PŘEHLED ZPRÁV Jak přestěhovat křečka? Práce na pár stránek stála ŘSD dva miliony... 2 Dálnice D11 bude pokračovat nejdříve v roce 2017... 4 Řidiči kamionů nedodržují přestávky a překračují zákonnou dobu řízení... 5 Stát objednal málo krabiček na mýtné... 6 Dálniční známky vynesly státu o 102 milionů víc... 7 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Jak přestěhovat křečka? Práce na pár stránek stála ŘSD dva miliony mfdnes.cz 14. 02. 2015 Autor: Milan Libiger Ředitelství silnic a dálnic ČR si nechalo zpracovat studii, která řeší výskyt křečka v trase plánované rychlostní cesty R49 z Hulína do Fryštáku. Vyšla na dva miliony korun a podle odborníků je astronomicky předražená. Výsledkem je totiž výzkum na devíti stranách s obrázky. Kolem křečka polního, který nyní prospává zimu v norách u Třebětic a Alexovic, začíná být živo. Pobývá totiž v trase plánované rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku a vzhledem k tomu, že je chráněný, budou ho muset silničáři na jaře přestěhovat. Už to je hodně nezvyklé, byť zřejmě nezbytné. Jen málo pochopitelné však je, že studie mapující jeho výskyt stála dva miliony korun, přesně 2 382 248 korun s DPH. Materiál, který má MF DNES k dispozici, přitom čítá jen 60 stran, z nichž 50 zabírá teorie, v níž autoři řeší rozšíření křečka v Evropě, jeho rozmnožování či fosilní nálezy. Samotné monitorování, které měl tým odborníků zpracovávat tři měsíce, má pouhých devět stran, na nichž je i několik map. Součástí studie je ještě žádost o udělení výjimky k zásahu do území chráněných živočichů s fotkami nor. Biologický průzkum si u firmy Ekoteam objednalo Ředitelství silnic a dálnic ČR a v poměru rozsah a odvedená práce versus cena nevidí problém. Postupovali jsme standardně jako řádní hospodáři. Studie obsahuje exkurz do řešení v jiných státech i návrh řešení v našem případě. Nemyslím si, že bychom udělali něco špatného, tvrdí mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Ovšem odborníci, které MF DNES oslovila, mají jiný názor: jde o závratně předraženou práci. Kolem rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku, která měla být podle plánů už několik let hotová, ale zatím se nekoplo do země, začíná být šero jako kolem Zámku Franze Kafky. Když se loni ozvali ekologové, že v trase silnice, jež má zlepšit spojení kraje se zbytkem světa, žije chráněný křeček polní, bylo třeba situaci řešit. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si objednalo studii, která výskyt hlodavce zmapovala a navrhla ho přestěhovat. Krajský úřad udělil silničářům výjimku k zásahu do území chráněných živočichů. Nedlouho poté ale ekologové zveřejnili devět stran studie, která mapuje výskyt křečka v okolí Třebětic a Alexovic. Její cena byla dva miliony korun, což se odborníkům zdálo příliš. Proto jsem se obrátil na šéfa zlínské buňky ŘSD Karla Chudárka, který mě odkázal na mluvčího společnosti Jana Rýdla do Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
Prahy. Ten odmítl, že by byla studie tak útlá, a mluvil o několika stech stranách. Ekologové o tom pochybovali. Říkali, že vyjádření silničářů je třeba brát, mírně řečeno, s rezervou. Dokud studii nepředloží, nedá se jim věřit, řekl mi Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Začal jsem tedy shánět samotnou studii o křečkovi. K mému velkému překvapení ji ve Zlíně údajně neměli a byla jen v Praze. Ale podle Rýdla ne v elektronické podobě, aby ji mohl hned odeslat. Navrhoval cestu ze Zlína do Prahy a prostudování na místě. Nebo žádost podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Tu jsem odeslal. Do dvou týdnů přišla studie elektronickou poštou. Byla obsáhlejší, ale o stovkách stran nemohla být řeč. Čítala šedesát stránek, z nichž padesát byla teorie. Samotný výzkum byl skutečně jen na devíti stranách. Rýdl bránil ŘSD frázemi o poctivosti, ale další informace už obstarat nedokázal. Dáme si vědět v pondělí, navrhoval v pátek. Před časem se ukázalo, že křeček žije v celé trase cesty, proto bude zřejmě třeba další studie. Bude zajímavé sledovat, jaká bude její cena. Ta částka je hrůzostrašná, zděsil se náměstek hejtmana Ivan Mařák, který má v kompetenci životní prostředí. I kdyby měla studie 150 stran, tak na monitorování křečka nic víc nevymyslíte, doplnil Mařák, který dříve pracoval v Povodí Moravy a s podobnými studiemi má zkušenosti. Ačkoli výstavbu rychlostní silnice R49 coby politik prosazuje, cenu strávit nedokáže. Když jsme na Povodí Moravy kvůli protipovodňovým opatřením káceli sto stromů, zpracovali jsme si posudek, který u každého z nich řešil výskyt chráněných živočichů. Studie měla 80 stran a stála zhruba 80 tisíc korun, popsal Mařák. Odborníci odhadují cenu materiálu, který mapuje výskyt křečka u Třebětic a Alexovic, na několik desítek tisíc korun. Nepozdává se jim ani to, že měl průzkum autorům trvat od července až do září. Podle vedoucí správy CHKO Bílé Karpaty Jiřiny Gaťákové by se taková práce dala zvládnout za dva až tři týdny. Nejedná se o práci, která by musela být zpracovávána dva měsíce. V případě, že by ji prováděla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, stála by desítky tisíc korun, odhadla Gaťáková, která četla studii bez teoretické části. Ani ta ale podle ní nemohla průzkum tolik prodražit. Řeč čísel je ještě výmluvnější: odborníci z Ekoteamu objevili 73 křeččích nor, z toho pětačtyřicet aktivních. Jedna nora tedy vyšla na zhruba 50 tisíc korun. A jak je možné, že může být práce tak drahá? Jednoduše pokud si autoři počítají 800 korun za hodinu práce jako Ekoteam. Ze smlouvy s Ředitelstvím silnic a dálnic vyplývá, že samotný monitoring křečka dělali 320 hodin a vyšel na čtvrt milionu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
I další položky v tabulce ocenění služeb jsou neuvěřitelné: stanovení počtů a umístění nor 128 tisíc korun, zjištění struktury zemědělských plodin v místě a okolí 121 tisíc, stanovení fází křečka během roku v lokalitě vyšlo na více než 200 tisíc. Za návrh odchytu hlodavce si Ekoteam naúčtoval 166 tisíc a za opakované vypracování žádosti o výjimku k zásahu do území chráněných živočichů ke krajskému úřadu závratných téměř 400 tisíc. Šéf Ekoteamu Vladimír Ludvík odmítl pro MF DNES studii komentovat. A mluvčí Ředitelství silnic a dálnic k ceně studie také uspokojivý komentář nenabídl. Podle něj se ovšem stěhování křečka v Evropě prodraží ještě víc. Argumentuje tím, že když v německé Mohuči připravovali v roce 2004 stavbu veletržního centra, koupili pro křečka polního, který žil v místě plánované výstavby, nový vhodný pozemek, kam ho přestěhovali. Celá anabáze kolem hlodavce údajně vyšla na 2,7 milionu eur (přes 70 milionů korun). Ve Francii zase měli při obchvatu Štrasburku vybudovat pro křečka speciální podchody pod cestou a prostor střeží kamerový systém. Navíc farmáři z okolí pěstují vojtěšku, aby měl co jíst. Křeček je v Evropské unii už delší dobu velké téma, tvrdí Rýdl. Dálnice D11 bude pokračovat nejdříve v roce 2017 denik.cz 14. 02. 2015 Rubrika: Královéhradecký kraj Na prvním úseku dálnice do Jaroměře již probíhají výkupy pozemků, bude se i vyvlastňovat. Řidiči se tu ale nesvezou dříve jak v roce 2020. Zatímco Poláci mají smělé plány dostavět svou dálnici S3 k českým hranicím u Královce nejpozději v roce 2019, tou dobou nebude ještě hotov ani první úsek pokračování D11 od Hradce Králové na sever k Jaroměři. Podle posledního harmonogramu se 23kilometrový úsek nepodaří zprovoznit dříve jak v roce 2020. A to navzdory ujišťování hradeckého hejtmana Lubomíra France, že bagry by na trasu mohly vyjet už na konci příštího roku. Silničáři totiž počítají se zahájením výstavby až o rok později. "Na konci loňského roku byla už velká část pozemků k výkupu v jednání s jejich majiteli a v případě sedmi pozemků se bude vyvlastňovat," uvedl hejtman Franc. Po získání stavebního povolení podle něj začne ŘSD s přípravou výběrového řízení na zhotovitele. "Ten by mohl být vybrán ve druhé polovině roku 2016 a oba úseky by se mohly začít stavět najednou v tom samém roce," dodal. Hejtman také dostal ujištění od ministra dopravy Dana Ťoka, že úřady budou pracovat na co nejrychlejším vydání územního rozhodnutí na zbylých 42 kilometrů dálnice z Jaroměře k hraničnímu Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
přechodu u Královce. Zde už autostráda ale nebude mít kvůli horším parametrům označení nikoliv D11, nýbrž R11. Na plánech silničářů nic nezměnili ani dopravních experti, podle kterých je R11 od Jaroměře kvůli malé hustotě provozu zbytečná a víc by byly potřeba přeložky a obchvaty na stávající výpadovce do Polska přes Náchod. Nyní stavbaři pracují na dokončení 2,5 kilometru dlouhého úseku od dosavadního konce D11 před Hradcem Králové přes bývalé pozemky statkářky Ludmily Havránkové ke Kuklenám na jihozápadním okraji města. Začali právě odsud, a to budováním mimoúrovňové křižovatky. Dostavba úseku za 1,1 miliardy korun začala v červenci a hotovo by mělo být v srpnu 2017. Dostavbu dálnice do Hradce teď navíc potkalo nemilé zdržení, tentokrát zaviněné přímo silničáři. ŘSD chybovalo v tendru, v němž hledalo firmu na archeologický průzkum, který bude předcházet stavbě části dálnice D11 u Hradec Králové. Jednu z firem vyloučilo neoprávněně. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji vrátil do soutěže o více než dvacetimilionovou zakázku. ŘSD nyní musí nabídky firem posoudit znovu včetně původně vyloučené firmy. Starostové na Trutnovsku začínají mluvit o hrozbě mezinárodní ostudy. Poláci totiž budou mít pokračování naší D11, resp. R11 na svém území hotové nejpozději v roce 2019. V Polsku se autostráda bude nazývat S3 a kolem Legnice, kde se kříží s dálnicí A4, povede na sever přes Štětín až do Svinoústí na břehu Baltu. Řadu úseků už mají dokonce hotových, nyní přichází na řadu 70 kilometrů z Legnice do českého Královce. Na první část stavby, z Legnice do Bolków už dokonce vyjely stavební stroje, na zbytku trasy k českým hranicím finišuje projektová příprava. Připomeňme, že podle deset let starých plánů českého Ředitelství silnic a dálnic měla celá česká část čtyřproudovky už tři roky stát. "Nyní je jedinečná příležitost stavbu, o které se hovoří již od 70. let 20. století, konečně posunout k realizaci. Je totiž zahrnutá v Evropské síti rychlostních komunikací a je možné na ni čerpat finanční prostředky z evropského fondu Spojujeme Evropu," upozornil starosta Žacléře na Trutnovsku Miroslav Vlasák. Přínosy dálničního spojení se přitom ukazují už nyní. Starosta Bolkówa na nedávném česko-polském jednání o dálnici řekl, že od zahájení stavebních prací u Legnice se mu ozývají investoři, kteří by u Bolkowa chtěli postavit nové továrny. Pracovních míst (nejen) v oblasti Krkonoš není právě dostatek. Řidiči kamionů nedodržují přestávky a překračují zákonnou dobu řízení denik.cz 15. 02. 2015 Policisté z Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina ve čtvrtek v rámci dopravněbezpečnostní akce, která tento týden probíhá na území celé republiky, uložili šest kaucí řidičům nákladních vozidel. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
" "Výše uložených kaucí na Vysočině činily celkem osmdesát tisíc korun," konstatovala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Tři kauce uložili řidičům kamionů policisté z Dálničního oddělení ve Velkém Beranově, o zbývající tři kauce se pak postarali policisté z dopravních inspektorátů u oddělení silničního dohledu. "Všichni kontrolovaní řidiči byli cizinci a policisté při kontrole jejich dokladů a tachografů zjistili, že nedodržují sociální předpisy. V polovině případů řidiči překročili zákonem stanovenou dobu řízení vozidla. Další řidiči zase nedodrželi zákonem stanovenou dobu odpočinku," sdělila Čírtková. Dopravněbezpečnostní akce byla po celý týden zaměřena především na kontrolu nákladních vozidel, přepravu nebezpečných nákladů, na kontrolu autobusů a dodržování souvisejících předpisů v dopravě. Policisté se ale nezaměřovali pouze na nákladní vozidla a autobusy. Kontrolovali také ostatní účastníky silničního provozu, zda dodržují všechna platná ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pátrali po hledaných osobách, věcech a odcizených motorových vozidlech. Na těchto typech kontrol nákladních vozidel a autobusů se v kraji podílejí dopravní policisté zařazení v rámci speciálního týmu Kamion, který působí v kraji od roku 2011. "V případě kontrol řidičů kamionů se na Vysočině poměrně často setkáváme s tím, že v některých případech řidiči nedodržují nařízené bezpečnostní přestávky, s tím souvisí fakt, že překračují povolenou dobu jízdy," uvedla mluvčí, podle níž občas policisté zjistí, že řidič jede na cizí kartu, čímž sociální předpisy úmyslně obchází. "Za tyto přestupky ukládáme nekompromisně vysoké sankce, neboť tito řidiči mohou v případě, že usedají za volant bez potřebné přestávky, způsobit vlivem únavy nebo mikrospánku vážnou dopravní nehodu. Pokud se jedná o zahraničního řidiče, policisté vždy rozhodnou o uložení kauce, neboť v takovém případě existuje důvodná obava, že by se řidič správnímu řízení v České republice vyhýbal," dodala policejní mluvčí Čírtková." Stát objednal málo krabiček na mýtné Právo 16. 02. 2015 Rubrika: Trhy & ekonomika Autor: Jiří Novotný Ministerstvo dopravy včas nereagovalo na hrozící nedostatek palubních jednotek (OBU), které musí mít v Česku kamióny i autobusy při průjezdu komunikacemi zpoplatněnými mýtným. Hrozilo tak vážné nebezpečí, že mnoho vozidel bude už koncem února jezdit po dálnicích zadarmo, protože tyto mýtné krabičky při vjezdu do ČR u čerpacích stanic neseženou. Že takové riziko skutečně existovalo, potvrdil v pátek Právu mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. "Palubních jednotek je potřeba víc, než jsme původně předpokládali," uvedl mluvčí. Ministerští úředníci přitom o hrozícím nedostatku OBU věděli od loňského podzimu. "Už od listopadu jsme na to řádně upozorňovali s tím, že potřebujeme minimálně dva měsíce od objednání, abychom mýtné krabičky stihli vyrobit a dodat," řekl Právu David Šimoník, mluvčí firmy Kapsch, která pro stát mikrovlnný mýtný systém vybudovala a od ledna 2007 provozuje. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
Vláda vzala materiál ministerstva dopravy o potřebě nákupu nových palubních jednotek na vědomí teprve 28. ledna. ŘSD se tak zbytečně dostalo do časového tlaku. Nakonec se ale po jednání s Kapschem podařilo najít cestu. "Abychom pomohli překlenout nedostatek palubních jednotek, musíme jich teď pro první fázi urychleně vyrobit 18 tisíc, upřesnil Šimoník. A na dotaz, jestli za to stát bude muset Kapschi zaplatit něco navíc, odpověděl: "Standardní ceny se zvednou jen o nutné náklady na logistiku." V mýtném systému je aktuálně zaregistrováno 792 690 aktivních palubních jednotek, zhruba o jedenáct tisíc víc než koncem loňského roku. Tomuto přílivu kamiónů odpovídá i výnos z mýtného, jenž v prvním letošním měsíci dosáhl 735,36 miliónu korun. Byl to vůbec nejvyšší lednový výběr za osm let fungování mýtného v ČR. Dálniční známky vynesly státu o 102 milionů víc Mladá fronta Dnes 14. 02. 2015 Rubrika: Ekonomika Autor: Jan Sůra Stát má z dálničních známek čím dál víc peněz, aniž by je musel zdražovat. Ukazují to poslední data Státního fondu dopravní infrastruktury o nákupech dálničních známek na letošní rok od listopadu loňského roku do letošního ledna. Za kupony pro rok 2015 stát zatím utržil 1,87 miliardy korun. V meziročním srovnání stát za letošní emisi vybral o 5,79 procenta více. Příjmy za tři měsíce na přelomu roku jsou obvykle nejsilnější a tvoří až polovinu celkového objemu peněz z prodaných známek. Loni přesáhly čtyři miliardy korun. Zajímavým vývojem prochází také samotná struktura dálničních známek. I když stále výrazně převažují v celkových prodejích roční známky, rychlejším tempem přibývá prodejů měsíčních a desetidenních kuponů. Peníze z dálničních známek jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, který je používá na financování zejména Ředitelství silnic a dálnic. Zpoplatnění silnic přináší státu čím dál více peněz i na mýtu. Jen v lednu stouply v meziročním srovnání výnosy z mýta o desetinu. Je to způsobeno jednak zdražením některých mýtných sazeb a jednak faktem, že po silnicích díky oživení ekonomiky jezdí více aut. I přes rostoucí prodeje dálničních známek však zároveň přibývá případů, kdy celníci odhalí na zpoplatněných silnicích auta bez známky. Loni počet přistižených řidičů stoupl o více než pět procent. "Více jsme se zaměřili na kontroly," vysvětluje nárůst tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Výrazně navíc stoupla průměrná výše pokuty za takový přestupek. Ještě v roce 2013 dostali řidiči v průměru 799 korun za každou jízdu bez dálniční známky, loni to bylo už 953 korun. Maximální částka je deset tisíc korun. Podle Kaňkové výše pokuty závisí například na tom, zda řidič jede bez známky opakovaně, nebo poprvé. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7