12. Rekreace a cestovní ruch 12.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty Zákony a vyhlášky Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů Je jediným zákonem týkajícím se výhradně oblasti cestovního ruchu. Tento zákon ovšem upravuje v podstatě jen problematiku cestovních kanceláří a agentur. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. Jedním z potenciálů rozvoje, u mnohých regionů velmi významným, případně i jediným, je potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace. Předpis definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. lázeňský zákon). Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. V tomto zákoně je konkretizován tzv. lázeňský cestovní ruch, který je podle kompetenčního zákona v působnosti Ministerstva zdravotnictví. Zákon je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Vyhláška č. 423/2001 Sb., o zdrojích přírodních minerálních vod a lázních ve znění pozdějších předpisů Vyhláška stanovuje způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní. Dále vyhláška stanovuje náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní. Vyhláška je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Připravovaný zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu Cestovní ruch není v České republice legislativně ošetřen žádným speciálním zákonem upravujícím souhrnně problematiku v této oblasti. Je připravován zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Připravovaný zákon má podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech destinačního managementu. Fungující organizace destinačního managementu by měly být informačním a marketingovým základem pro kvalitní prezentaci České republiky v zahraničí a podporovat marketing českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu. Zákon je připravován v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategické a rezortní dokumenty Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 Schválená usnesením vlády č. 220/2013 ze dne 27. 3. 2013. Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014 2020 (dále jen Koncepce) je základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro období 2014 2020. Jejím hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj ČR. Aplikace nové strategie vytvoří chybějící systém řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování. Mezi nejdůležitější návrhy Koncepce patří srozumitelnější vymezení postavení MMR, agentury CzechTourism a dalších subjektů, například krajů. Součástí Koncepce je změna ve způsobu uplatňování dotační politiky, která bude nově zaměřena na využívání integrovaných přístupů na regionální úrovni, využívání nových finančních nástrojů (zvýhodněné úvěry) apod. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014 2020 Zpracování Akčního plánu vyplývá z Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014 2020. Akční plán je krátkodobý dokument s platností na dva roky, který představuje nástroj implementace Koncepce. Akční plán blíže specifikuje a konkrétněji rozpracovává opatření a aktivity Koncepce, respektive způsob jejich plnění včetně harmonogramu, realizátorů, výstupů, indikátorů a zdrojů financování. Prostřednictvím Akčního plánu nedochází ke změně cílů, priorit a opatření Koncepce. Aktivity Koncepce, které nejsou zahrnuty do stávajícího Akčního plánu, budou následně realizovány prostřednictvím navazujících akčních plánů. Do aktuálního Akčního plánu jsou v této souvislosti začleněna opatření na podporu dalšího rozvoje českého systému kvality služeb, na podporu cestovního ruchu v destinacích (infrastruktura i marketing), sledování efektivity a přínosů realizovaných aktivit včetně opatření na zkvalitnění sledování plnění Koncepce, zabezpečení dat a podpory rozhodovacích procesů, podporu udržitelného rozvoje, podporu koordinace politiky cestovního ruchu, krizové řízení a bezpečnost. V Akčním plánu pro následující období bude vyhodnocení předchozího Akčního plánu. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) 2014 2020 Schválena usnesením vlády č. 344/2013 ze dne 15. 5. 2013. Strategie regionálního rozvoje České republiky je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Strategie regionálního rozvoje tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014 2020 hodnotí vývojové tendence faktorů regionálního rozvoje a vymezuje státem podporované regiony (hospodářsky problémové regiony, sociálně znevýhodněné oblasti a současné i bývalé vojenské újezdy). Na základě analýzy regionálního rozvoje ČR navrhuje cíle, priority i konkrétní opatření pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální, sektorové i regionální úrovni. Specifickou součástí regionální konkurenceschopnosti je ve SRR ČR odvětví cestovního ruchu. Cestovní ruch je prostorově velmi diferencovaným jevem. Uplatňuje se pouze ve vybraných regionech a lokalitách s příznivými podmínkami pro jeho rozvoj. Pro řadu regionů cestovní ruch představuje dlouhodobě jediný potenciál jejich rozvoje infrastruktury, podnikání a zaměstnanosti. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 1
Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 Schválena usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276. Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a vytváří mj. územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Dohoda o partnerství pro programové období 2014 2020 Schválena Evropskou komisí dne 26. 8. 2014. Dokument stanoví strategii, cíle a priority ČR pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vymezených národních priorit. Dohoda je strategickým dokumentem, založeným na analýze současné sociální a ekonomické situace, ekonomických trendů a potřeb České republiky, na jejichž základě jsou stanoveny priority pro financování v letech 2014 2020 při současném sledování naplňování společných cílů EU. Důraz je kladen na výsledky, které jsou sledovány prostřednictvím indikátorů. Realizace priorit Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 je významně ovlivněna zařazením cestovního ruchu do podporovaných oblastí kohezní politiky EU a nastavením jejich implementačních struktur. V minulém programovém období se stal cestovní ruch významnou oblasti podpory strukturálních fondů EU a tím získala politika cestovního ruchu poměrně velké finanční zdroje pro svoji realizaci. Bez těchto prostředků by nebylo možné většinu opatření vůbec realizovat. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. 12.2 Hospodářský význam cestovního ruchu Cestovní ruch (dále jen CR) tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. V současnosti je součástí životního stylu, zejména ve vyspělých zemích. Je jako jedna z forem podnikání zdrojem ekonomických přínosů, závislých na vložených nákladech. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství většiny států a to zejména z důvodu, že jeho rozvojový potenciál pozitivně ovlivňuje řadu dalších ekonomických odvětví. Podnikání v cestovním ruchu vytváří nové pracovní příležitosti v souvislosti s rozvojem doprovodných služeb a stavebním rozvojem. Cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost daného regionu. To má velký význam zejména v hospodářsky slabých regionech, kde je rozvoj cestovního ruchu jediným zdrojem ekonomického růstu. Celosvětově patří cestovní ruch k nejrychleji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím a pro mnoho rozvojových zemí je nejvýznamnější. Hodnocení skutečného významu cestovního ruchu pro národní hospodářství je problematické vzhledem k provázanosti cestovního ruchu s řadou dalších odvětví ekonomiky. Produkt cestovního ruchu se skládá z mnoha částí, jež spadají do různých odvětví, a do různých sektorů národních účtů. To vyvolalo potřebu vytvořit nástroj, zohledňující tyto skutečnosti při měření hospodářského významu cestovního ruchu. Na Mezinárodní konferenci cestování a turistických statistik, pořádané Světovou obchodní organizací v Ottavě (1991), vznikl turistický satelitní účet TSA, který využívá k hodnocení analýzu vztahu poptávky a nabídky cestovního ruchu. V současnosti se metodika TSA používá pro měření ekonomických přínosů cestovního ruchu. Metodika byla vypracována ve spolupráci mezinárodních organizací Světovou radou cestování a turismu (WTTC) a schválena Komisí pro statistiku OSN a používá se i v České republice. Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) je světově uznávaný systém, který umožňuje objektivní mezinárodní srovnání významu cestovního ruchu pro národní hospodářství a slouží k vymezení podílu cestovního ruchu jako odvětví na HDP daného státu. Satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu globálních standardů, podle nichž lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství. Odborným garantem za sestavení TSA v ČR je Český statistický úřad, který spolupracuje s MMR a Českou národní bankou. Tab. 12.1 Satelitní účet cestovního ruchu ČR Ukazatel 2010 2011 2012 2013 Saldo cestovního ruchu (mil. Kč) 45 856 53 067 62 886 78 254 Podíl cestovního ruchu (%) na hrubé přidané hodnotě 2,6 2,6 2,6 2,8 na hrubém domácím produktu 2,7 2,7 2,7 2,9 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr>. Celosvětově v dlouhodobém srovnání podíl cestovního ruchu na HDP klesá, přestože výkonnost odvětví a podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu) roste. To je dáno ještě rychlejším růstem některých jiných odvětvi. 1 2 2 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R
Tab. 12.2 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v cestovním ruchu v ČR Ukazatel 2010 2011 2012 2013 Celkem THFK v cestovním ruchu (mil. Kč, b. c.) 38 796 37 887 35 880 34 199 Podíl cestovního ruchu (%) na celkové THFK 4,8 4,7 4,6 4,5 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_t8_tvorba_hrubeho_fixniho_kapitalu_v_cestovnim_ruchu_v_cr >. Devizové příjmy z cestovního ruchu v ČR i přes krátkodobé výkyvy vykazují dlouhodobý růst a pozitivně ovlivňuji platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu zajišťuje kladnou bilanci služeb a přispívá k pozitivnímu saldu obchodní bilance. Podle nejnovějších analýz za rok 2015 se ekonomicky nedařilo cestovním kancelářím (-7,9 %), jejichž tržby klesaly již třetí rok po sobě. Četnější příjezdy domácích i zahraničních hostů (především v letním období) výrazně zvedly tržby z ubytování (+7,5 %) na nejvyšší meziroční růst po roce 2005. Rekordní byly i tržby ve stravování a pohostinství (+4,1 %), ty však na rozdíl od ubytování zatím nepřekonaly úroveň konjunkturního roku 2008. Hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu: zlepšení platební bilance státu z příjezdového cestovního ruchu, zvýšení příjmů do místních i státního rozpočtu prostřednictvím daní a poplatků, podpora rozvoje malého a středního podnikání, zvýšení investic do místní infrastruktury, rozvoj souvisejících odvětví, rozvoj služeb, obecně zvyšování zaměstnanosti, vytváření pracovních míst. Tab. 12.3 Modul zaměstnanosti cestovního ruchu ČR Ukazatel 2010 2011 2012 2013 Zaměstnané osoby v cestovním ruchu 235 569 232 463 229 551 231 288 Související odvětví cestovního ruchu 60 081 60 706 59 414 59 398 Nespecifická odvětví cestovního ruchu 3 229 3 239 3 235 3 243 Podíl cestovního ruchu (%) na zaměstnanosti: zaměstnané osoby 4,7 4,6 4,5 4,5 pracovní místa 4,6 4,6 4,6 4,6 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, modul zaměstnanosti cestovního ruchu [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu>. Pro rozvoj cestovního ruchu je zásadní aktivní zapojení soukromého sektoru, ale je možné tento rozvoj ovlivňovat rovněž aktivitami subjektů veřejného sektoru. Rozvojové aktivity by měly účelně využívat potenciál daného regionu, komplex přírodních i sociálně-ekonomických předpokladů daného území. Cestovního ruchu je tedy významná rozvojová oblast a je mu věnována velká pozornost rovněž ze strany veřejné správy. Cestovní ruch je často významnou součástí strategie ekonomického rozvoje regionu. 12.3 Významné rekreační oblasti a střediska Region cestovního ruchu je jeden z typů regionů, který může být vymezován jako homogenní region, tedy území relativně homogenní z hlediska předpokladů CR, nebo region heterogenní. Dosud prováděné rajonizace cestovního ruchu v ČR vycházely vesměs z homogenního pojetí regionů cestovního ruchu. Rajonizace cestovního ruchu je syntézou dílčích hodnocení lokalizačních a realizačních podmínek CR, jejímž výsledkem je typologizace a klasifikace územních celků (hlavní formy CR, časová a funkční využitelnost CR). Výstupy rajonizace jsou nástrojem pro koordinaci aktivit CR v území a pro efektivní využívání potenciálu území. 12.3.1 Významná rekreační střediska Vymezení významných rekreačních středisek bylo jedním z cílů rajonizace cestovního ruchu zpracované na ESF MU v Brně v roce 2007 pro potřeby MMR s názvem Návrh nové rajonizace cestovního ruchu. Na základě analýz, zaměřených na hodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, turistické infrastruktury, návštěvnosti a ekonomického významu cestovního ruchu, jsou vymezeny formy a druhy cestovního ruchu typologie středisek. Klíčovou je rajonizace cestovního ruchu v ČR založená na typově shodných, plošných a bodových prvcích cestovního ruchu. Výše zmíněná rajonizace poskytuje funkční typologii středisek cestovního ruchu v ČR a vymezuje následující typy středisek CR: horská střediska, střediska rekreace u vody, historická střediska, lázeňská střediska. Všechny typy středisek potom člení do 3 kategorií podle významnosti a sice: střediska národního významu, střediska nadregionálního významu, střediska regionálního významu. Pro potřeby ÚAP na celorepublikové úrovni bereme v úvahu pouze dvě první kategorie, které jsou v jednotlivých krajích vymezeny následovně, viz tabulka. Tab. 12.4 Funkční typologie středisek cestovního ruchu v ČR a jejich kategorizace Střediska národního významu NV Kraj u vody horská historická lázeňská SČ - - Kutná Hora, Kolín, Křivoklát, Karlštejn Poděbrady České Budějovice, Český Krumlov, JC - Stachy (Zadov) Tábor, Třeboň, Jindřichův Hradec, Prachatice Třeboň PL - Železná Ruda Plzeň - KV - Železná Ruda, Srní Karlovy vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně UK - - Žatec Teplice Bedřichov, Benecko, Desná, Harrachov, LB - Janov nad Nisou, Josefův důl, Kořenov, Liberec - Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice KH - Černý Důl, Deštné v Orlických horách, Malá Úpa, Pec Pod Sněžkou, Strážné, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí Jičín, Hradec Králové Jánské lázně Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 3
Střediska národního významu NV Kraj u vody horská historická lázeňská PA Pastviny, Seč - Litomyšl - KV - Nové Město na Moravě Jihlava, Telč. - JM Pasohlávky, Vranov nad Dyjí OL - Loučná nad Desnou, Ostružná, Staré město - Brno, Znojmo. - Olomouc - ZL - Horní Bečva, Velké Karlovice - Luhačovice MS - Malá Morávka, Ostravice, Staré Hamry - - Střediska nadregionálního významu NRV Kraj u vody horská historická lázeňská SČ Slapy - JC PL Lipno nad Vltavou, Horní Planá, Frymburk, Chlum u Třeboně Babylon, Pňovany Kvilda, Vracov, Kubova Huť Kašperské Hory, Srní Nymburk, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mělník, Beroun, Rakovník Slavonice, Soběslav, Písek, Vimperk Domažlice, Horšovský Týn, Klatovy, Sušice KV - Kašperské Hory, Srní Loket, Ostrov UK - Loučná (Klínovec) LB KH PA Doksy Rozkoš Horní Bradlo Albrechtice v Jizerských Horách, Jablonec nad Jizerou, Lučany nad Nisou, Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou. Horní Maršov, Dolní Dvůr, Zdobnice, Rokytnice v Orlických Horách Čenkovice, Dolní Morava KV - Fryšava pod Žákovou horou, Sněžné, Svratka JM Jedovnice, Bítov, Štítary OL - Bělá pod Pradědem, Oskava Prostějov ZL - MS - Dolní Bečva, Hutisko - Solanec, Prostřední Bečva, Rajnochovice Bílá, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Morávka, Trojanovice - Děčín, Kadaň, Litoměřice, Louny, Terezín, Ústí nad Labem, Úštěk Česká Lípa Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Turnov Broumov, Dvůr Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Chrudim, Moravská Třebová, Pardubice, Svitavy, Vysoké Mýto Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Boskovice, Mikulov, Slavkov u Brna, Strážnic Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Zlín Frenštát pod Radhoštěm, Opava, Ostrava, Štramberk Bechyně Konstantinovy Lázně. Jáchymov Lázně Kynžvart Dubí Jeseník, Lipoválázně, Teplice nad Bečvou Karviná Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf >. Použité zkratky krajů: PR Hlavní město Praha, SK Středočeský kraj, JC Jihočeský kraj, PZ Plzeňský kraj, KV Karlovarský kraj, UK Ústecký kraj, LB Liberecký kraj, KH Královéhradecký kraj, PA Pardubický kraj, VY Kraj Vysočina, JM Jihomoravský kraj, OL Olomoucký kraj, ZL Zlínský kraj, MS Moravskoslezský kraj. - - - - - - - Funkční typologie středisek cestovního ruchu vychází ze specializace cestovního ruchu. U jednotlivých středisek jsou zdůrazněny ty funkce, které jsou pro středisko ve srovnání s jinými typické. Jako střediska zde byly brány obce s více než 300 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních. Z těchto obcí bylo vyčleněno těchto 8 základních funkčních typů středisek: střediska letní rekreace u vody, horská střediska letní a zimní rekreace, historická města a střediska mezinárodního a národního významu, historická města nadregionálního významu, ostatní města, přírodní atraktivity, lázeňská střediska, ostatní turistická střediska. Největší koncentrace středisek CR je v Jihočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Zhruba 45% sledovaných ubytovacích kapacit připadá na střediska městského a kulturně-poznávacího charakteru cestovního ruchu, více než 20 % na horská střediska, asi 16 % na střediska rekreace u vody, necelých 9 % na lázeňská střediska a na ostatní střediska, především na venkově, asi 10%. Vedle středisek CR vymezuje Návrh nové rajonizace CR rovněž hlavní oblasti víkendové a příměstské rekreace a cestovního ruchu. V obrázku níže jsou znázorněna příměstská rekreační zázemí, ve kterých je koncentrováno více než 60% všech objektů Individuální rekreace v ČR. Obr. 12.1 Funkční typologie středisek cestovního ruchu a hlavní oblasti víkendové a pobytové rekreace a CR Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf>. 1 2 4 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R
Funkčně prostorová typologie středisek CR regionálního významu 2013 Obr. 12.2 Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu České republiky 2013 Z funkční kategorizace středisek CR popsané výše, z celoplošného terénního výzkumu kapacit hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (HUZ), organizovaného MMR v roce 2013 a z dat ČSÚ vychází novější analýzy pro stanovení metodiky vymezení středisek cestovního ruchu regionálního významu a jejich typizace prováděné na ESF MU v Brně. Pro základní určení středisek cestovního ruchu regionálního významu zde byla stanovena následující kritéria: a) Stanovení hranice regionální významnosti počtem lůžek v HUZ; b) Stanovení hranice regionální významnosti kulturně-historických a přírodních památek a atraktivit. Při hodnocení bylo uvažováno následujících 8 funkčních typů středisek: historická města, ostatní městská střediska, horská střediska letní a zimní rekreace, střediska letní rekreace u vody, střediska venkovského cestovního ruchu, lázeňská střediska, významné přírodní atraktivity (příroda), ostatní kulturně-historické památky (historie). Na základě analýz zde bylo vymezeno celkem 587 středisek cestovního ruchu regionálního významu, což podle dat MMR, pořízených v roce 2013 při terénním výzkumu kapacit hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu, je celkem 32 % z více jak 1 830 zjištěných obcí s minimálně jedním HUZ. Z hlediska ubytovacích kapacit bylo v roce 2013 zjištěno ve vybraných 587 obcích celkem 423 216 lůžek v HUZ, což je více jak 82 % všech lůžek v HUZ v ČR. Dle údajů ČSÚ v těchto 587 střediscích bylo realizováno přibližně 93,6 % ze všech přenocování v HUZ v roce 2012. Zdroj: Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu Česka a Slovenska, J. Vystoupil, A. Kasagranda, M. Šauer, Geografický časopis/geographical Journal 68 (2016) 2, str. 171 192. Dostupné z URL: <https://www.sav.sk/journals/uploads/06301329vystoupil%20et%20al._f.pdf>. Obrázek bude vyměněn. Bylo zažádáno o podklady ke zpracování grafického listu ESFMU. 12.3.2 Významné rekreační oblasti Významné rekreační oblasti jsou v převážné míře vázány na příznivé přírodní předpoklady. Analýza a hodnocení přírodních předpokladů je jedním z nejvýznamnějších kroků při stanovení významu jednotlivých středisek a regionů pro cestovní ruch a rekreaci. Přírodní potenciál je jedním z nejvýznamnějších podmínek a lokalizačních faktorů aktivit cestovního ruchu. Jako základ pro Rajonizaci cestovního ruchu bylo vzato hodnocení potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí ČR. Ukazatel potenciálních rekreačních ploch odráží vliv celkových přírodních podmínek na funkčně prostorové využití podmínek území. Dalším jevem charakterizujícím přírodní předpoklady cestovního ruchu je výskyt zvláště chráněných území. Metodika pro stanovení ukazatele potenciálních rekreačních ploch vychází ze součtu rekreačně využitelných ploch v jednotlivých katastrálních územích obcí. Za rekreačně využitelné plochy je zde považována lesní půda, louky, pastviny, zahrady, sady a vodní plochy tekoucí i stojaté. Podíl rekreačně využitelných ploch je stanoven v % z celkové plochy katastru obce. Podle podílu rekreačně využitelných ploch je krajina zařazena do kategorií od urbanizovaných prostor až po horskou krajinu. Toto rozdělení ploch ČR je znázorněno níže v obrázku. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 5
Obr. 12.3 Rajonizace cestovního ruchu podle přírodních předpokladů Turistická oblast představuje územní celek specifických potenciálem převážně stejných přírodních, resp. kulturněhistorických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a za území jsou shromažďovány statistické informace. Obr. 12.4 Vymezení turistických regionů dle CzechTourismu (ČCCR) Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf>. Marketingové regiony cestovního ruchu Zdroj: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-sregiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. Jiné pojetí regionalizace cestovního ruchu představuje členění území ČR na marketingové regiony cestovního ruchu používané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism (ČCCR). CzechTourism (ČCCR) je vládní agenturou, zřízenou jako příspěvková organizace MMR k 1. 4. 1993. Jejím účelem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu především v zahraničí. Tento přístup členění vychází z potřeby co nejúčelnější propagace turistické nabídky území. K marketingovým účelům využívá CzechTourism (ČCCR) turistické regiony a turistické oblasti ČR. Jedná se o celkem 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Hlavní kritérium takto vymezených regionů cestovního ruchu spočívá v organizačně ekonomických vazbách a ochotě obcí a mikroregionů daného regionu spolupracovat na společném marketingu. Z tohoto důvodu nejsou také hranice regionů tak pevně vymezeny a mohou se vyvíjet v čase. Původně bylo vymezeno v ČR 15 turistických regionů a 43 turistických oblastí. Později však již došlo ke změně jejich počtů a vymezení. Tato změna byla vyvolána potřebami praxe. Turistický region je územní celek, jehož nabídka CR svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch. Turistické regiony slouží k prezentaci potenciálu cestovního ruchu ČR. Turistický region je tedy základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu. Může se členit na turistické oblasti. 1 2 6 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R
Obr. 12.5 Vymezení turistických oblastí dle CzechTourismu (ČCCR) Využití takto vymezených turistických regionů a turistických oblastí cestovního ruchu pro potřeby ÚAP je výhodné zejména z toho důvodu, že ČSÚ respektuje takto vymezené turistické oblasti a regiony a je tedy možno získat za takto vymezená území vybraná data, poskytovaná ČSÚ. Tab. 12.5 Turistické regiony a oblasti používané ČSÚ, kraj, počet obcí, rozloha Turistické oblasti a regiony Turistický region Turistická oblast Kraj Počet obcí Rozloha (ha) 1. Praha 21. Chrudimsko a Hlinecko 2. Střední Čechy západ 22. Králický Sněžník 3. Střední Čechy jih 23. Českomoravské pomezí 4. Střední Čechy severovýchod Polabí 24. Vysočina 5. Jižní Čechy 25. Znojemsko a Podyjí 6. Šumava 26. Pálava a Lednicko-Valtický areál 7. Český les 27. Slovácko 8. Plzeňsko 28. Brno a okolí 9. Západočeské lázně 29. Moravský kras a okolí 10. České Středohoří a Žatecko 30. Kroměřížsko 11. Krušné Hory a Podkrušnohoří 31. Zlínsko a Luhačovicko 12. České Švýcarsko 32. Valašsko 13. Českolipsko 33. Beskydy a Valašsko 14. Jizerské hory 34. Těšínské Slezsko 15. Český ráj 35. Ostravsko 16. Krkonoše a Podkrkonoší 36. Poodří Moravské Kravařsko 17. Kladské pomezí 37. Opavské Slezsko 18. Hradecko 38. Střední Morava 19. Orlické hory a Podorlicko 39. Jeseníky západ 20. Pardubicko 40. Jeseníky východ Zdroj: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-sregiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. Českolipsko a Jizerské hory Českolipsko Liberecký kraj 76 145 722,1 Jizerské hory Liberecký kraj 51 84 779,1 Český ráj Český ráj Královéhradecký kraj 63 52 364,9 Liberecký kraj 64 51 088,2 Středočeský kraj 51 40 004,1 Jižní Čechy Jižní Čechy Jihočeský kraj 538 769 798,9 Jižní Morava Brno a okolí Jihomoravský kraj 244 235 693,9 Moravský kras a okolí Jihomoravský kraj 130 94 225,4 Pálava a Lednicko-Valtický areál Jihomoravský kraj 55 92 323,1 Slovácko (Jižní Morava) Jihomoravský kraj 96 133 608,3 Znojemsko a Podyjí Jihomoravský kraj 148 163 671,4 Královéhradecko Hradecko Královéhradecký kraj 109 92 865,0 Kladské pomezí Královéhradecký kraj 90 99 164,2 Orlické hory a Podorlicko (Královéhradecko) Královéhradecký kraj 83 99 798,9 Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecký kraj 103 131 694,6 Liberecký kraj 24 34 752,1 Plzeňsko a Český les Český les Domažlicko (Chodsko) Plzeňský kraj 137 251 865,4 Plzeňsko Plzeňský kraj 269 310 281,3 Praha Praha Hlavní město Praha 1 49 615,0 Severní Morava a Slezsko Beskydy Valašsko Moravskoslezský kraj 68 113 720,4 Jeseníky východ Moravskoslezský kraj 67 153 656,9 Opavské Slezsko Moravskoslezský kraj 77 111 284,0 Ostravsko Moravskoslezský kraj 7 26 349,9 Poodří Moravské Kravařsko Moravskoslezský kraj 37 59 254,5 Těšínské Slezsko Moravskoslezský kraj 44 78 449,1 Severozápadní Čechy České středohoří a Žatecko Ústecký kraj 175 214 984,4 České Švýcarsko Ústecký kraj 52 90 867,3 Krušné hory a Podkrušnohoří Ústecký kraj 127 227 605,3 Střední Čechy Střední Čechy jih Středočeský kraj 411 476 734,2 Střední Čechy Polabí Středočeský kraj 365 324 415,6 Střední Čechy západ Středočeský kraj 318 260 430,3 Střední Morava a Jeseníky Jeseníky západ Olomoucký kraj 89 184 611,7 Střední Morava Olomoucký kraj 310 342 065,1 Šumava Šumava (Plzeňský kraj) Plzeňský kraj 95 193 940,1 Šumava (Jihočeský kraj) Jihočeský kraj 85 235 896,7 Východní Čechy Českomoravské pomezí Pardubický kraj 140 155 579,5 Chrudimsko Hlinecko Pardubický kraj 104 94 942,9 Králický Sněžník Pardubický kraj 5 15 863,2 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 7
Turistický region Turistická oblast Kraj Počet obcí Rozloha (ha) Orlické hory a Podorlicko (Východní Čechy) Pardubický kraj 89 99 271,1 Pardubicko Pardubický kraj 113 86 238,0 Východní Morava Kroměřížsko Zlínský kraj 79 79 559,8 Slovácko (Východní Morava) Zlínský kraj 79 101 098,6 Valašsko Zlínský kraj 61 114 269,6 Zlínsko a Luhačovicko Zlínský kraj 88 101 374,4 Vysočina Vysočina Vysočina 704 679 574,2 Západočeské lázně Západočeské lázně Karlovarský kraj 132 331 425,7 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch [cit. 2016-07-14]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/330152turisticke-regiony>. 12.4 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Hromadné ubytovací zařízení (dále jen HUZ) je zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Data za hromadná ubytovací zařízení poskytuje ČSÚ za kraje ČR, ORP a rovněž za turistické regiony vymezené CzechTourism (ČCCR), viz výše. Do celkového počtu pokojů v HUZ se započítávají všechny pokoje sloužící pro cestovní ruch. Nezapočítávají se pokoje pro ubytování personálu, majitelů zařízení a pokoje dlouhodobě sloužící pro ubytování zaměstnanců jiných podniků (déle než 1 rok). Počet lůžek je celkový počet lůžek v HUZ, vyčleněných výhradně pro hosty. Zahrnují se jen lůžka sloužící pro cestovní ruch a nezahrnují se příležitostná lůžka. Počet míst pro stany a karavany je počet stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů. Minimální průměrná čistá plocha pro stan a osobní automobil je 30 m², pro obytný přívěs a osobní automobil nebo obytné motorové vozidlo je 60 m². Tab. 12.6 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v krajích 2015 Ubytovací zařízení Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany Česká republika 9 163 206 258 529 250 48 585 Hlavní město Praha 797 41 854 91 059 1 062 Jihočeský kraj 1 205 20 399 58 839 13 017 Jihomoravský kraj 813 18 143 45 236 5 353 Karlovarský kraj 471 15 929 32 706 1 088 Kraj Vysočina 445 8 311 23 989 3 268 Královéhradecký kraj 1 055 17 604 49 628 5 070 Liberecký kraj 892 14 501 43 651 2 592 Moravskoslezský kraj 576 11 742 29 923 1 935 Olomoucký kraj 465 8 836 22 834 1 124 Pardubický kraj 341 6 716 19 068 1 807 Plzeňský kraj 521 10 286 28 503 3 818 Středočeský kraj 669 13 099 34 812 5 469 Ústecký kraj 468 8 832 23 351 1 609 Zlínský kraj 445 10 006 25 651 1 373 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr>. Kapacity HUZ se liší podle jednotlivých krajů ČR. Patrná je zde nejen souvislost s velikostí kraje, ale rovněž s atraktivitou území pro rekreaci a cestovní ruch. Poddimenzovaný je počtem a kapacitou HUZ Kraj Vysočina. 1 2 8 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R
Obr. 12.6 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle ORP Obr. 12.7 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Největší počty HUZ jsou v Praze, a sice 757 objektů, dále v ORP Trutnov 348, Český Krumlov 287, Vrchlabí 279 a více než 200 objektů je ještě v ORP Jilemnice, a sice 208. Velké počty HUZ jsou zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Karlovarského, Libereckého, ale i Plzeňského, Jihočeského kraje a Olomouckého kraje. Jedná se zejména o ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. ORP s nejvyššími počty lůžek logicky poněkud kopírují stav v počtech HUZ v jednotlivých ORP. Nejvíce lůžek v HUZ je opět v Praze, a sice 87 961, s velkým odstupem jsou na druhém místě ORP Karlovy Vary s 12 366 a na třetím místě Brno s 12 232. Více než 10 000 lůžek je k dispozici ještě v ORP Trutnov, Vrchlabí a Český Krumlov. Velké počty HUZ jsou, vedle ORP s největšími městy, zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Libereckého, Karlovarského ale i Olomouckého a Jihočeského kraje. Jedná se zejména ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města. Počet hostů v HUZ Za hosta v HUZ se považuje každá osoba (nezahrnuje se personál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která použila služeb zařízení k přechodnému ubytování, včetně dětí. Host může použít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. V rekreačních zařízeních a školicích střediscích podniku se hostem rozumí každá osoba, která použila zařízení k přechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodů, ať se jedná o vlastní zaměstnance podniku (např. členy odborových svazů), jejich rodinné příslušníky nebo osoby k podnikům cizí. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia, pokud doba jeho trvání překročí 1 rok. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 9
Tab. 12.7 Hosté a přenocování v HUZ V ČR 2014 Obr. 12.9 Průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP Hosté celkem v tom Přenocování v tom Průměrný v tom počet rezidenti nerezidenti celkem rezidenti nerezidenti přenocování rezidenti nerezidenti 17 195 550 8 488 637 8 706 913 47 093 906 23 807 391 23 286 515 2,7 2,8 2,7 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr>. Celkové počty hostů v HUZ v jednotlivých ORP jsou v úzkém vztahu k celkovému počtu lůžek v jednotlivých ORP. Nejvyšší počet hostů byl v roce 2014 opět v Praze, a sice 6 096 015. S velkým odstupem je na druhém místě v počtu hostů tentokrát ORP Brno s 513 010 hosty a na třetím místě ORP Český Krumlov s 417 590 hosty. Následují ORP Vrchlabí, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Více než 200 tis. hostů navštívilo HUZ v roce 2014 ještě v ORP Plzeň, Trutnov, České Budějovice a Ostrava. Velké počty hostů navštívily HUZ rovněž v ORP s největšími městy zejména v kraji Libereckém, Královéhradeckém, Karlovarském, Jihočeském, Olomouckém, ale i v Jihomoravském kraji v ORP sousedících s Rakouskem, kde může být důvodem rovněž vinařský cestovní ruch. Obr. 12.8 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Počet přenocování v HUZ je celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období. Indikátorem s velkou vypovídací schopností, svědčící o atraktivitě území pro rekreaci a cestovní ruch, je zejména průměrný počet přenocování v HUZ. Je zde sice jisté nebezpečí, že výsledná hodnota může být ovlivněná dlouhodobě ubytovanými osobami (pracovní ubytování). Jistým narovnáním je skutečnost, že mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia, pokud doba jeho trvání překročí 1 rok. Dle ORP má nejvyšší průměrný počet přenocování Karviná s hodnotou 11,6 nocí. V tomto případě může být ovlivněn výsledek právě ubytováním pracovního charakteru. Další nejvyšší hodnotu má ORP Hranice v Olomouckém kraji s průměrem 8,0 přenocování a Ostrov v Karlovarském kraji, a sice 6,7 přenocování. ORP s delšími průměrnými přenocováními se vyskytují zejména v ORP kraje Karlovarského, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého ale i například v ORP Luhačovice, Poděbrady a Teplice. Nejčastěji jsou vázány na horské oblasti a lázeňská místa. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. 1 2 10 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R
Tab. 12.8 Vývoj CR v HUZ v ČR 2000 2014 2000 2005 2010 2011 2012 2013 2014 Ubytovací zařízení 7 469 7 605 7 235 7 657 10 057 9 970 9 013 v tom podle kategorie: hotely a podobná ubytovací zařízení 3 960 4 278 4 300 4 612 6 350 6 301 5 833 v tom hotely ***** 11 34 47 50 56 56 57 v tom hotely **** 141 252 442 467 539 553 557 v tom ostatní hotely 1 716 1 596 1 579 1 618 1 987 1 977 1 868 v tom penziony 2 092 2 396 2 232 2 477 3 768 3 715 3 351 kempy 471 499 480 487 514 506 513 chatové osady, turistické ubytovny 1 093 968 843 918 1 117 1 113 993 ostatní jinde neuvedená 1 945 1 860 1 612 1 640 2 076 2 050 1 674 Pokoje 169 655 164 516 176 403 180 838 217 188 215 048 202 482 Lůžka 437 440 433 211 449 068 461 434 560 401 554 523 519 909 Místa pro stany a karavany 41 692 51 798 49 844 49 106 50 282 49 638 50 837 Hosté v tis. osob 10 864 12 362 12 212 12 899 15 099 15 408 15 587 v tom nerezidenti 4 773 6 336 6 334 6 715 7 647 7 852 8 096 v tom rezidenti 6 091 6 026 5 878 6 184 7 452 7 556 7 491 Přenocování v tis. 44 200 40 320 36 909 38 235 43 278 43 308 42 947 v tom nerezidenti 15 597 19 595 18 366 19 425 21 794 22 145 22 110 v tom rezidenti 28 603 20 725 18 543 18 810 21 484 21 163 20 837 Průměrný počet přenocování 4,1 3,3 3,0 3,0 2,9 2,8 2,8 v tom nerezidenti 3,3 3,1 2,9 2,9 2,8 2,8 2,7 v tom rezidenti 4,7 3,4 3,2 3,0 2,9 2,8 2,8 12.5 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR (EDEN) Projekt European Destination of Excellence (Evropská destinace nejvyšší kvality) vypisuje Evropská komise od roku 2006 a je do něj zapojeno více než dvacet evropských zemí. Soutěž o evropskou excelentní destinaci je projekt Evropské komise s cílem upozornit na méně známé evropské regiony a jejich jedinečnost a originalitu v souladu s principem udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že jde o propagaci méně známých regionů, je podmínkou účasti v soutěži, že musí jít o oblast s relativně nízkou návštěvností. Česká republika se soutěže účastní od roku 2009 a jejím garantem je agentura CzechTourism. Každý ročník soutěže má jiné tematické zaměření. Některé ročníky jsou zaměřeny na propagaci a podporu marketingových aktivit finalistů a vítězů předchozích ročníků (2012 a 2014). Tab. 12.9 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR Excelentní destinace CR v ČR Ročník Název destinace Zaměření ročníku 2009 České Švýcarsko Cestovní ruch a chráněná území 2010 Bystřicko Voda turistický cíl 2011 Slovácko Obnova hmotného dědictví 2012 - Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků 2013 Lipensko Cestování bez bariér 2014 - Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků 2015 Jeseníky Cestovní ruch a lokální gastronomie Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.eden-czechtourism.cz/predchozi-rocniky/>. Obr. 12.10 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr>. Podle kategorie ubytovacích zařízení dále se člení na: hotely*****, hotely****, hotely***, hotely**, hotely*, hotely garni (v tabulce jsou zahrnuty poslední 4 kategorie v jedné pod názvem ostatní hotely), penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná. Z tabulky je patrný nárůst počtu téměř u všech kategorií HUZ mezi lety 200-2014 a do roku 2012 rovněž nárůst pokojů a lůžek v těchto zařízeních. Výjimkou jsou pouze chatové osady a turistické ubytovny, kde došlo mezi roky 2000 a 2014 k úbytku těchto zařízení. Poznámka: Hotely se dělí do kategorií od 1 do 5 hvězdiček (* Tourist, ** Standard, *** Komfort, **** First Class, ***** Luxus) přičemž pensionům, motelům a garni provozovnám mohou být přiděleny maximálně 4 hvězdičky. Zařazení provozovny do jednotlivých kategorií se uskuteční na základě vyhodnocení povinných kritérií a počtu bodů z katalogu fakultativních znaků. K zařazení do určité kategorie je požadováno splnění všech povinných kritérií a získání určitého počtu bodů u fakultativních znaků. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 11
12.6 Lázeňská místa Lázeňství je významný obor činnosti, který má velký význam pro rozvoj nejen dané obce se statutem lázní a regionu, ale i celé České republiky. Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu, která podmiňuje výskyt pramenů minerálních, termálních a radioaktivních vod, plynů a ložiska peloidů, působících pozitivně svými chemickými či fyzikálními vlastnostmi na lidský organismus. Jedná se o léčivé zdroje, které jsou spolu s klimatickými podmínkami vhodné k léčbě. Lázeňství má v ČR dlouholetou tradici a mezinárodní význam vzhledem k vysoké kvalitě přírodních léčivých zdrojů a využití nejmodernějších léčebných metod a postupů. Oblast lázeňství spadá v ČR, na rozdíl od ostatních typů cestovního ruchu, do působnosti Ministerstva zdravotnictví. Český inspektorát lázní a zřídel je součástí Ministerstva zdravotnictví a ústředním orgánem státní správy pro stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst v souladu s lázeňským zákonem a prováděcími předpisy. Lázeňské místo je v 28 výše uvedeného zákona definováno jako území, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa, který zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. Přírodní léčebné lázně jsou v zákoně definovány jako soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj, nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Konkrétní lázeňské místo se vyhlašuje nařízením vlády a nařízením vlády se rovněž rozhoduje o jeho případném zrušení. Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi. Lázeňská místa se specializují vždy na léčení určitého typu chorob a spojených zdravotních potíží. Specializace je dána především složením léčivých daného lázeňského místa minerálních vod. Do značné míry tedy lázeňství závisí na přírodních podmínkách, tedy na přítomnosti přírodních léčivých zdrojů. Lázeňská místa měla vždy velmi významné postavení, nezávisející na velikosti obcí. Rozvoj lázeňství znamená velký ekonomický přínos pro danou obec. Sdružení lázeňských míst ČR Většina lázeňských míst ČR je členem Sdružení lázeňských míst ČR. Jedná se o dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizaci měst a obcí v ČR, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní. Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k celkovému rozvoji lázeňství a lázeňských měst a obcí v ČR. Sdružení iniciuje spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale mezinárodní spolupráci. Tab. 12.10 Seznam lázeňských míst ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon) Lázeňské místo Obec Okres Bechyně Bechyně Tábor Běloves Náchod Náchod Bílina Bílina Teplice Bludov Bludov Šumperk Karviná 3 Darkov Karviná Karviná Dubí Dubí Teplice Františkovy Lázně Františkovy Lázně Cheb Hodonín Hodonín Hodonín Jáchymov Jáchymov Karlovy Vary Janské Lázně Janské Lázně Trutnov Jeseník - Lázně Jeseník Jeseník Karlova Studánka Karlova Studánka Bruntál Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Klimkovice Klimkovice Nový Jičín Konstantinovy Lázně Konstantinovy Lázně Tachov Kostelec u Zlína Zlín Zlín Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Jičín Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč Pardubice Lázně Kundratice Osečná Liberec Lázně Kynžvart Lázně Kynžvart Cheb Lázně Libverda Lázně Libverda Liberec Lázně Toušeň Lázně Toušeň Praha-východ Lipová Lázně Lipová Lázně Jeseník Luhačovice Luhačovice Zlín Mariánské Lázně Mariánské Lázně Cheb Mšené Lázně Mšené Lázně Litoměřice Poděbrady Poděbrady Nymburk Slatinice Slatinice Olomouc Teplice nad Bečvou Teplice nad Bečvou Přerov Teplice Teplice Teplice Třeboň Třeboň Jindřichův Hradec Velichovky Velichovky Náchod Velké Losiny Velké Losiny Šumperk Vráž Vráž Písek Ostrožská Nová Ves Ostrožská Nová Ves Uherské Hradiště Železnice* Železnice Jičín Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Ministerstvo zdravotnictví. Vysvětlivka: Železnice nemá podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví Českého inspektorátu lázní a zřídel statut lázeňského místa, je však členem Sdružení lázeňských míst. 1 2 12 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R
Obr. 12.11 Lázeňská místa 12.7 Závěrečný souhrn a hlavní problémy Problémy z hlediska územního plánování Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství. Jeho rozvojový potenciál pozitivně ovlivňuje řadu dalších ekonomických odvětví a vytváří nové pracovní příležitosti, související s rozvojem doprovodných služeb a stavebním rozvojem. Cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost regionu, což v hospodářsky slabých regionech pomáhá významně k ekonomickému rozvoji. Regionalizaci cestovního ruchu postavenou na marketingovém základě představuje členění území ČR na regiony cestovního ruchu, používané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism (ČCCR). Jejím účelem je co nejúčelnější propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu, především v zahraničí. K marketingovým účelům využívá CzechTourism turistické regiony a turistické oblasti ČR. Jedná se o celkem 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Regionalizace cestovního ruchu a vymezení významných rekreačních středisek a oblastí je jedním z cílů výzkumů, zabývajících se cestovním ruchem. Pro zařazení do jednotlivých kategorií je důležitá zejména funkce střediska z pohledu využití pro cestovní ruch a rovněž intenzita cestovního ruchu, měřená především počtem HUZ, přenocováním v HUZ a návštěvníků HUZ. Velké počty HUZ a lůžek v HUZ jsou vedle Prahy zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Karlovarského, Libereckého, ale i Plzeňského, Jihočeského kraje a Olomouckého kraje. Jedná se zejména ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města. Pro rozvoj daného území, ale i celého regionu má velký význam lázeňství. Obce se statutem lázní, lázeňská místa, mají významné postavení, které není závislé na velikosti obcí. Rozvoj lázeňství znamená velký ekonomický přínos pro danou obec. Na druhé straně je stanoven režim ochrany obce se statutem lázeňského místa, který vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa. V zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí, stanoví omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Vedle klasických lázeňských léčebných pobytů vznikl nový typ lázeňské turistiky. Nezaměřuje se na léčení konkrétní choroby, ale na zlepšení celkové zdravotní kondice formou wellness, relaxace, rekondice a dalších aktivit. Tyto služby jsou poskytovány nejen jako doplněk ke klasické léčbě, ale i jako samostatná turistická nabídka. Ze zaměření lázeňské turistiky na poskytování klasické lázeňské péče nebo na wellness aktivity pak vyplývá obecná délka pobytu účastníků tohoto typu turistiky. Klasický lázeňský pobyt by měl být nejméně třítýdenní, aby se účinky léčby mohly v plné míře projevit. Naproti tomu relaxační a rekondiční pobyty jsou obvykle kratší, víkendové nebo týdenní. Náměty z hlediska územního plánování Úkolem územního plánování je mj. vytvářet územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. V praxi to znamená, že územní plánování musí v územích s předpoklady k rozvoji cestovního ruchu, rekreace čí lázeňství vytvářet podmínky pro zajištění potřebné infrastruktury od dopravy přes technickou vybavenost až po rekreační a ubytovací zařízení. Jedním z významných podkladů návrhu potenciální rekreační plochy v území je hodnocení přírodních podmínek pro cestovní ruch. Ukazatel potenciálních rekreačních ploch odráží vliv celkových přírodních podmínek na funkčně prostorové využití podmínek území. Tab. 12.11 Hosté a přenocování v lázeňských zařízeních v ČR Rok Hosté celkem v tom v tom Přenocování rezidenti nerezidenti celkem nerezidenti rezidenti Průměrný počet přenocování v tom rezidenti nerezidenti 2012 710 858 361 327 349 531 6 643 959 3 590 858 3 053 101 9,3 9,9 8,7 2013 745 935 371 191 374 744 6 046 764 2 924 913 3 121 851 8,1 7,9 8,3 2014 742 281 391 793 350 488 6 409 326 3 470 039 2 939 287 8,6 8,9 8,4 2015 736 877 415 154 321 723 6 616 594 4 080 238 2 536 356 9,0 9,8 7,9 Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky, cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr>. Z výše uvedené tabulky je patrné, že počet hostů se mezi lety 2012 2015 výrazně nezvyšoval, i když mezi roky 2012 2014 docházelo k nárůstu, v roce 2015 se potom počet hostů snížil. Od roku 2012 do roku 2015 se však zvyšoval počet přenocování, který se zvýšil na 9,0 v roce 2015 z 8,1 v roce 2013. Přestože stále nebylo dosaženo stavu v roce 2011, kdy činil průměrný počet přenocování 9,3 nocí, lze považovat trend posledních let za pozitivní. U návštěvníků lázní se zvyšuje v posledních letech počet rezidentů a počet nerezidentů klesá. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 12 13