Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník NEGRAMOTNOST referát Jméno a příjmení: Barbora MUSILOVÁ Třída: 3. A Datum: 10. 10. 2016
Negramotnost 1) Úvod Tato seminární práce je věnována globálnímu problému negramotnosti. Mapuje celkovou situaci ve světě, snaží se poukázat na místa, kterých se problém týká nejvíce, na jeho příčiny a důsledky. Dále se zamýšlí nad způsoby a možnostmi řešení v kritických oblastech. 2) Základní pojmy Gramotnost označuje individuální schopnost číst a psát. To znamená pouze schopnost rozeznávat jednotlivá písmena, ale také schopnost plynulého čtení i delších textů a především porozumění jeho obsahu. Jejím opakem je negramotnost neboli analfabetismus. Hlavními příčinami negramotnosti jsou: Chudoba lidé si nemohou dovolit vzdělání z ekonomických důvodů Náboženské předsudky Nedostatek škol, učebních pomůcek a kvalifikovaných učitelů Vzdělání souhrn dovedností a znalostí, získávaných vzděláním a výukou. Analfabetizace vzdělávací proces, jehož cílem je především dosažení vyšší úrovně gramotnosti v rozvojových zemích. Obvykle je organizována formou politické kampaně. 3) Vývoj negramotnosti a) Historický vývoj Až do 19. století byl velmi velký podíl negramotných i v dnes již vyspělých zemích. Negramotnou složku tvořili hlavně lidé žijící na venkově, kteří číst a psát téměř nepotřebovali. Teprve s vývojem moderní společnosti začalo být vzdělání nezbytné pro všechny obyvatele. Podstatné snížení tedy přišlo především v průběhu 19. a 20. století. Dobrým příkladem tohoto poklesu je Francie. b) Vývoj v letech 1990-2011 Také statistika, kterou si nechalo zpracovat UNESCO, dokazuje, že negramotnost ve světě dále klesá. Zatímco v roce 1990 nebyla schopná číst a psát více než čtvrtina obyvatel planety, v roce 2011 už to bylo jen šestnáct procent. II Obrázek 1: vývoj negramotnosti ve Francii
U mladých lidí byla čísla ještě příznivější, než ta celková. Podíl negramotných ve věkové skupině 15 25 let činil pouze deset procent. Naopak dospělí lidé dohání nedostatky gramotnosti podstatně pomaleji. Dospělí lidé: 1990 2000 2011 Arabské státy 55% 68% 77% Střední a východní 96% 97% 99% Evropa Střední Asie 98% 99% 100 % Východní Asie a 82% 92% 95% Oceánie Latinská Amerika a 86% 90% 92% Karibik Jižní a západní Asie 47% 59% 63% Subsaharská Afrika 53% 57% 59% Svět 84% Děti a mládež: Statistiky dále ukazují, že velký posun nastal v Arabských zemích. Ještě před dvaceti lety zde uměla číst a psát jen zhruba polovina obyvatel, v roce 2011 už to byly více než tři čtvrtiny. Nepříznivý vývoj se ukázal v subsaharské Africe, kde čísla v tomto období stoupla přibližně o 50 milionů. 1990 2000 2011 Arabské státy 74% 83% 90% Střední a východní 98% 99% 99% Evropa Střední Asie 100% 100% 100% Východní Asie a 95% 98% 99% Oceánie Latinská Amerika a 93% 96% 97% Karibik Jižní a západní Asie 60% 74% 81% Subsaharská Afrika 66% 68% 70% Svět 89% Obrázek 2: mapa gramotnosti ve světě v roce 2011 4) Současný stav V současné době se stav průběžně zlepšuje. Stále více států je zapojováno do různých analfabetizačních kampaní, při kterých je v kritických oblastech za pomoci rozvinutých zemí III
zaváděna a realizována povinná školní docházka. Nabízet účinnou pomoc v některých zemích není vůbec jednoduché. Ve spoustě rozvojových států jsou lidé stále velmi silně nábožensky oddaní, mají různé předsudky, kvůli kterým se nechtějí vzdělávat. Významným argumentem hovořícím proti vzdělání může být i ekonomická stránka jednotlivých rodin, které potřebují děti jako pracovní síly ve svém hospodářství, z čehož vyplývá, že nechtějí nebo nemohou své děti posílat do školy. Čísla zůstávají nejhorší v Africe a v Asii. Na území afrického kontinentu je přibližně 20 států, kde je negramotných více než 50% populace starší 15 let (např. Burkina, Somálsko, Mali, Mosambik, Mauritánie, Sierra Leone, Středoafrická republika, Kamerun, Niger atd.). Také v Asii jsou státy s nadpoloviční většinou negramotných ve věkové skupině nad 15 let - Afgánistán, Bhútán, Bangladéš, Nepál a Pákistán. Špatné statistiky vykazují taktéž muslimské Obrázek 3: škola pod stromem země. Zde je tento problém způsobován náboženskými vlivy a tradicemi, v nichž je zakořeněna diskriminace žen, projevující se mimo jiné i v oblasti přístupu ke vzdělání. Naopak v komunistických zemích, bývalých i současných, byl na vzdělání vždy kladen velký důraz. Proto i v chudých komunistických a postkomunistických zemích je mimořádně vysoký stupeň gramotnosti (Kuba 99,8%, Albánie 98,7%, Moldavsko 98,4%, Mongolsko 97,8%). 5) Důsledky negramotnosti Negramotnost s sebou obecně nese spoustu důsledků nejen pro lidi samotné, ale také pro stát. Život negramotného člověka přináší v dnešním světě mnoho úskalí a překážek, které si lidé žijící v rozvinutých zemích, pro něž je vzdělání obyčejná a samozřejmá věc ani neuvědomují. Nemožnost přečíst si text a porozumět mu s sebou přináší spoustu problémů. Kromě velmi ztížených možností, jak se dostat k běžným informacím, vyplývají z negramotnosti situace přinášející konkrétní vážné problémy. Pokud si negramotní něco IV
kupují, neví, zda je prodávající okradl nebo ne, nepřečtou si žádný návod k použití, když podepisují jakékoli smlouvy, nerozumí tomu, co podepisují. Jsou takto velmi snadno zneužitelní a rozhodování o svém životě a životě svých dětí je tímto velmi ztížené. Neméně podstatným důsledkem je velmi vysoká porodnost. Mnoha různými výzkumy bylo prokázáno, že čím méně gramotní jsou občané státu, tím si rodiny pořizují více dětí, které je však těžké uživit. Lidé i stát mají proto menší množství financí na osobu. Tím zbývá měně prostředků na vzdělání. Vzniká tak začarovaný kruh, ze kterého je bez pomoci rozvinutých států velmi těžká cesta. Dalším velmi nepříjemným důsledkem je špatné uplatnění na trhu práce. Tento problém se odvíjí také od skutečnosti, že do nejméně rozvinutých regionů míří Obrázek 4: finance vkládané do vzdělání minimum investorů. Málokdo přenese výrobu své firmy do míst s velmi vysokým procentem negramotnosti. Lidé v těchto zemích nejsou v některých výrobních odvětvích schopni odvést dostatečně kvalitní práci. Stejně tak nemohou pracovat v žádné administrativě, jen těžko z nich mohou být obchodníci atd. Ze všech těchto faktů vyplívá, že možnosti pracovního uplatnění nejsou příliš velké. Pokud lidé nezískají stálou práci, nemají stálé příjmy a nemohou zvýšit svůj životní standard a dostávají se tak snadno pod hranici chudoby. S chudobou pak souvisí i nižší nebo velmi špatná úroveň zdravotnictví. Lidé zde mnohdy umírají na nemoci, které jsou v rozvinutých zemích běžně a velmi snadno léčeny. Dostatečně kvalifikovaný lékař původem z rozvojové země své vzdělání získal většinou jen díky možnosti studia na vysokých školách ve vyspělých zemích. V
6) Možnosti řešení a předpokládaný vývoj Možností, jak situaci zlepšit je velká spousta, ale všechny jsou schopné stav měnit pouze postupně. Každá pomoc potřebuje svůj čas, aby byla vidět její účinnost. Je dobré, že se všechny snahy většinou propojují, aby dosažené výsledky byly ještě lepší. Pomáhají zejména již zmíněné alfabetizační kampaně. Častá a účinná pomoc přichází v podobě finančních investic (na výstavbu škol, na nákup učebních pomůcek i na platy učitelů), ale také jako poskytnutí kvalifikovaných osob. Učitelé nebo vzdělaní lidé z vyspělých zemí často jezdí pomáhat na potřebná místa. Vyučují negramotné v tam-ních školách, pomáhají gra- motným doplňovat vědomosti, tak aby je byli schopni předávat dalším generacím. Těchto programů se účastní i Česká republika, a to v projektech českých i světových organizací. V budoucích letech se předpokládá průběžný pokles počtu negramotných. Se stále intenzivnější podporou se očekává i zrychlení vývoje. Jedním z nejdůležitějších úkolů současnosti je zajistit povinnou školní docházku všem dětem. Původní vize byla, že se toto podaří splnit do roku 2015, což se nepovedlo, ale i nadále se jedná o jeden z nejnaléhavějších cílů budoucnosti. Až svět dosáhne této mety, odstartuje velká vlna poklesu negramotných. Vzdělání se pak už dostane k dalším a dalším generacím. 7) Závěr Přestože se situace stále zlepšuje, je této problematice, dle mého názoru, věnována nepříliš velká pozornost. Za poslední tři měsíce jsem nezaznamenala žádnou reportáž v médiích, internetové články na toto téma se vyskytují sporadicky, literatury je málo a je zastaralá. Situaci mapují pouze občasné zprávy UNESCO, některé nevládní organizace a některé školní výukové atlasy. Obrázek 5: Pomoc české neziskové organizace v Sýrii VI
8) Použité zdroje a) Tištěné 1. FARNDON, John a Hana JÁNOVÁ. O lidech a zemích. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002. 1000 zajímavých informací. ISBN 80-7200-683-5. 2. HANUS, Martin a Luděk ŠÍDLO. Školní atlas dnešního světa. Praha: Terra, 2011. ISBN 978-80-902282-6-9. b) Internetové 1. Negramotných lidí na světě výrazně ubylo. Magazín Dobrá věc [online]. [cit. 2016-11- 07]. Dostupné z: http://magazin.dobravec.cz/negramotnych-lidi-na-svete-vyrazneubylo 2. 2. CÍL: DOSÁHNOUT ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ PRO VŠECHNY. Česko proti chudobě [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.ceskoprotichudobe.cz/?id=57-2.-cil 3. Gramotnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/gramotnost 4. Analfabetismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/analfabetismus 5. 10 států s nejnižší úrovní gramotnosti. Kompas.estranky.cz [online]. 2. 4. 2008 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.kompas.estranky.cz/clanky/statistiky--- obyvatelstvo/10-statu-s-nejnizsi-urovni-gramotnosti-petr-daubner-mali-burkina-fasocad-unesco-afghanistan-niger-guinea-benin-sierra-leone.html 6. Počet negramotných lidí na světě klesá. ADRA [online]. 2013 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.adra.cz/novinky/id/pocet-negramotnych-lidi-na-svete-klesa 7. Globální problémy lidstva - pro studenty.doc [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/186dq31jvz7oqo7rq10yxjhrh4oy06m_iwa4 dcan8zki/preview?pli=1 Seznam obrázků: Obrázek 1: vývoj negramotnosti ve Francii... II Obrázek 2: mapa - gramotnost ve světě v roce 2011... III Obrázek 3: škola pod stromem... IV Obrázek 4: mapa - finance vkládané do vzdělání... V Obrázek 5: pomoc české neziskové organizace v Sýrii... VI VII