Obnova jímání a technologického zařízení Prameniště Rožnov pod Radhoštěm Ing. Michal Korabík Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Jasenická 1106, 755 11 Vsetín, e-mail: vakvs@vakvs.cz 1. Prameniště Rožnov pod Radhoštěm Prameniště - vodní zdroj pitné vody pro město Rožnov pod Radhoštěm bylo vybudováno počátkem padesátých let minulého století nad městem v údolní nivě u řeky Rožnovská Bečva. Jako základ byla navržena koncepce čtyř jímacích studní, násoskových řadů s úpravnou vody o kapacitě 25 l/s. Tento základní systém v souvislosti s postupným nárůstem potřeby vody pro město a okolní obce byl doplňován o další jímací studny. Prudký rozvoj města v 70-tých a 80-tých letech minulého století související s výstavbou objektů závodů Tesla a navazující bytovou výstavbou vyžadoval další rozšíření zdrojů pitné vody již nad přirozené možnosti prameniště. Potřebu vody v množství 110 115 l.s -1 bylo možno zajistit pouze vytvořením umělé infiltrace pomocí závlahy jímacího území vodou z řeky Bečvy přes systém sedimentačních rybníků a závlahových kanálů. Úpravna vody z důvodu nevyhovující kapacity nebyla využívána, koncem osmdesátých let, byla postavena nová čerpací stanice pro čerpání vody do vodojemů Kozinec 3x 660 m 3 a Skanzen II. 2x 1000 m 3. Vodní zdroj pro město Rožnov p. R. mimo vlastní město zásoboval řadu dalších lokalit jako Zubří, Vidče, Vigantice, Hutisko oblast s 28tisíci obyvateli. Více jak polovinu pitné vody spotřeboval průmysl ve městě. Obr. č. 1: Situace prameniště Rožnov pod Radhoštěm 113
Přetěžování prameniště mělo za následek zhoršení kvality surové vody zejména v senzorických, fyzikálních i biologických ukazatelích. Úprava vody byla pouze základní a sestávala z alkalizace vápenným mlékem a desinfekce plynným chlorem.v letech 1996 a 1997 bylo celé jímací území zasaženo povodněmi s dalším negativním dopadem na funkci umělé infiltrace. Počátkem devadesátých let došlo k výraznému poklesu spotřeby vody ve městě Rožnov p. R. a okolí na současných 65 l.s -1. V roce 1999 bylo zprovozněno dříve vybudované propojení vodovodu města na centrální skupinový vodovod Vsetín se zdrojem údolní nádrž Stanovnice. Voda z údolní nádrže Stanovnice po úpravě v Úpravně vody Karolinka je rozváděna skupinovým vodovodem přes Vsetín, Valašské Meziříčí do města Rožnova pod Radhoštěm. Tímto propojením na základě technických možností stávajícího systému je zásobována prakticky polovina Rožnovska, neumožňuje však zásobování severní části města a skupiny obcí po Hutisko Solanec. Prameniště Rožnov pod Radhoštěm je proto s výrobou 35 40 l/s (1 1,2 mil.m 3 /ročně) v systému zásobování města nezastupitelné. Vzhledem k periodickým problematickým kvalitativním stavům surové vody v rybnících a zkratového přechodu infiltrované povrchové vody do jímacích studní bylo nutné plně zabezpečit předepsanou jakost pitné vody návrhem nového jímání a technologického zařízení [Dubánek, Darmovzal]. 2. Aspekty jakosti surové vody Potlačení systému umělé infiltrace při využití jímacího území Rožnov pod Radhoštěm vyvolalo zlepšení jakosti jímané podzemní vody zejména v mikrobiologických ukazatelích. Surová podzemní voda jímaná v prameništi je nízké až střední celkové mineralizace, slabě kyselé reakce (ph 6,3 6,8), voda je velmi měkká až měkká (0,54 0,78 mmo.l -1 ). Surová podzemní voda je charakteristická nízkým obsahem chloridů, síranů a dusičnanů. 3. Úpravna vody Rožnov pod Radhoštěm (viz Obr.) Vodní zdroj Úpravna vody Rožnov pod Radhoštěm zabezpečuje poměrnou část pitné vody (cca 33 l/s) pro část města Rožnov pod Radhoštěm, a to po celou část roku, dále místní části Tylovice, Hážovice a obce Vigantice, Hutisko-Solanec. Z úpravny vody je zásobeno cca 9 161 obyvatel. Obr.č. 2: Úpravna vody 3.1 Výrobní kapacita Výkon úpravny je navržen na 35 l/s s možností maximálního výkonu 50 l/s. projekt - (max.) l/s 35 (50) m 3 /hod 126 (180) m 3 /den 3 024 (4 320) m 3 /rok 1 103 760 (1 576 800) 114
Graf č.1: Výroba pitné vody na ÚV Rožnov pod Radhoštěm za rok 2000-2005 1400 1200 1000 tis. m 3 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok Poznámka: Výkon úpravny v roce 2005 byl omezen z důvodu rekonstrukce. 3.2 Jímání surové vody V rámci obnovy jímacího území Rožnov pod Radhoštěm byla v prameništi na stávajícím zařízení provedena řada úprav. V západní části prameniště bylo zřízeno nové jímání podzemní vody sestávající z jímacích zářezů severní větve dl. 112,5 m, jižní větve dl. 121,5 m a střední spouštěné dělené sběrné studny o vnitřním průměru 5000 mm. Sběrné potrubí jímacích zářezů DN 400 je z odstředivě litého sklolaminátu s perforací v horní polovině z podélných otvorů 5 x 100 mm v l0-20 % plochy. Na jímacím zářezu jsou vybudovány čtyři čistící šachty z potrubí DN 400 se zakrytím poklopy. Jímací zářez je uložen do nepropustného podloží s obsypem kačírkem. Ze sběrné studny jímacích zářezů je podzemní voda čerpána dvěmi ponornými čerpadly na pískovou filtraci úpravny vody. Jímací studny HV 1-9 byly zrušeny, studny HV-10, HV-11, HV-13, HV-14 jsou zachovány. Dále byla provedena rekonstrukce armaturních šachet nad studnami, provedeno nové vystrojení s osazením čerpací techniky pro čerpání Q=5 l.s -1 ze studní HV-10, 13, 14 a Q = 10 l.s -1 ze studny HV-11. Od studní byl obnoven systém výtlačných řadů z lpe DN 80, 100, 150 v celkové délce 507 m. Dalšími úpravami byly v prameništi zrušeny původní závlahy umělé infiltrace. Z původních čtyř rybníků Rl, R2, R3, R4 byl ponechán celý rybník Rl s úpravou vtokové části a severního břehu, stávající rybník R 2 byl zasypán, rybníky R 3, R 4 byly z větší části zasypány pouze z části s využitím jako mokřady. Mezi rybníky R l a R 4 byl proveden otevřený kanál s novými výpustěmi a propustky. Od mokřadu rybníku R4 podél zasypané části po stávající vyústění odpadů do řeky Rožnovská Bečva byl proveden otevřený příkop s opravou výústního objektu. 115
3.3. Technologie úpravy vody Technologie úpravy vody sestává z pískové filtrace, filtrace s náplní GAU, alkalizace vody filtrací s náplní PVD a hygienického zabezpečení vody desinfekcí plynným chlorem, chlordioxidem a ÚV zářením. Z důvodu postupného opouštění chlorového hospodářství. Z úpravny vody je voda čerpána do vodojemu Kozinec 3 x 660 m 3 a vodojemu Skanzen II 2 x 1000 m 3. Pro možné reagování na zhoršenou kvalitu surové vody např. vlivem povodní je připraveno možné dávkování pomocného flokulantu před pískové filtry. Písková filtrace je tvořena dvěma pískovými filtry s kontinuálním praním o ploše 2 x 4,7 m 2 z nerezové oceli, které jsou osazeny v prostoru původních reaktorů. Prací vody z filtrů jsou průběžně odsazovány v plastové lamelové usazovací nádrži. Odsazená voda je vrácena zpět buď do sběrné studny jímacích zářezů nebo přečerpávána zpět přes filtry. Usazený kal je přepouštěn do plastové kalové jímky s užitným objemem 12 m 3. Kal je odvážen k likvidaci na ČOV. Obr. č. 3: Technologické schéma zapojení kontinuálních pískových filtrů 5 1 O2+t ph Z 6 8 9 7 9 16 2 3 17 4 7 8 10 11 12 10 11 12 18 13 13 14 15 [1] přítok surové vody DN 200 [2] průtokoměr [3] měření ph, O 2, teploty [4] měření zákalu [5] dávkování PAC [6] dávkování chlordioxidu ClO 2 [7] uzavírací klapka DN 200 [8] kontinuální pískový filtr [9] odtok profiltrované vody [11] odtok prací vody [12] přepadové potrubí [13] uzavírací klapka [14] sběrné potrubí prací vody do přečerpávací nádrže prací vody [15] sběrné potrubí profiltrované vody na GAU filtry [16] kompresor [17] necirkulovaná prací voda [18] obtok filtrů [10] pneumatický ventil prací vody 116
Za pískové filtry jsou řazeny filtry GAU (typ AQ). Byly využity nádrže původních pískových filtrů 2 x 8,6 m 2 s dovybavením drenážního systému a trubním rozvodem. Za filtry GAU jsou řazeny filtry s náplní PVD - polovypálený dolomit (Semidol K2). Byly opět využity nádrže původních pískových filtrů s dovybavením drenážním systémem a trubním rozvodem. Praní filtrů s náplní GAU i PVD je řešeno vodou i vzduchem. Prací voda je sváděna do přečerpávací nádrže prací vody a čerpána zpět před pískovou filtraci. Odsazené látky zachycené na pískových filtrech budou v prací vodě po odsazení dopraveny s kalem do kalové jímky na vyvážení s likvidací na ČOV. Účinnost GAU filtrů je vyznačena na následujícím grafu č.2, ve kterém je závislost CHSK Mn - surové a upravené vody na čase. Graf č.2: Závislost CHSK Mn na čase 1,2 1 CHSK Mn Surová CHSK Mn Upravená Naměřeno mg/l 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2.11.2005 9.11.2005 16.11.2005 23.11.2005 30.11.2005 7.12.2005 14.12.2005 21.12.2005 28.12.2005 4.1.2006 11.1.2006 18.1.2006 Datum odběru 3.4 Hygienické zabezpečení Hygienické zabezpečení vody je řešeno dávkováním plynného chloru (Advance), chlordioxidem připravovaným generátorem z HC1 a NaClO (Prominent) a UV zářičem (Wedeco). Obr. č. 4: Nízkotlaká UV jednotka Wedeco 117
Z akumulace upravené vody 400 m 3 dělené provozně na dvě nádrže (2 x 200 m 3 ) je navrženo čerpání Q = 30 l.s -1 do vodojemu Kozinec (3 x 660 m 3 ) a Q = 15 l.s -1 do vodojemu Skanzen II (2 x 1000 m 3 ). Obr. č. 5: Technologické schéma úpravny vody po rekonstrukci 5. Závěr V roce 2005 proběhla obnova jímání a technologického zařízení prameniště Rožnov pod Radhoštěm. Došlo k novému systému jímání a to přechod infiltrované vody na čistě vodu podzemní a dále jsme doplnili technologii úpravy pitné vody. Společnost Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. pečlivě bilancuje zdroje a hodnotí stav výrobních zařízení z hlediska řádné funkce a optimální exploatace. Postupnými kroky usiluje, aby technický a technologický stav úpravny odpovídal jejímu významu, jakož i složitosti úpravy vody k pitným účelům. 6. Použitá literatura 1/ Dubánek: Rožnov p. R., Optimalizace jímacího území, Praha, 1997. 2/ Válek, Orság: Historický vývoj jakosti vody prameniště Rožnov pod Radhoštěm- Sborník, Aktuální otázky vodárenské biologie, 1999, str. 120-124. 3/ Projekt pro stavební povolení, Voding Hranice, 2004. 4/ Korabík, Novotný: Provozní řád úpravny vody R.p.R., Vsetín-Hranice, 2005. 5/ Dubánek: Jímací území Rožnov, Praha 2005. 6/ Návod pro provoz a údržbu UV systému Wedeco, Disa v.o.s. Brno, 2005. 118