PUBLIKAČNÍ VÝSLEDKY ČESKÉ SOCIOLOGIE V ODBORNÝCH ČASOPISECH V POSLEDNÍCH DESETI LETECH

PUBLIKAČNÍ VÝSLEDKY ČESKÉ SOCIOLOGIE V ODBORNÝCH ČASOPISECH V POSLEDNÍCH DESETI LETECH Josef BASL, Daniel MÜNICH, and Oleg SIDORKIN Discussion Paper No. 2009 201 May 2009 P.O. Box 882, Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1, Czech Republic http://www.cerge-ei.cz

Publikační výsledky české sociologie v odborných časopisech v posledních deseti letech 1 Josef Basl 2 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Daniel Münich CERGE-EI Oleg Sidorkin CERGE-EI Publication Productivity of Czech Sociology in Scientific Journals within the Last Decade Abstrakt Článek mapuje publikační výsledky českých sociologů v odborných časopisech za období let 1998 až 2007. Práce vychází z údajů Web of Science. Metodologicky navazuje na nedávno publikovanou analýzu pro oblast české ekonomie. Publikační výsledky v oblasti sociologie jsou zasazeny do rámce situace v celé oblasti společenských věd. Na základě bibliometrických údajů o počtech publikovaných článků, impakt faktorech časopisů, autorských podílech a citacích jsou prezentovány výsledky jednotlivých autorů. Abstract The paper maps publication outcomes of Czech sociologists and focuses on productivity in basic research within the last decade. The methodology we employ is similar to that used in recently published work analyzing the productivity of Czech economists. Our work is based on data from the Web of Science and covers the 1998 to 2007 period. Publication outcomes for sociology are presented within the context of the whole field of social sciences and humanities. The productivity of individual authors is based on data about published articles, impact factors of journals, co-author shares and citations. Klíčová slova: sociologie, impakt faktor, citace, Česká republika, články, výzkum 1 Naše poděkování patří vedoucím oslovených sociologických pracovišť, kteří nám ochotně poskytli potřebné informace. Dále děkujeme asistentkám Olze Popové a Anně Tůmové za jejich pomoc s přípravou dat. 2 Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Mgr. Josef Basl, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, e-mail: josef.basl@soc.cas.cz. Nebo se obracejte na e-mail: daniel.munich@cerge-ei.cz.

Úvod Hodnocení objemu a především kvality výsledků základního výzkumu je ve vyspělých zemích obvyklé celá desetiletí (Fox 1983; Morley, Ferrucci 2008). Dokladuje to i rozvoj samostatného vědního oboru scientometrie (Kademani, Kalyane 1996). Ten se rychle rozvíjí nejen díky rozvoji nástrojů výpočetní techniky a internetu. Stimulující je především rostoucí zájem o kvalitu vědy a vývoje (VaV) jako faktorů technologického, společenského a hospodářského růstu. Snaha o hodnocení výsledků VaV je nedílnou součástí úsilí vlád vhodně nastavit a efektivně řídit systémy základního výzkumu. V České republice je v souvislosti se schválenou reformou financování VaV problematika hodnocení produktivity základního výzkumu také stále aktuálnější. Sebereflexe vědních disciplin nejen z hlediska dosaženého poznání, ale též z hlediska výkonnosti institucí i jedinců, začne nepochybně vyplňovat mezeru v hodnocení výsledků VaV, včetně mezinárodního srovnání českých vědních oborů a podoborů. Ve společenských vědách, které po letech izolace od světového vývoje usilují o plnou integraci do světového kontextu, to platí obzvlášť. Klíčová každoroční publikace Úřadu vlády ČR Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 (2008) podává o kvalitativní výkonnosti českých vědních oborů a podoborů informaci velice kusou a ve formě RCIO 3 v jistém ohledu velice zavádějící. Detailnější přehled aktuální produktivity společenskovědního oboru tak zatím existuje pouze v případě české ekonomie (Gregor, Schneider 2005; Turnovec 2005; Münich 2006; Macháček, Kolcunová 2008). 3 RCIO Relativní citační impakt oboru dané země je definován jako podíl citačního impaktu oboru dané země a citačního impaktu stejného oboru světové databáze (citačního rejstříku) ISI Thomson Reuters. 2

V této stati prezentujeme vhled do kvantity a především kvality odborných článků prezentujících výsledky základního výzkumu, jejichž autory či spoluautory byli akademičtí sociologové působící v České republice. Z řady důvodů, o kterých se zmiňujeme dále, se zabýváme obdobím 1998 2007. Podkladem nám jsou články publikované v odborných časopisech registrovaných v databázi Web of Science firmy Thomson Reuters jako impaktované. Metodickým přístupem hodnocení publikační výkonnosti přímo navazujeme na přehled v oboru ekonomie od Münich (2006). Naše kvalitativní hodnocení vychází z hodnot tzv. impact faktoru (dále jen IF 4 ) časopisů, kde autoři publikovali, a také z citačního ohlasu jejich článků a dalších prací. Jsme si vědomi, že vědecká produkce se neomezuje na odborné stati v impaktovaných časopisech, což platí zejména pro humanitní a částečně i pro společenské vědy. Naší ambicí a cílem však není komplexní hodnocení produkce českých sociologů, které by měl provádět stát. Naší analýzou chceme poskytnout alespoň první částečný vhled do schopností českých sociologů vstupovat na pole, na kterém soutěží sociologové ve vyspělých zemích, kde jsou bibliometrické údaje běžně používány jako jedno z hodnotících měřítek vědecké produktivity v základním výzkumu. V naší analýze preferujeme údaje o IF časopisů, ve kterých autoři své stati publikovali. Články v impaktovaných časopisěch totiž prošly náročným recenzním řízením těchto časopisů, přičemž právě citovanost článků v určitém časopisu zakládá vysoký IF daného časopisu. Zejména proto je IF považován za poměrně věrohodný ukazatel kvality daného časopisu. Do velké míry platí, že časopisy s vyšším ohlasem ve vědecké 4 Podle Web of Science hodnota IF vyjadřuje za daný rok průměrný počet citací článků publikovaných v daném časopisu během posledních dvou let. To znamená, že například hodnota IF = 2 vyjadřuje, že v průměru byly články publikované v daném časopise v průběhu posledních dvou let citovány v roce, pro který je IF spočítán, citovány dvakrát. 3

komunitě vykazují i vyšší hodnoty IF. IF samozřejmě není ideální měřítko kvality každého jednoho článku, který časopis otiskne. Přesto jde o zřejmě nejlepší měřítko, které splňuje zásadní kritéria: je poměrně snadno dostupné, a tedy zkontrolovatelné, je nezávislé na subjektivním vnímání analyzující osoby, reflektuje ohlas prací v časopisu mezinárodní vědeckou komunitou a je odolné vůči manipulovatelnosti jednotlivými autory. Tabulka 1. Populace země, počet článků v IF časopisech autorů s afiliací v dané zemi, podíl článků ve společenských a humanitních vědách v národních časopisech, průměrný počet citací na článek. Údaje jsou za rok 2006. Stát Populace v mil. Počet článků Podíl v národních časopisech Průměrný počet citací na článek Vědy živé a neživé přírody Česká republika 10,27 5 819 2,31 Nizozemsko 16,34 19 546 4,04 Švédsko 9,08 14 991 3,62 Rakousko 8,28 7 712 3,33 Společenské a humanitní vědy Česká republika 10,27 194 0,71 0,42 Nizozemsko 16,34 2 540 * 1,63 Švédsko 9,08 1 265 0,01 1,32 Rakousko 8,28 355 0,07 1,46 * Údaj pro Nizozemsko není uveden, protože se tam nachází světové nakladatelství vědeckých časopisů Elsevier a nelze tak odlišit domácí a zahraniční časopisy. Alternativou k IF jsou citační indexy. Ty však pro naše účely z řady důvodů považujeme za méně vypovídající ukazatele kvality než je IF. Citace jsou totiž manipulovatelné autocitacemi, případně koordinovaným vzájemným citováním více autorů. Prostý součet citací také nijak nezohledňuje kvalitu citujících zdrojů a samotné důvody citací. Citace se kromě toho kumulují po řadu let od otištění článku, takže často nemohou vstoupit do hodnocení aktuální situace. 4

Mezinárodní kontext Náš vhled do publikační produktivity českých sociologů je třeba vnímat v souvislostech situace celé vědní oblasti společenských věd v ČR. Proto uvádíme základní srovnání objemu vědecké produkce v odborných časopisech společenských a humanitních oborů s podobně velkými evropskými zeměmi (Nizozemsko, Švédsko a Rakousko), které za sebou nemají dědictví komunistické diktatury, mají podobnou velikost a nemají za mateřský jazyk angličtinu. Srovnání v tabulce 1 ukazuje počet odborných článků v časopisech s IF v roce 2006 a počet jejich citací. Obrázek 1. Počty článků v časopisech s IF autorů s afiliací dané země v roce 2006 (váženo na populaci ČR) Pocty clanku v roce 2006 [vazeno na populaci Ceske rep.] 400 350 300 250 200 150 100 50 0 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Nizozemsko Svedsko Ceska republika Rakousko 1 2 3 4 Spolecenske a humanitni vedy Nizozemsko Svedsko x Ceska republika x Rakousko x 1 2 3 4 5 5 6 6 7 7 Spolecenske a hum. vedy [x-bez narod. imp. cas.] nejnizsi impakt <--- 10 skupin ---> nejvyssi impakt 8 8 9 9 10 10 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Nizozemsko Svedsko Ceska republika Rakousko Vedy zive a nezive prirody a inzenyrstvi Normalizovne poradi casopisu podle impakt faktoru v ramci oboru 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Je zřejmé, že v oblasti společenských věd se v ČR v mezinárodním srovnání v impaktovaných časopisech publikuje extrémně málo. Většina vykazovaných článků je navíc publikována v lokálních česko-slovenských časopisech. Nízký průměrný počet citací zahrnuje i autocitace a citace z domácího prostředí, jejichž podíl je v ČR poměrně 5

vysoký. Mezinárodní vědecký ohlas výsledků českých společenských věd je zřejmě velice nízký. Tabulka 2. Počty článků autorů s českou afiliací v IF časopisech společenských a humanitních věd publikovaných v roce 2006 Společenské a humanitní Časopis obory dle ISI Thomson. Zahraniční Domácí Celkem ANTHROPOLOGY 4 0 4 BUSINESS, FINANCE 1 12 13 ECONOMICS 11 43 54 ENVIRONMENTAL STUDIES 2 0 2 ETHICS 1 0 1 INFORMATION SCIENCE 2 0 2 INTERNATIONAL RELATIO 4 0 4 LAW 1 0 1 LINGUISTICS 1 0 1 POLITICAL SCIENCE 7 0 7 PSYCHIATRY 7 0 7 PSYCHOLOGY, BIOLOGICAL 2 0 2 PSYCHOLOGY, CLINICAL 1 0 1 PSYCHOLOGY, DEVELOPMENTAL 1 0 1 PSYCHOLOGY, MULTIDISC 2 44 46 PSYCHOLOGY, SOCIAL 1 0 1 PUBLIC ADMINISTRATION 1 0 1 PUBLIC, ENVIRONMENTAL 1 0 1 SOCIAL ISSUES 1 0 1 SOCIAL SCIENCES, INTE 2 0 2 SOCIOLOGY 2 38 40 SUBSTANCE ABUSE 2 0 2 Celkem 57 137 194 Obrázek 1 uvádí distribuci článků v decilových skupinách časopisů, kde nejvyšší skupina představuje 10 % časopisů s nejvyšším IF v daném oboru. Výška sloupců pro ČR vyjadřuje počet článků 5 a výsledky pro ostatní země jsou převáženy nepřímo 5 Příslušné údaje byly zjištěny v elektronické databázi Web of Science; jedné ze součástí elektronického informačního zdroje ISI Web of Knowledge (http://www.isiknowledge.com) společnosti Thomson Reuters. Kromě Web of Science jsou k dispozici služby Journal Citation Reports (v něm lze vyhledat IF časopisu) nebo Current Contents. 6

úměrně počtu obyvatel dané země, aby výsledky neovlivňovaly určité rozdíly v populaci zemí. Je zřejmé, že celková publikační produktivita v ČR zdaleka nedosahuje nejen kvality, ale ani objemu v zemích zahrnutých do našeho srovnání. Zatímco produkční mezera u oborů živé a neživé přírody je patrná u kvalitnější poloviny časopisů (5. - 10. decil), v oblasti společensko-humanitních věd je produkční mezera mnohem výraznější v celém spektru časopisů. Zde je třeba mít na paměti, že uvedené údaje nezohledňují národní specifika jako je počet vědců v oboru, výdaje na vědní obor, ani intelektuální dispozice a podmínky k vědecké práci. Obrázek 2. Počty článků v IF časopisech roce 2006 (váženo na populaci ČR) Pocty clanku v IF cas. v roce 2006 [vazeno na populaci Ceske rep.] 40 Nizozemsko Svedsko Ceska republika Rakousko 8 Nizozemsko Svedsko Ceska republika Rakousko 30 6 20 4 10 2 0 100 1 3 5 7 2 4 6 Economics & Business & Finance Nizozemsko Nizozemsko Ceska republika Rakousko 8 9 10 0 60 1 2 3 5 4 6 Political science Nizozemsko Svedsko Ceska republika Rakousko 7 8 9 10 40 50 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 0 1 Psychology&Psychiatry Sociology nejnizsi impakt <--- 10 skupin ---> nejvyssi impakt Normalizovane poradi casopisu podle impakt faktoru v ramci oboru 2 3 4 5 7 6 8 9 10 Je zřejmé, že v rámci českých SHV v IF časopisech publikují téměř výhradně ekonomové, psychologové, sociologové a psychologové, jak dokladuje Tabulka 2. Za pozornost stojí skutečnost, že i v rámci těchto oborů je většina článků publikována v lokálních česko-slovenských časopisech (celkem 8 časopisů) a většina z nich v českém či slovenském jazyce. Omezený počet potenciálních čtenářů předurčuje nízký 7

světový vědecký ohlas poměřovaný citacemi. Detailnější vhled do hlavních společenskovědních oborů poskytuje obrázek 2, který podobně jako obrázek 1 zobrazuje distribuci článků v časopisech řazených podle IF v rámci oboru. Vysoké sloupce v oblasti nízkých IF odpovídají česko-slovenským časopisům s IF. Data a metodologie Vlastní přehled publikační produktivity v oboru sociologie v ČR jsme zpracovali na základě údajů dostupných v databázi ISI Web of Knowledge. Hodnoty IF pro jednotlivé časopisy za rok 2007 jsou převzaty z databáze Journal Citation Reports firmy Thomson Reuters. Protože naším cílem bylo zmapovat publikační přehled v oblasti sociologie, prvním krokem byla identifikace institucí a pracovišť zabývajících se sociologickou problematikou v ČR a následně jednotlivců, kteří se sociologickými tématy vědecky zabývají. Na základě informací dostupných na webových stránkách relevantních pracovišť jsme vytvořili prvotní seznam autorů. Následně jsme prostřednictvím elektronické pošty oslovili vedoucí těchto pracovišť a požádali je o základní informace. 6 Celkem jsme obeslali 16 pracovišť 7 (podrobnosti uvádí tabulka A3). Pro autory ze seznamu jsme vyhledali články v databázi ISI Web of Knowledge. 8 V průběhu vyhledávání byl seznam autorů doplňován o spoluautory, pokud to bylo z tematického hlediska článků relevantní. Protože cílem této studie je popis nedávného období a 6 Požádali jsme je o doplnění seznamu jejich kolegů dle aktuální situace (včetně případného upozornění, kteří kolegové se sociologií nezabývají) a o doplnění roku narození u jednotlivých pracovníků. 7 Výjimkou byl Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., protože se jedná o pracoviště jednoho ze spoluautorů a v tomto případě nebylo nutné příslušnost k oboru sociologie zjišťovat. 8 V rámci Web of Knowledge probíhalo vyhledávání pouze v dílčích databázích SSCI Social Sciences Citation Index a AHCI Arts and Humanities Citation Index. 8

nikoliv celá dlouhá historie sociologie v ČR, zaměřili jsme se pouze na články publikované v období let 1998-2007. 9 Naší analýzu jsme omezili na publikace typu Article. 10 U záznamů byla provedena kontrola afiliace autorů k instituci působící v ČR. 11 U článků jsme také sledovali předmětovou kategorii zdrojového časopisu. Na základě takto vytvořené databáze článků českých autorů jsme identifikovali seznam zdrojových časopisů, kde autoři publikovali (viz tabulka A7) a přehled vyskytujících se předmětových kategorií (viz tabulka A8). Sociologie má přesah do dalších oborů, což nás vedlo k rozlišení užší a širší skupiny sociologických časopisů. Sociologické časopisy v užším pojetí jsou ty, jejichž předmětová kategorie ve WoS explicitně obsahuje pojem sociology. 12 Sociologické časopisy v širším pojetí zahrnují časopisy, kde byly otištěny všechny námi vyhledané články, tj. včetně úzké skupiny časopisů. Toto vymezení kromě jiného odpovídá dvojí možné identifikaci jednotlivých autorů s oborem sociologie. Jedná se jak o identifikaci s vlastním oborem, tak o identifikaci s institucí zabývající se sociologickou problematikou. 9 Počáteční rok byl zvolen s ohledem na návaznost tohoto článku na metodologii použitou pro zpracování přehledu publikační výkonnosti za ekonomii (Münich 2006) a také s ohledem na skutečnost, že hlavní tuzemský sociologicky profilovaný časopis (Sociologický časopis/czech Sociological Review) má v databázi Journal Citation Reports IF od roku 2001. 10 Pro další zpracování nebylo zařazeno několik článků, které vykazovaly rysy ročenky (např. s názvem Czech Republic nebo Political Data Yearbook Czech Republic ), a navíc u nich nebyl uveden abstrakt. Proto je nepovažujeme za plnohodnotné stati. 11 V souladu s pravidly pro vyhledávání ve Web of Science byla jména autorů zadávána ve formě příjmení, mezera, počáteční písmeno z křestního jména (vše bez diakritiky). 12 Konkrétně se jednalo o články z časopisů s pořadovým číslem 1 15 (podrobněji v tabulce A1 v příloze). 9

V dalším kroku jsme článkům přiřadili hodnoty IF časopisu, 13 kde byly články otištěny, a dále jsme zohlednili autorské podíly. 14 V případě spoluautorství byl každému autorovi připsán rovný podíl na IF časopisu. Pro každého autora je následně spočítán součet dosažených IF ze všech autorem publikovaných článků. Kompletní přehled článků řazený podle autorů je uveden v tabulce A11 (pokud se jednalo o článek s více autory, je uveden vícekrát). Citovanost autorů byla zjištěna pomocí nástroje WoS Cited Reference Search a byly přitom uplatněny uvaleny stejné limity jako v případě vyhledávání článků. Výsledky Za období 1998-2007 bylo v WoS nalezeno celkem 242 článků což při zohlednění článků více autorů představuje 314 záznamů (viz tabulka A11). Autorů článků bylo 108. Do skupiny úzce zaměřených sociologických časopisů 15 spadá 200 článků, z nichž celých 170 bylo otištěno v Sociologickém časopisu / Czech Sociological Review. Z celkového počtu článků bylo 157 napsáno v češtině, 15 ve slovenštině, 62 v angličtině a 8 v jiném cizím jazyce (němčina, francouzština, ruština). Tabulka 3 obsahuje základní přehled výsledků. Sloupce (1) (4) obsahují součty IF dosažené jednotlivými autory publikováním článků a sloupce (1 ) (4 ) obsahují odpovídající pořadí autorů. Pořadí autorů (sloupec 1 ) je založeno na dosaženém IF v 13 Až na výjimky jsme pracovali s hodnotami IF za rok 2007, uvedenými v tabulce A1. 14 Pokud se např. jednalo o článek čtyř spoluautorů, počítá se pro každého z nich s autorským podílem IF/4. 15 Jedná se o časopisy uvedené v tabulce A1 pod čísly 1 až 15. 10

Tabulka 3. Autoři s nejvyšší hodnotou celkového impakt faktoru (IF) dle článků ve světovém jazyce a dle všech článků sociologie v užším a širším pojetí. Období 1998-2007. Autor Afiliace Součet IF Pořadí Světový jazyk Užší pojetí Širší pojetí Všechny jazyky Užší pojetí Širší pojetí (1) (2) (3) (4) (1 ) (2 ) (3 ) (4 ) Vecernik, J. SOÚ AV ČR 1,2 2,5 2,0 4,4 1 1 2 1 Kreidl, M. FF ZČU 1,2 1,2 2,0 2,0 2 4 1 3 Simonova, N. SOÚ AV ČR 0,8 0,8 1,0 1,0 3 8 10 16 Mateju, P. SOÚ AV ČR 0,7 1,0 1,2 1,5 4 7 5 7 Strakova, J. SOÚ AV ČR 0,6 0,6 0,8 0,8 5 11 14 21 Illner, M. SOÚ AV ČR 0,6 0,6 0,7 0,7 6 12 18 26 Hamplova, D. SOÚ AV ČR 0,5 0,5 0,9 0,9 7 13 12 18 Nespor, Z.R. SOÚ AV ČR 0,5 0,5 1,5 1,5 8 14 3 6 Kuchar, P. FSV UK 0,4 0,7 0,4 0,7 9 10 27 22 Fonadova, L. ESF MU 0,3 0,3 0,3 0,3 10 17 32 37 Katrnak, T. FSS MU 0,3 0,3 1,0 1,0 11 18 7 14 Krejci, J. SOÚ AV ČR 0,3 0,3 0,7 0,7 12 19 17 24 Kucerova, E. ČZU 0,3 0,4 0,3 0,4 13 15 35 30 Linek, L. SOÚ AV ČR 0,3 0,3 0,3 0,3 14 21 39 45 Rabusic, L. FSS MU 0,3 0,3 1,2 1,2 15 22 6 13 Keller, J. ZSF OSU 0,2 0,2 0,4 0,4 16 25 28 36 Benacek, V. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,2 1,3 17 26 59 11 Dudova, R. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,2 0,2 18 27 62 68 Haskova, H. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,3 0,3 19 28 33 38 Kolarova, M. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,2 0,2 20 29 63 69 Lyons, P. SOÚ AV ČR 0,2 0,3 0,2 0,3 21 20 65 42 Mansfeldova, Z. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,2 0,2 22 30 44 50 Nesporova, O. VÚPSV 0,2 0,2 0,2 0,2 23 31 68 69 Sirovatka, T. FSS MU 0,2 1,0 0,6 2,2 24 6 19 2 Vail, B.J. FSS MU 0,2 0,2 0,2 0,2 25 32 53 62 Tucek, M. SOÚ AV ČR 0,1 0,1 0,1 0,1 26 34 78 72 Rakusanova, P. SOÚ AV ČR 0,1 0,1 0,1 0,1 27 36 84 92 Rabusicova, M. FF MU 0,1 0,1 0,1 0,1 28 35 89 91 Konopasek, Z. FSS MU 0,1 0,1 0,1 0,1 29 39 72 77 Nekola, M. FSV UK 0,1 0,1 0,1 0,1 30 37 98 103 Rehakova, B. SOÚ AV ČR 0,1 0,1 1,4 1,4 31 38 4 10 Vesely, A. FSV UK 1,4 0,2 1,5 2 66 5 Lux, M. SOÚ AV ČR 1,3 0,5 2,0 3 23 4 Potucek, M. FSV UK 1,2 0,1 1,2 5 86 12 Vlachova, K. SOÚ AV ČR 0,8 0,6 1,4 9 21 9 Mares, P. FSS MU 0,4 1,0 1,5 16 8 8 Musil, J. FSV UK 1,0 1,0 9 15 Kostelecky, T. SOÚ AV ČR 0,9 0,9 11 17 Pozn. Tabulka uvádí 31 autorů s nejvyšší hodnotou součtu IF (dle kategorie světový jazyk, užší pojetí - hodnota IF minimálně 0,1 po zaokrouhlení/tj. min 0,05). Dále jsou zařazeni autoři, kteří v ostatních kategoriích spadají do přibližně první desítky (dle pořadí). 11

úzké skupině sociologických časopisů ve světovém jazyce (sloupec 1). Další sloupce (2) (4) uvádí dosažené součty IF pro další kombinace skupin časopisů a jazyků. V tabulce 3 jsou ve výsledcích pro příslušnou kombinaci časopisů a jazyka článku zohledněni jen autoři s nenulovou hodnotou IF. Je zřejmé, že pořadí se pro řadu sociologů výrazně liší. To dokládá, že skupiny českých sociologů se poměrně výrazně vyhraňují buď podle jazyka ve kterém publikují, a nebo tematickou šíří svého sociologického výzkumu. Pořadí autorů odpovídá hodnotám IF pro příslušnou kategorii. U autorů se stejnou hodnotou IF rozhodoval počet článků (na základě kterých hodnota IF vznikla) a případně abecední pořadí. Počet článků publikovaných v období 1998-2007 samozřejmě ovlivňuje doba, po kterou autor v oboru působil. Zkrácená doba se týká především mladších sociologů, kteří začali svou akademickou kariéru až po roce 1998. Proto v tabulce 4 uvádíme srovnání pouze autorů mladších 40 let (narozených po roce 1967). Na nejvyšších místech se pořadí dle různých variant výrazněji neliší, ale na dalších pořadích opět nacházíme poměrně velké rozdíly. Je zřejmé, že řada mladších sociologů úspěšně publikovala ve světových jazycích v šířeji zaměřených sociologických časopisech. Čeští sociologové publikují dominantně v Sociologickém časopise/czech Sociological Review (SČ). Jedná se o jediný český impaktovaný časopis, který je veden v mezinárodní databázi Web of Knowledge a spadá do skupiny sociologických časopisů v užším pojetí. Z celkového počtu článků otištěných v impaktovaných časopisech jich v tomto časopise bylo otištěno celých 70 procent. Dalších 5 procent vyšlo ve slovenském impaktovaném časopise Sociológia (S). Pouhých 25 procent článků tedy vyšlo ve skutečně zahraničních časopisech. To je velice nízký podíl vzhledem k tomu, 12

že WoS obsahuje téměř 100 sociologických časopisů v úzkém pojetí a mnohem více časopisů v širším pojetí. 16 Tabulka 4. Autoři do 40 let (rok narození 1968 a později) s nejvyšší hodnotou celkového impakt faktoru (IF) dle článků ve světovém jazyce a dle všech článků sociologie v užším a širším pojetí Autor Afiliace Součet IF Pořadí Světový jazyk Všechny jazyky Užší pojetí Širší pojetí (1) (2) (3) (4) (1 ) (2 ) (3 ) (4 ) Kreidl, M. FF ZČU 1,2 1,2 2,0 2,0 1 3 1 1 Simonova, N. SOÚ AV ČR 0,8 0,8 1,0 1,0 2 4 4 7 Hamplova, D. SOÚ AV ČR 0,5 0,5 0,9 0,9 3 6 5 8 Nespor, Z.R. SOÚ AV ČR 0,5 0,5 1,5 1,5 4 7 2 4 Katrnak, T. FSS MU 0,3 0,3 1,0 1,0 5 9 3 6 Krejci, J. SOÚ AV ČR 0,3 0,3 0,7 0,7 6 10 6 10 Kucerova, E. ČZU 0,3 0,4 0,3 0,4 7 8 15 13 Linek, L. SOÚ AV ČR 0,3 0,3 0,3 0,3 8 12 17 19 Dudova, R. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,2 0,2 9 14 22 24 Haskova, H. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,3 0,3 10 15 13 15 Kolarova, M. SOÚ AV ČR 0,2 0,2 0,2 0,2 11 16 25 25 Lyons, P. SOÚ AV ČR 0,2 0,3 0,2 0,3 12 11 27 17 Nesporova, O. VÚPSV 0,2 0,2 0,2 0,2 13 17 28 27 Vail, B.J. FSS MU 0,2 0,2 0,2 0,2 14 18 31 29 Rakusanova, P. SOÚ AV ČR 0,1 0,1 0,1 0,1 15 19 38 38 Nekola, M. FSV UK 0,1 0,1 0,1 0,1 16 20 43 43 Vesely, A. FSV UK 1,4 0,2 1,5 1 32 3 Lux, M. SOÚ AV ČR 1,3 0,5 2,0 2 10 2 Vlachova, K. SOÚ AV ČR 0,8 0,6 1,4 5 8 5 Lebeda, T. SOÚ AV ČR 0,2 0,6 0,8 13 7 9 Rysavy, D. FF UPOL 0,5 0,5 9 12 Chaloupkova, J. SOÚ AV ČR 0,4 0,4 11 14 Sunega, P. SOÚ AV ČR 0,3 0,5 14 11 Pozn. Tabulka uvádí 16 autorů s nejvyšším součtem IF (dle kategorie světový jazyk, užší pojetí - hodnota IF mininálně 0,1 po zaokrouhlení/tj. min 0,05) + další autoři, kteří v ostatních kategoriích spadají do (cca) první desítky (dle pořadí). Užší pojetí Širší pojetí 16 Bližší pohled dokladuje, že v SČ publikují dominantně čeští autoři a nezanedbatelný počet z nich je afiliována přímo s vydavatelem, tj. SOÚ AV ČR, v.v.i. Mezi autory je potom přirozeně řada členů redakční rady. 13

Vysoká koncentrace článků české sociologické komunity v jediném domácím časopise je pozoruhodná. Je pravda, že časopisy v oblasti společenských a především humanitních věd mají výrazně větší sklon k tematické národní orientaci než ve vědách živé a neživé přírody (Moed, 2005), ale podíl článků publikovaných v SČ se přesto jeví jako výjimečně vysoký. Uvědomíme-li si, že většina článků otištěných v SČ je psána v českém jazyce, je otázka, nakolik se česká sociologická komunita zabývá tématy, která nemohou výrazněji přispět k světovému poznání v oboru, a nakolik je to výsledek nízkých ambicí nebo dispozic vědecké komunity výsledky publikovat formou určenou pro mezinárodní komunitu. Citační analýza Standardní bibliometrickou alternativu k IF představují citační indexy. Zatímco IF odvozuje potenciální dopad konkrétního článku na základě odezvy průměrného článku v časopise za určité období, citační indexy se přímo váží ke konkrétním článkům autorů. To samozřejmě představuje výhodu. Na druhé straně mají citační indexy pro hodnocení našeho typu řadu zásadních nedostatků, které diskutujeme v úvodní sekci a které je třeba mít při interpretaci zde prezentovaných výsledků na paměti. Tabulka 5 uvádí pro náš seznam autorů celou řadu citačních indexů. Často používaným citačním indexem je tzv. Hirschův index (h-index) jehož hodnoty za období 1998-2007 uvádí sloupec (3). 17 H-index autora je v našem případě (jedná se o hodnotu z WoS) roven pořadovému číslu článku (daného autora), který má počet citací roven nebo větší než je pořadové číslo tohoto článku. 17 H-index (Hirschův index) vyjadřuje kvantitativní ohodnocení kvality článků publikovaných danou osobou. Je roven pořadovému číslu publikace (publikace jsou seřazeny sestupně podle počtu citací), která má počet citací roven nebo větší než je její pořadové číslo. Stejně jako IF ani h-index neřeší srovnávání výkonnosti v různých oborech, je vázaný na danou vědní disciplínu a výsledky jsou mezioborově těžko porovnatelné. (Zdroj: http://knihovny.cvut.cz/en/veda/h-index.html) 14

Tabulka 5. Autoři s nejvyšší citovaností dle Web of Science v období 1998-2007 a bez časového omezení (A) Údaje o článcích za období 1998-2007 (B) Údaje o článcích bez časového omezení Autor Afiliace Hodnota h-indexu Průměrný počet citací článku Průměrný počet citací za rok Celkový počet citací článků Hodnota (6) bez autocitací Hodnota h-indexu Průměrný počet citací článku Průměrný počet citací za rok Celkový počet citací článků Hodnota (11) bez autocitací (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) Mateju, P. SOÚ AV ČR 3 2,46 2,91 32 23 6 2,91 3,54 99 65 70 Vlachova, K. SOÚ AV ČR 3 2,62 1,91 21 11 4 1,69 1,80 27 16 32 Kostelecky, T. SOÚ AV ČR 3 2,12 1,55 17 9 53 Rehak, J. SC&C 3 4,67 1,27 14 4 12 Vecernik, J. SOÚ AV ČR 2 1,48 2,82 31 22 4 1,26 2,04 53 41 160 Rabusic, L. FSS MU 2 1,60 1,45 16 15 3 2,11 2,11 38 32 49 Kreidl, M. FF ZČU 2 1,30 1,30 13 8 40 Sirovatka, T. FSS MU 2 0,92 1,09 12 8 33 Cermak, D. SOÚ AV ČR 2 4,00 1,60 8 7 7 Rehakova, B. SOÚ AV ČR 2 0,64 0,64 7 6 4 1,80 1,55 45 34 16 Vajdova, Z. SOÚ AV ČR 2 2,33 0,64 7 6 3 2,50 0,94 15 9 9 Mares, P. FSS MU 2 0,67 0,55 6 6 3 1,50 0,92 24 19 56 Simonova, N. SOÚ AV ČR 2 1,00 0,83 5 5 4 Kuchar, P. FSV UK 2 2,00 0,67 6 5 7 Burianek, J. FF UK 2 1,20 0,55 6 5 12 Hamplova, D. SOÚ AV ČR 2 1,00 0,62 5 4 22 Nespor, Z.R. SOÚ AV ČR 2 1,00 1,67 10 4 25 Lux, M. SOÚ AV ČR 2 0,86 0,67 6 2 53 Potucek, M. FSV UK 1 1,75 0,64 7 7 2 1,38 0,62 18 15 36 Strakova, J. SOÚ AV ČR 1 1,20 1,20 6 5 8 Kucerova, E. ČZU 1 2,50 1,67 5 5 1 Musil, J. FSV UK 1 1,00 0,50 5 5 4 3,56 2,04 57 54 85 Soukup, P. FSV UK 1 1,00 1,00 2 2 2 Illner, M. SOÚ AV ČR 1 3,00 0,27 3 3 3 1,30 0,52 13 11 29 Katrnak, T. FSS MU 1 0,71 0,45 5 3 18 Benacek, V. SOÚ AV ČR 1 0,60 0,33 3 3 3 1,17 0,52 14 11 32 Hamanova, J. SC&C 1 3,00 0,27 3 3 5 Bartova, I. SC&C 1 3,00 0,27 3 3 2 Hermanova, E. n.a.(sou AV) 1 3,00 0,33 3 3 2 3,50 0,44 7 7 4 Vyhlidal, J. VÚPSV 1 3,00 0,60 3 3 3 Chaloupkova, J. SOÚ AV ČR 1 1,00 0,75 3 3 3 Haskova, H. SOÚ AV ČR 1 1,00 0,25 2 2 17 Počet citací 18 18 Za období 1998-2006, protože za rok 2007 ještě v době přípravy tohoto textu nebyly v databázi Web of Science k dispozici kompletní údaje. Jedná se o údaje získané v rámci databáze Web of Knowledge pomocí Cited Reference Search (jedná se o citace všech druhů publikací - tzn. články, monografie apod.). 15

Tucek, M. SOÚ AV ČR 1 2,00 0,67 2 2 2 1,57 0,96 22 15 20 Nekola, M. FSV UK 1 2,00 0,67 2 2 2 Zizlavsky, M. n.a.(fss MU) 1 1,00 0,29 2 2 2 Brokl, L. FF UHK 1 0,33 0,16 2 2 2 1,33 0,42 8 7 11 Louckova, I. FF UPOL 1 2,00 0,29 2 2 2 1,75 0,27 7 5 5 Kabele, J. FSV UK 1 2,00 0,67 2 2 3 2,70 1,12 27 22 10 Lebeda, T. SOÚ AV ČR 1 1,00 0,71 5 2 24 Vesely, A. FSV UK 1 1,00 0,40 2 2 5 Linek, L. SOÚ AV ČR 1 1,00 0,50 2 1 23 Krejci, J. SOÚ AV ČR 1 1,50 0,50 3 1 2 1,50 0,86 6 1 19 Mansfeldova, Z. SOÚ AV ČR 1 1,00 0,29 2 1 2 0,83 0,19 5 3 29 Lyons, P. SOÚ AV ČR 1 0,50 0,33 1 1 3 Rakusanova, P. SOÚ AV ČR 1 2,00 0,50 2 1 8 Konopasek, Z. FSS MU 1 0,67 0,20 2 1 2 0,57 0,22 4 3 14 Louzek, M. FF UK 1 0,07 0,10 1 1 31 Novak, M. FSV UK 1 0,40 0,18 2 1 36 Kepakova, K. n.a.(fss MU) 1 1,00 0,10 1 1 1 Vojtiskova, K. SOÚ AV ČR 1 2,00 0,67 2 1 0 Sunega, P. SOÚ AV ČR 1 0,75 0,50 3 1 15 Stachova, J. SOÚ AV ČR 1 1,00 0,25 1 1 4 Fialova, L. FTVS UK 1 1,00 0,20 1 1 9 Hudeckova, H. PEF ČZU 1 1,00 0,14 1 1 24 Lostak, M. PEF ČZU 1 1,00 0,14 1 1 7 Slepickova, L. FSS MU 1 1,00 0,50 1 1 0 Pridalova, M. FSS MU 1 1,00 0,09 1 1 3 Nedbalkova, K. FSS MU 1 0,50 0,11 1 1 2 Marada, R. FSS MU 1 1,00 0,12 1 1 8 Sanderova, J. FSV UK 1 1,00 0,10 1 1 6 Petrusek, M. FSV UK 1 0,25 0,14 1 1 2 0,71 0,48 10 10 12 Fonadova, L. ESF MU 1 0,50 0,20 1 0 1 Jerabek, H. FSV UK 1 0,50 0,22 2 0 2 0,62 0,30 8 2 9 Keller, J. ZSF OSU 0 0,00 0,00 0 0 1 0,56 0,23 5 3 49 Fric, P. FSV UK 0 0,00 0,00 0 0 1 0,50 0,14 3 3 37 Cermakova, M. SOÚ AV ČR 0 0,00 0,00 0 0 2 2,00 0,42 8 6 24 Havelka, M. FHS UK 0 0,00 0,00 0 0 1 0,38 0,14 3 3 12 Mozny, I. FSS MU 0 0,00 0,00 0 0 1 0,25 0,07 1 1 27 Pozn. V tabulce jde o výběr autorů s hodnotou h-indexu 1 a vyšší. V případě hodnot uvedených v této tabulce není možné zohledňovat spoluautorství. Vyhledávání proběhlo s omezením na typ dokumentu Articles. Autoři jsou řazeni sestupně dle sloupce (3) a dále pak dle sloupce (7). Text n.a. ve sloupci afiliace znamená, že současná afiliace není k dispozici a v závorce je uvedena afiliace dle zohledněných článků. V panelu (B) bez časového omezení jsou uvedeny hodnoty jen u autorů, u kterých je vyšší hodnota h- indexu oproti období 1998-2007. Do tabulky je doplněno několik autorů, kteří za období 1998-2007 mají hodnotu h-indexu 0, ale v části bez omezení nikoli (týká se to jen autorů, kteří zároveň mají hodnotu ve sloupci (13) vyšší než 10. Články jsou řazeni sestupně podle citací. Zřejmou slabinou h-indexu je v českém případě malý rozsah hodnot 0-3. Pro srovnání uveďme, že známý světový sociolog 16

Zygmunt Bauman za srovnatelné období dosahuje h-indexu 5. Mezi čtyřmi českými autory s nejvyšším h-indexem (hodnota 3) se dva (P. Matějů a K. Vlachová) nacházejí v první desítce řazení dle IF (tabulka 3). Z dalších dvou, T. Kostelecký dosahuje vysokého h-indexu navzdory tomu, že nemá články ve světovém jazyce v IF časopisech. Vysoký h-index J. Řeháka je pravděpodobně způsoben zaměřením jeho článků na problematiku statistických metod analýzy dat, kde je častý výskyt citací uživatelů těchto metod. Mezi dalšími 14 sociology s h-indexem 2 se pouze dva (Z. Vajdová a J. Buriánek) nenacházejí v tabulce 3 řazené podle dosaženého IF. Další sloupce tabulky 5 uvádí celou řadu alternativních citačních indexů. Panel A obsahuje citační indexy založené na článcích publikovaných autory v námi sledovaném období 1998-2007. Tabulky 3 a 5 (panel A) na základě IF i citačních indexů řadí řadu významných českých sociologů na spodní místa. Je to dáno především tím, že řada z nich publikovala své nejvýznamnější práce ještě před rokem 1998. Tomu odpovídají výsledky v panelu B, které nejsou omezeny časovým obdobím. Je samozřejmě velký rozdíl v tom, zda měříme citační odezvu na celoživotní práci autora nebo pouze za práci publikovanou v určitém období. Údaje ve sloupci (13) tabulky 5 zohledňují i citace monografií našeho seznamu autorů, pokud jsou citovány v časopisech registrovaných ve WoS. Tento ukazatel identifikuje významné české sociology mnohem lépe. Významnou roli v našem srovnání hraje již uvedená skutečnost, že srovnání založená na IF z definice nepostihují publikace v odborných monografiích. Moed (2005) v této věci uvádí, že publikování společensko-humanitního výzkumu se uskutečňuje v odlišných, částečně se překrývajících světech mezinárodních časopisů, monografií, 17

národních časopisů a dalších tiskovin. Dále v této souvislosti pro sociologii uvádí, že význam časopisů jako komunikačního média, vyjádřený podílem odkazů na práce publikované v časopisech na celkovém počtu citací, je v celosvětovém průměru 37 procent a podíl odkazů na práce v časopisech registrovaných ve WoS na celkovém počtu odkazů z časopisů je 74 procent. Přesné podíly v případě ČR nejsou známy, ale role monografií bude v ČR zřejmě výrazně větší než uvádí Moed (2005). Informace o citovanosti monografií z jiných monografií pro ČR dosud bohužel neexistuje. Rozšířená citační analýza je totiž poměrně náročná a v zahraničí jí zpravidla realizuje specializovaná instituce, která v ČR dosud neexistuje. Tabulka 6. Nejčastěji citované články Počet citací Autor/autoři Celkem Bez autoocitací Pouze zahraniční Časopis Ročník Číslo Rok Hraba J McCutcheon A Vecernik J 11 2 2 RURAL SOCIOL 64 3 1999 Vlachova K Mateju P 6 3 0 SOCIOL CAS 34 2 1998 Rabusic L 5 5 1 SOCIOL CAS 36 1 2000 Kreidl M Vlachova K 5 2 1 SOCIOL CAS 35 3 1999 Kostelecky T Cermak D 5 5 1 SOCIOL CAS 40 4 2004 Mateju P Vlachova K 5 3 0 SOCIOL CAS 34 2 1998 Vecernik J 5 3 3 COMMUNIS POST- COMMUN 32 4 1999 Potucek M 5 5 4 J EUR SOC POLICY 14 3 2004 Rehak J 5 5 0 SOCIOL CAS 34 1 1998 Pozn. Údaje byly v databázi Web of Science vyhledány k 31.5. 2008. Spíše jako doplněk uvádíme v tabulce 6 informaci o nejčastěji citovaných článcích publikovaných v období 1998-2007 (citovány alespoň 5x). Názvy článků samotných lze vyhledat v tabulce A10. Mezi autory nejvíce citovaných článků vykazuje tři K.Vlachová, po dvou P.Matějů a J.Večerník. Protože počet citací nezohledňuje 18

potenciálně rozdílnou kvalitu a významnost citujících zdrojů, uvádíme i počty bez autocitací a počty citací ze zahraničních zdrojů. Hodnoty posledních údajů pouze podtrhují nízkou reflexi výsledků české sociologie ve světě, kterou dokladuje celá naše analýza. Závěr Cílem této stati je nabídnout alespoň parciální vhled do publikační výkonnosti v oboru sociologie v České republice a přispět tak k sebereflexi tohoto vědního oboru. Výsledky jsou záměrně zasazeny do mezinárodního kontextu, který je v oblasti základního výzkumu velice relevantní. Naše analýza ukazuje, že zvolené ukazatele IF a citační indexy řadí mezi první padesátku podobné autory. Pořadí v rámci prvních padesáti míst se však poměrně výrazně liší podle zvoleného ukazatele. Ukazuje se, že existují poměrně silně publikačně profilované skupiny sociologů. Ačkoliv samotné citační indexy generují pořadí mezi kterými je poměrně vysoká pozitivní korelace, najdeme tam řadu odchylek. I zde jde o důsledek poměrně výrazných odlišností v publikační praxi autorů. Rozdíly dokladují, že bibliometrické ukazatele je třeba volit uváženě podle skutečného účelu srovnávání. Jsme si vědomi skutečnosti, že jakékoli hodnocení výstupů vědecké práce, jako je to naše, je do jisté míry arbitrární a má svá reálná omezení. Zřejmě hlavním nedostatkem naší analýzy je skutečnost, že nedostatečně zohledňuje výsledky základního výzkumu šířené formou odborných monografií, protože naše analýza je zaměřená především na odborné časopisy. Ačkoliv se sociologie řadí k těm společenskovědním oborům, kde se nové poznatky šíří formou článků poměrně hodně a obor dokonce vykazuje třetí 19

nejvyšší počet 19 odborných impaktovaných časopisů po ekonomii a psychologii, je role odborných monografií v oboru zřejmá. Postihnout příspěvek monografií k vědeckému poznání je však technicky mnohem náročnější a v ČR zatím nerealizovatelné. Bibliometricky lze kvalitu knižních publikací postihnout tzv. rozšířenou citační analýzou. Realizace takové analýzy je však extrémně náročná s ohledem na potřebu zázemí ve formě velice obsažných citujících a citovaných rejstříků. Plnohodnotnou rozšířenou citační analýzu lze realizovat pouze v rámci velkého a dlouhodobého mezinárodní projektu. Protože v současnosti žádný takový projekt umožňující komparaci zahrnující Českou republiku neexistuje, prezentujeme výsledky alespoň částečně rozšířené citační analýzy. Ta v rámci citací obsažených v IF časopisech bere v úvahu i ty citace, které se odkazují na práce autora publikované formou odborných knih, tedy nikoliv pouze odborné články. Na základě přehledu získaného touto analýzou se však lze domnívat, že ani rozšířená citační analýza by naše zjištění nijak zásadně nezměnila. Je to dáno tím, že naprostá většina sociologických monografií českých autorů publikovaných v letech 1998-2007 nevyšla ve světovém jazyce a nemohla tak výrazněji oslovit mezinárodní akademickou komunitu a tím výrazněji přispět k rozvoji poznání v oboru, které má do velké míry nadnárodní charakter. Individuální výsledky autorů jsou bezpochyby ovlivněny celou řadou specifických faktorů, jako jsou např. rozsah jejich tematického záběru, vazba výzkumného zaměření na témata spíše domácí nebo naopak globální, publikační strategie autora (menší počet článků s jedním autorem, více článků založených na spoluautorství), délka akademického působení (mladí vědci, zahraničních stáže, vykonávání řídících funkcí, 19 WoS registruje v Category Sociology téměř 100 časopisů. Velký počet dalších časopisů lze považovat za tematicky blízkých, kde řada sociologů běžně publikuje. 20

politická kariéra). Ačkoliv analýzy vlivu zmíněných faktorů ve světě také existují (Fox 2005), v našem případě by něco takového bylo velice těžko uchopitelné z hlediska přesné kvantifikace a eliminace subjektivních soudů. Proto se těmito otázkami v tomto textu nezabýváme a necháme promlouvat hodnoty IF a citační indexy, které jsou na subjektivních pocitech nezávislé. Při posuzování výsledků v oblasti českých společensko-humanitních věd nesmíme zapomenout ani na ideologické předsudky a zásahy komunistické diktatury, které měly výrazně negativní dopad na intelektuální zázemí společenskovědní obory. Zůstává otázkou nakolik je poměrně nízký příspěvek současné české sociologie k světovému rozvoji oboru stále ještě důsledkem historických okolností a do jaké míry je způsobem absencí hodnocení výsledků VaV v ČR obecně a v důsledku toho slabé konkurenční motivace akademické komunity. Informace o autorech Josef Basl je studentem doktorského studia a odborný pracovník v oddělení sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Věnuje se zejména otázkám vzdělanostních nerovností a vzdělávací politiky. Daniel Münich je samostatný vědecký pracovník a vysokoškolský učitel na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se zejména tématům ekonomie školství a vzdělávání, trhu práce a hodnocení výsledků vědy. Oleg Sidorkin je studentem doktorského studia na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se zejména tématům fungování vědy. 21

Literatura Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008. 2007. Úřad vlády ČR, Rada pro výzkum a vývoj. Dostupné na http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=513444 Fox, M.F. 1983. Publication Productivity among Scientists: A Critical Review. Social Studies of Science, 13 (2): 285-305. Fox, M.F. 2005. Gender, Family Characteristics, and Publication Productivity among Scientists. Social Studies of Science, 35 (1): 131-150. Gregor, M., O. Schneider. 2005. The World is Watching: Rankings of Czech and Slovak Economics Departments. Finance a úvěr Czech Journal of Economics and Finance, 55 (11-12): 518-530. Jurajda, Š. 2008. Česká věda potřebuje nezávislý audit. Lidové noviny, 6.5. 2008, s 11. Kademani, B. S., V.L. Kalyane. 1996. Bibliometric indicators for publication productivity analysis of an individual scientist. JISSI : the international journal of scientometrics and informetrics 2(4): 49-58. Macháček, M., E. Kolcunová. 2008. Hirsch index and rankings of Czech economists. Politická ekonomie, 56 (2): 229-241. Moed, H. F. 2005. Citation Analysis in Research Evaluation, (vol. 9). London: Kluwer Morley, J.E., L. Ferrucci. 2008. Publication Productivity in Geriatrics: 1995-2006. Journal of Gerontology: Medical Sciences, 63 (6): 584-585. Münich, D. 2007. Extraliga české akademické ekonomie (online). ihned, 31.5. 2007. Dostupný z www: http://ihned.cz (cit. 5.6. 2008) Münich, D. 2006. Recent Publication Productivity of Czech Economists. Finance a úvěr Czech Journal of Economics and Finance, 56 (11-12): 522-533. Turnovec, F. 2005. Institucionální vědecký kapitál a individuální výkonnost ekonomů v ČR. Finance a úvěr Czech Journal of Economics and Finance, 55 (11-12): 531-545. 22

Příloha Tabulka A7. Přehled odborných časopisů a jejich IF údaje za rok 2007 dle Web of Knowledge* Zkrácený název časopisu Plný název časopisu Hodnota IF Kód předmětové kategorie (viz tabulka A2) Užší pojetí sociologie** 1 SOCIOL CAS SOCIOLOGICKY CASOPIS/CZECH 0,169 1 Ano SOCIOLOGICAL REVIEW 2 SOCIOLOGIA SOCIOLOGIA 0,116 1 Ano 3 SOTSIOL ISSLED SOTSIOLOGICHESKIE 0,194 1 Ano ISSLEDOVANIYA 4 EUR SOCIOL REV EUROPEAN SOCIOLOGICAL 0,855 1 Ano REVIEW 5 SOCIOL RURALIS SOCIOLOGIA RURALIS 0,641 1 Ano 6 INT J COMP SOCIOL INTERNATIONAL JOURNAL OF 0,121 *** 1 Ano COMPARATIVE SOCIOLOGY 7 POL SOCIOL REV POLISH SOCIOLOGICAL REVIEW 0,021 1 Ano 8 SOCIOL QUART SOCIOLOGICAL QUARTERLY 0,627 1 Ano 9 RURAL SOCIOL RURAL SOCIOLOGY 0,820 1 Ano 10 BRIT J SOCIOL EDUC BRITISH JOURNAL OF SOCIOLOGY 0,609 4, 1 Ano OF EDUCATION 11 SOCIOL EDUC SOCIOLOGY OF EDUCATION 1,290 4, 1 Ano 12 SOC INDIC RES SOCIAL INDICATORS RESEARCH 0,610 2, 9, 1 Ano 13 WORK EMPLOY SOC WORK EMPLOYMENT AND 1,051 6, 15, 1 Ano SOCIETY 14 J POLIT MIL SOCIOL JOURNAL OF POLITICAL & 0,061 7, 1 Ano MILITARY SOCIOLOGY 15 HUM STUD HUMAN STUDIES 0,128 12, 1 Ano 16 FINANC UVER FINANCE A UVER 0,382 5 Ne 17 POLIT EKON POLITICKA EKONOMIE 0,172 6, 7 Ne 18 FILOS CAS FILOSOFICKY CASOPIS 0,011 **** 12, 13 Ne 19 EUR J POLIT RES EUROPEAN JOURNAL OF 1,679 7 Ne POLITICAL RESEARCH 20 CESK PSYCHOL CESKOSLOVENSKA PSYCHOLOGIE 0,133 10, 8 Ne 21 JUSTICE SYST J JUSTICE SYSTEM JOURNAL 0,122 17 Ne 22 J EUR SOC POLICY JOURNAL OF EUROPEAN SOCIAL 1,083 3 Ne POLICY 23 OSTEUROPA OSTEUROPA 0,223 7 Ne 24 POLIT STUD-LONDON POLITICAL STUDIES 0,488 7 Ne 25 SOC POLICY ADMIN SOCIAL POLICY & 0,512 16, 3 Ne ADMINISTRATION 26 COMMUNIS POST- COMMUNIST AND POST- 0,529 11, 7 Ne COMMUN COMMUNIST STUDIES 27 REV ETUD COMP EST- REVUE D ETUDES COMPARATIVES 0,071 6 Ne O EST-OUEST 28 EASTERN EUR ECON EASTERN EUROPEAN ECONOMICS 0,413 6 Ne 29 COMMUNIS POST- COMMUNIST AND POST- 0,529 11, 7 Ne COMMUN COMMUNIST STUDIES 30 BRIT J PSYCHIAT BRITISH JOURNAL OF PSYCHIATRY 5,446 18 Ne 31 PERCEPT MOTOR PERCEPTUAL AND MOTOR SKILLS 0,387 10 Ne SKILL 32 URBAN STUD URBAN STUDIES 1,274 19 Ne 33 PHIL TODAY PHILOSOPHY TODAY ***** 13 Ne 34 HIST JAHR HISTORISCHES JAHRBUCH ***** 14 Ne 35 HIST SOC RES HISTORICAL SOCIAL RESEARCH- ***** 14, 15 Ne HISTORISCHE SOZIALFORSCHUNG 36 SWS-RUNDSCHAU SWS-RUNDSCHAU ***** 7 Ne 37 ESPRIT ESPRIT ***** 20 Ne * Uvedeny jsou časopisy, které se při vyhledávání vyskytly alespoň jednou. ** Užší pojetí se týká časopisů, jejichž předmětová kategorie zahrnuje kategorii 1. *** Údaj za rok 2002. Novější není ve Web of Knowledge k dispozici. **** Údaj za rok 2001. Novější není ve Web of Knowledge k dispozici. ***** Údaj nebyl nalezen pro rok 2007 ani pro nějaký dřívější rok. Poznámka: Pro předmětovou kategorii sociology byly za rok 2007 agregované údaje za všechny časopisy následující: mediánový IF = 0,631; agregovaný IF = 0,794. 23

Tabulka A8. Přehled předmětových kategorií (subject category) časopisů dle Web of Knowledge* Kód Předmětová kategorie 1 Sociology 2 Social Sciences 3 Social Issues 4 Education & Educational Research 5 Business, Finance 6 Economics 7 Political Science 8 Multidisciplinary 9 Interdisciplinary 10 Psychology 11 International Relations 12 Ethics 13 Philosophy 14 History 15 Industrial Relations & Labor 16 Planning & Development 17 Law 18 Psychiatry 19 Environmental Studies, Urban Studies 20 Other * Uvedena jsou hesla, která se při vyhledávání vyskytla alespoň jednou. Tabulka A9. Přehled oslovených pracovišť Zkratka názvu Název ISS FSV UK * Institut sociologických studií Fakulta sociálních věd UK KS FF UK * Katedra sociologie Filozofická fakulta UK FSS MU * Fakulta sociálních studií MU KSA FF UPOL * Katedra sociologie a andragogiky Filozofická fakulta UPOL KS FF ZČU * Katedra sociologie Filozofická fakulta ZČU v Plzni KSP FSE UJEP Katedra sociální práce Fakulta sociálně ekonomická, UJEP v Ústí nad Labem SOÚ AV ČR * Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. CESES FSV UK * Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd UK KSV FF UP * Katedra sociálních věd - Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice KREE EF VŠB-TU * Katedra regionální a enviromentální ekonomiky Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava KGS FHS UK Katedra genderových studií Fakulta humanitních studií UK KSP ZSF OSU * Katedra sociální práce - Zdravotně sociální fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě KHV PEF ČZU * Katedra humanitních věd - Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita ÚFSV FF UHK Ústav filosofie a společenských věd - Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové VÚPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. KZKHV FTVS UK * Oddělení filosofie, historie a sociologie - Katedra základů kinantropologie a humanitních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu UK KPSŘ FPH VŠE Katedra psychologie a sociologie řízení - Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická * Od takto označených pracovišť jsme obdrželi odpověď. 24

Tabulka A10. Přehled zohledněných článků, které byly nejvíce citovány (dle Web of Knowledge) Autor/autoři Hraba, J. McCutcheon, A. Večerník, J. Vlachova, K. Mateju, P. Časopis Název článku RURAL SOCIOL Rural and urban differences in economic experiences, anxiety and support for the post-communist reforms in the Czech and Slovak Republics SOCIOL CAS The crystallisation of political attitudes and the political spectrum in the Czech Republic Ročník Číslo Rok 64 3 1999 34 2 1998 Rabusic, L. SOCIOL CAS Is Czech society 'post-materialist'? 36 1 2000 Kreidl, M. Vlachova, K. Kostelecky, T. Cermak, D. Mateju, P Vlachova, K. SOCIOL CAS SOCIOL CAS SOCIOL CAS The social background of the extreme right in the Czech Republic 35 3 1999 The influence of territorially specific factors on the 40 4 2004 formation of the political attitudes of voters The role of politically relevant attitudes and value 34 2 1998 orientations in electoral decisions. The Czech Republic in 1996 The middle class in the Czech reforms: the interplay 32 4 1999 between policies and social stratification Accession and social policy: the case of the Czech republic 14 3 2004 Večerník, J. COMMUNIS POST-COMMUN Potucek, M. J EUR SOC POLICY Rehak, J. SOCIOL CAS Quality of data I. Classical model of measuring reliability and its practical application 34 1 1998 Tabulka A11. Přehled všech zohledněných článků podle autorů (dle Web of Knowledge) Autor Časopis Název článku Roč. Čís. Rok Jazyk Balon J SOCIOL CAS Social theory and cultural studies: Two types of interdisciplinary approach Bartova I SOCIOL CAS Quality of data III. Empirical results of reliability measurement for selected variables and scales Basl J SOCIOL CAS Determination of college expectations in OECD countries: The role of individual and structural factors Benacek V SOCIOL CAS The rise of the 'grand entrepreneurs' in the Czech Republic and their contest for capitalism 40 1, 2 2004 C 34 3 1998 C 43 6 2007 E 42 6 2006 E Benacek V FINANC UVER An authentic private sector in a transition 52 3 2002 C economy: The roots and alternatives of Czech capitalism Benacek V FINANC UVER Czech foreign trade flows 50 11 2000 C Benacek V POLIT EKON Foreign direct investment in the Czech economy 48 1 2000 C Benacek V FINANC UVER Growth and structural changes in the international trade in Czech manufacturing industries in 1993-97 Bernard J SOCIOL CAS The social integration of migrants from cities to villages in the Czech Republic and in Austria 49 12 1999 C 42 4 2006 C Bernard J SWS- RUNDSCHAU Social integration of immigrants from big-cities-tovillages in Austria and in the Czech Republic 47 2 2007 G Brokl L SOCIOL CAS The relationship of members of the Czech parliament to voters as a matter of vertical accountability Burianek J CESK PSYCHOL Shall we give up freedom under the pressure of risks? 37 3 2001 C 47 4 2003 C 25

Burianek J JUSTICE SYST J The social correlates of punitiveness toward criminals: A comparison of the Czech Republic and Florida Burianek J SOCIOL CAS Security risk and its perception in the eyes of the Czech public Burianek J SOCIOLOGIA The public and the crime rates in the Czech Republic: Trends of development. Cermak D SOCIOL CAS The influence of territorially specific factors on the formation of the political attitudes of voters Cermak D SOCIOL CAS Surveys and aggregate data analysis - A discussion of the usability of different approaches in a comparative analysis of political behaviour Cervenka J SOTSIOL ISSLED Transformation and modernization of Czech society Dudova R SOCIOL CAS Old obligations in the modern world: The father as provider before and after divorce Fafejta M FILOS CAS Dispute and destructive Gemeinschaft (Lyotard, Richard Sennett) Fafejta M SOCIOL CAS On some strategies of feminist politics - The deconstruction of gender symbolism Fafejta M FILOS CAS Sex, gender and feminist politics - An attempt at deconstructing the concept of naturalness Fonadova L EUR SOCIOL REV Trends in educational assortative mating in Central Europe: The Czech Republic, Slovakia, Poland, and Hungary, 1988-2000 Fonadova L SOCIOL CAS Has the post-communist transformation led to an increase in educational homogamy in the Czech Republic after 1989? Fric P SOCIOL CAS A model of Czech society's development and its modernisation in a global context Fric P SOCIOL CAS Corruption - deviant behaviour or social disorganisation? The case of Czech police Fucik P SOCIOL CAS The age homogamy of Czech marriages, 1920-2000 Gatnar L SOTSIOL ISSLED Transformation and modernization of Czech society Gatnar L SOCIOL CAS The prospects of the compromise political model: The results of a post-electoral survey in the Czech Republic Hajek M SOCIOL CAS The 'Background' and 'Battlefield' in the struggle for justice: Text analysis of trade union, feminist, and human rights media communications Hamanova J SOCIOL CAS Quality of data III. Empirical results of reliability measurement for selected variables and scales Hamar E SOCIOL CAS Eight women migrants and their shared transnational world Hamplova D SOCIOL CAS Satisfaction with life, happiness, and family status in twenty-one European countries Hamplova D SOCIOL CAS Marriage and educational attainment: A dynamic approach to first union formation 23 2 2002 E 37 1 2001 C 32 1 2000 S 40 4 2004 C 39 4 2003 C? 7 2002 R 42 3 2006 E 54 4 2006 C 38 5 2002 C 49 5 2001 C 22 3 2006 E 40 3 2004 E 40 4 2004 C 37 1 2001 C 42 4 2006 C? 7 2002 R 35 3 1999 C 42 2 2006 C 34 3 1998 C 43 1 2007 S 42 1 2006 C 39 6 2003 E Hamplova D SOCIOL CAS Marriage and cohabitation: Qualitative differences 38 6 2002 E in partnership arrangements Hamplova D SOTSIOL ISSLED Religious believers in the Czech republic? 7 2002 R Hamplova D SOCIOL CAS International Social Survey Program 1998 - Religion Haskova H SOCIOL CAS Czech women's civic organising under the state socialist regime, socio-economic transformation and the EU accession period Haskova H SOCIOL CAS Attitudes of Czech university graduates towards the position of women in the labour market Havelka M SOCIOLOGIA Czech conservatism and conservative intellectuals. Havelka M SOCIOLOGIA Max Weber and the origins of the sociology of religion. 36 4 2000 C 41 6 2005 E 36 4 2000 C 34 1 2002 S 30 5 1998 S 26