Archiv obce Tuřany. EL NAD č.: 1121 AP č.: 1537

Podobné dokumenty
Archiv obce Mostov. EL NAD č.: 1120 AP č.: 1539

Archiv obce Horní Paseky

Archiv obce Křižovatka EL NAD č.: 705 AP č.: 1541

Archiv obce Ovesné Kladruby (1839) EL NAD č.: 864 AP č.: 1538

1841-[1945] EL NAD č.: 1472 AP č.: 1549

Místní školní rada Bližanovy

Archiv obce Hvožďany. EL NAD č.: AP č.: 437

Archiv obce Podmokly. EL NAD č.: 541. AP č.: 313

Místní školní rada Čepice

Místní školní rada Bolešiny

Archiv obce Drahotín. EL NAD č.: AP č.: 390

Archiv obce Chotiměř (1948) EL NAD č.: AP č.: 435

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Místní školní rada Bílenice

Místní národní výbor Zichov

Archiv obce Něšov (1946) EL NAD č.: 296. AP č.: 293

Místní školní rada Běšiny EL NAD č.: AP č.: 559

Archiv obce Ostrov u Bezdružic

Archiv obce Rozněvice (1946) EL NAD č.: 952. AP č.: 264

Místní školní rada Chlistov

Archiv obce Tis u Blatna [1925] EL NAD č.: AP č.: 295

Archiv obce Rakolusky (1950)

Obecná škola (německá), Bošířany EL NAD č.: 6 AP č.: 118

Archiv obce Chocomyšl (1950) EL NAD č.: 608. AP č.: 441

Archiv obce Háje. EL NAD č.: 188. AP č.: 1601

Místní správní komise Bohuslav (1929)

Archiv obce Robčice (1950)

Základní odborná škola zemědělská Štěpanice EL NAD č.: AP č.: 553

Gymnázium Sušice (1960) EL NAD č.: AP č.: 565

Záložna - Kampelička Hřešihlavy EL NAD č.: 455 AP č.: 205

Archiv obce Mokřina EL NAD č.: 663 AP.: 1517

Kupecká pokračovací škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 554

Archiv obce Vojtanov EL NAD č.: 52 AP č.: 1525

Místní školní rada Dolany EL NAD č.: AP č.: 561

Obecná škola Slatina (u Horažďovic) EL NAD č.: AP č.: 389

EL NAD č.: AP č.: 548

Základní devítiletá škola Věckovice EL NAD č.: AP č.: 486

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

Archiv obce Řemešín (1949) EL NAD č.: 142 AP č.: 190

ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

Základní devítiletá škola Zadní Chodov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Místní školní rada Bezděkovec. EL NAD č.: 4. AP č.: 489

Archiv obce Horní Hradiště (1917) (1950) EL NAD č.: 66. AP č.: 283

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Archiv obce Hradecko. EL NAD č.: 68. AP č.: 300

EL NAD č.: AP č.: 557

Místní školní rada Běhařov EL NAD č.: AP č.: 558

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296

Základní devítiletá škola Sytno

Archiv obce Koryta (1947) EL NAD č.: 91 AP č.: 299

(1960) EL NAD č.: AP č.: 490

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405

Archiv obce Bílov (1949) EL NAD č.: 7 AP č.: 175

Všeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín EL NAD č.: AP č.: 393

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388

Základní devítiletá škola Červená EL NAD č.: AP č.: 508

Místní školní rada Žerovice (1950)

KSČ místní výbor Chrást

Místní školní rada Libákovice

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502

Místní národní výbor Jadruž (1924)

Úvod. I. Vývoj původce archivního souboru

Základní devítiletá škola Prostiboř

Základní devítiletá škola Zelená Lhota EL NAD č.: AP č.: 545

Místní školní rada Sebečice EL NAD č.: 716 AP.: 217

Česká státní škola národní Planá (1919) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Pedagogická škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 422

Archiv obce Poustka (1989) EL NAD č.: 51 AP č.: 1519

Archiv obce Nebanice. EL NAD č.: 137. AP č.: 1596

Základní odborná škola zemědělská Mirošov EL NAD č.: 720 AP.: 228

2. devítiletá škola Stříbro

Archiv obce Hostíčkov EL NAD č.: 1210 AP č.: 460

Společenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885)

Základní devítiletá škola Boněnov

Státní okresní archiv Tachov. Obecná škola (německá) Benešovice Inventář. Číslo listu NAD: 496 Evidenční pomůcka č. 26

Velkostatek Lesná (dodatek 1) EL NAD č.: 219 AP č.: 636

ARCHIV OBCE ČESKÝ ÚJEZD

Archiv obce Chrášťovice (1882) (1947) EL NAD č.: 78. AP č.: 292

Archiv obce Všeboř. EL NAD č.: 196. AP č.: 1602

Gymnázium Stříbro II. (1947)

EL NAD č.: AP č.: 555

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola Benešovice

ARCHIV OBCE ČEŘENIŠTĚ

Archiv obce Strážiště. EL NAD č.: 148. AP č.: 317

Místní školní rada Míšov Inventář

Místní národní výbor Smědčice

Místní národní výbor Čeliv

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Rozvadov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola (německá), Dasnice EL NAD č.: 43 AP č.: 122

Společenstvo pekařů Sušice (1918) (1950)

Základní devítiletá škola Terešov (1862)

Triviální škola Velhartice (1895) EL NAD č.: AP č.: 488

STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY ARCHIV OBCE SVINNÁ (1853) Inventář. Číslo listu JAF 79. Evidenční číslo pomůcky 148

Základní devítiletá škola Těchonice EL NAD č.: AP č.: 478

Transkript:

Státní okresní archiv Cheb Archiv obce Tuřany 1940 Inventář EL NAD č.: 1121 AP č.: 1537 Mgr. Ladislava Součková Cheb 2012

Obsah I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu 4 III. Archivní charakteristika archivního fondu 5 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 5 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a zpracování archivní pomůcky Seznam použitých pramenů a literatury 5 6 Přílohy: Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek 7 Inventární seznam 8 2

I. Vývoj původce archivního fondu Obec Tuřany leží na Lipoltovském potoce, 4 km jižně od Kynšperka nad Ohří. Původní německý název je Thurn, což mohlo znamenat věž, či vězení. 1 Tuřany jsou prvně připomínány v roce 1322 jako příslušenství panství Kynšperk. Kolem roku 1350 ves získali Leuchtenbergové a připojili ji ke svým kynšperským lénům. Ve druhé polovině 14. století část obce odkoupil majitel panství v nedaleké Mokřině Albrecht Plankner. Na konci 15. století připadl leuchtenberský díl do majetku Šliků a stal se částí loketského lenního systému. Šlikům byl v roce 1547 pro účast na povstání proti Ferdinandovi I. zabaven majetek a celé kynšperské panství i se vsí Tuřany získal Jindřich z Plavna. Kolem roku 1600 ves nakrátko získali Nosticové a v roce 1604 ji odkoupili Metternichové. Ves patřila k farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří. Organizaci místní samosprávy předcházelo zrušení roboty a poddanství v roce 1848. Zákon o prozatímním obecním zřízení č. 170 ř. z. ze dne 17. března 1849 (tzv. Stadionovo prozatímní zřízení) zrušil dosavadní pravomoc panských vrchnostenských úřadů ve správě venkovských obcí. Ke zvolení prvních zastupitelských sborů došlo po vydání volební instrukce ze dne 8. dubna 1850. V každé obci byly zřízeny dva orgány na tři roky volený obecní výbor a obecní představenstvo. V roce 1862 vydán rámcový říšský obecní zákoník, který měl v některých svých ustanoveních přímou platnost, zatímco jiné jeho předpisy byly realizovatelné po vydání zemských prováděcích zákonů. V roce 1864 vešlo v platnost obecní zřízení a volební řád pro Moravu a Čechy, které se vztahovalo na všechny obce s výjimkou statutárních měst a v mnohém navazovalo na Stadionovo prozatímní obecní zřízení. Tuřany se v roce 1850 staly samostatnou obcí, která spadala pod politický i soudní okres v Chebu. V Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen z roku 1893 se uvádí, že v obci žilo celkem 258 obyvatel, kteří obývali 50 domů a náležela k ní osada Rolessengrün (Návrší). Pošta v obci nebyla, místní lidé využívali poštovní úřad v Kynšperku nad Ohří. Většina obyvatel pracovala v zemědělství. Protože se v archivním fondu dochovala pouze jedna účetní kniha Rozpočet obce z roku 1940, nebylo možné zjistit více informací o chodu místní 1 Úlovec, Jiří: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Chebské muzeum 1998, str. 225 3

samosprávy. Jako tehdejší starosta je v ní podepsán Georg Lederer, který byl do funkce jmenován Landrátem Cheb dne 14. 4. 1939 a byl jím až do září září 1945. 2 Po vzniku ČSR vstoupila v platnost dvě zákonná nařízení č. 75/1919 Sb. zákon o řádu volení v obcích a č. 76/1919 Sb. o novele k obecnímu zřízení. Podle novely stálo v čele obce obecní zastupitelstvo (dříve obecní výbor), které si ze svého středu volilo obecní radu (dříve obecní představenstvo), tvořenou starostou a radními. V období německé okupace pohraničí v letech 1938-1945 vstoupil v platnost říšskoněmecký systém a došlo k odstranění volitelnosti orgánů územní samosprávy. Vznikla tzv. Říšská župa sudetská (Reichsgau Sudetenland) a celé území se rozdělilo na venkovské a městské okresy (Landkreise a Stadtkreise). Ve venkovských okresech byly utvořeny úřady landrátů navazující na prvorepublikové okresní úřady. Tuřany spadaly pod pravomoc Landrátu v Chebu. Na základě vládního nařízení č. 4 ze dne 5. května 1945 místní obecní úřad zanikl a správu nad obcí převzala v říjnu 1945 dočasně ustavená MSK. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Kde a v jakých prostorách měl původce dokumenty uloženy, se nepodařilo zjistit. V roce 2003 byla delimitována ze SOA v Plzni 1 úřední kniha z roku 1940, která byla zaslána ze SOA Litoměřice bez průvodního dopisu, o rozsahu 0,01 bm. Dokument byl zapsán do přírůstkové knihy dne 14. 10. 2003 pod číslem přírůstku 96/2003. Ve fondu se nedochovaly žádné písemné instrukce o způsobu vedení a ukládání spisů. V Rozpočtu obce z roku 1940 je kulaté obecní razítko s nápisem Gemeinde Thurn, Landkreis Eger. Vzhledem k torzovitému množství dochovaných materiálů je zřejmé, že před převzetím do archivu došlo ke ztrátám a zničení části dokumentů. Nepodařilo se zjistit, zda se archiválie původce nenacházejí v jiných archivech nebo archivních fondech. 2 Místní národní výbor Tuřany, EL NAD č. 170, inventář 4

III. Archivní charakteristika archivního fondu Časový rozsah archivního fondu je vymezen rokem 1940. Protože se dochovala pouze 1 úřední kniha, můžeme jej označit jako torzovitý. Během inventárního zpracování nebyl vyskartován žádný materiál ani nebyly provedeny žádné vnitřní přesuny. Počet evidenčních jednotek, rozsah fondu a časový rozsah fondu zůstal beze změny. Vzhledem k absenci písemných instrukcí o způsobu a vedení spisů, byl archivní fond uspořádán s přihlédnutím k umělému schématu Metodickému návodu na pořádání a inventarizaci fondů Archiv obce, který vydala Archivní správa MV v Praze dne 31. ledna 2000. Fyzický stav archiválie je dobrý a nevyžaduje restaurátorský zásah. Kniha je psána německým jazykem. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Badatelské využití torzovitého archivního fondu Archiv obce Mostov je jen velice omezené. Jediným dochovaným dokumentem je účetní kniha Rozpočet obce z roku 1940, která je zdrojem informací o hospodaření obce v tomto roce. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a zpracování archivní pomůcky Archivní fond uspořádala, inventární seznam a úvod sestavila v měsíci únoru 2011 Ladislava Součková ve Státním okresním archivu Cheb. Cheb, 19. 11. 2012 Mgr. Ladislava Součková 5

Seznam použitých pramenů a literatury Amtliches Gemeindeverzeichnis für das Deutsche Reich. Teil II: Sudetendeutsche Gebiete und Memelland, Verlag für Sozialpolitik, Wirtschaft und Statistik, Paul Schmidt, Berlin, 1939. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragensis pro anno Domini MCMXXXVIII. Pragae, 1938. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragenae pro anno Domini MDCCCXCIII. Pragae, 1893. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka - JANÁK, Jan - DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : od počátku státu po současnost. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2005. KOTYŠKA, Václav. Úplný místopisný slovník Království českého. Bursík & Kohout, Praha, 1895. ORTH, Jan - SLÁDEK, František. Topograficko-statistický slovník Čech čili podrobný popis měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království českého. I. L. Kober, Praha, 1870. Ortsbuch für den Reichsgau Sudetenland. Albert & Hanselik, Haida, s. d Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen. K. k. Staathalterei, Prag, 1893. Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen. K. k. Staathalterei, Prag, 1913. Reichsgesetz und Regierungsblatt für das Kaiserthum Österreich. Kaiserl.-königl. Hof- und Staatsdruckerei, Wien, 1849. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Federální statistický úřad, Praha, 1978. Seznam obcí a okresů Republiky Česko-slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku, Státní úřad statistický, Praha, 1938. SCHWARZ, F. Výklad zákona obecního: zřízení obecní a řád volení v obcích. Praha, 1898. SCHREINER, Lorenz. Heimatkreis Eger. Egerer Landtag, Amberg, 1987. SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch dargestellt. XV. Band Böhmen, Elbogner Kreis, J. G. Calve sche Buchhandlung, Prag, 1847. ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku, Chebské muzeum, Cheb, 1998. Verzeichniss der Orts-Gemeinden im Königreichen Böhmen. Prag, 1861. 6

Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek AO archiv obce AP archivní pomůcka bm běžný metr č. j. číslo jednací EL NAD evidenční list Národního archivního dědictví inv. č. inventární číslo MSK místní správní komise MV Ministerstvo vnitra ř. z. říšský zákoník SOA státní oblastní archiv SOAP Státní oblastní archiv v Plzni SOkA státní okresní archiv 7

Inventární seznam 8

Inv. Časový Evid. č. Obsah rozsah jedn. I. Knihy 1. Účetní knihy 1 Rozpočet obce 1940 ukn 1 9

Název archivní pomůcky: Značka archivní pomůcky: Archiv obce Tuřany AO Tuřany Časový rozsah: 1940 Počet evidenčních jednotek: Počet inventárních jednotek: 1 (1 úřední kniha) 1 Rozsah v bm: 0,01 (úřední knihy - 0,01) Stav ke dni: 19. 11. 2012 Zpracovatel(é) archivního souboru: Mgr. Ladislava Součková Zpracovatel(é) archivní pomůcky: Mgr. Ladislava Součková Počet stran: 10 Počet exemplářů: 5 Schválil: Mgr. Karel Halla dne 19. 11. 2012 - č.j. SOAP/020-0676/2012 10