Hodnocení dostupnosti lékáren na teritoriu České republiky

lékárna Hodnocení dostupnosti lékáren na teritoriu České republiky Autor článku: Doc. Ing. František Podzimek, CSc. Společnost Data Agentura INFOPHARM, s.r.o. se zabývá vyhodnocováním prodejů léků, OTC sortimentu, parafarmaceutik a zdravotnického materiálu rozhodujících farmaceutických výrobců a dovozců konečným spotřebitelům již od roku 1996. V letošním roce tedy oslaví 15 let existence společnosti a 20 let orientace na informační technologie. Úvod Více než deset let vede společnost rozsáhlou databázi lékáren a výdejen (dále jen ), která je propojena s územně identifikačním registrem obcí UIR-ADR. Tento registr udržuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s obecními úřady. Číselník obsahuje registr adres všech stavebních objektů, které mají číslo domovní. Ve spolupráci s obcemi jsou průběžně doplňovány chybějící adresy, zaznamenávány změny názvů, případně označeny zrušené stavební objekty. S využitím registru UIR-ADR je průběžně prováděna kontrola existence a správnosti adresy odběratele. Z číselníku UIR-ADR byla databáze doplněna o položky OBEC_KOD, ULICE_KOD, OBJEKT_KOD, ADRESA_KOD. Na základě těchto doplňujících položek, lze databázi propojovat na další číselníky státní správy, např. číselník měst a obcí ČSU apod. Využití registru UIR-ADR umožnilo i získání zeměpisných souřadnic polohy jednotlivých objektů. Na základě znalosti polohy lze jednotlivé odběratele znázorňovat na mapových podkladech a vyhodnocovat i přímé vzdálenosti mezi objekty. Před pěti lety jsme na stránkách časopisu Pharm Business Magazine poprvé uveřejnili naše hodnocení rozložení lékáren na teritoriu České republiky. V roce 2007 v sérii článků o geomarketingu jsme údaje aktualizovali. Za uplynulou dobu pěti let došlo jak k nárůstu počtu z 2510 na 2734, tak i ke změnám v počtu v jednotlivých regionech. Pro odbornou diskusi na téma neustálého nárůstu počtu lékáren v České republice a jejich dostupnosti připravila naše společnost aktualizaci hodnocení dosažitelnosti lékáren v jednotlivých regionech České republiky. 1. Vstupní údaje Údaje o počtu v jednotlivých městech a obcích byly převzaty z webu Českého statistického úřadu ke dni 30. 4. 2011. Dále byl využit číselník obcí, který byl zaveden sdělením Českého statistického úřadu č. 364/2002 Sb. ze dne 23. července 2002 o zavedení Číselníku obcí (CISOB) a Číselníku městských částí (CISMC) uveřejněným ve Sbírce zákonů v částce 128/2002 Sb. Dne 27. ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena Novela zákona o obcích (obecní zřízení) 234/2006 Sb., která obnovila status městyse. Od 1. července 2006 tak mohly obce žádat o navrácení titulu městys. Tím došlo k nápravě opomenutí při obnovování místní samosprávy v České republice po roce 1989. Tohoto práva využilo již 208 obcí. Podle uvedených dokumentů lze města a obce rozdělovat do šesti typů. Jejich přehled, spolu s konkrétními počty měst a obcí, je uveden v tabulce č. 1: Tab. 1: Celkový počet měst a obcí Typ H Hlavní město 1 S Statutární město 23 M Město 570 T Městys 208 O Obec 5 444 U Vojenský újezd 5 Celkový součet 6 251 Mezi statutární města patří: Brno, České Budějovice, Havířov, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Teplice, Ústí nad Labem a Zlín. Od 1. července 2006 byla statutární města rozšířena o Děčín, Frýdek-Místek, Chomutov a Přerov. Základním ukazatelem dostupnosti lékáren na daném teritoriu bude počet na jednu lékárnu nebo výdejnu (tj. jednoho odběratele). Proto budeme nejdříve definovat použité územní celky. Územní jednotky v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby EU se vymezují na 5 skupin NUTS 1 NUTS 5. Postupně budeme hodnotit dostupnost na těchto územních jednotkách: 22

Územní jednotka NUTS 1 tvořena územím celé ČR Územní jednotky NUTS 2 sdružené kraje Kraje se sdružují do regionů NUTS 2 takto: NUTS 2 Praha je tvořen územím hl. m. Prahy NUTS 2 Střední Čechy je tvořen územím Středočeského kraje NUTS 2 Jihozápad je tvořen územím krajů Jihočeského a Plzeňského NUTS 2 Severozápad je tvořen územím krajů Karlovarského a Ústeckého NUTS 2 Severovýchod je tvořen územím krajů Libereckého, Královehradeckého a Pardubického NUTS 2 Jihovýchod je tvořen územím krajů Vysočina a Jihomoravského NUTS 2 Střední Morava je tvořen územím krajů Olomouckého a Zlínského NUTS 2 Moravskoslezsko je tvořen územím kraje Moravskoslezského Územní jednotky NUTS 3 kraje Územní jednotky NUTS 4 okresy 2. Hodnocení dostupnosti podle počtu na územních jednotkách ve vztahu k počtu 2.1 Dostupnost na NUTS 1 území celé ČR Dlouhodobý konstantní nárůst počtu se v roce 2008 zpomalil, přesto počet neustále vzrůstá. Na konci roku 2010 bylo 2714 aktivních. S nárůstem počtu klesal sledovaný ukazatel - počet ČR na jednu lékárnu. V roce 2002 to bylo více než 5000, v roce 2009 klesl počet pod 4000. Ke dni 30. 4. 2011 Graf průměrně 1: lékáren připadá a výdejen na jednoho v ČR odběratele jen 3 862.. 2 900 2 700 2 500 2 300 2 100 1 900 1 700 1 500 počet lékáren 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet lékáren 2 075 2 173 2 339 2 450 2 540 2 624 2 590 2 687 2 714 lékárna Územní jednotky NUTS 5 obce Údaje o počtu na jednotlivých územních celcích vycházejí z databáze měst a obcí ČSU. Podle ČSÚ byly použity i velikostní skupiny obcí. Údaje v tabulce č. 2 jsou hodnoty počtu obcí a měst v jednotlivých skupinách v roce 2010. Údaje v závorce představují hodnoty z roku 2005. V další části článku nebude skupina Vojenský újezd již uváděna v tabulkách. Údaje o počtu vycházejí z databáze Data Agentury INFOPHARM s.r.o. Ke konci roku 2010 (tj. k 31. 12. 2010) bylo na území ČR aktivních 2714 lékáren a výdejen. K 30. 4. 2011 se tento počet zvětšil již na 2734. Tyto hodnoty jsou dále užity v následujících tabulkách a grafech. počet na jednu lékárnu Graf 2: na jednu lékárnu a výdejnu 5 500 5 000 4 500 4 500 3 500 3 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet lékáren 5 060 4 832 4 489 4 286 4 134 4 002 3 908 2 687 3 891 Aktuální informace č. 12 Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Lékárenská péče v roce 2010 ze dne 10. 5. 2011 podává souhrn výkonů sítě zařízení lékárenské péče za rok 2010 se zaměřením na celkové tržby za léčiva a zdravotnické prostředky. Velikost dle počtu Tab. 2: měst a obcí v jednotlivých skupinách počet podle typu H S M T O U celkem : do 199 3 (-) 3 1 536 (1 631) 2 (2) 1 544 (1 633) : 200-499 8 (-) 15 1 958 (2 011) 1 (1) 1 982 (2 012) : 500-999 15 (3) 82 1 248 (1 289) 1 (1) 1 346 (1 293) : 1000-1999 80 (54) 86 543 (619) 1 (1) 710 (674) : 2000-4999 217 (209) 22 156 (162) 395 (368) : 5000-9999 139 (134) 3 (3) 142 (137) : 10000-19999 69 (68) 69 (68) : 20000-49999 3 (2) 39 (40) 42 (42) : 50000-99999 15 (13) (3) 15 (16) :100000 a více 1 5 (4) 6 (5) Celkem 1 23 (19) 570 (508) 208 ( - ) 5 444 (5 715) 5 (5) 6 251 (6 258) 23

lékárna V aktuální informaci č. 12 je uvedeno, že celkové tržby zařízení lékárenské péče (lékáren, výdejen zdravotnických prostředků) za léčiva a zdravotnické prostředky v roce 2010 dosáhly 71,2 mld. Kč a poprvé se od roku 1997 ve srovnání s předchozím rokem snížily. Mírný pokles tržeb a neustálý růst počtu lékáren způsobil výraznější pokles průměrné hodnoty ročních celkových tržeb na jednu lékárnu. Tento pokles tržeb může výrazným způsobem ovlivnit pokračující nárůst počtu lékáren v budoucnosti. průměrná tržba za rok v Kč Graf 3: Průměrné roční tržby v lékárnách České republiky 27 000 000 26 000 000 25 000 000 24 000 000 23 000 000 22 000 000 21 000 000 20 000 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2.2 Dostupnost na NUTS 2 sdružené kraje Sdružené kraje představují 8 přibližně stejně lidnatých regionů. V tabulce č. 3 jsou porovnány počty na jednoho odběratele. Z těchto údajů vyplývá: nejméně na jednoho odběratele je v oblasti Jihovýchod, nejvíce na jednoho odběratele ve Středních Čechách, rozdíly mezi sdruženými kraji nejsou výrazné. 2.3 Dostupnost na NUTS 3 kraje Česká republika je rozdělena na 14 krajů, které mají různou hustotu osídlení. Mezi nejlidnatější kraje patří hlavní město Praha, naopak nejméně je v Karlovarském kraji. Tomu odpovídá i počet lékáren v jednotlivých krajích. Přestože Karlovarský kraj má nejméně, má největší počet na 10 000, resp. nejmenší počet na jednoho odběratele. Nejhůře z těchto hledisek vychází opět Středočeský kraj. Kód Tab. 3: Dostupnost v jednotlivých sdružených krajích OBLAST CZ01 Praha 1 249 026 332 3 762 CZ02 Střední Čechy 1 247 533 269 4 638 CZ03 Jihozápad 1 209 506 332 3 643 CZ04 Severozápad 1 196 094 291 4 110 CZ05 Severovýchod 1 509 758 414 3 647 CZ06 Jihovýchod 1 666 700 460 3 623 CZ07 Střední Morava 1 233 083 335 3 681 CZ08 Moravskoslezsko 1 247 373 301 4 144 Celkem 10 559 073 2734 3 862 Kód KRAJ Tab. 4: Dostupnost v jednotlivých krajích CZ010 Hlavní město Praha 1 249 026 332 3 762 CZ020 Středočeský kraj 1 247 533 269 4 638 CZ031 Jihočeský kraj 637 643 178 3 582 CZ032 Plzeňský kraj 571 863 154 3 713 CZ041 Karlovarský kraj 307 636 90 3 418 CZ042 Ústecký kraj 888 458 201 4 420 CZ051 Liberecký kraj 439 027 109 4 028 CZ052 Královéhradecký kraj 554 402 156 3 554 CZ053 Pardubický kraj 516 329 149 3 465 CZ063 Vysočina 514 992 128 4 023 CZ064 Jihomoravský kraj 1 151 708 332 3 469 CZ071 Olomoucký kraj 642 041 181 3 547 CZ072 Zlínský kraj 591 042 154 3 838 CZ080 Moravskoslezský kraj 1 247 373 301 4 144 24

Kód OKRES Tab. 5: Dostupnost ve vybraných okresech CZ0642 Brno-město 371399 131 2835 CZ0411 Cheb 95301 32 2978 CZ0521 Hradec Králové 163011 54 3019 CZ0315 Prachatice 51551 17 3032 CZ0412 Karlovy Vary 119432 38 3143 CZ0532 Pardubice 167481 53 3160 CZ0524 Rychnov nad Kněžnou 79238 25 3170 CZ0633 Pelhřimov 73017 23 3175 CZ0321 Domažlice 60596 19 3189 CZ0645 Hodonín 156894 49 3202.. lékárna. CZ0422 Chomutov 126438 27 4683 CZ0643 Brno-venkov 200909 42 4784 CZ0805 Opava 177133 37 4787 CZ0525 Trutnov 120193 25 4808 CZ0421 Děčín 188000 39 4821 CZ0206 Mělník 101330 21 4825 CZ0424 Louny 87263 18 4848 CZ0203 Kladno 158715 32 4960 CZ020C Rakovník 54959 11 4996 CZ0207 Mladá Boleslav 123141 24 5131 CZ0209 Praha-východ 141216 27 5230 CZ020A Praha-západ 116730 22 5306 CZ0425 Most 117274 22 5331 CZ0804 Nový Jičín 152563 28 5449 2.4 Dostupnost na NUTS 4 okresy V tabulce č. 5 jsou uvedeny okresy s minimální a maximální hodnotou počtu na jednoho odběratele. Při porovnání s průměrnou hodnotou jsou zde již značné rozdíly. Okres Brno-město v porovnání s okresem Nový Jičín má téměř dvojnásobnou hustotu sítě lékáren. Dlouhodobě se mezi okresy s největší hustotou lékáren udržuje okres Prachatice. 2.5 Dostupnost na NUTS 5 - obce Značné diference se objevují při hodnocení na úrovni jednotlivých obcí a měst. Parametr počet na jednoho odběratele je pro tuto úroveň již nevyhovující. Do následující tabulky byly vybrány obce, městyse a města s nejmenším a největším počtem na jednoho odběratele. Především u obcí s minimální hodnotou sledovaného parametru není rozhodující počet trvale bydlících osob, ale počet průměrně přítomných osob. Z celkového počtu 570 měst nemá v současné době 37 měst svoji lékárnu. V následujícím přehledu je jejich rozdělení podle počtu trvale bydlících. Teritorium České republiky je na úrovni oblastí a krajů vcelku rovnoměrně pokryto lékárnami a výdejnami. Výraznější diference se objevují už na úrovni okresů. Existující diference v počtu lékáren jsou způsobeny především zvýšeným počtem potencionálních zákazníků nad úroveň trvale bydlících. Toto navýšení může být způsobeno turistickým ruchem, spádovostí dané lokality, příhraničním cestovním ruchem apod. : do 199 Horní Blatná Kožlany Boží Dar Chyše Lučany nad Nisou Přebuz Janské Lázně Nalžovské Hory : 200 499 Krásno Oloví Úterý Ledvice Pilníkov Andělská Hora Mašťov Potštát Hora Svaté Kateřiny Pec pod Sněžkou Pyšely Janov Stárkov Trhový Štěpánov Rabí : 1 000 1 999 Verneřice Rejštejn Abertamy : 2 000 4 999 Rožmberk nad Vltavou Černošín Horní Jiřetín Výsluní Hartmanice Mikulášovice : 500 999 Chřibská Ralsko Blšany Kladruby Vroutek Řada lékáren a výdejen je lokalizována u rozhodujících komunikací, především silnic 1. třídy (ne dálnic) nebo v těsné blízkosti 25

lékárna OBEC Tab. 6: Dostupnost ve vybraných obcích, městysech a městech STATUT Chvalovice O 485 2 243 Hora Svatého Šebestiána O 261 1 261 Hřensko O 324 1 324 Potůčky O 428 1 428 Bušovice O 521 1 521 Mladkov O 543 1 543 Čestlice O 590 1 590 Radonice O 1206 2 603 Dobřenice O 609 1 609 Lipno nad Vltavou O 609 1 609 Dolní Rožínka O 668 1 668 Křivoklát T 675 1 675 ------ ------ Chrastava M 6123 1 6 123 Orlová M 32430 5 6 486 Dubňany M 6509 1 6 509 Kravaře M 6821 1 6 821 Vratimov M 6850 1 6 850 Jirkov M 20923 3 6 974 Krupka M 13981 2 6 991 Rychvald M 7008 1 7 008 Petřvald M 7048 1 7 048 Sezimovo Ústí M 7330 1 7 330 Napajedla M 7488 1 7 488 Klášterec nad Ohří M 15562 2 7 781 Dubí M 8061 1 8 061 hraničních přechodů nebo u komunikací směřujících k hraničním přechodům. Pro podrobnější analýzu dostupnosti lékáren a výdejen na úrovni sídelních jednotek musíme využít nástrojů geomarketingu. V nejjednodušším případě vystačíme s vizuální analýzou na mapovém podkladě. Např. využitím projektu Pharmapa. Graf 4: Rozložení lékáren a výdejen na území České republiky To umožnilo vypočítat vzdálenosti mezi jednotlivými lékárnami a pro každou jednotlivou lékárnu a výdejnu stanovit minimální vzdušnou vzdálenost k nejbližší lékárně nebo výdejně. Na základě našich výpočtů se ukázalo, že více než 50% lékáren má nejbližšího konkurenta ve vzdálenosti menší než 500 metrů. Průměrná minimální vzdálenost mezi odběrateli je 1.45 km. Nejvíc osamocená lékárna je v okrese Bruntál. K nejbližší lékárně to je vzdušnou čarou 16.1 km. Reálná vzdálenost k nejbližší lékárně může být i několikanásobně větší vzhledem k reálné zeměpisné situaci. Podrobné rozdělení lékáren podle minimální vzdálenosti k nejbližší lékárně je znázorněno na grafu 5. Na základě provedené analýzy minimálních vzdáleností se ukázalo vhodné zavést nový parametr index polohy lékárny (ipol). Stanovuje se podle minimální hodnoty vzdálenosti k nejbližší lékárně. Podle tohoto parametru lze usoudit na nahraditelnost dané lékárny v lokalitě. 3. Hodnocení dostupnosti podle vzdáleností Databáze Data Agentury INFOPHARM s.r.o. obsahuje také zeměpisné souřadnice jednotlivých objektů. Pro přehlednost byl index polohy lékárny rozdělen do pěti skupin (a e). Hraniční body byly stanoveny ve vzdálenostech 250, 500m, 1 000 a 5 000 m. 26

Graf 5: Rozdělení lékáren podle minimální vzdálenosti k nejbližší lékárně 600 500 400 300 200 100 počet lékáren 0 225 547 342 285 203 132 97 67 46 53 0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,3 0,4 0,4 0,5 0,5 0,6 0,6 0,7 0,7 0,8 0,8 0,9 0,9 1,0 146 110 105 101 Minimální vzdálenost [km] 84 63 42 35 20 31 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 10 10 15 Graf 6: Rozdělení počtu lékáren podle indexu polohy 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 a b c d e IPOL 936 666 395 462 275 ipol Tab. 7: Rozdělení počtu lékáren podle indexu polohy interval minimální vzdálenosti [km] průměrná minimální vzdálenost počet lékáren a 0-0,25 150 m 936 b 0,25-0,50 350 m 666 c 0,50-1,0 700 m 395 d 1,0-5,0 2,9 km 462 e nad 5 km 7,25 km 275 K hodnocení velikosti odběratele lze využít Index Velikosti Odběratele podle Data Agentury INFOPHARM IVODI (A E). Tento index se stanovuje na základě obratu za posledních 6 měsíců na obecném panelu přibližně 5 500 sledovaných přípravků. Podle celkového obratu ve sledovaném období jsou odběratelé seřazeni sestupně (tj. od největší hodnoty po nejmenší). Tento seznam s postupně klesajícím obratem je rozdělen do 5 skupin - A až E. Hraniční body intervalů byly stanoveny na 20, 40, 80 a 95%. Podrobně je metodika stanovení IVODI popsána v předcházejících článcích společnosti v časopisu Pharm Business Magazine o geomarketingu v roce 2008. V tabulce 8 je znázorněna vzájemná závislost indexu polohy na indexu velikosti odběratele. Z tabulky vyplývá závěr, že neexistuje jednoznačná závislost mezi velikostí lékárny a její polohou. Znalost obou indexů je však důležitá při optimalizaci návštěvních plánů obchodních zástupců farmaceutických firem. Racionalizací těchto plánů na základě znalostí dostupností lékáren v dané lokalitě lze šetřit nemalé finanční prostředky. 4. Závěr Na základě provedeného rozboru situace rozložení lékáren a výdejen v České republice lze konstatovat, že s ohledem na počet a jejich rozložení není třeba přistupovat k žádným regulačním opatřením z hlediska regionálního rozložení. V uplynulých letech došlo bez regulace k poměrně rovnoměrnému rozložením na teritoriu ČR na úrovni oblastí a krajů. To však neznamená, že v některých lokalitách okresech a městech není dostupnost lékáren a výdejen pro stvo nedostačující a naopak. Zůstává otázka, zda cca 2700 lékáren a výdejen je pro 10 mil. hodně nebo málo. Zda vzniklé konkurenční prostředí dostatečně ovlivňuje i výši přirážky na lékárně a nutí lékárny snižovat svoji přirážku, tj. nevyužívat maximální možnou. Neustálý nárůst počtu lékáren však zvyšuje náklady farmaceutických firem, zatěžuje distribuční společnosti náklady na rozvoz, finanční úvěry apod. Optimalizace sítě lékáren by jistě přinesla nezanedbatelnou finanční úsporu jak pro výrobce, tak pro distribuční společnosti. V konečném důsledku by to byl přínos i pro samotné již existující lékárny. Obdobný rozbor dostupnosti lékáren je k dispozici i pro Slovenskou republiku. Doc. Ing. František Podzimek, CSc. Data Agentura INFOPHARM, s.r.o., Nová Paka lékárna Tab. 8: Závislost indexu polohy na indexu velikosti odběratele. Uvedené hodnoty jsou platné k 30. 4. 2011. ipol a b c d e IVODI suma 936 666 395 462 275 A 71 41 20 10 B 190 72 68 40 10 C 888 410 252 139 66 21 D 797 269 208 121 134 65 E 788 144 118 85 252 189 27