MENDLOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDLOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2009 Bc. ALENA VAŇKOVÁ

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Zhodnocení výkonnosti klusáků v ČR Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Alena Vaňková Brno 2009 2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení výkonnosti klusáků v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne.. podpis diplomanta.. 3

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí práce doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při získávání podkladů k diplomové práci. Dále děkuji České klusácké asociaci za poskytnutí dostihových ročenek potřebných k vypracování diplomové práce. A také bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu a umožnění studia na vysoké škole. 4

ABSTRAKT Cílem práce bylo zhodnotit chov klusáků v České republice, porovnat výkonnost českých koní se zahraničními importy a posoudit vliv vybraných efektů na výkonnost koní v klusáckých dostizích. Výkonnost klusáků je charakterizována kilometrovým časem, který se přepočítává z času docíleného koněm za celou vzdálenost dostihu děleného délkou dostihu a přepočtem výsledku na 1 km. V práci jsme sledovali kilometrové časy uvedené v klusáckých ročenkách ČR za období od roku 1998 do roku 2005. Z efektů ovlivňujících výkonnost klusáckých koní jsme sledovali rok startu, kdy jsme vysledovali postupný nárůst výkonnosti; vliv pohlaví, který ukázal nejvyšší výkonnost valachů; srovnání km. časů podle věku koní potvrdilo potřebu fyzické dospělosti pro schopnost podat maximální výkon; z porovnávaných zemí původu jsou nejvýkonnější klusáci z Německa (km. čas 81,33s); při porovnávání majitelů se projevil vliv původu a věku koní; ze srovnání dostihových drah prokázali nejvyšší kvalitu dráhy zahraniční. Klíčová slova: klusák, chov, výkonnost, dostihy 5

ABSTRACT Objective of this work is to evaluate trotter-breeding in Czech Republic, to compare the performance of Czech horses with that of foreign imports and to consider the effects influencing performance of trotters. Performance of trotters is defined by kilometric time, which is the time scored by a horse for the whole race distance divided by the overall distance of the race calculating the scored time to 1 km. In our work, we have monitored kilometric times published in Czech trotter year-books for years 1998 to 2005. We have been monitoring effects impacting performance of trotters with focus on start year, observing progressive increase in horse s performance; impact of sex, which showed geldings to provide the highest performance; comparison of kilometric times considering horse s age has confirmed requirement of physical maturity to provide maximum performance; comparing countries we have found trotters from Germany to be the top performs (km. time 81,33 sec); comparing owners, the impact of horse s origin and age has showed up; and comparing the race courses the foreign ones have shown the highest quality. Key words: trotter, breeding, performance, horse-race 6

OBSAH 1. Úvod 8 2. Cíl práce 10 3. Literární přehled 11 3.1. Plemena klusáků chovaná pro dostihy 11 Americký klusák 11 Francouzský klusák 12 Orlovský klusák 13 Ruský klusák 14 3.2. Historie chovu klusáků v ČR 15 3.3. Současná situace v chovu klusáka v ČR 18 Řád plemenné knihy klusáka ČR 19 3.4 Klusácká dostihová soustava 21 4. Materiál a metodika 26 5. Výsledky a diskuze 29 5.1. Porovnání km. časů podle roku startu 29 5.2. Porovnání km. časů podle pohlaví 30 5.3. Porovnání km. časů podle věku startujících koní 31 5.4. Porovnání km. časů podle země původu 32 5.5. Porovnání km. časů podle majitelů startujících koní 33 5.6. Porovnání km. časů podle dráhy 34 6. Závěr 36 7. Použitá literatura 38 8. Seznam tabulek a grafů 39 9. Přílohy 40 7

1. ÚVOD Historie klusáka a jeho chov se datuje od 18. století. Chovatelé se snažili vyšlechtit výkonného a rychlého koně s dobrými charakterovými vlastnostmi. Rychlost klusu, kterou tito koně dosahovali, je přivedla na dostihovou dráhu, kde chovatelé porovnávali výsledky své práce. Během dlouhého časového období byla vyšlechtěna řada klusáckých plemen, z nichž mezi nejvýznamnější patřili klusák americký, francouzský a orlovský. Na základě amerických a orlovských klusáků vzniklo později další plemeno klusáka klusák ruský. Organizátoři závodů koní v klusu využili existence propozic cvalových dostihů i funkce hlavního selekčního kritéria cvalových rovinových dostihů k tomu, aby podle jejich modelu vytvořili soustavu klusáckých dostihů. Obě dostihové soustavy mají tudíž společný princip s odlišným způsobem handicapování, případně penalizace. Na rozdíl od cvalových dostihů, kde je hlavním kritériem celkový čas dostihu, je nejspolehlivějším dokladem výkonnosti klusáka přepočtený kilometrový čas. Přepočítává se z času docíleného koněm na celou vzdálenost dostihu děleného metráží a přepočtem výsledku na 1 km. Hlavním cílem v chovu klusáka je zlepšovat výkonnost následujících generací, dosahovat stále lepších kilometrových časů.výkonnost koně je výsledkem jeho genetického základu a vlivu prostředí v období vývoje mladého koně, výcviku a tréninku. Nejvýznamnější vlivy genetické povahy jsou tělesná stavba, konstituce, temperament a charakter. K faktorům vnějšího prostředí, ovlivňujícím výkonnost koní, patří způsob odchovu a tréninku, klimatické podmínky, kvalita dostihových drah a důležitou úlohu sehrává i jezdec. Mezi důležitou podmínku zvýšení výkonnosti klusáckých koní patří kvalita vlastního chovu, kterou je možno zvýšit soustavným plemenářským výběrem a promyšleným připařováním. Český chov v minulosti hodně ovlivnily importy koní z ostatních socialistických států; byl postavený na ruském klusákovi a řada koní pocházela také z NDR, Maďarska, ale i Rumunska. V 80. letech bylo dovezeno několik plemenných hřebců amerického klusáka. Po roce 1989 bylo zapotřebí zvýšit počty dostihových koní, a tak se do Česka dostala stovka koní ze Švédska, z nichž klisny byly postupně zařazovány do chovu. Původní české klusácké rodiny se z chovu vytrácejí a současný chov je postaven na krvi amerického klusáka získaného z klusácky 8

vyspělých evropských zemí. Bezesporu pozitivním momentem pro chov klusáků v ČR je skutečnost, že se čeští odchovanci mnohdy dokážou svými výkony vyrovnat importovaným koním. 9

2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je zhodnotit chov klusáků v České republice, porovnat výkonnost českých koní se zahraničními importy a posoudit vliv vybraných efektů na výkonnost klusáckých koní. Sledované efekty jsme vybrali podle údajů uvedených v klusáckých ročenkách. 10

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1. Plemena klusáků chovaná pro dostihy Americký klusák ( American Standardbred ) Postupná kolonizace severoamerického kontinentu ovlivnila tamní vývoj chovu koní. Jedním z preferovaných typů byl kočárově jezdecký kůň s prostorným klusem. V roce 1786 byli z Anglie importováni dva plemeníci ze základny šlechtění anglického plnokrevníka MESSENGE R a SHARK. Jim byly připařovány importované (převážně norfolkské) i lokální klisny vynikající prostorným klusem. Tím se zvyšovala výkonnost v klusu. Z podobné kombinace pocházel plemeník HAMBLETONIAN. Z jeho potomstva vytvořili chovatelé tři významné genealogické linie klusáků: PETER THE GREAT, AXWORTHY a DIRECT. Čtvrtou linii založil ELECTIONEER (Sambraus,2006). Označení Standardbred vychází od časového standardu (2:30 min na 1 míli), kterým byla testována výkonnost dostihových klusáků předtím, než byli zapsáni do plemenné knihy (Amerického klusáckého registru) (Draperová, 1999). Americký klusák je vytrvalý, konstitučně tvrdý, raný kůň středního rámce (155-165 cm), s dlouhým tělem, značnou hloubkou hrudníku a silnou zádí. Končetiny má poměrně krátké a silné a jejich akce je uvolněná a přímá. Často se vyskytují šavlovitá hlezna jako důsledek nefyziologického jednostranného přepínání organismu koně. Převažující zbarvení hnědáci, vraníci, ryzáci (Misař a Jiskrová, 2005). Americký klusák má v klusu i mimochodu prostorný chod a nízkou akci. Přepočtený rekordní čas na 1km v dostihu na 1 míli 1: 08,7 ( 860,8 m/min ) (Dušek, 2007). 11

Obr. 1 Americký klusák Francouzský klusák (Trotteur Franςais) Francouzský klusák, dostihový klusácký kůň světové třídy, byl vyšlechtěn v devatenáctém století. Základem byly normandských klisny, které vynikaly silou a vytrvalostí. Scházela jim však elegance. Ve snaze zlepšit chov, importují hřebčíny Le Pen a St. Lou arabské hřebce, hřebce anglického plnokrevníka, polokrevníka a norfolského roadstera (Saurel,1966). Dva nejvlivnější angličtí hřebci YOUNG RATTLER a THE HEIR OF LINNE se narodili v první polovině 19. století a původ 90% dnešních klusáků se odvozuje od pěti potomků těchto dvou plemeníků. Jsou to : CONQUERANT, LAVATER, NORMAND, PHAETON a FUCHSIA (Peplowová, 1999). V klusu francouzský klusák předčí amerického klusáka. Po celou dobu chovu francouzského klusáka nebyl do hřebčína Le Pen přijat ani jeden plemeník s vadou exteriéru nebo temperamentu (Saurel,1966). Francouzský klusák je poněkud hrubší než americký, má však lepší vlastnosti pod sedlem, což dokládá jeho využití pro dostihy monté. Francouzský klusák je kůň mohutný a figurantní, obdélníkového rámce (155 170 cm), s pevnou konstitucí. 12

Dostatečně šikmé plece zajišťují prostorný a úsporný pohyb. Charakteristickou pro klusáky je silná, často šikmá záď. Převažující zbarvení hnědáci, vraníci, ryzáci (Bongianni,1987). Obr. 2 Francouzský klusák Orlovský klusák Základ chovu orlovských klusáků položil v druhé polovině 18. století hrabě Orlov ve Voroněžské gubernii v Chrenovoji. Snažil se odchovávat rychlé klusáky za pomoci vydatného křížení a pro plemenitbu si dovážel koně z různých zemí, na příklad anglické plnokrevníky, koně neapolské s vysokým klusem v lehčí kočárové zápřeži, těžké karosiéry z Dánska, holandské hardravery vyznačující se vysokým a rychlým klusem na kratší vzdálenost, mimochodníky z Buchary, karabachy z Kavkazu a araby z pouště. Perlou hřebčína byl sněhobílý arabský hřebec Smetánka, proslulý svým klusáckým potomstvem. Smetánka sám však nezaložil orlovského klusáka, neboť jeho potomstvo s klisnami různých plemen nebylo exteriérově a výkonnostně jednotné. Za vlastního zakladatele plemene se považuje Smetákův vnuk Bars I, první orlovský klusák narozený v Chrenovoji v roce 1784 (Koubek,1955). 13

Orlovský klusák je ušlechtilý, harmonický kočárový kůň středního obdélníkového rámce (160-165cm), který se vyznačuje mohutnými a silnými plecemi, dlouhým hřbetem a hlubokým hrudníkem, silnýma nohama s dobrými kostmi a poněkud těžší, ale líbivou hlavou. Konstitučně velmi tvrdý, vytrvalý a rychlý, pozdnější klusák s vynikajícím prostorným klusem. Charakteristickým znakem tohoto plemene je dlouhověkost. Převažující zbarvení bělouši, vraníci, hnědáci (www.kone.czechian.net). Obr. 3 Orlovský klusák Ruský klusák Ruský klusák, který je uznán jako plemeno teprve od roku 1949, byl vyšlechtěn v druhé polovině 19. století křížením orlovského a amerického klusáka. Bylo to v době, kdy byl americký klusák o třídu lepší než všechna ostatní klusácká plemena a ruští chovatelé chtěli křížením dosáhnout zlepšení orlovského klusáka. Potomstvo bylo vskutku rychlejší, ale menší a méně elegantní než orlovský klusák. Poté začal program příbuzenské plemenitby kříženců a postupně se zvětšily výška a rámec, tělesné míry a zlepšila se i celková stavba těla (www.bodyskal.cz). 14

Dnes musí plemeno splňovat přísné chovatelské standardy výšku klisen 157 cm a výšku hřebců160 cm. Moderní ruský klusák je výrazně osvalený a má tvrdé, suché končetiny. Dospívá rychle, ale maximální rychlosti v klusu dosahují koně starší pěti nebo šesti let. Převažující zbarvení hnědáci, vraníci, ryzáci, bělouši (Peplowová, 1999). Obr. 4 Ruský klusák 3.2 Historie chovu klusáků v ČR Historie chovu koní v českých zemích a také kteréhokoliv hřebčína ve střední Evropě sahá až do doby císařovny Marie Terezie. Císařovna rakousko-uherské monarchie vydala 13. srpna 1763 patent, který řešil celkovou organizaci chovu koní a zřizoval státní orgány k jeho jednotnému řízení v celé rakousko-uherské říši (Valouchová, 1978). Chov klusáckých koní a klusácký sport se v Rakousko-Uhersku začal rozvíjet roku 1860. O chov klusáků se staralo oddělení chovu koní ministerstva orby tím, že opatřovalo plemenný materiál, přiznávalo podpory na nákup originálních Amerických klusáků a podporovalo tak chov i zkoušky výkonnosti těchto koní. Roku 1874 byl 15

založen Klusácký spolek ve Vídni (Wiener Trabrennverein), který se velmi zasloužil o rozvoj chovu klusáckých koní a Vídeň se tak stala jedním z nejdůležitějších středisek klusáků ve střední Evropě. V zájmu jednotného vedení klusáckých zkoušek výkonnosti byl vytvořen Svaz rakousko-uherských klusáckých spolků ve Vídni (Verand der österreichisch-ungarischen Trabrennvereine), který sdružoval 14 klusáckých spolků. V té době bylo pro klusáky k dispozici 27 závodišť. Tato skutečnost kladně ovlivnila rozvoj chovu klusáckých koní u nás. Závodiště umožňovala chovatelům a trenérům rozšiřovat zkušenosti a srovnávat výkonnost našich a zahraničních koní (Valouchová, 1978). Na našem území bylo v letech 1885-1894 umístěno několik klusáckých hřebců v zemském chovu v zemském chovu. Kolem roku 1900 se v Novém Městě na Moravě zakládal chov klusáků a středisko dostihů, později i v Opavě. Roku 1903 byl na Slovensku založen Spolek pro chov a dostihy klusáků se sídlem v Bratislavě (Jokl, 1977). V roce 1912 vzniká ve Šternberku na Moravě Spolek pro chov klusáků, který sdružoval všechny majitele klusáckých koní, vedl plemennou knihu a byla zde vybudována dostihová dráha. Stát spolku poskytoval plemenné hřebce, kteří byli umisťováni na šternberské stanici. (Valouchová, 1978). Rozvoj klusáků na našem území přibrzdila I. světová válka. Dostihy se přerušují a značně poškozen a redukován je i chov klusáků. Po r. 1918 však začíná rychlá obnova; jako první je Bratislava s novým moderním klusáckým stadionem v Petržalce. Po Bratislavě se hlásí v roce 1921 i Praha. Stěhuje se sem Ústřední komise pro chov a dostihy klusáků a buduje se i nový supermoderní klusácký stadion na Letné. Je otevřen 28.5.1921 a na osm let se stává klusáckým střediskem Evropy. Poté však nastupují hospodářské problémy a na podzim roku 1930 je vydán příkaz ke zbourání stadiónu, čímž končí naše nejslavnější období klusáckých dostihů. Po roce 1930 jsou klusáci u nás vydáni na pospas a jen nejvěrnější majitelé zachraňují co se dá. Na Moravě je opět střediskem Šternberk, Petržalka je bez dráhy a pokus vrátit klusákům slávu v r. 1937 v Poděbradech končí nezdarem(vaďura,2005). Kritický stav chovu pak dovršuje II. Světová válka, kdy byl chov klusáků roztříštěn, ale soukromí majitelé požívali své klusáky k tahu a k lehčím polním pracím. Tak se podařilo zachránit alespoň část koní, z nichž někteří tvořili základ chovu klusáků po válce. Velkou zásluhu na poválečném rozvoji chovu klusáků a klusáckém sportu měl Spolek pro chov a dostihy klusáckých koní na Moravě. Sídlo tohoto spolku bylo 16

v Olomouci a sdružoval všechny tehdejší chovatele a majitele klusáckých koní na Moravě (Valouchová, 1978). Od r.1947 se znovu klusáci dostávají v několika dostizích na dráhu jako doplněk cvalových dostihů. Velké výkonnostní rozdíly znamenají v jednom dostihu i 300m. Řada koní je bez původu, mnoho je polokrevných a jedinou vhodnou dráhu mají Mariánské Lázně. Pokusy o znovuzavedení klusáckých dostihů s pouhými 25 koňmi jsou však předem odsouzeny ke krachu. Klusáků je velmi málo a je nutná především obnova chovu (Vaďura, 2005). Klusácké koně ze soukromých stájí přebírají v r. 1951 státní statky. Na Slovensku to byl Štátný Majetok Bajč, na Moravě Státní statek v Olomouci. Na státním statku v Olomouci byli chováni hřebci, klisny i hříbata. Po rozšíření stáda, které během doby vzrostlo, bylo rozhodnuto přesunout plemenné hřebce a klisny na Bělecký Mlýn a hříbata byla odchovávána na blízkém Gabrielově. Trénink mladých koní se prováděl v Olomouci-Lazcích. Začátkem 60.let byli klusáci v malém měřítku chováni také na SPS Vítkov (Valouchová, 1978). Na Slovensku přecházejí klusáci z Bajče na čas do Štátného plemenářského ústavu Šamorín a pak do Plemenářského ústavu Nový Tekov (Vaďura, 2005). Od státního statku Olomouc přebírá v roce 1960 celý chov klusáků i klusáckou dostihovou stáj Plemenářský podnik Tlumačov. Olomoucký chov čítal 3 plemeníky, 14 chovných klisen, 5 ročků, 6 hříbat a 15 dostihových koní. Chovný materiál byl umístěn v objektu Peškov, později na tlumačovskou stanici Skály. V letech 1966 až 1973 prožíval chov klusáků kritické období, kdy se uvažovalo o úplné likvidaci klusáků. V této době projevili o naše koně zájem rakouští chovatelé a vedení SPÚ Tlumačov se rozhodlo jim některé klusáky odprodat. Stav koní byl silně zredukován až na 8 chovných klisen (Tihelka,1980). Na podporu rozvoje chovu klusáků v ČSR se v roce 1973 Ministerstvo zemědělství ČSR rozhodlo podpořit rozvoj chovu v Plemenářském podniku Tlumačov státní dotací s cílem, aby zde byl optimální stav 20 chovných klusáckých klisen. Chov je posilován dovozem klisen z Maďarské lidové republiky a SSSR (Jokl,1977). Klusácký dostihový provoz nabýval koncem osmdesátých let na intenzitě a vytvářely se podmínky pro jeho další rozvoj. Jeho popularita rostla především mezi menšími a soukromými chovateli. Během deseti let se počet chovných klisen zdvojnásobil, i když hlavní chovatelská centra zůstala v hřebčínech Tlumačov, Nový Tekov a Zemědělské družstvo Kostomlaty n. Labem (Duda,1992). 17

Koncem 90. let je registrováno na 140 chovných klisen a 13 plemeníků, ročně se rodí více než 60 hříbat. Náš chov klusáků ožívá, zvyšuje se počet i úroveň klusáckých dostihů. V roce 1992 vzniká Česká klusácká asociace. Po rozdělení ČSFR roku 1993 klesá počet chovných klisen téměř na polovinu a podstatně klesl i počet narozených hříbat. Stav chovných klisen byl brzy obnoven, ale v roce 2001 znovu klesá na pouhých 49 klisen. Od té doby počty chovných klisen opět postupně rostou. Neúměrně však dochází k velkému nárůstu plemenný hřebců vůči klisnám v kontrastu se snížením počtu narozených hříbat (Vaďura, 2005). 3.3. Současná situace v chovu klusáků v ČR Chov klusáka a pořádání klusáckých dostihů, které vstoupily do třetího století své historie u nás, opakovaně zaznamenává střídající se období krize následované mírnou "renesancí", která však nikdy nestačí zažehnat další krizi. V roce 2006 byl ukončen chov klusáků v Tlumačově a chov klusáka u nás je nyní plně v režii soukromých chovatelů. Mezi největší chovy patří chov MVDr.Ing.Ladislava Vojáčka v jihomoravském Terezíně a Mysločovicích poblíž Hodonína, čítající 3 hřebce k přirozené plemenitbě a nabídku inseminace od 13 převážně italských, dále amerických a jednoho nizozemského hřebce. Dále vlastní okolo 12-ti chovných klisen, je tedy největším chovatelem klusáka v ČR. Druhý největší chov, je na druhé straně republiky, v kraji Libereckém, v Okřešicích u České Lípy. Chovatelem je Pravoslav Hykeš a k dispozici jsou 3 hřebci a necelá desítka chovných klisen. Dva plemenné hřebce nabízí chovatel a trenér Jaroslav Dobrovolný v jihomoravských Střelicích u Brna. Ostatní chovatelé mají hřebce jednoho a jsou rozeseti po celém území ČR (www.bodyskal.cz). I přese všechny současné překážky, které tuzemskému chovu nepřejí, kdy stále více koní na dráze má za jménem sufix, je i přes malý počet koní z českého chovu v každém ročníku alespoň jeden takový, který koním importovaným dokáže dobře konkurovat, případně je porážet, byť pochází z poměrů skromnějších, než importovaní koně, kteří bývají zakoupeni na dražbách, zejména v Nizozemí či Německu a jejichž 18

původ a časy vyklusané rodiči jim dávají větší šance se na tuzemské dráze prosadit. (www.bodyskal.cz). Řád Plemenné knihy (svazek X.,2004) klusáka ČR udává tato ustanovení : Chov klusáka a plemennou knihu vede ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. Česká klusácká asociace (ČKA). Podle řádu Plemenné knihy z roku 2004 je klusák kůň, který vznikl jako produkt spojení hřebců a klisen zapsaných v Plemenné knize klusáka ČR nebo v klusáckých plemenných knihách uznávaných Union Européenne du Trot - Evropskou klusáckou unií. Chovným cílem v chovu klusáka je sportovní kůň korektního harmonického exteriéru, dostatečného rámce a tvrdé konstituce. Kůň musí vykazovat stoupající trend v dosahování rychlosti a vytrvalosti. Uvedené vlastnosti musejí být doprovázeny dobrým charakterem a zdravotním stavem, schopností komunikace a přijatelnou opracovatelností. Chovatelská metoda pro dosažení chovatelského cíle je čistokrevná plemenitba v rámci uznávaných plemen: americký klusák, francouzský klusák, orlovský klusák a ruský klusák. Dále pak plemenitba mezi potomky, vzniklými z připařování uvedených plemen. Zkoušky výkonnosti jsou výhradně dostihy řídící se ustanoveními Dostihového řádu. Těmito zkouškami je zjišťována vybavenost jednotlivých koní vlastnostmi stanovenými v chovném cíli. Selekční prostředky - výsledky kontroly výkonnosti jsou zveřejňovány prostřednictvím Dostihové ročenky a slouží chovatelům jako důležitý podklad pro stanovení připouštěcích plánů. Plemenná hodnota hřebců a klisen je dokumentována výsledkem jejich potomstva při přezkoušení v dostizích. Hřebci mohou být zapsání do Plemenné knihy jestliže: a) jsou vybráni do chovu podle zásad stanovených Výběrovou komisi, b) mají stanovený genetický typ a nejsou pochybností o jejich identitě a původu, c) LJ importovaných hřebců obdržela ČKA jejich exportní certifikát, kompletní dostihovou kariéru, čtyřgenerační rodokmen a chovnou kariéru, pokud hřebec v minulosti působil v chovu. Výběr hřebců provádí Výběrová komise stanovená ČKA u hřebců, kteří mají předpoklad ke zlepšování výkonnostních, zdravotních a konstitučních vlastností a zároveň splňují podmínky úrovně původu, výkonnosti a tělesné stavby. 19

Klisny mohou být do Plemenné knihy zařazeny na žádost chovatele, jestliže: a) chovatel ve stanoveném termínu předloží žádost o zařazení do chovu ČKA, b) nejsou pochybnosti o jejím původu, c) u importovaných klisen obdržela ČKA jejich exportní certifikát, kompletní dostihovou kariéru, čtyřgenerační rodokmen a chovnou kariéru, pokud klisna v minulosti působila v chovu. Zápis hříbat do Plemenné knihy se provádí na základě: a) připouštěcího lístku a hlášení chovatelského výsledku, b) kontroly identity hříběte pověřeným pracovníkem ČKA, c) ověřeného původu hříběte krevní zkouškou, d) při zapuštění klisny inseminaci doloží chovatel vývozní certifikát semene a protokol o inseminováni potvrzený autorizovaným pracovníkem splňující podmínky ve smyslu zákona č.154/2000 Sb. k provádění inseminace. Stavy klusáků v chovu (plemenní hřebci, chovné klisny a hříbata) za sledované období 1998 2005 jsou uvedeny v přílohách. 20

3.4. Klusácká dostihová soustava Dostihem se pro účely Klusáckého dostihového řádu z roku 2001 ( 136) rozumí každý závod, kterého se klusem účastní dostihový kůň s jezdcem v sulce nebo v sedle, s cílem soutěžit s jiným koněm o jakoukoliv cenu ať finanční nebo věcnou nebo jinak vyjádřenou, jehož propozice je schválena ČKA. Výjimkou je kvalifikační dostih, který je organizován za účelem ověření výkonnosti třeba i jediného koně. Pokud v dostihovém programu dojde ke škrtnutí koní a v dostihu zůstane jeden kůň, pak je podmínkou získání ceny absolvování dostihu ( 137). Podle ( 138) se klusácké dostihy podle své povahy dělí na základní typy : a) Podle kvalitativní úrovně chovatelské zkoušky (CH) významné dostihy pro určitou věkovou kategorii nebo pro určité pohlaví a standardní dostihy (SD) významné tradiční dostihy především pro koně nejlepší úrovně, vypsané pro 3leté a starší, nebo 4leté a starší koně. Pod pojmem Klasické dostihy se rozumí 6 vybraných chovatelských zkoušek, a to: Velká cena dvouletých na 1670m Velká jarní cena tříletých na 1670 m Podzimní cena tříletých na 1670 m Velká jarní cena čtyřletých na 1670 m České klusácké derby na 2180 m pro 4leté koně Klusácký St. Leger na 2715 m pro 4leté koně Do těchto dostihů je nutné hlásit klusáky již ve věku ročka, tedy do 31.12. kalendářního roku, kdy klusák dovršil jeden rok svého života. Nově byl od roku 2004 zaveden pojem Ročníkové dostihy. Do této skupiny patří : Cena Labirinta na 1670 m pro dvouleté koně Letní cena tříletých na 1670 m Zimní cena tříletých na 2180 m Letní cena čtyřletých na 2180 m Ročníkové dostihy jsou kladeny na úroveň klasických dostihů. Přihlášky do Ročníkových dostihů jsou uzavírány vždy v termínu přihlášek na první dostihový den sezóny, a to vždy pouze pro jeden aktuální kalendářní rok, tedy pro koně aktuálního ročníku. 21

b) Podle druhu propozice ceny a handicapy, které se dále dělí podle způsobu startu na autostarty (v propozici se uvádí autostart ) a dostihy s metrážním rozpětím (v propozici se uvádí mety ). c) Podle uspořádání heaty. d) Podle účelu kvalifikační dostih, propagační dostih. e) Podle způsobu použití koně- v sulce a pod sedlem (monté). V propozicích dostihů se mohou kombinovat typy a) b) i c). Ceny ( 139) jsou dostihy pro koně, kteří splňují kvalifikační podmínky propozic. Rozlišujeme ceny : a) bez rozdílu metráží se stejnou délkou dráhy pro všechny kvalifikované koně, startují se autostartem nebo letmým startem, b) s metrážním rozpětím, kdy se v propozici uvádějí podmínky, za kterých jsou koním předepsané přídavky metrů - mety, max. rozpětí 80 m. Handicapy ( 140) jsou dostihy, ve kterých je metrážní zatížení odpovídající jeho průběžnému handicapovému hodnocení určeného handicaperem. Aby směl být kůň oznámen jako startující do handicapového dostihu, musí řádně dokončit 3 dostihy v sulce na území ČR během posledního šestiměsíčního období. Do tohoto období se nezapočítává jakákoli přestávka (každé období delší než 14 dní, během něhož se na území ČR nekoná žádný klusácký dostih). ** Pro získání handicapu musí kůň platně dokončit 3 dostihy v průběhu 12 kalendářních měsíců (bez ohledu na přestávky v dostihovém provozu) na území České republiky. Kůň, který vstupuje do dostihové sezóny s handicapem, může své handicapové ohodnocení ztratit pouze až na konci dostihové sezóny (v průběhu sezóny nemůže ztratit handicap), a to v tom případě, že za celou sezónu nedokončil platně ani jeden dostih.** Otevřený handicap ( 141) - je handicap bez stanoveného handicapového základu. Na základní metu jsou postaveni koně s nejnižším handicapem, kteří splňují kvalifikační podmínky. Metrážní rozpětí se stanovuje na základě výkonnosti koní podle průběžného handicapového hodnocení (max.80 m). Handicap 1. ( 142) - Předpokladem pro kvalifikaci je stejné nebo lepší handicapové hodnocení koní než je základ, který musí být uveden v propozici. Metrážní rozpětí je stanoveno na základě průběžného handicapu, koním s lepším handicapem je 22

přidělena podle zveřejněných kritérií větší metrážní penalita. Dostihu se mohou zúčastnit i koně s horším handicapovým hodnocením, než je uvedeno v propozici, tito jsou postaveni na základní metu a ve smyslu tohoto Dostihového řádu jsou považováni za nevyhandicapované. Handicap 2. ( 143) Předpokladem pro kvalifikaci je stejné nebo horší handicapové hodnocení koní než základ, který musí být uveden v propozici. Způsob startu je autostart nebo letmý start. Heaty ( 145) Heat je uspořádán z několika dostihů nazývaných rozjížďky uspořádaných ve vzájemných souvislostech, které mají za účel: a) vyhodnotit nejúspěšnějšího účastníka rozjížděk - prémiový heat, b) v rozjížďkách prověřit výkonnost koní a na základě výkonu prokázaného v rozjížďkách vybrat nejlepší účastníky pro postup do finále - finálový heat. Prémiovým heatem ( 146) se rozumí dva až tři samostatné dostihy (rozjížďky), které jsou uspořádány v jednom dostihovém dnu a kterých se zúčastní stejní koně a jezdci se stejnou startovní dráhou ve všech rozjížďkách, není-li propozicí stanoveno jinak. Konečné pořadí určené bodovacím klíčem je rozhodující pro výplatu prémií za konečné umístění. Prémie je finanční částka započitatelná do zisku koně. V prémiovém heatu s mezinárodní účastí, tedy v dostihu otevřeném pro koně zahraničních majitelů, jsou startovní dráhy přidělovány losováním, a to zvlášť pro každou rozjížďku. Klíč pro bodování rozjížděk prémiového heatu ( 147) je následující : I. místo 10 bodů IV. místo 3 body II. místo 7 bodů V. místo 2 body III. místo 5 bodů VI. místo 1 bod Při současném vítězství nebo umístění se body dělí stejným dílem mezi aktuální koně. Druhé rozjížďky se smí zúčastnit pouze ti koně, kteří první rozjížďku řádně dokončili a dále ti, kteří byli ohodnoceni DC nebo DN ( 148). Pro rozjížďky prémiového heatu je základní délka dráhy 1600 1700. Prémiového heatu se nemohou zúčastnit dvouletí klusáci( 149). Finálový heat ( 150) V tomto dostihu koně závodí ve dvou nebo více dílčích rozjížďkách a ti, kteří se v rozjížďkách umístili nejlépe(propozice udává, o kolik koní z každé rozjížďky se jedná), se střetnou ve finále. Koně, kteří se do finále 23

nekvalifikovali, se mohou, je-li to udáno v propozici dostihu, střetnout v dostihu útěchy. Pokud jsou rozjížďky a finále heatu vypsány v jeden dostihový den, může být základní délka dráhy rozjížděk a finále pouze 1600m - 1700m a dostih nesmí být vypsán pro dvouleté koně. Kůň, který nedokončil rozjížďku nebo v ní byl diskvalifikován, nesmí startovat ve finále ani v ceně útěchy( 151). Dílčí rozjížďky, finále a dostih útěchy se počítají jako různé dostihy. Přidělování startovní dráhy ve finále s autostartem se určuje na základě výsledků, dosažených v rozjížďkách, a to tak, že vítězi rozjížďky s rychlejším časem je přidělena první dráha,vítězi pomalejší rozjížďky druhá dráha, druhému z rychlejší rozjížďky třetí dráha a tak dále. Obdobně se postupuje i v dostizích útěchy. V případě, že dvě nebo více rozjížděk bude mít vítěze se stejným časem nebo v některé rozjížďce dojde k současnému doběhu, rozhodne los. Při současném doběhu postoupí aktuální koně do finále, pokud nebyl překročen maximální počet startujících koní pro konkrétní dráhu. V případě překročení tohoto maximálního počtu startujících bude losem určen pouze jeden postupující kůň. V případě finále dostihu startovaného z met se startovní dráhy přidělují na základě běžných kritérií ( 152). Kvalifikační dostih ( 153) je pořádán za účelem ověření výkonnosti dostihového koně. Nesmí být pořádán za účelem soutěže o jakoukoliv cenu a může být na startovní listině dostihem jediného koně. Výsledky tohoto dostihu se nezapočítávají do kariéry koní a jezdců. Kvalifikačního dostihu se musí zúčastnit: a) každý klusák před prvním životním startem b) koně, jimž kvalifikaci nařídila dostihová nebo disciplinární komise c) koně, kteří během 12 kalendářních měsíců před oznámením startujících koní nedokončili dostih. Hranice pro kvalifikační limit stanoví ČKA a jsou uveřejněny ve Věstníku ČKA. Kůň musí absolvovat kvalifikační dostih za dodržení té části Dostihového řádu, která se týká průběhu dostihu. Kvalifikační dostih se jede - pokud se sejde více koní - formou zcela odpovídající dostihu a jestliže je to možné, při dostihovém dnu ( 154). 24

ČKA vydává pravidla pro absolvování kvalifikace mimo dostihový den a seznam osob pověřených sledováním a hodnocením kvalifikace ( 155). Základní vzdálenost je 1600 m. Kůň, který byl nahlášen ke kvalifikaci pro neovladatelnost, musí úspěšně absolvovat kvalifikaci spolu s více koňmi a při dostihovém dnu. Přihláška ke kvalifikačnímu dostihu se podává v termínu uzávěrky oznámení startujících koní a musí obsahovat jméno koně, stáří, jméno jezdce a barvu přílby. Je-li ke kvalifikaci nahlášen pouze jeden kůň, je možná účast pomocného koně (vodiče), který startuje ve startovní dráze vedle kvalifikovaného koně, přičemž ho nesmí předjet. Podmínky kvalifikačního dostihu musí být splněny nejpozději v okamžiku oznámení koně jako startujícího. Kůň, který neuspěje během 30 dnů ve dvou po sobě následujících kvalifikačních dostizích, musí mít 30 dnů přestávku před další kvalifikací (počítáno od data druhé kvalifikace) ( 156). Klusácké dostihy monté (dostih klusáků pod sedlem) ( 157) Dostihy se konají podle platného Dostihového řádu, s vypsanou cenou, propozicí, způsobem startu a stanovenou nesenou hmotností pro jednotlivé věkové kategorie koní. Získané peněžité ceny jsou koni započítány do zisku. Jezdcem v monté dostihu smí být pouze osoba s platnou jezdeckou licencí vydanou ČKA. Propagační dostih ( 158) může být uspořádán za účelem propagace klusáckého sportu. Může být pořádán s cílem soutěže o jakoukoliv cenu. Tento dostih nemusí splňovat kritéria 129 a 140 a mohou být pozměněny podmínky startu. Časy, vítězství a umístění koní a jezdců dosažené v tomto dostihu se nezapočítávají do kariéry koní a jezdců. Jezdec předkládá písemně kromě prohlášení o vlastní odpovědnosti za účast v dostihu také potvrzení o odborné způsobilosti (podepisuje trenér s platnou licencí) a o převzetí základních písemných instrukcí pro účast v dostihu. Kůň do propagačního dostihu musí být na start doprovázen vodičem. 25

4. MATERIÁL A METODIKA Výkonnost klusáků je charakterizována kilometrovým časem, který se přepočítává z času docíleného koněm na celou vzdálenost dostihu děleného metráží a přepočtem výsledku na 1 km (Jokl, 1977). Podkladem pro vytvoření databáze byly údaje, které jsme získali z Klusáckých ročenek České republiky a Slovenska. V práci jsme sledovali km. časy všech klusáckých koní startujících v ČR a na Slovensku, i koní s českou registrací startujících v zahraničí v období od roku 1998 do roku 2005. Km. čas jsme hodnotili bez korekcí kvality dráhy, vlivu jezdce a trenéra, kategorie dostihu a plemenné hodnoty jedince.celkově jsme za sledované období shromáždili 17 447 Km. časů od 694 koní. O každém koni jsme zaznamenali následující údaje: Pomocné údaje: Jméno koně Otec Sledované faktory: Rok startu Pohlaví Věk Země původu Majitel Dráha Třídění podle pohlaví: 1 hřebci 2 valaši 3 klisny Třídění podle věku: 2 dvouletí koně 3 tříletí koně 26

4 čtyřletí koně 5 pětiletí koně 6 šestiletí koně 7 sedmiletí koně 8 osmiletí koně 9 devítiletí koně 10 desetiletí koně 11 jedenáctiletí koně 12 dvanáctiletí koně 13 třináctiletí koně 14 čtrnáctiletí a starší koně Třídění podle země původu: A Rakousko CZ Česká republika D Německo NL Holandsko S Švédsko SF Finsko SK Slovensko SU Rusko UA Ukrajina XX ostatní země, zastoupené malým počtem koní (Dánsko, Francie, Itálie, Kanada, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, USA) Třídění podle majitele : Uvedeni jsou jmenovitě všechny stáje, jejichž kůň během sledovaného období startoval minimálně desetkrát a jeho výsledky jsou zaznamenány v klusácké ročence. Do skupiny Český/slovenský majitel jsou zahrnuty stáje registrované v ČR/SR, jejichž kůň startoval méně než desetkrát. Do skupiny Zahraniční majitel jsou zahrnuty stáje registrované v zahraničí, jejichž kůň startoval na území ČR/SR méně než desetkrát. 27

Třídění podle dráhy: 1 Praha 2 Bratislava 3 Levín 4 Slovenské provinční dráhy ( Nový Tekov, Topolčianky, Šurany). 5 České provinční dráhy (Hluboká n. Vltavou, Lysá n. Labem, Netolice, Pardubice, Slušovice). 6 Zahraniční dráhy (Itálie, Francie, Maďarsko, Německo, Rakousko). Data byla statisticky zpracována pomocí lineárního modelu GLM ve statistickém programu UNISTAT 5.1. Modelová rovnice y ijklmno = µ + r i + p j + v k + z l + m m + d n + e ijklmno, kde: y ijklmno - sledovaný efekt µ - celkový průměr souboru r i pevný efekt i-tého roku startu (i = 1,2, 8) p j pevný efekt j-tého pohlaví (j = 1,2,3) v k pevný efekt k-tého věku při startu (k = 1,2, 13) z l pevný efekt l-té země původu (l = 1,2, 10) m m pevný efekt m-tého majitele d n pevný efekt n-té dráhy (n = 1, 6) e ijklmno - náhodný efekt Pomocí metody mnohonásobného porovnávání Scheffe interval jsme mohli stanovit rozdíly mezi jednotlivými sledovanými efekty rokem startu, pohlavím, věku koně při startu, zemí původu, majitelem a dráhou. 28

5. VÝSLEDKY A DISKUZE Tabulka 1 zachycuje výsledky z analýzy rozptylu zohledňující faktory - rok startu, pohlaví, věk při startu, zemi původu, majitele a dráhu. Ve všech případech sledované faktory vykazují statisticky vysoce průkazný vliv. Tab. 1 Výsledek analýzy rozptylu obecného lineárního modelu, průkaznost vlivu sledovaných faktorů Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Průkaznost ROK 5879,919 7 839,988 117,315 0,0000 POHL. 185,098 2 92,549 12,926 0,0000 VĚK 23739,218 12 1978,268 276,289 0,0000 ZEMĚ PŮVODU 2933,472 9 325,941 45,522 0,0000 MAJITEL 21727,909 185 117,448 16,403 0,0000 DRÁHA 24376,633 5 4875,327 680,899 0,0000 5. 1. Porovnání km. časů podle roku startu Na základě statistického zpracování za sledované období 1998 2005 jsme pro faktor roku startu zjistili u 21 hodnot statisticky vysoce průkazné rozdíly. Mezi roky 2000 a 1998 je rozdíl statisticky průkazný. U šesti srovnávaných párů nebyl statisticky prokázán rozdíl, jelikož se průměrné km. časy porovnávaných roků liší pouze o desetiny sekundy, v případě srovnání roků 2002-2004 dokonce pouze o tisíciny sekundy. Ze získaných údajů v tabulce 2 vyplývá, že nejlepších km.časů bylo dosaženo v roce 2005 (82,6844s). Naopak nejhorší časy vykazuje rok 2003 (83,7538s). Domníváme se, že toto zhoršení je dáno nízkým počtem zahraničních startů (viz tab. a a graf a), kdy kvalita dráhy zajišťuje dosažení lepších km.časů. Pokud pomineme zmiňovaný rok 2003, dochází ve sledovaném období k postupnému zlepšování km. časů, což si vysvětlujeme nárůstem počtu importovaných koní, především z Německa a Holandska (viz. Tab. b a graf b). 29

Tab. 2 Výsledky porovnání sledovaného faktoru rok startu Rok startu Početní zastoupení Průměr 2005 2002 2004 2001 1999 2000 1998 2003 2005 2062 81,6844 * * * * * * * 2002 2170 82,3512 * * * * * 2004 2005 82,3539 * * * * * 2001 2362 82,4703 * * * * 1999 2189 82,8655 * * * * * 2000 2389 82,9549 * * * * * * 1998 2164 83,3810 * * * * * * 2003 2106 83,7538 * * * * * * 5.2. Porovnání km. časů podle pohlaví Tabulka 3 dokládá výsledky porovnání pohlaví, vykazující statisticky vysoce průkazný rozdíl u dvou případů. Statisticky průkazně nejvýkonnější skupinou jsou valaši (82,1273), mezi výkonností hřebců a klisen je rozdíl pouze 0,04 sekundy ve prospěch hřebců. Tab. 3 Statistické porovnání km. časů podle pohlaví Skupina Početní zastoupení Průměr 2 1 3 2 6875 82,1273 * * 1 4334 83,1038 * 3 6238 83,1431 * Nejvyšší výkonnost u valachů si vysvětlujeme tím, že mezi valachy je největší procentické zastoupení počtu startů importovaných koní (viz tab. 4 a graf 1). Jistě se zde projevuje i konkrétní země původu importovaných koní, kdy byla prokázána nejvyšší výkonnost u koní importovaných z Německa a tito jsou ve skupině valachů zastoupeni v počtu 22,5% (viz. Tab.c a graf.c). 30

Tab. 4Procentické srovnání českých koní a importů VALAŠI HŘEBCI KLISNY CZ 43,30% 56,60% 58,70% IMPORT 56,70% 43,40% 41,30% Graf 1 Procentické srovnání českých koní a importů 110,00% 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% IMPORT CZ 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% VALAŠI HŘEBCI KLISNY 5.3. Porovnání km. časů podle věku startujících koní V tabulce 5 jsou uvedeny výsledky porovnání km. časů podle věku startujících koní, kdy jsme mezi jednotlivými věkovými kategoriemi zjistili 30 statisticky vysoce průkazných případů a dva případy statisticky průkazné. Nejhorší časy byly zaznamenány u dvou, tří a čtyřletých koní, což je dáno nedostatečnou fyzickou dospělostí mladých koní. Ostatní věkové kategorie se od sebe nijak významně neliší (viz graf 2). Nejpočetnější věkovou kategorií (3125 startů) byli za celé sledované období čtyřletí koně, tedy klasický ročník. 31

Tab. 5 Statistické porovnání věkových kategorií Početní Skupina zastoupení Průměr 13 11 10 8 7 9 6 5 12 14 4 3 2 13 115 81,6278 * * 11 437 81,6913 * * * 10 755 81,7119 * * * * 8 1364 81,7508 * * * * 7 1763 81,9144 * * * * 9 935 81,9462 * * * 6 2139 82,0868 * * * 5 2867 82,4157 * * * * * * 12 242 82,5318 * * 14 128 82,7617 * 4 3125 82,9917 * * * * * * * * * 3 2692 83,7554 * * * * * * * * * * * 2 885 86,8562 * * * * * * * * * * * * Graf 2. Znázornění výkonnosti (km.časů) sledovaných koní podle věkových kategorií t(s) 87,50 87,00 86,50 86,00 85,50 85,00 84,50 84,00 83,50 83,00 82,50 82,00 81,50 81,00 80,50 80,00 km.čas 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 věk 5.4. Porovnání km. časů podle země původu sledovaných koní Následující tabulka 6 hodnotí porovnání km. časů podle země původu sledovaných koní. U 28 srovnání byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl a dva případy statisticky průkazné. Nejlepších výsledků dosáhli koně importovaní z Německa (81,3345s), naopak nejhorší jsou koně se slovenským původem (85,8484s). Čeští odchovanci jsou z deseti porovnávaných skupin na šestém místě s průměrným km. časem 83,0092 sekundy. 32

Tab. 6 Výsledky porovnání sledovaného faktoru země původu Početní Skupina zastoupení Průměr D XX S NL SU CZ A UA SF SK D 2690 81,3345 * * * * * * XX 165 81,4382 * * * * * S 996 81,6374 * * * * * NL 1562 81,7492 * * * * * SU 211 82,3938 * * * * CZ 10011 83,0092 * * * * * * * A 283 83,4551 * * * * * UA 267 83,9097 * * * * * * * SF 302 84,0609 * * * * * * * SK 960 85,8484 * * * * * * * * * Domníváme se, že zjištěné výsledky jsou důkazem kvality chovatelské úrovně jednotlivých zemí. Nejedná se však o podmínky chovu jako takového (kvalita chovných koní), ale především o podmínky pro odchov a přípravu mladých koní. Český chov postavený na importovaných koních je na velice dobré úrovni, přesto však není v silách našich chovatelů zajistit ideální podmínky pro odchov a trénink jako mají chovatelé v zahraničí (klimatické podmínky, kvalita půdy, tréninkové středisko, finance). Ve výsledcích slovenských odchovanců se taktéž projevuje vliv dostihové dráhy, protože tito koně startují především na domácích travnatý drahách. 5. 5. Porovnání km. časů podle majitelů dostihových koní Při porovnávání km. časů podle majitelů sledovaných koní nám vyšlo z celkových 17205 kombinací 78 případů statisticky vysoce průkazných rozdílů a 17 případů statisticky průkazných. Nejvíce se odlišovala stáj Joka Šárovce s průměrným km. časem 93,9429s a to ve 33 případech statisticky vysoce průkazných a 9 statisticky průkazných. Špatný výsledek je zapříčiněn tím, že za tuto stáj startovaly dvě mladé klisny slovenského původu a oba tyto faktory vykazují nejhorší výsledky, jak je uvedeno v předchozím vyhodnocení. Podobně je na tom Stajňa Patricia, 30 případů statisticky vysoce průkazných a dva statisticky průkazné, s průměrným km. časem 88,9063s, což je sice čas o celých pět vteřin lepší, ale zase se zde projevuje vliv země původu koní, kdy za tuto stáj startovalo šest slovenských koní a jeden český odchovanec. Nejlepších výsledků naopak dosáhla stáj Adam Steiner se dvěma startujícími koňmi, s průměrným 33

km. časem 79, 1158s, který zajistila svým výkonem v roce 2001 devítiletá klisna Kaucia s vlastním průměrným časem 78,8375s. Tento výkon je hoden uznání především proto, že klisna je českého chovu a liší se od průměrného km. času dosahovaného českými koňmi (83,0092s) o více jak čtyři sekundy. Kaucia je tedy důkazem toho, že i v česku odchovaní koně jsou schopni zaběhnout velice dobré km.časy. V tabulce 7 jsou uvedeni majitelé s největším počtem startů za sledované období. Tab. 7. Majitelé koní s nejvyšším počtem startů MAJITEL Počet startů Bulín farma Levín 856 Fortuna 854 Stáj SIAM 479 Zemský hřebčinec Tlumačov 472 West-Fox 447 Stáj Taxon 436 Lubricants ČR s.r.o. Mořinka 393 Stáj Evropa 388 Eurokoberce spol. s.r.o. 385 JS Konsorcium 364 5.6 Porovnání km. časů podle dráhy Tabulka 8 dokládá výsledky porovnání km. časů podle dráhy, na kterých byly sledované km. časy zaběhnuty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo na zahraničních drahách, kde bylo zaznamenáno 161 startů s průměrný km. časem 78,8447s. Jednalo se především o starty českých koní v Německu, Francii, Itálii, Rakousku a Maďarsku. Taktéž rozptyl (s 2 x ) km. časů na jednotlivých drahách udává největší homogenitu 2 zahraničních startů (s x = 6,8s) jak ukazuje tabulka 9. Tab 8. Srovnání km. časů podle dráhy Dráha Početní zastoupení Průměr 6 1 3 4 2 5 6 161 78,8447 * * * * * 1 13034 81,9588 * * * * * 3 561 82,9394 * * * * * 4 1160 84,7609 * * * * * 2 2220 85,7153 * * * * * 5 311 87,9688 * * * * * 34

Tab 9. Rozptyl km. časů na jednotlivých drahách 2 DRÁHA s x km. časů 1 8,891798761 2 16,84137493 3 8,659392859 4 18,31212151 5 17,81249987 6 6,80085722 Domníváme se, že tyto výsledky jsou zapříčiněny kvalitou koní, jelikož v zahraničí startují jen ti nejlepší a taktéž má na rychlosti dostihu podíl kvalita dráhy. Zahraniční klusácké dráhy zajišťují kvalitní, stabilní a rychlý povrch, na rozdíl od českých a slovenských provinčních drah a Bratislavy, kde se dostihy konají na travnatém ovále určeném pro cvalové dostihy a kde jsou výsledky dostihu závislé na klimatických podmínkách a stavu travnatého drnu na dráze. V porovnání dvou českých drah určených pouze pro klusácké dostihy (Velká Chuchle Levín) se lépe projevuje pražská klusácká dráha, protože je větší a má delší rovinové úseky, takže koně se na rovince mohou více rozběhnout a nemusí tak moc točit do oblouku jako na dráze v Levíně. Obr.5 Klusácké dostihové dráhy v ČR 35

6. ZÁVĚR Chov klusáků v České republice za dobu své stopadesátileté existence zažil několik slavných období, kdy čeští klusáci patřili k evropské špičce. Naposledy tomu však bylo ve 20. letech 20. století, kdy klusáci československého chovu měli světové jméno a také dostihové dráhy vybudované v Čechách patřily k nejlepším v Evropě. Častěji se však čeští klusáci potýkali s existenční krizí a několikrát se uvažovalo i o úplné likvidaci chovu klusáků v České republice. Tomu se však daří zabránit díky několika soukromým chovatelům, kteří jsou pilířem chovu klusáka v České republice. Ve výsledcích našeho hodnocení chovu klusáků v ČR v období 1998 2005 jsme vysledovali postupný nárůst výkonnosti, který si vysvětlujeme vyšším počtem startů importovaných koní. Jedná se především o koně dovezené z Německa, u nichž jsme zaznamenali nejrychlejší kilometrové časy (81,33s). Počet startů českých odchovanců od roku 1999 postupně klesá, během posledních tří let dokonce o třetinu (viz Tab. b a graf b). Nižší počet startů českých koní lze odůvodnit i menším počtem dostihů způsobeným nedostatkem finančních prostředků na pořádání dostihových dnů (viz Tab. e a graf e). Mezi srovnávanými skupinami zemí původu skončili koně českého chovu na šestém místě z deseti s průměrným km. časem 83,01s. Porovnáním výkonnosti podle pohlaví jsme prokázali nejvyšší výkonnost u valachů, což opět zdůvodňujeme vlivem původu sledovaných koní, jelikož mezi valachy je 56,7% importovaných koní. Pozoruhodné bylo zjištění vyrovnané výkonnosti u hřebců a klisen, u nichž je také vyrovnaný počet českých odchovanců a importovaných koní (viz tab 4 a graf 4). Takovéto výsledky svědčí o vysoké kvalitě klisen, které jsou schopny konkurovat silnějším hřebcům. Hodnocením výkonnosti podle věkových kategorií jsme potvrdili potřebu fyzické dospělosti klusáků pro schopnost podat maximální výkon, kdy nejhorší časy jsou u mladých koní a výkonnost postupně narůstá se stářím koní. Při posouzení vlivu majitele jsme opět dospěli k již zjištěným skutečnostem, že na výkonnost má vysoký vliv země původu. Srovnání dostihových drah prokázalo nejvyšší kvalitu zahraničních drah, které zajišťují stabilní a rychlý povrch, na němž mohou koně dosahovat vyšších rychlostí na rozdíl od travnatých drah, které jsou pro klusácké dostihy nevyhovující a nerovnosti terénu jsou příčinou nečistých chodů, častého zaskočení do cvalu, popřípadě zranění kloubů a šlach. Kvalitní podmínky zajišťuje i klusácká dráha ve Velké Chuchli, kde je odběhnuta velká většina dostihů. 36

Zjištěné výsledky jsme neměli možnost porovnat s jinými autory, protože se nám nepodařilo dohledat práci ve které by autor sledoval stejné efekty ovlivňující klusáckou výkonnost. Ze sledovaných efektů jsme vysvětlili ovlivnění výkonnosti klusáckých koní z 46%. K ostatním faktorům působícím na rychlost klusáků patří vliv jezdce, trenéra, klimatické podmínky, kategorie a délka dostihu a samozřejmě plemenná hodnota koně. Závěrem lze shrnout, že chov klusáka v ČR, ač není momentálně na výsluní, je celkem na dobré úrovni, na čemž mají zásluhu soukromí chovatelé, kteří se snaží budovat chov na základě kvalitních importovaných koní. Dokladem toho jsou koně českého chovu, kteří jsou schopni svým výkonem konkurovat zahraničním odchovancům. 37

7. POUŽITÁ LITERATURA BONGIANNI, M. Les Chevaux. Paris: Solar, 1987. 256s. ISBN: 2-263-01202-8 DRAPEROVÁ,J. Plemena koní celého světa. Praha: Svojtka, 1999.160s. ISBN: 80-7237-218-1 DUDA, M. Vliv některých ukazatelů na výkonnost klusáckých koní. Brno: VŠZ,1992. Autoreferát disertační práce. DUŠEK, J. a kol. Chov koní. Praha: Brázda, 2001. 350s. ISBN: 80-209-0282-1. JOKL, Z. A kol. Jezdectví a dostihový sport. Praha: SZN, 1977. 338s. KLUSÁCKÉ DOSTIHOVÉ ROČENKY 1998-2005, Praha : ČKA KLUSÁCKÝ DOSTIHOVÝ ŘÁD. Česká klusácká asociace. 2001. 36s. KOUBEK, K. a kol. Speciální zootechnika Chov koní. Praha: SZN, 1955. 849s. MISAŘ, D. JISKROVÁ, I. Chov a šlechtění koní. Brno: MZLU, 2005. 170 s. ISBN: 80-7157-510-0 PEPLOWOVÁ,E. et al. Encyklopedie koní. Praha: Vašut,1999, 192s. ISBN: 80-7236- 068-X SAMBRAUS, H. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Brázda, 2006.295s. ISBN:80-209-0344-5 SAUREL, É. Le Cheval. Paris: Larousse, 1966. 408 s. ISBN: 2-03-078135-5 TIHELKA, J. Studie historie chovu klusáků a rozbor tréninku klusáků v Plemenářském podniku Tlumačov. Brno: VŠZ, 1980. Diplomová práce. VAĎURA, M. Chov klusáka v ČR, Brno: MZLU, 2005, Závěrečná práce. VALOUCHOVÁ, K. Historie a vývoj chovu a zkoušek výkonnosti klusáckých koní v ČSSR. Brno: VŠZ, 1978. Diplomová práce. INTERNETOVÉ ZDROJE: www.bodyskal.cz [28. dubna 2007] www.kone.czechian.net [28. dubna 2007] Internetové zdroje obrázků: www.bodyskal.cz [20. dubna 2009] (obr. 1, 5) www.etalon-trotteur.com [4.května 2009] (obr. 2) www.trotting.ru [4. května 2009] (obr. 3, 4) 38

8. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM TABULEK Tab. 1 Výsledek analýzy rozptylu obecného lineárního modelu, průkaznost vlivu sledovaných faktorů Tab. 2 Výsledek porovnání sledovaného faktoru rok startu Tab. 3 Statistické porovnání km. časů podle pohlaví Tab. 4 Procentická srovnání českých koní a importů Tab. 5 Statistické porovnání věkových kategorií Tab. 6 Výsledky porovnání sledovaného faktoru země původu Tab. 7 Majitelé s nejvyšším počtem startů Tab. 8 Srovnání km. časů podle dráhy Tab. 9 Rozptyl km. časů na jednotlivých drahách SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Procentické srovnání českých koní a importů Graf 2 Znázornění výkonnosti sledovaných koní podle věkových kategorií 39