Název památky: Mikulov Známé též jako: Nikolsburg Lokace: M#sto na hrani#ním p#echodu do Rakouska, 50 km od Brna, 80 km od Vídn#, Mikulov, Morava, Czech Republic Datace: 1680 1720 Auto#i: Giovanni Giacomo Tencalla (c. 1600 c. 1650), Giovanni Tencalla, Johann Bernhard Fischer von Erlach (1656 Graz 1723 Víde#), Anton Riga (kolem 1660 Královec 1728 Brno), Christian Alexander Oedtl (1654 Paznaun 1731 Víde#), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg 1780 Baden), Heinrich Gottfried Forster, Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen am Bodensee 1796 Víde#) Typ: Residen#ní m#sto Donáto#i: Knížecí rod Dietrichstein#: Adam z Dietrichštejna (1575 1590), kardinál a kníže František z Dietrichštejna (1570 1636), Ferdinand z Dietrichštejna (1655 1698), Leopold z Dietrichštejna, Walter Xaver z Dietrichštejna (1664 1738) D#jiny: Dietrichštejnové získali panství r. 1575. Kardinál a pob#lohorský vládce Moravy F. Dietrichštejn, úst#ední p#edstavitel protireformace zde budoval své sídlo jako zemské hlavní m#sto. Povolal #ády kapucín# (1611) a piarist# (1636) a církevními i sv#tskými stavbami zde vytvo#il centrum katolické reprezentace. Mikulov postihlo n#kolik požár# (1663, 1719, 1784, 1945), takže p#vodní stav rezidence je p#ekryt #adou p#estaveb, zachovávajících však v#tšinou funk#ní i prostorové dispozice. Popis: #ásti st#edov#kého hradu byly za#len#ny do p#estavby v manýristický zámek. Gotický palác byl p#em#n#n na Sál p#edk#, vyzdoben nást#nnými malbami s portréty významných #len# rodu, bylo postaveno divadlo a z#ízen reprezentativní vstup do zámku. Kardinál Dietrichstein zde shromáždil jednu z nejv#tších evropských knihoven své doby. Soubor obohacený konfiskacemi knihoven protestant# byl odvezen r. 1645 Švédy. Dnešní knižní fond z 18. století obsahuje rodové knihovny získané koupí nebo d#dictvím. Dominantu proti zámku ve spodní #ásti nám#stí proti Sv. Kope#ku tvo#í poh#ební kostel Dietrichstein#, p#vodn# Loreta. R. 1700 vypracoval J. B. Fischer z Erlachu projekt na její p#estavbu, autorství sou#asné architektury však není zcela jasné. P#vodní jednov#žové renesan#ní pr##elí bylo nahrazeno monumentální fasádou (1704 1708). Plastiky jsou od brn#nského A. Rigy, reliéfy od M. Rotha. View Short Description
Kardinál a pob#lohorský vládce Moravy F. Dietrichštejn, úst#ední p#edstavitel protireformace, zde budoval své sídlo jako zemské hlavní m#sto. #ásti st#edov#kého hradu byly za#len#ny do p#estavby v manýristický zámek. Kardinál zde shromáždil jednu z nejv#tších evropských knihoven své doby. Soubor obohacený konfiskacemi knihoven protestant# byl odvezen r. 1645 Švédy. P#i klášte#e kapucín# nechal kardinál vystav#t r. 1622 poutní kapli Svatou chýši, v#rnou koupi italského Loreta, jednu z prvních v #eských zemích. Symbolizovala p#enesení #ásti svaté zem# na rekatolizovanou Moravu. P#vod datace: Základní osu pro dataci tvo#í historické události p#estavby objekt# následovaly po požárech a plen#ní za t#icetileté války. K jednotlivým pracím se dochovaly smlouvy a ú#ty, nap#. s G. G. Tencallou nebo I. Lengelacherem, který sloup Nejsv. Trojice také signoval. #ada d#l se vzhledem ke zmín#ným událostem nedochovala, jsou však zmín#ny v pramenech, jako nap#. projekt zahrady Jeana Treheta (1700 1708) nebo malby Antona Josefa Prennera. Vybraná literatura: Miloš Stehlík Metod#j Zemek, Mikulov, Brno 1971. Miloš Stehlík, Der Bildhauer Ignaz Lengelacher und sein Werk in Mähren, Jahrbuch der staatlichen Kunstsammlungen in Baden-Würtemberg 18, 1981, s. 59 78. Jaroslav Klenovský, Židovské památky Mikulova, Mikulov 1994. Luboš Antonín, Dietrichsteinská knihovna na zámku Mikulov, Sborník národního muzea v Praze C 39 49, 1994 1995, s. 1 28. Bohumil Samek, Um#lecké památky Moravy a Slezska II, J N, Praha 1999, s. 482 503. Citace: Zora WörgötterMikulov in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2017 http://www.discoverbaroqueart.org/ database_item.php?id=monument;bar;cz;mon11_h;1;cs P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF pracovní #íslo: CZ 01
Loreta Náchodská kaple (kostel sv. Anny) 1636 1654 Giovanni Giacomo Tencalla Giovanni Tencalla P#i klášte#e kapucín# nechal kardinál vystav#t r. 1622 poutní kapli Svatou chýši v#rnou kopii italského Loreta, jednu z prvních v #eských zemích. Symbolizovala p#enesení #ásti svaté zem# na rekatolizovanou Moravu. R. 1636 byl p#istav#n kostel sv. Anny se sochou #erné madony, vít#zky nad u#ením heretik#. Komplex byl bohat# zdoben sochami a štuky. Vyjma kn#žišt# a kaple Ji#ího z Náchoda byl celý areál zni#en požárem.
Reprofoto Reprofoto Sv. Kope#ek 1623, 1672 1679 Jedním z protireforma#ních podnik# kardinála byla stavba kostela sv. Šebestiána na Tanzberku. Poutní kostel a 13 kaplí k#ížové cesty p#em#nily pohanskými pov#stmi op#edený skalnatý vrch podle vzoru v severoitalském Varallu na Svatou horu. P#vodní kostel (G. G. Tencalla) vyho#el r. 1663 a byl opraven v 18. a 19. století. #estný dv#r Amtshof 1726 1730 Christian Alexander Oedtl (1654 Paznaun 1731 Víde#), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg 1780 Baden), Heinrich Gottfried Forster Požár r. 1719 zni#il dosavadní vybavení interiér# zámku. P#estavbu projektoval Ch. A. Oedtl, který komplex budov sjednotil fasádou. Upravil také n#kolik dom# ve m#st#. Mí#ovna byla p#em#n#na na zimní jízdárnu a divadelní sál na knihovnu, postavena byla salla terrena s terasou a upraven #estný dv#r, lemovaný bustami antických imperátor#, ozdobený putti a dekorativními vázami. Kované brány jsou p#vodní (H. G. Forster). National Institute for cultural heritage Sloup Nejsv. Trojice 1724 Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg 1780 Baden) Na šestiboké stup#ovité základn# je osazen trojboký, konkávn# projmutý podstavec. Sloupoví nese sousoší Boha Otce a Krista na nebesích a trojboký jehlan završený symbolem Ducha sv. na paprskovité svatozá#i. Sochy Immaculaty a sv#tc# vytvo#il dvorní socha# I. Lengelacher podle návrhu dvorního malí#e Prennera. Ve spodní #ásti jsou alegorie Lásky, Víry, Nad#je a erby stavebník#.
National Institute for cultural heritage Horní synagoga 1719 1723, 1819, 1840, 1892, 1977 1990 #ást podzám#í byla od 15. století kulturním a duchovním centrem moravských Žid#. Stávala zde talmundská škola, 12 synagog a modliteben. Ve 2. polovin# 16. století zde p#sobil legendární rabbi Löw, údajný tv#rce pražského Golema. Po požáru byly domy i synagoga obnovovány dvorními zednickými mistry. Synagoga je jediným dochovaným p#íkladem templu tzv. polského typu v #eských zemích. Vyzna#uje se #tve#icí kupolí, nesenou #ty#mi sloupy stojícími uprost#ed sín#. Židovský h#bitov pat#í k nejv#tším a nejstarším v #eské republice.