SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ ČÁST PRVNÍ (Článek 1) Úvodní ustanovení (1) Směrnice obsahuje doplňky a specifikaci pravidel jednotlivých článků Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně (dále SaZŘ VUT). Je členěna shodně s členěním SaZŘ VUT. Obsahuje pouze ty články, v kterých jsou doplňky a specifikace Fakulty chemické VUT v Brně (dále FCH VUT). (Článek 2) Akademický rok a časové členění studia (1) Výuka je organizována zpravidla podle týdenních rozvrhů pro prezenční i kombinovanou formu studia, případně formou ucelených bloků. (2) Přednášky se uskutečňují v jedné skupině pro všechny studenty. Přednášky, semináře a cvičení celofakultních předmětů v 1. 3. ročníku se realizují pouze v případě, že studijní skupina má více než 20 studentů. Přednášky a semináře oborových předmětů se realizují pouze v případě, že studijní skupina má více než 10 studentů. Praktika celofakultních předmětů probíhají ve skupinách s minimálně 12 studenty, praktika oborových předmětů a speciální s minimálně 6 studenty. V případě nenaplnění uvedeného počtu studentů rozhodne o otevření a realizaci předmětu proděkan pro vzdělávací činnost nejpozději do dne zápisu. (3) Studenti se do skupin zapisují elektronicky. O výměnách studentů mezi skupinami rozhoduje garant předmětu. (Článek 3) Studijní plány (1) Studenti si vytváří studijní plán podle Pravidel a podmínek pro vytváření studijních plánů, která jsou součástí studijních programů. Předepsaná skladba předmětů představuje povinné předměty a výběr z předmětů povinně volitelných takový, aby student v průběhu studia získal nejméně 180 ECTS kreditů v bakalářských studijních programech a nejméně 120 kreditů v navazujících magisterských studijních programech. (2) Vybrané povinné a povinně volitelné předměty jsou nabízeny v českém i anglickém jazyce. Student prezenční formy navazujícího magisterského studia si v každém roce studia musí zapsat alespoň jeden předmět vyučovaný v anglickém jazyce. (3) Student může doplnit svůj studijní plán na základě písemné žádosti o předměty obsažené ve studijních plánech jiných studijních oborů a programů. Všechny takto zapsané předměty mají statut předmětů volitelných a ECTS kredity za jejich absolvování získané nemohou být zahrnuty do povinného počtu 180, resp. 120 ECTS kreditů. (4) Student může požádat o vytvoření studijního plánu mezioborového nebo mezifakultního studia. Studium probíhá podle individuálních studijních plánů sestavených na základě studijních plánů oborů studijního programu. (5) Součástí individuálního studijního plánu mezioborového nebo mezifakultního studia je specifikace hlavního studijního oboru. (6) Mezioborové i mezifakultní studium povoluje na žádost studenta děkan. (7) Změny standardního studijního plánu schváleného pro aktuální akademický rok je možno provádět jen ve zcela výjimečných případech na návrh Rady studijního programu po projednání v kolegiu děkana pouze se souhlasem děkana.
ČÁST DRUHÁ (Článek 7) Způsoby výuky a její zabezpečení (1) Za odbornou a pedagogickou úroveň výuky odpovídá ředitel příslušného ústavu fakulty. Pro jednotlivé předměty jmenuje ředitel ústavu garanta předmětu. Garantem předmětu je zpravidla profesor nebo docent, akademický pracovník VUT v Brně. Garant předmětu odpovídá po odborné stránce za obsah všech součástí předmětu a za jejich soulad s doporučením Rady studijních programů. Garant předmětu podává řediteli příslušného ústavu návrh na personální obsazení všech součástí předmětu vyučujícími a doktorandy ve všech studijních skupinách, typech a formách studia. (2) Rozsah a způsob poskytování individuálních konzultací stanoví v konkrétním případě po dohodě se studenty vyučující. (3) V případě majoritního podílu studenta doktorského studijního programu na výuce může tento udělovat zápočty a klasifikované zápočty. (4) Kontrolovaná výuka je na FCH veškerá výuka kromě přednášek. Povinnosti v rámci kontrolované výuky stanoví garant předmětu před začátkem výuky na začátku semestru a uvede je v dokumentaci předmětu. (5) Neúčast studentů na kontrolované výuce lze omluvit zejména v případech lékařem potvrzených zdravotních důvodů, státního zájmu, úmrtí v rodině, státní reprezentace a školní reprezentace. Tyto skutečnosti je třeba doložit nejpozději do pěti pracovních dnů od pominutí uvedených důvodů. Učitel stanoví způsob náhrady zameškané výuky. (6) Při neomluvené neúčasti nemůže student v daném akademickém roce předmět úspěšně absolvovat. (7) Práva a povinnosti studentů upřesňuje směrnice děkana v souladu s 61-63 zákona 111/1998 Sb. (8) K hodnocení úrovně výuky se používá především hospitací. (Článek 9) Studijní poradenství (1) Studenti se mohou v záležitostech studia obracet na personál studijního oddělení FCH VUT, studijního poradce příslušného ústavu, garanta předmětu, ředitele ústavu a proděkana pro vzdělávací činnost. (2) V otázkách sestavení individuálních studijních plánů se studenti obracejí na studijního poradce příslušného ústavu. (3) Studenti jsou s příslušnými studijními poradci povinni konzultovat seznamy předmětů studovaných v rámci zahraničních pobytů a možnost jejich uznání ve svém studijním plánu. (Článek 11) Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Zápočet, resp. klasifikovaný zápočet uděluje vyučující, který v akademickém roce daný předmět vyučuje, nebo zástupce určený ředitelem ústavu. Zápočet v řádném termínu je uskutečněn nejpozději v prvním týdnu zkouškového období semestru, v němž výuka proběhla. (2) Studentovi, který nesplnil požadavky pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v řádném termínu, může učitel v odůvodněných případech umožnit splnit požadavky v opravném termínu, pouze však ve zkouškovém období semestru, v němž byl předmět vyučován. Je-li požadavkem pro udělení zápočtu absolvování laboratorní práce, musí být tato ukončena nejpozději do konce zkouškového období v daném semestru v termínu stanoveném vyučujícím. (3) Požadavky pro udělování zápočtů a klasifikovaných zápočtů musí obsahovat objektivní prvek (písemná kontrola, referát, samostatná práce, kolokvium, ) a není možné jej udělit pouze za účast ve výuce. Je-li podmínkou udělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) získání zápočtu v některém jiném předcházejícím předmětu, musí být tato skutečnost uvedena v Dokumentaci předmětu. V takovém případě je návštěva kontrolované výuky podmíněna získáním zápočtu v předcházejícím předmětu.
(4) U předmětů zapsaných a vyučovaných v angličtině může být i kontrolovaná forma výuky (tj. teoretické cvičení) realizována v angličtině. (Článek 12) Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška (1) Zkoušku vykonává student u učitele nebo učitelů, kteří v daném akademickém roce daný předmět vyučují podle dokumentace předmětu, nebo u náhradního zkoušejícího, určeného ředitelem ústavu. (2) Student může požádat ředitele ústavu zabezpečujícího výuku předmětu o změnu zkoušejícího. (3) Zkouška kombinovaná (písemná a ústní, praktická a ústní, apod.) probíhá v jednom dni nebo ve dvou dnech po sobě následujících. (4) Řádné termíny zkoušek oznámí zkoušející studentům minimálně dva týdny před začátkem zkouškového období semestru, ve kterém proběhla výuka. Řádné termíny zkoušky stanoví zkoušející v takovém množství a rozptylu, aby všichni studenti měli možnost složit zkoušku v řádném zkouškovém období podle časového plánu akademického roku. Nedostaví-li se student ke zkoušce v řádném termínu, je klasifikován stupněm nevyhovující a řádný termín mu propadá. (5) Úkony spojené s hodnocením studentů nelze provádět v období od 1. 9. do konce 11. týdne zimního semestru a od počátku letního semestru do konce 11. týdne letního semestru. Výjimky povoluje děkan. (6) Pokud je výuka předmětu rozdělena do dvou nebo několika semestrů, musí být zkoušky a zápočty absolvovány postupně (návazně). Návaznost ostatních předmětů specifikují garanti ve studijní dokumentaci. (7) U předmětů zapsaných a vyučovaných v angličtině musí být i zkouška realizována v angličtině. (8) Student, který byl klasifikován stupněm nevyhovující, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. (9) První a druhý opravný termín zkoušky stanoví po dohodě se studentem zkoušející. Zkoušky v opravném termínu mohou probíhat též v době hlavních prázdnin, avšak nejpozději do konce 31.7 odpovídajícího akademického roku. Termín je závazný pro studenty prezenční i kombinované formy studia. V odůvodněných případech výjimečné prodloužení až do 31. 8. povoluje děkan. Nezakončí-li student k tomuto datu předmět stanoveným způsobem, musí si předmět zapsat znovu (nejvýše však jednou) v následujícím roce studia s povinností opakování případného zápočtu. Zápočet z předmětu, získaný v předchozím akademickém roce, může zkoušející učitel v odůvodněných případech uznat. Pokud není předmět v následujícím akademickém roce otevřen, absolvuje ho student podle individuálního studijního plánu stanoveném zkoušejícím, resp. ředitelem ústavu garantujícího jeho výuku. (10) Studenti se přihlašují na vybrané termíny zkoušek elektronicky. Zkoušející má právo omezit počet přihlášek na daný termín. (11)Studenti se mohou nejpozději do prvního dne zkouškového období odvolat u ředitele ústavu zajišťujícího výuku v příslušném předmětu na nedostatečný počet termínů zkoušky a jejich nerovnoměrné rozdělení ve zkouškovém období. Ředitel ústavu rozhodne o zařazení dalších termínů v případě oprávněnosti odvolání. (12)U předmětu kde je předepsán zápočet i zkouška je úspěšný zápočet podmínkou přihlášky ke zkoušce. Výjimku může na žádost studenta povolit zkoušející. (Článek 13) Klasifikační stupnice (1) Při hodnocení studia na FCH VUT se užívá pouze klasifikační stupnice podle článku 13 SaZŘ VUT (v závorce je uvedeno číselné vyjádření klasifikačního stupně): a) A (1,0) výborně (excellent), b) B (1,5) velmi dobře (very good), c) C (2,0) dobře (good), d) D (2,5) uspokojivě (satisfactory), e) E (3,0) dostatečně (sufficient),
f) F (4,0) nevyhovující (failed). (Článek 15) Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) Studijní oddělení kontroluje ke dni 31.7 odpovídajícího akademického roku, zda student prezenční formy studia vykonal v povinných a povinně volitelných předmětech zápočty a zkoušky v zimním a letním semestru minimálně za 40 ECTS kreditů a student kombinované formy studia minimálně za 35 ECTS kreditů z předmětů zapsaných na začátku téhož akademického roku. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno pro nesplnění studijních povinností. (2) K postupu do letního semestru aktuálního akademického roku musí student prezenční formy studia vykonat v povinných a povinně volitelných předmětech do konce řádného zkouškového období zimního semestru zápočty a zkoušky minimálně za 12 ECTS kreditů a student kombinované formy studia minimálně za 10 ECTS kreditů. V případě, že student má v zimním semestru zapsány předměty za méně kreditů, musí vykonat zápočty a zkoušky ze všech předmětů. Jinak mu bude studium ukončeno pro neplnění studijních povinností. (Článek 17) Zápis do dalšího roku studia (1) Při zápisu si student podle pokynů studijního oddělení zapisuje předměty daného studijního programu minimálně v rozsahu 60 kreditů předepsaných povinných a povinně volitelných předmětů (včetně praktika, pokud jsou jeho součástí) tak, aby byly dodrženy podmínky návaznosti zkoušek jednotlivých předmětů, viz článek 12, odstavec (6). Výjimky povoluje děkan. (2) Předměty zapsané u zápisu včetně předepsané formy zakončení jsou pro studenta v daném roce závazné. Za správnost zápisu předmětů zodpovídá student. (3) Právo výběru učitele uplatní studenti volbou kroužku dle aktuálního rozvrhu, ve kterém jsou uvedeni učitelé jednotlivých kroužků. (4) Studenti mají u zápisu možnost výběrem povinně volitelného předmětu profilovat svoje studium. Zápisu povinně volitelných předmětů předchází výběr těchto předmětů z nabídky, kterou jednotlivé ústavy FCH uvedou ve studijním plánu. Ústavy poskytnou studentům pro tento výběr příslušné informace. (5) U studentů mezifakultního studia s hlavním oborem příslušným FCH VUT provádí zápis i hodnocení úspěšnosti studia FCH VUT. (Článek 19) Zanechání studia (1) Studentovi, který zanechal studia, vydá fakulta na jeho žádost doklad o absolvovaných předmětech studijního programu. (Článek 20) Uznání částí studia (1) Studentovi, který absolvoval studijní program stejného stupně (bakalářský, magisterský, navazující magisterský) nebo jeho část na chemických vysokých školách, může být na jeho písemnou žádost uznána část tohoto studia nebo jednotlivé zkoušky a klasifikované zápočty z absolvovaných předmětů. (2) Žádost o uznání zkoušky s vyjádřením ředitele ústavu garantujícího obor, resp. vyučujícího musí být podána nejpozději dva týdny po zápisu do příslušného ročníku. (3) Součástí žádosti studenta o uznání části studia a jednotlivých zkoušek je podrobný sylabus a požadavky předepsané k úspěšnému absolvování předmětů ověřené studijním oddělením školy, kde tyto části studia absolvoval a doklad o úspěšném absolvování části studia na jiné VŠ. (4) Ke všem žádostem o uznání předmětu dle odst.1 se vyjadřuje garant daného předmětu.
(5) V případě, že uznání zkoušky z předmětu studijního programu FCH je provedeno na základě zkoušek z několika předmětů vykonaných při studiu jiného studijního programu, je této zkoušce udělena klasifikace vypočítaná z aritmetického průměru klasifikací absolvovaných zkoušek s uplatněním pravidel zaokrouhlování. (6) Při absolvování dvousemestrálního předmětu klasifikovaného jednou známkou lze uznat dva semestry odpovídajících předmětů, přičemž oba jsou hodnoceny touto klasifikací. (7) Studentům, kteří v rámci bakalářského studia na FCH VUT úspěšně absolvovali předměty navazujícího magisterského studia nad rámec požadovaných kreditů bakalářského studia, mohou být na jejich žádost (po přijetí do navazujícího magisterského studia) tyto předměty uznány. (8) Zkoušky a klasifikované zápočty mohou být uznány pouze jedenkrát. Pokud byly předměty absolvovány pět a více let před dnem podání žádosti tak se neuznávají. (9) Pokud absolvuje student část studia v zahraničí (např. v rámci výměnných programů), budou mu po návratu ze zahraničí uznány zkoušky předem naplánované a schválené. Rozsah uznání předmětů se řídí schválenými formuláři Výjezd a Příjezd. Pro uznání studia v zahraničí je směrodatný počet získaných ECTS kreditů. Zkoušky skutečně absolvované v zahraničí budou v dokumentaci o studiu vedené jako absolvované, včetně známky a počtu ECTS kreditů, předměty studijního plánu, které byly na základě těchto zahraničních zkoušek uznány, budou vedeny jako uznané. Tato skutečnost bude zohledněna zejména při kontrole počtu kreditů získaných ve studiu a při výpočtu váženého studijního průměru. Po návratu ze zahraničí student předloží podrobnou zprávu o průběhu a podmínkách studia v zahraničí nebo doklad o absolvovaných zkouškách a jejich hodnocení. (10)Jsou-li součástí souboru uznávaných předmětů předměty s laboratorní výukou, musí student v rámci zahraničního studia absolvovat alespoň jeden předmět s laboratorní výukou. Neabsolvujeli jej, budou mu uznány pouze předměty studijního plánu, ve kterých laboratorní výuka není. Rozsah uznání předmětů se přitom řídí schválenými formuláři Výjezd a Příjezd. (Článek 22) Státní závěrečná zkouška (1) Termíny SZZ stanoví děkan. Přihlášku k SZZ podává student elektronicky v termínu stanoveném v časovém plánu. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (2) Podmínkou přistoupení k SZZ je vykonání všech předepsaných zápočtů a zkoušek z předmětů studijního programu nejpozději k termínu stanoveném pro podání přihlášky k SZZ. (3) Neúčast u SZZ se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). (4) SZZ bakalářského studia se skládá z obhajoby bakalářské práce a zkoušky z předmětů oboru. SZZ magisterského studia se skládá z obhajoby diplomové práce a zkoušky z předmětů oboru. Předměty zkoušky specifikuje studijní program. Klasifikace dílčích zkoušek je podkladem pro celkovou klasifikaci. Stanoví ji komise v souladu s článkem 25 SaZŘ VUT a metodikou vydanou děkanem fakulty. Celkový výsledek SZZ oznámí studentovi předseda komise bezprostředně po vykonání SZZ. (Článek 24) Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba (1) Témata bakalářských a diplomových prací zveřejní ústav garantující příslušný obor studentům 2. ročníku BSP, resp. 1. ročníku NMSP nejpozději do 31.5. Výběr tématu bakalářské nebo diplomové práce ukončí studenti k 15.10. V odůvodněných případech o změně zadání bakalářské a diplomové práce po tomto termínu rozhoduje děkan. Není-li již k dispozici žádné volné téma, určí téma a vedoucího práce studentovi ředitel ústavu. Finální tisk zadání bakalářské nebo diplomové práce a jeho řádné podepsání zabezpečí ústav tak, aby ho studenti obdrželi nejpozději do 31. 1. posledního roku studia. Je-li vedoucím diplomové práce externí spolupracovník, určí ředitel ústavu interního konzultanta. (2) Odevzdání diplomové/bakalářské práce je nutnou podmínkou pro přihlášení k SZZ. Studenti odevzdají diplomovou/bakalářskou práci na sekretariátě ústavu ve dvou exemplářích. Jeden obdrží bezprostředně po ukončení SZZ studijní oddělení fakulty k zaevidování a uložení v archivu FCH v
areálové knihovně a jeden obdrží oponent diplomové práce. Oponent práce odevzdá diplomovou/bakalářskou práci po ukončení SZZ vedoucímu práce. (3) Společně s tištěnou verzí diplomové/bakalářské práce odevzdá student i elektronickou verzi a další požadované dokumenty (elektronické, resp. tištěné). ČÁST TŘETÍ (Článek 27) Oborová rada (1) Maximální počet členů oborové rady určí děkan podle počtu a zaměření studentů příslušného programu. Funkční období je shodné s funkčním obdobím děkana, s tím, že administrativní činnosti vykonává tato rada až do zahájení činnosti nové oborové rady po projednání ve vědecké radě a jejím následném schválení novým děkanem. (2) Do volby předsedy oborové rady zajistí děkanem pověřená osoba sestavení jednacího řádu oborové rady, jeho projednání v oborové radě a předložení děkanovi. Dále po schválení jednacího řádu děkanem zajistí i volbu předsedy oborové rady v souladu s přijatým jednacím řádem a tím ukončí i svoji činnost vyplývající z pověření děkana. (Článek 29) Školitel (1) Povinností školitele je zejména: a) společně s doktorandem sestavit individuální studijní plán a určit případné konzultanty, b) individuální studijní plán studenta konzultovat s vedoucím pracoviště a předložit ke schválení oborové radě, c) průběžně sledovat studium studenta a konzultovat s ním aktuální stav jeho vědecké práce, d) společně s vedoucím školicího pracoviště zabezpečit přiměřené věcné a finanční zajištění výzkumné činnosti studenta, e) pravidelně hodnotit plnění individuálního studijního plánu studenta a vést o něm záznam. f) v rámci ročního hodnocení navrhovat pokračování a ukončení studia, g) navrhovat změny ve stipendiu, případně v odůvodněných případech navrhnout přiznání mimořádného stipendia. (Článek 30) Individuální studijní plán (1) Individuální studijní plán (ISP) studenta je vypracováván v informačním systému Apollo. Student prezenční a kombinované formy doktorského studijního programu studia skládá zkoušky z předmětů DSP v souladu s plánem tak, aby mohl splnit podmínky čl. 38, odst. 4 SaZŘ VUT. Pokud tak neučiní, bude mu studium ukončeno ve smyslu 56 čl. 1 písm. b) vysokoškolského zákona. (2) Při nástupu do studia vypracuje doktorand ISP společně se školitelem v elektronické podobě nejpozději do 31.10. Po odsouhlasení studentem a školitelem je ISP uzamčen pro daný Akademický rok. Vytištěný ISP se odevzdá na oddělení VaV. (3) V souladu s článkem 30 odstavcem písm.e) SaZŘ VUT upravuje individuální studijní plán rovněž časové rozvržení studia. Doba prázdnin vyplývá z časového rozvržení studia, které respektuje časový plán akademického roku prezenčního studia. Výjimky z této zásady je možné dohodnout s doktorandem v individuálním studijním plánu. To se netýká pracovních aktivit doktoranda konaných na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu. (4) Student vykonává pedagogickou činnost v rámci vedení a konzultací bakalářských a diplomových prací a asistence při přímé výuce zajišťované fakultou. Další upřesnění specifikace pedagogické činnosti studentů DSP na fakultě stanoví pro každý akademický rok Rozhodnutí děkana.
(Článek 33) Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu (1) Do 31. 8. vypracuje doktorand všech forem studia zprávu o výsledcích své činnosti, tzv. roční hodnocení, které bude základem pro hodnocení na školícím pracovišti. Do stejného termínu je školitel povinen provést v informačním systému její odsouhlasení. Po odsouhlasení školitelem budou roční hodnocení a individuální studijní plán projednány na školícím pracovišti do 15. 11. (způsob provedení se dohodne se systémovým integrátorem IT). (2) Při vážném neplnění povinností studenta může děkan na základě návrhu školitele snížit stipendium vyplácené studentovi, popřípadě zastavit jeho výplatu a to i během akademického roku. (Článek 37) Státní doktorská zkouška (1) Obsahem zkoušky v rámci SDZ je ověření znalostí z předmětů již absolvovaných v rámci postupových zkoušek DSP, zahrnutých v Individuálním studijním plánu. (2) Pojednání k SDZ vypracuje doktorand v doporučovaném rozsahu cca 30 stran čistého textu. (Článek 38) Přihlašování ke státní doktorské zkoušce (1) Přihláška k SDZ se podává prostřednictvím informačního systému VUT STUDIS, přičemž podmínkou je splnění podmínek čl. 38, odst. 4 SaZŘ VUT. Termín SDZ bude následně stanoven OR DSP spolu se složením zkušební komise. (2) Přihlášku k SDZ je nutné podat v souladu s termínem, daným Harmonogramem příslušného akademického roku. Nejméně 7 dní před přihlášením k SDZ je školitel povinen vložit do informačního systému zadání pojednání k dizertační práci. Následně je student DSP povinen vložit do informačního systému pojednání k dizertační práci prostřednictvím VUT STUDIS. (3) Další pokyny k přihlašování ke státní doktorské zkoušce jsou řešeny Pokynem děkana. (Článek 39) Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky (1) Komisi svolává její předseda prostřednictvím oddělení VaV. (2) Při svém jednání se komise řídí Jednacím řádem komise pro SDZ. (Článek 42) Řízení o obhajobě disertační práce (1) Přihláška k SDZ se podává prostřednictvím informačního systému VUT. Termíny přihlášení se k obhajobě jsou stanoveny v souladu s Harmonogramem akademického roku. Termín obhajob bude následně stanoven OR DSP spolu se složením komise pro obhajobu dizertační práce. Nejméně 7 dní před přihlášením k SDZ je školitel povinen vložit do informačního systému zadání dizertační práce. Spolu s přihláškou doktorand předkládá další materiály v souladu čl. 42 odst. 2 SaZŘ VUT. (2) Podmínkou pro zahájení řízení o obhajobě disertační práce je, aby součástí předložených materiálů (čl. 42, odst. 2 SaZŘ VUT) byla kopie aspoň jednoho publikovaného nebo do tisku přijatého článku v časopise s impakt faktorem (IF). V případě přijetí do tisku je nutné tuto skutečnost doložit potvrzením o přijetí. (3) Další pokyny k přihlašování a odevzdání dizertační práce jsou řešeny Pokynem děkana. (4) Před obhajobou dizertační práce, nejpozději však 7 dnů před jejím stanoveným termínem, se student DSP účastní celofakultního semináře, na kterém přednese referát o podstatných výsledcích své dizertační práce včetně přehledu publikovaných nebo k publikaci prokazatelně přijatých prací. Semináře se zúčastní školitel a nejméně jeden zástupce oborové rady určený předsedou OR, který vypracuje stručné zhodnocení semináře. Organizaci semináře zajišťují jednotlivé Ústavy, na kterých jsou studenti doktorského studia vedeni. V případě, že doktorand řeší dizertační práci na externím pracovišti, je možné tento seminář realizovat na tomto pracovišti. Písemnou zprávu o průběhu semináře vypracuje nadřízený pracovník doktoranda.
ČÁST ČTVRTÁ (Článek 50) Dokumentace o studiu (1) Veškerá dokumentace vztahující se ke studiu (mimo informací obsažených v centrálním IS) je shromážděna v samostatné obálce zřetelně označené jménem studenta. Jednotlivé části dokumentace nesmí být volně vyjímatelné. Za vedení a udržování dokumentace je zodpovědná příslušná pracovnice studijního nebo vědeckého oddělení. (Článek 54) Pochvaly a ocenění (1) Za mimořádné výsledky během studia a při SZZ uděluje děkan Cenu děkana. (2) Za vynikající výsledky při řešení diplomové práce uděluje děkan Diplom za nejlepší diplomovou práci v oboru. (3) Podmínky pro udělení Ceny děkana a Diplomu za nejlepší diplomovou práci v oboru stanoví rozhodnutí děkana. (Článek 56) Závěrečné a přechodná ustanovení (1) Tato směrnice ke SaZŘ VUT byla schválena Akademickým senátem FCH VUT dne 26. června 2013. (2) Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. září 2013.. doc. Ing. Michal Veselý, CSc., v.r. předseda Akademického senátu prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc., v.r. děkan