Moldavská ekonomika je po roce 2010 charakteristická značnými výkyvy

Podobné dokumenty
Moldavská republika vykazuje s výjimkou roku 2015, kdy moldavskou

Srbsko. Evropská unie uzavřela se Srbskem dohodu o zóně volného obchodu. Exportní riziko podle OECD je: 6/7. E VROPA / SRBSKO

Pozitivní makroekonomický vývoj arménské ekonomiky od počátku nového

Ukrajina. Evropská unie a Ukrajina mají asociační dohodu o zóně volného obchodu. Exportní riziko podle OECD je: 7/7. E VROPA / UKR A JINA

Tanzanie. V současnosti jedná Evropská unie s Tanzanií o dohodě o ekonomickém partnerství. Exportní riziko podle OECD je: 6/7.

Ukazatel Růst HDP (%) 25,5 5,1 4,1 3,4 3 2,9. HDP/obyv. (USD)

Lotyšská ekonomika od roku 2000 do roku 2007 rostla průměrným tempem

Moldavská republika Exportní a investiční příležitosti

Vletech se pohyboval meziroční růst HDP v rozmezí 1,7 5,6 %.

Norsko. Norsko je spolu s Evropskou unií součástí Evropského hospodářského prostoru. Exportní riziko podle OECD:.

Do roku 2014 rostl v Tádžikistánu HDP vysokým tempem. Avšak od roku

Jihoafrická republika

Díky až překvapivě pozitivnímu makroekonomickému prostředí Ázerbájdžán

Vletech se pohyboval meziroční růst HDP v rozmezí 1,7 5,6 %.

Tanzanie. Ukazatel růst HDP (%) 7 7 6,5 6,8 6,8 6,8. HDP/obyv. (USD) ,6

Gruzie. Asociační dohoda s EU zahrnující zónu volného obchodu vstoupila v platnost. Exportní riziko podle OECD je: 6/7.

Tunisko AFRIKA / TUNISKO. Bilance běžného účtu (mld. USD) Exportní riziko OECD 4/7 4/7 4/7 116 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

Mezi lety 2002 a 2008 dosahovalo Slovensko růstu HDP v průměru 6,5 %.

Srbsko od roku 2015 roste a dynamika tohoto růstu se průběžně zlepšuje

Od roku 2010 se švédská ekonomika postupně stabilizovala a udržuje se

Kuvajt. V současné době Evropská unie jedná s Kuvajtem o konkrétní preferenční obchodní dohodě. Exportní riziko podle OECD je: 2/7.

Rusko. V současnosti Evropská unie nejedná s Ruskem o žádných obchodních dohodách. Exportní riziko podle OECD je: 4/7.

Švýcarsko. Ukazatel Růst HDP (%) 1,9 0,8 1 1,3 1,5 1,6. HDP/obyv. (USD)

Polská ekonomika rostla v poslední dekádě v průměru 4,1 % ročně. V roce

Thajsko A SIE / T H A J SKO. Bilance běžného účtu (mld. USD) Exportní riziko OECD 3/7 3/7 3/7 364 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

Katar. V současnosti by měla Evropská jednat s Katarem o konkrétní obchodní dohodě. Exportní riziko podle OECD je: 3/7.

Již od roku 2014 se růst rwandské ekonomiky zrychlil na tempa růstu přesahující

Velvyslanectví České republiky v Minsku BĚLORUSKO EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Německá ekonomika se z globální finanční krize rychle zotavila a po propadu

Německá ekonomika se z globální finanční krize rychle zotavila a po propadu

Srí Lanka. V současné době Evropská unie nejedná se Srí Lankou o žádné preferenční obchodní dohodě. Exportní riziko podle OECD je: 6/7.

Pozitivní makroekonomický vývoj arménské ekonomiky od počátku nového

Hongkong. Evropská unie v současnosti nejedná s Hongkongem o žádné preferenční obchodní dohodě. Exportní riziko podle OECD je: 1/7.

Jižní Súdán je nejmladší africkou zemí, která vznikla v roce První dva

Bangladéš. Evropská unie se zemí zatím nemá uzavřenou žádnou dohodu o volném obchodu. Exportní riziko podle OECD: 5/7. A SIE / B A NGLADÉŠ

Bosna a Hercegovina dosahovala v předkrizovém období stabilního ekonomického

Španělská ekonomika rostla v letech v průměru 3,6 % ročně.

Od roku 2000, kdy dosáhl růst HDP hodnoty 4,2 %, se tempo růstu HDP

Ukazatel Růst HDP (%) 9,8 2,3 2 3,2 3,5 3,7. HDP/obyv. (USD)

Na začátku nového tisíciletí vykazoval růst HDP záporné hodnoty (v roce

Až do roku 2010 meziroční růst HDP v Libanonu dosahoval v průměru

Chorvatsko. Chorvatsko je součástí vnitřního trhu Evropské unie. Exportní riziko podle OECD je: 5/7. E VROPA / C HORVATSKO

Mexiko. Evropská unie uzavřela s Mexikem dohodu o zóně volného obchodu. Exportní riziko podle OECD je: 3/7. A MERIKA / M E XIKO

Vývoj české ekonomiky

Kosovo E VROPA / K OSOV O. Nezaměstnanost (%) 30,0 35,3. Bilance běžného účtu (mld. USD) Konkurenceschopnost. Exportní riziko OECD 7/7 7/7 7/7 7/7

Na začátku nového tisíciletí vykazoval růst HDP záporné hodnoty (v roce

Velvyslanectví České republiky v Ruské federaci. Příležitosti pro agrární spolupráci s Ruskou federací

Kyperská ekonomika v letech rostla v průměru o 3 % ročně.

Keňa. Evropská unie v současnosti jedná s Keňou o dohodě o ekonomickém partnerství. Exportní riziko podle OECD je: 6/7.

Od roku 2000 do roku 2007 dosahoval růst HDP v průměru 10,2 % ročně.

Ukazatel růst HDP (%) ,5. HDP/obyv. (USD)

Vletech rostla ekonomika v průměru 3,2 % ročně. V krizových

Uganda. V současnosti jedná Evropská unie s Ugandou o dohodě o ekonomickém partnerství. Exportní riziko podle OECD je: 6/7.

Polská ekonomika rostla v poslední dekádě v průměru 4,1 % ročně. V roce

Francie. Francie je součástí vnitřního trhu Evropské unie. Exportní riziko podle OECD:. E VROPA / FRA N C I E. Bilance běžného účtu (mld.

Indonésie. Evropská unie zvažuje s Indonésií zahájit jednání o konkrétní preferenční obchodní dohodě. Exportní riziko dle OECD je: 3/7.

R U M U N S K O Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF

Bosna a Hercegovina dosahovala v předkrizovém období stabilního ekonomického

Mosambik od roku 2013 vykazuje průměrný růst 7 %. Od roku 2015 nastává

Jemen. Evropská unie neuzavřela s Jemenem žádnou obchodní dohodu. Exportní riziko podle OECD je: 7/7. A SIE / JEMEN. Nezaměstnanost (%) 17,7 17,4

Nizozemsko. Nizozemsko je součástí vnitřního trhu Evropské unie. Exportní riziko podle OECD:. E VROPA / N I ZOZEMSKO. Bilance běžného účtu (mld.

Export a Česká republika Směřování podpory exportu. Vladimír Bärtl

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU

CzechTrade Rotterdam (BENELUX)

Statistiky zahraničního obchodu jednotlivých subjektů Severozápadního federálního okruhu celkem, detailně pak s ČR

NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Statistiky zahraničního obchodu jednotlivých subjektů Severozápadního federálního okruhu celkem, detailně pak s ČR

Izrael dlouhodobě vykazuje silný růst ekonomiky, v roce 2015 vzrostlo HDP

Shrnutí výsledků národní dopadové studie

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

Tunisko se od revoluce v roce 2011 demokratizuje, změny se však nepromítají

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR S USA

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Mezi lety se pohyboval roční růst HDP kolem 3 %. Další vývoj

Afghánistán A SIE / A F GHÁNIS TÁN. Nezaměstnanost (%) 30 33,8. Bilance běžného účtu (mld. USD) Konkurenceschopnost. Exportní riziko OECD 7/7 7/7 7/7

Egypt. Evropská unie uzavřela s Egyptem dohodou o volném obchodu. Exportní riziko podle OECD je: 6/7. AFRIKA / EGYPT. Bilance běžného účtu (mld.

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

EXPORT NA BLÍZKÝ VÝCHOD: PŘÍLEŽITOSTI VS. RIZIKA

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik

Ázerbájdžán - Exportní příležitosti , MSV v Brně. Ing. Pavel Zelenka, MBA

Česká exportní banka Česká banka pro český export. JAR, EGYPT, MAROKO, SAE a IZRAEL Slibné exportní trhy , MSV Brno

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO

Měsíční přehled č. 01/02

Předchozí období = 100 Previous period = 100. poč. roku. Avg monthly rate of growth from the begin. of the year. Number of representatives

Předchozí období = 100 Previous period = 100. Prům. měsíční. tempo růstu od poč. roku

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe

Růst HDP země se pohyboval v roce 2017 okolo 3,7 %. Míra inflace v Thajsku

Ukazatel Růst HDP (%) 0,2 28,1 4,2 12,6 7,9 5,4. HDP/obyv. (USD)

Dle dostupných údajů lze v Uzbekistánu sledovat v poslední dekádě stabilní

Teritoriální setkání ICC v Praze Norsko příležitosti a výzvy pro české firmy

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Ontario. David Müller Generální konzulát České republiky v Torontu

Předchozí období = 100 Previous period = 100. Měsíc. Month. Avg monthly rate of growth from the begin. of the year

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0

Chile. Evropská unie uzavřela s Chile dohodu o volném obchodu. Exportní riziko podle OECD:. A MERIKA / CHILE. Bilance běžného účtu (mld.

Transkript:

Moldavsko Moldavská ekonomika je po roce 2010 charakteristická značnými výkyvy své výkonnosti. Zatímco v roce 2013 rostla tempem 9,4 %, tak v roce 2015 rostla tempem 1,1%. Pro rok 2016 se očekává růst 0,5 %. V dalších letech by pak měla ekonomika růst tempem mezi 2,5 3,4 %. Míra inflace se v roce 2014 zvýšila na 5,1 %, v roce 2015 to bylo 9,6 % a na rok 2016 se předpokládá inflace 9,8 %. V zemi žije 3,5 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele se v roce 2015 snížilo na 1 804 USD. Pro rok 2016 se pak očekává výše HDP přibližně 1 700 USD na obyvatele. Nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje kolem 4,9 % a v následujících letech by měla podle oficiálních statistik dále klesat. Běžný účet je téměř vyrovnaný. Ukazatel 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Růst HDP (%) 9,4 4,8 1,1 0,5 2,5 3,4 HDP/obyv. (USD) 2 243 2 244 1 804 1 712 1 805 1 889 Míra inflace (%) 4,6 5,1 9,6 9,8 7,4 6,1 Nezaměstnanost (%) 5,1 3,9 4,9 4,8 4,7 4,4 Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,4 0,3 0,4 0,2 0,3 0,3 Populace (mil.) 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 Konkurenceschopnost 89/148 82/144 84/140 Exportní riziko OECD 7/7 7/7 7/7 Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF Evropská unie uzavřela s Moldavskem asociační dohodu, jejíž součástí je i zóna volného obchodu. Exportní riziko podle OECD je: 7/7. MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 511

Vývoz ČR do Moldavska 2015 (2014), hlavní sektory Kód zboží Název zboží 2015 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2014 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 8703 Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob 231 167 19,8 260 690 11,3 8517 Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde neuv. 79 160 6,8 73 934 7,1 8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 65 455 5,6 89 509 26,9 1701 Cukr třtinový, řepný, sacharoza chemicky čistá 45 277 3,9 3 492 1196,6 3901 Polymery, ethyleny v primárních formách 38 968 3,3 54 490 28,5 8507 Akumulátory elektrické, vč. separátorů 34 762 3,0 29 178 19,1 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů 29 876 2,6 36 052 17,1 8438 Stroje pro prům. přípravu, výrobu potravin aj. 29 276 2,5 10 216 186,6 4802 Papír, karton, lepenka k popisování 24 065 2,1 21092 14,1 8528 Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní 22 528 1,9 38703 41,8 Celkem TOP 10 600 534 51,4 617 356 2,7 Celkem vývoz 1 168 706 1 217 656 4,0 Dovoz ČR z Moldavska 2015 (2014), hlavní sektory zdroj: ČSÚ Kód zboží Název zboží 2015 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2014 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 9401 Sedadla, ne lékařská apod., i proměnitelná v lůžka 391 168 46,3 362 822 7,8 2204 Víno z čerstvých hroznů, mošt vinný jiný 203 783 24,1 159 360 27,9 2007 Zavařeniny, želé, kaše ovocné aj., pasty slazené 39 682 4,7 26 183 51,6 5208 Tkaniny bavlněné nad 85% do 200 g.m 2 37 585 4,4 29 255 28,5 7213 Tyče, pruty ostatní, ze železa, oceli nelegované 27 630 3,3 63 994 56,8 3921 Desky, listy, folie, filmy, pruhy apod. ost., z plastů 24 504 2,9 27176 9,8 1206 Semena slunečnicová, i drcená 18 441 2,2 26388 30,1 0409 Med přírodní 8 917 1,1 5590 59,5 7326 Výrobky ostatní ze železa, oceli 8 291 1,0 6 138083,3 0813 Ovoce sušené, ne ořechy, banány, citrusy, fíky ap. 6 886 0,8 4 151 65,9 Celkem TOP 10 766 887 90,7 704 925 8,8 Celkem dovoz 845 411 816 541 3,5 zdroj: ČSÚ 512 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

Příležitosti pro český export Automobilový průmysl, plasty a gumárenský průmysl Automobilový sektor představuje pro Českou republiku dlouhodobě největší položku na straně vývozů do Moldavska. V roce 2015 byl podíl vývozu aut a jiných motorových vozidel na přepravu osob na celkovém vývozu 19,8 % a s očekávaným rozvojem zemědělství a snahou výšit konkurenceschopnost sektoru se otevírá prostor i pro export traktorů, motorových vozidel pro zvláštní účely, přívěsů a návěsů i jejich částí a součástek, včetně polymerů a dalších příslušenství z plastů pro automobilový průmysl. Energetický průmysl, kovozpracovatelský průmysl Na trhu se již úspěšně prosazují plynové kotle na vytápění. V posledním roce nicméně byl registrován zájem o technologie na využití biomasy a zařízení na zpracování bioplynu, zejména z odpadů produkovaných na farmách v živočišné výrobě. České společnosti projevily také zájem o modernizaci dvou tepláren v Kišiněvě a o výstavbu spalovny odpadů s využití technologie plazmy. Soustředit pozornosti na tento sektor má význam především kvůli zájmu moldavské strany zvyšovat energetickou efektivitu a nezávislost, kde příslušné státní agentury využívají finanční podporu EBRD a EU. Moldavská vláda již delší dobu zvažuje modernizaci tepláren a elektráren v Kišiněvě a Balti na severu země. Jedná se o modernizaci menšího rozsahu CET-Nord v Balti a restrukturalizaci a modernizaci CET-1, CET-2 a Termocom v Kišiněvě. Výsledkem této restrukturalizace by mělo být sloučení tří uvedených společností do jedné. Prostředky na modernizaci poskytují mezinárodní donoři. V souvislosti s modernizací a výstavbou elektráren a spaloven se otevírá příležitost i pro výrobky kovozpracovatelského průmyslu. Dopravní průmysl a infrastruktura Specifickou otázkou zůstává účast ČR v tendrech na budování infrastruktury, které jsou financovány EBRD, EIB a EU, případně v rámci amerického fondu Millenium Challenge Account Moldova. Výše přislíbených prostředků dosahuje cca 1 mld. EUR. Lze očekávat další tendery na rekonstrukci silnic v Kišiněvě i v celém Moldavsku. Vodohospodářský a odpadní průmysl V roce 2015 se připravuje vyhlášení tenderu na rekonstrukci systému zásobování vodou a řešení systému odpadních vod Kišiněva. V kritickém stavu je také infrastruktura čističek odpadu a kanalizace v jiných městech a investice se plánují i do rozvodů vody. Zdravotnický a farmaceutický průmysl Mezi prioritní odvětví pro ČR patří v Moldavsku také zdravotnický průmysl, který v Moldavsku v posledních letech prochází výraznou modernizací, přičemž ještě před pár lety prakticky neexistovala preventivní zdravotní péče. Lze také očekávat další restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizace vytíženosti jednotlivých lůžek v rámci nově zavedeného systému. I nadále se pracuje na nových chirurgických centrech, stále však chybí potřebné kapacity, což vytváří prostor pro investice českých exportérů. MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 513

Zemědělský a potravinářský průmysl Dle údajů Statistického úřadu MD došlo v prvním pololetí roku 2015 k růstu objemu zemědělské produkce o 2,8 % (ve srovnání se stejným obdobím roku 2014), především díky růstu v živočišné výrobě, a k růstu průmyslové produkce o 5,9 %. Ve světle podpisu AA/DCFTA a nutnosti zvýšit konkurenceschopnost sektoru, i očekávaných překážek v přístupu moldavské zemědělské produkce na ruský trh, moldavští představitelé hovoří o potřebě posílit skladovací a chladírenské kapacity. Připomenout lze rovněž podpis dohody mezi MD a Polskem o poskytnutí zvýhodněného úvěru ve výši 100 mil. EUR na posilování kapacit zemědělského sektoru. Příležitosti jsou i v dodávkách zemědělské techniky a mechanizace. Železniční a kolejová doprava Rozvoj dopravní infrastruktury patří k prioritním úkolům moldavské vlády a je také jednou z oblastí poměrně rozsáhlé podpory ze strany mezinárodních donorů. Hodnota projektů na modernizaci silnic a výstavbu dopravní infrastruktury přesahuje 600 mil. Vzhledem k předpokládané modernizaci moldavských železnic by bylo vhodné soustředit pozornost na kolejová vozidla, lokomotivy, traťová zařízení apod. (dle nomenklatury HS 86). V listopadu 2014 byla podepsána smlouva mezi moldavskou vládou a EBRD na poskytnutí půjčky ve výši přes 52 mil. EUR na modernizaci železniční sítě. Stejnou sumu přislíbila poskytnout také EIB. Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 7308 Konstrukce, části, desky, tyče aj. ze železa n. oceli Kovozpracovatelský průmysl HS 7311 Nádoby tlakové pro plyn ze železa, oceli HS 7321 Kamna kotle vařiče aj. plynové ze železa, oceli HS 7322 Radiátory, ohřívače ap. části ze železa, oceli HS 0208 Maso a droby jedlé, čerstvé, chlazené nebo zmrazené HS 1207 Semena, plody olejnaté ostatní, i drcené Zemědělský a potravinářský průmysl HS 1210 Šištice chmelové, čerstvé, sušené apod., lupulin HS 2104 Přípravky pro polévky, směsi přídavků potravin HS 2106 Přípravky potravinové, jinde neuvedené ani nezahrnuté HS 8418 Chladničky, boxy mrazicí aj., čerpadla tepelná HS 3002 Krev lidská, živočišná, antiséra, látky očkovací HS 3004 Léky odměřené, kromě krve, antisér apod., vaty aj. Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 9011 Mikroskopy optické sdružené HS 9018 Nástroje lékařské chirurgické, zubolékařské aj. HS 9019 Přístr. pro mechanoterapii, masážní, dýchací aj. HS 9020 Přístroje dýchací ostatní, masky plynové HS 9021 Pomůcky přístr. ortopedické, pro nedoslýchavé aj. 514 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 3901 Polymery etyleny v primárních formách Plasty a gumárenský průmysl HS 3903 Polymery styrenu v primárních formách HS 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství z plastů CPA 71.12.13 Inženýrské služby týkající se energetických projektů Energetický průmysl HS 8501 Elektrické motory a generátory HS 8406 Turbíny na páru vodní nebo jinou HS 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8601 Lokomotivy, lokotraktory HS 8602 Lokomotivy, lokotraktory ostatní, tendry HS 8603 Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem Železniční a kolejová doprava HS 8606 Žel. nebo tram. nákl. vozy a vagony, bez vlastního pohonu HS 8607 Části a součásti železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel HS 8604 Vozidla pro údržbu železničních nebo tramvajových tratí HS 7302 Materiál pro stavbu tratí železnič., tramvaj. HS 8701 Traktory HS 8702 Motorová vozidla pro veřejnou osobní dopravu Automobilový průmysl HS 8703 Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob HS 8705 Motorová vozidla pro zvláštní účely HS 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 HS 8716 Přívěsy a návěsy, ost. vozidla bez mech. pohonu vč. částí CPA 71 Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy Dopravní průmysl a infrastruktura HS 6810 Výrobky z cementu, betonu, umělého kamene HS 6811 Zboží osinkocementové, buničitocementové apod. Vodohospodářský a odpadní průmysl HS 8421 Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění + Příležitosti pro rozvojovou spolupráci Kategorie vyspělosti země: MDC Klíčovým rozvojovým strategickým dokumenem moldavské vlády je Moldova 2020: National Development Strategy: 7 Solutions for Economic Growth and Poverty Reduction schválená Parlamentem v červnu 2012. Mezi priority moldavské vlády, které dokument zmiňuje, patří podpora vzdělávání a zvýšení zaměstnanosti a produktivity pracovního trhu, investice do dopravní infrastruktury, podpora bankovního sektoru a budování podnikatelského prostředí, podpora obnovitelných zdrojů, reforma penzijního systému a posilování právního státu a řádné správy věcí veřejných. MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 515

Sektor zemědělství V rámci zemědělství proběhla úspěšná realizace programu podnikatelského partnerství zaměřená na organickou produkci. Vedle této intervence realizuje ČRA s partnery několik souvisejících projektů. Vedle vzdělávání producentů to je podpora institucionálního rámce organického zemědělství v Moldavsku. Tyto aktivity spolu s DCFTA a s realitou vzrůstající poptávky po čisté zemědělské produkci v ČR i dalších zemích EU vytváří vhodné prostředí pro další investice CZ subjektů v moldavském zemědělství. Podobným způsobem uvažují francouzské i holandské společnosti. ČR má komparativní výhodu díky rozvojové spolupráci. V rámci konvenčního i organického zemědělství má jistý potenciál import sadebního materiálu, hnojiv a postřiků. Sektor sociální infrastruktury a služeb Moldavský sektor sociální ochrany prochází zásadními reformami zaměřenými na transformaci sociální asistence s cílem zvýšit efektivitu celého systému. Poskytování sociálních služeb se přesouvá z institucionální péče na péči komunitní, sociální infrastruktura však není zatím na tyto změny připravena. Reformy jsou v počátečním stádiu, závislé na pomoci mezinárodních donorů. Státní rozpočet na tento sektor není dostatečný a jeho výše má vzhledem k celkové ekonomické situaci sestupnou tendenci. Bude tedy pravděpodobně docházet k zužování prioritních oblastí stanovených vládou. Akční plán Ministerstva pro práci, sociální ochranu a rodinu stanovil v říjnu 2016 tato prioritní témata: pracovní síla a zaměstnanost, migrace, sociální asistence, zdravotně postižení a lidská práva, inkluze a lidská práva, genderová rovnoprávnost a postavení žen, demografie. Sektor vody a sanitace Vládním rozhodnutím 199 z března 2014 byla představena Water supply and sanitation strategy pro období 2014 2028. Jako hlavní priority Moldavska v této oblasti definuje nutnost změn politického, institucionálního a právního rámce a kritický stav technické infrastruktury (neuspokojivý technický stav systému čističek odpadních vod, kanalizace a rozvodů vody a nízké procento obyvatel s přístupem k těmto službám). Sektor ochrany životního prostředí Strategie pro ochranu životního prostředí pro období 2014 2023 včetně Akčního plánu pro její implementaci byla schválena Vládním rozhodnutím č. 301 z dubna 2014. Strategie stanoví především tyto cíle: zajištění efektivního institucionálního a právního rámce pro ochranu životního prostředí (harmonizace legislativy s EU, důraz na strategické plánování, institucionální reforma); zajištění ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje a adaptace na klimatické změny; zvýšení úrovně veřejného povědomí o ochraně životního prostředí (o 50 % do r. 2023) a zajištění přístupu veřejnosti k souvisejícím informacím; snížení negativních dopadů ekonomických aktivit na životní prostředí a přijetí opatření k prevenci jeho znečištění; vytvoření integrovaného monitorovacího a kontrolního systému kvality životního prostředí; zlepšení kvality povrchových vod (o 50 %); zajištění přístupu k pitné vodě (min. 80 % populace) a přístupu k sanitárním službám (min. 65 % populace), zlepšení kvality půdy a ochrana nerostných zdrojů, zvýšení plochy zalesněných ploch (na 15 % území) a státem chráněných území (na 8 %); zajištění ochrany přírodních ekosystémů; snížení emisí (o 30 %) a zřízení integrovaného systému odpadového hospodářství. Zdroj dat: http://www.worldbank.org/en/country 516 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ