Bytový fond v ČR. Údržba a provoz bytových domů. 1. Panelák rok 1953 Obydlen 1955

Bytový fond v ČR Údržba a provoz bytových domů 1. Panelák rok 1953 Obydlen 1955 První celopanelový dům (panelová konstrukční metoda G 40) Architekt: H. Adamec - B.Kula, Rok:1954 První celopanelový dům (první panelová konstrukční metoda G 40) - po několikaletých experimentech s montovanými panelovými stavbami, které započaly již za II.světové války v Baťově stavebním oddělení a pokračovaly po válce, byl v roce 1954 postaven ve Zlíně na tzv. Lidmilově louce první celopanelový dům v Československu. Použitá podélná panelová metoda G- 40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednotlivém domě) se stala první standardizovanou konstrukční soustavou. I z tohoto důvodu je většinou odborníků tato stavba vnímána jako první panelák v Československu. První panelový dům v Česku stojí dodnes v Praze v Ďáblicích. Je v něm dvanáct bytových jednotek 3+1 o velikosti téměř 100 metrů čtverečních. Pro stavbu byl vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. 3 Jednalo se o pětipodlažní domy o dvou oboustranně průchozích vchodech. První podlaží bylo budováno monoliticky a ostatní čtyři patra pak byla montována z panelových dílců. Spoje mezi panely jsou kryty ozdobnými pilastry. Horkovodní topení je vedeno ve stěnách a podlaze - na svou dobu dosti pokrokové řešení. Panelové domy typu G 40 byly velmi kvalitní a jezdily se na ně dívat dokonce i delegace ze zahraničí. Součástí domů byly ve sklepech taktéž v té době téměř nepostradatelné protiatomové kryty (vydržely dodnes, byť nejsou využívány). Ozdobné střešní balustrády, které původně zdobily všechny domy, byly postupně sňaty, většinou z havarijních důvodů. Nevýhodou jsou chybějící balkony. Tato konstrukční metoda byla následně sériově využita i při výstavbě sídlišť po celé republice. Dnes jsou tyto domy revitalizovány a nezasvěcený by jen těžko poznal, že se jedná o domy panelové. V roce 1955 přibyl ve Zlíně rohový nárožní dům G 55 (označení již podle roku) - tento dům se využíval k nárožním variantám. Následné metody G 57 a G 58 se dočkaly masivnějšího 4 rozšíření (ve Zlíně například na Bartošově čtvrti a v Malenovicích). 1

Panelové domy základní kční soustavy T 1 G 40 T 5 G 55 T 11 G 57 T 12 G 58 T 13 G 59 T 14 G OS 64 T 15 G OS 66 T 16 T 01 B T 17 T 02 B T 20 T 03 B T 22 T 05 B T 42 T 06 B T 52 T 08 B T 09 B HK 60 B 2 HK 65 B 4 HK 69 VM OS HKS 70 VO S HKS G VP OS BP 70 OS B 60 VVÚ ETA B 70 Larsen & Nielsen T 70-360 BANKS T MS Průmstav OP 1.11 PS 61 OP 1.13 PS 69 OP 1.21 PS 69/2 OP 1.31 5 6 Opravy, rekonstrukce a sanace panelových domů PROČ? Ghettoizace sídlišť, sociální exkluze = celospolečenský (neřešitelný) problém NEJEN REGION SEVERNÍCH ČECH Energeticky úsporná opatření požadavky směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov Prorůstový, ekonomicky pozitivní nástroj s vysokým stupněm zapojení soukromých zdrojů opatření proti ekonomické stagnaci Zaměstnanost 1 mld stavební prací = cca 1000 pracovních míst Opravy statických poruch atd.. Prodloužení životnosti objektů Zvýšení standardu bydlení 7 Roční potenciál úspor v segmentu panelových domů Teplo GJ, mld. Kč Emise : Prach, SO2, NOX, CO2 Potenciál úspor SČMBD Panelový fond Počet bytů 700.000 1.200.000 Teplo (GJ) 12.061.538 20.676.923 Teplo ( mld. Kč) (GJ = 453 Kč) 5,464 9,367 Prach (tuny) 578 992 SO2 (tuny) 6.778 11.620 NOX (tuny) 1.978 3.391 CO2 (tuny) 352 603 Jsou zpracovány analýzy odhadů nárůstu cen tepla, z nichž jasně vyplývá, že v horizontu roku 2012 15 se budou ceny tepla blížit v průměru k hranici 700 Kč/GJ. Pak bychom hovořili o možnosti úspor v sumách přesahujících 15 mld. Kč ročně. 8 2

Opravy, rekonstrukce a sanace panelových domů Statické poruchy hlavních konstrukcí Poruchy prefabrikovanýck konstrukcí balkony, lodžie, atiky atd Koroze výztuže Zatékání do interiérů Nebezpečí vzniků plísní Nedostatečná tepelná izolace technická zařízení budov Výtahy 9 10 11 12 3

13 14 15 16 4

17 18 19 20 5

21 22 23 24 6

Stav panelových domů Ve správě členu SČMBD cca 600 000 bytů (rok 2011) V původním stavu Po celkové regeneraci Pouze výměna oken Pouze zateplení pláště % 15 42 29 14 Pozn.: plášť budovy + související Zdroj: statistika SČMBD Náklady na opravu bytu panelové domy (plášť budovy + související) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Náklady 153.998 187.980 186.992 214.994 221.780 229.320 226.460 226.200 na byt Náklady 2.366 2.938 2.990 3.484 3.692 3.822 3.770 3.770 na m2 Fond oprav, kolik? fond oprav (dlouhodobá záloha na opravy) dostatečný objem prostředků na údržbu, opravy a modernizace je důležitý pro zachování požadovaných vlastností bytového domu platba vztažená k 1 m 2 plochy bytu? Kolik? - plán údržby a oprav objektu technický stav jednotlivých domů se liší platby do fondu oprav se pohybují od 8 Kč/m 2 po 45 Kč/m 2 Kde je hranice? Kolik je minimum? 25 26 Fond oprav, kolik? V 70. letech bylo doporučeno státními orgány tvořit rezervy na budoucí údržbu opravy ve výši 0,4 % z investičního nákladu ročně. Už tehdy odborníci varovali a hovořili o reálné částce daleko vyšší, blížící se 2,5 %. Dnes se ukazuje, že měli pravdu. Dle našich zkušeností se jako minimální hranice jeví částka ve výši 1,5 % z investičního nákladu ročně. V modelovém příkladě uvažovaném pro průměrný panelákový byt o velikosti 65 m 2 a současné ceně 1,5 mil. Kč by pak tento příspěvek představoval částku cca. 28 Kč/m 2 (viz tabulka.) % zinvestičního nákladu ročně Platba za Kč/byt/rok Kč/byt/měsíc Kč/m 2 /měsíc 0,4 6 000 500 7,7 1,5 22 500 1 875 28,8 Fond oprav, kolik? komplexní opravy bytu (plášť, okna, střecha, rozvody TZB, jádra, výtahy atd.) se pohybuje v rozmezí 300 500 tis. Kč oprava pouze pláště objektu (fasáda, okna, střecha), pohybuje se tato částka mezi 180 200 tis. Kč. Varianta oprav plášť komplexní na byt na m 2 na byt na m 2 Celkové náklady 200 000 3 077 400 000 6 154 Vlastní zdroje: 20% 40 000 615 80 000 1 230 Úvěr: 80 % 160 000 2 461 320 000 4 923 Měsíční splátka (úrok 2 %) 1 100 18 2 059 33 2,5 37 500 3 125 48 27 28 7

Stav panelových domů 1 200 000 panelových bytů celkem v ČR Panel SCAN 2009 u panelových bytových domů je opravami dotčeno 55 %, Pozn.: ne všechny domy komplexně opraveny Vyšší stupeň opravennosti bytová družstva Po rekonstrukci 50 55 %, tj. 600 000 660 000 bytů Stav panelových domů ČR Odhad Celkem 1 200 000 bytů Po rekonstrukci 50 55 %, tj. 600 000 660 000 bytů Počet panelových bytů před rekonstrukcí 560 000 600 000 Odhadované náklady nutné v příštích 10 letech 126 135 mld. Kč Pozn.: plášť budovy + související Budou tyto práce provedeny? Otázka: 29 30 Trendy v opravách panelových domů Trendy v opravách panelových domů 2. etapa Stav: 560 000 600 000 bytů před rekonstrukcí Pozn.: plášť budovy + související Odhad: cca 300 000 bytů bude rekonstruováno v následujících 5 10 letech (odhad) tzn. 70 mld. Kč stavebních činností cca 300 000 bytů zůstane ve stávajícím stavu (odhad) vyloučené a sociálně slabé lokality, oblasti, kde je tržní cena bytů nižší než náklady na opravu vznik sociálních problémů, ghetta atd. nezbytný zásah státu ve formě dotačních opatření NEODKLÁDAT ŘEŠENÍ Předpoklad domy po realizaci 1. etapy oprav a modernizací domy u kterých již došlo ke splacení úvěrů z 1. etapy domy s poučenými obyvateli Motivace snížení provozních nákladů prodloužení životnosti opatření z 1. etapy opravy vad a poruch z 1. etapy, zvýšení bezpečnosti provozu domů zvýšení komfortu bydlení 31 32 8

Trendy v opravách panelových domů 2. etapa Trendy v opravách panelových domů 2. etapa Pláště budov s již realizovaným zateplovacím systémem: opatření k prodloužení životnosti opravy vad a poruch ochrana před napadením řasami a plísněmi nebo dodatečné přiteplení pláště 40 80 mld. Kč 250 400 Kč/m 2 600 tis. Bytů 10 15 mld. Kč Konstrukční prvky a systémy budov opravy a náhrady balkonů či lodžií opravy a modernizace výtahů rozvody TZB - společné - v bytech doposud neřešeno! až 200 tis. kč/byt 120 180 mld. kč 33 34 Trendy v opravách panelových domů 2. etapa Trendy v opravách panelových domů 2. etapa Energetika snižování energetické náročnosti solární a fotovoltaické systémy pro ohřev TV či výrobu elektřiny výměny kotlů tepelná čerpadla systémy řízeného větraní s využitím rekuperace Systémy řízeného větraní s využitím rekuperace Klíčový prvek pro další snižování energetické náročnosti bytových domů Zvyšování tepelně technických parametrů konstrukcí vs. Hygienické požadavky na kvalitu vnitřního prostředí Výměna vzduchu v místnostech Náklady Tech. realizovatelnost Ekonomická návratnost audity, posudky, spolupráce se specialisty Panelový dům v pasívním (či výrazně nízkoenergetickém) standardu pouze v případě aplikace systému řízeného větrání. 35 36 9

Trendy v opravách panelových domů 2. etapa Státní podpora předchozí období Reálná potřeba oprav a modernizací v rozsahu 240 345 mld. Kč v období 2014 2020 tj. 35 50 mld. Kč ročně 35.000 50.000 pracovních míst Nový Panel: 10 154 akcí (2001 2011) cca 14 mld Kč výše podpory cca 55 mld podpořených úvěrů cca 400 tis. opravených bytů Zelená úsporám: cca. 80 000 akcí (2009 2012) z toho cca. 6 000 bytových domů cca 20 mld kč podpory IPRM: 41 měst 858 podaných projektových žádostí = 4,9 mld Kč (podíl ERDF) 794 schválené projekty = 2,7 mld Kč (podíl ERDF) Stav k 3.5.2012 37 38 Státní podpora budoucí období Stavební zákon PANEL 2013+ Nová Zelená Úsporám IROP Integrovaný regionální operační program v letech 2014 2020. 39 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších Zákon č. 183/2006 Sb. předpisů Vyhláška o autorizovaných inspektorech Vyhláška č. 498/2006 Sb. Vyhláška o dokumentaci staveb Vyhláška č. 499/2006 Sb. Vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu Vyhláška č. 500/2006 Sb. evidence územně plánovací činnosti Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb. Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního Vyhláška č. 503/2006 Sb. opatření Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech Vyhláška č. 526/2006 Sb. stavebního řádu Vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku Vyhláška č. 561/2006 Sb. Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání Vyhláška č. 398/2009 Sb. staveb Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. Zákon č. 360/1992 Sb. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb a zákona č. 189/2008 (úplné znění publikováno pod č. 357/2008 Sb.). Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o Zákon č. 184/2006 Sb. vyvlastnění) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných Vyhláška č. 269/2009 Sb. požadavcích na využívání území 40 10

Stavební zákon Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení 2 odst. 5 Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. 103 odst. 1 d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, 41 42 Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení Stavební zákon vs. zákon o vlastnictví bytů 104 odst. 1 k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, Ostatní stavební úpravy stavební povolení Zákon č. 72/1994 Sb. 11 (5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. 43 44 11

Stavební zákon vs. NOZ a ZOK Stavební zákon vs. NOZ a ZOK NOZ 1206 (společenství vlastníků) (1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží. (2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. ZOK 645 (bytové družstvo) Stavební zákon 110 (2) K žádosti o stavební povolení stavebník připojí: doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu (dále jen"doklad oprávu"), Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů. 45 46 PENB PENB v podmínkách BD a SVJ Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění zákonů č. 359/2003 Sb., č. 694/2004 Sb., č. 180/2005 Sb., č. 177/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 574/2006 Sb., č. 393/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 299/2011 Sb., č. 53/2012 Sb., č. 165/2012 Sb., č. 318/2012 Sb., č. 310/2013 Sb. a č. 103/2015 Sb. Energetický štítek ČSN 730540-2/2002 Průkaz energetické náročnosti budovy 7 a 7a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov Energetický audit 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku Energetický posudek 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku 48 12

PENB PENB Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy Pro porovnání se stanovené ukazatele energetické náročnosti budovy podle 10 odst. 1 zařazují do klasifikačních tříd určených jejich horní hranicí podle tabulky uvedené v této příloze a v průkazu se porovnávají s graficky vyjádřenou stupnicí klasifikačních tříd Klasifikační třída Hodnota pro horní hranici klasifikační třídy Slovní vyjádření klasifikační třídy Energie U em A 0,5 x E R 0,65 x E R Mimořádně úsporná B 0,75 x E R 0,8 x E R Velmi úsporná C E R Úsporná D 1,5 x E R Méně úsporná E 2 x E R Nehospodárná F 2,5 x E R Velmi nehospodárná G Mimořádně nehospodárná 49 50 PENB PENB 7 Snižování energetické náročnosti budov 7 Snižování energetické náročnosti budov (1)V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení (2)V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy (3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let. 51 52 13

7 Snižování energetické náročnosti budov PENB (5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2, b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně 12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče, c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u staveb pro rodinnou rekreaci 13), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání, e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok, f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely., g) u budov zpravodajských služeb, h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá. 53 7a Průkaz energetické náročnosti PENB (1)Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen a) zajistit zpracování průkazu opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen "průkaz") při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov, b) zajistit zpracování průkazu opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2, c) zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy 1. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 do 1. ledna 2015, 2. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017, 3. s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 do 1. ledna 2019, 54 PENB PENB 7a Průkaz energetické náročnosti (2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni a) opatřit si průkaz 1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy, 2. při pronájmu budovy, 3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy, b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy, 2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy, c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, 55 7a Průkaz energetické náročnosti (3) Vlastník jednotky je povinen a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky, 2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky, b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji jednotky, 2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky., d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu. 56 14

PENB Měření a rozúčtování spotřeby tepla 7a Průkaz energetické náročnosti (4) Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí Směrnice o energetické účinnosti č. 2012/27/EU Měření spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění novely č. 103/2015 Sb. Vyhláška č. 237/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům Rozúčtování spotřeby tepla Zákon č. 67/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. Vyhláška č. 296/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům 57 58 Měření spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. Měření spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. Zákonč.406/2000 Sb., 7aodst.(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen vlastníci a uživatelé prostor budov jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen konečný zákazník ), vnitřní tepelná zařízení budov měřiči spotřeby tepla, chladu a teplé vody způsobem stanoveným prováděcím předpisem; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřičů a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu. 7 Snižování energetické náročnosti budov (9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška č. 237/2014 Sb. ze dne 4. listopadu 2014,kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům Cíl vyhlášky Cílem vyhlášky je jednoznačně stanovit rozsah přístrojů, které se považují za přístroje registrující dodávku tepelné energie. 59 60 15

Měření spotřeby tepla Vyhláška č. 237/2014 Sb. Měření spotřeby tepla Vyhláška č. 237/2014 Sb. Způsoby měření tepelné energie v domech: 1.Kalorimetrická metoda Metoda je založena na měření předaného tepla otopným médiem (nejčastěji vodou). 2.Metoda měření tepelného toku z radiátoru Metoda je založena na odhadu množství vyzářeného tepla radiátorem, který je teplejší než místnost, kde je radiátor umístěn 3.Denostupňová (gradenová) metoda Metoda je založena na principu měření teplotního rozdílu mezi teplotou udržovanou v místnosti (bytě) a referenční vnější teplotou 7a Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie (1) V případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energii nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením se vnitřní rozvod tepla pro vytápění nebo vnitřní rozvod chladu v každém bytě nebo nebytovém prostoru vybaví a) stanoveným měřidlem určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru, pokud vnitřní rozvod tepla pro vytápění nebo vnitřní rozvod chladu vstupuje a zároveň vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, nebo b) zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud vnitřní rozvod tepla pro vytápění vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech 61 62 Měření spotřeby tepla Vyhláška č. 237/2014 Sb. Měření spotřeby tepla Vyhláška č. 237/2014 Sb. (2)Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný přímo na každém otopném tělese 6) nebo indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vzduchu daného vytápěného prostoru a teploty vzduchu venkovního prostředí k příslušející budově s trvalým průběhovým záznamem rozdílů teplot vzduchu za časový interval. (3)V případě společné přípravy teplé vody v domě se všechna místa pro její odběr v bytech a nebytových prostorech vybaví vodoměry na teplou vodu používané k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. (4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 63 Aktuálně tedy je stanovena prakticky 100% povinnost osazení přístrojů registrujících dodávku tepelné energie. MPO tedy na základě výstupu studie Analýza proveditelnosti instalace měřících zařízení dodaného tepla připravuje novelu vyhlášky, která by výše uvedenou 100% povinnost instalace mírnila. Předběžně se udává, že povinnost měřit nebudou mít objekty: zásobované z centrálních neregulovatelných zdrojů tepla (viz. bod č. 3 dopisu adresovaného ministru Mládkovi) tato výjimka bude dočasná, cca 10 let neboť kotle bez regulace se již od roku 2014 nevyrábí. vybavené sálavými otopnými soustavami podlahové, krytalové atd. víceúčelové budovy (multiplexy) Pozn.: Pro jiné objekty v tuto chvíli není možné s výjimkou počítat. Velikost domu nehraje roli. Jedinou další výjimku z povinnosti umožňuje 7a odst. 4 vyhlášky, který udává, že se povinnost nevztahuje na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě, a úhrada nákladů je tedy prováděna paušální platbou. 64 16

Rozúčtování spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. Rozúčtování spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. 6 Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vodypro dům (1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po uplynutí skončení zúčtovacího období. 6 Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vodypro dům (2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. 65 66 Rozúčtování spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. Rozúčtování spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb. 6 Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vodypro dům (3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. 6 Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vodypro dům (4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. 67 68 17

Vyhláška č. 269/2015 Sb. Vyhláška č. 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA č. 269/2015 Sb. ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům 1 Předmětúpravy Tato vyhláška stanoví a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce 1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. 2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto: 69 70 Vyhláška č. 269/2015 Sb. Vyhláška č. 269/2015 Sb. 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %, b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období. 71 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 Porovnání korekcí měrných spotřeb v procentech do roku 2015 a od roku 2016 204 172 155 131 126 125 124 117 114 105 105 101 95 94 90 91 81 80 77 77 73 79 69 74 69 54 51 214 168 144 140 132 133 116 115 100 97 99 94 88 91 82 69 59 50 52 53 Zdroj: OSBD Česká Lípa 72 18

MMR Metodický pokyn MMR Metodický pokyn Modelový příklad výpočtů: Zúčtovací jednotka (dům) - 10 bytů, u kterých nejsou pro jednoduchost uvedeny korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla pro vytápění danou jejich polohou či sousedícími vytápěnými prostorami. Celkovázapočitatelná plocha všech bytů činí1000m 2. Náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky činil za zúčtovací období 200.000 Kč. Rozdělenínákladů základní aspotřební složku je v poměru 40%:60%, základní složka tedy činí 80.000 Kč (40 %) a spotřební složka činí 120.000 Kč (60 %); Pro výchozí rozdělení nákladů použit standardní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů. Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce pak činí 200.000 Kč / 1000 m 2 =200,-Kč/1 m 2. 73 Modelový příklad výpočtů: Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od 20 % do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160,- Kč/m2 do 400,- Kč/m 2. Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou spodní hranici 20 % (tj. 160,- Kč/m 2 ) a náklad na vytápění vztažený na 1 m 2 započitatelné plochy jeho bytu je nižší, než 160,- Kč/m 2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 80 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 160,- Kč/m 2 ). Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou horní hranici +100 % (tj. 400,- Kč/m 2 ) a náklad na vytápění vztažený na 1 m 2 započitatelné plochy jeho bytu je vyšší, než 400,- Kč/m 2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 200 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 400,- Kč/m 2 ). 74 MMR Metodický pokyn MMR Metodický pokyn 1) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9.750,- Kč a tedy ve výši o 25 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 150,- Kč/m 2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 160,- Kč/m 2 x 65 m 2 = 10.400,- Kč. 2) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 4.500,- Kč a tedy ve výši o 50 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 100,- Kč/m 2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 160,- Kč/m 2 x 45 m 2 = 7.200,- Kč. 75 76 19

MMR Metodický pokyn MMR Metodický pokyn 3) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 29.250,- Kč a tedy ve výši o 125 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 450,- Kč/m 2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400,- Kč/m 2 x 65 m 2 = 26.000,- Kč. 4) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 22.500,- Kč a tedy ve výši o 150 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 500,- Kč/m 2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400,- Kč/m 2 x 45 m 2 = 18.000,- Kč. 77 78 MMR Metodický pokyn MMR Metodický pokyn Z uvedeného je zřejmé, že čtyři byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících šest bytů limity splňuje. Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem, tj.: 200.000 10.400-7.200 26.000 18.000 = 138.400 Kč Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem: Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem: - základní složka ve výši 40 % pak bude činit 55.360,- Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících šesti bytů - spotřební složka ve výši 60 % pak bude činit 83.040,- Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů - po provedení upraveného výpočtu se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů - postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce 79 80 20

Soutěž panelák roku 2008 Děkuji Vám za pozornost Martin Hanák martin.hanak@scmbd.cz 81 Soutěž panelák roku 2010 Soutěž panelák roku 2012 21

Soutěž panelák roku 2014 Děkuji za pozornost Martin Hanák 86 22