Metodické vysvětlivky OBYVATELSTVO Základem pro údaje o počtu a struktuře obyvatelstva jsou výsledky sčítání lidu, domů a bytů, která jsou uskutečňována zhruba v desetiletých intervalech. Z výsledků cenzů jsou k dispozici data o obyvatelstvu v nejpodrobnějším územním členění (až do základních sídelních jednotek). Na tyto výsledky pak průběžně navazují bilance demografických událostí, vycházející ze statistických hlášení řady Obyv 1-4 o sňatcích, narozeních, úmrtích (příčiny smrti jsou stanoveny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - 10. revize) a rozvodech. Zdrojem dat o stěhování je od roku 2005 Cizinecký informační systém a Informační systém evidence obyvatel. Údaje jsou zveřejňovány čtvrtletně v členění do krajů a okresů, (v Praze také do správních obvodů a městských částí), jednou ročně pak i do jednotlivých obcí. Od roku 2001 jsou tedy demografické údaje výsledkem zpracování bilancí, navazujících na výsledky sčítání lidu, které se uskutečnilo k 1. 3. 2001. Údaje o stavech a pohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, od roku 2001 včetně cizinců s tzv. dlouhodobým pobytem (tj. s pobytem na základě víza nad 90 dnů podle zákona č. 326/1999 Sb.). V údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině. Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaženy na 1 000 obyvatel středního stavu. Obecně vyjadřuje střední stav obyvatelstva obyvatel daného území, bilancovaný k okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je tedy považován obyvatel k 1. 7. sledovaného roku. Střední stav obyvatel za jiná období se zjišťuje jako aritmetický průměr středních stavů příslušných měsíců. Kojenecká úmrtnost udává zemřelých kojenců (do 1 roku věku) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Novorozenecká úmrtnost udává zemřelých novorozenců (do 28 dnů) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Publikované hrubé míry jednotlivých demografických procesů (porodnost, úmrtnost, a pod.) jsou ovlivněny mimo jiné i věkovou strukturou obyvatelstva příslušného území ZAMĚSTNANOST A MZDY V tomto úseku jsou údaje zpracovány v podnikatelské sféře za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci (právnické i fyzické osoby), v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou do zpracování zahrnuty všechny organizace bez ohledu na zaměstnanců. Územní třídění je provedeno podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tedy včetně provozoven dislokovaných na jiném území - tzv. podniková metoda). Do průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (ve fyzických osobách) se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.). Průměrný evidenční zaměstnanců přepočtený vyjadřuje pře na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Výběrové šetření pracovních sil je prováděno v náhodně vybraných bytech (0,6 % všech trvale obydlených bytů). Všechny zjištěné údaje jsou převáženy četností jednotlivých věkových skupin mužů a žen. Skutečná hodnota míry nezaměstnanosti v ČR leží s 95 % pravděpodobností v intervalu ± 4 % ze svého odhadu (tj. ± 0,3 procentního bodu). Na úrovni krajů je tento interval podstatně širší a pohybuje se od ± 10 % z odhadu v kraji Moravskoslezském po ± 23 % z odhadu v hl. m. Praha. Do počtu zaměstnaných jsou zahrnuty všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi zaměstnance, členy produkčních družstev, pracující na vlastní účet, zaměstnavatele či pomáhající rodinné příslušníky. Za nezaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období byly bez práce, aktivně ji hledaly a byly připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Za nezaměstnané jsou považování i ti, kteří již práci našli, ale nástup je stanoven nejpozději za 14 dnů. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších patnácti let. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle (součet všech zaměstnaných a nezaměstnaných) - udává se v %. NEZAMĚSTNANOST (PODLE ÚDAJŮ MPSV) Údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti se vypočte jako podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedených úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jedná se o evidované nezaměstnané, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a nevykonávají krátkodobé zaměstnání). Jmenovatel tvoří pracovní sílu tj. zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS- klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí ) + pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče. ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Údaje o organizační struktuře národního hospodářství jsou sestaveny z dat vedených v Registru ekonomických subjektů (dále jen RES), který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č.230/2006 Sb., o státní statistické službě. Obsahuje atributy ekonomických subjektů, členěné do jednotlivých evidenčních záznamů, které jsou významné pro statistické sledování jednotky. V RES jsou evidovány ekonomické subjekty, tj. právnické osoby a dále fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. Ekonomický subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu, se považuje za statistickou jednotku typu podnik (viz nařízení Rady č. 696/1993 a č. 2 186/1993). Fyzické osoby zahrnují soukromé podnikatele podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníky, zemědělské podnikatele fyzické osoby a dále fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů.
Právnické osoby zahrnují sdružení fyzických nebo právnických osob. Nejčastějšími případy takových sdružení jsou sdružení vytvářená podle obchodního zákoníku: obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti. Dalšími sdruženími jsou občanská sdružení, politická hnutí a strany, odbory, zájmová a církevní sdružení, komory (notářů, architektů, lékárníků atd.). Další skupinu tvoří účelová sdružení majetku, která představují různé nadace (fondy) zřízené k obecně prospěšným cílům. Jednotky územní samosprávy jsou jednotky zřízené zákonem upravujícím samosprávu obce, týká se i vyšších či nižších jednotek samosprávních. Jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon, patří sem všechny ostatní právnické osoby: banky, spořitelny, příspěvkové, státní a družstevní podniky a řada subjektů zřízených přímo zákonem (rozhlas, TV). RES je měsíčně aktualizován daty z obchodního rejstříku, živnostenských úřadů, ze statistických zdrojů. Institucionální sektor je souhrnem ekonomických subjektů (institucionálních jednotek), které mají stejné ekonomické chování. Ekonomické chování každého subjektu (institucionální jednotky) je jednoznačně dáno hlavní ekonomickou funkcí a povahou činnosti. STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ Údaje o podaných stavebních ohlášeních a vydaných stavebních povoleních (SOP) jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady, odbory dopravy a životního prostředí krajských úřadů, pověřených obecních úřadů a újezdními úřady. Stavební ohlášení a stavební povolení odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu. Nová výstavba představuje zcela novou konstrukci, nové stavební dílo. Změnami dokončených staveb se rozumí nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují, a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou a vestavby, tj. stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Ochranou životního prostředí se rozumí stavební akce k ochraně čistoty vod, ovzduší a klimatu, k ekologické likvidaci nebo využití odpadů, k ochraně přírody a krajiny, na rekultivaci půdy a k omezení působení fyzikálních faktorů na životní prostředí. Údaje o zrušených bytech vycházejí z údajů o změnách v užívání staveb ( 126 stavebního zákona) a odstraňování staveb ( 128 stavebního zákona). BYTOVÁ VÝSTAVBA Údaje o bytové výstavbě jsou zpracovány z měsíčního statistického výkaznictví, ke kterému mají výkaznickou povinnost stavební úřady. Zahrnují celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty. Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. Údaje jsou zpracovány územní metodou a relevantní k území krajů i okresů. Stavby pro bydlení jsou bytové budovy, u nichž převažuje funkce bydlení, rodinné domy a nástavby, vestavby a přístavby k nim. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Byty zahájené (ohlášené i povolené) jsou takové, na které bylo ve sledovaném období podáno stavební ohlášení o provedení jednoduchých staveb podle 104 odst. 2, písmeno a) až d) nebo vydáno stavební povolení podle 115 se závaznými podmínkami pro provedení a užívání stavby ve smyslu stavebního zákona. Byty dokončené jsou byty v dokončených budovách, které vyžadovaly stavební ohlášení nebo povolení anebo byla stavba prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy ( 116) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem ( 117) a lze je užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu ( 120) nebo kolaudačního souhlasu ( 122). Počty rozestavěných bytů představují rozdíl mezi zahájenými a dokončenými byty k poslednímu dni sledovaného období.
ZEMĚDĚLSTVÍ Statistické zjišťování o výrobě masa je prováděno měsíčně výkazem, který předkládají ekonomické subjekty v zemědělství a potravinářském průmyslu zabývající se porážkami velkých hospodářských zvířat. Soubor zpravodajských jednotek je tvořen na základě seznamu provozních jatek, sanitních jatek a porážkových míst podle evidence Státní veterinární správy. Údaje o prodeji vybraných rostlinných výrobků se zjišťují v podnikatelských subjektech (se sídlem na příslušném území), zabývajících se rostlinnou výrobou a s výměrou zemědělské půdy nad 10 ha. Přitom údaje za podniky s výměrou nad 1 000 ha jsou zjišťovány plošně, za ostatní podniky výběrově s dopočtem na celek (výběr 11-100 ha 3 %, 101 1 000 ha 30 %). PRŮMYSL Od roku 2007 došlo ve výkaznické povinnosti ke změně publikování průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách na přepočtené osoby. Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností se 100 a více zaměstnanci, které jsou zařazeny podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) do odvětví (subkategorií) 10 až 41. Klasifikace člení průmysl na tři základní skupiny (kategorie): C - Dobývání nerostných surovin D - Zpracovatelský průmysl E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Údaje jsou zjišťovány podnikovou metodou, tedy za podniky se sídlem na příslušném území,včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Vzhledem k nižší relevantnosti k příslušnému území nejsou údaje již dále členěny do okresů. V kategorii 100 a více zaměstnanců je zjišťování úplné. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se oceňují v základních běžných cenách, které fakturuje výrobce kupujícímu a jsou vedeny na účtech 601 a 602. Nezahrnují daň na výrobu a výrobky (DPH, spotřební daň, clo). Tržby z průmyslové činnosti zahrnují tržby (příjmy) za prodej vlastních průmyslových výrobků a služeb průmyslové povahy, prodaných externím odběratelům. Počínaje lednem 2007 ČSÚ v souladu s metodikou Eurostatu přešel v krátkodobé statistice průmyslu na publikování měsíčních údajů o počtu zaměstnaných osob. Na rozdíl od dříve publikovaného průměrného evidenčního počtu zaměstnanců nový ukazatel zahrnuje i osoby pracující na dohody o pracích mimo pracovní poměr a ostatní zaměstnané, kteří se podílejí na práci ve firmě a nejsou s ní v pracovním poměru. Nově se jedná o počty přepočtené na plný pracovní úvazek. Přechod se odráží i ve výpočtu ukazatele průměrné mzdy a produktivity práce. Meziroční srovnatelnost publikovaných údajů je zajištěna. STAVEBNICTVÍ Výkaznická povinnost vyplývá ze zákona pro podnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území, které mají převažující činnost stavební (OKEČ 45) a zaměstnanců 20 a více. Při vědomí toho, že se jedná o podniky se sídlem na příslušném území (nemusejí zde vyvíjet svou činnost), je možno publikovat údaje za kraje i za okresy. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv (hodnota S") představují celkovou hodnotu výkonů ze stavební činnosti a z přijatých poddodávek prací od jiných organizací. Nepatří sem poddodávky pro jiné dodavatele stavebních prací ani dodávky prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastní organizace. Vykazují se bez daně z přidané hodnoty. Stavební práce podle dodavatelských smluv se rozdělují na práce provedené v tuzemsku a v zahraničí. Tuzemské stavební práce jsou členěné podle druhu provedených prací na stavební práce na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci, na stavební práce na opravách a údržbě a na ostatní stavební práce. Stavební práce v zahraničí zahrnují objem stavebních prací provedených pro konečného uživatele v zahraničí včetně přijatých poddodávek od jiných organizací.
Základní stavební výroba - stavební práce provedené vlastními pracovníky (hodnota ZSV") - představuje objem prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního počtu (vč. produktivní práce učňů). Součástí ZSV je i objem prací na nové výstavbě a rekonstrukcích a modernizacích pro vlastní organizaci i pro jiné stavební organizace. V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuty zaměstnanci, které pro stavební podniky pracují přes agentury práce. Dále není podchycen cizinců pracujících ve stavebnictví. CESTOVNÍ RUCH Do statistického šetření o kapacitě ubytovacích zařízení byla zahrnuta hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu, provozovaná na komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Individuální ubytovací zařízení (ubytování v soukromí) nejsou šetřena od r. 2002. Zjišťování je založeno na využívání specifického registru ubytovacích zařízení (RUBT), ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci nebo ke dni ukončení provozu. Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení (např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska). Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem poskytovaných služeb (podle třídy). Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji, nebo 10 lůžky pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovní poskytovaných služeb. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, případně i v ubytovacích objektech provozovatele. Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele. Pro vý hrubého využití lůžek je užit celkový stálých lůžek v ubytovacím zařízení, vý čistého využití lůžek vychází z počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici. Statistika o výjezdovém a domácím cestovním ruchu přešla od r. 2003 z ročního na čtvrtletní zjišťování. Jeho zdrojem je výběrové šetření cestovního ruchu (dále jen VŠCR). Účelem VŠCR je nejen navázat na předchozí roční šetření z hlediska požadavků veřejnosti, ale především přizpůsobení struktury a metodického vymezení ukazatelů mezinárodním požadavkům v souvislosti se začleněním ČR do Evropské unie. Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. Zjištěné údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně. Domácí cestovní ruch turistika tuzemských rezidentů v domácím prostředí (ČR) mimo jejich obvyklé prostředí. Delší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Delší cesta se shoduje s termínem dovolená. Kratší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). Od roku 2006 se ve výstupech o návštěvnosti používá namísto pojmu "cizinci" metodicky přesnější výraz "nerezidenti". PRACOVNÍ NESCHOPNOST Zpravodajskou jednotkou pro účely evidence a statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou všechny nefinanční podniky, finanční instituce, organizace rozpočtové, příspěvkové, družstevní (výrobní družstva, zemědělská družstva a jiné družstevní organizace), soukromé neziskové instituce sloužící domácnostem atd. (popř. jejich nižší organizační složky resp. organizační seskupení), pokud tyto jednotky
samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění. Do zpracování byly dále zařazeny sumáře, které v rámci tohoto statistického zjišťování předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za ty organizace, které samy nelikvidují nemocenské pojištění. Vzhledem k tomu, že uvedené sumáře nejsou předkládány v odvětvovém členění (OKEČ), byly celé zahrnuty do položky nezjištěno. Způsob výpočtu relativních ukazatelů: Četnost případů na 100 pojištěnců = nově hlášené případy pracovní neschopnosti x 100 / průměrný osob nemocensky pojištěných Průměrná délka trvání případů ve dnech = kalendářní dny pracovní neschopnosti / nově hlášené případy pracovní neschopnosti Průměrné procento pracovní neschopnosti = kalendářní dny pracovní neschopnosti x 100 / (průměrný osob nemocensky pojištěných x kalendářních dnů ve sledovaném období) Průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny pracovní neschopnosti / kalendářních dnů ve sledovaném období CENY Od počátku roku 2007 jsou Českým statistickým úřadem nově uváděny cenové indexy výrobců, které jsou vypočteny podle nových revidovaných indexních schémat, vycházejících ze struktury roku 2005. To má za následek úplnou revizi jednotlivých cenových okruhů v průběhu roku 2006. Byly revidovány váhové systémy, výběry cenových reprezentantů cen výrobců i zpravodajských jednotek (respondentů). Zmíněné váhy byly stanoveny na základě tržeb a výnosů v roce 2005. Zároveň s tím došlo u cenových indexů cen výrobců ke změně základního období: pro indexy cen zemědělských výrobců, stavebních prací a tržních služeb se jím stal průměr roku 2005; pro index cen průmyslových výrobců je jím však pouze prosinec roku 2005. Existence jednotného indexního referenčního období pro všechny cenové indexy však zachována zůstala je jím průměr roku 2005. Samotné cenové indexy jsou vypočítávány na základě cen za výběrové soubory reprezentantů a vybrané zpravodajské jednotky agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnů pomocí výního vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě. Pro tento vý se používají stálé váhy z roku 2005. Od roku 2007 jsou publikovány i cenové indexy spotřebitelských cen, vypočtené podle nových revidovaných indexních schémat, která vycházejí ze struktury spotřeby domácností v roce 2005. V rámci komplexní revize, která probíhala za jednotlivé cenové okruhy v průběhu roku 2005, byly revidovány váhové systémy a výběry cenových reprezentantů spotřebitelských cen. Použitá klasifikace je platná klasifikace konečné spotřeby CZ-COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Váhy byly stanoveny na základě výdajů domácností ze statistiky rodinných účtů. Údaje byly korigovány statistikou národních účtů. Současně došlo u cenových indexů spotřebitelských cen ke změně ceny základního období, kterým u nových cenových indexů publikovaných od roku 2007 je prosinec 2005. Jako jednotné indexní referenční období byl zaveden pro všechny cenové indexy průměr roku 2005. Cenové indexy jsou vypočítávány na základě zjištěných cen za výběrové soubory reprezentantů a vybrané zpravodajské jednotky agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnu pomocí výního vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě. Pro vý se používají stálé váhy z roku 2005. K zajištění návaznosti a srovnatelnosti dosavadních časových řad indexů publikovaných do konce roku 2006 (na struktuře roku 1999) na nové indexy publikované od ledna 2007 se používají koeficienty (přepočtové můstky). Koeficient je definován jako následující podíl: meziroční index vypočtený na novém váhovém schématu dělený meziročním indexem vypočteným na původním váhovém schématu. Koeficient za prosinec 2006 pro úhrnný index spotřebitelských cen je roven 0,997.
KRIMINALITA Násilnou kriminalitou se rozumí např. vraždy, únosy, loupeže, úmyslné ublížení na zdraví, rvačky, vydírání, porušování domovní svobody, týrání svěřené osoby apod. Mravnostní kriminalitou se rozumí např. znásilnění, pohlavní zneužívání, ohrožování mravnosti, kuplířství apod. Krádeže vloupáním jsou např. krádeže vloupáním do obchodů, výkladních skříní, ubytovacích objektů, škol, bytů, chat apod. Krádeže prosté jsou např. krádeže kapesní, automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva, krádeže v objektech apod. Ostatní majetkovou kriminalitou se rozumí např. podvody, zpronevěry, neoprávněné užívání cizí věci apod. Ostatní kriminalitou se rozumí např. výtržnictví, ohrožování mravní výchovy mládeže, nedovolená výroba a distribuce psychotropních látek a jedů, šíření toxikománie, zneužívání pravomoci veřejného činitele. Zbývající kriminalitou se rozumí např. nadržování, dopravní nehody, ublížení na zdraví z nedbalosti, týrání zvířat, šíření poplašné zprávy apod. Hospodářskou kriminalitou se rozumí neoprávněné podnikání, krácení daně, úplatkářství, padělání a pozměňování veřejné listiny, podvody, neoprávněné držení platební karty. ÚZEMNÍ ZMĚNY OD 1. 1. 2007 Na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů došlo téměř ve všech krajích České republiky (kromě Ústeckého kraje) ke změnám hranic okresů. Vyhláška nabyla účinnost dnem 1. ledna 2007. Smyslem této vyhlášky bylo sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů v rámci "bývalého" kraje (podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu). Změnu nebylo možno provést, pokud by obec přecházela z jednoho kraje do druhého (nelze bez novely citovaného zákona); to bude zřejmě realizováno až v připravovaném zákonu o územně správním členění státu.
Změny v územní struktuře okresů platné od 1. 1. 2007 (údaje o počtu obyvatel a výměře jsou uvedeny podle stavu k 31.12.2006) Název okresu Územní struktura k 1.1.2007 Územní stuktura k 31.12.2006 Rozdíl obcí obyvatel výměra v ha obcí obyvatel výměra v ha obcí obyvatel výměra v ha Benešov 115 91 685 147 472 115 94 110 152 779 - -2 425-5 307 Kladno 100 153 295 71 964 100 151 980 69 149-1 315 2 814 Kolín 89 91 154 74 359 100 97 817 84 623-11 -6 663-10 264 Mělník 69 95 943 70 108 70 95 915 71 240-1 28-1 132 Mladá Boleslav 120 117 883 102 282 123 119 106 105 779-3 -1 223-3 497 Nymburk 87 86 845 85 009 90 88 171 87 607-3 -1 326-2 598 Praha-východ 110 121 085 75 495 91 111 162 57 971 19 9 923 17 524 Praha-západ 79 100 322 58 065 80 101 049 58 615-1 -727-550 Příbram 121 110 185 169 208 120 107 300 162 797 1 2 885 6 411 Rakovník 83 52 882 89 627 84 54 669 93 029-1 -1 787-3 402 České Budějovice 109 182 323 163 830 107 182 055 162 569 2 268 1 261 Písek 75 70 282 112 679 76 70 498 113 814-1 -216-1 135 Tábor 110 102 322 132 597 111 102 374 132 724-1 -52-126 Domažlice 85 59 120 112 341 86 59 444 114 012-1 -324-1 671 Klatovy 94 88 021 194 561 95 88 124 193 950-1 -103 611 Plzeň-město 15 178 812 26 141 1 163 392 13 766 14 15 420 12 375 Plzeň-jih 90 58 735 99 004 99 69 725 107 589-9 -10 990-8 586 Plzeň-sever 98 71 915 128 677 101 75 918 131 406-3 -4 003-2 729 Cheb 40 93 735 104 600 39 90 692 93 277 1 3 043 11 323 Karlovy Vary 54 117 754 151 496 55 120 797 162 819-1 -3 043-11 323 Česká Lípa 57 102 462 107 288 59 106 256 113 708-2 -3 794-6 419 Liberec 59 164 955 98 886 57 161 161 92 467 2 3 794 6 419 Hradec Králové 104 160 412 89 158 101 159 756 87 556 3 656 1 602 Rychnov nad Kněžnou 80 78 753 98 185 83 79 409 99 787-3 -656-1 602 Chrudim 108 103 476 99 263 113 104 784 102 965-5 -1 308-3 703 Pardubice 112 161 849 88 009 114 162 175 88 900-2 -326-891 Svitavy 116 104 586 137 864 113 101 839 133 472 3 2 747 4 392 Ústí nad Orlicí 115 137 840 126 723 111 138 953 126 522 4-1 113 202 Jihlava 123 110 876 119 932 121 109 437 118 013 2 1 439 1 920 Třebíč 167 113 987 146 294 172 116 298 150 888-5 -2 311-4 595 Žďár nad Sázavou 174 119 375 157 854 171 118 503 155 179 3 872 2 675 Blansko 116 105 116 86 267 130 108 753 94 246-14 -3 637-7 979 Brno-venkov 187 190 834 149 899 162 175 151 123 792 25 15 683 26 107 Břeclav 63 112 954 103 879 70 123 194 117 359-7 -10 240-13 480 Hodonín 82 157 291 109 909 81 156 951 108 637 1 340 1 273 Vyškov 80 87 103 87 610 81 87 443 88 883-1 -340-1 273 Znojmo 144 112 585 159 046 148 114 391 163 693-4 -1 806-4 648 Olomouc 96 229 171 162 027 95 228 956 161 778 1 215 249 Šumperk 77 124 595 131 306 78 124 810 131 554-1 -215-249 Kroměříž 79 107 673 79 567 80 107 927 79 911-1 -254-344 Zlín 88 192 774 103 360 87 192 520 103 016 1 254 344 Bruntál 67 98 173 153 605 68 98 590 154 907-1 -417-1 302 Frýdek-Místek 72 209 585 120 847 77 227 846 127 271-5 -18 261-6 424 Karviná 17 275 754 35 623 16 273 970 34 724 1 1 784 899 Nový Jičín 53 151 957 88 160 57 159 481 91 769-4 -7 524-3 608 Opava 77 176 624 111 311 80 180 305 112 606-3 -3 681-1 296 Ostrava-město 13 337 197 33 153 1 309 098 21 422 12 28 099 11 731
K 1. lednu 2007 se tedy v důsledku převedení 119 obcí do jiného okresu změnilo vymezení 47 okresů. Po této změně zbývá 33 obcí, které leží v jiném okrese než sídlo správního obvodu obce s rozšířenou působností, do něhož příslušná obec náleží. Český statistický úřad bude postupně přepočítávat údaje za přecházející období na srovnatelnou územní strukturu okresů platnou po 1. lednu 2007. V současné době však není pro tyto přepočty k dispozici dostatek relevantních údajů. Proto musíme v meziročním vývoji ukazatelů za území okresů, kterých se tyto změny týkaly, uvádět tečku. Územní změny v Královéhradeckém kraji k 1. 1. 2007 Původní okres Nový okres Název obce Počet obyvatel k 31.12.2006 Výměra k 31.12.2006 (ha) Rychnov nad Kněžnou Hradec Králové Jílovice 276 365 Rychnov nad Kněžnou Hradec Králové Ledce 328 1 025 Rychnov nad Kněžnou Hradec Králové Vysoký Újezd 52 212 V Královéhradeckém kraji se změny týkaly pouze 3 obcí. Všechny tyto obce přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové. Ve struktuře správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ani obcí s pověřeným obecním úřadem k žádným změnám nedošlo.