Oblasti vlivu mikroorganismů na hlubinné úložiště radioaktivních odpadů ODPADOVÉ FÓRUM 2015

Podobné dokumenty
PVP Bukov výzkumné pracoviště pro demonstraci bezpečnosti a proveditelnosti úložného systému hlubinného úložiště

POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY

ÚLOHA INŽENÝRSKÝCH BARIÉR PŘI UKLÁDÁNÍ VYHOŘELÉHO PALIVA

Ing. Jiří Šťástka V 4 VÝZKUM MATERIÁLU URČENÉHO PRO KONSTRUKCI HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ REALIZOVANÝ V PODZEMNÍ LABORATOŘI JOSEF

Ing. Markéta Dvořáková Z 11 TECHNICKE ASPEKTY PROJEKTU HLUBINNEHO ULOZISTE RADIOAKTIVNICH ODPADU V ČR

Je uložení radioaktivních odpadů do horninového prostředí bezpečné?

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

Petr Kovařík. Centrum nakládání s radioaktivními odpady Ústav jaderného výzkumu Řež a.s

Strategie postupu výběru lokality pro hlubinné úložiště

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Ukládání RAO v ČR a stav projektu hlubinného úložiště

Nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.

Představení SÚRAO. Hlavní činnosti SÚRAO. Historie nakládání s RAO

Aktuální stav projektu hlubinného úložiště

BIOLOGICKÉ ODBOURÁNÍ KYSELIN. Baroň M.

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.

Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats

Druhy a složení potravin

Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy

(Kontrakt č. FI6W-CT ) PREZENTACE PROJEKTU

BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ

v okolí hlubinného úložiště radioaktivního odpadu Tomáš Kuchovský

Vlastnosti substrátu

Čertovka Geologická stavba lokality a potencionál její vhodnosti pro umístění HÚ

HODNOCENÍ CHOVANÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ MO A VP

Naše bezpečná budoucnost

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Ing. Danuše Nádherná, Ing. Dana Pacovská, Ing. Jiří Štístka T 4 REGIONÁLNÍ PODZEMNÍ VÝZKUMNÉ CENTRUM URC JOSEF

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Elektrokinetická dekontaminace půd znečištěných kobaltem

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Nové poznatky z monitoringu podzemních reaktivních stěn

METODIKA POUŽITÍ KRITÉRIÍ PŘI ZUŽOVÁNÍ POČTU LOKALIT PRO DALŠÍ FÁZI VÝBĚRU LOKALITY

PBOJEKT PODZEMNÍ LABOBATOBE A STUDIA PfiÍRODNlCH ANALOGU V PBOGBAHU HLUBINNÉHO UKLÁDANÍ BAO

Nakládání s RAO v ÚJV Řež a.s.

QFC. Vysoce výkonná chladicí kapalina a inhibitor koroze

PŘENOS TEPLA V ÚLOŽNÉM OBALOVÉM SOUBORU A JEHO VLIV NA OKOLÍ

: FROSCH LAVENDER ALL P.CLEAN.EL 1000ML AT

Cílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků

Podklady pro návrh septiku ČOV V HORÁCH VLIV UMÍSTĚNÍ ROZRÁŽECÍ STĚNY VKOMOŘE SEPTIKU NA ODTOKOVÉ PARAMETRY Michal Kriška

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

VÝROBA BETONU. Copyright Ing. Jan Vetchý

Předčištění odpadních vod, decentrální čištění odpadních vod. Energetické systémy budov I

Vliv konzervačních přípravku na aerobní stabilitu siláží. Ing. Radko Loučka, CSc. VÚŽV, v.v.i. - Uhříněves

ÚSTAV KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A KOROZNÍHO INŽENÝRSTVÍ. Informace k praktickému cvičení na Stanovišti 3

Systém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Modelová interpretace hydraulických a migračních laboratorních testů na granitových vzorcích

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

Výhledy v oblasti zneškodňování RAO ČR a svět

Představení SÚRAO. Hlavní činnosti SÚRAO. Historie nakládání s RAO

5. STANOVENÍ BOBTNACÍHO TLAKU

Technologie pro úpravu bazénové vody

BULLETIN. Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v České republice je posláním Správy úložišť. Provoz úložišť radioaktivních odpadů

Třídění odpadů v Jihomoravském kraji v roce 2012 Hodonín

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Dokončovací sanační práce na lokalitě Všejany les KOZÍ HŘBETY

AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE

Aplikace technologie bioreduktivní dehalogenace

SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA

ZPRÁVY ZE SPRÁVY. Hydrogeologický průzkum v lokalitách LÉTO 2018 ZPRAVODAJ SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ TÉMA

Zpráva o činnosti v roce Dostupný z

3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU

DISKUSE VHODNOSTI KOMBINOVANÉHO POUŢITÍ VYBRANÝCH IN-SITU SANAČNÍCH METOD PŘI ŘEŠENÍ KOTAMINACE PODZEMNÍCH VOD. Autorský kolektiv

AKTUALIZACE KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY A VYHOŘELÝM JADERNÝM PALIVEM OZNÁMENÍ KONCEPCE

Podzemní laboratoř Josef

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov 4 Podzemní laboratoře v zahraničí 5 Výstavba 7 Charakterizace 9 Experimentální program 12 Přínosy PVP Bukov 16

Areál Padařov A - Souhrnná část PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Vypracoval kolektiv

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice. Jednání k problematice rozvoje sítí 5G a Smart Cities Praha 27. srpna 2019

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

Aktualizace energetické koncepce ČR

Snižování obsahu cukru v potravinách bariéry a východiska. Ing. Rudolf Ševčík, Ph.D. (VŠCHT Praha)

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2%

Press kit. Představení SÚRAO

CHEMAP AGRO s.r.o 3. 1 Prémiová výživa 5

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas

Ukládání RAO a příprava HÚ v ČR

Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení

BEZPEČNOSTNÍ LIST. (podle nařízení (ES) č. 453/2010)

Odstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats

Jaderná energetika (JE)

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

Listová hnojiva HYCOL

Velvěty 33, Rtyně nad Bílinou, Česká republika (7-15 hodin), (nepřetržitě)

KRMIVA PRO TILAPIE. Vhodné pro aqakulturní recirkulační systémy (RAS) Potápivé krmivo. Plovoucí krmivo. Udržitelné krmivo. Poloplovoucí krmivo

AQUATEST a.s. - sanace

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Nauka o materiálu. Přednáška č.14 Kompozity

BEZPEČNOSTNÍ LIST. 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti: 2. Identifikace nebezpečí: 3. Složení / informace o složkách:

Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

Transkript:

Oblasti vlivu mikroorganismů na hlubinné úložiště radioaktivních odpadů Ing. Petr Polívka, RNDr. Alena Ševců, Ph.D. 19.března 2015 Centrum výzkumu Řež s.r.o. Technická universita v Liberci ODPADOVÉ FÓRUM 2015 Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství 10.ročník česko-slovenského symposia 18.-20.března 2015 Hustopeče u Brna

Radioaktivní odpady HLW Všeobecně přijímaným konceptem pro zneškodňování vysokoaktivních odpadů HLW je ukládání v geologicky stabilních formacích, například v žulovém masivu nebo jílové formaci. Konstrukce hlubinného úložiště (HÚ) zahrnuje systém multi bariér z různých materiálů - kontejner [ocel, měď] - výplně a zásyp z bentonitu - zátka a konstrukce z betonu - horninové prostředí které by měly díky svým vlastnostem zajistit vysokou odolnost a bezpečnost v dlouhodobém období (10 4 až 10 6 let). Při budování HÚ se nicméně nebude možné vyvarovat proniknutí jak povrchové tak krystalinické vody, která s sebou přinese i určitý obsah živin a všudypřítomné mikroorganizmy, případně bude aktivovat mikroorganizmy vnesené již při konstrukci HÚ.

Ukládací OS 2

Návrh HÚ Multidisciplinární problematika pro klíčové technické problémy, které je třeba vyřešit na podporu provádění plánovaných geologických projektů na likvidaci radioaktivních odpadů (RAO) v celé EU viz. nový projekt MIND (Microbiology In Nuclear waste Disposal). Současné chápání dopadů mikrobiálního (MB) metabolismu na bezpečnost geologických úložišť zůstává otevřená, protože mikroorganismy mohou mít významný vliv na vývoj forem odpadů (v in situ prostředí), integritu multibariér a na migraci radionuklidů z úložiště. Důraz je kladen na určení a vyčíslení konkrétních měřitelných dopadů mikrobiální aktivity na bezpečnostní případy ukládání v podmínkách HÚ, a tím bude hodnocen dlouhodobý vývoj úložiště RAO. Je nutné určit úlohu vlivu MB procesů při nakládání s RAO v geologickém ukládání a samozřejmě dalších technologických oblastí, vztahujících se k využívání podzemních prostor. V oblasti MB vlivů v geologickém ukládání se předpokládá na mezinárodním poli, především EU (leaders) => Výměna info projekt MIND (start červen 2015)

Jaký je mikorbiální vliv na celé HÚ? MB v HÚ budou v dostatečně dlouhém časovém období narušovat stabilitu bariér a urychlovat korozi kontejnerů. V anaerobních podmínkách se jedná zejména o sulfát redukující a železo redukující bakterie, které budou následně produkovat další metabolity a plyny. Tyto a další skupiny bakterií se budou vyskytovat v místech, kde bude alespoň minimální množství vody, živin a dostanou se do mikroprasklin vzniklých v bentonitu a betonu díky geologickému napětí. V prvních 100-kách let od uzavření úložiště se nepředpokládá velký vliv mikroorganizmů, protože v bentonitu pro ně nebudou vhodné podmínky (vysoký tlak a nízká saturace vodou). Jakmile ale začne teplota klesat pod 90 C v blízkém poli kontejneru a dojde k určité saturaci bentonitu vodou, bude limitujícím faktorem zejména tlak.

Reprezentativní evropské koncepty ukládání HLW 1 MB tvorba sulfidů v geosféře 4 MB degradace bentonitu 2 MB indukovaná koroze kanystru 5 MB aktivita v zátce a zásypu 3 MB aktivita v bentonitu

Souhrnný přehled I Vliv mikroorganismů lze rozdělit podle oblastí působení na dvě základní oblasti a to na blízké a vzdálené pole. Pokud se zaměříme na mikroorganismy přímo v úložišti blízko obalových souborů, je nutné uvažovat, jaké budou účinky např.: Vlivu záření na mikroorganismy Vlivu teploty a vodní aktivity Vlivu dostupnosti živin pro mikroorganismy Vliv MB na korozní procesy Účinek bobtnacího tlaku, velikosti pórů a salinita prostředí Non-salinní vody do 500 mg.l -1 vs salinní 500-6500 mg. l -1 (NaCl) ph 7 ph 9, Eh -200 mv silně redukční prostředí

Souhrnný přehled II Pokud budeme sledovat hledisko vlivu mikrobů na EBS je nutné řešit především: Zdroje mikrobů a mikrobiální aktivity (podmínky) Vliv mikrobů na zásypový materiál (Na, Na-Ca bentonit) Mikrobiální vliv na produkci plynů Vliv mikrobů na propustnost bariér Vliv mikrobů na ukládací kontejner Vliv mikrobů na chování radionuklidů Vliv mikrobů na red-ox reakce radionuklidů Vliv mikrobů na migraci radionuklidů. Ale existují další významné vlivy, mezi které může patřit problematika přežití původních MB, aktivace spících nebo průnik nově vnesených mikroorganismů do systému HÚ ve vzdálené budoucnosti kvantifkace nejistot.

Základní předpoklady Aktivita mikroorganismů v blízkém poli má potenciál působit mikrobiální vliv na korozi a může způsobovat vývoj plynů či ovlivňovat migraci RN. Velká pozornost je zaměřena na schopnosti jílového těsnění inhibovat mikroorganismy a jejich aktivitu. Předešlé výzkumy ukázaly, že čistý bentonit zhutněný na 2000 kg.m -3 (suchá hustota 1600 kg. m -3 ) je saturován vodou (přibližně na 26 hm.%), která má aktivitu okolo a H2O ~ 0,96 a která je vhodná pro inhibici velké většiny bakterií, které mohou způsobit problémy v úložišti. Dále je známo, že vodou nabotnalý bentonit zamezuje pohybu vody a nahradí v přírodě se vyskytující hydratované jílové matrice, které mají nízkou hydraulickou vodivost v řádech K ~ 10-12 až 10-14 m.s -1. Toto může přímo ovlivnit difuzi živin potřebných mikroorganismy pro metabolickou aktivitu a růst případně i difuzi uvolněných RN. Vzhledem k tomu, že průměrná velikost pórů jílu matrice je v řádově 100x menší než bakteriální buňky, je růst buněk a jejich pohyb také fyzicky omezen.

Souhrn První koncepty ukládání byly založené na směsi písku a jílu, ale závěry ukázaly, že díky vlivu mikrobiálního chování je vhodné použít jen 100% bentonit. Pro inhibici bakterií a vznik bakteriálních spor ve vysoce zhutnělém bentonitu bez písku apod. bylo zjištěno, že bentonity musí splňovat jedno nebo obě kritéria: 1) Aktivita ve vodě a i 0.96 dosažená buď při hustotě suchého zhutnělého bentonitu kde ρ (Bentonit) < 1600 kg.m -3 nebo kde salinita pórové vody jako NaCl bude C (NaCl) > 60 g.l -1 (c ~ 1M) 2) Bobtnací tlak musí dosahovat nejméně P > 2 MPa. Předpokladem je splnění podmínek v celém systému HÚ. Vzhledem k všudypřítomnosti mikroorganismů je hodnocení jejich působení na EBS důležité uvažovat ve všech částech HÚ a to především v dlouhodobém časovém horizontu. Základním předpokladem je určit a omezit příznivé podmínky pro vliv mikroorganismů na HÚ.

Zástupci MB společenstev

Zástupci MB společenstev

Poděkování Tato práce je finančně podporována projektem SUSEN CZ.1.05/2.1.00/03.0108 realizovaného v rámci ERDF. Některé prezentované informace byly z projektu MIND (Microbiology In Nuclear waste Disposal, grant agreement No. 661880). Děkuji za pozornost!