 Jak kùže vzniká, roste a vyvíjí se pøed narozením............... 156 9.3 Vyšetøovací metody v rukou lékaøù...................... 157 Bohdan Køupka 9.4 Když kožní èití neslouží, jak má........................ 160 Bohdan Køupka 9.4.1 Periferní poruchy citlivosti...................... 160 9.4.2 Centrální poruchy citlivosti...................... 161 9.5 Mùžeme kožní citlivost ovlivnit (?)..................... 165 Bohdan Køupka 10. PØÍKLADY ZOBRAZOVÁNÍ VYBRANÝCH SMYSLOVÝCH ORGÁNÙ A PORUCH SMYSLÙ............................... 166 Miroslav Heøman 11. ÈÍM, JAK A CO VNÍMÁME UVNITØ...................... 176 11.1 Propriocepce.................................. 176 11.2 Viscerocepce.................................. 178 12. VNÍMÁME BOLEST A SLAST.......................... 181, Rostislav Veèeøa, Peter Wágner 12.1 Co je to bolest a jak vzniká.......................... 182 12.2 Cesty bolestivých zpráv............................ 185 12.3 Bolí jen tìlo (nìkteré psychosomatické souvislosti bolesti)?......... 188 12.4 Co lze s bolestí dìlat?............................. 190, Rostislav Veèeøa, Peter Wágner 12.4.1 Farmakologická léèba bolesti..................... 191 Rostislav Veèeøa Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

12.4.2 A co placebo (?)........................... 196 12.4.3 Nefarmakologické možnosti ovlivnìní bolesti............ 198, Peter Wágner 12.4.3.1 Bolest a léèebná rehabilitace................. 201 Peter Wágner, 12.5 Vnímáme slast................................. 206 12.5.1 Mozek a slast.............................. 209 13. VNÍMÁME V ÈASE................................ 214 Vìra Facová,, Jiøí Šimonek 13.1 Pøed narozením a krátce po nìm........................ 215 13.2 První roky................................... 218 13.3 Rosteme dál.................................. 221 13.4 Jsme dospìlí a stárneme............................ 222 14. VJEMY ZKRESLENÉ A ŠALEBNÉ....................... 223 14.1 Šalebné vjemy a hypnóza........................... 226 14.2 Látky vyvolávající šalebné vjemy....................... 227 14.3 Jednoznaèné nejednoznaèno nebo nejednoznaèné jednoznaèno?..... 228 15. KRÁTKÉ SLOVO NA ZÁVÌR.......................... 232 16. LITERATURA................................... 233 17. SEZNAM ZKRATEK............................... 239 18. REJSTØÍK..................................... 241

/ 11 1. KRÁTKÉ SLOVO NA ÚVOD Vnímám vnímáš vnímáme Jak bìžná nám mohou pøipadat tato slova. Jak pøirozenì využíváme jejich náplò a obsah. Pozorujeme krajinu, druhého èlovìka nebo oblíbený film. Posloucháme hudbu, šumìní vody nebo zprávy v rádiu. Když zavøeme oèi, víme, v jaké poloze jsou naše ruce a nohy. Stovky a tisíce tìchto a podobných informací považujeme za zcela samozøejmé. Co se však dìje, než si uvìdomíme, na co se díváme a co to v nás vyvolává? Jak slyšíme? Jak vlastnì cítíme nìžný dotek a tvrdý pád, høejivé paprsky slunce, vùni jahod nebo sena? Smyslové vnímání, kterému se v knize vìnujeme, je bezesporu jednou ze zásadních podmínek života. Každý živý tvor (èlovìka nevyjímaje) je zcela závislý na okolním prostøedí, se kterým je v neustálé interakci, a komunikaci spojené s výmìnou látek, energií a informací. A hyne nejen bez pøíjmu potravy a vody, ale také bez pøíjmu informací, které nám zprostøedkovávají naše smysly. A právì na cestu za poznáním našich smyslù (a jak doufáme bez nesmyslù) vás nyní zveme. Je nám jasné, že naše kniha není a ani nemùže být úplná a dokonalá. Naším cílem bylo poodhalit a zpøístupnit biologické, lékaøské a psychologické poznatky o našich smyslech a to nejen tìch známých (jako jsou zrak, sluch, èich, chuť a hmat) tak, aby se jednalo o kompromis mezi èistì uèebnicovou, zcela populární a ryze vìdeckou formou. Proto také napø. literaturu uvádíme souhrnnì na konci knihy a neuvádíme pøesné citace pøímo v textu. Vìnujeme se sice prioritnì smyslùm lidským, ale nemohli jsme si obèas odpustit drobné srovnávací exkurze do oblasti smyslù zvíøecích. V kapitolách najdete také vývoj, nemoci, zpùsoby vyšetøení a léèby nìkterých smyslových orgánù. A okrajovì se vìnujeme i vnímání bolesti a slasti. Publikaci jsme koncipovali tak, aby z ní mohli vycházet studenti øady disciplín støedních a vysokých škol, kteøí se pøi svém studiu s oblastí smyslového vnímání setkávají. A nìkteré informace snad mohou zaujmout i absolventy pøíslušných oborù èi veøejnost se zájmem o danou tematiku. V Olomouci 25. bøezna 2010 a Vìra Facová

12 / Èlovìk, jeho smysly a svìt 2. JAK A Z ÈEHO JSOU SMYSLY POSTAVENY A JAK FUNGUJÍ, Ondøej Fac Rozeznávání, zachycování, pøijímání a zpracovávání informací z vnìjšího i vnitøního svìta organismu je jedním z rysù života. Jsou jím nadány jak bakterie èi jednobunìèní (prvoci, kvasinky apod.), tak složitìji organizovaní tvorové. U mnohobunìèných živoèichù (kam z biologického hlediska øadíme i èlovìka) zajišťuje zmínìné funkce specializovaná smyslová soustava. Vnímání percepce tedy zahrnuje nejen zachycení informací pomocí smyslù, ale také jejich pøijetí, zpracování a využití. Poznámka: Poèeštìný výraz percepce se užívá bìžnì. Latinský základ slova (perceptiô percepce, vnímání, pøijetí, vjem) je odvozen od percipere chytit. Vzhledem ke gigantickému množství pøicházejících informací nejsou ani nejjednodušší buòky, ani nejdokonalejší tvorové nikdy schopni zachytit a zpracovat veškeré nabízející se informace, ale pouze jejich omezený výbìr. Vnímání je vždy výbìrovým procesem. Platí však, že informace, na které jsou jednotlivé druhy nejcitlivìjší, odpovídají jejich potøebám. Napø. pro vèely je výhodné, aby vnímaly obrazy na kvìtinách viditelné pouze v UV svìtle, které je nasmìrují pøímo ke zdrojùm nektaru. Pro králíka, který tyto kvìty mùže také konzumovat, je toto vnímání zbyteèné. Musí ale být schopen zachytit pohyb lišky na okraji zorného pole, èehož si naopak vùbec nevšimne vèela. A èlovìk nezaregistruje ani jedno, ani druhé. Vnímání sice poskytuje obraz reality, není ale pouze výbìrové, nýbrž u každého individua také subjektivnì zkreslené. Vstupují do nìj navíc také uèení a vytvoøené pamìťové stopy (minulé zkušenosti). Staèí, aby napø. pes, zvyklý na velmi tvrdé zacházení, zaregistroval pohyb ruky a bude se bát nebo útoèit. Lhostejno, jestli mu chcete dát šunku nebo jej jemnì pohladit. Mimochodem ženy a dìti zvyklé na fyzické domácí násilí reagují podobnì na pøiblížení a vstøícné gesto se zpravidla stáhnou a ucuknou nebo strnou v oèekávání rány. Než se budeme vìnovat podrobnìji stavbì, funkci a poruchám jednotlivých velkých lidských smyslù, zastavíme se u nejmenší stavební a funkèní jednotky lidského tìla u buòky a jejího vnímání.

2.1 BUNÌÈNÉ RECEPTORY Jak a z èeho jsou smysly postaveny a jak fungují / 13 Buòka je nejen základní cihlou našeho tìla, ale je i realizátorem základních funkcí živé hmoty jako jsou rùst, pohyb, rozmnožování a dìdiènost, výmìna látek, energií a také informací. Lidské tìlo obsahuje øádovì více než 10 19 bunìk. Aèkoli se jednotlivé buòky výraznì liší velikostí, tvarem i svými speciálními funkcemi, je jejich základní stavební schéma obdobné. Struènì pøipomeòme, že všechny lidské buòky mají na povrchu bunìènou (plazmatickou) membránu.ta obklopuje vlastní vnitøní prostøedí buòky cytoplazmu, ve které leží specializované bunìèné organely (jádro, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex, ribozomy, cytoskelet apod.). Každá živá buòka je vybavena vlastním senzorickým aparátem, který jí umožòuje zachycovat a pøijímat informace z okolí, a je schopna také informace vysílat tedy komunikovat s okolím. Platí to bez výjimky pro všechny buòky. Bez této schopnosti by každá buòka byla dopøedu odsouzena k zániku. Nezbytnost komunikace pro život si dovolujeme opakovanì pøirovnat k nezbytnosti pøíjmu živin. Buòka, která nekomunikuje stejnì jako buòka, která nepøijímá živiny hyne. A v pøeneseném smyslu to možná platí i pro celého èlovìka. Shrnujeme, že komunikace mezi buòkami se odehrává dvìma typy bunìèných komunikaèních tokù : mezi buòkou a okolním prostøedím a mezi buòkami navzájem. Oba zmínìné komunikaèní toky jsou pro prospívání a existenci nejen samotných bunìk, ale celého mnohobunìèného tìla rozhodující. Jako pøíklad narušení obou komunikaèních tokù uveïme zhoubné nádorové buòky, které zaènou žít samy pro sebe, bez ohledu na to, co na to øíkají ostatní buòky a celé tìlo. Dùsledky takového poèínání urèité bunìèné populace jsou pro jedince doslova smrtící. Z okolí pøicházejí k buòkám stovky a tisíce rozmanitých informací. Každá buòka našeho tìla je však schopna pøijímat pouze urèité informace a reagovat na nì. Slovo urèité v pøedchozí vìtì vymezuje, že buòky nereagují na všechny signály, ale pouze na nìkteré. A jiným nevìnují pozornost (ignorují je). Tato senzorická specializace je nejvýraznìjší v pøípadì smyslových bunìk, které jsou úzce zamìøené na urèitý typ podnìtu (napø. èípek lidské sítnice reaguje jen na urèitou barvu svìtla). Jak jsme uvedli, zmínìná senzorická specializace se netýká jen úrovnì bunìk, ale i celého organismu. Smyslové orgány rùzných živoèichù totiž zachycují pouze ty specifické informace, které odpovídají jejich potøebám a prostøedí, kde žijí (a jiné mohou zcela ignorovat). Základní signály nebo zprávy, kterými buòky komunikují navzájem, jsou vesmìs velmi jednoduché (a vìtšinou pøedstavují chemické látky). Je však nutné signál nejprve na jedné stranì vyrobit a vyslat. Na druhé stranì pak zachytit a zpracovat

? 14 / Èlovìk, jeho smysly a svìt neboli pøevést mimobunìèný (extracelulární) signál na nitrobunìèný (intracelulární) a poté reagovat. Nebudeme se vìnovat poruchové bunìèné komunikaci. Mùže se však týkat produkce èi vysílání signálù (pak bychom použili pøímìr k situaci, kdy se možná v cizinì domluvit chcete, ale neumíte žádné slovíèko, popøípadì máte ještì ruce za zády a nemùžete je ke komunikaci použít) nebo pøíjmu a zpracování situace (pak je to pozice cizincù, se kterými se chcete domluvit a oni vám vùbec nerozumí, nebo dostanete nìco možná zajímavého, ale netušíte, k èemu to je, návod v cizí øeèi nechápete, a tak to odložíte nebo vyhodíte). Bunìèné signály mohou pùsobit na rùznou vzdálenost. Podle toho hovoøíme o pìti typech bunìèné signalizace (komunikace): Endokrinní komunikace patøí k velmi úèinným regulaèním mechanismùm. Endokrinnì aktivní buòka produkuje a do krve uvolòuje specifické pùsobky hormony, které se krevním obìhem dostávají i do vzdálených oblastí tìla, kde pùsobí na cílové buòky. Parakrinní komunikace se týká omezeného prostoru (øecké para znamená vedle ). Buòka produkuje signální látky s lokálním pùsobením (lokální regulátory), které pronikají do blízkého okolí producenta a ovlivòují sousední buòky. Neuronovì zprostøedkovaná komunikace je uskuteèòována prostøednictvím nervových bunìk (neuronù). Tyto buòky jsou schopné vytváøet, pøevádìt a transformovat signály v podobì elektrických potenciálù a rozvádìt je svými výbìžky na rùzné vzdálenosti (od zlomku milimetru až po více než jeden metr). Mezi jednotlivými neurony i na jiné cílové buòky je informace pøenesena pomocí chemické látky neuromediátoru (neuropøenašeèe). Kontaktní (dotyková, juxtakrinní) komunikace pùsobí na nejkratší vzdálenost (latinské juxta znamená tìsnì vedle, tìsnì u ). Buòky se kontaktují pøímo dotykem struktur na svých bunìèných membránách. Autokrinní komunikace se týká buòky samotné signály, které buòka vysílá, ovlivòují i ji samotnou a slouží ke zpìtnému sebeøízení (autoregulaci). Dalo by se øíci, že si tak buòka uvìdomuje, co pøesnì øekla svému okolí a kolik toho øekla. Pro ilustraci bychom zmínìné bunìèné komunikaèní typy mohli obraznì pøevést na nám známé úrovnì komunikace. Mùžete napsat dopis, ve kterém oznamujete, že pøijedete na kávu, a poslat ho tøeba na druhou stranu planety ( endokrinní komunikace na velkou vzdálenost pomocí nìjakého nosièe informace). Mùžete zvednout telefon a oznámit tutéž informaci (což je pøíkladem nervovì drátovì zprostøedkované komunikace ). V dobì bezdrátových technologií, e-mailu a SMS budou tyto pøíklady pro mnohé možná nesrozumitelné, ale ještì nedávno byly opravdu dopisy pouze listovní a telefony pouze propojené dráty. Pokud zavoláte z balkonu na své sousedy, že jdete na kávu, ať postaví vodu, je to obraznì parakrinní typ komunikace. Jestli vezmete do ruky balíèek kávy, zaklepete u sousedù, podáte jim ruku a øeknete, že jste tady, kávu máte, ale vodu, hrneèky, cukr a smetanu jste nebrali, je to pøímá dotyková komunikace. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jak a z èeho jsou smysly postaveny a jak fungují / 15 A pøi všech tìchto možnostech sami kontrolujete, co jste napsali, øekli, jestli to bylo jasné, srozumitelné nebo to máte zopakovat èi zesílit hlas (pøíklad autokrinní komunikace, sebereflexe a sebeøízení). ENDOKRINNÍ KOMUNIKACE krevní céva krev PARAKRINNÍ KOMUNIKACE NERVOVÁ KOMUNIKACE DOTYKOVÁ KOMUNIKACE AUTOKRINNÍ KOMUNIKACE Obr. 2.1 Typy komunikace mezi buòkami Ať již buòky komunikují jakýmkoli zpùsobem, je nejvìtší množství bunìèných senzorù kotveno v povrchové ohranièující struktuøe buòky v PLAZMATICKÉ (BU- NÌÈNÉ) MEMBRÁNÌ.