Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských věd Člověk v dějinách Ročník 1 Materiál číslo 9 Zpracoval Jindřich Štrobl
Český stát v 11. až 13. století Zlatá bula sicilská Křesťanství v přemyslovských Čechách Přemyslovci Vláda knížat Václava a Boleslava I. Boleslav II. a rod Slavníkovců Václav II., Václav III. Rudolf Habsburský Jan Lucemburský Karel IV. a Václav IV.
Přemyslovci zakladatelem rodu Přemyslovců byl kníže Bořivoj v polovině 9. století bájný původ odvozen od prvního českého vládce Přemysla oráče a jeho manželky kněžny Libuše vybudoval v Praze kamenný kostel, pro obchodní cesty i křesťanské účely nejdůležitější sídlem Přemyslovců se stalo hradiště Praha s vltavským brodem
Potomci a nástupci Bořivoje Bořivojův syn, Spytihněv I. uznal v bavorském Regensburgu podřízenost východofrancké říši Český stát a církevní organizace, tím začlenil do kulturní oblasti latinského Západu jeho bratr a nástupce Vratislav I. vystavěl pražský kostel sv. Jiří
Vratislav, Ludmila, Drahomíra rodinné vztahy měl dva významné syny Václava a Boleslava jejich matka Drahomíra je měla pouze zastupovat, vychováváni babičkou Ludmilou po smrti svého manžela, Bořivoje I. ale neodešla do ústraní, jak bylo zvykem vdov Ludmila se aktivně účastnila veřejného dění a zajistila převod vlády na své syny a vnuky, kteří nebyli tehdy dospělí údajně ji nechala zavraždit na hradišti Tetín (r. 921) vlastní šálou snacha Drahomíra
Vláda knížete Václava plnoletý, vzdělaný Václav se ujal vlády a posílil vliv křesťanství u nás kníže odolal ataku saského krále Jindřicha I., uhájil samostatnost v českých zemích přijetí křesťanství zajistilo Přemyslovcům politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách byl donucen se spojit se Saskem, založil kostel sv. Víta na Pražském hradě
Vláda knížat Václava a Boleslava I. Václav zemřel násilnou bratrovražednou smrtí ve (Staré) Boleslavi, září roku 935 na jeho místo nastoupil Boleslav I., spojil se s Otou I. nechal razit nejstarší české mince a vznikl Vyšehrad k obraně pražské kotliny
Vláda Boleslava II. Boleslav II. rozšířil přemyslovskou vládu po smrti svého otce Boleslava I. posílil postavení českého státu z nadvlády Řezna a Germánie založil první nezávislé pražské biskupství se souhlasem papeže a císaře s patronem Václavem v důsledku křesťanství byla svatořečena Ludmila s Václavem
Boleslav II. a rod Slavníkovců druhý pražský biskup Vojtěch kritizoval jeho vládu byl nucen odejít za země, mučednickou smrtí skonal v roce 997 v Pobaltí Boleslav II. na to vyvraždil celý jeho rod Slavníkovců v Libici, získal tak naprostou převahu
Zlatá bula sicilská Přemysl Otakar I. byl velmi úspěšný vojenský a diplomatický panovník roku 1212 císař Fridrich II. vydal listinu označenou dle pečeti Zlatá bula sicilská potvrdil českým vládcům dědičný královský titul bula ustanovila povinnosti českého krále k římským panovníkům
Český stát v 11. století rozpory mezi Přemyslovci ohrozily existenci českého státu kníže Oldřich se syny v bojích o Moravu (marka) zvítězil, tím zachoval přemyslovský rod Břetislav I. vyhlásil první český zákoník- Břetislavovy dekrety (proti pohanským zvykům)
Český stát v 11. století 2. část platil tzv. stařešinský řád tj. vláda nejstaršího člena rodu český stát od římsko - německého krále Jindřicha I., v léno jej získal Vladivoj Vratislav II, syn Břetislava I. prosadil zřízení biskupství v Olomouci a stal se králem (1085) polský král Boleslav Chrabrý ovládal většinu našeho území
Český stát v 11. století 3. část rozpory mezi Přemyslovci a vznik nových států v sousedství, Polska a Uher ohrozily Český stát probíhala vesnická kolonizace, podporovaná panovníkem, šlechtou i kláštery ke vzniku české šlechty jako společenského stavu došlo na konci 12. stol. šlechta se dělila na vyšší a nižší, s důležitou politickou silou
Václav II., Václav III. a Rudolf Habsburský
Václav II. jeho otec Přemysl umírá, je mu jen 6 let vězněn na Bezděze i matkou Kunhutou, převezen do Branibor v Čechách panuje bezvládí se správou české šlechty spolu s braniborským vévodou Otou dochází k drancování a loupežím braniborskými vojsky neúroda vyvolává hladomor a velké epidemie roku 1283 se Václav stal králem a získal zpět
Václav II. pozitivně ovlivnil správu země horním zákoníkem dobré vztahy s polskou šlechtou, vybrán na kandidáta o polský trůn za manželku si bere Polku Elišku Rejčku v Uhrách vymírá rod Arpádovců, zajišťuje tuto korunu pro svého syna Václava III., na 1 rok platidlo - pražský stříbrný groš z Kutné Hory Václav II. se bál bouřek, ďábla a koček
VÁCLAV III. 1305-1306 syn Václava II., zdědil polskou korunu po otci byl korunován jako Ladislav V., v Uhrách v roce 1306 zavražděn v Olomouci (16 let), konec 400 leté vlády Přemyslovců v Čechách jeho vrahem mohl být někdo z Habsburků zástupce české šlechty, rytíř Konrád z Botenštejna údajný pachatel snad i žárlivá manželka Viola Těšínská
Rudolf I. Habsburský, král kaše manželka Gertruda římskoněmeckým císařem zvolen roku 127 korunovace proběhla jen v Čechách v 66 letech je vdovec a 14letou Anežku z Burgundska pojme za druhou manželku pro zachování integrity rodu se Habsburkové vdávají a žení mezi sebou typickým znakem Habsburků je velký ret
Jana Lucemburský, Karel IV. a Václav IV. král cizinec násilně utlumil odpůrce z Korutancie spory s českou šlechtou, odmítala poslušnost králi v čele s Jindřichem z Lipé od roku 1318 vládne sama tzv. Domažlické úmluvy k vládnutí využíval poradce, vládu rozdělil na českou a zahraniční politiku vydal Inaugurační diplomy k určení vztahu mezi králem a šlechtou tzv. dualismus v Čechách často nepobýval, jen odprodával statky a čerpal finance nastal hospodářský úpadek, zmatek a ekonomika stagnovala nechal razit florény, první zlaté mince u nás padl v bitvě u Kresčaku roku 1346 Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal
Karel IV. vychován na Mělníku, Bezdězu a Francii první jméno Václav, po biřmování nové jméno Karel poslán otcem do severní Itálie, kde uspěl proti povstání v českých zemích zástupcem jeho syn - markrabě moravský Karel IV upevnil prestiž českého státu, když Pražské biskupství povýšil na arcibiskupství v roce 1346 byl korunován českým a německým králem byl přítelem papeže Klementa, ten nejprve jeho korunovační cestu do Říma komplikoval přesto se roku1355 stal římským císařem
Úspěšnost vlády Karla IV. byl nejvzdělanější panovník, studoval na Sorboně, znal pět jazyků úspěšný diplomat s týmem rádců, např. první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic Karel znal problematiku v českých zemích a roztříštěnost šlechty spojencem proti šlechtě byla církev a města autorem Majestás Carolina, sepsal právní limity pro šlechtu, nebyly akceptovány sepsal i svůj životopis Vita Caroli prosazoval bohémiocentrismus =centrem Čechy cítil se být Čechem (Přemyslovec po matce), Němci jej odsuzují označován Otec vlasti, podporoval církev, odporující šlechtu ne více než výboje uplatňoval sňatkovou politiku a tím svoje území nekrvavě rozšířil vznikly tj. ZEMĚ KORUNY ČESKÉ měl čtyři manželky Blanka z Valois, Anna Falcká s Falckou zemí, Anna Svídnická - Svídnická oblast a Alžběta (Eliška) Pomořanská a území Pomořan synové Václav a Zikmund
Rozvoj vzdělanosti a Karlova univerzita podporoval vzdělanost a roku 1348 zakládá v Praze Karlovu univerzitu, má 4 fakulty povznesl úroveň kultury a vzdělání v českých zemích, rozvíjel vzdělanost a literaturu Karel Iv. zajistil hospodářskou prosperitu v Čechách, ekonomický rozkvět země s podporou podnikání nastává velký nárůst rybnikářství, ovocnářství, chmelařství a vinařství, v zemědělství nové, neznámé plodiny, těžba stříbra v dolech u Kutné hory vzniká gotický sloh v kontaktu s Francií, povolán např. Matyáš z Arrasu zahájil stavbu chrámu sv. Víta a pokračovatelem byl Petr Parléř (Němec) Karel IV. nechal vystavět i hrady, náš nejznámější Karlštejn s kaplí sv. Kříže budoval města, lázně - Karlovy Vary, v Praze založeno Nové město pražské trhy (dobytčí, koňský, senný k obchodování) a Hladovou zeď Karlův most roku 1357 položen základní kámen i pro emauzský klášter s bohoslužbou ve slovanském jazyce český panovník byl shrbený, asi 175 cm vysoký, silná tělesná konstituce dědicem české a říšské koruny se stal prvorozený syn Václav druhý syn Zikmund obdržel Branibory a Uhry nejmladší syn Jan získal Zhořelecké území
VÁCLAV IV. (1378-1419) nevládne úspěšně jako otec, má jiný charakter a nedůvěřivý přístup k lidem nezvládá svoji prchlivost, neuměl jednat s lidmi, byl rozmazlován a často se opíjel rád se převlékal a chodil v utajení mezi lidmi, zplodil mnoho levobočků morové epidemie se dříve v Čechách příliš nevyskytovaly, za Václava postihly 18% obyvatelstva
Václav IV. 2. část nastal úpadek ekonomiky, Václav IV. ztratil spojence a měl spory s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna (Václav jej zajal, nechal vhodit do vody z mostu a utopit) také s Janem z Pomuku měl při, kvůli církevnímu majetku a zpovědi Václavovy manželky Žofie
Václav IV. 3. část této nepřehledné situace využila šlechta, vycítila bezbrannost krále a zajala Václava IV. pomohli mu bratři Jan Zhořelecký i Zikmund právem se stal po otci římským králem, do roku 1400, sesazen z trůnu a zůstal jen králem českým později se císařem a uherským králem stává Zikmund
Václav IV. 4. část dlouhodobý spor Václava i s papežem o dvojpapežství, na konci jeho vlády v Čechách chaos, rozbroje a úpadek státu na našem území lapkové a jejich bratrstva - rytíři zloději, lapkové útočili ze zálohy vedeni Janem Žižkou a jeho příslušníky
Použitá literatura a zdroje Prof. Ph.Dr. Petr Čornej, Dr.SC, Doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., PaeDr. František Parkan, PhDr. Milan Kudrys; Dějepis pro střední odborné školy; SNP pedagogické nakladatelství, akciová společnost v Praze 2003 Microsoft office 2010