Územní ekologické limity těžby uhlí z pohledu bezpečnosti dodávek tepla a možnosti dalšího vývoje systémů 1 Ing. Ivan Beneš, CityPlan spol. s r.o. Project SDHTake-off, EC-Programme IEE Praha, 13.12.2010
Obsah presentace 1. Čím nakrmíme přemnožené lidstvo? 2. Čím jsou ohrožena města? 3. Budoucí energetická krize 4. Požadavky na území a územní limity 5. Závěr 2
Na jaké scénáře se máme připravovat? 3
Co po fosilních palivech? Čím je nahradíme? 4
Konflikt rostoucí populace a 1000 1800 1927 Rok 1960 1974 1987 1999 2030 0 5
disponibilních zdrojů energie ( biomasová populace je šestinová) 6
Nakrmíme další přemnožené lidstvo potravinami a energií? 7
Obsah presentace 1. Čím nakrmíme přemnožené lidstvo? 2. Čím jsou ohrožena města? 3. Budoucí energetická krize 4. Požadavky na území a územní limity 5. Závěr 8
Město je místo, kde žije a bude žít nejvíce lidí 2/3 světové populace bude žít v r. 2050 ve městech. Situace v ČR: 47% 21% 12% 11% 100 a více tisíc 50 až 100 tisíc 20 až 50 tisíc 10 až 20 tisíc do 10 tisíc 9% 9 Město by mělo být místem, kde lidé mohou uspokojovat své potřeby
Změna lidských sídel Z obehnaných zdí k otevřeným metropolím Uzavřená, soběstačná, schopná přežít několikaměsíční obléhání Otevřená, nesoběstačná, neschopná přežít několikadenní odstřižení od KI 10 Odolnost? Závislost? Složitost? Zranitelnost? Dnešní města lze dobýt narušením infrastruktury
Proč je třeba se zabývat odolností měst proti pohromám přístup lidské bezpečnosti Potřeba seberealizace Potřeba uznání Potřeba lásky a sounáležitosti Potřeba bezpečí: jistoty, stálosti, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu Fyziologické potřeby: vzduchu, přiměřené teploty, vody, potravin, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti Abraham H. Maslow - hierarchie lidských potřeb Základní potřeby pro přežití základní role státu a cíle HOPKS 11
Zranitelnost komunity krátkodobou mimořádnou událostí Blackout USA 2003, Itálie 2003, Normální stav Stav pohotovosti Nouzový stav Obnova Sebere alizace Uznání Sebere alizace Uznání Přes materiální škody poměrně Seber ealiza ce rychlá Uznání obnova Sounáležitost Sounáležitost Sounáležitost Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby T < 24 hodin Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby 12
Zranitelnost komunity při déletrvající mimořádné události Auckland (Blackout 1998), New Orleans (Katrina 2005), Haiti a Chille (zemětřesení 2010), Normální stav Stav pohotovosti Nouzový stav Obnova Sebere alizace Sebere alizace Uznání Uznání Sounáležitost Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby Sounáležitost Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby T > 5 dnů Domobrana Rozpad společnosti (město ovládnou rabující gangy) 13
Cíl zvýšení odolnosti měst: vždy zachovat plnění alespoň základních potřeb obyvatel Normální stav Stav pohotovosti Nouzový stav Obnova Sebere alizace Uznání Sebere alizace Uznání Zvýšení Sebere odolnosti alizace měst a kritické infrastruktury Uznání Přes materiální Sebere alizace škody poměrně rychlá Uznání obnova Sounáležitost Sounáležitost T > 5 dnů Sounáležitost Sounáležitost Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby; Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby 14
Legitimní otázka a odpověď Otázka: Proč bychom měli snižovat zranitelnost měst a riziko katastrof? Odpověď: A proč ne, jestliže žijeme de-facto 5 dnů od vyhlášení výjimečného stavu? 15 To be or not to be (prepared)?
Koincidence poruch Změna klimatu Migrace Zločinnost, deprivace Konflikty o zdroje Extrémní jevy Teroristické akce Guerillové akce Vojenské akce 16 příčiny dopady Pohled z hlediska lidské bezpečnosti - ochrany obyvatelstva BLACKOUT Fyziologické potřeby: potřeba kyslíku, přiměřené teploty, tekutin, potravin, pohybu, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti,... Potřeba bezpečí: jistoty, stálosti, spolehlivosti, struktury, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu Potřeba sounáležitosti Potřeba uznání Potřeba seberealizace Základní potřeby podle Maslowa Vzhledem k naší závislosti na elektřině totiž nejsme bez ní schopni zajistit základní potřeby člověka nutné k přežití
Pyramida prioritních potřeb, které musí splňovat energetická infrastruktura státu Potřeba seberealizace Potřeba sociální přijatelnosti Potřeba environmentální přijatelnosti Potřeba uznání Potřeba lásky a sounáležitosti Potřeba bezpečí: jistoty, stálosti, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu Fyziologické potřeby: vzduchu, přiměřené teploty, vody, potravin, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti Potřeba ekonomické přijatelnosti 17 Potřeba energetické bezpečnosti (kontinuity zásobování) Potřeba přístupu k primární energii Volně dle Abrahama H. Maslowa (hierarchie energetických potřeb) Základní potřeby pro přežití základní role státu a cíle HOPKS
Obsah presentace 1. Čím nakrmíme přemnožené lidstvo? 2. Čím jsou ohrožena města? 3. Budoucí energetická krize 4. Požadavky na území a územní limity 5. Závěr 18
Nejdůležitější přírodní energetickou infrastrukturou je Slunce a Země Jsme částečka Vesmíru, Země nám půjčuje atomy, Slunce nám dává energii Slunce je jediný zdroj, který nelze zprivatizovat! 19 ilustrace naší hmotné závislosti na Zemi a energetické na Slunci (Josip Kleczek)
Teplo povrchu Země je pohlcená sluneční energie snímek z několika družic dne 26.1.1997 (NOAA) Teploty moře, pevniny a oblaků: průměr je +18 C Bez Slunce by teplota byla - 263 C 20
Oprea Diana Územní ekologické limity těžby a bezpečnost Celostní pohled na energetiku a bezpečnost Energetická bezpečnost uživatelů energie Bezpečnost energetických transformací a dopravy energie Energetická bezpečnost zdrojů primární energie Krizová situace nastává na konci vedení či potrubí obnovitelné zdroje jaderná fúze s bezdrátovým přenosem atomy, chemické 7 000 000 000 roků a jaderné vazby R/P: 85 roků bydlení doprava elektrárny teplárny jaderná energie R/P: 155 roků uhlí neobnovitelné zdroje terciér zemědělství průmysl rafinerie R/P: 67 roků zemní plyn R/P: 42 roků ropa fosilní zdroje (sluneční energie z pravěku) 21 potřeby lidí Ekonomický, sociální, environmentální a bezpečnostní rozměr udržitelný rozvoj Ožehavé oblasti energetické bezpečnosti: sítě objekty
Základní bilance primárních zdrojů energie (obchodní) 22 Svět Země OECD
Základní bilance primárních zdrojů energie (energetická) Disponibilní primární energie 0,0075% činí komoditní byznys 0,0030% 99,9925% 0,0022% 0,0018% 0,0006% Vojensky strategická surovina sluneční záření ropa uhlí zemní plyn jaderná energie Finanční síla: >100 x státní rozpočet ČR 23
Časová osa fosilní energie a jaderné technologie G3 (G3+) jsou z dlouhodobého pohledu jen epizoda 150 let trvala industriální transformace přechod k fosilní energii 50 let bude trvat postmoderní transformace odklon od fosilní energie -4000-3500 -3000-2500 -2000-1500 -1000-500 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 elektřina 24 OZE uhlí ropa zemní plyn JE R/P= 7 000 000 000 roků R/P= 155 roků R/P= 42 roků R/P= 67 roků G3+ R/P= 85 roků breeders, fúze???
Konečnost zásob fosilních paliv a uranu (2P versus 3P) politici politici geologové geologové Investiční cyklus plynové elektrárny 5 + 15 let politici geologové 25 10 + 30 let Investiční cyklus uhelné elektrárny 15 + 60 let Investiční cyklus jaderné elektrárny
Obsah presentace 1. Čím nakrmíme přemnožené lidstvo? 2. Čím jsou ohrožena města? 3. Budoucí energetická krize 4. Požadavky na území a územní limity 5. Závěr 26
mil.t/rok Takhle vypadá vrchol těžby českého nejvýznamnějšího zdroje energie Těžba uhlí v ČR 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 27 0 1870 1890 1910 1930 1950 1970 1990 2010 2030 2050 černé uhlí hnědé uhlí
Přesto zůstává uhlí významným zdrojem Těžitelné prvotní zdroje ČR Z hlediska energetické bezpečnosti zůstává uhlí stále nejhodnotnějším zdrojem primární energie Potřeba sociální přijatelnosti Potřeba environmentální přijatelnosti Potřeba ekonomické přijatelnosti Potřeba energetické bezpečnosti (kontinuity zásobování) Potřeba přístupu k primární energii 28
Energetická setrvačnost chodu národního hospodářství z domácích zásob Energetická setrvačnost = zásoby / spotřeba Tento ukazatel ovlivňuje státní suverenitu a i národní ekonomiku ve smyslu dopadu na tvorbu HDP Potřeba sociální přijatelnosti Potřeba environmentální přijatelnosti Potřeba ekonomické přijatelnosti Potřeba energetické bezpečnosti (kontinuity zásobování) Potřeba přístupu k primární energii 29
m2/mwh Nároky na území pro výrobu elektřiny Z hlediska zachování služeb ekosystémů je výroba elektřiny z biomasy devastuje území více než výroba elektřiny z uhlí 400 350 300 250 200 150 100 získávání paliva zdroj elektřiny 50 0 FV JE vítr paroplyn biomasa uhlí 30
m2/mwh Nároky na území pro výrobu tepla 160 140 120 100 80 60 40 těžba zdroj tepla 20 0 uhlí biomasa plyn solár 31
Obnovitelné zdroje Voda půda sluneční záření Neobnovitelné zdroje neenerget. uhlí ropa zemní uran suroviny plyn obyvatelstvo / komunita Hierarchie potřeb člověka Zranitelnost komunity Celostní pohled na potřeby, zdroje a procesy ZDROJE SYSTÉM SYSTÉMŮ BCM, LCA, LCC, SWOT, EIA, CSR, CBA DSM POTŘEBY Pohled lidské bezpečnosti služby energie výrobky materiály PROCESY ekonomický a správní systém společnosti PHM pocit bezpečí hospodárně využívat (jsou konečné) energie potraviny, energie, materiály voda, energie teplo, elektřina potraviny voda 32 chránit (nemají substitut) Analýza příčin - stromy poruch Analýza dopadů - stromy událostí CATWOE
Obsah presentace 1. Čím nakrmíme přemnožené lidstvo? 2. Čím jsou ohrožena města? 3. Budoucí energetická krize 4. Požadavky na území a územní limity 5. Závěr 33
Závěr Služby ekosystémů jsou pro přežití nenahraditelné a proto jejich zachování musí být globální prioritou Náhrada uhlí biomasou by si vyžádala 60% území ČR, slunečním zářením 100x méně Požadavky na plochu při využívání sluneční energie jsou srovnatelné se zastavěným územím 34
Závěr (pokr.) Využívání energie slunečního záření dělá z energetického systému Země otevřený systém vzdorující tepelné smrti (2. zákon termodydnamický) Z hlediska budoucnosti je pálení fosilních paliv v létě pro získávání nízkopotenciálního tepla velmi nerozumné (přestože zatím ekonomické) 35
Lidská bezpečnost Přístup k rozvoji území a infrastruktury se mění: heslem dneška se stává přežít Design for survival Design for environment Design for profit 36 1950 1980 2010 Čas
CityPlan spol. s r.o. Kontakt: Adresa: Ing. Ivan Beneš Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel.: 420-221 184 205 mobil: 420-603 261 470 fax: 420-224 922 072 e-mail: www: ivan.benes@cityplan.cz http://www.cityplan.cz 37 37