Zdravotnictví v Plzeňském kraji

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 0 Praha 3 Zdravotnictví v Plzeňském kraji Závěrečná zpráva z výzkumu STEM pro Zdravotnický holding Plzeňského kraje, a.s. V Praze dne 30. srpna 0

Obsah 1. ÚDAJE O VÝZKUMU 3. ZÁKLADNÍ POZNATKY 5 3. PODROBNÉ VÝSLEDKY 6 3.1. Celková situace 6 3.. Zkušenosti a hodnocení 13 3.3. Financování zdravotnictví 17

1. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: reprezentativní výzkum Cílová skupina: obyvatelé Plzeňského kraje starší 18 let Metoda výběru: kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, velikostního pásma bydliště a okresu Technika dotazování: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM Termín konání výzkumu: 3. června-7. července 0 Výsledný soubor: 741 respondentů Složení a reprezentativnost výběrového souboru (údaje v %) 1. Pohlaví Populace Plzeňského kraje Soubor STEM Muţi 49 49 Ţeny 51 51. Vzdělání Populace Plzeňského kraje Soubor STEM Základní 1 Vyučen (bez maturity) 40 38 Maturita 35 36 VŠ 3

3. Věkové kategorie Populace Plzeňského kraje Soubor STEM 18-9 let 0 0 30-44 let 8 9 45-59 let 6 5 60 a více let 6 6 4. Velikost místa bydliště Populace Plzeňského kraje Soubor STEM Do 999 obyv. 5 1 000 1 999 000 4 999 16 16 5 000 19 999 18 17 0 000 49 999 4 5 Plzeň 9 6 5. Okresy Populace Plzeňského kraje Soubor STEM Domaţlice 1 Klatovy 16 16 Plzeň-město 3 31 Plzeň-jih 9 Plzeň-sever 13 15 Rokycany 8 7 Tachov 9 10 4

. Základní poznatky Celková situace Dvě třetiny obyvatel regionu hodnotí celkovou situaci ve zdravotnictví v kraji jako dobrou. Zvláště dobře je hodnocena pohotovost pro dospělé a chirurgická ambulance, nejhůře jednoznačně zubní pohotovost. Relativně nejkritičtější jsou k situaci v různých oblastech zdravotní péče (zejména k zubní pohotovosti) obyvatelé menších měst (přes 5 tisíc obyvatel). Jako největší problém ve zdravotnictví vidí obyvatelé Plzeňského kraje výši poplatků za ošetření a ceny léků, druhou často zmiňovanou oblastí je kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu. Kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu je zároveň však daleko nejčastěji (skoro v polovině případů) uváděna jako největší přednost zdravotnictví v kraji. Zkušenosti a hodnocení Z krajských zdravotnických zařízení má většina (dvě třetiny) obyvatel kraje v posledních dvou letech alespoň zprostředkovanou zkušenost s činnosti Fakultní nemocnice v Plzni, zkušenost s ostatními šesti zdravotnickými zařízeními kraje je mnohem menší (aspoň s jedním z nich má zkušenost necelá polovina lidí). Pověst všech zdravotnických zařízení spravovaných krajem je vcelku vyrovnaná, pozitivní hodnocení jsou nad negativními ve velké převaze. Financování zdravotnictví Pokud by kraj musel přistoupit v oblasti zdravotnictví k nějakým škrtům, pak by nejpřijatelnějším řešením byl pro obyvatele kraje pronájem některých zařízení strategickému partnerovi nebo zavedení plateb za nadstandardní péči. Rozhodně jsou lidé proti omezování rozsahu zdravotní péče, sniţování počtů sester a lékařů nebo počtu zdravotnických zařízení. Za nadstandardní péči by bylo ochotno si připlatit 40 % obyvatel kraje, častěji pochopitelně lidé dobře materiálně zajištění a stoupenci pravice. 5

3.1. Celková situace 3. Podrobné výsledky Jak uţ ukázaly výsledky otázky na spokojenost s oblastmi ţivota v kraji, zdravotnictví je obyvateli Plzeňského kraje hodnoceno nejlépe ze všech nabízených poloţek. Hlubší a podrobnější pohled na situaci ve zdravotnictví nám umoţňuje diferencovat, které konkrétní oblasti zdravotní péče veřejnost vnímá, na základě svých zkušeností a zkušeností svých blízkých v posledních dvou letech, příznivěji a které jsou podle ní problematičtější. Z výsledků vyplývá převaţující dobré hodnocení situace ve třech oblastech: ve všeobecné pohotovostní lékařské péči o dospělé, v chirurgické ambulanci a v pohotovostní lékařské péči o děti a dorost. Na podobně vysoké úrovni (tedy zhruba dva ze tří občanů hodnotí situaci jako dobrou) je hodnocena i celková situace ve zdravotnictví v kraji. O poznání kritičtěji veřejnost v kraji pohlíţí na zubní pohotovost. V této oblasti jsou příznivá a nepříznivá hodnocení přibliţně v rovnováze. Řekněte mi, jaká je podle Vás situace v následujících oblastech zdravotnictví v Plzeňském kraji. Vycházejte ze své osobní zkušenosti a zkušenosti svých blízkých v posledních dvou letech. všeobecná pohotovostní lékařská péče o dospělé 1 57 19 5 7 celková situace v oblasti zdravotnictví v kraji 7 61 4 3 5 chirurgická ambulance, pohotovost 1 53 18 4 13 pohotovostní lékařská péče pro děti a dorost 10 43 19 5 4 zubní pohotovost 6 34 9 15 16 0 0 40 60 80 % 100 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, nemá zkušenost 6

Hodnocení situace v jednotlivých oblastech zdravotnictví se poněkud liší v závislosti na velikosti obce. Z následujícího grafu je patrné, ţe nejpříznivěji situaci celkově i v jednotlivých oblastech hodnotí občané ţijící v Plzni. Jen mírně horší (s výjimkou zubní pohotovosti) je hodnocení, které dávají obyvatelé malých obcí pod 1000 obyv. a dále obcí s 1000-4999 obyv. Relativně nejkritičtěji se k situaci staví lidé ţijící ve městech s 5-50 tis. obyvateli. Nejtíţivěji pociťovaným problémem je přitom zubní pohotovost, kterou hodnotí převáţně příznivě jen obyvatelé krajského města a naopak převáţně nepříznivě právě občané z měst s 50-50 tis. obyvateli. Řekněte mi, jaká je podle Vás situace v následujících oblastech zdravotnictví v Plzeňském kraji. Vycházejte ze své osobní zkušenosti a zkušenosti svých blízkých v posledních dvou letech. (podle velikosti obce; součty odpovědí velmi dobrá +spíše dobrá v %) všeobecná pohotovostní lékařská péče o dospělé 67 76 73 75 8 celková situace v oblasti zdravotnictví v kraji 63 68 75 7 80 chirurgická ambulance, pohotovost 6 73 75 78 86 pohotovostní lékařská péče pro děti a dorost 60 70 70 74 78 zubní pohotovost 49 43 9 70 48 % 0 0 40 60 80 100 do 999 obyv. 1000-4999 obyv. 5000-49 999 obyv. Plzeň populace kraje, bez těch, kteří nemají zkušenost s danou oblastí 7

Co občané vnímají jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Především je to výše poplatků za ošetření a ceny léků. To vidí jako hlavní problém třetina obyvatel kraje. Na druhém místě je kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu, kterou uvádí téměř čtvrtina. Další tři předloţené problémy jsou vnímány kvantitativně na podobné úrovni, tj. vybral je kaţdý sedmý aţ osmý respondent. Jde o stav zdravotnických budov a prostředí pro léčbu, o dopravní dostupnost zdravotnických zařízení a o technickou vybavenost nemocnic přístroji. "Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden hlavní - problém" výše poplatků za ošetření a ceny léků 33% neví 4% dopravní dostupnost zdravotnických zařízení % kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu % stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu 15% technická vybavenost nemocnic přístroji 1% (odpověď neví nebyla nabízena) Jestliţe má veřejnost naopak vybrat hlavní přednost zdravotní péče v kraji, zdaleka nejčastěji (téměř z poloviny) uvádí kvalitu práce lékařů a zdravotnického personálu. Na druhém místě je technická vybavenost nemocnic přístroji tu jako největší přednost vybrala čtvrtina respondentů. Další poloţky získaly uţ podstatně méně hlasů. Jde o dostupnost zdravotnických zařízení, stav zdravotnických budov a zejména výši poplatků, kterou uvedla jen dvě procenta dotázaných. 8

"A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji?" technická vybavenost nemocnic přístroji 5% stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu 8% dopravní dostupnost zdravotnických zařízení 13% kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu 46% neví 6% výše poplatků za ošetření a ceny léků % (odpověď neví nebyla nabízena) Názory na to, co jsou největší problémy a přednosti zdravotnictví v Plzeňském kraji, souvisí do jisté míry s věkem respondentů, materiálním zajištěním jejich domácnosti a velikostí obce. Z hlediska věku se ukazuje, ţe pro mladší střední generaci ve věku 30-44 let není tak často hlavním problémem výše poplatků jako spíše kvalita práce lékařů a personálu. Ta je zároveň hlavní předností zdravotnictví v kraji častěji podle lidí ve věku od 45 let. Je jistě logické, ţe výši poplatků vnímají jako největší problém častěji občané, kteří ţijí v hůře materiálně zajištěných domácnostech. Z hlediska velikosti obce se přitom výše poplatků objevuje poněkud překvapivě jako největší problém nejčastěji v Plzni, případně v malých obcích. Obyvatelé měst s 5-50 tis. obyv. akcentují spíše problematickou práci lékařů a zdravotnického personálu, případně (spolu s občany ţijícími v obcích s 1000-4999 obyv.) i dopravní dostupnost zdravotnických zařízení. Posledně jmenovaná okolnost se zároveň vyskytuje jako hlavní přednost tím častěji, čím větší je obec, v níţ respondent ţije. Podrobnější pohled na to, jak je hodnocení problémů a předností zdravotnictví v kraji diferencováno podle věku, materiálního zajištění domácnosti a velikosti místa bydliště, umoţňují grafy na následujících třech stranách. 9

10 Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden hlavní problém. (podle věku) 4 3 5 4 8 37 3 36 37 10 6 1 16 15 18 4 13 15 16 1 34 9 0 18 16 18-9 let 30-44 let 45-59 let 60 a více let kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu výše poplatků za ošetření a ceny léků technická vybavenost nemocnic přístroji dopravní dostupnost zdravotnických zařízení neví 10 8 6 A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji? (podle věku) 6 5 8 6 1 1 6 13 9 10 7 7 6 15 8 0 3 7 4 34 4 5 51 18-9 let 30-44 let 45-59 let 60 let a více kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu technická vybavenost nemocnic přístroji stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu dopravní dostupnost zdravotnických zařízení výše poplatků za ošetření a ceny léků neví 10

10 Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden hlavní problém. (podle mater. zajištění) 6 4 8 19 3 43 6 4 17 16 8 13 16 1 13 8 1 velmi dobře + solidně průměrně špatně + chudí kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu výše poplatků za ošetření a ceny léků technická vybavenost nemocnic přístroji dopravní dostupnost zdravotnických zařízení neví 10 8 A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji? (podle mater. zajištění) 6 5 8 1 1 18 15 7 9 8 6 4 3 9 4 44 50 39 velmi dobře + solidně průměrně špatně + chudí kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu technická vybavenost nemocnic přístroji stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu dopravní dostupnost zdravotnických zařízení výše poplatků za ošetření a ceny léků neví

10 Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden hlavní problém. (podle velikosti místa bydliště) 6 4 3 4 8 35 3 3 40 6 4 17 17 10 15 1 10 1 8 8 1 do 999 obyv. 1000-4999 obyv. 5000-50000 obyv. Plzeň kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu výše poplatků za ošetření a ceny léků technická vybavenost nemocnic přístroji dopravní dostupnost zdravotnických zařízení neví 10 8 6 A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji? (podle velikosti místa bydliště) 8 7 8 1 5 13 6 16 7 15 7 18 6 3 19 5 9 4 53 48 41 43 do 999 obyv. 1000-4999 obyv, 5000-50000 obyv. Plzeň kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu technická vybavenost nemocnic přístroji stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu dopravní dostupnost zdravotnických zařízení výše poplatků za ošetření a ceny léků neví 1

3.. Zkušenosti a hodnocení Z předloţených zdravotnických zařízení mají občané zdaleka nejčastější zkušenost s Fakultní nemocnicí Plzeň. V posledních dvou letech celkem asi dvě třetiny (69 %) občanů získaly přímou nebo nepřímou zkušenost s péčí v ní. S jednotlivými nemocnicemi spravovanými prostřednictvím Zdravotnického holdingu PK, a.s., má samozřejmě, vzhledem k jejich regionálnímu charakteru, zkušenost podstatně méně občanů v případě klatovské nebo domaţlické jde zhruba o pětinu obyvatel kraje, v případě obou nemocnic následné péče jen o jednotky procent. Pokud se však zaměříme na zkušenost s péčí alespoň v jedné z nemocnic holdingu, vyjde nám, ţe celkem 46 % obyvatel kraje má přímou nebo nepřímou zkušenost s některým z těchto šesti zařízení. Plzeňský kraj spravuje prostřednictvím Zdravotnického holdingu PK, a.s., celkem šest zdravotnických zařízení. Máte Vy osobně anebo někdo z Vašich blízkých zkušenost s péčí uvedených nemocnic v posledních zhruba dvou letech? Klatovská nemocnice 10 79 Domažlická nemocnice 10 7 83 Rokycanská nemocnice 7 7 86 Stodská nemocnice 5 8 87 Nemocnice následné péče LDN Horažďovice 4 94 Nemocnice následné péče Svatá Anna v Plané 96 Fakultní nemocnice Plzeň 43 6 31 0 0 40 60 80 % 100 ano, vícekrát ano, jednou ne, nemá zkušenost 13

Pověst jednotlivých zdravotnických zařízení, spravovaných Zdravotnickým holdingem PK, je vcelku srovnatelná. Podíl pozitivních hodnocení je téměř u všech zhruba dvakrát vyšší neţ podíl odpovědí, ţe pověst je spíše nebo velmi špatná. Ještě příznivější je tento poměr v případě Nemocnice následné péče v Horaţďovicích. Hodnocení pověsti Fakultní nemocnice Plzeň i ZZS Plzeňského kraje vychází, jak ukazuje následující graf, ještě příznivěji. V případě obou institucí vyjadřuje pozitivní názor na jejich pověst většina obyvatel kraje. Jaká je celková péče, kterou poskytují pacientům následující zdravotnická zařízení a Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje? Pokud nemáte zkušenost, uveďte, jakou mají podle Vás tyto nemocnice pověst. Klatovská nemocnice 4 6 54 Domažlická nemocnice 6 3 58 Rokycanská nemocnice 4 1 1 3 60 Stodská nemocnice 5 4 58 Nemocnice následné péče LDN Horažďovice 4 16 5 1 74 Nemocnice následné péče Svatá Anna v Plané 3 1 5 78 ZZS Plzeňského kraje 5 46 6 1 Fakultní nemocnice Plzeň 9 51 6 0 0 0 40 60 80 % 100 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, nemá informace (odpověď neví nebyla nabízena) V následujících grafech uvádíme hodnocení čtyř nemocnic Zdravotnického holdingu PK za obyvatele okresů, v nichţ příslušnou nemocnici dokáţe posoudit alespoň 50 % občanů. Při

čtení těchto výsledků je třeba mít na paměti, ţe počty respondentů v jednotlivých okresech jsou ze statistického hlediska nízké a proto je třeba uvedené procentní výsledky povaţovat jen za orientační. Nelze si ovšem nepovšimnout, ţe právě v okresech, kde příslušné nemocnice sídlí, je jejich hodnocení poměrně kritické (neplatí to u Stodské nemocnice, kterou spíše kriticky hodnotí obyvatelé tachovského okresu). Jaká je celková péče, kterou poskytují pacientům následující zdravotnická zařízení a Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje? Pokud nemáte zkušenost, uveďte, jakou mají podle Vás tyto nemocnice pověst. Domažlická nemocnice podle okresů 10 7 8 39 34 49 6 6 4 54 60 37 Domažlice Tachov Plzeň-jih velmi+spíše dobrá velmi+spíše špatná neví, nemá informace Klatovská nemocnice podle okresů 10 8 16 35 6 45 19 4 39 46 Klatovy Plzeň-jih velmi+spíše dobrá velmi+spíše špatná neví, nemá informace 15

Jaká je celková péče, kterou poskytují pacientům následující zdravotnická zařízení a Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje? Pokud nemáte zkušenost, uveďte, jakou mají podle Vás tyto nemocnice pověst. Rokycanská nemocnice podle okresů 10 8 37 6 53 8 4 33 55 Rokycany Plzeň-jih velmi+spíše dobrá velmi+spíše špatná neví, nemá informace 10 Stodská nemocnice podle okresů 8 40 6 4 4 16 47 44 Tachov Plzeň-jih velmi+spíše dobrá velmi+spíše špatná neví, nemá informace 16

3.3. Financování zdravotnictví V souvislosti se zátěţí, kterou představuje financování zdravotnických zařízení pro krajský rozpočet, a se zhoršováním jejich hospodaření občané nejčastěji doporučují některá krajská zdravotnická zařízení pronajmout strategickému partnerovi, zavést platby pacientů za nadstandardní péči nebo omezit investice do drahé lékařské techniky. Kaţdé z těchto opatření doporučuje kolem 40 % respondentů. Zhruba třetina se pozitivně vyjadřuje ke sníţení počtu akutních lůţek v nemocnicích kraje, stejný podíl k omezení investic do oprav budov zdravotnických zařízení, přibliţně kaţdý čtvrtý k tomu, aby si kraj půjčil na provoz zdravotnických zařízení peníze, a necelá čtvrtina by doporučila sníţit celkový počet krajských zdravotnických zařízení. Zcela nejméně často by občané chtěli, aby kraj přistoupil ke sníţení počtu lékařů a sester v zařízeních kraje nebo aby sníţil či omezil rozsah jimi poskytované zdravotní péče. V názorech na předloţená opatření nepanuje mezi jednotlivými skupinami obyvatel naprostá shoda. Podrobnější analýza ukazuje na rozdílný politický pohled. Pravicově orientovaní občané a také lidé z domácností s lepším materiálním zajištěním by častěji doporučili pronájem zdravotnických zařízení strategickému partnerovi, zavedení platby za nadstandard a také sníţení počtu akutních lůţek a sníţení počtu krajských zdravotnických zařízení. Levicově orientovaní, a také lidé z hůře materiálně zajištěných domácností, by se častěji přikláněli spíše k omezení investic, a to do lékařské techniky, příp. i do oprav budov. Velikost obce tak jednoznačnou úlohu v diferenciaci názorů na to, jak ulevit kraji ve financování zdravotnictví, nemá. Ukazuje se jen, ţe s tím, jak velikost sídla roste, sílí poněkud i názor, ţe kraj by měl některá zdravotnických zařízení pronajmout strategickému partnerovi. 17

Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření? některá krajská ZZ pronajmout strategickému partnerovi 34 9 6 zavést platby pacientů za nadstandardní péči 15 8 9 8 omezit investice do drahé lékařské techniky 7 31 38 4 snížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje 4 9 38 9 omezit investice do oprav budov ZZ 3 8 44 5 půjčit si na provoz ZZ peníze 6 38 34 snížit celkový počet krajských ZZ 1 40 37 snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje 1 1 45 4 snížit či omezit rozsah jimi poskytované zdravotní péče 10 35 53 % 0 0 40 60 80 100 určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 18

Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření? (podíly určitě ano + spíše ano podle politické orientace v %) některá krajská ZZ pronajmout strategickému partnerovi 34 43 60 zavést platby pacientů za nadstandardní péči 7 41 60 omezit investice do drahé lékařské techniky 33 37 43 snížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje 7 3 40 omezit investice do oprav budov ZZ 9 35 41 půjčit si na provoz ZZ peníze 3 3 31 snížit celkový počet krajských ZZ 16 5 6 snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje 10 1 15 snížit či omezit rozsah jimi poskytované zdravotní péče 9 % 0 0 40 60 80 100 levice střed pravice 19

Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření? (podíly určitě ano + spíše ano podle materiálního zajištění v %) některá krajská ZZ pronajmout strategickému partnerovi 36 45 61 zavést platby pacientů za nadstandardní péči 8 45 57 omezit investice do drahé lékařské techniky 36 35 44 anížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje 8 33 36 omezit investice do oprav budov ZZ 7 33 38 31 půjčit si na provoz ZZ peníze 8 6 snížit celkový počet krajských ZZ 17 8 snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje 13 13 snížit či omezit rozsah jimi poskytované zdravotní péče 10 % 0 0 40 60 80 100 solidně + velmi dobře průměrně špatně + chudí 0

Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření? (podíly určitě ano + spíše ano podle velikosti sídla v %) některá krajská ZZ pronajmout strategickému partnerovi 37 44 48 51 zavést platby pacientů za nadstandardní péči 36 46 45 44 omezit investice do drahé lékařské techniky 3 37 39 43 snížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje omezit investice do oprav budov ZZ 6 7 35 34 35 34 34 31 půjčit si na provoz ZZ peníze 18 6 33 37 snížit celkový počet krajských ZZ 3 5 3 snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje 6 18 16 snížit či omezit rozsah jimi poskytované zdravotní péče 10 1 9 13 % 0 0 40 60 80 100 do 999 obyvatel 1000-4999 obyvatel 5000-50000 obyv. Plzeň 1

Na otázku, zda je osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit, odpovídají celkem čtyři lidé z deseti kladně a dalších šest záporně. "Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči?" určitě ne 3% určitě ano 1 spíše ne 37% spíše ano 3 Je logické, ţe ochota připlatit si za nadstandard je dána zejména materiálním zajištěním domácnosti. Mezi lidmi, kteří svou domácnost povaţují za velmi dobře nebo solidně zajištěnou, jsou ochotny dvě třetiny. Mezi těmi, jejichţ domácnost je špatně zajištěná nebo chudá, je to celkem jen 16 %, tedy asi kaţdý sedmý. V návaznosti na materiální zajištění se objevuje i souvislost s politickou orientací. Ochotu připlatit si za nadstandard vyjadřuje mírná většina pravicově orientovaných, ale jen menšina, kteří se politicky zařazují do středu a zejména na levici. Velikost místa bydliště v této otázce roli prakticky nehraje.

10 Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči? (podle materiálního zajištění) 13 19 8 0 40 6 38 4 41 44 6 35 8 5 solidně + velmi dobře průměrně špatně + chudí určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 10 Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči? (podle politické orientace) 1 10 8 4 9 6 45 4 3 47 19 5 7 9 levice střed pravice určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 3

10 Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči? (podle velikosti místa bydliště) 8 3 3 5 3 6 39 36 39 35 4 9 31 30 30 9 6 1 do 999 obyvatel 1000-4999 obyvatel 5000-50 000 obyvatel Plzeň určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 4