Souhrnná zpráva o komunitním plánování sociálních služeb za 1. pololetí 2004 1. Vzdělávání k podpoře zahájení komunitního plánování sociálních služeb Některým ze vzdělávacích programů podporujících zahájení komunitního plánování sociálních služeb prošli zástupci z minimálně 80ti měst nebo obcí a několika krajských úřadů. Nejvýznamnějšími vzdělavateli jsou: a) Komunitní plánování o.p.s. Žďár. Od podzimu 2002 do poloviny roku 2004 organizace provedla 10 běhů vzdělávacích programů. b) Centrum komunitní práce o.s. Ústí nad Labem. Organizace provedla šest vzdělávacích programů. c) Centrum pro komunitní práci o.s. České Budějovice. V roce 2003 byl proveden jeden vzdělávací program. d) Občanské poradenské středisko o.p.s. Hradec Králové. Organizace zajistila a zajišťuje vzdělávání a metodickou podporu procesům komunitního plánování sociálních služeb v Královehradeckém kraji. Podrobněji viz tabulka u bodu 2. 2. Ve kterých městech probíhá komunitní plánování sociálních služeb Podle dostupných informací v současné době komunitní plánování sociálních služeb probíhá nebo je zahajováno ve více než 90 městech či obcích v ČR a politická podpora ze strany krajských úřadů eistuje v devíti krajích (viz následující tabulka a mapka v závěru tetu). Přehled krajů a měst, kde probíhá nebo bylo zahájeno kpss (stav k 1.pol. 2004) PP VZD KP dotace M-K/N 03/ 04 příprava Jihočeský K03 České Budějovice M03 Milevsko N03 + N04 Týn nad Vltavou Kp N03 + N04 Jihomoravský N04 Brno Břeclav Kp Hodonín N04
Karlovarský Kp N03 + N04 Karlovy Vary i Kp M03 Sokolov Kp M03 Cheb Kp Kraslice Kp Chodov Kp Mariánské Lázně Kp Aš Kp Královéhradecký K03 + N03 + N04 Trutnov OPS Broumov OPS Jaroměř OPS Náchod OPS Nové město nad Metují OPS Týniště nad Orlicí Kp N03 Kostelec nad Orlicí OPS Rychnov nad Kněžnou Kp N03 Dvůr Králové OPS Chlumec nad Cidlinou OPS Hradec Králové OPS Nový Bydžov OPS Hořice OPS Nová Paka OPS Jičín OPS Dobruška OPS Liberecký Kp K03 Turnov Kp M03 Semily Kp M03 Jilemnice Kp M03 Česká Lípa Kp Hrádek nad Nisou Kp Moravskoslezský Karviná Kp M03 + N03 Ostrava Kp i Havířov Bruntál Kp M03 Český Těšín Rýmařov Vrbno pod Pradědem Kopřivnice Nový Jičín Olomoucký Kp Jeseník Kp Javorník Kp Přerov Kp M03 Olomouc Kp Zábřeh Kp
Prostějov Kp Uničov Kp Šumperk Kp Šternberk Kp Hranice Kojetín Kp Pardubický Kp Pardubice Litomyšl Kp Moravská Třebová Kp Polička Kp Svitavy Kp Plzeňský Praha N04 Praha 12 Kp M03 Praha 2 Horní Počernice Středočeský Mělník Kp Kokořínsko Ústecký K03 + N04 Ústí nad Labem N03 Litoměřice M03 Roudnice nad Labem M03 Šluknovsko (18 obcí) Děčín Chomutov Most Lovosice Žatec Louny Podbořany Česká Kamenice M03 Bílina Jirkov Vysočina Havlíčkův Brod Kp i M03 + N03 + N04 Třebíč Kp M03 + N03 Pelhřimov Kp M03 + N04 Loucko (6 obcí) CpKP+Kp N03 + N04 Novoříšsko (16 obcí) CpKP+Kp N03 + N04 Telčsko (30 obcí) CpKP+Kp N03 + N04 Jaroměřice nad Rokytnou Hrotovice Rouchovany
Chotěboř Poddoubraví Velké Dářko Náměšť nad Oslavou Zlínský Vsetín Kp M03 + N03 + N04 Kroměříž Kp Vysvětlivky k tabulce: PP = politická podpora ve formě usnesení VZD = vzdělávací program KP = zpracovaný komunitní plán = Centrum pro komunitní práci o.s. Ústí nad Labem Kp = Komunitní plánování o.p.s. Žďár CpKP = Centrum pro komunitní práci České Budějovice OPS = Občanské poradenské středisko o.p.s. Hradec Králové dotace M-K/N = dotace MPSV, kterou získalo město (M) nebo kraj (K) nebo NNO (N) 03/04 = dotace přidělená pro rok 2003 nebo 2004 příprava = proběhla první jednání, setkání, apod., proces kpss je ve stadiu přípravy 3. Hmatatelné výsledky a rozdíly mezi některými městy Města-zájemci (např. Kopřivnice, Náměšť nad Oslavou, Praha 2) jsou většinou ve stadiu seznamování možných účastníků komunitního plánování sociálních služeb s jeho principy, cíli, přínosy, probíhají počáteční jednání, získávání podpory, šíření informací o komunitním plánování sociálních služeb. V řadě měst je prakticky dokončeno mapování poskytovatelů (např. Karviná, Kokořínsko, Rychnov nad Kněžnou), a to do různé míry podrobnosti a se zohledněním některých souvisejících oblastí. Často je vydáván katalog nebo brožura o poskytovatelích služeb. V některých městech nebo regionech proběhlo zjišťování potřeb uživatelů a názorů veřejnosti (např. Havlíčkův Brod, Třebíč, Praha 12), někde byly distribuovány dotazníky sloužící jako první orientační zdroj (např. eistují i různé verze pro odlišné cílové skupiny Havlíčkův Brod), jinde bylo kombinováno více metod zjišťování názorů lidí (např. telefonické dotazování, setkání koordinátorů komunitního plánování sociálních služeb a představitelů radnice s uživateli sociálních služeb a veřejností). Informování veřejnosti probíhá kontinuálně ve všech městech, jedná se např. o články v místních periodikách, v rozhlase či kabelové televizi, jsou pořádána veřejná setkání nebo jiné akce mající za cíl představit komunitní plánování sociálních služeb a jeho možné přínosy pro obyvatele a více jej zpopularizovat.
Statisticko-demografické analýzy: některá města postrádající konkrétnější údaje o složení obyvatelstva a proměnách demografické struktury se rozhodla zpracovat/nechat zpracovat dokument, který může upozornit na některé očekávané trendy a může sloužit jako rámcový přehled pro celé město využitelný nejev v sociální oblasti. Různorodost a pestrost procesů komunitního plánování sociálních služeb lze demonstrovat např. zaměřením komunitního plánování sociálních služeb na jednu (např. Týn nad Vltavou) vs. více cílových skupin, způsobem koordinace procesu komunitního plánování sociálních služeb (NNO vs. pracovník MěÚ), mírou politické podpory a mírou zainteresovanosti místních politiků i dalších účastníků komunitního plánování sociálních služeb. Nejdéle probíhá komunitní plánování sociálních služeb v Ústí nad Labem, kde se komunitní plánování sociálních služeb stalo standardní součástí sociální politiky města. Eistuje zpracovaný komunitní plán a jednotlivá opatření v něm popsaná se postupně realizují. Práce na komunitním plánování sociálních služeb probíhá ve stabilně konstituované pracovní struktuře, fungují pracovní skupiny, tzv. manažerská skupina a několik dalších seskupení s propojením na magistrát města, jehož pracovníci se jednání též účastní. Rozhodnutí města v oblasti sociálních služeb tak probíhají v zásadě podle doporučení vzešlých z procesu komunitního plánování sociálních služeb. Byla provedena revize KP města za období 2001-2003. V několika dalších městech (např. Dvůr Králové, Ostrava, Týn nad Vltavou) jsou připravovány první verze komunitních plánů, ať již ve fázi, kdy budou předkládány k připomínkování nebo už jako hotové dokumenty; práce v rámci komunitního plánování sociálních služeb pak nadále pokračují. 4. Dotační program k podpoře komunitního plánování sociálních služeb MPSV rozdělilo v letošním roce žadatelům z řad NNO přibližně 2 700 000 Kč. Tento nástroj podpory se jeví jako velmi důležitý, a to jak v počátku procesu komunitního plánování sociálních služeb, tak i v průběhu dalších fázích komunitního plánování sociálních služeb, kdy se realizují jednotlivé aktivity. 5. Politická podpora a zájem o komunitní plánování sociálních služeb na úrovni krajů Podporu komunitnímu plánování sociálních služeb (např. ve formě usnesení rady/zastupitelstva KÚ) vyjádřilo na základě známých informací devět krajů (viz tab.
v bodě 2). Forma a rozsah podpory komunitního plánování sociálních služeb jsou nicméně v jednotlivých krajích různé. Nejmasivnější podpora eistuje v Královéhradeckém kraji, kde proběhl samostatný vzdělávací program a do komunitního plánování sociálních služeb jsou zapojeny všechny obce s rozšířenou působností (kromě Vrchlabí). Vzdělávání zajišťuje Občanské poradenské středisko, o.p.s., které rovněž organizuje společné pravidelné konzultační dny. KÚ dále podporuje zavádění komunitního plánování sociálních služeb a jeho realizaci jedním z vlastních grantových programů. V současné době je zpracováván krajský komunitní plán střednědobá koncepce rozvoje dostupnosti a kvality sociálních služeb vycházející z komunitních plánů jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Také v Libereckém kraji postupně absolvovali vzdělávací program představitelé několika obcí (4 obce s rozšířenou působností a 1 pověřená obec) včetně několika zaměstnanců KÚ. KÚ ve třech regionech finančně podporuje zpracování sociálních analýz. V Karlovarském kraji jsou ke konci letošního roku proškoleni zástupci 6ti obcí s rozšířenou působností a jedné pověřené obce a v průběhu letošního roku jim bude poskytována další metodická podpora. V Ústeckém kraji vzdělávání garantuje Centrum komunitní práce z Ústí n.l., k dnešnímu dni se vzdělávacího programu zúčastnili zástupci z 11 obcí s rozšířenou působností a ze 3 pověřených obcí + KÚ. Proces komunitního plánování sociálních služeb se tak úspěšně šíří ze samotného Ústní n/l a jeho nejbližšího okolí na území celého kraje. V Jihočeském kraji podporuje KÚ vybrané regiony nebo města s cílem získat další informace a zkušenosti pro perspektivní zavádění komunitního plánování sociálních služeb v dalších místech, v letošním roce KÚ vyhlásil speciální dotační titul na komunitní plánování sociálních služeb. V Olomouckém kraji je komunitní plánování sociálních služeb zaváděno v cca 11 městech, vzdělávacím programem prošli zástupci 10ti měst a KÚ. V Plzeňském kraji bylo začátkem letošního roku zřízeno místo pro pracovníka specializovaného na komunitní plánování sociálních služeb, v současné době probíhá informování měst s rozšířenou působností o možnostech zavádění komunitního plánování sociálních služeb, zejména v návaznosti na SROP. V Pardubickém kraji nyní probíhá vzdělávací program pro představitele 4 měst (obce PO3) a KÚ.
V Praze se podařilo pro komunitní plánování sociálních služeb získat politickou podporu formou usnesení rady města, prakticky je komunitní plánování sociálních služeb realizováno jen v městské části Praha 12. V Moravskoslezském kraji eistuje o komunitním plánování sociálních služeb v několika městech zájem, některá další města již postoupila v procesu komunitního plánování sociálních služeb do fáze zjišťování potřeb. Krajský úřad vyhlásil na rok 2004 Program podpory zavádění komunitního plánování obcí a realizace výstupů z komunitního plánování. V dubnu 2004 zastupitelstvo kraje schválilo Koncepci sociálních služeb, kde bylo zahrnuta i podpora komunitní plánování. V kraji Vysočina je několik velmi aktivních měst a objevují se nová města-zájemci. Podpora ze strany kraje nebyla nezaznamenána. V Jihomoravském kraji eistuje pro komunitní plánování sociálních služeb politická podpora KÚ, proces komunitního plánování sociálních služeb je v několika městech v počáteční fázi. Srovnatelná situace je nyní ve Středočeském a Zlínském kraji, kde eistují izolovaná města věnující se komunitnímu plánování sociálních služeb. 6. Navázání na dosavadní aktivity V mnohých městech se podařilo příhodně navázat na již dříve probíhající aktivity, jež vycházejí z některých shodných principů (zapojování partnerů, důraz na spolupráci v celém spektru zainteresovaných stran, práce s veřejností, apod.). Jako příklad lze uvést město Třebíč, kde se stala startovací výhodou pro zahájení plánování sociálních služeb realizace projektu Zdravé město; také ve Vsetíně se podařilo zohlednit probíhající či uskutečněné aktivity v rámci Místní agendy 21 nebo Zdravého města. 7. Závěr Je zřejmé, že komunitní plánování sociálních služeb se stále šíří do nových míst, a to především díky aktivitám a spontánnímu zájmu místních společenství. MPSV tyto procesy podporuje zejména zajišťováním vzdělávacích programů, metodickou a konzultační činností. Stále se zvyšující počet míst, kde je komunitní plánování sociálních služeb zahajováno nebo probíhá, ukazuje, že do budoucna bude nutné oblast vzdělávání a metodické podpory systémově vyřešit. K podpoře tohoto záměru lze využít možností, které nabízí Evropský
sociální fond, konkrétně opatření 2.1 OPRLZ. MPSV v současné době připravuje výběrové řízení pro vyhlášení tendru. Jeho prostřednictvím bude vytvořen systém pro metodickou podporu komunitního plánování sociálních služeb a vzdělávání. Předpokládáme, že výzva bude vyhlášena do konce roku 2004. Další oblastí, na kterou bude nutné se v budoucnosti zaměřit, bude iniciace a posílení role krajů v podpoře komunitního plánování sociálních služeb. Bude nutné zajistit návaznost místních komunitních plánů na krajské střednědobé strategie rozvoje sociálních služeb. Jako příklad dobré prae je možné uvést aktivity Královéhradeckého kraje, který zřetelně procesy komunitního plánování sociálních služeb na úrovni obcí s rozšířenou působností od počátku podporuje s cílem získat podklady pro zpracování krajské střednědobé strategie. Krajské střednědobé strategie se tak v budoucnosti stanou základem pro zpracování strategie MPSV v této oblasti. Předpokládáme, že výhledově přejde metodická podpora komunitního plánování sociálních služeb z úrovně obcí do kompetence krajů a role MPSV jako iniciátora a konzultanta se bude ve vztahu k obcím poněkud oslabovat a naopak se postupně prohlubovat ve vztahu ke krajům. Příloha: mapa komunitní plánování sociálních služeb v ČR (v krajích vyznačených žlutě eistuje pro plánování soc. služeb politická podpora, ve vyznačených městech nebo regionech komunitní plánování probíhá, je zahajováno nebo se připravuje)