PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

JAROMÍR TICHÝ VÁCLAV NETOLICKÝ PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

Ing. Mgr. Jaromír Tichý PaedDr. Václav Netolický Příprava, tvorba a hodnocení bakalářských a diplomových prací Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2009 2

OBSAH 1 ÚVOD... 10 1.1 Důvod tvorby textu... 10 2 POŽADAVKY NA KONEČNOU PODOBU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE... 12 2.1 Důvody tvorby bakalářské a diplomové práce... 12 2.2 Nároky na tvorbu bakalářské a diplomové práce... 13 2.3 Forma a součásti odevzdání bakalářské a diplomové práce... 14 2.3.1 Odevzdání závěrečné práce... 14 2.3.2 Teze závěrečné práce... 16 2.3.3 Elektronická kopie bakalářské nebo diplomové práce... 17 2.4 Rozsah bakalářské a diplomové práce... 19 2.4.1 Rozdíly mezi bakalářskou a diplomovou prací... 19 2.4.2 Návaznost mezi bakalářskou a diplomovou prací... 19 2.4.3 Přípravná role ročníkových a seminárních prací... 20 2.5 Struktura bakalářské a diplomové práce... 21 2.5.1 Odborná úroveň bakalářské práce... 21 2.5.2 Odborná úroveň diplomové práce... 22 3 PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE... 23 3.1 Výzkum a studentská odborná práce... 23 3.1.1 Základní pojmy... 23 3.1.2 Výzkum a jeho etapy... 24 3.1.2.1 Stanovení výzkumného problému... 25 3.1.2.2 Informační příprava výzkumu... 25 3.1.2.3 Příprava výzkumných metod... 26 3.1.2.4 Sběr a zpracování údajů... 26 3.1.2.5 Interpretace údajů a výzkumné zprávy... 26 3.1.3 Výzkum a jeho nástroje... 26 3.1.4 Kvalitativní a kvantitativní výzkum... 28 3.1.4.1 Kvantitativní výzkum... 29 3.1.4.2 Kvalitativní výzkum... 31 3.1.5 Vybrané typy výzkumu... 34 3.1.5.1 Dotazníková metoda... 34 3

3.1.5.2 Interview (rozhovor)... 35 3.1.5.3 Pozorování... 35 3.1.5.4 Srovnávání... 36 3.1.5.5 Experiment... 37 3.1.5.6 Analýza klasifikační, vztahová, kauzální... 37 3.1.5.7 Další vybrané typy výzkumu... 39 3.2 Volba tématu bakalářské a diplomové práce... 42 3.2.1 Kriteria výběru tématu závěrečné práce... 42 3.2.2 Výběr z nabídky témat závěrečných prací... 43 3.2.3 Vlastní téma... 44 3.3 Předmět zkoumání a cíl bakalářské a diplomové práce... 45 3.3.1 Zpřesnění předmětu zkoumání... 45 3.3.2 Stanovení cíle práce (hypotéza)... 45 3.4 Fáze přípravy a pracovní plán... 47 3.4.1 Základní fáze zpracování bakalářské a diplomové práce... 47 3.4.2 Koncepce časového plánu zpracování bakalářské a diplomové práce... 48 3.5 Stylistická úprava závěrečné práce... 50 3.5.1 Základní pravidla vědeckého vyjadřování... 50 3.5.2 Možné formy zpracování závěrečné práce... 51 3.5.3 Kompozice textu... 52 3.6 Práce s informačními zdroji... 54 3.6.1 Etika tvůrčí práce... 54 3.6.2 Prameny a literatura... 56 3.6.3 Sběr a zpracování informací... 56 3.6.4 Práce s literaturou... 57 3.6.5 Elektronické databáze závěrečných prací školy... 58 3.6.6 Odhalování plagiátů softwarová pomoc... 59 3.7 Hodnocení a obhajoba bakalářské a diplomové práce... 60 3.7.1 Úloha lektora a hodnocení seminářů k ZP... 60 3.7.2 Úloha vedoucího práce a hodnocení bakalářské/diplomové práce... 61 3.7.3 Úloha oponenta práce a hodnocení bakalářské/diplomové práce... 62 3.7.4 Obhajoba bakalářské/diplomové práce... 63 3.7.4.1 Hlavní body obhajoby ZP... 64 3.7.4.2 Používané technické pomůcky při obhajobě... 65 4

3.7.5 Nejčastější chyby v bakalářských a diplomových pracích... 66 4 FORMÁLNÍ PODOBA BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE... 68 4.1 Grafická úprava závěrečné práce... 70 4.1.1 Vazba bakalářské a diplomové práce... 70 4.1.2 Formát stránky (okraje, řádkování, záhlaví, zápatí)... 71 4.1.3 Písmo, základní pojmy a typy... 72 4.1.4 Písmo, doporučení pro psaní závěrečné práce... 75 4.1.5 Formátování odstavců... 76 4.1.6 Číslování stran... 78 4.1.7 Číselné označování částí textu (kapitoly, podkapitoly, oddíly, pododdíly, odstavce)... 79 4.1.8 Číslování nadpisů a stran částí závěrečné práce... 80 4.1.9 Seznamy a výčty... 81 4.1.10 Struktura bakalářské a diplomové práce... 81 4.1.10.1 Přední deska a přídeští (první a druhá strana obálky)... 82 4.1.10.2 Titulní list... 83 4.1.10.3 Originál zadání práce... 83 4.1.10.4 Prohlášení... 84 4.1.10.5 Poděkování/Předmluva... 84 4.1.10.6 Abstrakt... 84 4.1.10.7 Klíčová slova... 85 4.1.10.8 Obsah... 85 4.1.10.9 Slovník znaků, symbolů, zkratek, akronymů, jednotek, termínů... 86 4.1.10.10 Úvod... 86 4.1.10.11 Teoreticko-metodologická část... 87 4.1.10.12 Prakticko-aplikační část... 88 4.1.10.13 Závěr... 89 4.1.10.14 Soupis bibliografických citací/bibliografie... 90 4.1.10.15 Přílohy/Dodatky... 90 4.1.10.16 Analytický list... 91 4.1.10.17 Zadní deska a přídeští... 91 4.1.10.18 Hřbet vazby... 92 5 GRAMATICKÁ ÚPRAVA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE... 93 5.1 Poznámky k některým interpunkčním znaménkům... 94 5

5.1.1 Interpunkce v seznamech a výčtech... 94 5.1.2 Tečka... 94 5.1.3 Čárka... 95 5.1.4 Středník... 96 5.1.5 Otazník... 96 5.1.6 Vykřičník... 96 5.1.7 Dvojtečka... 96 5.1.8 Uvozovky... 97 5.1.9 Pomlčka... 97 5.1.10 Výpustek... 98 5.1.11 Závorky... 98 5.1.12 Odsuvník (Apostrof)... 99 5.1.13 Spojovník... 100 5.1.14 Lomítko... 100 5.1.15 Mezery... 101 5.1.16 Dělení slov a odstavců... 102 5.2 Zápis číslovek a dat... 105 5.2.1 Datum a čas... 106 5.2.2 Matematické vzorce, zlomky, značky... 106 5.3 Měrné jednotky, značky... 109 5.3.1 Procenta, promile a stupně... 110 5.3.2 Peněžní hodnoty... 110 5.3.3 Paragraf a oktothorp... 111 5.3.4 Ampersand... 111 5.3.5 Stejnítka... 112 5.4 Zkratky... 113 5.4.1 Akademické hodnosti... 113 5.4.2 Vědecké hodnosti... 114 5.4.3 Čestné a pedagogické hodnosti... 114 5.4.4 Anglosaské vysokoškolské tituly... 114 5.4.5 Ustálené zkratky... 115 5.4.6 Zkratky právního označení firem... 116 5.4.7 Internetové adresy... 117 5.5 Fonetická abeceda, vědecká transliterace, transkripce a přechylování... 118 6

5.6 Korektura textu... 120 6 TABULKY A OBRÁZKY V TEXTU... 121 6.1 Číslování tabulek a obrázků... 123 6.2 Pravidla, doporučení a náležitosti ilustrací... 125 6.2.1 Tabulky... 125 6.2.2 Grafy... 127 6.2.3 Obrázky... 128 7 VYUŽITÍ TECHNICKÝCH MOŽNOSTÍ PC PŘI ÚPRAVĚ TEXTU... 130 7.1 Využití aplikací pro tvorbu textů... 132 7.1.1 Pracovní prostředí Microsoft Office Word... 133 7.1.2 Otevření a uložení dokumentu... 134 7.1.3 Způsoby zobrazování dokumentu... 134 7.1.4 Netisknutelné znaky... 135 7.1.5 Nastavení parametrů stránky dokumentu... 136 7.1.6 Založení nového oddílu v dokumentu... 136 7.1.7 Nastavení šablony... 137 7.1.8 Záhlaví a zápatí stránky, pole Wordu... 137 7.1.9 Formátování znaků a odstavců... 138 7.1.10 Vkládání objektů... 139 7.1.11 Obtékání objektu textem... 139 7.1.12 Klávesové zkratky... 139 7.1.13 Styly, jejich tvorba a použití... 141 7.1.14 Postup vytvoření obsahu... 143 7.1.15 Vytvoření seznamů s odrážkami a číslovaných seznamů... 144 7.1.16 Použití a nastavení tabulátorů... 145 7.1.17 Automatická kontrola pravopisu... 145 7.1.18 Automatická oprava při psaní... 145 7.1.19 Tisk dokumentu nebo jeho části... 146 7.1.20 Navržení a úprava tabulky, tvorba grafu... 147 7.1.21 Grafické objekty... 147 7.1.22 Vytváření diagramů... 148 7.1.23 Vkládání a úprava obrázků... 148 7.1.24 Použití hypertextových odkazů... 149 7.1.25 Vytvoření webové stránky... 149 7

7.2 Konverze dokumentů Microsoft Office na Adobe Acrobat... 151 7.2.1 Proč používat formát PDF pro vaše dokumenty?... 151 7.2.2 Postup převodu dokumentu Microsoft Office na Adobe Acrobat... 152 8 CITACE ODBORNÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ... 153 8.1 Definice základních pojmů... 155 8.2 Nejčastější prohřešky při citaci odborných zdrojů... 159 8.3 Poznámkový aparát... 160 8.3.1 Funkce poznámkového aparátu... 161 8.4 Základní druhy a funkce citací... 162 8.4.1 Citace (citát)... 162 8.4.2 Bibliografické citace... 163 8.5 Odkaz na citaci... 164 8.5.1 Metoda průběžných poznámek... 164 8.5.2 Metoda prvního prvku a roku... 166 8.5.3 Metoda číselných odkazů... 168 8.5.4 Zkrácený bibliografický odkaz... 169 8.6 Forma a obsah citace... 171 8.7 Bibliografické citace tištěných dokumentů a jejich struktura... 173 8.7.1 Monografie... 177 8.7.1.1 Bibliografické citace monografických publikací vydaných v češtině...... 177 8.7.1.2 Odkaz na část tištěné vícesvazkové publikace... 180 8.7.1.3 Bibliografické citace monografických publikací vydaných v zahraničí.... 180 8.7.1.4 Bibliografická citace části nebo příspěvku do monografické publikace... 181 8.7.2 Článek ve sborníku... 182 8.7.3 Článek v časopise... 183 8.7.3.1 Bibliografické citace tištěných seriálových publikací vydaných v češtině... 183 8.7.3.2 Bibliografické citace tištěných seriálových publikací vydaných v zahraničí... 183 8.7.3.3 Bibliografická citace článku v tištěných seriálových publikacích... 184 8.7.4 Citace televizního pořadu... 186 8

8.7.5 Citace přednášky... 186 8.7.6 Citace nepublikovaných textů (šedá literatura)... 187 8.7.7 Citace výroční zprávy... 188 8.7.8 Citace technické normy... 189 8.7.9 Citace legislativního dokumentu... 189 8.7.10 Citace patentového dokumentu... 191 8.7.11 Citace ústního sdělení... 191 8.8 Bibliografické citace elektronických dokumentů a jejich struktura... 192 8.8.1 Citace elektronické monografie, databáze, www stránky... 196 8.8.2 Citace částí elektronické monografie... 199 8.8.3 Citace příspěvku do elektronického sborníku (In)... 200 8.8.4 Citace elektronického časopisu (seriálové publikace)... 201 8.8.5 Citace článku v elektronickém seriálu... 203 8.8.6 Citace elektronických nástěnek, konferencí a elektronických zpráv... 203 8.9 Zvláštní případy citací... 207 8.9.1 Rozlišení dvou a více prací jednoho autora vydaných ve stejném roce... 207 8.9.2 Více než jedno místo vydání nebo více než jeden nakladatel... 207 8.9.3 Citovaná recenze... 207 8.9.4 Není uveden autor autorem je instituce... 207 8.9.5 Neznámý autor... 208 8.9.6 Neznámý název... 208 8.9.7 Neznámý rok vydání... 208 9 LITERATURA... 209 9.1 Použitá literatura... 209 9.2 Použité normy a zákony... 212 9.3 Použité elektronické zdroje... 213 9.4 Doporučená literatura... 214 9.5 Seznam platných norem pro citování a zpracování odborných textů... 216 9

ÚVOD 1.1 Důvod tvorby textu Každá závěrečná práce, včetně práce bakalářské nebo diplomové, je jistým vrcholem dílčí etapy ve studentově cestě za věděním. Již svým názvem tyto závěrečné práce naznačují cíl, pro nějž jsou zpracovávány. Student v nich prezentuje vlastní schopnosti a získané dovednosti během studia. Zpracováním závěrečné práce student prokazuje, že je seznámen s odbornou literaturou a že je schopen ji samostatně a srozumitelně použít pro řešení zadaného konkrétního úkolu, problému či tématu. Výsledkem studentova snažení by měl být odborný až vědecký text plně vyhovující obsahovým a formálním požadavkům na daný typ závěrečné práce. Cílem těchto skript je poskytnout autorům závěrečných prací, jejich vedoucím i oponentům a případným konzultantům pomocný metodický text k dodržení požadované obsahové a formální stránky výše jmenovaných závěrečných prací. Přáním autorů těchto skript je ovšem jejich širší využití, a to při zpracovávání dalších typů prací, nejen závěrečných prací (seminárních, semestrálních, ročníkových, disertačních, rigorózních a jiných). Všichni zúčastnění tvorby závěrečné práce by měli být schopni vyvarovat se koncepčních a jiných závažných chyb a měli by dokázat zvážit, co má text obsahovat a jaká má být zvolena jeho úprava. Závěrečné práce studentů nejsou publikovány na knižním trhu ve své původní podobě, ale svým charakterem jsou pracemi veřejnými, včetně posudků oponentů, vedoucích prací a výsledků obhajob. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce, bez ohledu na výsledek obhajoby. Závěrečné práce lze tedy považovat za jakousi studentovu vizitku, která bude po jistou, ne krátkou, dobu archivována v databázi kvalifikačních prací, kterou spravuje jeho alma mater 1. V konečném důsledku je potřebné již zde apelovat na etické chování autora nejen k odborným literárním pramenům. 2 1 Dnešní metaforické označení vysoké školy nebo univerzity, na které student získal své vzdělání má latinský původ, jehož překlad zní Matka živitelka. 2 Zákon č. 552/2005 Sb. ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Znění účinné od 01.01.2006 dosud. [online]. 20. 12. 2005 [cit. 2007-08-20]. Dostupný z WWW: <http://www.sagit.cz/pages/uztxt.asp?cd=76&typ=r&refresh=yes&det=&levelid=538355&levelidzalozka =&datumakt=01.01.2006 >. 10

Není naším cílem zde uvést vyčerpávající výklad pravidel českého pravopisu nebo pravidel typografie a sazby textu či norem ISO a ČSN, ale zmínit zde základní a zásadní prvky tvorby závěrečných prací a odborných dokumentů. Chceme se v těchto skriptech tedy zabývat formálními náležitostmi takovýchto prací, jazykovou úpravou dokumentů, ne v obecné rovině, ale spíše v oblastech, které nejsou denně používané a u kterých existuje nejvyšší riziko chybovosti. Dále se zabýváme citační a autorskou etikou a základními pravidly tvorby vědeckého textu. Čtenářům těchto skript a těm, kteří se budou chtít nechat vést tímto textem při zpracovávání závěrečné práce, budeme pouze doporučovat a ozřejmovat některé vazby a náležitosti tvorby odborného textu. S určitostí lze tvrdit, že dnes je již téměř sto procent textových prací zpracováváno na osobních počítačích v jakémkoli textovém editoru a většina těchto textů v textovém editoru Microsoft Word. Textové editory automaticky nabízí specifický formát textu, u nějž ovšem lze měnit konfiguraci. Tyto editory ulehčují a usnadňují práci a zajišťují jistou kvalitativní úroveň konečného dokumentu. Snažíme se reagovat na tento trend a nabízíme ve skriptech, opět ne všeobecně známé, ale méně často používané nástroje MS Word, tím ovšem prospěšnější pro autora. Jsme si vědomi, že zpracováním závěrečné práce nekončí studentovo snažení, ale že jej čeká obhajoba závěrečné práce u státních závěrečných zkoušek bakalářského nebo magisterského studia před státní zkušební komisí. Proto se v textu věnujeme přípravě na obhajobu závěrečné práce a metodickým zásadám prezentace při obhajobě této práce. Naší snahou je zpřístupnit zde studentům, interním a externím lektorům základní a zásadní metodickou pomoc ve všech oblastech, kterých se při zpracovávání závěrečné práce student dotkne. Přejeme všem při tvorbě závěrečné práce mnoho zdaru. Autoři, srpen 2009 11

2 POŽADAVKY NA KONEČNOU PODOBU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE 2.1 Důvody tvorby bakalářské a diplomové práce Závěrečné práce patří mezi dokumenty, kterými absolvent určitého studia prokazuje svou schopnost odborné a vědecké práce. Vypracováním bakalářské práce (dále jen BP) nebo diplomové práce (dále jen DP) má student prokázat, že dokáže své znalosti a metodologické poznatky získané studiem, tvůrčím způsobem aplikovat při řešení zadaného problému v daném oboru. Zpracování závěrečné práce je pro studenta symbolem zakončení studia a prezentace vlastních schopností. Bakalářskou i diplomovou práci lze zařadit mezi práce vědeckého charakteru, pro jejichž vypracování platí určitá pravidla, týkající se jak obsahové, tak formální stránky. Autor BP a také DP většinou nemá velké zkušenosti s tvorbou vědeckých spisů, je tedy vhodné, aby se seznámil s požadovanými náležitostmi a se způsobem psaní vědeckého textu. Pro studenta znamená zpracování závěrečné práce neocenitelnou zkušenost, pokud jde o schopnost jasně a správně definovat problém a stanovit cestu k jeho vyřešení. Představuje možnost vyzkoušet si práci se zdroji informací, jejich hledání, uspořádání a využití. Je to také možnost autora prezentovat vlastní myšlenky, svůj pohled na řešení a strukturu daného problému. Student si v tomto okamžiku prakticky vyzkouší tvorbu rozsáhlejšího monotematického textu a projeví se zde, jemu vlastní, styl vyjadřování. Je spíše podstatnější proces tvorby závěrečné práce, než samo zpracování daného tématu (samozřejmě i to musí odpovídat stanoveným požadavkům). 12

2.2 Nároky na tvorbu bakalářské a diplomové práce Bakalářskou, nebo diplomovou práci je možno pojmout jako teoretickou, výzkumnou nebo uměleckou, některé mohou svojí povahou přesahovat uvedené hranice. V teoretické práci student prokazuje, že prostudoval dostupnou literaturu k danému tématu, je schopen problematiku analyzovat, jasně vyložit a obohatit o další teoretické závěry. Do této skupiny patří i originální tvorba metodických pomůcek a materiálů. Ve výzkumné práci shromáždí student, vedle poznatků získaných studiem literatury, také empirické údaje dosažené vlastním výzkumem, které správně utřídí analyzuje, syntetizuje a interpretuje. Zpracování závěrečné práce klade zvýšené nároky na studenta v těchto oblastech: - výběr a volba tématu závěrečné práce, porozumění tématu, - identifikace problému, formulace cíle (cílů), hypotéz práce, - nalezení metod řešení a schopnost jejich aplikace, - práce s odbornou literaturou a odbornými zdroji informací, - uplatnění teoretických znalostí získaných během studia, - přínos vlastních poznatků, názorů a stanovisek ke zpracovávanému tématu, - kvalitní formální a stylistická úroveň závěrečné práce, - zpracování, vyhodnocení a interpretace výsledků. 13

2.3 Forma a součásti odevzdání bakalářské a diplomové práce Student, který splnil všechny studijní povinnosti dané studijním plánem všech ročníků studia školy, má možnost přihlásit se k vykonání státní závěrečné zkoušky 3 (SZZ) předepsaným způsobem včetně odevzdání ZP. Student musí zároveň doložit, že má splněny všechny závazky k vysoké škole a jejím institucím. Ve stanoveném termínu pro odevzdání závěrečné práce je nutné předat a předložit příslušné katedře, nebo součásti vysoké školy (studijní oddělení, knihovna atd.) následující materiály: - vytištěnou a svázanou závěrečnou práci v požadovaném počtu vyhotovení, - teze předkládané práce v požadovaném počtu vyhotovení, - elektronickou verzi závěrečné práce pro uložení do archivu ZP v informačním systému vysoké školy, - index nebo výpis z informačního systému školy jako doklad o uzavření posledního ročníku studia (se záznamem udělení zápočtů z předmětu/ů zaměřených na přípravu závěrečné práce). 2.3.1 Odevzdání závěrečné práce Závěrečná práce se odevzdává v termínu stanoveném pro daný akademický rok. Obvykle vedoucí katedry může výjimečně povolit studentovi pozdější termín odevzdání ZP, ale tak, aby bylo možné dostát dalším časovým lhůtám a termínům. Příslušná katedra zajistí nejdéle do 14 dnů před termínem SZZ vypracování dvou posudků závěrečné práce (posudek vedoucího ZP a posudek oponenta ZP) a umožní studentovi nejméně 5 dnů před termínem obhajoby, aby se s nimi seznámil. Existuje-li posudek v elektronické podobě, je vhodné jej elektronicky zaslat studentovi. Závěrečná práce musí mít vysokou odbornou, jazykovou a stylistickou úroveň. Před jejím samotným odevzdáním do vazby je nutné provést korekturu odbornou 3 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) v 45, odst. 3 stanovuje, že bakalářský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.) Podobně hovoří 46, odst. 3, že magisterský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Změna nastává až v 47, odst. 4 téhož zákona, který říká, že doktorský studijní program se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. 14

(terminologie, obchodní jména, obchodní firmy, jména autorů, děl apod.) a technickou (řazení stránek, úplnost příloh, čitelnost textu, řazení kapitol apod.). Závěrečná práce se odevzdává v požadovaných identických výtiscích svázaných do tvrdých desek. Po obhajobě student/ka obdrží zpět minimálně jeden výtisk. Student/ka odpovídá za to, že v předložené ZP nejsou uvedeny žádné důvěrné údaje a informace, které by mohly být zneužity v neprospěch organizace, která je poskytla, či k získání neoprávněných výhod v hospodářské soutěži. V ZP nebudou uvedeny části reklamního nebo inzertního charakteru a dílo nebude obsahovat údaje o skutečnostech tvořících státní či služební tajemství. Náležitosti ve vztahu k zveřejňování závěrečných prací upravuje Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění 47b Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) takto: Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Disertační, diplomové a bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 4 Odevzdání BP nebo DP nezakládá právo ani povinnost jejího připuštění k obhajobě. Závěrečná práce je prakticky vzata na vědomí až po splnění studijních povinností studenta a uzavření posledního ročníku studia. V tomto okamžiku má student právo svou závěrečnou práci odevzdat. Definitivnímu připuštění práce k obhajobě by mohlo bránit už jen hodnocení vedoucího i oponenta závěrečné práce ve znění Práci k obhajobě nedoporučuji., viz níže. 4 Zákon č. 552/2005 Sb. ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Znění účinné od 01.01.2006 dosud. [online]. 20. 12. 2005 [cit. 2007-08-20]. Dostupný z WWW: <http://www.sagit.cz/pages/uztxt.asp?cd=76&typ=r&refresh=yes&det=&levelid=538355&levelidzalozka =&datumakt=01.01.2006 >. 15

Vedoucí práce i oponent odevzdají písemné hodnocení práce (dále jen posudek ) nejpozději 14 dnů před konáním obhajoby práce v souladu s organizací daného akademického roku školy. Při vypracování posudků je v rámci informačního systému vysoké školy možno s výhodou využívat softwarové nástroje pro odhalování plagiátů. Je-li výstupem takového kontrolního programu výpis podobností textu ZP, je třeba, aby byl přiložen k Posudku vedoucího závěrečné práce a stal se součástí ZP. Vedoucí práce i oponent ve svém posudku uvedou zejména, zda práce splňuje obsahové a formální požadavky, které jsou na ni kladeny, zda práce obsahuje závažné nedostatky, a které to jsou. Posudky jsou obvykle zpracovávány na interních formulářích vysoké školy. Každý posudek musí obsahovat explicitní vyjádření, zda práci hodnotitel doporučuje k obhajobě či nikoli. V případě, že hodnotitelé práci doporučí k obhajobě, uvedou v posudku svůj návrh jejího hodnocení. Mohou také nastat jiné varianty hodnocení ZP. Např., když vedoucí i oponent práci k obhajobě nedoporučí, nebo pouze jeden z posuzovatelů práci k obhajobě nedoporučí, potom rozhoduje o právu studenta konat státní závěrečnou zkoušku interní norma vysoké školy, obvykle Studijní a zkušební řád, viz př. 5. Příslušná katedra umožní studentovi nejméně pět dní před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky práce. Zde se také dozví povinné otázky oponenta závěrečné práce, na které by měl odpovědět u státní závěrečné zkoušky. Je zde tedy jistý časový prostor pro přípravu odpovědí na tyto otázky, které jsou součástí obhajoby závěrečné práce. Obhajoba práce se koná před zkušební komisí pro státní závěrečné zkoušky. 2.3.2 Teze závěrečné práce Teze BP/DP se odevzdávají v požadovaném počtu výtisků (obvykle odpovídajícím počtu členů zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky) zároveň se závěrečnou prací a dalšími dokumenty, v rozsahu 3 4 stran textu (pouze sešité, ne v kroužkové vazbě), obsahující základní záměr a formulace základních závěrů ZP. Teze by měly vždy stručně uvádět, zda autor pojednal práci jako teoretickou, výzkumnou, nebo uměleckou. Teze musí vysvětlovat, co bylo cílem závěrečné práce a proč a v jaké míře se cílové záměry autorovi podařilo naplnit. Dále musí obsahovat popis metody zpracování tématu práce a formu zpracování textu, zda se jedná 5 Čl. 8, odst. 8-9. Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy finanční a správní. Č.j. 27 487/2006-30. [online]. 2005-2007 [cit. 2007-08-20]. Dostupné na WWW: <http://www.vsfs.cz/urednideska/index.php?id=predpi>. 16

o odbornou, případovou studii, výzkum, nebo repliku (viz kapitola 3.5.2 Možné formy zpracování závěrečné práce). Teze musí obsahovat následně výsledky, ke kterým autor dospěl v závěrech práce. Formální úprava titulního listu a textu je podobná úpravě závěrečné práce. Na titulní straně je místo nadpisu Bakalářská práce nebo Diplomová práce doplněný nadpis na znění Teze bakalářské/diplomové práce. 2.3.3 Elektronická kopie bakalářské nebo diplomové práce Nejpozději současně s odevzdáním tištěné podoby ZP odevzdá student i její elektronickou kopii do archivu ZP v informačním systému školy ve formátu MS Office Word (s příponou *.doc, *.docx) nebo Adobe Akrobat (s příponou *.pdf). Při odevzdání ZP je prováděna kontrola materiálů a náležitostí ke SZZ, jejich úplnost, formát a čitelnost dokumentů uložených v archivu ZP. Elektronická verze ZP musí obsahovat alespoň úplný text práce v podobě, v jaké je vytištěna. Je-li součástí práce softwarový program (zdrojový kód, případně spustitelný kód) nebo nějaké větší soubory dat, doporučuje se současně přiložit i zdrojový kód Vašeho textového editoru (*.doc, *.docx, *.tex, *.odt atd.). Autor není oprávněn použít softwarové nástroje pro zabezpečení díla, ani dílo opatřit heslem. Použije-li autor ve svém díle fotografie, skeny či podobné grafické prvky, ať již v textu či formou samostatných příloh, budou tyto prvky připojeny k ostatním částem díla takovým způsobem, že dílo bude jako celek tvořeno datovým souborem *.pdf. Vedle toho však budou jednotlivé přílohy vždy samostatně uloženy i v samostatných pojmenovaných souborech formátů *.tif. Audiosnímky budou uloženy v samostatném pojmenovaném souboru formátu *.mp3, videopřílohy MPEG4 (*.avi). Pro posouzení odevzdání elektronické podoby ZP, a zda je archiv se závěrečnou prací dostatečně naplněn, jsou v prostředí informačního systému školy použita tato kritéria: 1. Je vyplněna anotace anglicky (textem o délce alespoň 100 znaků). 2. Jsou vyplněna klíčová slova (textem o délce alespoň 30 znaků). 3. Archiv obsahuje v nejvyšší úrovni textovou verzi o velikosti alespoň 4000 znaků a k ní připojený soubor ve formátu *.doc, *.docx nebo *.pdf. 17

Závěrečná práce bude podrobena testu na podobnost za využití softwarových nástrojů pro odhalování plagiátů. Tento test si také může provést student sám ještě před odevzdáním ZP, tedy před uzavřením Archivu ZP. 18

2.4 Rozsah bakalářské a diplomové práce 2.4.1 Rozdíly mezi bakalářskou a diplomovou prací V bakalářské práci i v diplomové práci má student prokázat, že dokáže své znalosti, získané studiem, tvůrčím způsobem aplikovat při řešení zadaného problému. Bakalářská nebo diplomová práce má být vždy logicky uspořádána a dobře propracována, proto se vyznačuje jasnou a sevřenou strukturou. Rozčlenění textu BP a DP se pochopitelně poněkud mění podle rozsahu problému, hloubky zpracování, použitých přístupů a metod, vyšší úrovně tvůrčího řešení a návrhů v DP. Rozdíl těchto stupňů závěrečných prací není tedy pouze v počtu vyžadovaných popsaných stran, jejichž rámcový počet je součástí zadání ZP. 6 Primárním účelem bakalářské práce je prokázat schopnost zpracovat odborný text počínaje výběrem tématu, jeho zdůvodněním, stanovením cíle přes následnou aplikaci stanoveného postupu až k zápisu výsledku práce. Formální požadavky na zpracování a schválení práce jsou analogické jako u magisterské diplomové práce, s přiměřeně nižšími nároky; získání původních výsledku není podmínkou, důraz je při hodnocení kladen na způsob a hloubku zpracování. 2.4.2 Návaznost mezi bakalářskou a diplomovou prací Pro studenta, který již zpracoval bakalářskou práci, je výhodné z ní vycházet, nebo na ni navázat při zpracovávání práce diplomové. Lektoři bakalářských a diplomových seminářů a potom vedoucí prací by měli požadovat, aby se student seznámil i s jinými než vlastními pracemi, které byly zpracovány a obhájeny na vysoké škole na dané téma. Aby vymezil svůj přínos oproti nim, tj. aby při zahájení práce (a po dohodě s vedoucím) jasně uvedl a zformuloval, v čem postoupí dál (definování předpokládaného přínosu oproti dosavadním bakalářským či diplomovým pracím). Vlastní přínos by měl být přesně formulován v úvodu závěrečné práce a v jejím závěru by se měl autor vyjádřit, co se mu podařilo splnit a co ne. 6 Požadovaný minimální rozsah diplomové práce se pohybuje kolem 3 AA (autorského archu), tedy 60 ns (normostran) a bakalářské práce asi 2 AA (40 ns). 19

Zásadní je požadovat, aby student při navazování své práce na již zpracované a obhájené práce uváděl citace použité z těchto prací, respektoval autorství svých kolegů studentů a jasně tak pokládal hranici mezi použitý zdroj a vlastní přínos, který tím více zdůrazní. To platí v plné míře i pro využití textu vlastních závěrečných, či jiných zveřejněných prací téhož autora. 2.4.3 Přípravná role ročníkových a seminárních prací V předložené BP může student použít již dříve zpracované seminární a ročníkové práce, což však nesmí narušit vnitřní obsahovou jednotu práce ani logiku použitého výkladu. Pro to, aby semestrální a ročníkové práce plnily tuto přípravnou roli, je důležité požadovat, aby jejich tematické zaměření nebo metodika jejich přípravy odpovídala zaměření, nebo metodě zpracování závěrečné práce. Bylo by dobré, aby v závěrečné práci studenta bylo v úvodu řečeno, jak jeho práce vznikala a zda student navazuje na některé ze svých semestrálních a ročníkových prací. Kvalitnější semestrální práce by pak měl student předložit svému potenciálnímu vedoucímu práce ještě před přijetím tématu závěrečné práce jako svou vizitku způsobu práce. Vedoucí závěrečné práce tak má možnost korigovat vhodným způsobem vznikající studentův text. 20

2.5 Struktura bakalářské a diplomové práce Závěrečné práce (BP, DP) jsou technickými zprávami, proto je třeba dbát na jednoznačnost, objektivnost a srozumitelnost údajů a textu. Proporce práce by měly dodržet zásadu, aby minimálně dvě pětiny rozsahu představoval osobní přínos autora, tedy návrhová a diskusní, resp. hodnotící část textu ZP 7. 2.5.1 Odborná úroveň bakalářské práce Zpracováním BP student prokazuje, že se umí samostatně orientovat ve studovaném oboru, eventuálně studijním směru, že studiem získal a v praxi je schopen uplatňovat odpovídající okruh poznatků a metod a zároveň, že je schopen tyto poznatky a metody průběžně obohacovat z dostupné literatury. Zpracovaná BP zároveň svou úrovní dokazuje, že student zvládl základní postupy a etiku tvůrčí práce a že dokázal pracovat s odbornou literaturou, včetně cizojazyčné. Vedoucí BP závazně posoudí a zdůvodní, zda je vhodné, aby byla v rámci práce prokázána znalost závěrečných prací, které byly na VŠFS již zpracovány, a provedeno vymezení původního přínosu oproti nim. Jakýkoliv z výše uvedených textů, který již byl publikován nebo byl zpracován jako pracovní úkol v zaměstnání nebo předmět autorské smlouvy, nemůže být převzat do BP ve své původní podobě a je třeba s ním pracovat jako s literárním pramenem. Zcela nepřípustné je předložit jako BP text, který (celý nebo jeho část) již byl obhájen na jakékoliv jiné škole, v jiném oboru nebo studijním programu a typu studia. I s takovými texty je nezbytné pracovat jako s literárními prameny. BP musí být původním a samostatně zpracovaným odborným textem. Nevyžaduje se, aby BP nutně přinášela nové poznatky, může být kultivovanou kompilací. Očekává se však, že bude zahrnovat vlastní názory, úvahy, kritická hodnocení a dílčí závěry autora. Při jejím zpracování se může student opírat o existující zpracování dané problematiky, o zkušenosti získané jinými autory, a to včetně autorů bakalářských a diplomových prací z řad studentů. Student však vždy musí toto zpracování a zkušenosti doplnit či konfrontovat s vlastními názory, úvahami, závěry a hodnocením. 7 Nazýváno také Praktická část; Aplikační část; Prakticko-aplikační část. 21

2.5.2 Odborná úroveň diplomové práce DP je završením vysokoškolského studia daného oboru. Je prokázáním skutečnosti, že její autor zvládl teoretické základy a logickou strukturu daného oboru, v oblasti dané tematikou diplomové práce je seznámen se současným stavem a hlavními směry teoretického myšlení. Současně prokazuje schopnost přesného a jednoznačného užívání odborné terminologie, zvládnutí vědecky podložené věcné argumentace a znalost aktuálních faktografických dat a informací. Zpracováním DP autor prokazuje svoji schopnost samostatného řešení odborných (teoretických či praktických) problémů s použitím odborné literatury, včetně cizojazyčné, zveřejněných výsledků řešení výzkumných a vědeckých úkolů, dostupných údajů a informací jak v klasické, tak i elektronické formě. Současně prokazuje znalost a odpovídající užívání základních technických norem pro použití odkazového aparátu, a informovanost o soudobé vědecké a odborné literatuře vztahující se k tématice práce (včetně zahraniční). Vedoucí DP závazně posoudí a zdůvodní, zda je vhodné, aby byla v rámci práce prokázána znalost závěrečných prací, které byly na vysoké škole již zpracovány, a provedeno vymezení původního přínosu oproti nim. DP je původním a samostatným zpracováním dané odborné tématiky. Všechny myšlenky, názory a eventuálně použitá odborná argumentace, kterou autor čerpal z jiných prací a studií, včetně odborného periodického tisku, musí být přesně citována. Všechny práce (včetně vlastních), statě, články a výzkumné zprávy, z nichž autor při zpracování práce čerpal, musí být uvedeny v seznamu bibliografických záznamů. Abstrakt, který je součástí BP i DP, patří mezi nejvýznamnější části publikace, která slouží jako rychlá informace pro čtenáře. Abstrakt hlavně slouží pro vyhledávací roboty v elektronických fulltextových databázích v národním a nadnárodním měřítku. Neměl by obsahovat to, co není součástí práce. Jeho cizojazyčná verze je většinou vyžadována v anglické podobě (Abstract). Student zde také prokazuje jistou schopnost přesně formulovat odbornou problematiku ve zvoleném cizím jazyce. Součástí Abstraktu jsou též Klíčová slova (Key words), která slouží také jako rychlá informace pro čtenáře, ale hlavně k členění tématických skupin prací v rámci katalogizace a elektronických databází (viz kapitola 3.6 Práce s informačními zdroji). 22

3 PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE 3.1 Výzkum a studentská odborná práce BP a DP je odbornou prací. Většinou to bývá první studentův pokus o vědeckou práci. Účelem závěrečné práce je, aby cíl práce, její zpracování i výsledky korespondovaly se studentovým studovaným oborem a aby svým tematickým zaměřením usnadňovaly jeho pokus o vědeckou práci. U DP jsou logicky vyšší požadavky než na bakalářskou práci a práce bez standardního odborného postupu a zpracování nemůže být dobře hodnocena. Výzkum je základním předpokladem teoretického i výzkumného pojetí závěrečné práce studenta jako podmínky úspěšného zakončení jeho studia na vysoké škole. 3.1.1 Základní pojmy Výzkum - systematizované vědecké poznávání. Slouží k poznání, systematizaci a zařazení zkoumaných jevů, odhalení vztahů a funkcí, zjištění souvislostí a kauzálních vztahů. Je orientován na analýzu, poznání stavu, odhad změny a hledání nástrojů řízení. 8 Průzkum - jeho požadavky jsou zpravidla orientačního rázu, poskytují informace kvalitativního charakteru s tím, že případné chyby budou v praxi eliminovány. Předvýzkum - výzkum před výzkumem, slouží k ověřování metodických nástrojů. Sonda - mapování neznámého a velmi zúženého problému, zpravidla v přípravné etapě. Pilotní studie - je prováděna na malé skupině vybrané z populace, kterou chceme studovat. Nejčastěji používáme kvalitativní postup (nestandardizovaný rozhovor). Cílem je zjistit, zda informace, kterou požadujeme, skutečně existuje a je dosažitelná. Pretest - cílem je vyzkoušet spolehlivost a použitelnost techniky a nosnost otázek. Výzkum od stolu - desk research pracuje se sekundárními daty. Terénní výzkum - field research pracuje s primárními daty. Projekt výzkumu - základní dokument přípravy výzkumu. Obsahuje metodické a strategické podrobnosti úkolu (cíle, formulace problému, teoretická východiska, 8 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. ISBN: 80-7261-038-4. S. 29. 23

hypotézy, navržení výběrového souboru, metody, procedury, techniky, způsob sběru dat, časový rozvrh). 3.1.2 Výzkum a jeho etapy Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky. 9 Vědecký výzkum lze stručně rozdělit na základní a aplikovaný: - Základní výzkum je chápán jako výzkumná činnost, která je zacílena na řešení klíčových problémů, jež stojí například před jednotlivými vědními obory, a tento druh se bude jen výjimečně vyskytovat ve studentských pracích (výjimku může tvořit práce studenta, který se podílí na výzkumném úkolu např. GAČR). - Aplikovaný výzkum je zaměřen na to, aby jeho výsledky byly využitelné při řešení konkrétních problémů praxe, proto se bude vyskytovat ve většině prací. Podle cíle a zaměření výzkumu je možné rozlišit další druhy výzkumů, jako: výzkum ověřovací, kontrolní, verifikační, srovnávací, retrospektivní, deskriptivní apod. 10 Je však nutno upozornit, že v rámci BP a DP se ve velké míře setkáváme spíše s formami výzkumné činnosti, které nemají všechny atributy výzkumu a které F. Zich diferencuje takto: - Průzkum: jeho cílem je získání popisu nebo základní orientace v daném problému. - Výzkumná sonda: neúplné zkoumání některého z dílčích výzkumných problémů. - Šetření: takové druhy výzkumné činnosti, které směřují k získání empirického materiálu. 11 Výzkum, který by měl být součástí BP a DP v její praktické části, má několik etap. Tyto etapy výzkumu po sobě následují a také se překrývají. Výzkum vyžaduje organizaci a plánování a také určitý čas pro realizaci. 9 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. s. 11. ISBN 80-85931-79-6. 10 ZICH, F. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : VŠFS, Eupress, 2006. ISBN 80-86754-19-7. s. 5. 11 ZICH, F. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : VŠFS, Eupress, 2006. ISBN 80-86754-19-7. s. 6. 24

jevy. 12 Často narážíme na problém validity (měří se to, co se měřit má), reliability 3.1.2.1 Stanovení výzkumného problému Výzkum se zahajuje stanovením výzkumného problému. Je nutné přesně definovat, co chceme zkoumat. Výzkumný problém je základem, od kterého se odvíjí další postup. Jedna z definicí uvádí, že vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými (opakované měření podává stejné výsledky, pokud se objekt nezměnil), reprezentativnosti a objektivizace. Kritériem výzkumné práce je její společenská užitečnost a praxe. 3.1.2.2 Informační příprava výzkumu Studentská odborná práce by měla začínat již při sestavování řešeného problému předběžnou teoretickou analýzou. V této části práce se soustřeďujeme na studium příslušné odborné literatury a seznámení se se současným stavem poznání dané problematiky, nebo prostředím kde vybraný problém budeme řešit (podnikem, organizací, komunitou). Patří sem také konzultace (nejen s lektory) a rozhovory s příslušnými odborníky. Je nepřípustné, aby student při řešení zadání své závěrečné práce vycházel převážně z jedné základní publikace nebo v horším případě jen z přednášek. Je také nežádoucí, aby se nekonaly konzultace s učiteli a vedoucím závěrečné práce. Pro poznání stavu ve sledované oblasti je nutné zvládání práce s odbornou literaturou, a v současné době vyhledávání informací na Internetu. Tato základní příprava nám umožní vyvarovat se řešení již vyřešeného nebo opakování stejných chyb (o kterých se většinou dozvíme až ke konci práce). S teoretickou analýzou souvisí problém definování pojmů. Je nutné definovat pojmy tak, aby byly uchopitelné. 13 Formulovaný problém by měl být konkrétní, jednoznačný a měl by mít možnost empirického ověření. 12 KERLINGER, F. N. Základy výzkumu chování. Praha : Academia, 1972. s. 27. 13 CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc : Pedagogická fakulta UP v Olomouci, 1993. ISBN 80-7076-287-0. 25

3.1.2.3 Příprava výzkumných metod Je nutné zvážit jakou výzkumnou metodu a v rámci ní i to, jaký výzkumný nástroj budeme používat. Volba metod závisí na vymezení zájmových oblastí zadané problematiky i způsobů jejich zpracování. Metody je třeba volit tak, aby umožňovaly objektivně správný způsob získání a zpracování dat tak, aby byl naplněn cíl práce. Není výhodné tvořit vlastní výzkumné nástroje. Je potom nutné provést předvýzkum pro ověření výzkumného nástroje. 3.1.2.4 Sběr a zpracování údajů Zde se již jedná o konkrétní realizaci a použití výzkumného nástroje. Data se doporučují zpracovávat do přehledů v tabulkách a grafech. Vždy by měla být doprovázena alespoň stručným komentářem, který se týká způsobu jejich získávání, vypovídací schopnosti, budoucího určení a použití apod. Jde prakticky o tvorbu strukturovaných dat k pořizovaným datům, tedy metadat. 3.1.2.5 Interpretace údajů a výzkumné zprávy Výsledky je potřebné vysvětlit a dát do vztahu s dosavadním poznáním (uvedeném v teoretické části práce). Vlastní výzkum v praxi končí sepsáním výzkumné zprávy. V BP a DP jsou uvedeny závěry a popřípadě diskuse či komentář k dosaženým výsledkům. Mohou zde být také uvedeny doporučení pro praxi, pro řízení firmy, pro řešení problémů apod. 3.1.3 Výzkum a jeho nástroje Při práci na ZP se obvykle vychází ze základů empirického výzkumu používaného v pedagogice. Pro bakalářské a diplomové práce se často volí metody kvantitativního výzkumu, pro který je charakteristické ověřování hypotéz vytvořených na základě existující teorie i zkušeností autora ZP. Méně často se využívá výzkum kvalitativní. Nástroje výzkumu: - Pro dosažení cíle a ověření hypotéz využíváme nástroje výzkumu. Patří k nim výzkumné metody a techniky. Pro zdar práce je zásadní volba vhodného (validního) nástroje poskytujícího přesná, spolehlivá (reliabilní) data. Validitou se rozumí 26

schopnost metody zjistit to, co se zjistit podle cíle výzkumu má. Reliabilitou se označuje přesnost, spolehlivost nástroje použitého ve vybrané metodě. - Metody 14 používané ve výzkumu dávají návod, jak postupovat. Je to označení pro proceduru sledovanou při výzkumu (procedura znamená způsob organizace výzkumu). - Technikou se rozumí přesně stanovený nástroj pro shromažďování, analýzu a vyhodnocování dat výzkumu. Některé výzkumné techniky existují v hotové podobě, např. standardizované texty nebo systémy pozorování. Často se však tvoří pro konkrétní výzkum vhodné nástroje (např. dotazníky, ankety). Je to velmi důležitá část práce a její autor by se měl seznámit se zásadami tvorby příslušného nástroje a před jeho použitím konzultovat s vedoucím práce. Systém třídění metod a technik pedagogického výzkumu: 15 METODY TECHNIKY - pozorování, - testování, - experiment, - sociometrické techniky, - dotazník, - obsahová analýza, - rozhovor, - sémantický diferenciál, - evaluace, - asociační techniky, - případová studie, - delfská metoda, - analýza produktů, - biografie (autobiografie). - metaanalýza, - scientometrická metoda. Odlišné třídění metod výzkumu rozděluje metody pedagogického výzkumu na metody empirické, teoretické a historicko-srovnávací. 16 K empirickým metodám řadí: pozorování, experimentální metodu, dotazníkovou metodu, metodu rozhovoru (interview), obsahovou analýzu a vybrané techniky měření. 14 Metodou rozumíme promyšlený, objektivně správný způsob (postup, prostředek) nebo soustavu způsobů, které umožňují nalezení nebo objasnění vědeckých poznatků a zákonitostí, umožňujících poznat daný objekt. 15 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník : 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. 16 SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd. Praha : SPN, 1983. 27

K teoretickým metodám, které zahrnují množinu metod využívajících principy logiky a logického myšlení (metody logické) patří trojice párových metod, abstrakcekonkretizace, analýza-syntéza, indukce-dedukce. Patří sem také metody modelování a formalizace. K novým poznatkům se také dochází sběrem a interpretací dat získaných pozorováním osob a jevů (pozorování, experiment, případová studie), dotazováním (dotazník, interview, případová studie) nebo hodnocením produktů naměřených hodnot, prostudovaných prací atd. (analýza produktů, metaanalýza, scientometrická metoda, evaluace). Základní logické metody vědecké práce se samozřejmě v praxi konkrétního vědeckého výzkumu vzájemně doplňují, kombinují a ve svém účinku překrývají a tím vytvářejí i určitou synergii. Základními přístupy ke zkoumání jsou normativní a deskriptivní. Normativní přístup ke zkoumání systému vychází z podrobné analýzy a navrhuje teoretické postupy, jak by to mělo být. Metodou je analýza a syntéza minulosti, současnosti a predikce budoucnosti. Deskriptivní přístup je založen na empirickém rozboru již existujících a uskutečněných systémů a ukazuje, jak to ve skutečnosti je. Metodou je empirický výzkum. 17 3.1.4 Kvalitativní a kvantitativní výzkum Pro výzkumy kvantitativní povahy, které využívají deduktivní metodu, je charakteristický velký vzorek, technika dotazníku a použití matematicko-statistické procedury. Zkoumají se jevy relativně jednoduché a do určité míry poznané a očekávané v určitém rozsahu, zastoupení, frekvenci a intenzitě. Tyto charakteristiky jevů se uplatňují při formulaci problému do hypotéz tak, že operacionalizací se převádějí do souboru ukazatelů, které jsou zajišťovány na velkých souborech. Cílem kvantitativního výzkumu je měření sledovaných charakteristik a jejich souvislostí. Dedukce vychází z teorie nebo obecně formulovaného problému, který je přeložen do jazyka hypotéz. Na základě vyhodnocení empirického materiálu hypotézy buď přijmeme, nebo zamítáme. 17 MOLNÁR, Z. Úvod do základů vědecké práce : SYLABUS pro potřeby semináře doktorandů. Praha : Katedra informačních technologií, Vysoká škola ekonomická, [2006]. Dostupné na WWW: <http://kit.vse.cz/kit/wcms_kit.nsf/0/69d61dcc0411e102c125721f0056b320/$file/zaklady_vedeck e_prace.doc>. 28

Kvalitativní výzkum, založený na indukci, má za cíl postupné vytváření teorie, kdy na relativně malém vzorku používáme kvalitativních technik (zúčastněné pozorování, hloubkové nestandardizované rozhovory, studium dokumentů a biografií, anketu). Úkolem je odhalovat neznámé skutečnosti, především jejich existenci a strukturu, vlastnosti a funkce, vytváření adekvátního popisu a odhalování souvislostí mezi jevy. Výzkumná strategie je slabě strukturovaná, povaha dat je bohatá a hloubková. 18 Induktivní metoda začíná zpravidla pozorováním a rozhovory, ve kterém pátráme po pravidelnostech a ty pak popíšeme ve formě předběžných závěrů. Ty opět ověřujeme dalším pozorováním. Konečným výsledkem je nová tzv. zakotvená teorie. 3.1.4.1 Kvantitativní výzkum V přípravné fázi kvantitativního výzkumu se veškeré činnosti odvíjejí od předmětu, účelu a cíle výzkumu. Příprava spočívá ve studiu pramenů, literatury a dostupných materiálů a dat souvisejících s předmětem výzkumu, které směřují k vypracování výzkumného projektu. Analýza zkoumaného jevu směřuje do jeho hypotetického modelu. Hypotéza je pojímána jako vědecké tvrzení, které vychází z nějaké vědecky ucelené koncepce a obsahuje nové poznání. Základní hypotézy se rozvádějí na pracovní a prostřednictvím operacionalizace umožňují přechod k empiricky měřitelným ukazatelům a stanovení jednotlivých měřených dimenzí: 19 kvantifikace - převádění kvalitativně různorodých znaků na jediný kvantitativní znak (kvantum), který je číselně vyjádřitelný, s možností srovnání a použití matematicko-statistické procedury, škálování - převedení rozprostřeného jevu jedné kvalitativní charakteristiky do podoby číselné posloupnosti v jedné nebo více dimenzích. Škály musí měřit a diferencovat. Škály se liší z hlediska možností a rozsahu matematicko-statistického 18 HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha : Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-522-1. s. 22. 19 BURIÁNEK, J. Systémová sociologie. : Problém operacionalizace. Praha : UK, 1993. 136 s. ISBN 80-7066-842-3. 29

zpracování. Úspěšnost operacionalizace a měření je popisována pojmy validita a reliabilita. Ve výzkumné praxi se nejčastěji používají následující škály: 1. nominální (modus) - číselné označení pozice, pojmenování (bydliště, povolání aj.), 2. ordinální (medián) - stanoví pořadí, vyjadřuje vztah položek na škále (větší-menší), 3. intervalové-kardinální (průměr) - vyjadřuje vzdálenost mezi body, rozměr kontinua (např. kontinuum pětibodové stupnice spokojenosti od 1-vysoká do 5-nízká). Typ použitých znaků udává techniku sběru dat, proceduru i metodu a rovněž vytváří požadavky na velikost souboru. Problematika výběru souboru Ve výzkumu pracujeme s různě velkými skupinami - záleží na zkoumaném problému a používané metodě. Základní soubor (populace) - soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou o něm naše závěry platné. Seznam prvků základního souboru, jeho úplnost, přesnost a adekvátnost jsou základem výběru. Základním souborem na úrovni regionu nebo jiného územního celku je jeho sociální mapa (prostorové rozdělení socio-ekonomickodemografických ukazatelů v určité oblasti). Výběrový soubor skupina jednotek, které skutečně pozorujeme, tvoří vzorek. Rozsah výběru je dán řešeným úkolem. Musíme najít postup, aby výsledky, které na vzorku získáme, byly co nejvíce podobné těm, které bychom získali na celé populaci - tzv. reprezentativní soubor. Můžeme používat několik způsobů výběru, záleží na typu zkoumaného problému: 1) Nenáhodné (empirické) výběry, nejsou zárukou reprezentativnosti: a) Kvótní výběr - imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace. Může být použit pouze na populaci, kterou dobře známe, musíme v něm zachovat strukturní proporce (kvóty) podle vybraných znaků populace. Umožňuje vytváření účelových podsouborů. b) Účelový výběr - je založen pouze na úsudku výzkumníka. Provádí se ve známých pospolitostech (např. představitelé firem, akademičtí funkcionáři apod.). 30