ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka Dolní Rožínka 12. 03. 2012 Z01ŘPsp2201 ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011 Zpracoval: Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) vedoucí referátu ekologické legislativy, vodohospodář Ing. Bc. Lenka Tomanová (kap. 1, 2) technický pracovník monitoring Zdeněk Toman (kap. 3, 4, 5, závěr) technický pracovník V ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 3, 4, 5, závěr) vedoucí oddělení ekologie RNDr. Petr Navrátil (kap. 6, 7) vedoucí oddělení sanací Kontroloval: Ing. Jiří Jež v. r. náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce Schválil: Ing. Pavel Koscielniak v. r. ředitel odštěpného závodu GEAM Datum: 12. 03. 2012 Výtisk číslo: 1 Stránka 2 celkem 115

OBSAH ÚVOD...6 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI...7 1.1 Pitná voda...7 1.1.1 Externí zdroje...7 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín... 7 1.1.1.2 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín... 7 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice... 7 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov... 7 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany... 7 1.1.2 Vlastní zdroje...8 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina... 8 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory... 8 1.2 Provozní voda...8 1.2.1 Provozní voda na závodě R I...8 1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I...8 1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna...8 1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II...8 1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná...8 1.2.6 Provozní voda na ČDV OlšíDrahonín...9 1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice...9 1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov...9 1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany...9 1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina...9 1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory...9 1.3 Odpadní voda...10 1.3.1 ČOV u ČDV OlšíDrahonín, profil č. 4...10 1.3.2 Čištění odpadních vod parkoviště střediska dopravy, profil č. 6...10 1.3.3 Čistírna odpadních vod areál ZCHÚ, profil č. 7...10 1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS ČOV...11 1.3.5 Čistírna odpadních vod areál Zlaté Hory, profil ZH ČOV...11 1.4 Důlní voda...17 1.4.1 Dekontaminační stanice R1, profil č.1...17 1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2...18 1.4.3 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín, profil č. 3...18 1.4.4 Důlní vody z lokality SlavkovicePetrovice, profil SLAHVP...18 1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LICHVP...19 1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUCHVP...19 1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSLHVP...20 1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚSHVP...22 1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZHHVP...22 1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZHMÍR...23 1.5 Odkaliště a laguny...45 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) areál ZCHÚ, profil č. 8...45 1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10...45 1.5.3 Odkalištní a drenážní vody...46 1.5.4 Provedené práce...48 1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2011...48 1.6 Monitoring okolí povrchové vody...58 1.7 Přehled činností na úseku nakládání s vodami...70 1.7.1 Realizované akce a opatření...70 1.7.2 Kontroly...70 1.7.3 Uložené pokuty...71 1.8 Shrnutí...71 Stránka 3 celkem 115

2 HYDROGEOLOGIE...73 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů...73 2.1.1 Ložisko Rožná...73 2.1.2 Ložisko Rožná odkaliště K I...74 2.1.3 Ložisko Rožná odkaliště K II...75 2.1.4 Ložisko Olší Drahonín...75 2.1.5 Ložisko Jasenice Pucov...75 2.1.6 Ložisko Licoměřice...75 2.1.7 Ložisko Zlaté Hory pod odkalištěm O 3...75 2.2 Monitorovací systémy...76 2.2.1 Monitoring podzemních vod...76 2.2.2 Monitoring povrchových vod...76 2.3 Výsledky monitoringu...76 2.3.1 Podzemní vody...76 2.3.2 Povrchové vody...77 2.4 Shrnutí...83 3 OVZDUŠÍ...84 3.1 Emise z tepelných zdrojů...84 3.1.1 Spalovací zdroje...84 3.1.2 Plnění emisních limitů...87 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů...88 3.2 Emise z technologických zdrojů...89 3.2.1 Technologické zdroje...89 3.2.1.1 Mlýnice ZCHÚ (velký zdroj)... 89 3.2.1.2 Výduchy hlavní výroby ZCHÚ (střední zdroj)... 89 3.2.1.3 Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice ZCHÚ (střední zdroj)... 89 3.2.1.4 Sušárna uranového koncentrátu (střední zdroj)... 89 3.2.1.5 Povrchová úprava tryskáním tryskač (střední zdroj)... 90 3.2.1.6 Technologické čistírny odpadních vod (střední zdroj)... 90 3.2.1.7 Drtírna uranové rudy na závodě RI (střední zdroj)... 90 3.2.1.8 Technologie zpracování dřeva na závodě RI (střední zdroj)... 90 3.2.1.9 Skládka TKO Bukov (střední zdroj)... 90 3.2.2 Odkaliště, odvaly...93 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů...93 3.3 Imise...95 3.3.1 Prašný spad...95 3.3.2 Prašnost...95 3.4 Radionuklidy...96 3.4.1 Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa areál, okolí...96 3.4.2 Dávkový příkon záření gama přepravní trasa rudy...99 3.5 Měření hluku...100 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší...100 3.6.1 Realizované akce a opatření...100 3.6.2 Kontroly...100 3.6.3 Uložené pokuty...100 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi...100 3.7 Shrnutí...101 4 KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU...102 4.1 Kontaminace půdy...102 4.2 Kontaminace biologického materiálu...102 Strana 4, celkem 115

4.3 Shrnutí...102 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ...103 5.1 Produkce a nakládání s odpady...103 5.1.1 Provozovny...103 5.1.2 Produkce odpadů...103 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů...105 5.2 Náklady a výnosy...107 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství...107 5.3.1. Podnikání v oblasti nakládání s odpady...107 5.3.2. Realizované akce a opatření...107 5.3.3. Kontroly...107 5.3.4. Uložené pokuty...108 5.3.5. Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách...108 5.4. Shrnutí...108 6 NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM...109 6.1 Přehled úložných míst...109 6.1.1 Odvaly...109 6.1.2 Odkaliště...110 6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností...110 6.2.1 Odvaly...111 6.2.2 Odkaliště...111 6.2.3 Legislativní zajištění...112 6.3 Shrnutí...112 7 SANACE A REKULTIVACE...112 ZÁVĚR...114 Strana 5, celkem 115

ÚVOD Zpracování této zprávy (záznam Z01ŘPsp2201) vyplývá z řídicího postupu s. p. DIAMO ŘPsp2201 Monitoring životního a pracovního prostředí, vydání č. 6. Zpráva obsahuje výsledky monitoringu složek životního prostředí v oblastech působnosti odštěpného závodu GEAM za rok 2011, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých čistírnách a dekontaminačních stanicích, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, přehled odvalů a odkališť, investiční záměry apod. Strana 6, celkem 115

1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu. Dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou, pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2011 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m 3 ] Závod RI 25 869 Závod CHÚ 16 839 Ředitelství o. z. 7 396 Celkem o. z. GEAM 50 104 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 3 336 m 3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. Na ředitelství o. z. bylo odebráno z celkového množství pitné vody 817 m 3 cizími subjekty, které jsou v pronájmu v areálu střediska dopravy. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín ČDV OlšíDrahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2011 bylo na této ČDV odebráno celkem 147 m 3 pitné vody, z toho bylo 97 m 3 použito pro sociální zařízení a 50 m 3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Heřmanův Městec. V roce 2011 byla na čistírně důlních vod spotřeba 59 m 3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu v obci Jasenice. V roce 2011 bylo z vodovodu Jasenice odebráno na ČDV Pucov 48 m 3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno venkov. V roce 2011 byla na čistírně důlních vod spotřeba 807 m 3 pitné vody. Strana 7, celkem 115

1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Voda pro sociální účely na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚRŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr852 ze dne 20. 12. 2002. V roce 2011 bylo na ČDV spotřebováno 52 m 3 této vody. Voda z uvedeného zdroje nesplňuje veškeré parametry vody pitné, proto je pro obsluhu ČDV dodávána balená pitná voda. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím OkÚ RŽP Jeseník č.j. 5407/2001/2002 RŽP/R15/Ši231/2 ze dne 18. 1. 2002. V roce 2011 bylo celkem vyčerpáno 13 854 m 3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 892 m 3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 4 774 m 3 vody a ztráty za rok 2011 činily v důsledku poruch na trubních řádech 8 188 m 3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2011 činily 39 207 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách. 1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě RI je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice RI. V areálu RI je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, skrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2011 bylo v areálu RI použito 30 206 m 3 dekontaminované vody čerpané z DS RI. 1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I Část dekontaminované vody na DS RI je používaná v technologii DS k přípravě roztoku BaCl 2. Objemy těchto vod nejsou na DS RI sledovány. 1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k doplňování do technologie a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2011 bylo na CHÚ přečerpáno 23 285 m 3 surové důlní vody. 1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2011 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2011 bylo spotřebováno 31 m 3 pitné vody. 1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10. 9. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. Strana 8, celkem 115

2017. V roce 2011 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno 3 364 m 3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno. 1.2.6 Provozní voda na ČDV OlšíDrahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2011 byla spotřeba této vody 50 m 3. 1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován. 1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2011 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno. 1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován. 1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován. 1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno. Strana 9, celkem 115

1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV OlšíDrahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálních zařízení ČDV OlšíDrahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚ OŽP Bystřice nad Pernštejnem č.j. ŽP Vod/1384/03/Pe ze dne 20. 10. 2003 s dobou platnosti do 31. 12. 2013. V průběhu roku 2011 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 2. 1.3.2 Čištění odpadních vod parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladních automobilů a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu ZDM. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači NL s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008. Platnost tohoto rozhodnutí je do 17. 4. 2012. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2015. V průběhu roku 2011 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 3. 1.3.3 Čistírna odpadních vod areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže, z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže, z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu s vývařištěm, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R1 a společně natékají přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu. Strana 10, celkem 115

Vypouštění vod do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím MěÚOŽP Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24. 6. 2008, platnost rozhodnutí je do 31. 12. 2015. V průběhu roku 2011 pracovala ČOV poměrně spolehlivě, drobný problém se vyskytnul v měsíci červenci. Dne 22.7.2011 byla ve vzorku vyčištěných odpadních, splaškových vod překročena přípustná hodnoty p v ukazateli NL (stanovená přípustná hodnota p = 30 mg/l, zjištěná hodnota = 49 mg/l). Důvodem překročení bylo zřejmě malé zatížení BČOV v době celozávodní dovolené, které bylo po konzultaci s dodavatelem technologie eliminováno změnou nastavených časů nitrifikace a denitrifikace. Po provedeném opatření se chod BČOV velmi rychle stabilizoval, což potvrdily analýzy vyčištěných odpadních vod z měsíců srpen a září. Vodoprávní rozhodnutí povolující vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebylo vzniklým překročením porušeno. Podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly v roce 2011 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 4. 1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím OkÚ RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr852 ze dne 20. 12. 2002 s dobou platnosti na dobu neurčitou. V průběhu roku 2011 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 5. 1.3.5 Čistírna odpadních vod areál Zlaté Hory, profil ZH ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m 3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanickobiologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ RŽP Jeseník č. j. 1014/99 ŽP/R77/La231/2 ze dne 8. 4. 1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník OŽP č.j MJ/28495/2007/03/OŽP/R179/Ne ze dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely. V roce 2011 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 6. Strana 11, celkem 115

Tabulka č. 1 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP Vod/1384/03/Pe Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 0,500 360,0 1x měsíčně 0,0015 0,0071 0,0031 0,0031 97 NL mg/l kg/rok 25,0 50,0 9,0 1x čtvrtletně 3,0 14,0 7,0 0 0 7,0 0,68 BSK 5 mg/l kg/rok 30,0 60,0 10,8 1x čtvrtletně 5,0 5,0 5,0 0 0 5,0 0,49 CHSK Cr mg/l kg/rok 100 150 36,0 1x čtvrtletně 61,0 79,0 67,0 0 0 67,0 6,5 RL mg/l 2 x ročně 520 540 527 527 0,051 + N NH 4 mg/l 2 x ročně 13,9 16,0 14,63 14,63 kg/rok P c mg/l kg/rok Přehled vypuštěného znečištění za rok: 2 x ročně 12,5 16,6 14,55 NL = 0,68 kg CHSK Cr = 6,5 kg BSK 5 = 0,49 kg + N NH 4 = 1,42 kg RL = 0,051 t P c = 1,41 kg 1,42 14,55 1,41 Stránka 12 celkem 115

Tabulka č. 1 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 1,0 3200 nepřetržitě 0,003 0,100 0,041 0,041 1 301 ph 6 9 1x čtvrtletně 7,00 7,60 7,40 0 0 7,40 NL mg/l kg/rok 30,0 60,0 96 1x čtvrtletně 2 7 4 0 0 4 5,2 NEL mg/l kg/rok 0,4 0,8 1,28 1x čtvrtletně <0,050 <0,050 0 0 0 0 0 U mg/l kg/rok 1x čtvrtletně 0,012 0,025 0,020 0,020 0,026 226 Ra Bq/l MBq/rok 1x čtvrtletně 0,030 0,030 0,030 0,030 0,04 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 5,2 kg U = 0,026 kg NEL = 0 kg 226 Ra = 0,04 MBq Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatele NEL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 13, celkem 115

Tabulka č. 1 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 0,85 26 000 nepřetržitě 0,12 0,28 0,19 0,19 5 892 NL mg/l 30,0 70,0 0,78 1 x měsíčně 2,0 49,0 15,0 1 0 15,0 0,088 BSK 5 mg/l 25,0 50,0 0,65 1 x měsíčně 3,0 5,0 4,0 0 0 4,0 0,024 CHSK Cr mg/l 85,0 135,0 2,21 1 x měsíčně 18 81 35 0 0 35 0,21 RL mg/l 2 x ročně 330 490 398 398 2,35 mg/l 2 x ročně 2,44 5,44 3,50 3,5 P c + N NH 4 mg/l Přehled vypuštěného znečištění za rok: 2 x ročně 0,41 4,31 1,24 NL = 0,088 t RL = 2,35 t BSK 5 = 0,024 t P c = 0,021 t CHSK Cr = 0,21 t + N NH 4 = 0,007 t 0,021 1,24 0,007 Strana 14, celkem 115

Tabulka č. 1 5 Výpustný profil BĚS ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP/744/02/Hr852 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 0,500 360,0 1x měsíčně 0,0011 0,0026 0,0016 0,0016 52 NL mg/l kg/rok 30,0 60,0 10,8 1x čtvrtletně 3,0 18,0 9,0 0 0 9,0 0,47 BSK 5 mg/l kg/rok 30,0 60,0 10,8 1x čtvrtletně 3,0 12,0 6,0 0 0 6,0 0,312 CHSK Cr mg/l kg/rok 100 150 36,0 1x čtvrtletně 30,0 63,0 46,5 0 0 46,5 2,42 RL mg/l 2 x ročně 510 600 555 555 0,029 + N NH 4 mg/l 2 x ročně 0,55 14,36 7,46 7,46 kg/rok P c mg/l kg/rok Přehled vypuštěného znečištění za rok: 2 x ročně 10,53 11,20 10,87 NL = 0,47 kg CHSK Cr = 2,42 kg BSK 5 = 0,312 kg + N NH 4 = 0,39 kg RL = 0,029 t P c = 0,565 kg 0,39 10,87 0,565 Strana 15, celkem 115

Tabulka č. 1 6 Výpustný profil ZH ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R77/La231/2 a Dosažená skutečnost č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R179/Ne Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota Q l/s m 3 /rok 0,625 19 710 1x měsíčně 0,011 0,030 0,023 0,023 732 NL mg/l kg/rok 15,0 296 2x ročně < 2,0 2,0 1 0 1 0,732 BSK 5 mg/l kg/rok 15,0 296 2x ročně < 3,0 < 3,0 0 0 0 0 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,732 kg BSK 5 = 0 kg Koncentrace jednoho ze dvou vzorků ukazatele NL byla pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace obou vzorků ukazatele BSK 5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 16, celkem 115

Tabulka č. 1 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr RL mg/l 4 270 1200 648 BSK 5 mg/l 4 320 930 540 NL mg/l 4 103 306 177 CHSK cr mg/l 4 470 1600 865 N NH 4 + mg/l 4 2,68 32,0 22,0 P c mg/l 4 4,42 9,15 6,89 Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr NL mg/l 2 7 44 26 BSK 5 mg/l 2 5 6 5,5 1.4 Důlní voda 1.4.1 Dekontaminační stanice R1, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a 226 Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí: Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnatobarnatého Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie 2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia 4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Vypouštění vod z dekontaminační stanice je uvedeno do souladu s Atomovým zákonem č. 18/97 Sb. tím, že SÚJB vydal pro DS R1 rozhodnutí o povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí č.j. SÚJB/RCKA/14972/2008 dne 3. 7. 2008 s platností do 31. 12. 2012. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R1 do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31. 12. 2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31. 12. 2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14. 11. 2011. Rozhodnutí SÚJB bylo od 1. 1. 2012 nahrazeno rozhodnutím novým č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1. 9. 2011 s platností bez omezení. Stránka 17 celkem 115

V průběhu roku 2011 pracovala DS R1 spolehlivě. Zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 8. 1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R1 s jedním rozdílem, že DS Bukov nedisponuje kalovým polem k vypouštění vody z praní pískových filtrů. Tato voda je vypouštěna zpět do vstupní akumulační nádrže. Vzhledem k tomu, že vstupní surová voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 3 dny, což zatěžuje vstupní akumulační nádrž minimálně. Vypouštění vod z této dekontaminační stanice je uvedeno do souladu s atomovým zákonem č. 18/97 Sb. tím, že SÚJB vydal pro DS Bukov rozhodnutí o povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí č.j. 21562/2007 dne 24. 9. 2007 s platností do 31. 12. 2012. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 80417/2007 dne 3. 12. 2007 s platností do 31. 12. 2012. Provoz DS Bukov byl v roce 2011 bezproblémový. Vyšetřovací a zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 9. 1.4.3 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín, profil č. 3 ČDV OlšíDrahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska OlšíDrahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnatobarnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Vypouštění vod z čistírny důlních vod do toku Hadůvka je uvedeno do souladu s Atomovým zákonem č. 18/97 Sb. tím, že SÚJB vydal pro ČDV OlšíDrahonín rozhodnutí o povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí č.j. 14388/2010 dne 25. 6. 2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do vod povrchových jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19. 10. 2010 s platností do 31. 12. 2020. V průběhu roku 2011 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly dodržovány. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 10. 1.4.4 Důlní vody z lokality SlavkovicePetrovice, profil SLAHVP Bývalá důlní lokalita SlavkovicePetrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění. Strana 18, celkem 115

Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12. 12. 2015. Stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z této lokality je dáno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12. 12. 2015. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a obsahy sledovaných ukazatelů za rok 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 11. 1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LICHVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody, vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů, jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci a neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě ph. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda je vypouštěna do dvou akumulačních nádrží a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na komorovém filtru KF 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25. 6. 2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19. 10. 2010 s platností do 31. 10. 2020. Provoz ČDV byl v roce 2011 bez výrazných problémů. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2011 jsou zpracovány v tabulce č. 1 12. 1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUCHVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě PucovJasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 407 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z jámy J 13 ponorným čerpadlem do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSKGIGANT. Při ph kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště KI o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod z ČDV Pucov byly stanoveny rozhodnutím OkÚRŽP Třebíč č.j. OUTR 3275/2002PP ze dne 1. 11. 2002 s platností do 12. 12. 2012. Uvádění radionuklidů do životního prostředí je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 7614/KA/02/Ju ze dne 5. 8. 2002, s platností do 12. 12. 2012. Strana 19, celkem 115

Provoz ČDV v roce 2011 byl bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. V roce 2011 byla na lokalitě Pucov zahájena investiční akce Ložisko Pucov Čerpání z 1. patra a výpustné potrubí do toku Jasinka. Změnou čerpacího místa surových důlních vod do technologie ČDV bude umožněno zabezpečení důlního díla, jámy J 13, v souladu s báňskými předpisy. V rámci akce bylo vybudováno výpustné potrubí z nového čerpacího místa do toku Jasinka. Potrubím budou důlní vody vypouštěny gravitačně do toku Jasinka po ukončení činnosti ČDV, to znamená v době, kdy budou splněny legislativní podmínky pro jejich vypouštění do vod povrchových bez čištění. V březnu 2011 byl v rámci uvedené akce navrtán vrt PV3 (nové čerpací místo důlních vod), byly provedeny ověřovací a čerpací zkoušky a monitoring chemismu čerpaných důlních vod. V průběhu 2. čtvrtletí 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí a počátkem července i stavební povolení uvedené akce. Začátkem září 2011 byly zahájeny stavební práce, které spočívaly ve vybudování nového čerpacího potrubí od vrtu PV 3 na ČDV, vystrojení vrtu PV 3 a vybudování výpustného potrubí do toku Jasinka. Práce byly ukončeny v prosinci 2011, kdy proběhla kolaudace a byl vydán kolaudační souhlas, kterým bylo povoleno trvalé užívání stavby. Čerpání surových důlních vod z vrtu PV 3 na ČDV bylo zahájeno 16. ledna 2012. V souvislosti s uvedenou změnou bylo vydáno nové rozhodnutí SÚJB povolující uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod (č.j. SÚJB/RCKA/16466/2011 ze dne 1. 9. 2011 s platností od započetí čerpání důlních vod z vrtu PV 3, konec platnosti bez omezení) a nové vodoprávní rozhodnutí, které stanovuje způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových. Rozhodnutí vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 13. 1. 2012 pod č.j. KUJI 553/2012, platnost je od započetí čerpání důlních vod z vrtu PV 3 do 31. 12. 2021. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 13. 1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSLHVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosickooslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů. Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16. 10. 2006 s platností do 31. 12. 2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31. 12. 2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22. 12. 2011. Během roku 2011 pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím odstávek a vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím. Strana 20, celkem 115

V roce 2011 však došlo na lokalitě Oslavany k mimořádné události, k samovolnému výtoku surových důlních vod z Dědičné štoly do toku Oslava. Mimořádný, samovolný výtok surových důlních vod, v množství několikanásobně převyšujícím kapacitu ČDV, začal v ranních hodinách dne 11. 5. 2011. Postupně se snižoval a v noci 13. 6. 2011 nátok poklesl natolik, že ČDV byla od tohoto okamžiku schopna čistit veškeré vytékající důlní vody. Během uvedené doby vyteklo do toku Oslava 27 803 m 3 surových důlních vod z Dědičné štoly bez čištění (83 % vyteklých důlních vod do Oslavy bez čištění za rok 2011). Do toku Oslava se vlivem samovolného výtoku dostala cca 1 t rozpuštěného železa (45 % vypuštěného znečištění za rok 2011) a 0,1 t rozpuštěného manganu (16 % vypuštěného znečištění za rok 2011). O samovolném výtoku důlních vod byly od jeho počátku informovány dotčené orgány státní správy. Odštěpný závod GEAM reagoval na vzniklou situaci provedením plánovaného nehavarijního zásahu ZBZS průzkumem Dědičné štoly v Oslavanech dne 24. 6. 2011. Průzkum byl vyhodnocen v samostatné zprávě. V další fázi zadal o. z. GEAM u přírodovědecké fakulty, ústavu geologických věd při Masarykově univerzitě Brno zpracování zprávy Rešerše hydrogeologického průzkumu a geochemické vyhodnocení na tocích v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna. Z této zprávy vyplývá: že se jednalo o zcela mimořádnou situaci, ke které za více než deset let od zatopení dobývacího prostoru v roce 1998 zatím nedošlo že dosavadní vývoj průtoků vody a jejich chemického složení byl vždy přes malé sezónní výkyvy stabilizovaný a předvídatelný že se po cca jednom měsíci vrátily všechny parametry důlních vod vytékajících z Dědičné štoly ke svým obvyklým a dlouhodobě stabilním hodnotám že zatopený dobývací prostor Zbýšov není žádným způsobem přístupný a to ani pro kontrolu stavu zatopených důlních děl, ani pro případné provedení jakýchkoliv zásahů že dosavadní postup likvidace zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov odpovídá všem přijatým plánům a opatřením že podle dosavadních poznatků může pocházet ze ztrát povrchových toků orientačně až 50 % objemu důlních vod, které odtékají z Dědičné štoly Z uvedené zprávy vyplývají konkrétní opatření a návrh dalšího postupu prací. Zatím provedené práce v roce 2011, jejich vyhodnocení a návrh aktualizovaného plánu prací na další období je zpracován v materiálu Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna (zpracovala přírodovědecká fakulta, ústav geonických věd při Masarykově univerzitě Brno). Objemy vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulkách č. 1 14 a č. 1 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných odstávek a hlavně mimořádného samovolného výtoku ) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek a mimořádného samovolného výtoku. ČDV byla z celkového počtu 8 760 hodin v roce 2011 odstavena 15 hodin. Strana 21, celkem 115

1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚSHVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění spočívá v oxidaci a neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě ph. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajkého úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18. 10. 2010 s platností do 31. 12. 2014. Provoz ČDV byl v roce 2011 spolehlivý a bezproblémový. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objemy vypouštěných vod a plnění kvalitativních limitů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 16. 1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZHHVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km 2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápennné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty ph cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčeřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutíkú Olomouckého kraje č.j. KUOK 92424/2009 ze dne 10. 11. 2009 s platností do 1. 1. 2014. Uvedené rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 113039/2010 ze dne 7. 12. 2010. Změnou bylo zvýšeno množství vypouštěných důlních vod. Z toho vyplynulo i zvýšení bilančních hodnot ukazatelů znečištění. Strana 22, celkem 115

ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2011 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky rozhodnutí byly plněny. V jednom případě došlo k překročení přípustné hodnoty p v ukazateli C 10 C 40 (12.1.2011 C 10 C 40 = 0,18 mg/l, p pro C 10 C 40 = 0,15 mg/l), což je v souladu s vodoprávním rozhodnutím. Důvod překročení není zřejmý, vzorky z dalšího průběhu roku 2011 byly v pořádku, proto nebyla přijata žádná opatření. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních limitů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 17. 1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZHMÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Podmínky povolení k vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou dány rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2011 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 18. Strana 23, celkem 115

Tabulka č. 1 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 100,0 1 800 000 nepřetržitě 35,9 48,3 42,8 42,8 1 348 994 ph 6 9 1x týdně 7,70 8,20 8,09 0 0 8,09 U mg/l kg/rok 1x denně 0,024 0,234 0,079 0,079 106,6 226 Ra Bq/l MBq/rok 1x týdně 0,030 0,060 0,045 0,045 60,7 NL mg/l 15,0 30,0 27,0 1x týdně 2,0 6,0 2,3 0 0 2,3 3,10 RL mg/l 1x čtvrtletně 1 200 1 300 1 225 1 225 1 653 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 640 690 658 658 888 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 106,6 kg RL = 1 653 t Ra 226 = 60,7 MBq 2 SO 4 = 888 t NL = 3,1 t Stránka 24 celkem 115

Tabulka č. 1 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 80417/2007 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 40,0 700 000 nepřetržitě 8,6 11,5 10,2 10,2 322 635 ph 6 9 1x týdně 8,00 8,30 8,15 0 0 8,15 U mg/l kg/rok 1x denně 0,010 0,079 0,025 0,025 8,1 226 Ra Bq/l MBq/rok 1x týdně 0,030 0,060 0,037 0,037 11,9 NL mg/l 15,0 30,0 10,5 1x týdně 2,0 6,0 2,3 0 0 2,3 0,742 RL mg/l 1x čtvrtletně 520 560 535 535 173 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 180 220 203 203 66 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 8,1 kg RL = 173 t 226 Ra = 11,9 MBq 2 SO 4 = 66 t NL = 0,742 t Strana 25, celkem 115

Tabulka č. 1 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 20,0 315 000 nepřetržitě 5,9 12,1 9,0 9,0 285 270 ph 6 9 1x týdně 7,20 7,80 7,43 0 0 7,43 U mg/l kg/rok 1x denně 0,010 0,207 0,034 0,034 9,7 226 Ra Bq/l MBq/rok 1x týdně 0,030 0,210 0,073 0,073 20,8 NL mg/l 25,0 40,0 8,75 1x týdně 2,0 10,0 2,7 0 0 2,7 0,77 Fe mg/l 1x čtvrtletně 0,06 1,15 0,33 0,33 0,094 Mn mg/l 1x čtvrtletně 0,05 1,20 0,34 0,34 0,097 RL mg/l 1x čtvrtletně 1300 1700 1550 1 550 442 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 670 750 700 700 200 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 9,7 kg Mn = 0,097 t 226 Ra = 20,8 MBq RL = 442 t NL = 0,77 t 2 SO 4 = 200 t Fe = 0,094 t Strana 26, celkem 115

Tabulka č. 1 11 Výpustný profil SLA HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota Q l/s m 3 /rok 8,0 189 000 4x ročně 4,1 5,6 4,8 4,8 150 456 ph 2x ročně 7,20 7,30 7,25 7,25 U mg/l kg/rok 4x ročně 0,051 0,070 0,061 0,061 9,2 226 Ra Bq/l MBq/rok 4x ročně 0,060 0,090 0,080 0,080 12,0 RL mg/l 2x ročně 300 310 305 305 46 2 SO 4 mg/l 2x ročně 70 81 76 76 11,4 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 9,2 kg RL = 46 t 226 Ra = 12,0 MBq 2 SO 4 = 11,4 t Strana 27, celkem 115

Tabulka č. 1 12 Výpustný profil LIC HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 8,0 126 000 nepřetržitě 1,6 4,1 2,6 2,6 83 248 ph 6,0 10,0 2x měsíčně 7,20 8,70 8,12 0 0 8,12 NL mg/l 20,0 30,0 1,6 2x měsíčně 2,0 18,0 8,0 0 0 8,0 0,67 Fe mg/l 2,0 3,0 0,15 2x měsíčně < 0,06 0,41 0,14 0 0 0,14 0,012 Mn mg/l 1,0 2,0 0,07 2x měsíčně < 0,05 0,50 0,08 0 0 0,08 0,007 RL mg/l 1x čtvrtletně 1500 1700 1640 1 640 137 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 450 1050 910 910 76 U mg/l kg/rok 2x měsíčně 0,010 0,062 0,036 0,036 3,0 226 Ra Bq/l MBq/rok 2x měsíčně 0,030 0,060 0,034 0,034 2,8 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,67 t Fe = 0,012 t U = 3,0 kg 2 SO 4 = 76 t 226 Ra = 2,8 MBq RL = 137 t Mn = 0,007 t Koncentrace 1 ze 24 vzorků ukazatele Fe byla pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace všech 11 z 24 vzorků ukazatele Mn byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 28, celkem 115

Tabulka č. 1 13 Výpustný profil PUC HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. OUTR 3275/2002 PP Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 8,0 250 000 nepřetržitě 3,5 5,6 4,7 4,7 148 940 ph 6 9 1x měsíčně 7,40 7,70 7,56 0 0 7,56 U mg/l kg/rok 2x měsíčně 0,175 0,201 0,186 0,186 27,7 226 Ra Bq/l MBq/rok 2x měsíčně 0,030 0,070 0,048 0,048 7,2 NL mg/l 7,0 15,0 1x měsíčně < 2,0 2,0 0,67 0 0 0,67 0,10 Fe mg/l 1,0 2,0 1x měsíčně < 0,06 0,06 0,015 0 0 0,015 0,002 Mn mg/l 1,0 2,0 1x měsíčně < 0,05 < 0,05 0 0 0 0 0 RL mg/l 1x měsíčně 490 560 525 525 78 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 27,7 kg Fe = 0,002 t 226 Ra = 7,2 MBq Mn = 0 t NL = 0,1 t RL = 78 t Koncentrace 9 ze 12 vzorků ukazatele Fe a 8 z 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace všech 12 vzorků ukazatele Mn byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 29, celkem 115

Tabulka č. 1 14 Výpustný profil OSL HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota Q l/s m 3 /rok p m 60,0 1 735 000 nepřetržitě 46,4 59,0 51,2 51,2 1 615 363 ph 6 9 6 10 2x měsíčně 7,40 8,60 8,20 0 0 8,20 NL mg/l 40,0 50,0 69,40 2x měsíčně 2,0 28,0 11,0 0 0 11,0 17,77 + 1,63 Fe mg/l 2,0 3,0 3,47 2x měsíčně 0,33 1,04 0,62 0 0 0,62 1,00 + 1,19 Mn mg/l 1,0 2,0 1,73 2x měsíčně 0,21 0,57 0,33 0 0 0,33 0,53 + 0,10 PAU µg/l kg/rok 0,4 0,5 0,694 1x čtvrtletně < 0,020 < 0,020 0 0 0 0 0 RL mg/l 1x čtvrtletně 4800 5300 4975 4 975 8 036 + 172 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 2410 2710 2573 2 573 4 156 + 86 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 19,40 t Fe = 2,19 t PAU = 0 kg Mn = 0,63 t 2 SO 4 = 4 242 t RL = 8 208 t Koncentrace všech 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 30, celkem 115

Tabulka č. 1 15 Nevyčištěná důlní voda vyteklá do toku Oslavy v průběhu odstávek ČDV Oslavany a mimořádného samovolného výtoku v roce 2011, profil OSL DŠ Ukazatel Jednotka Četnost stanovení Minimální hodnota Maximální hodnota Průměrná hodnota Bilanční hodnota Q l/s m 3 /rok 1,05 33 375 ph 1x měsíčně 6,50 6,90 6,73 6,73 NL Fe Mn RL SO 4 2 mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l 1x měsíčně 30 106 49 49 1,63 1x měsíčně 28,50 49,00 35,79 35,79 1,19 1x měsíčně 2,32 4,25 2,95 2,95 0,10 1x čtvrtletně 4900 5400 5150 5 150 172 1x čtvrtletně 2420 2780 2583 2 583 86 V tabulce č. 1 14 jsou ve sloupci Bilanční hodnota uvedeny dvě hodnoty první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod viz tabulka č. 1 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 14. Strana 31, celkem 115