Sklízecí mlátičky v pracovních postupech pro sklizeň. slunečnice a kukuřice

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Sklízecí mlátičky v pracovních postupech pro sklizeň slunečnice a kukuřice Diplomová práce Vedoucí práce: doc.ing. Jan Červinka, CSc Vypracoval: Bc. Josef Báča Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Sklízecí mlátičky v pracovních postupech pro sklizeň slunečnice a kukuřice vypracoval samostatně a použil jen zdroje, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům, byl jí udělen souhlas vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně dne... podpis diplomanta... 2

Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc.Ing. Janu Červinkovi CSc. za vedení a připomínky, dále pak firmě Agroservis Sedláček s.r.o za poskytnuté informace. Dále chci poděkovat za umožnění polnělaboratorního měření zemědělské společnosti Kninice u Boskovic a Aleši Jančovi z Kopidlna. 3

Anotace Diplomová práce se zabývá obecným popisem sklízecí mlátičky a jejich funkce. Dále jsem se zaměřil na speciální adaptéry, používané při sklizni kukuřice a slunečnice. Popisem těchto adaptérů a rozdělením jejich funkčních částí, druhy děličů porostu a způsoby sečení porostu a to jak rotačním nebo lištovým žacím ústrojím. V další části této práce jsem se zaměřil na zjišťování ztrát a zařízení umístěná ve sklízecí mlátičce pro jejich měření při práci stroje. Praktická část se pak věnuje měření ztrát, které vznikají při sklizni klasickým obilním sklízecím ústrojím, které je vybaveno speciálním děliči pro sklizeň slunečnice a porovnáním se ztrátami, které vznikají při sklizni slunečnice speciálním adaptérem Sunmaster. Cílem práce je také zjištění návratnosti investice do nákupu speciálního řádkového adapteru Sunmaster, který se používá pro sklizeň slunečnice. Klíčová slova Sklízecí mlátička, dělič, ztráty, adapter, sklizeň slunečnice, úbor This diploma thesis focuses on a general description of a harvest thresher and its functions. I also dealt with special adaptors used during the harvest of corn and sunflower, their description, classification of their parts and the ways of cutting the harvest rotatory and reaping. In the next part I focused on the losses and parts of the harvest thresher in connection with the measurement during the process of harvesting. The practical part deals with the measurement of losses which appear when a classical corn harvest machine is used that is equipped with special dividers for the harvest of sunflower in comparison with losses that are created when the special adapter Sunmaster is used. This thesis also aims at idetifying the recoverability of the investment in the purchase of a line adapter Sunmaster that is used in the harvest of sunflower. Key words Harvest thresher, divider, losses, adaptor, the harvest of sunflower, flower head 4

Obsah: 1.ÚVOD...7 2. CÍl PRÁCE...9 3. VÝZNAM NASAZENÍ SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK DO SKLIZNĚ...9 3.1. Technické požadavky na sklízecí mlátičky... 10 3.2 Rozdělení sklízecích mlátiček... 11 3.2 Součastné typy sklízecích mlátiček... 13 4. HLAVNÍ ČÁSTI SAMOJÍZDNÉ SKLÍZECÍ MLÁTIČKY...14 4.1 Adaptéry sklízecích mlátiček... 17 4.1.1 Zvedače klásků... 17 4.1.2 Děliče porostu... 18 4.1.3 Přiháněče... 21 5. POUŽÍVANÉ METODY K ZJIŠŤOVÁNÍ ZTRÁT...22 5.1 Mapování výnosů u sklízecích mlátiček... 22 5.2 Metody měření okamžitého výnosu založené na měření objemu... 23 5.2.1 Měření objemu zrna světelným paprskem (systém CEBIS)... 23 5.2.2 Měření objemu zrna pomocí odměrného kola... 23 5.3 Metody měření okamžitého výnosu zrna založené na principu měření hmotnosti... 24 5.3.1 Měření hmotnosti zrna pomocí radiačního čidla... 24 5.3.2 Měření hmotnosti zrna pomocí nárazové desky... 25 5.3.3 Měření hmotnosti zrna pomocí nárazových tyčinek... 25 5.3.4 Měření hmotnosti zrna pomocí nárazové desky a potenciometru... 25 5.3.5 Měření hmotnosti zrna pomocí vážení dopravníku zrna... 26 5.3.6 Měření hmotnosti zrna pomocí kapacitního čidla... 26 5.4 Další systémy měření... 27 6. SKLÍZECÍ MLÁTIČKY PRO SKLIZEŇ KUKUŘICE NA ZRNO...27 6.1 Charakteristika podmínek při sklizni... 27 6.1.1 Agrofyzikální vlastnosti kukuřice... 28 6.2 Stroje a pracovní postupy při sklizni kukuřice... 29 6.2.1 Rozdělení pracovních postupů a operací při sklizni... 29 6.2.2 Stroje a zařízení používané při sklizni... 29 6.3 Sklizňové stroje určené pro sklizeň kukuřice... 30 5

6.4 Konstrukční řešení hlavních strojů pro sklizeň kukuřice na zrno... 31 6.4.1 Adaptéry na odlamování palic... 31 6.5 Teoretický rozbor činnosti mechanismů strojů na sklizeň kukuřice... 34 6.5.1 Děliče a řetězové dopravníky... 34 Z uvedeného teoriteckého rozboru a grafického řešení vyplývá, že pro správnoučinnost dopravních řetězů musí výslednice V r usměrňovat nahoře pohyb ve směru řetězu.... 35 6.5.2 Žací ústrojí... 35 6.5.3 Odlamovací ústrojí... 37 6.5.4Odlisťovací ústrojí... 39 6.5.5 Parametry odlisťovacích válců... 40 7. SKLIZEŇ SLUNEČNICE...42 7.1 Speciální adaptéry pro sklizeň slunečnice... 42 7.2. Popis a konstrukce adaptéru... 42 7.2. Sklizeň adaptérem Sunmaster... 43 7.2.1 Polně laboratorní měření ztrát při sklizni slunečnice... 45 7.2.1.1 Popis a použití adaptérů... 45 7.2.2. Polně laboratorní měření... 46 7.2.3. Měření klasického sklízecího ústrojí, upraveného speciálními děliči porostu.... 46 7.2.4 Měření speciálního adapteru Sunmaster... 50 7.2.5 Výpočet návratnosti investice... 54 7.2.6 Výpočty,nutné pro stanovení návratnosti investice do nákupu speciálního adapteru Sunmaster... 56 7.2.7. Výpočet návratnosti investice:... 57 8. ZÁVĚR...58 9.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...60 10. SEZNAM OBRÁZKŮ...61 6

1.ÚVOD České zemědělství není v posledních letech v zcela dobré kondici, dokonce by se dalo říci že je spíše na ústupu. Tento úpadek je způsoben přetlakem dovozových potravin a komodit pro zpracovatelský a potravinářský průmysl. Tyto komodity jsou často dotovány a tím se stávají takřka produkty, kterým nemůže české zemědělství konkurovat a tím se v České republice snižují stavy drůbeže, prasat a v neposlední řadě i skotu, a proto začíná být přetlak krmného obilí, což nutí zemědělce k omezení jeho pěstování a nahrazení nějakou novou plodinou, která by byla lehce prodejná a také žádána na trhu. V České republice se tudíž začíná zvyšovat osevní plocha určená pro pěstování kukuřice na zrno, ale hlavně slunečnice, která se používá jako zdroj kvalitního oleje. V České republice patří slunečnice mezi nejčastěji pěstované olejniny,řadí se na třetí místo za řepkou olejnou a mákem. K rozšíření pěstování slunečnice u nás,došlo až na počátku devadesátých let dvacátého století. V této době se slunečnice pěstovala na ploše okolo 11 000 hektarů. V průběhu devadesátých let osevní plocha plynule rostla až na 28 000 hektarů. V roce 2007 dosahovala plocha na které se pěstovala slunečnice cca 47 000 hektarů. Od této doby vlivem celosvětové hospodářské krize se její plochy snížily na 24 000 hektarů,avšak v loňském roce se již slunečnice pěstovala na ploše 25 500 hektarech.v roce 2010 se průměrný výnos slunečnice pohyboval kolem 2,4 tun na hektar a celková produkce vypěstované slunečnice byla cca 62 400 tun. Aby bylo pěstování a sklizeň dostatečně efektivní, je zapotřebí používat stroje a adaptéry, které jsou určeny pro pěstování a sklizeň slunečnice. Proto také sklizeň slunečnice patří mezi jednu z nejdůležitějších operací a zvolení nevhodného adaptéru připojeného ke sklízecí mlátičce, může způsobovat značné ztráty a tím i snižování hektarového výnosu. Při sklizni slunečnice a kukuřice, je zapotřebí používat adaptery, ketré jsou určeny přímo pro tyto účely. Na českém trhu se těchto adaptérů objevuje velké množství a výrobci se snaží zajistit kompatibilitu s různými typy sklízecích mlátiček. Také uvádějí že jejich návratnost je překvapivě rychlá a tudíž se množství prodaných adaptérů v České republice zvyšuje. Podle výrobců patří tyto adaptery mezi spolehlivé a bezporuchové stroje a jejich údržba i obsluha je velmi jednoduchá a také připojeni ke sklízecí mlátičce velmi jednoduché a rychlé. 7

V České republice se také zvyšuje prodej adapterů pro sklizeň kukuřice na zrno. Tyto adaptery jsou oproti adapterům na slunečnici složitější, často i vybaveny drtičem pro drcení zbylé hmoty a také velké množství konstrukčních řešení, které se vyskytují na tomto adapteru jsou poměrně náročná na údržbu a seřízení.[13] Tab.č.1: Osevní plochy,hektarové výnosy, a produkce slunečnice v ČR[13] rok osevní plocha (ha) výnos produkce celkem (t.ha -1 ) (tun) 2000 28500 2,22 63228 2001 30757 2,14 65421 2002 28583 1,99 56717 2003 24242 2,25 54581 2004 48705 2,35 114508 2005 39393 2,16 84906 2006 39648 2,39 94820 2007 47068 2,15 100973 2008 24425 2,13 52000 2009 24468 2,49 60933 2010 25621 2,44 62434 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 osevní plocha (ha) produkce celkem (t) Obr.1.: Grafické znázornění vývoje pěstování slunečnice v ČR.[13] 8

2. CÍl PRÁCE Cílem této práce je zjištění ztrát při sklizni slunečnice a zjištění návratnosti investice do pořízení speciálního adapteru pro sklizeň slunečnice. Jedná se o adapter Sunmaster, který dováží a instaluje na sklízecí mlátičky společnost Agroservis Sedláček s.r.o. K porovnání jsem zvolil klasické sklízecí ústrojí pro sklizeň obilovin, upravené pro sklizeň slunečnice. I přes úpravu klasického sklízecího ústrojí dochází k značným ztrátám při sklizni. 3. VÝZNAM NASAZENÍ SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK DO SKLIZNĚ Úkolem sklízecích mlátiček (obr.2) je získat porost ze stanoviště sečením(přímá sklizeň), nebo sbíráním (dělená-dvoufázová sklizeň), hmotu vymlátit (uvolnit zrno), zrno oddělit a vyčistit od ostatních částí rostlin a shromáždit je v zásobníku nebo jinak připravit k odvozu; ostatní zbytky rostlin (slámu, plevy, úhrabky) upravit k dalšímu zpracování, tj. ke sklizni nebo zapravení. Sklízecí mlátičky mají být víceúčelové, mají umožnit různé způsoby sklizně ostatních částí rostlin (např. slámu ukládat na řádek, řezat, drtit) a mají umožnit sklizeň většiny semenných kultur. Sklízecí mlátičky jsou určeny do všech produkčních oblastí ČR, standardní se svahovou dostupností do 8, svahové do 20. [6] Obr.2.: Sklízecí mlátička Claas Lexion 670 9

3.1. Technické požadavky na sklízecí mlátičky Základní agrotechnické požadavky je možné charakterizovat takto: stroje musí umožňovat sklizeň obilnin, kukuřice na zrno, luskovin, olejnin, jetelovin, trav na semeno, popř. dalších zrnin. Stroje musí umožňovat : sečení porostu nebo sběr z řádků, doprava materiálu do mlátícího ústrojí, jeho výmlat, separace jemného a hrubého omlatu, doprava zrna do zásobníku a slámy na řádek nebo drcení a rozptyl slámy po strništi sklízecí mlátičky standardtní i svahové musí mít možnost vybavení různými adaptéry s příslušenstvím: sběrací ústrojí pro dělenou sklizeň, nesený drtič slámy, podvozek na žací stůl apod. Standardní sklízecí mlátičky navíc adaptér pro sklizeň kukuřice na zrno, adaptér ke sklizni slunečnice, adaptér pro přímý sběr fazolí a adaptér pro přímý sběr sóji. sklízecí mlátičky mají tyto prvky automatizace: indikace a signalizace ztrát zrna za vytřasadly a čistidlem, indikace poklesu jmenovitých otáček hlavních hřídelů pracovních ústrojí, počítání hektarů, svahové mlátičky pak automatické vyrovnávání mlátičky v přímém i podélném směru na svazích do 20. Perspektivně by standardní sklízecí mlátičky měly dále mít : automatické navádění stroje na obliní stěnu, automatickou regulaci pojezdové rychlosti podle indikovaných ztrát zrna a podle průchodnosti, automatickou regulaci mlátícího ústrojí, vytřásadel a čistidla. sklízecí mlátičky mají pracovat s vysokou provozní spolehlivostí, musí vyhovovat předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, předpisům o provozu na pozemních komunikacích a obsluhu zajišťovat proškolený pracovník[6] 10

3.2 Rozdělení sklízecích mlátiček Sklízecí mlátičky rozdělujeme nejčastěji podle těchto hledisek: a) podle energentického prostředku jsou: traktorové přívěsné a návěsné s pomocným motorem (pohonu pracovních ústrojí) nebo bez něj (pohon pracovních ústrojí od vývodového hřídele traktoru). b) samojízdné s vlastním motorem pro pojezd i pohon pracovních ústrojí c) podle směru průchodu zpracované plodiny strojem jsou: podélně přímotoké, a to s rozšířeným žacím stolem typ T, kde žací ústrojí je umístěno čelně před mlátičkou a má záběr značně větší než je šířka mlátičky a bez rozšířeného žacího ústrojí, kde žací ústrojí je opět umístěno čelně před mlátičkou a má záběr rovnající se šířce mlátičky. U typu T část posečeného porostu prochází přímo, větší část je dopravována nejprve zprava a zleva do středu žacího stolu, kde mění směr pohybu o 90 a prochází pak spolu s první částí porostu mlátičkou, stejně jako prost u druhého typu ve směru pohybu stroje. - polopřímotoké - typ obrácené L, kde žací ústrojí je umístěno na pravé straně mlátičky. Posečený porost je dopravován nejdříve kolmo na směr jízdy, před mláticím ústrojím se směr změní o 90 a dále porost prochází mlátičkou směrem souhlasným se směrem jízdy stroje. - příčně přímotoké -, kde žací ústrojí je umístěno na pravé straně mlátičky. Porost je dopravován ve směru kolmém na směr jízdy do mlátičky, která je rovněž postavena kolmo na směr jízdy, takže porost nemění směr pohybu. d) podle způsobu získávání obilní nebo semenné hmoty jsou: 11

- žací, které porost přímo sečou žacím ústrojím - sběrací, které porost sbírají z řádků sběracím ústrojím Podle konstrukčního provedení hlavních pracovních ústrojí jsou: - s žacím ústrojím tuhým, kde se výška strniště nastavuje hydraulicky jednočinnými válci, nebo výkyvným, kde žací ústrojí pomocí plazů kopírují povrch pole v podélném nebo podélném nebo příčném směru a výška strniště se nastavuje výškovým přestavením plazů. - s mlátícím ústrojím, a to mlatkovým nebo zubovým, nebo dvěma, když jsou obě mlatková nebo první mlatkové a druhé zubové, nebo axiálním integrovaným (nahrazuje funkci mlátícího ústrojí a vytřásadla, a to s jedním nebo dvěma bubny - s vytřásadlem děleným (třídílným až osmidílným), a to jednoklikovým, kde jsou vytřásadla uložena na hnacím klikovém hřídeli a závěsech, nebo dvouklikovým, kde jsou vytřásadla uložena na dvou klikových hřídelích, neděleným stolovým, a to s výtřasnými hrabicemi nebo bez nich, pásovým dopravníkovým nebo rotačním. - s čistidlem jedním nebo dvěma, a to tlakovým nebo podtlakovým odsávacím, oboje se síty stavitelnými žaluziovými nebo výměnnými s otvory e) podle vybavení na odvod zrna ze zásobníku zrna s nuceným vyprazdňováním nebo s pytlováním zrna - na úpravu slámy s uložením slámy do řádků na strniště nebo se zařízením na rozmetání slámy neupravené či drcené, štípané neseným drtičem. f) hydraulickou soustavou, která zajištuje pohony jednotlivých částí sklízecí mlátičky a také slouží k ovládání pracovních ústrojí, řízení směru jízdy a pohon pojezdových kol g) kabinou, vybavenou větráním či klimatizací, ovládacím zařízením sklízecí mlátičky a počítačem, který analyzuje naměřené hodnoty, např. ztráty, pracovní rychlost apod. 12

h) kontrolním zařízením pro kontrolu automatického vedení sklízecí mlátičky na stěnu porostu, množství obilní hmoty v šikém dopravníku, otáček mlátícího bubnu, výšky vrstvy hrubého omlatu na vytřásadle, ztrát zrna za vytřásadlem a čistidlem, chodu šnekového dopravníku zrna, stavu zrna v zásobníku. [6] 3.2 Součastné typy sklízecích mlátiček V současné době se vyrábějí a používají převážně samojízdné sklízecí mlátičky podélně přímotoké, s rozšířeným žacím ústrojím typu T, s jedním mlatkovým ústrojím centrálně seřiditelným ( méně se dvěma mlátícími ústrojími nebo s axiálním integrovaným mlátícím ústrojím), s vytřásadlem děleným, dvouklikovým, s čistidlem tlakovým a se zásobníkem zrna s nuceným vyprazdňováním. Samojízdné sklízecí mlátičky podélně přímotoké, bez rozšířeného žacího ústrojí se ojediněle vyrábějí jako parcelní sklízecí mlátičky pro šlechtitelské účely. Sklízecí mlátičky polopřímotoké a příčně přímotoké se vyráběly jako traktorové přívěsné nebo návěsné, dnes se již nevyrábějí. [6] Obr.3.: Sklízecí mlátička- s rozšířeným žacím ústrojím ( T typ) 13

4. HLAVNÍ ČÁSTI SAMOJÍZDNÉ SKLÍZECÍ MLÁTIČKY Hlavní částí samojízdné sklízecí mlátičky je vlastní mlátička a sklízecí ústrojí. Základní jednotku tvoří dopravní ústrojí porostu, mlátička, která má mlátící ústrojí, vytřásadlo, čistidlo, dopravníky, zásobník zrna, zařízení k přípravě slámy ke sklizni nebo zaorání, motor, pohony, rám základní jednotky s podvozkem a kabinou. Zařízení k ovládání (řízení, seřizování a osvětlení) sklízecí mlátičky. Příslušenství tvoří podvozky k dopravě některých adaptérů, výměnné děliče, zvedače klásků, výměnná síta, vložky pro výmlat jetele apod. Soustředění ovládacích a řídících prvků do kabiny umožňuje snadnou obsluhu stroje jedním pracovníkem. Mezi hlavní části sklízecí mlátičky patří adaptér, jehož úkolem je posečení a doprava porostu k dopravnímu ustrojí sklízecí mlátičky. Dopravní ústrojí porostu základní jednotky se skládá z komory a šikmého dopravníku. Úplné mlátící ústrojí má nebo nemá vkládací buben, dále má lapač kamenů, zpravidla jedno mlátící ústrojí, skládající se z bubnu a stavitelného koše, a jeden nebo dva odmítací bubny. Vytřásadlo se většinou používá dělené, dvouklikové, čtyřdílné až šestidílné. Čistidlo zpravidla bývá tlakové, skládající se ze stupňovité vynášecí desky, ventilátoru, horního úhrabečného síta s klasovým nástavcem a spodního zrnového síta. [6] Obr.4.: Mlátící a vytřásací ústrojí Dopravník zrna a klásků je obyčejně tvořen velkým (dolním) šnekem, lopatkovým dopravníkem nebo šikmým šnekem a malým (horním) šnekem. Zásobník zrna může být jeden v ose mlátičky za kabinou nad mlátícím ústrojím nebo dva na bocích kabiny, s jedním společným vyprazdňovacím dopravníkem. 14

Vyprazdňovací dopravník, umístěny v dolní části zásobníku, může mít 3 části: vodorovnou, šikmou a sklopnou, nebo dvě části, vodorovnou a šikmou (zároveň sklopnou). Zařízení k přípravě slámy ke sběru tvoří vodící plechy, k zaorání nesený rotační cepový drtič nebo štípač uložený za vytřásadly. K pohonu se používají předlohové hřídele, převody klínovými řemeny, válečkovými řetězy a ozubenými koly. Do převodů jsou vřazeny variátory a pojišťovací spojky. Pohony pojezdů jsou mechanické nebo hydraulické. [6] Obr.5.: Hydraulický pohon-pásové provedení (CLAAS POWER SYSTEMS) Rám základní jednotky je tvořen rámem mlátičky a spočívá na dvounápravovém podvozku. Přední nosná náprava je hnací a zadní náprava je řídící a bývá často také hnací. Zavěšení adaptéru umožňuje podélné nebo podélné i příčné kopírování nerovnosti terénu a výška sečení se seřizuje kopírovacími plazy. Sečený pás porostu je při přímé sklizni od stojícího porostu oddělen děliči a přikloněn přihaněčem k žací liště, tou je porost posečen a za součinnosti přihaněče uložen do žlabu žacího stolu, odkud je levou a pravou šroubovicí průběžného šnekového dopravníku dopravován dostření části žlabu stolu adaptéru na šířku ústí komory šikmého dopravníku. Zde výsuvné prsty šnekového dopravníku mění směr pohybu hmoty o 90 a podávají ji pod šikmý dopravník. Proud hmoty je odebírán a podáván spodní větví šikmého dopravníku po dnu komory k mlátícímu ústrojí. Někdy je před mlátícím ústrojím uložen ještě vkládací buben. Před 15

mlátícím ústrojím je k zachycení kamenů lapač kamenů. V mlátícím ústrojí, mezi lištami bubnu a koše dojde k rozrušení hmoty a uvolnění zrna z klasu k výmlatu. Mlátícím košem propadává část jemného omlatu na stupňovitou vynášecí desku. [6] Z mlátícího ústrojí vychází dále hrubý omlat, jehož proud je zpomalen a usměrněn lopatkami odmítacího bubnu na začátek vytřásadla. Od vstřikování zrna brání clona. Sláma postupuje po vytřásadle ven z mlátičky, zbytek jemného omlatu je proséván roštoým povrchem výtřasek na dno výtřasek, po kterém, jako po spádové desce, postupuje opět na stupňovitou vynášecí desku. Tato deska dopravuje jemný omlat přes koncový prstový rošt, který umožňuje rovnoměrné zatížení horního síta čistidla. Zde se na horním, úhrabečném sítě za pomoci vzduchového proudu, vytvářeného ventilátorem oddělí plevy a úhrabky, které po klasovém nástavci vycházejí ven z mlátičky. Na spodním zrnovém sítě, které je také podfukováno se oddělí delší příměsi nedomlatky, které spolu s propadem kláskovým sítem jsou pomocí dopravníku klásků, složeného z velkého šneku, lopatkového dopravníku a malého šneku, dopraveny přímo do mlátícího ústrojí nebo na odmítací buben, a tím do mlátícího ústrojí. U některých sklízecích mlátiček je lopatkový dopravník kratší a dopravuje nedomlatky do zvláštního domlacecího ústrojí, odkud po uvolnění zrna je materiál dopraven na stupňovitou vynášecí desku nebo přímo na horní síto čistidla. Zrno je dopravníkem zrna tj. velkým šnekem, lopatkovým dopravníkem a malým šnekem dopraveno do zásobníku zrna. Ten se po naplnění vyprazdňuje vyprazdňovacím dopravníkem, tvořeným vodorným a šikmým šnekem do dopravních prostředků. [1], [6] 16

4.1 Adaptéry sklízecích mlátiček Adaptéry sklízecí ústrojí se připojí k základní jednotce. Jsou to: - adaptér (žací ústrojí) pro přímou sklizeň obilnin (s různou šířkou záběru od 4,5 12 m) - adaptér ( bubnové sběrací ústrojí) pro dělenou sklizeň obilnin, jednoduchý nebo dvojitý - adaptér (dopravníkové sběrací ústrojí) pro dělenou sklizeň krátkostébelných a lehce vypadávajících plodin (krátké obilniny, luskoviny, trávy na semeno) jednoduchý nebo dvojitý. - adaptér (odlamující ústrojí palic) ke sklizni kukuřice na zrno - adaptér ke sklizni slunečnice - adaptér ke sklizni fazolí - adapter Stripper - sčesávač klásků - adaptér ke sklizni sóji Adaptér (žací ústrojí) pro přímou sklizeň obilnin se skládá z pasivních děličů, přiháněče s přiháňkami řízeným paralelogramovým ústrojím s výškovým a podélným přestavováním, žací lišty prstové, řídké, jednoproběhové nebo přeběhové, příčného, průběžného šnekového dopravníku s levou a pravou šroubovicí a ve střední části s vkladacími výsuvnými prsty, pohonů a rámu s žacím stolem. Adaptér (sběrací ústrojí) pro dělenou sklizeň se používá buď bubnový s pružnými prsty řízenými vodící dráhou ke sběru nařádkovaných obilnin, nebo dopravníkový ke sběru nařádkovaných krátkostébelných a lehce vypadávajících plodin. [1], [6] 4.1.1 Zvedače klásků Zvedače klásků se používají při sklizni značně polehlých porostů obilnin, luskovin a dalších plodin. Nasazují se podle potřeby na každý třetí až osmý prst žací lišty podle délky porostu. Jejich úkolem je nadzvednout polehlý porost nad linii řezu tak, aby 17

nevznikaly ztráty uříznutím klásku nebo lusku. Podle konstrukčního provedení a principu činnosti jsou zvedače pasivní nebo aktivní. Pasivní zvedače mohou být pevné,. Výkyvné, výkyvné teleskopické. Aktivní jsou řešeny jako válcové sběrací ústrojí. Většinou se používají pasivné pevné zvedače, protože jsou konstrukčně jednoduché, i když proti výkyvným a výkyvným teleskopickým zvedačům hůře kopírují povrch pole pouze vlastní pružností.pevné zvedače se buď nasadí krytem na špičku prstu a přišroubují prodlouženým šroubem, upevňujícím prsty k prstovému nosníku, nebo se nasadí krytem na špičku prstu a pouze zajistí držákem odpruženým pružinou na péru prstu. Špičky a horní ramena zvedačů musí být v jedné rovině ve směru jízdy, špičky musí jít při spuštěném žacím stolu těsně nad zemí. S namotovanými zvedači se jezdí kolmo na polehlý porost. [1], [6] Obr. 6.: Zvedače klásků Pasivní pevné zvedače klásků: a upevnění šroubem, b - upevnění odpruženým držákem: 1- zvedač, 2 kryt, 3 - prst, 4 šroub, 5 prstový nosník, 6 držák, 7- pružina 4.1.2 Děliče porostu Žací ústrojí sklizňových strojů na obilniny je vybaveno děliči, které oddělují pás porostu, jenž je při jízdě stroje sečen, od stojícího porostu v podélném směru. Také stroje pro sklizeň lnu a některých speciálních plodin jsou vybaveny děliči. Podle konstrukčního provedení rozdělujeme děliče sklizňových strojů na obilniny: Pasivní nepohyblivé, které rozdělují porost svým tvarem, polohou a vlivem dopředného pohybu stroje. Tyto se dále dělí na : - krátké špičkové, skládají se ze špičky upevněné na bočnici žacího stolu. Na vnitřní straně mohou být upevněny odkláněcí pruty. Tyto děliče se používají v kratším stojícím porostu. 18

- Dlouhé torpédové, třídílné, které mají nosník děliče upevněn k bočnici žacího stolu. Na nosníku je upevněn střední díl s hrotem, který lze výškově přestavovat a vnější díl společně s vnitřním dílem, které jsou přestavitelné výškově a stranově. Nastavení se provádí podle délky obilí. Obvod děliče ve svislé rovině žací lišty má být dvakrát až třikrát větší než délka sečeného obilí. Tyto děliče pracují velmi dobře ve vysokém a polehlém obilí, neboť velikost jejich obvodu lze měnit a tím přizpůsobit stavu porostu a podmínkám práce. - Obloukové, prutové, které jsou tvořeny prutem, ohnutým do oblouku, upevněným na bočnici žacího stolu. Tyto děliče se používají např. pro luskoviny. [1], [6] Obr.7.: Pasivní děliče Pasivní děliče: a krátký, špičkový dělič, b dlouhý, torpédový dělič, c obloukový, prutový dělič; 1 - špička, 2 - bočnice žacího stolu, 3 - odkláněcí prut, 4 - nosník děliče, 5 - hrot, 6 střední, horní díl, 7 vnější díl, 8 vnitřní díl, 9 oblouk děliče Aktivní pohyblivé, které rozdělují porost nejen svým tvarem a jízdou stroje, ale konají ještě vlastní pohyb, podle kterého jsou: - rotační kotoučové s břitem ozubeným nebo hladkým, s otáčením kotouče vlivem tření o půdu a porost. Břit odřezává pás sečeného porostu od stojícího. Kotouč je uložen kolmo na žací lištu na výkyvném závěsu a do půdy na hloubku 20 30 m je zahlubován tažnou pružinou. Toto zavěšení umožňuje překonání překážek v půde (kamenů) a opětné zahloubení. Tyto děliče se používají při sklizni luskovin. - Rotační kotoučové s noži s nuceným pohonem. Skládají se z kotouče se šesti noži a z pevného nastavitelného protibřitu. Celý dělič je vestavěn do bočnice žacího stolu a odřezává pás sečeného porostu. Tyto děliče se používají např. u adaptérů sklízecích řezaček a sklízecích mlátiček pro sklizeň tenkostébelných a tlustostébelných plodin. - Rotační kuželové se šroubovicí, s nuceným pohonem. Na plášti komolého kuželu, uloženého šikmo ve směru jízdy stroje je vytvořena dopravní šroubovice, která při 19

smyslu otáčení do sklízecího ústrojí má stoupání takové, aby porost byl dopravován proti směru pohybu stroje, proti sklonu kuželu. Tím je sečený pás radiálně odklaňován od stojícího porostu. Tyto děliče se používají např. u obilních žacích řádkovačů. - Přímkové s pohybem vratným, což bývají šikmo nebo kolmo postavené kosy, uložené na přední části žacího stolu, které odřezávají sečený pás od stojícího porostu. Kosy jsou dvě protiběžné, nebo jedna je pevná a druhá pohyblivá se zdvihem strejným jako rozteč nožů. Tyto děliče se používají adaptérů sklízecích strojů na tlustostébelné, propletené porosty kukuřice. [1], [6] Obr.8.: Aktivní děliče Aktivní děliče: a rotační kotoučový s ozubeným břitem, b rotačn,kotoučový s noži, c rotační kuželový se šroubovicí, d přímkový s vratným pohybem kosy. 1 kotouč s ozubeným břitem, 2 závěs, 3 tažná pružina, 4 bočnice žacího stolu, 5 nůž, 6 protibřit, 7 žací lišta, 8 kužel se šroubovicí, 9 protiběžné kosy 20

4.1.3 Přiháněče Účelem přiháněče je oddělit pás porostu napříč jízdy stroje, přihrnout porost k žací liště, při sečení jej přidržet a po posečení uložit na stolové dopravníky, popř. ještě očistit od porostu žací lištu. Přiháněči jsou vybaveny sklizňové stroje na pícniny i obilniny. Podle konstrukčního provedení a působení přiháněk jsou: - s přiháňkami neřízenými pevnými, nepřestavitelnými či přestavitelnými - s přiháňkami řízenými a to řízenými, vedenými paralelogramovým ústrojím nebo vodící dráhou. Přiháněč s přiháňkami neřízenými pevnými se skládá z hřídele, na kterém jsou pevně uloženy náboje s rameny, k nimž jsou radiálně upevněny přiháňky. U některých přiháněčů lze přiháňku za klidu mírně sklonit, v průběhu otáčení však pevná. Při otáčení hřídele koncové body přiháněk vykonávají vzhledem ke stroji relativní pohyb po kružnici. Přiháněč tohoto typu uspokojivě pracuje jen při sklizni stojících porostů. Do polehlého, propleteného porostu nemohou přiháňky vnikat, nadzvedávat jej a přivádět k žací liště, což může vést ke ztrátám neposečením stébel a uříznutím klásků. Takovýto přiháněč nepracuje uspokojivě ani v krátkém porostu. Konce přiháněk se pohybují v relativním pohybu po trajektorii, poměrně vzdálené od žací lišty a nemohou ji tedy čistit od seřezaných krátkých stébel, která mohou spadávat na zem. Dále mezi trajektorií a šnekovým dopravníkem se vytváří prostor, ve kterém se hromadí stébla, což vede k nerovnoměrnému plnění navazujícíhc pracovních ústrojí a např. v mlátícím ústrojí může vznikat větší procento nedomlatků. Tento typ přiháněče se používá u adaptérů na vysokostébelný porost, u n+kterých obilních žacích řádkovačů a u některých zahraničních typů sklízecích mlátiček. Přiháněč s přiháňkami řízenými paralelogramovým ústrojím se skládá z hřídele, na kterém jsou pevně uloženy hlavní kříže, skládající se z nábojů s rameny. Ramena mají na koncích trubková ložiska, ve kterých je otočně uložena trubka přiháňky s pevnými pružnými prsty a upevňovacími raménky, na nichž je přestavitelná laťka přiháňky. Na jedné straně mají trubky přiháněk kliky, na kterých jsou volně nasazena trubková ložiska stavěcího kříže, skládajícího se z kruhové vodící dráhy a ramen s trubkovými ložisky. Kruhová vodící dráha je uložena na kladkách, na dvouramenném tělese výstředníku, upevněném přestavitelně stavěcím šroubem na nosníku přiháněče. [1], [6] 21

5. POUŽÍVANÉ METODY K ZJIŠŤOVÁNÍ ZTRÁT Při sklizni sklízecí mlátičkou, která je vybavena systémem pro zjišťování ztrát, patří informace o ztrátách k těm nejdůležitějším. Způsoby jejich měření se sice liší, ale cílem je okamžité zjištění ztrát. Tyto informace jsou důležité také proto, aby mohla obsluha pohotově reagovat a seřídit sklízecí mlátičku, popřípadě upravit rychlost sklízecí mlátičky, mlátícího a čistícího ústrojí. Jako další zdroj informací se ukázala možnost mapování výnosů při sklizni polních plodin. Asi nejdříve se objevila myšlenka spojit informace o poloze s informacemi o výnosu. Protože tyto informace se sledují zpravidla během sklizně, lze hovořit o informacích o okamžité poloze stroje a okamžitém výnosu sklízené plodiny. Spojením těchto dvou informací a jejich grafickým znázorněním lze získat tzv. výnosovou mapu daného pozemku. [1] Systémy užívané při stanovování výnosu: - GPS systém - měření okamžitého výnosu - měření okamžité vlhkosti - měření náklonu sklízecí mlátičky 5.1 Mapování výnosů u sklízecích mlátiček Jako první se objevila možnost mapování výnosů u sklízecích mlátiček. V současném stádiu vývoje lze konstatovat, že již od roku 1993 jsou zemědělcům komerčně dostupné výnosové monitory, pracující na množství odlišných principů měření okamžitého výnosu. Všechny tyto výnosové monitory jsou však umístěny mezi výstupem vyčištěného zrna z čistidla sklízecí mlátičky a zásobníkem sklízecí mlátičky. Dají se rozdělit do dvou skupin. Jedny měří objem vyčištěného zrna na jeho cestě do sklízecí mlátičky a druhé měří jeho hmotnost.[5] 22

Obr.9.: Čidla umístěna na sklízecí mlátičce 1-čidlo pro měření okamžitého výnosu, 2-čidlo přo měření pojezdové rychlosti, 3-čidlo pro zapínání a vypínání měřícího systému v závislosti na poloze žacího válu, 4-palubní počítač, 5-čidlo pro měření okamžité vlhkosti zrna, 6-čidlo pro měření náklonu sklízecí mlátiče korekci údajů z výnosového čidla 5.2 Metody měření okamžitého výnosu založené na měření objemu 5.2.1 Měření objemu zrna světelným paprskem (systém CEBIS) Tento sytém měří objem zrna transportovaného do zásobníku na každé lopatce dopravníku zrna. Měřící čidlo sestává ze dvou částí. První z nich je žárovka, vysílající světelný paprsek a druhou je jeho detektor. Žárovka je umístěna na jednu stranu dopravníku zrna a detektor na jeho druhou stranu proti žárovce. Jestliže je lopatka prázdná, vysílá toto čidlo konstantní signál vyšší hodnoty, protože paprsek světla není na své cestě přerušován. Jestliže je na lopatkách dopravníku zrno, začíná senzor vysílat místo konstantního signálu pulsy, protože světelný paprsek je přerušován vrstvou zrna nahromaděnou na každé lopatce. Když se změří doba, po kterou je čidlem vysílán oslabený signál, je možno určit objem zrna. Jestliže se toto měření doplní o údaje o vlhkosti sklizeného zrna, lze zjistit výnos zrna s dobrou přesností. Popsaný systém měření používá např. firma RDS u systému Ceres. [5] 5.2.2 Měření objemu zrna pomocí odměrného kola Firma Claas (a jiné) experimentovala se systémem založeným na činnosti lopatkového odměrného kola umístěného za dopravníkem zrna. Zrno musí projít při cestě do 23

zásobníku přes odměrné lopatkové kolo. To je vybaveno senzorem, který měří jeho rychlost otáčení. Nad odměrným kolem je umístěn další senzor, který hlídá hladinu zrna, plnícího jednotlivé prostory mezi lopatkami kola. Jakmile se prostor mezi lopatkami naplní, dovolí otočení kola a plnění dalšího prostoru. Protože objem prostoru mezi lopatkami je známý, lze z otáček kola a objemu tohoto prostoru vypočítat objemovou průchodnost zrna. To opět ve spojení se senzorem okamžité vlhkosti zrna dovoluje určit jeho okamžitý výnos. [5] Obr. 10 Základní čidla pro určování okamžitého objemu sklízeného materiálu a-čidlo pracující na principu světelného paprsku, b-čidlo s lopatkovým odměrným kolem, 1-dopravník zrna, 2-světelný paprsek, 3-čidlo hladiny zrna, 4-odměrné kolo, 5-šnekový dopravník 5.3 Metody měření okamžitého výnosu zrna založené na principu měření hmotnosti 5.3.1 Měření hmotnosti zrna pomocí radiačního čidla Firma Massey Ferguson vyvíjí a používá od roku 1993 radiační detektor na měření množství zrna, které jím prochází. Snímač je umístěn na výstupu dopravníku vyčištěného zrna do zásobníku. Zdroj radiačního záření je umístěn přesně pod výpadem zrna. Radiační čidlo umístěné nad výstupem zrna proti zdroji radiačního záření měří množství radiačního záření, které na něj dopadá. Zrno, které prochází přes toto záření pohlcuje určité jeho množství. Množství radiace, které dojde až k radiačnímu čidlu je nepřímo úměrné množství zrna, které prochází tímto prostorem. Jestliže se takto změřené množství doplní o údaje o vlhkosti od vlhkostního čidla, lze určit výnos zrna. [5] 24

5.3.2 Měření hmotnosti zrna pomocí nárazové desky Firma Case IH nebo firma AG Leader (a další) používají přibližně stejný systém měření okamžitého výnosu, založený na činnosti nárazové desky. Tou se měří hmotnost zrna, vycházejícího z dopravníku zrna. Zrno odhazované lopatkami dopravníku zrna naráží na zakřivenou desku. Sílu, kterou zrno nárazem na desku vyvíjí lze převodníkem převést na napěťový signál. Tato síla je úměrná hmotnosti zrna, narážejícího na desku. Měření hmotnostního toku zrna je také doplňováno údaje o jeho vlhkosti, na základě těchto údajů je určován výnos. [5] 5.3.3 Měření hmotnosti zrna pomocí nárazových tyčinek Na předchozím principu pracuje také čidlo s nárazovou tyčinkou. Jeho konstrukce je však značně odlišná. Místo nárazové desky jsou do proudu sklízeného zrna vloženy měřící tyčinky. Ty jsou opět spojeny s převodníkem, který převádí údaje z čidla na napěťový signál. Jak zrno prochází přes tyto měřící tyčinky, vyvíjí na ně určitou sílu. Tato síla je měněna v převodníku na napěťový signál. Jak zrno prochází přes tyto měřící tyčinky, vyvíjí na ně určitou sílu. Tato síla je měněna v převodníku na elektrický signál. Jako u ostatních systémů lze údaje o takto změřené síle kombinovat s údaji o okamžité vlhkosti zrna a tak určit výnos. [5] 5.3.4 Měření hmotnosti zrna pomocí nárazové desky a potenciometru Nárazové desky umístěné tak, aby do ní naráželo zrno u výstupu ze zrnového dopravníku používá také firma John Deere a u systému GreenStar. Převod síly vyvolané zrrnem jeho nárazem na nárazovou desku je však řešen naprosto odlišně. Ke snímači síly zde slouží potenciometr. Ten mění napětí podle toho, jak velkou silou působí na nárazovou desku. Jestliže jsou signály od tohoto čidla doplněny signály o okamžité vlhkosti zrna lze určit jeho výnos. [5] 25

Obr.11.: Nejpoužívanější čidla pro určování hmotnosti sklízeného zrna a-radiální, b-nárazové s tyčinkami, c-s nárazovou deskou, d-s s nárazovou deskou a potenciometrem, 1- dopravník zrna, 2-detektor záření, 3-zdroj záření, 4- převodník, 5-měřící tyčinky, 6-směrovací deska, 8- nárazová deska, 9-nárazová deska s potenciometrem 5.3.5 Měření hmotnosti zrna pomocí vážení dopravníku zrna K měření hmotnosti zrna lze použít rovněž systém, založený na průběžném vážení vodorovné větve dopravníku zrna. Protože u moderních sklízecích mlátiček by bylo nutné dpravník zrna za tímto účelem upravovat, není v praxi tento systém rozšířen. [5] 5.3.6 Měření hmotnosti zrna pomocí kapacitního čidla Princip práce kapacitního čidla je dán skutečností, že dielektrická konstanta suchého vzduchu a určitého materiálu se zvyšuje se zvyšujícím se množstvím materiálu mezi deskami kondenzátoru. Z tohoto důvodu lze prostřednictvím měření změny kapacity kondenzátoru určit množství materiálu mezi jeho deskami. Jako nevýhodu tohoto systému však lze uvést, že podstatný vliv na měření má vlhkost procházejícího 26

materiálu a jeho rozložení mezi deskami kondenzátoru. Vliv vlhkosti lze korigovat použitím vlhkostního čidla a vliv rozdělení materiálu pomocí měření kapacity kondenzátoru čidlem měřícím při dvou frekvencích ve dvou sekcích. V praxi však tento systém rovněž není rozšířen. [5] 5.4 Další systémy měření Pro měření okamžitého výnosu zrna byly vyvinuty i další systémy (např. rentgenový), ovšem v praxi se rovněž nerozšířily. Obecně se uvádí, že přesnější je měřit hmotnost zrna než jeho objem. Nicméně chyby obou principů měření nejsou natolik rozdílné, aby v praxi hrály rozhodující roli. Existuje mnohem více faktorů, které určování okamžitého výnosu mohlo ovlivnit podstatněji, např. velikost sklízeného pozemku (u pozemků s výměrou pod 2 ha může chyba v určení výnosu dosahovat až 25 %), nedodržování stálé šířky záběru žacího válu při sklizni (10 %), prudká změna pojezdové rychlosti při sklizni, svah sklizeného pozemku atd. [5] 6. SKLÍZECÍ MLÁTIČKY PRO SKLIZEŇ KUKUŘICE NA ZRNO Kukuřici na zrno sklízíme na osivo a pro krmné účely. Podle toho rozlišujeme i způsoby sklizně. Kukuřice na zrno se v ČR pěstuje na ploše asi 100 000 ha, z toho asi na 10 000 ha se pěstuje osivo. Ostatní produkce zrna se používá pro krmné účely (asi 70 %) a průmyslové účely. Plochy, na kterých se pěstuje kukuřice, se soustřeďují především v Jihomoravském kraji. [1] 6.1 Charakteristika podmínek při sklizni 27

Sklizeň kukuřice začíná v polovině září a při zhoršených klimatických podmínkách končí někdy až v listopadu (zvýšená vlhkost půdy a rostlin, ranní mrazíky apod.). V letech s nepříznivým vegetačním obdobím dochází k nedostatečnému dozrávání zrna v klasech. Vlhkost sklízeného zrna bývá v našich podmínkách 25 až 35 % (někdy až 40 %), takže je ho třeba dosoušet nebo jinak konzervovat. [1] Obr.12.: Sklizeň kukuřice 6.1.1 Agrofyzikální vlastnosti kukuřice Kukukřice se pěstuje jako okopanina v širokých řádcích u nás 0,7 m (0,6 ; 0,8 m). Počet jedinců na 1 ha je 50 000 až 70 000 (80 000). Výnos zrna bývá 4 až 12 t.ha -1 a výnos kukuřičné slámy bývá o něco vyšší. Aby se získalo kvalitní zrno, má se sklizeň uskutečnit v plné zralosti. Svými rozměry se kukuřice velmi odlišuje od ostatních obilnin. Porost kukuřice je charakteristický podle jednotlivých hybridů. Výška rostlin dosahuje 1,5 až 3 m, průměr stébla u kořene 20 až 60 mm. Na stéble jsou 2 až 3 palice hmotnosti 50 až 400 g, délky 80 až 350 mm a průměru 40 až 60 mm. Výška nasazení palic od země je 300 až 1 000 mm. Těžiště stébla je obvykle ve výšce 0,6 až 0,8 m od země. Palice se působením chorob a škůdců, počasí, ale i přezrání často ohýbají až o 180, což bývá příčinouý jejich odlamování při 28

sklizni. Pro kvalitní práci strojů jsou výhodnější středně vysoké a nižší rostliny s palicemi nasazenými v dostatečné výšce. Palice při dozrávání neklesají a neodlamují se od stonku (stébla). [4] 6.2 Stroje a pracovní postupy při sklizni kukuřice Účelem pracovních postupů při sklizni kukuřice na zrno je sklidit zrno a drť z vřeten, zrn, listenů, popřípadě i listů (LKS CCM), a sklidit slámu nebo ji připravit k zaorání. Sklizeň se musí uskutečnit v agrotechnickém termínu při minimálních ztrátách, minimálním poškození zrna a minimální potřebě lidské práce, energie a nákladů. Zrno nebo drť se musejí ošetřit a uskladnit, sláma silážovat nebo zaorat. Pracovní postupy a stroje jsou určeny tím, pro jaký účel kukuřici sklízíme, nebo tím, jaký výsledný produkt při sklizni chceme získat (siláž, drť, zrno apod.). [1] 6.2.1 Rozdělení pracovních postupů a operací při sklizni Základní pracovní postupy při sklizni kukuřice jsou: - odlamování palic - odlisťování palic - výmlat palic - výmlat a drcení palic (CCM) - řezání a drcení palic (LKS) - sušení konzervování zrna, palic a drtě - řezání drcení slámy (v zeleném stavu nebo po sklizni palic) [1] 6.2.2 Stroje a zařízení používané při sklizni 29

Linky na sklizeň kukuřice tvoří mobilní a stacionární stroje. Mobilní částí linky je dvouřádkový až osmiřádkový stroj, který určuje další použití sklizeného produktu (zrno, palice nebo drť). Může to být: - upravená sklízecí mlátička s adaptérem na odlamování palic. Úprava sklízecí mlátičky záleží na tom, jestliže sklízíme zrno nebo drť (CCM). - řezačka se širokozáběrovým žacím nebo řádkovacím adaptérem pro sklizeň kukuřice na siláž (výjimečně) nebo s adaptérem na odlamování palic. Řezací buben je bez úpravy nebo s úpravou, aby se získala různě rozdrcená (LKS) - sklízeč kukuřice, který odlamuje palice určené pro osivo a krmné účely. Dále může odlamovat a mlátit palice na zrno. Podle zpracování palic může pracovat jako odlamovač, žací odlamovač, odlamovací odlisťovač, žací odlisťovač, žací odlamovací mlátička. - Stacionární část linky tvoří stacionární odlisťovač. Odlistěné palice se suší v atmosférických sušárnách nebo na roštových podlahách, pod kterými proudí studený nebo ohřátý vzduch. V komorových sušárnách se suší palice jen teplým nebo horkým vzduchem (zrno na krmení). Vysušené palice se mlátí na vylušťovači kukuřice. Vymlácené zrno se čistí a třídí na předčističkách a čističkách. Zrno se skladuje v sýpkách nebo v obilních silech, palice se skladují dočasně v atmosférických sušárnách. [1] 6.3 Sklizňové stroje určené pro sklizeň kukuřice Všechny sklizňové stroje mají v podstatě stejný dvouřádkový až osmiřádkový odlamovací stůl s děliči, usměrňovači, odlamovacím ústrojím a dopravníky palic. Většinou mají zařízení na drcení stébel. Obilní sklízecí mlátička má jako adaptér čtyřřádkový až osmiřádkový odlamovací stůl (podle výkonnosti mláticího ústrojí) a upravenou mlátičku. Adaptér se montuje na sklízecí mlátičku místo adaptéru pro sklizeň obilí. Odlamovací ústrojí odlamuje palice a řetězovými dopravníky je dopravuje do průběžného dopravníku, který je usměrňuje k šikmému dopravníku. Sláma se buď drtí cepovým drtičem, který bývá součástí adaptéru, nebo se nechává na poli. Palice se dopravují do mlátícího ústrojí, z kterého vymlácené zrno vypadává přes koš na čistidlo a část zrna spolu s odzrněnými a částečně rozdrcenými vřeteny a listeny postupuje na vytřásadlo. 30

Tam se separuje a odvádí na čistidlo. Vřetena a listy vypadávají z mlátičky ven. Zrno kukuřice se čistí jako zrno obilnin. Speciální sklízeče kukuřice, určené pro sklizeň na zrno, mohou být návěsné dvouřádkové nebo samojízdné čtyřřádkové až šestiřádkové. Návěsné dvouřádkové sklízeče odlamují palice, odlisťují je a dopravují do dopravních prostčedků. Stébla nechávají na poli a potom se podle potřeby drtí. Když má zrno vlhkost nižší než 20 %, může se mlátit; listeny i vřetena padají na pole. Samojízdné čtyřřádkové sklízeče pracují na stejném principu jako dvouřádkové, většinou však mívají zásobník na odlistěné palice. Sklízeče na sklizeň celé hmoty odlamují palice a odlisťují je, popřípadě je mohou i vymlátit. Palice nebo zrno dopravují do přívěsného dopravního prostředku. Při odlisťování listeny obyčejně padají na pole. Sláma se odřezává rotačním žacím ústrojím, dopravuje se do bubnové řezačky a z ní po pořezání do vedle jedoucího dopravního prostředku. Procento odlistění palic bývá podle vlastnosti porostů značně rozdílné (40 až 85 %), a proto je třeba palice ještě doodlisťovat, což se dělá odlisťovači. [1] 6.4 Konstrukční řešení hlavních strojů pro sklizeň kukuřice na zrno 6.4.1 Adaptéry na odlamování palic Adaptéry pro odlamování palic používané u obilních sklízecích mlátiček, sklízecích řezaček a speciálních sklízečů kukuřice pracují na stejném principu. Proto konstrukční řešení těchto adaptérů ja shodné, proto se od sebe liší pouze provedením, počtem sekcí a pro jaký základní stroj jsou určeny. 31

Obr.13.: Adaptér na odlamování palic kukuřice 1-dělič, 2-unašecí řetězy, 3-usměrňovací kužel, 4-odlamovací válec, 5-protibřit, 6-kryt, 7-průběžný šnek, 8- přední předlohový hřídel adaptéru, 9-šikmý dopravník Adaptér je poháněn od předlohového hřídele sklízecí mlátičky pro pohon mechanismu žacího stolu na obilniny. Předlohou adaptéru se přenáší kroutící moment na příčný šnekový dopravník a rozvodovým hřídelem s kuželovými i řetězovými převody na mechanismy pracovních jednotek. Od předlohy adaptéru se pohání i zařízení na sklizeň slámy (tj. žací i dopravní ústrojí), je-li jím adaptér vybaven. Adaptér je v pracovní poloze při menším záběru i v přepravní poloze čelně připojen a nesen na komoře šikmého dopravníku sklízecí mlátičky. Adaptér se připojuje na komoru šikmého dopravníku, stejně jako žací stůl obilní sklízecí mlátičky. Široké adaptéry se přepravují na samostatném podvozku. Pasivní děliče rozdělují porost kukuřice, zdvíhají polehlá stébla a usměrňují je k unášecím řetězům. Současně s unášecímí řetězy začínají na stébla působit usměrňovací kužely. Řetězy a kužely usměrní stéblo mezi dva proti sobě se otáčející odlamovací válce, které rotačním pohyben táhnou stéblo s palicemi směrem dolů. Palice narážejí na listy, jejichž rozestup můžeme měnit podle průměru palic. Palice neprojdou mezerou, odlomí se a s pomocí prstu unášecího řetězu se dopravují do průběžného šnekového dopravníku a dále do šikmého dopravníku. Ve spodní části pod usměrňovacímí kužely a odlamovacími válci jsou protibřity, jejichž úlohou je zabránit namotávání stébel, plevelů a jejich částí na kužely a odlamovací válce. Vzdálenost mezi válci a protibřity je stavitelná. Děliče jsou vnitřní a boční. Boční děliče jsou podobné jako dlouhé děliče při práci s obilninami. Vnitřní děliče jsou z plechu, tvarované do jehlanu, vpředu s pevným hrotem. Jsou uchyceny na čepech tak, aby se mohla nastavovat různá výška kopírování 32

pole. Při sklizni nízkých a polehlých porostů se děliče nastavují na nejmenší výšku nad povrchem pole. Každá jednotka má dva řetězové dopravníky s prstovými výstupky k dopravě odlomených palic. Spolu s usměrňovacími válci usměrní rostliny. Odlamovací ústrojí tvoří válce, jejichž povrch je tvarovaný. Lepší kvality práce (méně poškozených a vymlácených zrn) se dosahuje při úpravě, kdy druhý pracovní prvek, nejčastěji dvě lišty, vytvářejí protahovací mezeru a zároveň oporu pro palice. Válce jsou obyčejně tvarované do hvězdice, jejichž výstupky zapadají do vybrání sousedního válce, čímž se dosahuje důkladného stlačení stébla a jeho vtažení. Jednu z lišt může obsluha ze svého místa posouvat do stran a tím měnit základní mezeru podle průměru palic. U některých konstrukcí musí obsluha měnit mezeru přímo na odlamovacím ústrojí. Při práci je třeba dodržovat pracovní rychlost, při které je zabezpečen plynulý posun odlomených palic. Ztráty palic odlomením nebo vypadnutím nemají být větší než 10 % a poškození zrna nemá být větší než 2 %. [1], [6] Obr.14 Adapter na kukuřici 33

6.5 Teoretický rozbor činnosti mechanismů strojů na sklizeň kukuřice 6.5.1 Děliče a řetězové dopravníky Děliče a řetězové dopravníky umožňují plynulý průchod stébel a palic, podobně jako odlamovací, žací a řezací ústrojí stébla zachycují a zpracovávají. Děliče a řetězové dopravníky přivádějí a usměrňují odkloněná stébla, která nerostou přesně v ose řádků k odlamovacímu ústrojí. Děliče jsou pasivní, proudnicového tvaru, vyrobené z ocelového plechu. Řetězové dopravníky jsou válečkové řetězy, doplněné prsty. Určité předpětí válečkového řetězu umožňuje pružina u přední, posuvně uložené kladky. Délku děličů a řetězových dopravníků lze rozdělit na 3 části: usměrňovací, protahovací a dopravní. V usměrňovací části dochází pomocí děliče ke zdvíhání a zúžení vychýlených stébel. Usměrnění dokončí zaoblené odlamovací lišty s prsty řetězového dopravníku a usměrňovacími kužely, které navádějí stonky mezi válce. Tato část je nejdelší a musí umožňovat plynulý posun stébel po pracovní hraně děliče. V protahovací části děličů, tj. po zavedení stébla mezi válce, dochází ke skládání pojezdové rychlosti stroje a obvodové rychlosti válců. Vlivem vysoké rychlosti se stéblo pohybuje po děliči směrem dolů pod adaptér, přitom nastává odlamování palic od stébel. Tato část závisí na délce odlamovacích válců a pohybuje se od 200 do 600 mm. V dopravní části je stéblo protahováno směrem k zemi bez pomoci válců jen složkou pojezdové rychlosti stroje nebo následujícím dopravníkem stébel. Odlomené palice jsou dopravovány prsty řetězového dopravníku po povrchu odlamovacích lišt k průběžnému dopravníku. U odlamovacích válců, pokud jsou v jedné rovině, zabezpečují dopravu palic přímo tyto odlamovací válce. Pokud jsou válce proti sobě výškově posunuté, odlomené palice zpravidla napadají do šnekového dopravníku, který je umístěn na boční straně níže položeného válce. [1] [6] 34

Obr.15 Dělič porostu a-pracovní povrch děliče, b- rychlostní poměry unášecího prstu řetězového dopravníku: a-usměrňovací část děliče, b-protahovací část, c-dopravní část; 1-hrot děliče, 2-odlamovací lišty, 3-unášecí prst řetězového dopravníku, 4-příčný šnekový dopravník Minimální rychlost vytrhávání stéhel bude při k=1, při k<1 nebo k>1 je rychlost vytrhávání větší oproti minimální hodnotě, toto vytrhávání zvyšuje stráty výkonu a zhoršuje práci podávacích řetězů Rychlost dopravních řetězů (v r ) můžeme určit z následující závislosti: [3] vs vr = k cos β [m.s -1 ] v k = v r s cos β kde: v s rychlost stroje [m.s -1 ] β - úhel skonu řetězů k horizontální rovině [ ] k koeficient převýšení rychlosti podávacích řetězů nad v s. Z uvedeného teoriteckého rozboru a grafického řešení vyplývá, že pro správnoučinnost dopravních řetězů musí výslednice V r usměrňovat nahoře pohyb ve směru řetězu. 6.5.2 Žací ústrojí Žací ústrojí odlamovacích adaptérů a některých novějších sklízečů seče stébla až po odlomení palic, při protahování stébel. Některé speciální sklízeče s usměrňovacími a 35