Vládní návrh ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

Podobné dokumenty
10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 299 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 16.

Osnova: Zpracoval: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury dne

V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit!

EIA A NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA. Diskuzní setkání Stavebního fóra - 4. června 2015

Ing. Petr Slezák. Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2015 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 19 Rozeslána dne 6. března 2015 Cena Kč 83, O B S A H :

Zákon č. 100/2001 Sb.

ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Díl 1 Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I. Díl 1 Úvodní ustanovení. Předmět úpravy

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ

METODICKÝ DOKUMENT 1. DŮLEŽITÉ ZMĚNY V RÁMCI NOVELY EIA TÝKAJÍCÍ SE NAVAZUJÍCÍCH ŘÍZENÍ

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí PO NOVELE

Vládní návrh ZÁKON. ze dne..2018,

EIA PO NOVELE Pro stavební úřady

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 573/2

Srovnávací tabulka pro posouzení implementace předpisu Evropské unie

EIA Posuzování vlivů na životní prostředí

11. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění volební zákony a některé další zákony

Změna Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 173/0

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna stavebního zákona. Čl. I

ZÁKON ze dne 5. září 2017, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 782 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 18.

N Á V R H. ZÁKON ze dne 2012, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. II. Přechodná ustanovení

Novela zákona č. 183/2006 Sb.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 669 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

Územní studie Regulační plán

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

1a ) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vodní zákon - velká novela stavebního zákona a poplatková novela

ZÁKON ze dne 2008, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ČÁST PRVNÍ. Čl. I Změna zákona o střetu zájmů

Vzájemná vazba mezi zákonem o integrované prevenci, stavebním zákonem a zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Návrh na pořízení ÚP se podává u obce.

ZÁKON. ze dne 2017, ČÁST PRVNÍ. Změna stavebního zákona. Čl. I

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období. Pozměňovací návrh. poslance. Otto Chaloupky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 950 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 28.

Čl. II. Přechodná ustanovení

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: ODŮVODNĚNÍ

Novela stavebního zákona

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 523 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 2.

bnt attorneys-at-law s.r.o. Novela zákona o EIA Mgr. Tomáš Běhounek advokát, partner V Praze dne 4. června 2015

Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu 526/2006 Sb.

REGIONSERVIS konference o územním plánování a stavebním právu

Stavební právo 2 ROZHODOVÁNÍ O ÚZEMÍ. Filip Dienstbier

USNESENÍ č. 48 A výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 13. schůze dne 15. června 2011

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice. DÍL 1 Úvodní ustanovení

STAVEBNÍ ZÁKON. Připravovaná novela SZ. Základní změny v právní úpravě při posuzování umístění záměrů. Mgr. Jana MACHAČKOVÁ

526/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice. DÍL 1 Úvodní ustanovení

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 8 ) 189 občanského zákoníku..

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

N á v r h ZÁKON. ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Pořizování územního plánu

9. funkční období. Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

8. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

526_2006_sb.txt. kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

226/2003 Sb. ZÁKON. Služby v oblasti BOZP a PO

D Regulační plán Obsah regulačního plánu

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A STROJOVĚ ČITELNÝ FORMÁT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE METODICKÁ POMŮCKA

Problematika územního rozhodování

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 352 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 16.

ČÁST PRVNÍ Změna stavebního zákona. Čl. I

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

ÚZEMNÍ ROZHODOVÁNÍ s důrazem na změny v souvislosti s velkou novelou stavebního zákona a prováděcích vyhlášek. Mgr.

ČÁST PRVNÍ. Změna stavebního zákona. Čl. I

STAVEBNÍ ZÁKON. Umisťování staveb po novele SZ a zákona EIA. Mgr. Jana MACHAČKOVÁ

350/2012 Sb. ZÁKON. ze dne 19. září 2012,

N á v r h ZÁKON. ze dne ,

Zákony pro lidi - Monitor změn ( Návrh ZÁKON. ze dne 2016,

Novela zákona č. 100/2001 Sb. (a souvisejících zákonů)

Návrh. ZÁKON ze dne 2010, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 503 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 23.

ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 257 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 6.

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) Mgr. Daniel Brix

9. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

ZÁKON. ze dne 2011, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o rozhodčím řízení. Čl. I

ZÁKON ze dne 2017, ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona. Čl. I

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

N á v r h ZÁKON. ze dne. 2018,

ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb., vyhlášky č. 617/2004 Sb., vyhlášky č. 277/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2012 Sb.

Transkript:

Vládní návrh ZÁKON ZE DNE 2014, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. I Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009, zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb. se mění takto: 1. V 3 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: g) navazujícím řízením takové řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů 1a), které povoluje umístění nebo provedení záměru posuzovaného podle tohoto zákona, h) veřejností jedna nebo více osob, i) dotčenou veřejností 1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech, 2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle 7 odst. 6, nebo pokud jde o právnickou osobu, kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob, j) podporující podpisovou listinou listina s podpisy nejméně 200 osob. 1a) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění 1

pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.. CELEX: 32011L0092 2. V 4 odst. 1 písm. b) se za slova kategorii I, vkládají slova které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména. CELEX: 32011L0092 3. V 4 odst. 1 písm. c) se za slova je-li uvedena, nebo vkládají slova které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména. CELEX: 32011L0092 4. V 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: f) změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle 9a odst. 4 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí; tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. CELEX: 32011L0092 5. V 6 odst. 7 zní: (7) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.. CELEX: 32011L0092 6. 7 včetně nadpisu zní: 2 7 Zjišťovací řízení (1) Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v 4 odst. 1 písm. a) je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace, a to se zřetelem na a) povahu konkrétního záměru nebo druh záměru, b) faktory životního prostředí uvedené v 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny, c) současný stav poznatků a metody posuzování. (2) U záměrů a změn záměrů uvedených v 4 odst. 1 písm. b) až f) je cílem

zjišťovacího řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona. Je-li výsledkem takového posouzení zjištění, že záměr má být posuzován podle tohoto zákona, je předmětem zjišťovacího řízení také upřesnění podle odstavce 1. (3) Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle zásad uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Při určování, zda záměr nebo změna záměru může mít významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřad vždy k a) povaze a rozsahu záměru a jeho umístění, b) okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II, c) obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků. (4) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 60 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle 16. Odůvodněný písemný závěr zašle příslušný úřad oznamovateli a zveřejní jej podle 16. (5) Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 má být posuzován podle tohoto zákona, vydá o tom usnesení, které je prvním úkonem v řízení. Příslušný úřad vyhotoví odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4 a B.I.6 přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se řídil při hodnocení zásad uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Usnesení se pouze poznamenává do spisu. (6) Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. V rozhodnutí se uvedou základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4 a B.I.6 přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se příslušný úřad řídil při hodnocení zásad uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Rozhodnutí se zveřejňuje způsobem podle 16 a doručuje veřejnou vyhláškou. Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovatel a dotčená veřejnost uvedená v 3 písm. i) bodě 2. Splnění podmínek podle 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnost v odvolání. (7) Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu a příslušný úřad neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k němu, může v odůvodněném písemném závěru zjišťovacího řízení stanovit, že dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení se považuje za dokumentaci. V opačném případě příslušný úřad na základě vyjádření podle věty první v odůvodněném písemném závěru zjišťovacího řízení stanoví rozsah dopracování oznámení tak, aby mohlo nahradit dokumentaci. (8) V odůvodněném písemném závěru zjišťovacího řízení může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné. (9) Dotčená veřejnost uvedená v 3 písm. i) bodě 2 je oprávněna podat žalobu k ochraně veřejného zájmu proti rozhodnutí příslušného úřadu vydanému ve zjišťovacím řízení, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona. Ustanovení 66 odst. 6 soudního řádu správního se nepoužije. 3

(10) O žalobě proti rozhodnutí vydanému ve zjišťovacím řízení rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu. Dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí soudu o žalobě, nelze vydat ani vykonat rozhodnutí v řízeních, ve kterých se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení záměru.. CELEX: 32011L0092 7. V 8 odst. 3 zní: (3) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě úřad nepřihlíží.. CELEX: 32011L0092 8. V 9 odst. 8 zní: (8) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření k posudku ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm, popřípadě se k němu vyjádřit na veřejném projednání podle 17. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty úřad při dalším postupu nepřihlíží.. CELEX: 32011L0092 9. Za 9 se vkládají nové 9a až 9e, které včetně nadpisů znějí: 9a Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle 17 a vyjádření k nim uplatněných závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ve lhůtě do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (2) Příslušný úřad zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zajistí jeho zveřejnění podle 16. (3) Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů. Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení podle těchto předpisů. Platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o 5 let, a to i opakovaně, pokud oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů 1a). 4

(4) Nejméně 30 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení předloží oznamovatel příslušnému úřadu dokumentaci pro příslušné navazující řízení včetně úplného popisu případných změn oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko. Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné závazné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání. Tyto změny jsou předmětem posuzování podle 4 odst. 1 písm. f) tohoto zákona. Jestliže nedošlo ke změnám záměru podle věty druhé, příslušný úřad závazné stanovisko nevydá a tuto skutečnost sdělí oznamovateli a správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení. Nesouhlasné závazné stanovisko může příslušný úřad vydat také tehdy, pokud dokumentace podle věty první nebyla předána včas nebo pokud popis případných změn není úplný. (5) Příslušný úřad vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru vždy, pokud je navazujícím řízením územní řízení, stavební řízení, a dále také v případě, že navazujícím řízením je řízení o změně stavby před jejím dokončením. Navazující řízení 9b (1) Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení zveřejňuje postupem podle 25 správního řádu spolu s oznámením o zahájení řízení a) žádost spolu s upozorněním, že se jedná o záměr posouzený podle tohoto zákona, případně záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, spolu s informací, kde lze nahlédnout do příslušné dokumentace pro navazující řízení, b) informace o předmětu a povaze rozhodnutí, které má být v navazujícím řízení vydáno, c) informace o tom, kde se lze seznámit s dokumenty pořízenými v průběhu posuzování, které byly zveřejněny podle 16, d) informace o podmínkách zapojení veřejnosti do řízení podle 9c odst. 1 a podle zvláštních právních předpisů, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom zda a případně v jaké lhůtě může veřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízení podle 9c odst. 3 a 4. Informace se považuje za zveřejněnou vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který navazující řízení vede. Informace musí být vyvěšena po dobu 30 dnů. (2) Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení v součinnosti s dotčenými orgány poskytne na žádost žadatele o vydání rozhodnutí v navazujícím řízení kdykoliv před jeho zahájením předběžnou informaci o požadavcích na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí. Poskytnutá předběžná informace platí 1 rok ode dne jejího vydání. (3) Navazující řízení se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu. 5

(4) Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení zajistí v průběhu řízení zpřístupnění a) vyjádření a závazných stanovisek dotčených orgánů, která byla vydána pro účely navazujícího řízení, b) jiných podkladů pro vydání rozhodnutí, považuje-li to správní orgán za účelné. (5) Správní orgán při svém rozhodování v navazujícím řízení, pokud jde o podklady pro rozhodnutí, vychází také z dokumentace, popřípadě oznámení, připomínek veřejnosti, vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle 13, sdělení příslušného úřadu podle 9a odst. 4 a výsledků veřejného ústního jednání, bylo-li konáno. 9c (1) Veřejnost může v navazujícím řízení uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací podle 9b odst. 1 na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení lhůtu delší. (2) Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede i vypořádání připomínek veřejnosti. (3) Pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízení vede, do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle 9b odst. 1, stává se účastníkem navazujícího řízení též a) obec dotčená záměrem, nebo b) dotčená veřejnost uvedená v 3 písm. i) bodě 2. (4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení může podat také dotčená veřejnost uvedená v 3 písm. i) bodě 2, a to i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni. (5) Splnění podmínek podle 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnost v podání písemného oznámení podle odstavce 3 nebo v odvolání podle odstavce 4. 9d (1) Dotčená veřejnost uvedená v 3 písm. i) bodě 2 je oprávněna podat žalobu k ochraně veřejného zájmu proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení. Ustanovení 66 odst. 6 soudního řádu správního se nepoužije. (2) O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících řízeních rozhodne soud do 150 dnů poté, kdy žaloba došla soudu. Podání žaloby má odkladný účinek. Dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí soudu o žalobě, nelze vydat ani vykonat rozhodnutí v dalších navazujících řízeních. 9 e Náležitosti podporující podpisové listiny 6

V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň název záměru a skutečnost, že listina je určena na podporu 1. podání písemného oznámení, kterým se dotčená veřejnost přihlašuje k účasti v navazujícím řízení, nebo 2. odvolání proti rozhodnutí podle 7 odst. 6 nebo proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení. Každá osoba podporující podání písemného oznámení nebo odvolání uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Podporující podpisovou listinu lze použít pro veškerá navazující řízení k danému záměru.. CELEX: 32011L0092 10. 10 včetně nadpisu se zrušuje. 11. V 10i se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 12. V 13 odst. 1 se slova podle tohoto zákona nahrazují slovy včetně označení příslušného úřadu, který zajišťuje mezistátní posuzování záměru. CELEX: 32011L0092 13. V 13 odst. 6 zní: (6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání. Dále je povinno mu zaslat informace podle 9b odst. 1 a 9b odst. 4 písm. a) a rozhodnutí podle 9a odst. 3, a to do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tyto informace a rozhodnutí jsou správní úřady povinny zaslat ministerstvu jako dotčenému orgánu na podkladě požadavku uvedeném ve stanovisku nebo na podkladě žádosti.. CELEX: 32011L0092 14. V 14 odst. 2 zní: (2) Veřejnost je oprávněna zaslat ministerstvu písemné vyjádření k oznámení do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle odstavce 1.. CELEX: 32011L0092 15. V 14 odst. 5 se slova Každý je oprávněn nahrazují slovy Veřejnost je oprávněna. CELEX: 32011L0092 7

16. V 18 odst. 3 se slova 10 nahrazují slovy 9a a na konci textu se slova a 2 zrušují. 17. V 19 odst. 1 se slova 7 odst. 4 nahrazují slovy 7 odst. 7. 18. V 21 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno m), které zní: m) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o možnostech domáhat se žalobou zrušení rozhodnutí podle 7 odst. 6 nebo podle 9a odst. 3.. CELEX: 32011L0092 19. V 23 se odstavce 9 až 11 a 14 zrušují. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 9 a 10 a dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 11. 20. V 24 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní označení odstavce 1 se zrušuje. 21. V příloze č. 1 kategorii I bod 1.1 v části Záměr zní: Trvalé nebo dočasné odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše nad 25 ha.. CELEX: 32011L0092 22. V příloze č. 1 kategorii I bod 1.7 v části Záměr zní: 1.7 Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než: a) 85 000 místy pro kuřata, 60 000 místy pro slepice; b) 3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg) nebo c) 900 místy pro prasnice.. CELEX: 32011L0092 23. V příloze č. 1 kategorii I bod 2.3 v části Záměr zní: 2.3 Těžba ostatních nerostných surovin v novém dobývacím prostoru. Těžba ostatních nerostných surovin na ploše nad 25 ha. Těžba rašeliny na ploše nad 150 ha.. 8

CELEX: 32011L0092 24. V příloze č. 1 kategorii I bod 10.1 v části Záměr zní: 10.1 Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálněchemickou úpravou nebo skládkováním.. CELEX: 32011L0092 25. V příloze č. 1 kategorii I bod 10.2 v části Záměr zní: 10.2 Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů spalováním nebo fyzikálněchemickou úpravou s kapacitou nad 100 tun/den.. CELEX: 32011L0092 26. V příloze č. 1 kategorii II bodě 1.1 se slovo plochy nahrazuje slovy nebo zalesnění nelesního pozemku na ploše. CELEX: 32011L0092 27. V příloze č. 1 kategorii II bod 1.5 v části Záměr zní: 1.5 Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat s kapacitou od 50 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti) (záměry neuvedené v kategorii I.). CELEX: 32011L0092 28. V příloze č. 1 kategorii II bod 2.5 v části Záměr zní: 2.5 Těžba ostatních nerostných surovin na ploše do 25 ha; těžba rašeliny na ploše do 150 ha (záměry neuvedené v kategorii I).. CELEX: 32011L0092 29. V příloze č. 1 kategorii II bodě 5.4 se slova se spotřebou nahrazují slovy, zejména pokud je předpokládaná spotřeba a slovo přípravků se nahrazuje slovem směsí. CELEX: 32011L0092 30. V příloze č. 1 kategorii II bod 10.1 zní: 10.1 Zařízení k odstraňování nebo průmyslovému využívání odpadů (záměry neuvedené v kategorii I).. CELEX: 32011L0092 9

31. V příloze č. 1 kategorii II bod 10.6 v části Záměr zní: 10.6 Nové průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí. Záměry rozvoje měst. Výstavba skladových nebo obchodních komplexů, včetně nákupních středisek, mají-li takové záměry celkovou výměru nad 3 000 m 2 zastavěné plochy. Parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.. CELEX: 32011L0092 32. V příloze č. 2 části I bodě 5 se slova vlivy na veřejné zdraví nahrazují slovy rušivé vlivy. CELEX: 32011L0092 33. V příloze č. 2 části II bodě 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova, mokřady a horské oblasti a lesy. CELEX: 32011L0092 34. V příloze č. 3 části B bodě 9 se slova 10 odst. 4 a správních úřadů nahrazují slovy 9a odst. 3 a správních orgánů. 35. V příloze č. 3 části D bod 4 zní: 4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné. 36. V příloze č. 3a části III bodě 3 se slova 10 odst. 4 nahrazují slovy 9a odst. 3. 37. V příloze č. 4 části B bodě I podbodě 9 se slova 10 odst. 4 a správních úřadů nahrazují slovy 9a odst. 3 a správních orgánů. 38. V příloze č. 4 části D bod IV zní: IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné. CELEX: 32011L0092 39. V příloze č. 4 části D bodě VI se slova nedostatků ve znalostech a neurčitostí nahrazují slovy všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech),. 10

CELEX: 32011L0092 40. Příloha č. 6 zní: Označení příslušného úřadu: Číslo jednací: I. POVINNÉ ÚDAJE II. Příl. 6 Náležitosti stanoviska 1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Zařazení záměru dle přílohy č. 1 4. Umístění záměru 5. Obchodní firma oznamovatele 6. IČ oznamovatele 7. Sídlo (bydliště) oznamovatele 8. Podmínky pro fázi přípravy záměru, realizace (výstavby) záměru, provozu záměru, popřípadě podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzace nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí ODŮVODNĚNÍ 1. Odůvodnění vydání souhlasného / nesouhlasného stanoviska včetně odůvodnění stanovení uvedených podmínek 2. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti 3. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí 4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí 5. Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů na životní prostředí 6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou v závazném stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta 7. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) 8. Vypořádání vyjádření k posudku Datum vydání závazného stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:. 11

Čl. II Přechodná ustanovení 1. U stanovisek k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá příslušný úřad na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním úřadem příslušným k vedení navazujícího řízení souhlasné závazné stanovisko poté, co ověří, že jejich obsah je v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU. Příslušný úřad v závazném stanovisku podle věty první zároveň stanoví, které z podmínek uvedených ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí jsou správní úřady příslušné k vedení navazujících řízení povinny zahrnout do svých rozhodnutí. Nelze-li vydat souhlasné závazné stanovisko podle věty první, musí být záměr předmětem nového posuzování podle 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Závazné stanovisko podle věty první se vydává pro rozhodnutí v navazujícím řízení vydávané po nabytí účinnosti tohoto zákona; toto závazné stanovisko se použije i pro rozhodnutí v dalších navazujících řízeních. Pokud příslušný úřad vydává také závazné stanovisko podle 9a odst. 4 a 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oba postupy se spojují a vydává se pouze jediné závazné stanovisko. 2. Na navazující řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí 9a odst. 4 a 5 a 9b až 9d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajistí správní úřad příslušný k vedení navazujícího řízení zveřejnění informací podle 9b odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které dosud nebyly zveřejněny, pokud již neuplynula lhůta pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků řízení a připomínek. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. III V 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., se na konci textu věty první doplňují slova, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. ČÁST TŘETÍ Změna vodního zákona Čl. IV Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., 12

zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V 115 odst. 6 a 7 se za slova podle 15 vkládají slova a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. 2. V 115 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: (9) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.. Dosavadní odstavce 9 až 19 se označují jako odstavce 10 až 20. ČÁST ČTVRTÁ Změna stavebního zákona Čl. V Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb. a zákona č. 257/2013 Sb., se mění takto: 1. V 13 se doplňuje odstavec 8, který zní: (8) K vedení řízení podle tohoto zákona, které je navazujícím řízením podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.. 2. V 36 odst. 1 větě druhé se číslo 9 nahrazuje číslem 8. 3. V 37 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako 2 až 9. 13

4. V 37 odst. 6 větě první se slova 3 až 6 nahrazují slovy 2 až 5. 5. V 37 odst. 8 větě první se číslo 7 nahrazuje číslem 6. 6. V 37 odst. 9 větě první se číslo 9 nahrazuje číslem 8. 7. V 39 odst. 2 větě třetí se číslo 3 nahrazuje číslem 2. 8. V 40 odst. 2 písm. c) se číslo 7 nahrazuje číslem 6. 9. V 42 odst. 6 větě třetí se číslo 10 nahrazuje číslem 9. 10. V 50 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 11. V 61 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Regulačním plánem nelze nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.. 12. V 61 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 13. V 63 odst. 1 se slova a náklady na zpracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí včetně posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud se zpracovává (dále jen dokumentace vlivů ), a slova, na dokumentaci vlivů zrušují. 14. V 63 odst. 2 se slova dokumentaci vlivů, zrušují. 15. V 64 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, zpracuje pořizovatel návrh zadání. Návrh zadání pořizovatel a) doručí veřejnou vyhláškou, b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje. 14

(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení návrhu zadání regulačního plánu písemně požadavky na obsah zadání. Orgány uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům a vyjádřením se nepřihlíží.. 16. V 64 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 17. V 64 odstavec 4 zní: (4) Na základě uplatněných požadavků a vyjádření pořizovatel upraví návrh zadání regulačního plánu a předloží ho příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží vyhodnocení, jak byly uplatněné požadavky a vyjádření do jeho návrhu zapracovány.. 18. 65 zní: 65 (1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj zajistí zpracování návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury. (2) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v 64 odst. 2 písm. b) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o návrhu regulačního plánu, a to nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány vyzve k uplatnění stanovisek k návrhu regulačního plánu do 30 dnů ode dne společného jednání. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Obdržená stanoviska pořizovatel zašle příslušnému úřadu. (3) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý u pořizovatele uplatnit písemně připomínky k návrhu regulačního plánu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (4) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu regulačního plánu.. 19. V 66 odst. 3 písm. a) se slova včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí 11), pokud záměr řešený regulačním plánem toto posouzení vyžaduje, zrušují. 20. V 66 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f). 21. V 66 se odstavec 5 zrušuje. 15

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 22. V 67 odst. 1 větě první se slova, dokumentaci vlivů zrušují. 23. V 67 odst. 1 větě druhé se slova a dokumentace vlivů zrušují. 24. V 67 odst. 2 větě druhé se slova ( 65 odst. 3 až 6) nahrazují slovy ( 65 odst. 2 a 3 ). 25. V 68 odstavec 2 zní: (2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu regulačního plánu, projedná se upravený návrh v rozsahu těchto úprav na opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle 67.. 26. V 68 odst. 3 se slova 65 odst. 2 až 6 nahrazují slovy 65 odst. 2 až 4. 27. V 68 odstavec 5 zní: (5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4, b) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.. 28. V 71 odst. 8 větě druhé se číslo 7 nahrazuje číslem 6. 29. V 87 odst. 1 se slova účastníkům řízení uvedeným v 85 odst. 1 a v 85 odst. 2 písm. a) a dotčeným orgánům jednotlivě. nahrazují slovy postupem podle 144 odst. 6 správního řádu.. 30. 87 odst. 2 zní: (2) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit k projednání žádosti veřejné ústní jednání. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro doručování oznámení o zahájení územního řízení a dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1 obdobně; konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a 16

o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.. 31. 91 se zrušuje. 32. V 94 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova ; to neplatí, bylo-li zrušeno územní rozhodnutí pro záměr, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. 33. V 94a odst. 2 se slova účastníkům řízení uvedeným v 85 odst. 1 a v 85 odst. 2 písm. a) a v 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným orgánům jednotlivě. nahrazují slovy postupem podle 144 odst. 6 správního řádu.. 34. V 94a odstavec 3 zní: (3) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle 87 odst. 2. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků společného řízení a připomínek veřejnosti se použijí 89 a 114 obdobně.. 35. V 94a odst. 6 se slova účastníkům řízení uvedeným v 85 odst. 1 a 2 písm. a) a v 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným orgánům jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným v 85 odst. 2 písm. b) a c) a v 109 odst. 1 písm. e) až g) veřejnou vyhláškou; v ostatních případech se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení jednotlivě. nahrazují slovy postupem podle 144 odst. 6 správního řádu.. 36. V 104 se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Ohlášení je vyloučeno u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.. 17

37. V 114 odst. 1 se za větu první vkládá věta Osoba, která je účastníkem řízení podle 109 písm. g), může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. a ve větě třetí se za slova ve větě první vkládají slova a druhé,. 38. V 116 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.. 39. V 117 odstavec 1 zní: (1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.. 40. V 118 na konci textu odstavce 5 se doplňují slova ; to neplatí u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. 41. V 193 se slova 61 odst. 5 nahrazují slovy 61 odst. 3, slova 64 odst. 7 slovy 64 odst. 6 a slova 66 odst. 6 slovy 66 odst. 5. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Územní řízení vedená podle 91 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neukončená pravomocným územním rozhodnutím přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podaná podle 91 odst. 4 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za oznámení podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a stavební úřad ji postoupí příslušnému úřadu spolu s dokumentací vlivu záměru na životní prostředí; v územním řízení lze pokračovat po vydání stanoviska podle 10 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 18

2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a oznámení, ohlášení nebo žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů. 3. Pokud bylo vydáno stanovisko příslušného úřadu podle 65 odst. 5 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, regulační plán se pořídí a vydá podle dosavadních právních předpisů. 4. Správní řízení neukončená rozhodnutím, k jejichž vedení je příslušný podle 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, obecní úřad obce s rozšířenou působností, se přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a stavební úřad příslušný podle stavebního zákona, účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bezodkladně postoupí celý spis příslušnému stavebnímu úřadu podle 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se územní rozhodnutí znovu nevydává, pokud bylo územní rozhodnutí zrušeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o integrované prevenci Čl. VII V 13 odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 69/2013 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. 19

DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 2014 20

I. OBECNÁ ČÁST A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zpracovatel / zástupce předkladatele: MŽP/MMR Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1.1.2015 Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano): - uveďte termín stanovený pro implementaci: 1. 1. 2015 - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne 2. Cíl návrhu zákona Dosažení souladu s unijním právem změnou české legislativy v bodech, které byly ze strany Evropské komise vytknuty v rámci tzv. infringementového řízení. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano - zamezení zastavení financování projektů z fondů EU ve výši min. 100 mld. Kč, - výrazné navýšení administrativní zátěže orgánům EIA (MŽP), - navýšení administrativní zátěže orgánům ochrany přírody a krajiny, - navýšení administrativní zátěže orgánům navazujících řízení (větší okruh účastníků řízení, verifikační stanovisko, vydání předběžné informace), - riziko navýšení administrativní zátěže soudů, - riziko žalob proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení, - omezení protahování rozhodnutí ve věci = finanční přínos pro investora stavby (např. mýtné), - navýšení příjmu státního rozpočtu o soudní poplatky za případná řízení (zanedbatelné). viz bod 3 b) důvodové zprávy 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano - omezení protahování rozhodnutí ve věci = finanční přínos pro investora stavby viz bod 3 b) důvodové zprávy 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano - výrazné navýšení administrativní zátěže orgánům EIA (KÚ), - navýšení administrativní zátěže orgánům navazujících řízení (větší okruh účastníků řízení). viz bod 3 b) důvodové zprávy 3.4 Sociální dopady: Ano - náklady nevládních organizací spojené se splněním podmínek účasti, viz bod 3 b) důvodové zprávy 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano - novela může vést ke zlepšení ochrany životního prostředí - lepší kontrola procesu EIA a dodržování stanovených podmínek atd., viz bod 3 b) důvodové zprávy. 21

1 Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 1.2 Definice problému Předkládaný návrh je výsledkem snahy o odstranění transpozičního deficitu vůči směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. EIA směrnice), který je České republice (dále také jen ČR ) vytýkán v rámci řízení o porušení Smlouvy o fungování EU ve věci nesprávné transpozice EIA směrnice (dále jen infringement EIA ) 1. V předmětné Výzvě 2 adresované České republice Evropská komise (dále jen Komise ) namítá neprovedení, resp. neúplné či nesprávné provedení článků 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11 a 13 a příloh I, II, III a IV EIA směrnice do národního právního řádu. Výtky Komise směřují jak vůči určitým prvkům českého systému posuzování vlivů na životní prostředí jako celku, tak vůči konkrétním způsobům (ne)provedení jednotlivých ustanovení EIA směrnice do českého právního řádu. Naprostá většina výtek Komise přitom nesměřuje do procesu EIA jako takového, ale do povolovacích řízení, která na proces EIA navazují. Za nejpodstatnější pochybení Komise považuje: nedostatečnou závaznost výstupů z procesu EIA a možné změny záměru během navazujících povolovacích řízení (typicky územní a stavební řízení), resp. mezi procesem EIA a navazujícími řízeními, skutečnost, že jednotlivá ustanovení EIA směrnice by měla být aplikována nejen na proces EIA, ale i na navazující povolovací řízení, v rámci kterých je záměr definitivně schválen, což platná právní úprava nezajišťuje, nedostatečnou účast veřejnosti v navazujících řízeních, nezajištění včasné a účinné soudní ochrany příslušníkům dotčené veřejnosti. Dle požadavku Komise vzneseného na jednání se zástupci České republiky, které proběhlo dne 21. ledna 2014 v Bruselu, je třeba napravit všechny nedostatky obsažené ve Výzvě Komise do konce roku 2014 s tím, že k 1. lednu 2015 musí být příslušné legislativní změny účinné. Konkrétními úpravami relevantních právních předpisů je nutné vypořádat veškeré výtky Komise, neboť ta i přes podrobně odůvodněné výhrady České republiky k některým sporným (resp. dle názoru České republiky vysloveně nesprávným) závěrům obsaženým ve Výzvě trvá na svém hodnocení a v případě, že nebudou bezodkladně řešeny všechny body Výzvy, 1 Česká republika předložila v srpnu 2013 v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování EU své vyjádření, kterým reagovala na formální upozornění v řízení o porušení povinnosti (č. 2013/2048), jehož předmětem je provedení směrnice EIA do právního řádu ČR. 2 Formální upozornění ze dne 25. 4. 2013, č.j. C(2013) 2228 final. 22

vydá odůvodněné stanovisko (reasoned opinion), což by mělo zcela zásadní vliv na dočerpání evropských prostředků v rámci programového období 2007 2013. S ohledem na programové období 2014-2020 je již samotná existence řízení ve fázi formálního upozornění rizikem, které může mít i podle aktuálních vyjádření Komise podstatný dopad na možnost čerpání v rámci tohoto (nového) programového období. Ačkoli dle ustáleného názoru Soudního dvora Evropské Unie (dále jako SDEU ) není podmínkou řádné transpozice doslovné přejímání jednotlivých termínů transponované unijní úpravy, nýbrž za rozhodující se považuje řádné promítnutí požadavků práva EU co do jejich obsahu, je v zájmu vyloučení dalších průtahů a komplikací spojených s Výzvou Komise vhodné přistoupit i ve sporných případech k legislativní úpravě českých právních předpisů tak, aby byly výtky Komise jednoznačně vyvráceny. Úkolem předkladatele bylo vyhovět veškerým požadavkům Komise a zároveň, pokud možno, zachovat integritu českého právního řádu. Při hledání vhodných variant zhojení jednotlivých výtek Komise bylo tudíž záměrem předkladatele minimalizovat odchylky od standardních procesních i hmotněprávních institutů českého právního řádu. K nestandardnímu řešení bylo přistoupeno pouze v tom případě, kdy v kontextu celkového řešení vyváží nevýhody jiných v úvahu přicházejících řešení. V některých upravovaných oblastech navíc zavedených principů tuzemského právního řádu nebylo možné využít z důvodu jejich neslučitelnosti se specifickými (konkrétními) požadavky Komise. V úvahu byla brána taktéž disponibilní judikatura národních soudů a SDEU. Konečně reflektováno bylo i programové prohlášení vlády, které ukládá připravit novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dle evropských standardů a zároveň zachovat současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí s posílením ekologické výchovy ve školách. Vzhledem k přislíbenému časovému harmonogramu řešení infringementu EIA bylo nutné minimalizovat zásahy do zvláštních (složkových) právních předpisů, resp. předpisů spadajících věcně pod rezort Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva pro místní rozvoj aj., a co nejvíce navrhovaných změn směrovat do zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako ZPV ), resp. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jako stavební zákon ), jakkoliv toto řešení může být částečně na újmu uživatelské vstřícnosti pro adresáty příslušných právních norem. 23

Tabulka 1: Časový harmonogram jednotlivých kroků řešení infringementu EIA vyžadovaný Komisí 3 Jednotlivé kroky 1. Zpracování paragrafového znění novely včetně hodnocení dopadů regulace (RIA) a rozeslání do připomínkového řízení Předpokládaný termín splnění 3/2014 2. Připomínkové řízení k novele a jeho vypořádání 6/2014 3. Projednání novely Legislativní radou vlády a její schválení 7/2014 4. Schválení novely vládou ČR 8/2014 5. Projednání novely v Poslanecké sněmovně a její schválení 9/2014 6. Projednání novely v Senátu a její schválení 10/2014 7. Předložení přijatého zákona prezidentovi republiky a jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (platnost zákona) 11/2014 8. Účinnost zákona 1. 1. 2015 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Proces EIA lze v jistém slova smyslu srovnat s institutem znaleckého posudku v oblasti ochrany životního prostředí. Daný proces představuje významný preventivní nástroj ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a je významný a přínosný i pro podnikatelskou sféru, neboť může včas upozornit na možné environmentální problémy spojené s uvažovaným záměrem a přispět k jejich řešení. Včasné řešení potenciálních problémů v předinvestiční fázi přípravy záměrů je levnější než dodatečná řešení těchto problémů, a to zejména v případech, kdy jsou tato řešení prováděna až v etapě vlastního provozu. Pro oznamovatele záměru je zásadní, že bez stanoviska k posouzení vlivů provedení na životní prostředí nelze vydat rozhodnutí nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů (například podle stavebního nebo horního zákona). Proces EIA musí být vykonán orgány životního prostředí (tj. krajský úřad či MŽP) podle pravidel nastavených ZPV, a to ještě před vydáním povolení k záměru v navazujících řízeních. Vlastní povolování záměru v navazujících správních řízeních je tedy zpravidla časově i kompetenčně odděleno od procesu EIA. Investiční výstavba se v zásadě řídí stavebním zákonem. V praxi to znamená, že pokud se řízení podle stavebního zákona týká zájmů chráněných zvláštními právními předpisy k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví (téměř u většiny případů investiční výstavby), rozhodne příslušný orgán územního plánování a stavební úřad za součinnosti s příslušnými orgány chránícími zájmy ochrany životního prostředí a příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví. Z toho vyplývá, že téměř každá investiční výstavba je hodnocena i z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. 3 Harmonogram byl odsouhlasen a odeslán Komisi dopisem náměstkyně ministra ze dne 12. 2. 2014 24

1.4 Identifikace dotčených subjektů a) oznamovatel záměru (žadatel), b) orgány EIA (krajské úřady, Ministerstvo životního prostředí), c) orgány navazujících řízení (především stavební úřady), d) obce, na jejímž území je záměr realizován, e) osoby s vlastnickým právem, právem stavby či právem odpovídajícím věcnému břemeni k pozemku realizovaného záměru nebo sousedním stavbám či pozemkům, f) soudy, g) nevládní organizace, h) veřejnost. 1.5 Popis cílového stavu Dosažení souladu s unijním právem změnou české legislativy v bodech, které byly ze strany Evropské komise vytknuty v rámci tzv. infringementového řízení. 1.6 Zhodnocení rizika Schválení předkládané novely je z pohledu ČR záležitostí vysoce prioritní. Plnění požadavků EIA směrnice bylo totiž zahrnuto mezi tzv. předběžné podmínky, které musí být členskými státy EU splněny pro zapojení do programového období 2014 2020. Nebude-li Komise uspokojena ve svých požadavcích na provedení EIA směrnice, lze předpokládat, že v průběhu roku 2014 sice dojde k uzavření Dohody o partnerství, avšak splněním předběžné podmínky bude podmíněno schvalování příslušných operačních programů. Zároveň existuje i riziko ohrožení čerpání prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU u projektů, které jsou teprve ve fázi schvalování (zejména tzv. velké dopravní projekty), případně, jak bylo sděleno zástupci Komise na jednání v rámci neformálního dialogu, může dojít k deklaraci tzv. significant prejudice v souladu s obecným nařízením č. 1303/2013 a s tím souvisejícím nespuštěním/pozastavením plateb v rámci relevantních programů. Nezbytné legislativní úpravy je třeba učinit v co nejkratším čase. V daném případě totiž představuje hrozbu krom ztráty možnosti čerpání prostředků z fondů EU také potenciální uplatnění sankčních mechanismů SDEU. Ten může ve svém rozsudku, není-li náprava zjednána ani přes opakovanou výzvu Komise, uložit členskému státu zaplacení paušální pokuty i penále v řádech milionů eur. Výše pokuty a penále závisí na délce doby, po kterou členský stát neplnil povinnost vyplývající pro něj z komunitárního práva; závažnosti porušení povinnosti a tzv. národním faktoru ekonomické a politické okolnosti případu. Minimální výše paušální pokuty je v případě ČR 1 773 000. Avšak tato částka se ještě násobí koeficientem závažnosti. Minimální výše penále pro ČR je 2 500 denně do té doby, než ČR zjedná nápravu stavu věci. Avšak i tato částka se násobí, a to koeficientem závažnosti a délkou trvání porušení. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že se výše paušální pokuty i penále na svých dolních hranicích pohybovat nebudou, tj. v případě ČR by se mohlo jednat o cca 10 000 denně, (tj. cca 8 250 000 Kč měsíčně) a 2 mil. jednorázově (55 mil. Kč). Přijetí předložené novely může mít pozitivní efekt také na schvalovací proces záměru nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín, bude-li o realizaci projektu rozhodnuto. Z rakouské 25

strany totiž opětovaně zaznívají argumenty, že nelze korektně provést proces EIA k záměru nových bloků elektrárny v situaci, kdy česká právní úprava není v nesouladu s evropským právem. V daném případě je již proces EIA jako takový dokončen, jeho výstup v podobě stanoviska EIA bude následně zohledněn v povolovacích řízeních. Přitom právě moment přebírání podmínek z výstupu z procesu EIA do finálních rozhodnutí vydávaných v navazujících řízeních je předmětem zásadních výhrad ze strany Komise. Jeví se proto jako vysoce žádoucí, aby řízení o porušení Smlouvy bylo ukončeno co možná nejdříve. 2 Návrh variant řešení 2.1 Varianta 0 Zachování současného stavu, který je předmětem silné kritiky ze strany Komise. Tato varianta s sebou nese rizika popsaná v kapitole 1.6. Shrnutí systémových výtek Komise: [Kontext shrnutý Výzvou Komise]: Na základě zákona EIA se nevydává žádné povolení ve smyslu Směrnice EIA. Územní rozhodnutí vydávané podle stavebního zákona nelze považovat za povolení ve smyslu Směrnice EIA, jelikož oznamovateli neumožňuje záměr uskutečnit. Ekvivalentem povolení ve smyslu Směrnice EIA je stavební povolení vydávané postupem podle stavebního zákona. Požadavky Směrnice EIA česká legislativa zapracovala do několika předpisů, které zavádějí samostatné postupy uplatňované v závislosti na charakteristikách daného záměru (zákon EIA, stavební zákon). České právní předpisy stanoví posouzení vlivů na životní prostředí buď před zahájením řízení o povolení nebo jako součást řízení (podle 91 stavebního zákona). - Záměr může být v řízeních podle stavebního zákona pozměněn. Schválený záměr, pro nějž bylo vydáno stavební povolení, se od záměru posuzovaného stanoviskem EIA z hlediska jeho vlivů na životní prostředí může lišit a konečný záměr může mít jiný vliv než záměr posuzovaný v souladu se Směrnicí EIA. Podle názoru Komise se mohou vyskytnout před vydáním povolení významné změny záměru, přičemž provádění změn, jež by mohly mít významný vliv na životní prostředí v již posuzovaných záměrech, aniž by se na změny vztahovaly požadavky Směrnice EIA, by tento právní akt zbavovalo jeho účelu. - Jak zjišťovací řízení, tak stanovisko EIA nejsou jednoznačné, ale se sadou doporučení pro další kroky. - Ačkoli stavební zákon uvádí, že stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů 4, podle tohoto ustanovení se zřejmě nekontroluje, zda záměr, který se schvaluje v rámci územního řízení, je v souladu se stanoviskem vydaným postupem podle zákona EIA. - Stanovisko vydané postupem podle zákona EIA nemá status závazného stanoviska podle definice 4 odst. 4 stavebního zákona. 4 90 písm. e) stavebního zákona. 26

- České právní předpisy zřejmě neobsahují výslovné ustanovení o způsobu, jakým má být stanovisko EIA vzato v úvahu správním úřadem vydávajícím povolení, což není dostatečné k tomu, aby se zajistilo, že výsledek posuzování vlivů na životní prostředí bude při řízení o vydání povolení skutečně patřičným způsobem zohledněn. - V určitých případech je možné, aby byl postup posuzování vlivů na životní prostředí proveden podle stavebního zákona, a to souběžně s územním řízením ( 91 odst. 1 stavebního zákona). V těchto případech může příslušný stavební úřad rozhodnout použít postup stanovený zákonem EIA, ale není povinen jej plně uplatnit, tj. stavební zákon přímo předpokládá možnost použití postupu se sníženými požadavky v porovnání s tím, co je předepsáno zákonem EIA. - Podle názoru Komise proto i v případě, kdy by všechny postupy proběhly v souladu s českými právními předpisy, nemusí být v praxi dosaženo cílů Směrnice EIA, neboť záměr buď unikne jejím požadavkům, anebo nemusí být výsledky posuzování vlivů na životní prostředí v povolovacím řízení a tedy ani v konečném schváleném záměru patřičně zohledněny (vzhledem k nezávazné povaze stanoviska EIA). - Účastníci navazujících řízení dle právního řádu ČR nepředstavují celou dotčenou veřejnost definovanou ve směrnici EIA; Komise za dotčenou veřejnost považuje např. i nájemce, tedy osoby, které jsou v místě dlouhodobě usazené, mají k němu určitý vztah a realizací záměru mohou být dotčeni, byť nikoliv na právu věcném. - Komise poukazuje na skutečnost, že v rozporu s čl. 11 odst. 1 směrnice občanská sdružení nemohou napadat hmotnou zákonnost vydaných rozhodnutí. - Dále je Komise přesvědčena, že i screeningové rozhodnutí (závěr zjišťovacího řízení podle 7 zákona EIA) má být soudně přezkoumatelné, a to navíc ideálně již ve fázi procesu EIA, nikoliv až společně s rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení. - Podle právních předpisů ČR se nemohou občanská sdružení zúčastnit řízení podle stavebního zákona, pokud nepředložila vyjádření v procesu EIA, a nemohou poté podat ani žalobu ve správním soudnictví. - Komise konečně spatřuje pochybení též ve vyloučení odkladného účinku, ke kterému dochází v 23 odst. 10 zákona EIA, a to pro jeho rozpor se zásadou účinné soudní ochrany (s odkazem na judikaturu SDEU, např. rozsudek ve věci C-213/89). Český systém povolování záměrů relevantních z hlediska EIA směrnice se skládá z několika na sebe navazujících fází, což SDEU vyhodnotil jako způsob souladný s požadavky EIA směrnice. V rámci tuzemského právního systému je povolení ve smyslu EIA směrnice představováno všemi správními akty, jejichž vydání je zcela nezbytné pro to, aby oznamovatel (resp. v navazujících povolovacích řízeních žadatel) byl oprávněn provést záměr, a které se zároveň svým předmětem kryjí s předmětem procesu EIA. Za nejpodstatnější rozhodnutí z environmentálního hlediska bývá označováno územní rozhodnutí- většina podmínek stanoviska EIA se tradičně přebírá do územního rozhodnutí. Stavební povolení pak lze označit spíše jako prováděcí rozhodnutí ve vztahu k územnímu rozhodnutí jako hlavnímu povolovacímu rozhodnutí ve smyslu judikatury SDEU, neboť nemůže jít nad rámec parametrů stanovených v územním rozhodnutí, přičemž zároveň 27

je splněna podmínka, že fáze územního rozhodování je tou fází, ve které jsou za standardních okolností identifikovatelné všechny zásadní vlivy na životní prostředí. V českém právním systému je proto primární fáze územního řízení (územního rozhodnutí), nikoliv stavebního řízení (stavebního povolení), ve vztahu ke které je potřeba posoudit vlivy na životní prostředí ve smyslu EIA směrnice. Chybná úvaha Komise, která za povolení ve smyslu EIA směrnice označila výhradně stavební povolení, nicméně nemá vliv na navrhované řešení systémových i dílčích výtek. Sestává-li povolení ve smyslu EIA směrnice z více správních aktů (ve standardních případech z územního i stavebního povolení), je nezbytné, aby požadavky směrnice byly provedeny do řízení a postupů podle stavebního zákona i ostatních (složkových) právních předpisů 5. 5 Zejména zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále jako horní zákon ), zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako energetický zákon ), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako vodní zákon ), zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 28

Záměry u nichž se neprovádí EIA (cca 90 % záměrů) Záměry u nichž se provádí EIA (cca 10 % záměrů) PROCES EIA Obrázek 1: Schéma celého procesu dle právní úpravy (zdroj: MŽP) Oznámení záměru Zjišťovací řízení Negativní závěr zjišťovacího řízení (nepodléhá procesu EIA) - úkon dle části IV. SŘ Pozitivní závěr zjišťovacího řízení (podléhá procesu EIA) - úkon dle části IV. SŘ dokumentace EIA posudek veřejné projednání Stanovisko EIA - pouze podklad, úkon dle části IV. SŘ Územní řízení Předložení DÚR Územní rozhodnutí Odvolání Odvolání Rozhodnutí o odvolání Rozhodnutí o odvolání Žaloba Žaloba Rozhodnutí o žalobě Rozhodnutí o žalobě Stavební řízení Předložení DSP Stavební povolení Odvolání Odvolání Rozhodnutí o odvolání Rozhodnutí o odvolání Žaloba Žaloba Rozhodnutí o žalobě Rozhodnutí o žalobě 2.2 Varianta 1 Tato varianta spočívá v legislativním řešení výhrad Komise. S ohledem na značný přesah problematiky posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu EIA směrnice do stavebního práva došlo k dohodě na spolupředkladatelství materiálu mezi ministerstvy životního prostředí (MŽP) a pro místní rozvoj (MMR). Konkrétní legislativní změny se nepředkládají ve variantách, jelikož v rámci intenzivních jednání mezirezortní pracovní skupiny k transpozici EIA směrnice (realizovaných naposledy 29

ve dnech 15. ledna, 27. ledna, 11. února, 26. února, 28. února, 17. března 2014, 13. května a 28. května) byl nalezen konsenzus na předloženém návrhu. Ve svém úhrnu předkládaná novela částečně mění koncepci platného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a to především co do vztahu procesu EIA a navazujících správních řízení. Výstupem z procesu EIA se stává závazné stanovisko, v důsledku čehož odpadá stávající možnost diskrece orgánů rozhodujících v navazujících řízeních při zvažování, které podmínky z procesu EIA do svého rozhodnutí zahrnou 6. Nová koncepce konzultativního účastenství dotčené veřejnosti, jejímuž segmentu je následně přiznáno právo uplatnit řádný opravný prostředek proti vydanému povolení, představuje jistou odchylku od správního řádu jako obecného procesního předpisu v oblasti správního práva. K dosažení plného souladu vnitrostátní právní úpravy s EIA směrnicí se dále zpřesňuje znění některých ustanovení a provádí další legislativně-technické úpravy. Nejen do ZPV, ale především do stavebního zákona se tak promítají mezinárodně-právní závazky České republiky vyplývající zejména z EIA směrnice a Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále také jen Aarhuská úmluva ). Předložený návrh lze přitom ve vztahu k výhradám Komise označit za řešení minimalistické. Tomu jasně nasvědčující zkušenosti z některých sousedních států. Kupříkladu slovenská právní úprava, jež vychází ze společného česko-slovenského zákona a národní právní úpravy procesu posuzování vlivů na životní prostředí v obou státech jsou si tak dodnes v mnohém podobné, doznala v roce 2010 kvůli rozptýlení obav Komise zásadních změn. Stejně jako v České republice, i slovenský zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zakládá konstrukci, podle které proces EIA a povolovací řízení k navrhované činnosti (typicky územní a stavební řízení) nejsou integrované. Závěrečné stanovisko EIA je pouze podkladem pro vydání povolujícího rozhodnutí. Také slovenská právní úprava posuzování vlivů na životní prostředí byla v posledních letech podrobena rozsáhlé kritice ze strany Komise. Slovenské republice bylo (obdobně jako ČR) vytýkáno, že na legislativní úrovni nezajišťuje dotčené veřejnosti dostatečný přístup do procesu posuzování vlivů, což ve svém důsledku vede též k omezení práva účastnit se povolovacích řízení a případně také žalovat rozhodnutí před soudem. Pod hrozbou zastavení čerpání prostředků z evropských fondů na velké infrastrukturní projekty schválil v roce 2010 slovenský parlament novelu zákona, která mezi přímé účastníky navazujících řízení zařadila též jednotlivé fyzické osoby (v ČR se přitom navazujících správních řízení mohou dle 23 odst. 9 stávajícího ZPV účastnit pouze nevládní organizace nebo záměrem dotčené obce). Aktuální novela slovenského zákona pak počítá dokonce s tím, že výstup z procesu EIA bude vydáván v podobě rozhodnutí, které bude možné samostatně napadnout žalobou. Účastníky navazujících řízení budou krom nevládních organizací i fyzické osoby, a to v zásadě bez omezení. Jedinou podmínkou je podané vyjádření v procesu EIA. Všechny tyto osoby (jako účastníci řízení) budou mít možnost žalovat výstup z procesu EIA i vydaná povolení. Do řízení navíc bude možné vstoupit i bez předchozí účasti uplatněním řádného opravného prostředku. 6 Zachována zůstává možnost iniciace dohodovacího řízení podle 136 odst. 6 správního řádu. 30

Komparace s ostatními okolními státy již není zcela vypovídající, jelikož tamější zakotvení procesu EIA ve vztahu k povolovacím řízením je odlišné od ČR. Tak například v Rakousku je proces EIA součástí povolovacího řízení, které je zajišťováno a prováděno zemskými vládami. Proces EIA je integrován do jediného povolovacího řízení; výstup z procesu EIA je neoddělitelnou součástí finálního rozhodnutí (Genehmigungsbescheid), které v sobě integruje všechna dílčí povolení, která by investor jinak potřeboval k výstavbě i uvedení záměru do provozu, mj. např. také stavební povolení nebo integrované povolení. Výsledek povolovacího řízení ve formě správního rozhodnutí je možné napadnout odvoláním, příp. přezkoumat ve správním soudnictví. Varianta 1 přestavuje změny zejména v těchto oblastech: závaznost výstupů z procesu posuzování vlivů na životní prostředí, verifikační závazné stanovisko, zavedení konzultativní formy účasti dotčené veřejnosti v povolovacích řízeních, účast vybraných příslušníků dotčené veřejnosti v povolovacích řízeních a jejich přístup veřejnosti k soudní ochraně, úprava 61 a násl., resp. zrušení 91 stavebního zákona, rozšíření informační povinnosti úřadů rozhodujících v navazujících řízeních. Závaznost výstupů z procesu posuzování vlivů na životní prostředí Výsledek řízení o posouzení vlivů na životní prostředí se stane závazným stanoviskem ve smyslu 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). Právní status správního rozhodnutí bude přiznán negativnímu 7 závěru zjišťovacího řízení (dále jen také jen ZZŘ ), proti kterému bude možné uplatnit řádný opravný prostředek a případně též brojit žalobou ve správním soudnictví. V případě pozitivního závěru zjišťovacího řízení (tj. závěru zjišťovacího řízení, který stanoví, že záměr procesu EIA podléhá), se bude jednat o usnesení, které se pouze poznamenává do spisu. Proti takovému usnesení nebudou přípustné řádné opravné prostředky a usnesení nebude podléhat ani samostatnému soudnímu přezkumu. Verifikační závazné stanovisko (Coherence stamp) Identita záměru podrobeného posuzování vlivů na životní prostředí bude ověřována prostřednictvím verifikačního závazného stanoviska, jímž orgán EIA potvrdí, že nedošlo ke změnám záměru předkládaného do povolovacího řízení (oproti stavu záměru posouzenému procesem EIA), které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Konzultativní forma účastenství veřejnosti Základními premisami, ze kterých předkladatel vycházel, byly požadavky programového prohlášení vlády zachovat současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv 7 Za negativní závěr zjišťovacího řízení se pro účely tohoto dokumentu považuje závěr zjišťovacího řízení podle 7 ZPV, ve kterém se stanoví, že daný záměr není třeba posuzovat v (plném) procesu EIA. 31

týkajících se životního prostředí a zjednodušit povolování staveb s cílem přiblížit se zásadě one-stop-shop. Nová právní úprava musí nastavit jasné podmínky účasti veřejnosti v povolovacích řízeních v souladu s mezinárodně-právními závazky ČR takovým způsobem, aby nebyl vytvářen prostor pro obstrukční jednání. Specifické požadavky na účast veřejnosti v povolovacích řízeních klade EIA směrnice, když zejména dotčené veřejnosti, za kterou je dle Výzvy Komise třeba pokládat širší okruh subjektů, než kterým je účastenství v povolovacích řízeních přiznáváno dle stávající právní úpravy, musí být zaručena možnost včasné a účinné účasti na rozhodování o věcech životního prostředí. Tato možnost se musí vztahovat krom tuzemských subjektů i na osoby zahraniční. Na půdorysu právě nastíněných předpokladů přistupuje předkladatel k zakotvení konzultativní formy účastenství veřejnosti v povolovacích řízeních a přiznání plnoprávného účastenství pouze těm příslušníkům dotčené veřejnosti, kteří splňují stanovené podmínky (tj. privilegované nevládní organizace). V zájmu odstranění pochybností o garantování plné účinnosti EIA směrnice tak bude v českém právním řádu zajištěno, aby dotčená veřejnost ve smyslu EIA směrnice 8 používala práv vyplývající z této směrnice ve veškerých povolovacích řízeních navazujících na proces posuzování vlivů na životní prostředí včetně požadovaného minimálního rozsahu soudní ochrany. V postupu posuzování vlivů na životní prostředí podle ZPV nedojde k žádné změně, nadále bude poskytována možnost participace celé obecné veřejnosti. Příslušné změny se budou dotýkat řízení podle stavebního zákona, resp. podle zvláštních složkových právních předpisů 9, navazujících na proces posuzování vlivů na životní prostředí podle ZPV. Okruh tradičních plnoprávných účastníků (např. vlastníků dotčených pozemků) zůstává zachován dle stávající právní úpravy. K úpravě se přistupuje v případě environmentálních nevládních organizací, kterým EIA směrnice přisuzuje do určité míry privilegované postavení 10. Nově se tak v ZPV vytvářejí dvě subkategorie environmentálních nevládních organizací, jejichž práva vyplývající z EIA směrnice budou za splnění zákonných podmínek zaručena prostřednictvím plnoprávné účasti v navazujících řízeních. Těmto entitám tedy bude náležet postavení účastníka řízení. Jedná se o tzv. 1) etablované environmentální nevládní organizace, u kterých bude za rozhodující kritérium pokládána jejich určitá dlouhodobá zavedenost a 8 Podle čl. 1 odst. 2 písm. e) EIA směrnice veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními týkajícími se životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, nebo která má na těchto řízeních určitý zájem. Pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem. 9 Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále jako horní zákon ), zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako energetický zákon ), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako vodní zákon ), zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 10 Srov. čl. 1 odst. 2 písm. e) EIA směrnice: e) "dotčenou veřejností" veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními týkajícími se životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, nebo která má na těchto řízeních určitý zájem. Pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem; 32

2) ad hoc environmentální nevládní organizace, jejichž legitimita bude deklarována doložením podporující podpisové listiny o předepsaných náležitostech. V řízeních nespadajících do rozsahu působnosti EIA směrnice zůstává okruh účastníků nezměněný. Při tvorbě nové právní úpravy bylo třeba v první řadě vymezit okruh příslušníků dotčené veřejnosti, kterým bude právo konzultativní účasti přiznáno. Zvažovány byly dvě varianty: a) Právo konzultativní účasti přiznané pouze osobám, které mohou být záměrem dotčeny na svých právech a právem chráněných zájmech. V případě této varianty by orgán, který vede řízení, musel při prvním úkonu příslušného účastníka (resp. během celého řízení) zkoumat, zda daná osoba může být záměrem dotčena a zda jí tedy svědčí právo konzultativní účasti. O připuštění či nepřipuštění účasti by správní orgán rozhodoval individuálně v případě jednotlivých účastníků. b) Právo konzultativní účasti přiznané všem osobám, které o účast projeví zájem (např. podáním žádosti o informace či zasláním připomínek). Předkladatel po důkladném zvážení a projednání v rámci mezirezortní pracovní skupiny k transpozici EIA směrnice vybral variantu implikující nižší administrativní zátěž pro aplikující orgány, tedy variantu ad b). Výhody této koncepce spatřuje předkladatel především ve snížení rizika průtahů a obstrukcí ve fázi správního rozhodování a eliminaci možnosti rušení správních rozhodnutí pro procesní pochybení spočívající v nesprávném vymezení okruhu plnoprávných účastníků. V případě varianty přiznávající postavení konzultativní účasti všem osobám, které projeví o účast zájem (bez ohledu na jimi tvrzené dotčení práv), je minimalizováno též riziko rušení správních rozhodnutí pro případné krácení práv příslušníků dotčené veřejnosti spočívající v tom, že tito příslušníci nebudou připuštěni k účasti na řízení. Obsahem konzultativní účasti veřejnosti na povolovacích řízeních je: a) právo přístupu ke zveřejněným informacím (tj. zejména žádost o povolení, skutečnost, že záměr podléhá procesu EIA, údaje o orgánech odpovědných za vydávání rozhodnutí, o orgánech, od kterých lze obdržet příslušné informace a o orgánech, na které se lze obracet s připomínkami či dotazy, údaj o lhůtách pro podání připomínek a dotazů, povaha možných rozhodnutí nebo návrh rozhodnutí, podrobné podmínky účasti veřejnosti, atd.), 11 b) právo na přístup k informacím, které mají být zpřístupněny na základě žádosti (tj. zejména informace shromážděné v rámci posouzení vlivů záměru na životní prostředí, hlavní zprávy a doporučení adresované příslušnému orgánu v době, kdy je informována dotčená veřejnost, další informace, které jsou významné pro rozhodnutí a které jsou dostupné až po informování dotčené veřejnosti), 12 11 Čl. 6 odst. 2 EIA směrnice. 12 Čl. 6 odst. 3 EIA směrnice. 33

c) právo žádat příslušné orgány o poskytnutí informací a o zodpovězení dotazů, 13 d) právo vyjádřit své připomínky a stanoviska příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy jsou všechny možnosti ještě otevřené, 14 e) právo na předchozí informování o přiměřené lhůtě, ve které lze podat připomínky a dotazy 15, f) povinnost povolujícího úřadu vzít v úvahu připomínky veřejnosti 16, g) povinnost povolujícího úřadu zveřejnit vydané rozhodnutí včetně odůvodnění, které zahrnuje vypořádání připomínek uplatněných veřejností 17. Opravné prostředky a přístup k soudní ochraně S výjimkou dvou výše uvedených subkategorií privilegovaných nevládních organizací nebude příslušníkům dotčené veřejnosti ve správních řízeních navazujících na proces EIA přiřčeno postavení účastníků řízení, ale budou jim garantována pouze procesní práva, jejichž přiznání bezprostředně požaduje EIA směrnice (viz předchozí bod). Podle článku 11 EIA směrnice, judikatury SDEU a požadavků Komise uplatněných ve Výzvě musí mít dotčená veřejnost navíc zaručenu širokou možnost dosáhnout soudního přezkumu vydaných povolení, a to včetně negativního závěru zjišťovacího řízení, kterým se proces EIA končí. Dle požadavků Komise musí mít dotčená veřejnost možnost brojit žalobou proti vydanému povolení i tehdy, pokud se předchozího řízení, které vedlo k vydání povolení, nikterak neúčastnila. Zároveň si je předkladatel vědom skutečnosti, že tuzemská právní úprava správního soudnictví vychází z konceptu subsidiarity ochrany poskytované správními soudy ve vztahu k ochraně poskytované správními orgány; rozhodovat o právech a povinnostech ve správní sféře je v prvé řadě úkolem orgánů veřejné správy. Předkladatel tak musel řešit nesnadný úkol vyplývající z respektu k principu subsidiarity správního soudnictví a minimalizace soudního zásahu na straně jedné, a nutností vyhovět požadavkům Komise na soudní přezkum v zásadě nepodmíněný předchozí účastí dotčené veřejnosti v povolovacích řízeních na straně druhé. Východisko z této situace bylo nalezeno v přiznání oprávnění podat řádný opravný prostředek proti vydanému povolení, které budou vybraní příslušníci dotčené veřejnosti oprávněni využít bez ohledu na to, zda se aktivně účastnili řízení v prvním stupni či nikoliv. Cílem takto nastaveného výsadního postavení, kdy odvolatel vstupuje do řízení, aniž by byl předtím účastníkem řízení, je snížit četnost případných žalob prostřednictvím možnosti projednání výhrad takového účastníka v odvolacím řízení, tedy ještě v rámci linie správních orgánů bez ingerence soudů. 13 Čl. 6 odst. 2 písm. c) EIA směrnice. 14 Čl. 6 odst. 4 EIA směrnice. 15 Čl. 6 odst. 2 písm. c) ve spojení s čl. 6 odst. 6 EIA směrnice. 16 Čl. 8 EIA směrnice 17 Čl. 9 EIA směrnice 34

Bez připuštění možnosti podat odvolání by došlo k situaci, kdy žaloba na soud by mohla být prvním procesním úkonem, kterým dotčená veřejnost projeví svou vůli brojit proti záměru. Taková konstrukce byla shledána jako neudržitelná. Zvolené řešení naopak respektuje princip subsidiarity soudního přezkumu v důsledku povinného předchozího uplatnění řádných opravných prostředků v rámci správního řízení. 18 Současně s tím bylo nutné definovat pojem dotčená veřejnost. V souladu s EIA směrnicí byly do této kategorie zahrnuty 1) osoby rozhodnutím na svých právech či povinnostech přímo dotčené, kterým však ZPV na dalších místech žádná zvláštní oprávnění nepřiznává a de facto se tak v praxi bude jednat o účastníky navazujících řízeních, kterým právo účasti a z něj vyvozovaná oprávnění vyplývají přímo ze zvláštních právních přepisů upravujících tato řízení (tzn. především stavební zákon), a 2) nepodnikatelské právnické osoby podporující ochranu životního prostředí, které se za splnění dalších zákonných podmínek mohou stát účastníky řízení, respektive tzv. privilegovanými odvolateli. Konkrétně se jedná o - etablované environmentální nevládní organizace, u kterých bude za rozhodující kritérium pokládána jejich určitá dlouhodobá zavedenost, a - ad hoc environmentální nevládní organizace, jejichž legitimita bude deklarována doložením podporující podpisové listiny o předepsaných náležitostech. Podmínku předchozího uplatnění opravného prostředku pro nabytí aktivní žalobní legitimace lze považovat za konformní s EIA směrnicí, neboť sama tato směrnice předpokládá, že příslušný orgán stanoví příslušníkům dotčené veřejnosti lhůtu pro podání připomínek a dotazů. 19 Členské státy jsou oprávněny stanovit podrobnější podmínky pro projednání záměrů s dotčenou veřejností, tyto podmínky přitom nesmí být takového charakteru, aby vytvářely překážku výkonu práva dotčené veřejnosti na účast v daném řízení 20. Lze uzavřít, že EIA směrnice vykládaná ve světle zásady procesní autonomie nebrání tomu, aby členské státy trvaly na podmínce vyčerpání řádných opravných prostředků před předáním věci soudnímu přezkumu 21, nebude-li tím popřena zásada širokého přístupu k soudní ochraně. Za účelem minimalizace dalších odchylek od standardní úpravy správního řízení se podáním odvolání stává daný příslušník dotčené veřejnosti plnoprávným účastníkem řízení. Toto jeho postavení (účastníka) zůstane zachováno i po případném vrácení věci k opětovnému projednání orgánu prvního stupně. V důsledku uvedené konstrukce není nutné nastavovat nová pravidla pro aktivní žalobní legitimaci. Ta bude nadále příslušet účastníkům řízení řízení, lhostejno, zda se jedná o tradiční účastníky, kteří se zúčastnili celého řízení v první instanci, nebo nově vymezené 18 68 písm. a) SŘS. 19 Čl. 6 odst. 2 písm. c) a čl. 6 odst. 6 EIA směrnice. 20 Rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-216/05, body 32, 33 a 38. 21 Čl. 11 odst. 4 EIA směrnice. 35

privilegované žalobce, kteří do účastenství vstoupí prostřednictvím využití práva podat odvolání proti vydanému povolení. Obdobný princip bude platit i u negativního závěru zjišťovacího řízení. Aktivní žalobní legitimace proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení bude přiznána stejnému okruhu privilegovaných žalobců za obdobných podmínek (tj. předchozí podání odvolání proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení a status nevládní organizace činné na úseku ochrany životního prostředí, která zároveň ke svému podání připojí podporující listinu s nejméně 200 podpisy, resp. prokáže svou časovou zavedenost ). Jelikož EIA směrnice explicitně požaduje, aby dotčená veřejnost mohla napadat hmotnou i procesní zákonnost vydaných rozhodnutí, předkladatel zvolil model, podle kterého rozhodnutí v navazujícím řízení bude možné napadnout žalobou k ochraně veřejného zájmu ve smyslu 66 odst. 4 soudního řádu správního (SŘS). Dotčená veřejnost tak bude oprávněna podat žalobu proti správnímu rozhodnutí nikoli ve svém zájmu, ale k ochraně zájmu veřejného. Pojem veřejný zájem je neurčitým právním pojmem, který není a s ohledem na jeho smysl a charakter ani nemůže být exaktním způsobem definován. Vždy je třeba ho vykládat ad hoc, nicméně v obecné rovině lze zájem na zachování příznivého životního prostředí za celospolečenský zájem považovat. Soudní řád správní stanoví pro soudní ochranu ve veřejném zájmu speciální lhůty pro podání žaloby. Žalobce oprávněný k podání žaloby ve veřejném zájmu na základě zvláštního zákona, tj. zde podle ZPV, může žalobu podat do okamžiku, dokud neuplyne lhůta pro podání žaloby všem účastníkům řízení. Délku této lhůty tedy logicky nelze předem jasně stanovit, přesto je možné konstatovat, že uplyne dnem, kdy skončila běžet lhůta účastníku řízení, kterému bylo rozhodnutí oznámeno nejpozději. Na základě stávajícího právního aranžmá, které umožňuje nevládním organizacím žalovat podle 65 SŘS, nebývá těmto entitám (právnickým osobám) podle konstantní soudní judikatury 22 přiznáváno právo na příznivé životní prostředí 23. Nevládní organizace se podle dosud převažujícího soudního výkladu mohou domáhat pouze ochrany proti porušení svých procesních práv ve správních řízeních, jejichž účastníky se staly. Soudy se tak zpravidla nezabývají věcnými námitkami žalob nevládních organizací. Nový trend v otázce přístupu právnických osob k soudní ochraně v záležitostech životního prostředí může představovat recentní judikatura Ústavního soudu 24, podle které [s] ohledem na výše popsaný vývoj mezinárodních závazků České republiky, unijního práva i na zákonnou úpravu postavení spolků zaměřených na ochranu přírody a krajiny lze považovat za překonanou starší praxi Ústavního soudu ve vztahu k aktivní legitimaci spolků zastupovat zájmy svých členů na ochraně jejich práva na příznivé životní prostředí, vyjádřenou v usnesení ze dne 6. 1. 1998 sp. zn. I. ÚS 282/97. Fyzické osoby, pokud se sdruží 22 Základem uvedeného judikaturního proudu se stalo usnesení (a zejm. jeho odůvodnění) Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1998 (sp. zn. I.ÚS 282/97) ve věci ústavní stížnosti občanského sdružení Děti Země, lokální pobočky v L. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 24. 6. 1997 sp. zn. 15 Ca 69/97. 23 Právo na příznivé životní prostředí je zakotveno v Listině základních práv a svobod v čl. 35 odst. 1. Pojem životního prostředí je vymezen v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zahrnuje vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.. 24 Viz nález Ústavního soudu čj. I. ÚS 59/14. 36

do občanského sdružení (spolku), jehož účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mohou své právo na příznivé životní prostředí, zakotvené v čl. 35 Listiny, realizovat i prostřednictvím tohoto spolku. Jakkoliv uvedené závěry dovodil Ústavní soud ve vztahu k soudnímu přezkumu opatření obecné povahy, předkladatel nespatřuje žádný důvod, proč by je nebylo možné zobecnit i na otázky aktivní žalobní legitimace proti rozhodnutím v individuálních věcech vydávaným správními orgány. Z rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že EIA směrnice by měla být vykládána tak, aby nevládní organizace měly možnost napadnout hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti (rozhodnutí ve věci C-115/09, ve kterém se SDEU zaobíral předběžnými otázkami týkajícími se přístupu nevládních organizací k soudní ochraně ve Spolkové republice Německo) 25 - SDEU v rámci svého přezkumu dospěl k závěru, že u takové právní úpravy, jako je dotčená právní úprava v původním řízení, i když je přípustné, aby vnitrostátní zákonodárce omezil práva, jejichž porušení může být uplatňováno jednotlivcem v rámci žaloby proti jednomu z rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, na něž se vztahuje článek 10a směrnice 85/337, pouze na veřejná subjektivní práva, nemůže být takové omezení samo o sobě použito na sdružení na ochranu životního prostředí, jelikož by tím došlo k porušení cílů článku 10a třetího pododstavce poslední věty směrnice 85/337 26. SDEU dále dospěl k závěru, že nevládní organizace mohou v žalobě uplatňovat porušení hmotněprávních ustanovení práva EU směřujících k ochraně životního prostředí, a to i tehdy, pokud to vnitrostátní procesní právo neumožňuje s odůvodněním, že uplatňované právní předpisy chrání pouze obecné zájmy, a nikoli zájmy jednotlivců 27. Přiznáním práva podat žalobu k ochraně veřejného zájmu zákon nově umožňuje právnickým osobám v rámci žaloby napadat jak procesněprávní, tak hmotněprávní aspekty vydaného rozhodnutí. Žaloby proti rozhodnutím vydávaným v působnosti EIA směrnice budou mít nově vždy odkladný účinek. Do doby pravomocného soudního rozhodnutí nadto nebude možné vydat či vykonat ani jiné správní rozhodnutí, které směřuje k povolení záměru. Tím dojde náležitému přenesení požadavků unijního práva na včasnou a efektivní soudní ochranu do národního právního předpisu. Konečně přistoupeno bylo k zakotvení lhůty 150 dnů, ve které bude soud povinen o žalobách v rozsahu působnosti EIA směrnice rozhodnout. Lhůta byla zavedena jak ve vztahu k řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v některém z navazujících povolovacích řízení, tak proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení (v tomto případě bude lhůta činit 90 dnů). Pozitivní efekt tohoto kroku spočívá v odstranění právní nejistoty investorů při dlouhých soudních sporech a zároveň vyšší míra kompatibility s požadavkem EIA směrnice na včasný soudní přezkum. Nelze nevidět i funkci do jisté míry kompenzačního prvku vůči novelou zavedenému obligatornímu odkladnému účinku žalob. 25 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-115/09, body 24 34. 26 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-115/09, bod 45. 27 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-115/09, bod 59. 37

Úprava 61 a násl., zrušení 91 stavebního zákona Z hlediska Komise problematický bod zajištění požadavků EIA směrnice v případě posuzování vlivů na životní prostředí postupem předvídaným 91 stavebního zákona bude vyřešen zrušením předmětného ustanovení stavebního zákona. Stejně tak ustanovení 61 a následující stavebního zákona jakožto ustanovení, která představují procesní odchylku od obecného postupu podle ZPV, na kterou však musí zároveň dopadat nově vytvářený právní režim kompatibilní s EIA směrnicí, budou upravena tak, že společné vedení procesu EIA a pořizování regulačního plánu není možné. Vyloučena bude též možnost nahradit regulačním plánem územní rozhodnutí, podléhá-li záměr procesu EIA. Rozšíření informační povinnosti úřadů rozhodujících v navazujících řízeních (transpozice čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 3 a čl. 8 EIA směrnice) Do ZPV budou transponována pravidla v oblasti poskytování informací v průběhu celého povolovacího řízení (územní řízení, stavební řízení a případně další povolení). S ohledem na výhrady obsažené ve Výzvě Komise a znění EIA směrnice se bude jednat především o fázi oznámení o zahájení řízení, kdy musí být zveřejněny: a) informace, že u předmětného záměru bylo provedeno posouzení jeho vlivů na životní prostředí (případně mezistátní posuzování záměru), b) informace o orgánech, od kterých je možné obdržet příslušné informace, o orgánech, na které se lze obracet s připomínkami či dotazy, c) údaje o lhůtách pro podávání připomínek a dotazů a návrhy připravovaných rozhodnutí (souvislost se zajištěním participačních práv dotčené veřejnosti ve smyslu EIA směrnice), d) informace o povaze rozhodnutí, o jehož vydání je žádáno (například údaj o jeho závaznosti, době platnosti, způsobu uplatnění koncentrační zásady ve vztahu k řízením navazujícím na vydání rozhodnutí, apod.), e) údaje o tom, kde lze získat informace shromážděné v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí, f) informace o tom, u jakého orgánu a v jaké lhůtě lze požádat o další dokumenty týkající se projednávání záměru, které nebyly zveřejněny, g) podmínky účasti veřejnosti (například k jakému orgánu a v jaké lhůtě lze podávat návrhy, připomínky a žádosti o informace či zpřístupnění dokumentů, termín konání veřejného projednání). Podrobně jsou veškeré legislativní změny představeny ve zvláštní části důvodové zprávy. 38

Záměry u nichž se neprovádí EIA (cca 90 % záměrů) Záměry u nichž se provádí EIA (cca 10 % záměrů) PROCES EIA Obrázek 2: Schéma celého povolovacího procesu dle navržených změn (zdroj: MŽP) Oznámení záměru Zjišťovací řízení Negativní závěr zjišťovacího řízení (nepodléhá procesu EIA) - forma rozhodnutí Pozitivní závěr zjišťovacího řízení (podléhá procesu EIA) - úkon dle části IV. SŘ Odvolání dokumentace EIA Rozhodnutí o odvolání posudek Žaloba veřejné projednání Rozhodnutí o žalobě Stanovisko EIA (závazné) Územní řízení Předložení DÚR Verifikační stanovisko Územní rozhodnutí Odvolání Odvolání Rozhodnutí o odvolání Rozhodnutí o odvolání Žaloba Žaloba Rozhodnutí o žalobě Rozhodnutí o žalobě Stavební řízení Předložení DSP Verifikační stanovisko Stavební povolení Odvolání Odvolání Rozhodnutí o odvolání Rozhodnutí o odvolání Žaloba Žaloba Rozhodnutí o žalobě Rozhodnutí o žalobě 39

3 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Současný stav relevantních právních předpisů je dle Komise v rozporu s EIA směrnicí (viz výše popis výtek). V případě, že nebudou provedeny nezbytné legislativní úpravy v co nejkratším čase, tak se Česká republika vystavuje riziku: 1. Udělení sankcí Nezbytné legislativní úpravy je třeba učinit v co nejkratším čase. V daném případě totiž představuje hrozbu možné uplatnění sankčních mechanismů SDEU. Ten může ve svém rozsudku, není-li náprava zjednána ani přes opakovanou výzvu Komise, uložit členskému státu zaplacení paušální pokuty i penále v řádech milionů eur. Výše pokuty a penále závisí na délce doby, po kterou členský stát neplnil povinnost vyplývající pro něj z unijního práva; závažnosti porušení povinnosti a tzv. národním faktoru ekonomické a politické okolnosti případu. Minimální výše paušální pokuty je v případě České republiky 1 773 000. Avšak tato částka se ještě násobí koeficientem závažnosti. Minimální výše penále pro Českou republiku je 2 500 denně do té doby, než Česká republika zjedná nápravu stavu věci. Avšak i tato částka se násobí, a to koeficientem závažnosti a délkou trvání porušení. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že se výše paušální pokuty i penále na svých dolních hranicích pohybovat nebudou, tj. v případě České republiky by se mohlo jednat o cca 10 000 denně (tj. cca 274 tis. Kč denně) a 2 mil. jednorázově (55 mil. Kč). 2. Zastavení financování projektů z fondů EU Problematika implementace směrnice EIA úzce souvisí i s financováním projektů z fondů EU, neboť řádná implementace směrnice EIA je zároveň jednou z předběžných podmínek pro zapojení České republiky do programového období 2014 2020. Jejím splněním je podmíněno schválení příslušných operačních programů. Riziko ohrožení financování se dále týká nejen nadcházejícího programového období 2014 2020, ale též skupiny dosud nerealizovaných projektů spadajících do předchozího programového období 2007 2013, neboť možnost čerpání prostředků v rámci tohoto programového období je stanovena až do konce roku 2015. Do této skupiny patří všechny projekty, pro které bylo vydáno stanovisko dle zákona EIA a dosud jim nebylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Finanční ztráta je odhadována minimálně ve výši cca 100 mld. Kč. Mezi přínosy současného stavu ve srovnání s variantou 1 lze zařadit: nižší náklady na agendu spojenou posuzováním vlivů na životní prostředí (dopad na státní rozpočet, územní samosprávné celky), nižší administrativní zátěž spojená s procesem EIA (dopad na podnikatelské subjekty), kratší doba procesu povolování záměru - proces EIA, navazující řízení (dopad na podnikatelské prostředí). 40

b) Varianta 1 Hlavním přínosem navržených změn je vyhovění požadavkům Komise a tím zamezení rizik spojených s vysokými finančními ztrátami pro Českou republiku (sankce, zastavení financování). Do nákladů je zahrnuta veškerá administrativní zátěž, která je spojena se všemi povolovacími řízeními k záměrům, které podléhají procesu EIA. Celkovou zátěž, kterou přinesou uvedené změny, nelze odhadnout, neboť se jedná o záměry rozdílného charakteru a nejsou k dispozici exaktní data využitelná pro odhad navýšení administrativní zátěže všech dotčených subjektů. Lze však očekávat, že k určitému navýšení dojde, nelze však přesně říci v jakém rozsahu, neboť výše nákladů je zčásti závislá i na aktivitě daných subjektů (např. míra zapojení veřejnosti do navazujících řízení), kterou nelze předem odhadnout. Dále je nutné uvést, že novela zákona bude mít dopad i na rezorty, které se v určitých fázích procesu stávají speciálním stavebním úřadem (například MMR, MPO, MD). Zátěž dotčených rezortů není v tuto chvíli možné stanovit a bude ji možné lépe odhadnout až v průběhu roku 2015. Předpokládáme však, že případné navýšení nákladů bude pokryto v rámci personálních kapacit a mzdových prostředků kapitol daných rezortů. Charakteristika administrativní zátěže, kterou můžeme očekávat, je uvedena v následujících bodech. Tabulka 2: Počet záměru oznámených na jednotlivých úřadech v letech 2011 2013 (zdroj: CENIA) Zahájení řízení (ks) 2011 2012 2013 KÚ 865 775 730 MŽP 98 114 105 Ministerstvo vede menší počet procesů EIA, ale naopak se jedná o složitější záměry, které jsou administrativně náročnější. Tabulka 3: Počty záměrů dle typu ukončení řízení v letech 2011 2013 (zdroj: CENIA) Ukončení řízení (ks) 2011 2012 2013 Závěr zjišťovacího řízení 797 700 667 Stanovisko 101 93 75 Ukončeno z jiných důvodů 99 88 97 1. Závaznost výstupů z procesu posuzování vlivů na životní prostředí V souvislosti se změnou závaznosti výstupů z procesu posuzování vlivů na životní prostředí (negativní závěr zjišťovacího řízení forma rozhodnutí, stanovisko EIA forma závazného stanoviska) lze očekávat výrazné navýšení administrativní zátěže pro orgány EIA (tj. krajské úřady či Ministerstvo životního prostředí v závislosti na kategorii záměru) vyvolané vyššími nároky na formu a náklady souvisejícími s vyřizováním opravných prostředků. Celkový odhad nákladů spojených s tímto navýšením administrativní zátěže nelze přesně stanovit, neboť nejsou k dispozici potřebná data o počtech záměrů a o časové náročnosti, kterou budou představovat. Lze však předpokládat, že veškeré činnosti budou pokryty v rámci již 41

narozpočtovaných finančních prostředků na výkon státní správy. (dopad na státní rozpočet a územní samosprávné celky) Hlavním přínosem je povinnost respektovat a dodržovat podmínky uvedené v daném stanovisku jak ze strany oznamovatele, tak správních orgánů, v důsledku čehož lze předpokládat vyšší míru ochrany životního prostředí. (dopad na životní prostředí) 2. Verifikační stanovisko (Coherence stamp) Hlavním přínosem ověřování zapracování podmínek stanoviska EIA je vyšší míra ochrana životního prostředí, neboť bude dosaženo důslednější kontroly dodržování podmínek spojených s ochranou životního prostředí. (dopad na životní prostředí) Podstatné navýšení nákladů však bude zavedení tohoto institutu znamenat pro orgány EIA. Coherence stamp bude vydáván pro záměry, pro které již bylo vydáno stanovisko EIA, avšak jejich povolovací proces zatím nebyl ukončen. Prostřednictvím coherence stamp příslušný orgán ověří soulad záměru, který byl posouzen orgánem EIA, se záměrem, který je předmětem navazujícího řízení. V případě záměrů, ke kterým bylo stanovisko EIA vydáno před účinností nové právní úpravy, bude na základě přechodných ustanovení zároveň nutné ověřit, že stanovisko EIA vydané před účinností nové právní úpravy splňuje požadavky EIA směrnice. Obě tyto činnosti (vydávání verifikačního stanoviska coherence stamp a závazného stanoviska k ověření souladu s EIA směrnicí) budou prováděny orgány EIA, které k danému záměru vydaly stanovisko EIA (ministerstvo, krajské úřady). V případě, že budou v dané fázi povolovacího řízení vydávána obě tato stanoviska, příslušný úřad bude moci tyto postupy spojit a vydat jediné stanovisko, čímž může dojít k částečnému snížení administrativní náročnosti. Dopad na Ministerstvo životního prostředí (státní rozpočet) V současné době je odhadováno, že v důsledku realizace veškerých změn bude třeba navýšit kapacitu ministerstva o 6 pracovníků. Zda bude nutné vytvořit celé jedno oddělení (1 vedoucí, 5 referentů) nebo dojde pouze k posílení současného oddělení o 6 pracovníků, není v tuto chvíli rozhodnuto. Roční náklady v případě založení nového oddělení jsou odhadovány na cca 4,5 mil. Kč. Tyto náklady však budou pokryty v rámci personálních kapacit a mzdových prostředků kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí. (dopad na státní rozpočet) 42

Tabulka 4: Výpočet nákladů na výkon státní správy dle Metodiky (zdroj: Ministerstvo vnitra) MŽP (zdroj: odbor personální, nařízení vlády č. 564/2006, příloha 2) referent 13. platová třída 26 470 Kč/měsíčně vedoucí 14. platová třída 28 730 Kč/měsíčně Výpočty dle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy: Mzdové náklady na výkon agendy T (Kč/měsíc) navýšení (20 %) odvody (35 %) rok (měsíce) mzdové náklady na výkon agendy (Kč/rok) referent 26 470 1,2 1,35 12 514 577 vedoucí 28 730 1,2 1,35 12 558 511 Režijní náklady mzdové náklady na výkon agendy (Kč/rok) koeficient (43 %) režijní náklady (Kč/rok) referent 514 577 0,43 221 268 vedoucí 558 511 0,43 240 160 Celkové náklady počet osob (os) mzdové náklady na výkon agendy (Kč/rok/os) režijní náklady (Kč/rok/os) celkové náklady na výkon agendy (Kč/rok) referent 5 514 577 221 268 3 679 224 vedoucí 1 558 511 240 160 798 671 4 477 895 Dopad na krajské úřady (územní samosprávné celky) V současné době nejsou k dispozici přesné informace, které by bylo možno využít pro stanovení zatížení krajských úřadů. S ohledem na rozsah záměrů, které jsou posuzovány na úrovni krajských úřadů bylo odhadováno že by zátěž nemusela přesáhnout 1 pracovní úvazek na každém úřadě. Některé krajské úřady však v souvislosti s velkým počtem procesů EIA, které jejich úřad ročně zpracovává, očekávají, že bude třeba navýšit kapacitu o minimálně 2 3 zaměstnance, neboť vedle zajišťování procesu EIA a vydávání závazných stanovisek (coherence stamp, ověřující závazné stanovisko) je další zátěž spojena s přípravou podkladů pro instanční postup (odvolání, přezkumy, žaloby). Z komunikace s krajskými úřady vyplynulo, že finanční ohodnocení pracovníků na tomto úseku se pohybuje v rozmezí 10. 12. platové třídy. V případě, že zátěž spojená s verifikačním stanoviskem bude představovat navýšení v oblasti EIA o jednoho pracovníka na každém krajském úřadě, lze předpokládat, že celkové náklady pro všech 14 krajů by se pohybovaly ve výši cca 17,5 mil. Kč (viz Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, 11. platová třída). Tento odhad je velmi hrubý a dopady v této oblasti bude možné lépe odhadnout až v průběhu roku 2015 po účinnosti novely zákona. Dle zjištěných informací v návrhu objemu příspěvku na výkon státní správy 43

pro kraje pro rok 2015 nejsou narozpočtovány finanční prostředky na pokrytí případné vyšší administrativní zátěže a o navýšení pro kraje bude možné požádat až po celém legislativním procesu a to pro rok 2016. Návrh finančního pokrytí pro přechodný rok 2015 bude řešen na rezortu MŽP. (dopad na územní samosprávné celky) Tabulka 5: Výpočet nákladů na výkon státní správy dle Metodiky (zdroj: M inisterstvo vnitra) Zadání rozšíření krajských úřadů o 2 pracovníky referent 28 Krajské úřady (zdroj: nařízení vlády č. 564/2006, příloha 2) referent 11. platová třída 22 540 Kč/měsíčně Výpočty dle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy: Mzdové náklady na výkon agendy T (Kč/měsíc) navýšení (20 %) odvody (35 %) rok (měsíce) mzdové náklady na výkon agendy (Kč/rok) referent 22 540 1,2 1,35 12 438 178 Režijní náklady mzdové náklady na výkon agendy (Kč/rok) koeficient (43 %) režijní náklady (Kč/rok) referent 438 178 0,43 188 416 Celkové náklady počet osob (os) mzdové náklady na výkon agendy (Kč/rok/os) režijní náklady (Kč/rok/os) celkové náklady na výkon agendy (Kč/rok) referent 28 438 178 188 416 17 544 631 17 544 631 Dopad na orgány navazujících řízení (stavební úřady, speciální stavební úřady) U orgánů zodpovědných za vedení navazujících řízení lze předpokládat vyšší administrativní zatížení spojené s žádostmi o vydání verifikačního stanoviska. V současné době však nejsou k dispozici podklady, které by bylo možné využít pro stanovení nákladů na výkon této činnosti. (dopad na územní samosprávné celky, státní rozpočet) Dopad na podnikatelské prostředí Dopady na podnikatelské subjekty budou nepřímé, neboť o verifikační stanovisko budou žádat orgány vedoucí navazující řízení. Dopadem na podnikatelské subjekty může být případné mírné zdržení navazujících řízení u složitějších záměrů. Lze však předpokládat, 44

že veškeré kroky budou z velké části vyřešeny v rámci standardní délky navazujících řízení a k těmto zdržením nebude docházet. (dopad na podnikatelské prostředí) 3. Vydávání předběžné informace ( 9b odst. 2) Předběžná informace bude vydávána na žádost osoby, která hodlá provést záměr a bude obsahovat požadavky na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí. Nakolik bude ustanovení využíváno v současné době nelze odhadnout. Zátěž spojená s tímto úkonem bude dopadat na orgány příslušné k vedení navazujícího řízení. (dopady na územní samosprávné celky) 4. Účast veřejnosti a přístup k soudní ochraně ( 9c, 9d) Hlavním přínosem změny v oblasti účasti veřejnosti a přístupu k soudní ochraně je vyhovění požadavkům Komise, které je nutné splnit. Dalším přínosem může být s ohledem na zvýšení počtu soudních řízení zvýšení příjmu státního rozpočtu ze soudních poplatků, které v případě těchto typů řízení činí 3 tis. Kč. Ve srovnání s veškerými náklady a s celkovým objemem finančních prostředků, které jsou ročně vybírány, jde však o zanedbatelnou částku. (dopad na státní rozpočet) Jinak tato změna přináší spíše náklady, a to zejména pro orgány příslušné k vedení navazujících řízení, které budou v důsledku možného zapojení veřejnosti do všech řízení muset, z hlediska organizačního, zvládat zapojení většího počtu osob z řad veřejnosti. Následně pak budou muset vypořádat v odůvodněních rozhodnutí větší počet připomínek od veřejnosti, což bude představovat i vyšší nároky na obsah a náležitosti rozhodnutí. Další náklady jsou spojené s plnoprávnou účastí většího počtu nevládních organizací, které se budou navazujících řízení účastnit. (dopad na územní samosprávné celky, státní rozpočet, sociální dopad) Další náklady představuje zavedení 90 denní lhůty pro vydání soudního rozhodnutí ve věci žaloby proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení a 150 denní lhůty pro vydání soudního rozhodnutí ve věci žaloby proti rozhodnutí vydanému v některém z navazujících povolovacích řízení. Tyto poměrně krátké lhůty mohou s sebou přinést ten následek, že pokud v dané lhůtě nestihne soud rozhodnout, budou podávány žaloby na stát z důvodu nesprávného úředního postupu. Hlavním přínosem bude zamezení zbytečného protahování procesů a tím vznikajícího posunu začátku staveb, ze kterých může vyplývat i přínos pro Českou republiku, kraje a obce atd. (například mýtné na nových úsecích dálnic). (dopad na státní rozpočet) 5. 91 stavebního zákona Potenciálním přínosem daného paragrafu byla časová úspora, která nebude zrušením daného ustanovení umožněna. Celkový dopad je ovšem sporný, protože daný institut bylo možné poprvé využít v roce 2013. Z důvodu nesrozumitelnosti, nízké přehlednosti a přetrvávajících pochybností o jeho aplikaci jak ze strany podnikatelských subjektů, tak správních orgánů, jej dosud využily pouze dva subjekty. Sporná je i časová úspora, které mohlo být dosaženo - odhad zkrácení celého procesu činil cca 10 dní oproti standardní době trvání procesu EIA. (dopad na podnikatelské prostředí) 45

6. Rozšíření informační povinnosti úřadů rozhodujících v navazujících řízeních (transpozice čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 3 a čl. 8 směrnice EIA) ( 9b) Tato změna představuje výrazné navýšení administrativní zátěže spojené s poskytováním informací, zejména pro orgány příslušné k vedení navazujících řízení, neboť bude znamenat rozšíření dokumentace, která bude veřejně dostupná, v důsledku čehož může dojít k navýšení počtu dotazů. Celkové navýšení nákladů však není možné odhadnout, protože nejsou k dispozici data ohledně aktuální a případně nově vzniklé zátěže. (dopad na územní samosprávné celky, státní rozpočet) 7. Přechodná ustanovení Náklady spojené s přechodnými ustanoveními se týkají zejména vydávání verifikačního stanoviska i v případech, kdy bylo navazující řízení zahájeno již před účinností nové právní úpravy, a dále ověřování, že stanoviska EIA vydaná před účinností nové právní úpravy splňují požadavky EIA směrnice. Příslušný orgán EIA vydá do navazujících řízení souhlasné závazné stanovisko, ve kterém po ověření souladu s EIA směrnicí potvrdí, že tato stanoviska EIA splňují požadavky směrnice. Veškeré náklady a přínosy spojené s přechodnými ustanoveními již byly zahrnuty do nákladů uvedených výše (viz Závaznost výstupů z procesu posuzování vlivů na životní prostředí, Verifikační stanovisko). (dopad na územní samosprávné celky, státní rozpočet, podnikatelské prostředí) 3.1 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Obecně lze konstatovat, že nelze všechny druhy zátěže předem přesně odhadnout. U jednoduchých záměrů nemusí být zátěž vysoká, naopak u složitějších a především konfliktních záměrů může být změna právní úpravy velmi zatěžující, a to jak pro státní správu, tak pro podnikatelské subjekty. Dále je třeba konstatovat, že veškeré navýšení nákladů spojených s vyšší administrativní zátěží musí být dle požadavku Ministerstva financí pokryto z již narozpočtovaných finančních prostředků na platy. Mezi náklady navrhovaného řešení je nutno zařadit především administrativní zátěž orgánů EIA v souvislosti se zezávazněním výstupů z procesu EIA, vydáváním verifikačního závazného stanoviska (coherence stamp) a ověřováním stanovisek EIA vydaných před účinností nové právní úpravy. Administrativní zátěž orgánů příslušných k vedení navazujících řízení bude navýšena v důsledku zavedení institutu předběžné informace, rozšíření informační povinnosti a potenciálně většího zapojení veřejnosti do řízení. Hlavním přínosem navrhovaného řešení je zamezení značným finančním ztrátám vyplývajícím z nesprávné transpozice EIA směrnice do právního řádu a zachování možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU. Nesporným přínosem je dále zvýšení ochrany životního prostředí v důsledku vyšší míry zapojení veřejnosti do povolovacích procesů (a tím zajištění jejich větší transparentnosti) a důsledného dodržování podmínek stanoviska EIA. Zavedením lhůty pro rozhodování soudu se výrazně urychlí soudní řízení o žalobách proti povolujícím rozhodnutím, čímž dojde ke zvýšení právní jistoty na straně všech dotčených subjektů. 46

Tabulka 6: Přínosy a náklady jednotlivých variant Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nižší administrativní zátěž (Kč/rok) min. 4,5 mil. riziko sankcí ze strany EK ***** Varianta 0 Současný stav nižší administrativní zátěž (Kč/rok) Územní samosprávné celky odhad výše jednorázových sankcí (Kč) 55 mil. min. o 17,5 mil. odhad výše sankcí (Kč/den) 274 000 kratší doba spojená s vyřízení veškerých povolení a rozhodnutí k zahájení zámětu Podnikatelské subjekty *** riziko zastavení financování projektů z fondů EU (Kč) min. 100 mld. Ostatní přínosy Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty splnění veškerých výtek ze strany EK ***** navýšení administrativní zátěže MŽP (Kč/rok) odhad 4,5 mil. pokračování v čerpání dotací z EU zlepšení účasti veřejnosti a přístup k soudní ochraně zamezení riziku zastavení financování projektů z fondů EU (Kč) ***** **** min. 100 mld. Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty navýšení administrativní zátěže úřadům provádějících územní řízení, stavební řízení financovaných ze státního rozpočtu navýšení administrativní zátěže orgánům ochrany přírody a krajiny riziko žalob na stát z důvodu nesprávného úředního postupu ** až **** * až *** ** až **** navýšení příjmů za soudní poplatky (Kč/řízení) 3 000 riziko navýšení cen u projektů financovaných státem (např. dálnice) ** až **** Varianta 1 Novela zákona (vyhovění EK) omezení protahování vydání rozhodnutí ve věci - přínos pro investora stavby (např. mýtné) Podnikatelské subjekty * až **** Podnikatelské subjekty omezení protahování vydání rozhodnutí ve věci - přínos pro investora stavby * až **** úspora nákladů v průběhu projektu ** až **** Územní samosprávné celky Územní samosprávné celky nastavení pravidel pro správní úřady (závazné stanovisko, coherence stamp) Životní prostředí *** navýšení administrativní zátěže úřadům provádějících územní řízení, stavební řízení (větší okruh účastníků řízení, verifikační stanovisko, předběžná informace) (Kč) ** až **** umožnění většímu okruhu obyvatel se vyjádřit ke stavbě, která by mohla negativně ovlivnit ŽP ** až **** navýšení administrativní zátěže orgánům EIA (min. 2 pracovní úvazky/kú) (Kč/rok) odhad min. 17,5 mil. verifikační stanovisko - zvýšení kontroly plnění daných podmínek - bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké *** nevládní organizace - náklady spojené se splněním podmínek Sociální dopady * 47

4 Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, přestože představuje výrazné navýšení administrativní zátěže a tím i navýšení nákladů, ale v porovnání s riziky, která České republice v souvislosti s nesplněním požadavků Komise hrozí, se jedná o zanedbatelné náklady. 5 Implementace doporučené varianty a vynucování Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí, které vystupuje v pozici ústředního správního úřadu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí a gestora EIA směrnice, a Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadá stavební zákon a metodické řízení stavebních úřadů, resp. další rezorty, do jejichž gesce náleží speciální stavební úřady (Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství). 6 Přezkum účinnosti regulace Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn. 7 Konzultace a zdroje dat Konečná podoba materiálu je založena na požadavcích Komise vznesených ve Výzvě a upřesněných na následných jednáních se zástupci České republiky, která ve věci probíhala v průběhu ledna až května 2014. Novela respektuje rovněž disponibilní výstupy operativních konzultací pracovníků Ministerstva životního prostředí se zástupci Komise po pracovní linii (elektronické, telefonické konzultace apod.). Shoda na konkrétních legislativních změnách v národním právním řádu byla hledána v rámci intenzivních jednání mezirezortní Pracovní skupiny k transpozici EIA směrnice. Rozsah hodnocení uvedených dopadů je úměrný časovému prostoru, který byl od navržení finální verze novely pracovní skupinou a termínem předložení do mezirezortního připomínkového řízení. Většina dopadů je převzata z podkladů členů pracovní skupiny, kteří poskytli spolupráci i v této oblasti (MMR, MSp, MZe, MD, MPO). Konečně v potaz byly brány také výstupy z jednání zástupců Ministerstva životního prostředí se zástupci Ministerstva životného prostredia SR realizovaného dne 5. 2. 2014 a znalosti právních úprav posuzování vlivů na životní prostředí v některých členských státech EU. Pracovní skupina k transpozici EIA směrnice: 48

Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Úřad vlády České republiky, Advokátní kancelář Mazel & Směja. 1. OBLUK, V. EIA rukověť oznamovatele záměru. Praha: červenec 2011. 121 s. 2. Varianty řešení účastenství a soudní ochrany v rámci připravovaných změn právní úpravy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 15. 2. 2014. 12 s. 3. Popis současného stavu od tvorby projektové dokumentace až po realizaci staveb vedení 110 kv (statistika, příklad). Praha: ČEZ Distribuce, 12. 2. 2014. 8 s. 4. Postup v přípravě záměru odhad časové náročnosti (statistika, odhady). Praha: ČEPS a.s., 14. 2. 2014. 5 s. 5. I/35 Bílý Kostel Hrádek nad Nisou informace pro zpracování RIA. Liberec: Správa Liberec, únor 2014. 3 s. 6. Závěry z 3. jednání pracovní skupiny ze dne 11. 2. 2014. Praha: Ministerstvo životního prostředí, únor 2014. 2 s. 7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Brusel: 13. prosince 2011. 21 s. 8. HRUŠKA, L. et. al. Metodika hodnocení dopadů politik na životní prostředí. Ostrava: PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů s.r.o., prosinec 2013. 42 s. TB010MZP055. 9. HRUŠKA, L. et. al. TB010MZP055_administrativni_zatez [počítačový soubor]. Ostrava: 2013. [cit. 2014-02-24]. Počítačový soubor, který obsahuje odhady administrativní zátěže spojené s životním prostředím zjištěné průzkumem orgánů veřejné správy. 10. Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2007. 17 s. 11. Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, červen 2013. 29 s. 12. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Sbírka zákonů. 20. února 2001. 13. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Sbírka zákonů. 14. března 2006. 14. Stanovisko odboru stavebního řádu MMR k 91 stavebního zákona. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, únor 2014. 4 s. 15. Návrh celkové vypořádání výtek Evropské komise obsažených ve Výzvě Porušení Smlouvy č. 2013/2014 jako věcný podklad pro návrh příslušných legislativních změn. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 24. 2. 2014. 40 s. 49

16. Statistická ročenka České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 831 s. ISBN 978-80-250-2386-0. 17. Ověřování podpisů a advokátní úschovy [online]. Praha: Mazel & Směja, 2012 [2014-03- 17]. Dostupné z: http://www.mazel-smeja.cz/overovani-podpisu-a-advokatni-uschovy/ 18. POTOČEK, J. Ověřování podpisů [online]. 18. března 2014 12:36; [cit. 2014-03-18]. Osobní komunikace. 19. Mgr. Evžen Doležal, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Ministerstvo životního prostředí 20. Mgr. Eliška Dvorská, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Ministerstvo životního prostředí 21. Mgr. Lukáš Záruba, odbor legislativní, Ministerstvo životního prostředí 22. Ing. Karla Rucká, odbor financování územních rozpočtů, Ministerstvo financí 23. Ing. Vladimíra Krejčová, Magistrát hlavního města Prahy 24. Ing. Hana Švingrová, Krajský úřad Středočeského kraje 25. Lucie Procházková, Krajský úřad Pardubického kraje 26. Roman Slouka, Krajský úřad kraje Vysočina 27. Ing. Jiří Hájek, Krajský úřad Jihomoravského kraje 28. Ing. Silvie Součková, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 29. JUDr. Jolana Hulínová, Krajský úřad Zlínského kraje Novela zákona prošla opětovným připomínkovým řízením v termínu 20. 27. 6. 2014, v jehož rámci předkladatel obdržel více než 300 připomínek. Konferenční jednání k vypořádání připomínek se uskutečnilo dne 17. 7. 2014. Vládě byl materiál předložen bez rozporů. 8 Seznam použitých zkratek CS DSP DÚR EIA EU Komise KÚ MD MMR MPO MSp MZe MŽP Coherence stamp dokumentace pro vydání stavebního povolení dokumentace pro vydání územního rozhodnutí posuzování vlivů záměru na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Evropská unie Evropská komise krajský úřad Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu o obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo) 50

RIA SDEU SŘ SZ ZOPK ZPV ZZŘ hodnocení dopadů regulace (Regulation impact assessment) Soudní dvůr Evropské komise Správní řád stavební zákon zákon o ochraně přírody a krajiny zákon o posuzování vlivů Závěr zjišťovacího řízení 51

9 Přílohy Obrázek 3: Průběh procesu EIA dle ZPV (zdroj: MŽP) Oznamovatel předloží oznámení dle přílohy č. 3 nebo 4 Příslušný úřad - MŽP, KÚ Zahájení zjišťovacího řízení Rozeslání a zveřejnění oznámení DSÚ, DÚSC a veřejnost se vyjádří k oznámení Příslušný úřad Závěr zjišťovacího řízení Rozeslání a zveřejnění závěru zjišťovacího řízení EIA ne EIA ano Rozeslání a zveřejnění závěru zjišťovacího řízení Oznamovatel, DSÚ, DÚSC a veřejnost Oznamovatel, DSÚ, DÚSC a veřejnost Oznámení předloženo dle přílohy č. 3 Oznámení předloženo dle přílohy č. 4 Dokumentace vyžaduje dopracování Dokumentace nevyžaduje dopracování Oznamovatel dopracuje dokumentaci Příšlušný úřad Vrácení dokumentace k přepracování Rozeslání a zveřejnění dokumentace DSÚ, DÚSC a veřejnost se vyjádří k oznámení Příslušný úřad Předání podkladů zpracovateli posudku Doporučení vrátit k dopracování Zpracovatel posudku zpracuje posudek Příslušný úřad Rozeslání a zveřejnění posudku Oznamovatel, DSÚ, DÚSC a veřejnost se vyjádří k posudku Příslušný úřad zveřejní a rozešle oznámení o konání veřejného projednání Veřejné projednání Příslušný úřad Rozeslání a zveřejnění zápisu z VP Rozeslání a zveřejnění stanoviska 52

Tabulka 7: Stavební práce "S" v tuzemsku podle klasifikace stavebních děl (zdroj: ČSÚ) Stavební práce "S" v tuzemsku podle klasifikace děl 2010 2011 2012 Budovy bytové 13,6 16,3 14,0 Hotely a obdobné budovy 1,4 1,6 1,9 Budovy administrativní 4,5 4,9 6,0 Budovy pro obchod 3,2 3,6 4,7 Budovy pro dopravu a telekominikace 0,9 0,9 0,7 Budovy pro průmysl a skladování 8,2 11,3 11,5 Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví 9,9 10,6 10,3 Budovy nebytové ostatní 1,7 1,7 2,1 Dálníce, silnice, místní komunikace 20,7 16,2 16,3 Dráhy kolejové 6,5 5,5 4,1 Plochy letišť 0,1 0,1 0,1 Mosty, visuté dálnice, tunely, podjezdy a podchody 6,7 4,7 4,2 Přístavy, vodní cesty, vodní stupně a ostatní vodní díla 1,7 1,6 2,6 Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická 2,4 3,0 3,4 Vedení místní trubní, telekomunikační a elektrická 10,1 12,4 13,2 Soubory staveb pro průmyslové účely 5,4 3,0 2,6 Stavby pro sport a rekreaci 1,4 1,0 0,9 Ostatní 1,6 1,6 1,4 Celkem (%) 100,0 100,0 100,0 53

Obrázek 4: Schéma povolovacího procesu záměrů v ČR včetně lhůt - stav od 1. 1. 2015 (zdroj: MŽP) 54