Plán péče o přírodní památku INSEL na období 2012-2021
Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Celkové uznatelné náklady na akci činí 49 154 496,80 Kč, z toho příspěvek z fondu EU činí 41 781 322,28 Kč a příspěvek SFŽP ČR 7 373 174,52 Kč. Datum zahájení realizace projektu. 1. 6. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2013 Řídící orgán: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zprostředkující subjekt: STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Příjemce dotace: ZLÍNSKÝ KRAJ 1
Zadavatel: Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ 791 90 právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: 70891320 DIČ: CZ 70891320 Zpracovatel: Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno IČ: 70450641 DIČ: CZ 6802031401 2
Obsah 1. Základní údaje o evropsky významné lokalitě... 4 1.1 Základní identifikační údaje... 4 1.2 Údaje o lokalizaci území... 4 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 5 1.4 Výměra území... 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 7 1.6 Kategorie IUCN... 7 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 7 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 7 1.7.2 Předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 7 1.7.3 Obecný popis druhu tvořícího předmět ochrany... 7 1.8 Cíl ochrany ZCHÚ... 8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 8 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 9 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch... 10 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích... 10 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích... 10 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 10 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 11 3. Plán zásahů a opatření... 11 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 11 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 11 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 12 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 13 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 13 4. Závěrečné údaje... 14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 14 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 14 4.3 Seznam používaných zkratek... 14 Přílohy... 15 T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 17 Mapy: M2a Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a OP M2b - Mapa dřívějších pozemkových evidencí (pozemkového katastru) se zákresem ZCHÚ a OP 3
1. Základní údaje o evropsky významné lokalitě 1.1 Základní identifikační údaje Název ZCHÚ: Kategorie ochrany: Insel přírodní památka 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Nedakonice Nedakonice M1: Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ 4
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Nedakonice (702145) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle PK (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2912/3 289/2 Ostatní plocha Jiná plocha 1 28 220 1 625 1993/74 Vodní plocha Vodní nádrž přírodní 84 3 732* 2 016 1993/117 1993/75 Ostatní plocha Jiná plocha 118 408 281 1993/117 1993/76 Ostatní plocha Jiná plocha 303 363 342 1993/117 1993/77 Ostatní plocha Jiná plocha 1154 311 311 1993/117 1993/78 Ostatní plocha Jiná plocha 637 294 294 1993/117 1993/79 Ostatní plocha Jiná plocha 241 559 559 1993/117 1993/80 Ostatní plocha Jiná plocha 925 193 193 1993/117 1993/81 Ostatní plocha Jiná plocha 229 410 410 1993/117 1993/82 Ostatní plocha Jiná plocha 1381 193 97 554/1 2298 Orná půda 229 147 7 554/1 2299 Orná půda 229 264 9 2911 2911 Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo umělé 1 15 176 3495 Celkem 9 639 Poznámka: *) výměra parcely zjištěna z evidence katastru nemovitostí Ochranné pásmo Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle PK (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2912/3 289/2 Ostatní plocha Jiná plocha 1 28 220 535 1993/74 Vodní plocha Vodní nádrž přírodní 84 3 732* 1 067 1993/73 1993/73 Ostatní plocha Jiná plocha 79 1 749 1 224 1993/117 1993/82 Ostatní plocha Jiná plocha 1381 193 78 1993/117 1993/83 Ostatní plocha Jiná plocha 972 197 210** 2911 2911 Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo umělé 1 15 176 2 204 Celkem 5 318 Poznámka: *) výměra parcely zjištěna z evidence katastru nemovitostí **) nesouhlasí výměra parcely zjištěná v GIS s údaji v pozemkovém katastru (jedná se o část parcely) 5
1.4 Výměra území Druh pozemku lesní pozemky 0 ZCHÚ plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 0,5716 zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 0 orná půda 0,0047 ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 0,2314 vodní tok 0,3402 ostatní zemědělské 0 pozemky ostatní plochy 0,3876 neplodná půda 0 zastavěné 0 plochy a nádvoří plocha celkem 0,9639 ostatní způsoby využití 0,3876 6
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: ne ne CHOPAV Kvartér řeky Moravy (Nařízení vlády č.85/1981 Sb.) Natura 2000 evropsky významná lokalita Insel (CZ0723012) ptačí oblast: ne Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území viz výše 1.6 Kategorie IUCN III přírodní památka V případě hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus), která je předmětem ochrany EVL/ZCHÚ, se jedná o málo dotčený druh (LC) 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v ZCHÚ je hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) 1.7.2 Předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. evropsky významné druhy název druhu hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 1 ex. průzkum 2010 stupeň ohrožení C3 popis biotopu druhu odstavené rameno řeky Moravy M56 1.7.3 Obecný popis druhu tvořícího předmět ochrany Kategorie zákonné ochrany: ne Červený seznam ČR: ohrožený Ekologie a biologie: Hořavka duhová obývá stojaté či pomalu proudící vody nižších poloh (rybníky, ramena toků, kanály aj.), v zimě se zde přesouvá do proudných úseků. Zdržuje se v hejnech a jako potrava jí slouží řasy, rozsivky a rostlinný detrit. Vzhledem k způsobu rozmnožování se jedná o ostrakofilní druh, který ke svému rozmnožování potřebuje přítomnost velkých vodních mlžů, a to zejména velevrubů (g. Unio) nebo škeblí (g. Anodonta), kerým klade jikry do žaberní dutiny v období od dubna do června, výjimečně až do srpna. Z jiker se v mlži vykulí plůdek, který se zde chráněn ještě po nějakou dobu vyvíjí, než je mlžem vypuzen do volného prostředí. 7
Celkové rozšíření: Hořavka duhová se vyskytuje v širokém areálu od Francie až po Dálný východ, v Evropě schází na většině ostrovů a poloostrovů. Rozšíření v ČR: Vyskytuje se ve všech hlavních povodích, ale nikde ne masově. Ohrožení: Vzhledem k úzké vazbě na vodní mlže je ohrožována jak ztrátou možnosti tření při úbytku hostitelů, tak devastací vodního prostředí, znečištěním, zazemňováním tůní, intenzivním rybníkářstvím i rybářstvím, predačním i konkurenčním tlakem (zejména tam, kde nemá dostatek vhodných úkrytů), sezónním vznikem kyslíkového deficitu (vysychání nebo promrzání tůní) a pod. 1.8 Cíl ochrany ZCHÚ Základním cílem je udržení výskytu lokální populace hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus), s čímž nezbytně souvisí i zabezpečení podmínek pro výskyt sladkovodních mlžů. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází v Dolnomoravském úvalu, cca 1 km od obce Nedakonice, na pravém břehu řeky Moravy. Jedná se o při regulaci odstavené rameno řeky Moravy M56, které nyní leží nedaleko uměle prodlouženého přítoku Moravy Dlouhé řeky. Geologie: Podklad je tvořen fluviálními písčitohlinitými až písčitými sedimenty, na nichž leží 2 5 m mocné nivní hlíny. Ve vlastním rameni se nachází organické sedimenty. Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Dolnomoravský úval, podcelku Dyjsko-moravská niva. Jedná se o akumulační rovinu podél řek Moravy a Dyje, tvořenou čtvrtohorními usazeninami. Charakteristický je výskyt četných meandrů a mrtvých ramen. Uprostřed vystupují nízké terasy převáté v přesypy (tzv. hrůdy). Reliéf: Území je rovinaté, nadmořská výška je 170 m n. m., řeka Morava zde vytváří širokou nivu a četné meandry v minulosti umožnily vznik slepých ramen. Pedologie: V půdním pokryvu převažuje fluvizem glejová na bezkarbonátových sedimentech, v depresích nivy a mrtvých zazemněných ramenech jsou typické gleje a hnilokaly. Podnebí: Zájmové území se nachází v teplé oblasti T4, přičemž srážky jsou vlivem blízkosti návětrného svahu Karpat na úrovni cca 600 mm ročně a teploty průměrně 9 C. Klima nic je charakteristické slabými přízemními teplotními inverzemi. Základní složkou území je vodní prostředí (odstavené rameno Moravy), ke kterému se přimykají plochy se značně redukovanými břehovými porosty. Na břehu se také nachází objekty patřící rybářskému svazu. 8
V rámci inventarizačního průzkumu ani při terénní pochůzce nebyl zaznamenán žádny zvláště chráněný druh. Lze předpokládat, že alespoň sezónně se může nějaký ZCHD objevit (především ptáci a bezobratlí). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody V minulosti zde proběhlo několik mapování zejména botanických a hydrobiologických (polovina 90. let), další aktivity nejsou známy. Vzhledem k výskytu hořavky duhové byla lokalita zařazena do soustavy Natura 2000. Během inventarizačního průzkumu byl zjištěn výskyt nepůvodní střevličky východní (Pseudorasbora parva). Početnost střevličky je možné odhadnout v řádech 10 000 ks (Rejl, 2011). b) zemědělské hospodaření Nepřichází v úvahu. c) myslivost Bližší informace o provozování myslivosti nejsou známy, lokalita je součástí myslivecké honitby, avšak bez zvláštního využití. d) rybářství Lokalita je obhospodařována Moravským rybářským svazem, místní organizací Nedakonice. Odstavené rameno Insel spadá do rybářského revíru Buchlovický potok 1 mimopstruhová voda a jeho výměra činí 0,45 ha. Využívání je vysoce intenzivní, o čemž svědčí velmi proředěný břehový porost omezený pouze na stromové a místy keřové patro s množstvím míst pro rybaření, téměř úplná absence litorálního pásma a řada drobných objektů na břehu využívaných rybáři. e) rekreace a sport Plocha je využívána pro sportovní rybolov a s ním spojenou krátkodobou rekreaci místních rybářů. f) jiné způsoby využívání Není známo. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Nedakonice byl přijat obecně závaznou vyhláškou č. 1/2000 s účinností od 7. 4. 2000. 9
2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Insel Číslo hydrologického pořadí 4-13-02-023/0 Úsek dotčený ochranou (řkm od do) Charakter toku Původně rameno Moravy, dnes charakter rybníku Příčné objekty na toku - Manipulační řád ---- Správce toku Povodí Moravy Správce rybářského revíru MRS MO Nedakonice Rybářský revír Buchlovický potok 1 Zarybňovací plán neznámý A vodní plocha Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Jako nelesní pozemky jsou pro účely tohoto plánu péče počítány břehové porosty. Jedná se o úzký pruh souše šíře do 3 m lemující vodní plochu. Vzhledem k aktuálnímu nesouladu v katastru nemovitostí bude přesné vymezení ZCHÚ provedeno až geodetickým vyměřením dle reálného stavu. I proto není přiložena samostatná mapa se zákresem dílčích ploch. B břehový porost Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup O lokalitu nebylo doposud z hlediska ochrany přírody pečováno, tento plán péče je první, který bude pro toto území zpracován. Současný stav populace hořavky duhové je velmi neuspokojivý, příčin lze najít hned několik. Za prvé je to způsobené velmi intenzivním rybářským hospodařením, při kterém dochází k zarybňování této lokality velkým množstvím ryb, a zároveň při lovu nástražních rybek do čeřínků bývají zřejmě odloveny i hořavky duhové. Rovněž zde schází přirozené úkryty pro drobné ryby (litorální vegetace, spadané stromy ležící ve vodě). Za druhé jsou to v současné době nevyhovující podmínky pro vodní mlže, a to jednak z důvodu kvality vody, nevhodných životních podmínek, a dále popsaného výskytu střevličky východní. Za třetí, což je nejzávažnější problém, je zde velmi přemnožena populace invazního druhu střevličky východní (Pseudorasbora parva). Byl prokázán silný predační tlak střevličky na vodní měkkýše odpovídající velikosti a kromě toho je střevlička fakultativní parazit 10
napadající jiné druhy ryb, jimž poškozuje epitel i hlubší vrstvy kůže a břišní stěnu. Ovlivňuje kvalitativně i kvantitativně populace zooplanktonu i zoobentosu, což dále zhoršuje životní podmínky dalších druhů vodních živočichů. Právě slepá říční ramena, u kterých není možné vypuštění, slovení rybí obsádky, vymrznutí či vyletnění vodní plochy a nové osazení, jsou ideálním místem pro výskyt tohoto druhu a boj s ním je zde velmi obtížný. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou ochrany přírody je zachování populace hořavky duhové. Tento zájem není v rozporu s jinými zájmy ochrany přírody, avšak může být v rozporu se zájmy rybářského svazu. V případě pádu stromů do vody, je vhodné tyto ponechat na místě jako úkryt pro hořavku. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Předmětem ochrany v přírodní památce Insel je drobná ryba z čeledi kaprovitých hořavka duhová západní (Rhodeus sericeus amarus), která v dospělosti dorůstá do délky max. 10 cm a v České republice se vyskytuje mozaikovitě ve všech hlavních povodích, ovšem nikoliv masově. Základ péče o tento druh spočívá především v zajištění péče o biotopy, ve kterých se nachází, což je zároveň komplikováno tím, že tento ostrakofilní druh je při svém rozmnožování vázán na přítomnost dostatečně bohaté populace vodních mlžů. a) péče o nelesní pozemky Vzhledem k výše popsaným problémům by mělo být cílem pro následující období pokusit se na této lokalitě vypořádat s invazním druhem střevličkou východní. Péče o biotop by měla obsahovat následující požadavky: Vysazení většího množství dravých ryb predujících střevličku, jako je candát obecný a okoun říční. Tito dravci sice napadají i hořavku duhovou, avšak vzhledem k množství střevličky bude přednostně preferována tato, a mohlo by tedy dojít k značné redukci její populace. Doplňkový lov střevličky do čeřenu a její bezpečná likvidace, nebo pokus o slovení části populace pomocí agregátu. Důsledná kontrola násady ryb, aby nedocházelo k novému zavlečení tohoto ani jiných invazních druhů (např. slunečnice pestré apod.). Vytvoření litorálního pásma alespoň na části lokality tak, aby zde byly umožněny podmínky pro existenci dostatečně početné populace vodních mlžů. Ochrana před znečištěním ze zemědělství Ponechávání vybraných spadlých stromů ve vodě jako možných úkrytů před dravci, péče o vodní a pobřežní vegetaci, která nesmí být úmyslně likvidována Po eliminaci střevličky a stabilizaci populace hořavky a vodních mlžů by zde z hlediska rybářského hospodaření nemělo docházet k hnojení vodních ploch (zvyšování trofie vody), nadměrnému vysazování dravých a kaprovitých ryb, které 11
působí predačním a konkurenčním tlakem. Hospodaření zde může být pouze polointenzivní a musí zde platit zákaz používání čeřínku pro lov nástražních rybek, případně musí být dohlédnuto, aby odlovené hořavky byly vráceny zpět do vody. b) péče o živočichy Při dodržování výše uvedených požadavků na péči o biotop lze konstatovat, že podle dosavadních znalostí by měla být zajištěna i dostatečná péče o druh. Jelikož hořavka duhová je úzce vázána při svém rozmnožování na velké vodní mlže, především velevruby a škeble, je nezbytné pečovat i o tuto skupinu živočichů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky (nádrže) Plocha A 2012 vysazení násady candáta obecného nebo okouna říčního, 3 x ročně prolovení lokality pomocí čeřenu s následnou likvidací slovené střevličky, 1 x ročně prolovení lokality pomocí agregátu z lodi školenou osobou nejlépe z AOPK (dojde pouze k omráčení ryb, nikoliv jejich úhynu) opět s následnou likvidací střevličky. Pokaždé budou vedeny záznamy o množství střevličky východní a dalších druhů ryb, zejména tedy hořavky duhové. Provedení rozboru kvality vody a výzkumu zaměřeného na populaci vodních mlžů. Zaměření lokality a její vyznačení v terénu 1 cedulí dle vyhlášky č. 64/2011, Sb., doplněnou o informační tabulku o této lokalitě. 2013 2 x ročně prolovení lokality pomocí čeřenu, 1 x ročně pomocí agregátu. Údržba značení. 2014 2 x ročně prolovení lokality pomocí čeřenu, 1 x ročně pomocí agregátu. Údržba značení. 2015 provedení vyhodnocení dosavadních zásahů proti střevličce východní, monitoring stavu populace hořavky a vodních mlžů, vypracování projektu na revitalizaci alespoň části lokality (vytvoření litorálu a dalších vhodných podmínek pro výskyt hořavky a vodních mlžů), provedení rozboru kvality vody. V případě potřeby vysazení nové násady candáta nebo okouna, 2 x ročně prolovení lokality pomocí čeřenu, 1 x ročně pomocí agregátu. Údržba značení. 2016 realizace projektu na revitalizaci litorálu, v případě potřeby ve spolupráci s AOPK a MŽP vypracování projektu na reintrodukci vodních mlžů a hořavky duhové, 1 x ročně prolovení lokality pomocí čeřenu a 1 x ročně pomocí agregátu. Údržba značení. 2017 realizace 1. části projektu zaměřené na reintrodukci vodních mlžů, 1 x ročně prolovení lokality pomocí čeřenu a 1 x ročně pomocí agregátu. Údržba značení. 2018 - provedení vyhodnocení dosavadních zásahů proti střevličce východní, monitoring stavu populace hořavky a vodních mlžů, provedení rozboru kvality vody, realizace 2. části projektu zaměřené na reintrodukci hořavky duhové, 1 x ročně prolovení pomocí čeřenu, 1 x pomocí agregátu. Údržba značení. 12
2019 1 x ročně prolovení pomocí čeřenu, 1 x pomocí agregátu. Údržba značení. 2020 provedení komplexního vyhodnocení všech dosavadních opatření, kompletní monitoring populace hořavky, vodních mlžů a střevličky, provedení rozboru kvality vody, vypracování nového plánu péče, 1 x ročně prolovení pomocí čeřenu, 1 x pomocí agregátu. Údržba značení. 2021 projednání nového plánu péče, 1 x ročně prolovení pomocí čeřenu, 1 x pomocí agregátu. Údržba značení. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T1 d) nelesní pozemky B břehové porosty v příštím desetiletí nevyžadují zvláštní údržbu, pouze při pádu větví a stromů do vody by mělo být zajištěno jejich alespoň částečné ponechání jako úkrytu pro hořavky. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T1 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bude geodeticky zaměřeno a jeho hranice vyznačeny v terénu 1 tabulí dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Při všech činnostech v území by měla být dodržována platná legislativa zejména v úseku rybářství a ochrany přírody. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pro ochranu populace hořavky duhové a eliminaci střevličky východní je nezbytné projednání změny hospodaření v rámci rybářského revíru, zejména zákaz lovu hořavek jako nástražních rybek do čeřínků, omezení vysazování konkurenčních druhů ryb, zákaz přikrmování a z dravých druhů ryb preferovat při vysazování candáta obecného a okouna říčního. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Spolu s vyznačením území by měla být nainstalována tabulka s informacemi o této přírodní památce a evropsky významné lokalitě. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Vzhledem ke stavu lokality je navrhován pravidelný monitoring stavu populace hořavky duhové, vodních mlžů a střevličky východní, rovněž je nezbytné provádět pravidelně monitoring kvality vody. 13
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Geodetické zaměření hranic ---------- 22 000 Pruhové značení 1 500 Označení území, informační tabulka 5 000 Projekt na revitalizaci litorálu ---------- 100 000 Realizace revitalizace litorálu 200 000 Projekt na reintrodukci hořavky a vodních mlžů 50 000 Realizace reintrodukce hořavky a vodních mlžů ---------- 150 000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 528 500 Opakované zásahy Příspěvek na násadu candáta nebo okouna (2x) 10 000 20 000 Prolovení pomocí čeřenu (celkem 15x) 3 500 52 500 Prolovení pomocí agregátu z lodi (10x) 5 000 50 000 Rozbor kvality vody (4x) 7 500 30 000 Vyhodnocení stavu populací a provedených 20 000 80 000 zásahů, monitoring druhů (4x) Údržba značení 500 4 500 Opakované zásahy celkem (Kč) 46 500 237 000 N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 764 500 4.2 Použité podklady a zdroje informací Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha Rejl J. (2011): Ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Insel, Mott MacDonald Praha, Praha 4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR Česká republika 14
EVL Evropsky významná lokalita (M)ZCHÚ (maloplošné) zvláště chráněné území PP plán péče TTP trvalý travní porost 1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Přílohy Tabulky: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: M2a - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a OP M2b - Mapa dřívějších pozemkových evidencí (pozemkového katastru) se zákresem ZCHÚ a OP 15
T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče A Insel vodní plocha Vodní plocha eliminace střevličky východní, posílení populací vodních mlžů a hořavky duhové, vytvoření litorálu B Insel břehové porosty doporučený zásah naléhavost termín provedení Intenzivní redukce střevličky pomocí dravých ryb a prolovením pomocí čeřenu a agregátu, projekt na revitalizaci litorálu, v případě potřeby projekt na reintrodukci vodních mlžů a hořavky Břehové porosty ponechat bez zásahu Ponechat bez zásahu, spadlé dřevo nechávat ve vodě 2 1 březen - listopad interval provádění Viz. 3.1.2 bod naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.
M2a: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a OP
M2b: Mapa dřívějších pozemkových evidencí (pozemkového katastru) se zákresem ZCHÚ a OP