Spotřeba energie v budovách - Směrnice o energetické náročnosti budov (2002/91/EC)

Spotřeba energie v budovách - Směrnice o energetické náročnosti budov (2002/91/EC) Příručka pro investory, architekty a projektanty Projekt Phare CZ CZ2003/004-338.02.02 Listopad 2005 1

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic Stručný souhrn Příručka obsahuje přehledy, návrhy a popisy:: základních požadavků Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov; způsobu, jakým je navrženo transponování ustanovení této směrnice do české legislativy; národní metody hodnocení energetické náročnosti budovy; stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov; způsobu vypracování průkazu energetické náročnosti budov a jeho využívání; zavedení kontroly kotlů a systémů vytápění a klimatizačních zařízení; způsobů snižování energetické spotřeby v budovách a ekonomického a environmentálního oceňování energetických úspor; způsobů financování energetických úspor; a informace o názvosloví a užitečných odkazech. Příručka byla zpracována v rámci projektu Phare - Implementace Směrnic EU pro energetickou účinnost v České republice. Projekt byl řešen v období únor až listopad 2005 společnostmi BRE, Spojené Království), CSTB, Francie a ENVIROS, ČR. Příručka je - v souladu se zadáním projektu - určena investorům, architektům a projektantům budov, ale užitečné informace mohou v ní najít i majitelé, investoři a správci budov. Další informace o problematice energetické náročnosti budov je možno nalézt na: www.phare-epbd.com. 1

Obsah 1. ÚVOD... 2 2. ENERGETICKÁ NÁROČNOSTI BUDOV V EU A JEJÍ HODNOCENÍ... 2 2.1 SMĚRNICE 2002/91/EC O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV... 2 2.2 HLAVNÍ POŽADAVKY SMĚRNICE... 2 3. HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV V ČESKÉ REPUBLICE... 2 3.1 SOUHRN ZÁSADNÍCH OTÁZEK... 2 3.2 STÁVAJÍCÍ LEGISLATIVA V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ NAVRHOVANÁ ÚPRAVA... 2 3.2.1 Zákon č. 406/2000 Sb. a jeho novela... 2 3.2.2 Poznámky řešitelského týmu k návrhu novely zákona 406/2000 Sb.... 2 3.2.3 Návrhy novelizace existujících a příprava nových prováděcích předpisů... 2 3.3 NÁRODNÍ METODA HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY... 2 3.3.1 Obecná doporučení... 2 3.3.2 Principy navrhované národní metodiky... 2 3.3.3 Ukazatel energetické náročnosti budovy a jeho výpočet... 2 3.3.4 Vstupní data a požadavky pro výpočet energetické náročnosti budovy... 2 3.3.5 Typy budov pro stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost... 2 3.3.6 Referenční budova... 2 3.4 CERTIFIKACE BUDOV PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI... 2 3.4.1 Rozsah budov, pro které se zpracuje průkaz energetické náročnosti... 2 3.4.2 Struktura průkazu... 2 3.5 ZPŮSOB KONTROLY KOTLŮ A KLIMATIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ... 2 3.5.1 Kontrola kotlů... 2 3.5.2 Kontrola klimatizačních soustav... 2 4. NOVÉ BUDOVY A SNIŽOVÁNÍ JEJICH ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI... 2 4.1 NAVRHOVÁNÍ BUDOV... 2 4.2 TEPELNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY BUDOV A OCHRANA BUDOV... 2 4.3 SVĚTELNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY BUDOV... 2 4.4 TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOV... 2 4.4.1 Vytápění a větrání nízkoenergetických budov... 2 4.4.2 Ohřev teplé vody... 2 4.4.3 Chlazení... 2 4.4.4 Ostatní systémy... 2 4.5 PROVEDITELNOST ALTERNATIVNÍCH SYSTÉMŮ DODÁVEK ENERGIE... 2 4.5.1 Vhodné kombinace technologií... 2 5. STÁVAJÍCÍ BUDOVY A SNIŽOVÁNÍ JEJICH ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI... 2 5.1 POŽADAVKY SMĚRNICE A JEJICH IMPLEMENTACE V ČR... 2 5.2 ENERGETICKÁ NÁROČNOST STÁVAJÍCÍHO FONDU BUDOV V POROVNÁNÍ S EU... 2 5.3 EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ... 2 5.3.1 Ekonomická proveditelnost... 2 5.3.2 Environmentální hodnocení... 2 5.4 PŘÍKLADY OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY... 2 5.5 FINANCOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V BUDOVÁCH... 2 6. ZKRATKY, POJMY A ODKAZY... 2 6.1 ZKRATKY... 2 6.2 POJMY... 2 2

7. UŽITEČNÉ ODKAZY, LITERATURA... 2 8. PŘÍLOHY... 2 Seznam příloh PŘÍLOHA 1: USTANOVENÍ SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV 2002/91/ES VÝTAH HLAVNÍCH POŽADAVKŮ... 2 PŘÍLOHA 2: POROVNÁNÍ POJMŮ V ČESKÝCH A ANGLICKÝCH DOKUMENTECH... 2 PŘÍLOHA 3: PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POUŽÍVANÝCH POJMŮ... 2 PŘÍLOHA 4: PŘEHLED PŘIPRAVOVANÝCH A PLATNÝCH NOREM CEN... 2 3

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic 1. ÚVOD Tato příručka je součástí řešení projektu Phare č. CZ2003/004-338.02.02, Implementace Směrnic EU pro energetickou účinnost v České republice. Projekt byl řešen v období únor až listopad 2005 společnostmi BRE (Building Research Establishment Spojené Království), CSTB (Centre Scientifique et Technique du Bâtiment Francie) a ENVIROS, s.r.o., ČR. Obsahem projektu bylo několik zásadních úkolů: Analýza zkušeností 7 zemí EU a způsobu, jakým jsou požadavky Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov implementovány v těchto státech; na základě těchto analýz doporučení na způsob implementace Směrnice o energetické náročnosti v České republice; Výklad požadavků Směrnice a návrh na jejich promítnutí do českého právního systému, analýza souvisejícího souboru aktualizovaných a zejména nově vytvářených norem CEN a způsobu jejich využití v České republice; Analýza vybraných segmentů fondu budov 25 budov v ČR (obytných a veřejných), vybraných ve spolupráci s MPO a ČEA, jejichž charakteristiky byly využity k prověření výpočtu energetické náročnosti budovy dle zvolené výpočtové metody (SBEM) a k porovnání výstupů s vybranými budovami ve Velké Británii a ve Francii; Realizace 3 školicích seminářů ke způsobu implementace Směrnice do českého práva (zákona i prováděcích předpisů); Veřejná prezentace výsledků projektu - zpracování příručky pro investory, architekty a projektanty budov o pravidlech pro nízkou energetickou spotřebu v budovách a vytvoření webové stránky projektu. Analýza a připravené návrhy prokazují, že implementace Směrnice o energetické náročnosti budov není triviálním procesem, dotkne se řady oblastí od průmyslu stavebních hmot, stavebnictví, projektování staveb a jejich posuzování, změn dokončených staveb, způsobu provádění energetických auditů, přípravy expertů a autorizovaných osob. Považujeme za nezbytné, aby návazně na provedené analýzy v rámci projektu Phare byly hledány další možnosti a řešení, které by vedly ke zjednodušení způsobu posuzování energetické náročnosti u - zejména stávajících - budov. Zpracované podklady a navržený způsob implementace, připravený řešitelským týmem, byly posuzovány členy Pracovní skupiny pod vedením MPO a upravovány podle jejich připomínek. Poznatky a návrhy vycházejí ze stavu přijímání řešení v ČR, tj. z počátku projednávání návrhu novely zákona o hospodaření energií v Parlamentu ČR. V souladu se zadáním projektu Phare a návrhem řešitelského týmu je obsahem této příručky: požadavky na hodnocení energetické náročnosti budov v oblasti tepelně technických charakteristik budov a technického zařízení budov; 1

vypracování průkazu energetické náročnosti budov; požadavky na kontroly kotlů a klimatizačních zařízení v budovách; ekologicky příznivé a ekonomicky přijatelná energeticky úsporná opatření v budovách; a financování energeticky úsporných opatření. Příručka, jejímž cílem je rozšíření informací o pravidlech pro nízkou energetickou spotřebu v budovách, je v souladu se zadáním projektu určena investorům, architektům a projektantům budov, ale užitečné informace mohou v ní najít i majitelé, uživatelé a správci budov. 2

2. Energetická náročnosti budov v EU a její hodnocení 2.1 Směrnice 2002/91/EC o energetické náročnosti budov V roce 2002 přijala Evropská unie rozhodující právní dokument v oblasti spotřeby energie v budovách Směrnici EP a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. (EPBD). Cílem této směrnice je podporovat snížení energetické náročnosti budov v Evropské unii s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů. Důvodem k této snaze je skutečnost, že sektor bydlení a terciální sektor (budovy) representují více než 40 % konečné spotřeby energie v Evropské unii a tento podíl dále roste. S růstem energetické spotřeby rostou i emise oxidu uhličitého. Směrnice Rady 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o snižování emisí oxidu uhličitého zdokonalováním účinnosti užívání energie (SAVE) požaduje, aby členské státy vytvářely a prováděly programy v oblasti energetické účinnosti ve stavebním odvětví. Přes významné výsledky se zdálo nezbytné zavést doplňkový právní nástroj pro stanovení konkrétnějších opatření s cílem dosáhnout velkých dosud nevyužitých úspor energie v sektoru budov a zmenšit značné rozdíly mezi výsledky členských států v tomto odvětví. Ve směrnici Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků se požaduje, aby stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání byly navrženy a provedeny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy jsou obecné zásady pro zajištění systému požadavků na energetickou náročnost budov a jeho cíle stanoveny na úrovni Společenství, ale konkrétní provedení je ponecháno na členských státech, což umožní každému členskému státu zvolit režim, který bude nejlépe odpovídat jeho konkrétní situaci. K tomu bylo přihlédnuto při zpracování návrhů na aplikaci směrnice EPBD v ČR. 2.2 Hlavní požadavky Směrnice Směrnice EPBD stanovuje tedy pro členské státy pět základních požadavků: Přijmout na národní úrovni metodu výpočtu energetické náročnosti budov (dále jen ENB ); Stanovit minimální požadavky na ENB diferencovaně podle toho zda jde o nové nebo existující budovy a pravidelně je revidovat nejméně jednou za 5 let Zajistit certifikaci budov - vypracovávání průkazů ENB (nezávislým způsobem a kvalifikovanými odborníky) a využíván těchto průkazů; Zajistit buď inspekci kotlů nebo účinné poradenství v oblasti systémů vytápění, zajistit inspekci klimatizačních zařízení (nezávislým způsobem a kvalifikovanými odborníky); Přijmout opatření k prohloubení informací pro uživatele budov o různých metodách a praktických postupech ke snižování ENB. 3

Podstatný výtah z ustanovení směrnice je uvedeno v Příloze č. 1 této příručky. Schématické znázornění ustanovení směrnice o ENB je na následujícím obrázku: Směrnice EPBD (2002/91/EC) Snižování energetické náročnosti budov Článek 3 metoda výpočtu energetické náročnosti budovy (ENB) Článek 4,5 a 6 Požadavky na ENB, u nových a stávajících budov Článek 8 a 6 Kontrola kotlů a klimatizačních systémů Článek 7 Certifikace budov 3. Hodnocení energetické náročnosti budov v České republice 3.1 Souhrn zásadních otázek Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může na regionální úrovni lišit a která kromě tepelné ochrany zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, přípravu teplé vody, osvětlení, využití obnovitelných zdrojů energie, návrh budovy a jiné.. Společný přístup k tomuto procesu prováděnému kvalifikovanými a/nebo autorizovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena a na základě objektivních kritérií, by měl přispět k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie ve stavebním odvětví a zavést pro budoucí vlastníky nebo uživatele transparentnost na trhu nemovitostí, pokud jde o energetickou náročnost. Větší renovace stávajících budov od určité velikosti by měly být pokládány za příležitost učinit opatření ke snížení energetické náročnosti, která jsou efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Za větší renovace se přitom považují takové, u nichž celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy a/nebo energetických zařízení, např. na vytápění, zásobování teplou vodou, klimatizaci, větrání a osvětlení, jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy, bez hodnoty zastavěného pozemku, nebo takové, u nichž probíhá renovace více než 25 % obvodového pláště budovy. Cílem směrnice EPBD je tedy podpořit snižování energetické náročnosti budov diferencovaně podle vnějších klimatických podmínek, místních podmínek, požadavků 4

na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů. Byl zvolen komplexní přístup hodnocení a ovlivňování všech energetických vstupů, transformací a užití energie, tj. nejen pro vytápění a přípravu teplé vody jako tomu bylo dosud v řadě zemí (a také v ČR), ale také pro větrání, chlazení, klimatizaci a osvětlení. Zavedení takového přístupu vyžaduje podstatně složitější postup výpočtů neboť je nutno uvažovat: klimatické podmínky v lokalitě budovy; požadavky na vlastnosti a parametry vnitřního prostředí budovy podle druhu normového užití celé budovy nebo jejích částí; tepelně technické a světelně technické vlastností budovy a jejích prvků; všechny nosiče energie a skutečnosti, zda jde z hlediska budovy o energii nakoupenou, vyrobenou v budově, či z budovy prodanou; rozdělení budovy do zón s rozdílnými nároky na vnitřní prostředí (vytápění nebo větrání, chlazení, či klimatizace) a jejich vzájemné ovlivňování ; ztráty energie v jednotlivých energetických systémech budovy a jejich částečné zpětné využití ve stejném nebo jiném energetickém systému; spotřebu pomocné energie; vnitřní tepelné zisky; tepelné zisky z vnějšího prostředí (solární tepelné zisky); rozdílnost vnějších i vnitřních podmínek budovy v různých hodnocených obdobích (např. v průběhu kalendářního roku); aj. Podrobný výpočet je značně náročný, neboť vyžaduje jak procesy dezintegrace tak integrace a to i s použitím výpočetních metod postupného přibližování. Zavedení takových komplexních metod výpočtů a hodnocení energetické náročnosti budov (ENB) bude vyžadovat přípravu kvalitních výpočtových modelů, ale také maximální úsilí o přípravu unifikovaných vstupních údajů, které by jednak celý proces učinily objektivní a v maximálně možné míře jej zjednodušily. Aplikace navržená v rámci projektu Phare, vycházející z norem CEN, vyžaduje provést pro hodnocenou budovu výpočty pro všechny energetické systémy budovy a pro budovu celkem, a to pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny zóny budovy. Kromě výpočtu ukazatele energetické náročnosti budovy je nutno provést výpočet referenční budovy a to se třemi hodnotami vstupních údajů: doporučenými, požadovanými a stávajícími. Ve zprávách o výsledcích projektu Phare EPBD jsou podrobněji analyzovány jak jednotlivé články Směrnice EPBD, tak obsah norem CEN. Jejich implementace do podmínek ČR vyžaduje přijetí rozhodnutí a zpracování prováděcích postupů zejména v těchto směrech: výběr a stanovení porovnávacích ukazatelů podmiňujících ENB; výběr ukazatele hodnotícího transparentním a objektivním způsobem ENB; definování metody hodnocení ENB a podmínek, za kterých se hodnocení provádí; zajištění vstupních údajů potřebných pro provedení hodnocení, a to na základě příslušných technických, hygienických a dalších norem a předpisů platných na národní, či regionální úrovni; stanovení postupů, respektive kritérií podle kterých se bude vyhodnocovat možnost uplatnění alternativních energetických systémů v budovách; 5

stanovení obsahu protokolu a grafického znázornění průkazu o ENB; stanovení rozsahu a postupů provádění kontrol kotlů a klimatizačního zařízení v budovách, včetně kontroly kotlů a systémů vytápění, které jsou starší než 15 let; stanovení požadavků na autorizaci osob oprávněných provádět vypracování průkazů ENB a provádět kontroly kotlů a klimatizačních zařízení; a případně zvážení, zda, v jakém rozsahu a na jak dlouho bude využita možnost dodatečné lhůty pro aplikaci článku 7, 8 a 9 směrnice EPBD. Specifickým problémem, který bylo nutno v ČR řešit byla problematika novel dosud platných prováděcích předpisů v této oblasti, respektive rozhodnutí o přechodném období platnosti postupů dosud platných. Dále bylo nezbytné vzít v úvahu a nalézt vyhovující řešení pro překlenutí období, kdy platné české technické, hygienické a jiné normy a předpisy nepokrývají v plném rozsahu problematiku aplikace směrnice EPBD a kdy jsou harmonizované normy CEN v této oblasti stále ve stadiu přípravy, či schvalování (proces schvalování norem CEN bude ukončen až v roce 2007, v některých případech i později). 3.2 Stávající legislativa v České republice a její navrhovaná úprava 3.2.1 Zákon č. 406/2000 Sb. a jeho novela Energetická efektivnost, zahrnující energetickou efektivnost budov, je jednou z nejvyšších priorit energetické politiky ČR již po mnoho let. Úsilí bylo promítnuto i do legislativy a v roce 2001 započala platnost velmi progresivního zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen zákon 406 ), který v analyzované oblasti zakotvil účinnost významných nástrojů, jako: Pravidelné zpracovávání a zveřejňování státní energetické koncepce a územních energetických koncepcí, Přijímání vládních národních (na čtyři roky) a státních (na rok) programů hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů, Zavedení energetických auditů, které jsou ve stanovených případech povinné, Stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě a distribuci elektřiny a tepelné energie, Stanovení závazných požadavků na hospodárné užití energie při vytápění a přípravě teplé vody, včetně povinnosti zpracovat energetický průkaz budovy, Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen KVET ), a Energetické štítkování stanovených energetických spotřebičů. K zajištění uvedených ustanovení byly vydány prováděcí předpisy. Zavedený systém se navrhuje přizpůsobit požadavkům směrnice EPBD. K tomu byl vypracován návrh novely zákona 406, který byl ve znění sněmovního tisku 1097/2005 propuštěn do druhého čtení dne 25.10.2005. Tento návrh předpokládá harmonizovat český právní řád se Směrnicí EPBD takto: 6

odvolávkou na tuto směrnici EPBD v předmětu zákona ( 1), zavedením nových pojmů ( 2), včetně zahrnutí budov sloužících k nakládání s energií do pojmu energetické hospodářství, zařazením do 5(4) možnosti poskytovat dotace ze státního rozpočtu jednak na energeticky úsporná opatření ke snižování energetické náročnosti budov a dále na zavádění průkazu energetické náročnosti budov, zrušením původních odstavců ustanovení 6 o plnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění a navržením nového 6a, který v 11 odstavcích komplexně stanovuje povinnosti stavebníků, vlastníků budov nebo společenství vlastníků spojených s energetickou náročností budov, energetickým průkazem budovy a s tím spojených povinností, včetně výjimek z nich, doplněním povinnosti ministerstva ( 11) o sledování vývoje energetické náročnosti budov upřesněním působnosti MPO ( 11) pokud jde o obsahové zaměření zkoušek osob zpracovávající průkazy o ENB a s tím spojené vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, uložení povinnosti ( 11) MPO podávat informace Evropské komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnice EPBD, stanovením podmínek, za kterých se fyzická osoba dopustí přestupku ( 12) nebo právnická osoba správního deliktu ( 12a) při neplnění povinností podle vyjmenovaných návrhů novely zákona a výše pokut, která jim za to může být uložena, včetně práv a povinností, které v této souvislosti má Státní energetická inspekce, a zmocněním ministerstva k vydání vyhlášek k provedení 6-10 a 13. V době dokončení této příručky není známo kdy a s jakými úpravami bude novela zákona 406 přijata. 3.2.2 Poznámky řešitelského týmu k návrhu novely zákona 406/2000 Sb. Při přípravě podkladů k návrhům sekundární legislativy k novele zákona 406 (Sněmovní tisk 1097/2005) v rámci projektu Phare - EPBD, který pod vedením firmy BRE, UK a CSTB, Francie zpracovával tým expertů ENVIROS, Praha s.r.o. Praha, se zjistilo, že v textaci některých článků novely zákona 406 došlo k dílčím nesrovnalostem, respektive nejasnostem nebo, že byly upraveny tak, že stanovují povinnosti nad rámec směrnice EPBD. Na tyto skutečnosti řešitelský kolektiv MPO upozornil. 3.2.3 Návrhy novelizace existujících a příprava nových prováděcích předpisů Analýzou existujících prováděcích právních předpisů k zákonu 406, v části týkající se změn vyplývajících ze směrnice EPBD, se prokázalo, že nutnost jejich změn je minimální. Vesměs se jedná o změny v preambulích těchto vyhlášek, neboť bude nutné provést změny v odvolávkách na nové číslování připravované novelizace zákona 406. To se netýká vyhlášky 291/2001 Sb., o podrobnostech účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, která bude muset být ve vhodné době zrušena a nahrazena novou vyhláškou o podrobnosti energetické náročnosti budov. K problematice kontrol kotlů a klimatizačních zařízení musí být přijata nová vyhláška. 7

Dále jsou uvedeny pouze základní myšlenky nových vyhlášek s tím, že návrh jejich podrobného textu je součástí závěrečné zprávy o projektu Phare v části nazvané Podklady k tvorbě prováděcích vyhlášek k ustanovení návrhu novely zákona o hospodaření energií a může být nalezen na: www.phare-epbd.com Jde o předběžné návrhy, které musí být upraveny podle výsledků projednání navrhované novely zákona 406 v Parlamentu a Senátu ČR. 3.2.3.1 Vyhláška MPO, kterou se stanoví podrobnosti energetické náročnosti budov Návrh vyhlášky stanovuje podrobnosti v oblastech: a) požadavků na energetickou náročnost budov, porovnávacích ukazatelů a metod stanovení energetické náročnosti budov jakož i podmínek za kterých se energetická náročnost budov nemusí hodnotit, b) obsahu průkazu energetické náročnosti budov a způsobu jeho zpracování c) přezkoušení osob oprávněných k vypracování průkazu energetické náročnosti budov a vydávání osvědčení o jejich odborné způsobilosti. Návrh vyhlášky obsahuje definice pojmů, které bylo nutno doplnit k pojmům definovaných v návrhu novely zákona 406. K návrhu vyhlášky byly zpracovány také následující návrhy příloh: výpočtové schéma bilančního hodnocení a podrobnosti výpočtové metody podrobnosti podmínek výpočtu požadované, doporučené a stávající referenční hodnoty ukazatelů způsob zpracování zjištěných údajů pro operativní hodnocení ENB vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy vzor grafického znázornění průkazu ENB způsob posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie příklady doporučených opatření pro ekonomicky efektivní snížení ENB vzor žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti k vypracování průkazu ENB. Návrh vyhlášky vychází z doporučení uvedených v příslušných návrzích norem CEN a zejména z národní metody hodnocení energetické náročnosti budovy popsané v kapitole 3.3 této příručky a z principů vypracování a užití průkazu o ENB popsaných v kapitole 3.4 této příručky. 8

3.2.3.2 Vyhláška MPO o podrobnostech kontrol účinnosti kotlů a klimatizačních zařízení a o přezkoušení osob provádějících kontrolu kotlů vnitřních rozvodů tepelné energie a klimatizačních zařízení Návrh vyhlášky stanovuje podrobnosti v oblastech: a) provádění kontrol účinnosti provozovaných kotlů, b) provádění kontrol vnitřních rozvodů tepelné energie a posouzení účinnosti kotlů a jejich dimenzování v poměru k požadavkům na vytápění budovy, c) provádění kontrol klimatizačních systémů, d) přezkoušení osob provádějících kontroly kotlů a klimatizačních zařízeních, a vydávání osvědčení o jejich odborné způsobilosti. K návrhu vyhlášky byly zpracovány také následující návrhy příloh: vzor žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění jednorázových kontrol kotlů o jmenovitém výkonu do 200 kw a vnitřních rozvodů tepelné energie; vzor žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění kontrol kotlů o jmenovitém výkonu nad 200 kw a jednorázových kontrol kotlů o jmenovitém výkonu nad 200 kw včetně vnitřních rozvodů tepelné energie v budovách; a vzor žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění kontrol klimatizačních systémů. Návrh vyhlášky vychází z doporučení uvedených v návrhu norem CEN, principy jsou blíže popsány v kapitole 3.5 této příručky. 3.3 Národní metoda hodnocení energetické náročnosti budovy 3.3.1 Obecná doporučení Níže uvedený seznam je souhrnem požadovaných vlastností výpočtové metody. Vlastnosti se mohou rozdělit všeobecně, ale nikoliv přesně do tří skupin: Vlastnosti, které platí jak pro výpočtovou metodu tak i pro aplikaci. Toto zahrnuje uživatelské(á) rozhraní a databáze (často standardizovaných) vstupních dat, které se mají použít pro metodu výpočtu včetně odvozovacích pravidel která definují, kdy se mají daná vstupní data použít. Vlastnosti, které souvisí primárně s výběrem výpočtové metody Vlastnosti, které souvisí primárně se strukturou aplikační infrastruktury Do první skupiny zahrnujeme: a) Dostupnost musí být zajištěná v časovém měřítku stanoveném Směrnicí, tj. od roku 2006 b) Opakovatelnost různí hodnotitelé by měli dojít ke shodnému hodnocení v případě jedné hodnocené budovy. c) Cenová dostupnost ve smyslu času potřebného pro získávání vstupních dat a ve smyslu hardwarových a softwarových zdrojů potřebných k provozování nástroje. Toto je obzvlášť důležité v nebytových budovách, jejichž vstupní data jsou komplexnější. 9

d) Stabilita použití stejného základního přístupu k výpočtu pro předvídatelnou budoucnost. e) Volná dostupnost pro veřejnost - ve Francii, Velké Británii a některých jiných státech bude výpočtový model (nebo jeho specifikace) poskytnut zdarma nebo za nominální náklady. Tento přístup zabraňuje monopolu tvůrců modelu a databází a snižuje softwarové náklady uživatelů. Kritéria, která jsou spojená primárně s výpočtovou metodou jsou: f) Relevance metoda musí zahrnovat alespoň aspekty stanovené ve směrnici (v Příloze). g) Spolehlivost výsledky musí být spolehlivé, vypočtené nástrojem o vhodné rozlišovací schopnosti, a musí být snadno modifikovatelné v návaznosti na nové technické možnosti. h) Adaptabilita výpočtová metoda může být postavena na nových evropských normách, avšak mohou být prováděny úpravy na základě národních zkušeností a zvyklostí. Kritéria, která souvisí především s aplikací, jsou: i) Použitelnost měla by být použitelná pro všechny typy a velikosti budov j) Transparentnost vstupní údaje a výpočtová metoda (postup výpočtu) by měly být kontrolovatelné (pro účely ověření spolehlivosti výsledků). Nutno poznamenat, že přesnost jako taková se mezi vlastnostmi neobjevuje: základní požadavky jsou spolehlivost uživatelé metodiky by měli být vedeni k účelným opatřením; a opakovatelnost různí uživatelé by měli obdržet stejný výsledek. V České republice se po analýze dnes používané denostupňové metody a při její nadálé preferenci pro jednodušší budovy navrhuje používat pro stanovení složek spotřeby energie závislých na teplotě: Zdokonalenou denostupňovou metodu Metodu měsíční tepelné bilance Metoda měsíční tepelné bilance představuje významnější změnu metody, ale je koncepčně na podobné úrovni komplexnosti (nebo jednoduchosti), jako metody denostupňové. Je ve shodě s návrhy CEN, vyhodnocuje chlazení a zdá se být nejvíce používanou metodou v EU pro splnění požadavků Směrnice. Mezi státy, které plánují použít tuto metodu se zdá být nejvíce vyvinutým nástrojem program SBEM pro certifikaci. V rámci projektu bylo navrženo zvážení jeho postupného převzetí do České republiky, kde by posloužil jako základ pro tvorbu národní výpočtové metody a nástroje. Tento návrh byl analyzován v průběhu části projektu, která se nazývá Analýza segmentu trhu. Při tomto úkolu bylo ověřeno, že verze, která byla v době zpracovávání projektu k dispozici nevyhovuje našim podmínkám a vyžadovala by příliš rozsáhlé úpravy pro uplatnění v České republice. V době ukončení projektu je již k dispozici novější verze, ta však nebyla v tomto projektu analyzována. 10

3.3.2 Principy navrhované národní metodiky Národní metoda hodnocení energetické náročnosti budovy je navržena následovně: Energetická náročnost budovy je vyjádřena váženým součtem roční spotřeby dodané energie definované v souladu s pren15203; pren 15217 a souvisejícími normami CEN. Energetická náročnost budovy se hodnotí při jejím normovém užívání a to: a) bilančním hodnocením pro účely vstupního hodnocení nové budovy, prvního hodnocení stávající budovy, hodnocení přípravy změn dokončené budovy, hodnocení při prodeji a nájmu a vypracování průkazu energetické náročnosti budovy (dále jen průkaz ) pro tyto účely, b) operativním hodnocením pro účely orientačního hodnocení při prodeji a nájmu, kontrolního hodnocení dokončené budovy a vypracování průkazu pro tyto účely. Hodnotícím ukazatelem energetické náročnosti budovy EP je: a) při bilančním hodnocení vypočtený vážený součet celkové roční dodané energie Q d, v GJ, potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, stanovené podle jednotlivých nosičů energie b) při operativním hodnocení vážený součet celkové roční dodané energie Q d,o, v GJ, zjištěné měřením dodávek jednotlivých nosičů energie, upravených výpočtem na podmínky normového užívání. Bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou buď sezónní nebo měsíční. Pro budovy s nízkou tepelnou setrvačností se může použít intervalová výpočtová metoda hodinová, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů podle technických norem a předpisů. Celková roční dodaná energie Q d se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích potřeb dodané energie na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle druhů (nositelů) energie., které se upraví váhovými koeficienty. Příklad výpočtového schéma bilančního hodnocení, které ukazuje doporučené sestavení dílčích a celkových výsledků, je uvedeno včetně podrobností výpočtu a váhových koeficientů (podrobný popis je včetně návrhu výše váhových koeficientů, způsobu přepočtu naměřených hodnot na normové podmínky užívání a dalších podrobností, součástí závěrečné zprávy o projektu Phare v části nazvané Podklady k tvorbě prováděcích vyhlášek k ustanovení návrhu novely zákona o hospodaření energií a může být nalezen na: www.phare-epbd.com. 11

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic Tabulka 1: Postup a výsledky výpočtu celkové roční dodané energie (příklad) Nakoupená energie Vyrobená energie Prodaná en. Nosič energie (GJ) Pevná paliva Kapalná paliva Plynná paliva Biomasa Elektrická energie Soustava CZT Soustava CZ chladem Tepelná en. ze solárních systémů Elektřina z PV systémů Elektřina z KVET a biomasy Teplo z KVET a biomasy Teplo z tepelného čerpadla Celkem nakoupená en. Solární systémy PV systémy KVET Tepelné čerpadlo Celkem vyrobená en. Tepelná energie Elektrická energie Celkem prodaná en. Celkem dodaná energie Qh Vytápění 100 5 105 0 0 105 Qc Chlazení 50 50 0 0 50 Qv Větrání 3 3 0 0 3 Qw Příprava TV 2 2 30 6 35-10 -10 27 Ql Osvětlení 20 20 0 0 20 Qd Celkem dodaná en. 100 80 180 30 6 35-10 205 fp Váhový koeficient 1 1 1 0,7 2,8 0,9 0,9 0,5 0,5 1 1 0,5 0,5 0,5 1 0,5 0,5 QP Celkem vážená en. 100 224 324 15 3 18-5 -5 337 1

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic Operativní hodnocení se provádí ze změřených hodnot, které se pro stanovení celkové roční dodané energie Q d,o přepočtou na normové podmínky užívání. Pro vzájemné porovnání odlišných budov se může stanovit měrný ukazatel energetické náročnosti budovy EP vztažený na jednotku celkové podlahové plochy A p všech podlaží vytápěných zón budovy. Hodnocení vychází v přístupech a způsobech výpočtu z příslušných norem CEN (jejich návrhů) a používá národní vstupní údaje z hygienických předpisů či ostatních národních norem a předpisů, které se týkají požadavků na vnitřní i vnější výpočtové teploty, požadavků na konstrukční části a technická zařízení v budovách a jiných národních technických údajů. 3.3.3 Ukazatel energetické náročnosti budovy a jeho výpočet Směrnice EPBD požaduje, aby Členské státy použily na národní úrovni metodu výpočtu ENB. ENB má být vyjádřena transparentním způsobem, a to globálním ukazatelem energetické náročnosti. Norma CEN (pren 15217), která upravuje základní principy hodnocení EN a tvorby energetického průkazu budovy, umožňuje zemím vybrat si globální ukazatel pro hodnocení EN z těchto možností: Dodaná energie Primární energie Emise CO2 Celkové náklady na energii. Návrh vyhlášky, zpracovaný v rámci projektu Phare, vychází z předpokladu, že tímto globálním ukazatelem bude dodaná energie. Celková roční dodaná energie Q d se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích potřeb dodané energie na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení v předepsaném množství a kvalitě, vypočítává podle jednotlivých energonositelů a zahrnuje účinnosti technických zařízení použitých v energetických systémech budovy, ztráty vzniklé v těchto systémech, část tepelných ztrát využitelných ke snížení spotřeby energie, pomocnou energii a respektuje využitelné tepelné zisky. Výpočet se provádí pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné zóny budovy a upravuje se váhovými koeficienty. Energie dodaná je použita odlišně od běžně používaného významu používaného ve statistice, jde o energii nakoupenou + energii vyrobenou energii prodanou vše ve vztahu k hodnocené budově. Zavedení váhových koeficientů je v normách CEN motivováno tím, aby ENB rozdílných budov byla hodnocena co nejspravedlivěji a zároveň, aby byla oceněna (zvýhodněna) aktivita majitelů nebo provozovatelů budovy, kteří investují do výroby elektřiny a tepla v budově z OZE. Např. pokud by se váhové koeficienty nezavedly, tak pro výpočet energie dodané na přípravu teplé vody by podle metodiky výpočtu byla významně znevýhodněna budova, která ji vyrábí na zdroji umístěném v budově z plynu oproti budově se zdrojem na nakupovanou elektřinu. 2

Obrázek 1 - Dodaná energie zjednodušené schéma Legenda: Primary energy = primární energie Transformation = transformační procesy úpravy a přeměn Deliveded energy = dodaná energie Net energy = užitná energie Total energy use = celková spotřeba energie Návrh příkladu tabulkového propočtu, uvedený výše, přehledně ukazuje jednotlivé druhy nakupované, vyráběné a prodané/vyvážené energie hodnocené budovy podle nosičů energie a to v členění podle jednotlivých hodnocených energetických systémů budovy (vytápění, chlazení, ). Na jednoduchém příkladu je ukázáno, že pokud budova ve skutečnosti spotřebuje 200 GJ energie, tak pro hodnocení pomocí vážené energie se počítá s hodnotou skoro 2x větší z důvodu váhových koeficientů, hlavně u dodávané elektřiny. Aby se budova dostala v hodnocení energetické náročnosti co nejvýše je dobré spotřebovávat co nejméně nakupované elektřiny, naopak si elektřinu pokud možno vyrábět nebo kupovat z KVET nebo OZE. To je v souladu s cíli, které jsou uvedeny ve Směrnici EPBD (preambule a článek 1). Další diskusí bude nutno upřesnit výši váhových koeficientů. Pro větší názornost je dále uveden obrázek, převzatý z CEN/BT WG 173 EPBD, version 4a. 3

Obrázek 2 - Schéma výpočtu Legenda: 1. Energie potřebná ke splnění požadavků TZB 2. Tepelné zisky přirozené (venkovní a vnitřní) 3. Užitečná energie budovy (potřebná) 4. Dodaná energie 5. Obnovitelná energie (vyráběná v budově) 6. Energie vyráběná v budově na prodej 7. Použitá primární energie/co 2 emise v budově 8. Primární energie/emise spojené s výrobou a spotřebou mimo stavbu (neodečítá se od 7) 9. Primární energie/úspora CO 2 spojená s prodejem energie (odečítá se od 7) Postup výpočtu Potřeba užitečné energie, tj., energie dodávané energetickými systémy budovy k poskytování požadovaných služeb, jako udržování předepsané vnitřní teploty, osvětlení nebo větrání v budově, se stanovuje při normovém (standardizovaném) způsobu užití budovy a pro normové klimatické podmínky. Energie nakoupená, vyrobená a prodaná budovou se přepočítává vynásobením váhovými koeficienty stanovenými pro jednotlivé nosiče energie. Dodaná energie jednotlivých nosičů energie zahrnuje energii nakoupenou od posledního dodavatele před vstupem do systémové hranice budovy a energii vyrobenou budovou z dále vyjmenovaných druhů OZE, avšak nezahrnuje energii prodanou. 4

Za nakoupenou energii se považují: všechny druhy obchodovatelného uhlí, lignitu a koksu, všechny druhy obchodovatelných plynných paliv (zemní plyn včetně stlačeného a zkapalněného, propanbutanové směsi, bioplyn ap), kapalná paliva vyrobená z ropy, biopaliva a jejich směsi, elektřina, tepelná energie, chlad, a biomasa. Za energii vyrobenou v budově z OZE se považuje tepelná energie ze solárních zařízení, elektřina z fotovoltaických zařízení, větru a vody. Výpočty energie vyrobené z OZE respektují jejich umístění zpravidla mimo budovu, tj. uvažuje se jejich množství na vstupu do systémové hranice budovy, avšak pomocná energie, ztráty elektřiny a tepelné energie uvnitř budovy, respektive využitelné zisky v budově jsou v propočtech dodané energie uvažovány. Od dodané energie se odečítá prodaná energie, tj. energie vyrobená budovou nebo transformovaná v energetických systémech, která se v budově neužije pro vytápění, chlazení, klimatizace a větrání, ohřev teplé vody a osvětlení a lze ji prodat na trhu, resp. využít v technologiích instalovaných v budově. Zpravidla se jedná o elektřinu, tepelnou energii a chlad. 5

Obrázek 3 - Schéma metodiky výpočtu Definice a terminologie, vnější klimatická data, vnitřní podmínky, přehřívání a ochrana proti slunečnímu záření, prvky tepelné ochrany budovy, větrání a infiltrace vzduchu. Systém a energetické potřeby budovy na vytápění, chlazení, vlhčení, odvlhčení, teplou vodu, osvětlení a větrací systémy. Specifické postupy/vstupy pro stávající budovy Celková dodaná energie Postupy pro energetické hodnocení dle užití a dle provozu Vytápěcí systém s kotli Celková potřeba energie, primární energie, CO 2 emise Cesty vyjadřující energetickou účinnost Energetická certifikace budov Klimatizace Větrací systémy Požadavek na energetickou účinnost pro: nové budovy větší renovace Průkaz energetické náročnosti budovy Kontrolní prohlídka systémů. Potřeba energie na vytápění zahrnuje krytí tepelných ztrát prostupem tepla a větráním. Toto množství, snížené o využitelné tepelné zisky solární a z vnitřních zdrojů budovy, musí dodat energetický systém budovy pro vytápění s respektováním jeho účinnosti, ztrát, využití a provozní regulace. Potřeba energie na klimatizaci zahrnuje krytí tepelných ztrát prostupem tepla a větráním na ohřev, chlazení a vlhkostní úpravy vzduchu. Potřeba energie na chlazení zahrnuje krytí tepelných ztrát prostupem tepla a větráním. Potřeba energie na větrání zahrnuje energii potřebnou pro přívod a odvod vzduchu, případně pro úpravu vlhkosti vzduchu, pokud se použije. 6

3.3.4 Vstupní data a požadavky pro výpočet energetické náročnosti budovy (1) Dílčí potřeby energie na vytápění, případně chlazení nebo klimatizaci, se stanoví za těchto podmínek: a) měrné tepelné ztráty H, ve W/K, celkové ztráty nebo zisky Q, v MJ, a veličiny pro jejich výpočet musí být stanoveny podle souvisejících technických norem,; b) výpočet se provádí v ustáleném teplotním stavu, dynamické vlastnosti se zahrnují činitelem využití tepelné kapacity budovy, účinností systémů technických zařízení budovy nebo účinností využití tepelných zisků, apod.; c) od počátku se počítají odděleně potřeby energie získávané z odlišných nosičů energie; d) výpočet se provádí samostatně pro každý časový výpočtový interval (měsíc, sezónu) a pro každou teplotní zónu budovy, výsledné potřeby energií se sčítají do celkové roční potřeby; e) vstupní údaje opakovaně proměnlivé v průběhu časového výpočtového intervalu se průměrují z hodnot získaných z časových snímků jednotlivých provozních stavů, obvykle po týdnech (týdenní průměry se mohou měnit, např. vlivem dovolené); f) při chlazení nebo klimatizaci musí být budova rozdělena na teplotní zóny tak, aby v jedné zóně nebyly současně obvodové konstrukce se severní a jižní orientací; g) pro prostup tepla se uvažuje systém venkovních rozměrů obvodového pláště budovy, tj. obalová plocha na systémové hranici budovy, ostatní veličiny se uvažují pro celkovou podlahovou plochu budovy; h) při stanovení měrné ztráty prostupem tepla H T se musí zohlednit jak tepelné mosty v konstrukcích prostřednictvím součinitele prostupu tepla U, tak tepelné vazby mezi konstrukcemi; i) je nutno respektovat rozdíly v letních a zimních hodnotách odporu při přestupu tepla na vnější straně R se, tedy i součinitelů prostupu tepla U a měrné ztráty prostupem tepla H T ; j) prostup tepla do nevytápěných prostorů a přilehlé zeminy se v jednoduchém výpočtu se může provést pomocí činitelů teplotních redukcí b j při uvažování součinitelů prostupu tepla U bez vlivu přilehlých prostředí; k) měrná tepelná ztráta větráním H V se stanoví jako kombinace mechanického a přirozeného větrání vnitřních prostorů; l) noční tepelná izolace výplní otvorů, noční chlazení větráním, chlazení či ohřev zemním výměníkem a zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu se uvažují pomocí činitelů teplotní korekce f j nebo účinností technických zařízení energetických systémů budovy η j 7

m) do vnitřních tepelných zisků se zahrnuje využitelné metabolické teplo normového počtu uživatelů, teplo ze základního technického zařízení energetických systémů budov, z osvětlovacích těles, z tepelně izolovaných rozvodů, cirkulace a akumulace teplé vody a vytápění v budově, z pomocných energií; n) solární tepelné zisky se zahrnují s uvažováním korekčního činitele stínění (clonami, konstrukcemi, horizontem) a s uvažováním účinnosti jejich využití pro vytápění, popř. s plnou účinností při tepelné zátěži pro chlazení. Při výpočtu solárních tepelných zisků zvláštních prvků (zimní zahrady, stěny s transparentní izolací, Trombeho stěny) a neprůsvitných konstrukcí se zahrnuje vliv fázového posunu tepelného zisku. (2) Potřeba energie na přípravu teplé vody se stanoví za těchto podmínek: a) množství připravované teplé vody, její teplota a další veličiny pro výpočet potřeby energie na její ohřev Q W, v MJ, musí být stanoveny podle souvisejících technických norem 1 b) tepelné ztráty rozvodem, cirkulací a akumulací teplé vody v budově se zčásti zahrnují do využitelných tepelných zisků na vytápění a popř. do tepelné zátěže při chlazení, c) výpočet se kvůli tepelným ziskům provádí v ustáleném teplotním stavu, dynamické vlastnosti se zahrnují účinností soustavy ohřevu teplé vody a účinností využití tepelných zisků, d) od počátku se počítají odděleně potřeby energie získávané z odlišných nosičů energie; e) výpočet se provádí s rozlišením na stejné časové intervaly a teplotní zóny budovy, jako stanovení potřeby energie na vytápění, případně chlazení nebo klimatizaci podle 4, výsledná potřeba energie na ohřev teplé vody se sčítá do celkové roční potřeby, f) vstupní údaje opakovaně proměnlivé v průběhu časového výpočtového intervalu se průměrují z hodnot získaných z časových snímků jednotlivých provozních stavů, obvykle po týdnech (týdenní průměry se mohou měnit, např. vlivem dovolené), g) solární tepelné zisky se zahrnují s uvažováním korekčního činitele stínění kolektorů (konstrukcemi, horizontem), s uvažováním účinnosti využití tepelných zisků a účinnosti soustavy předehřevu teplé vody. (3) Potřeba energie na osvětleni se stanoví za těchto podmínek: a) potřeba energie na osvětlení Q l, v MJ, a podklady pro její výpočet, musí být stanoveny podle platných českých technických norem b) tepelné ztráty z osvětlovacích těles se zahrnují do využitelných tepelných zisků na vytápění a popř. do tepelné zátěže při chlazení, s uvažováním účinnosti využití tepelných zisků, 1 Např: české technické normy, evropské normy, a další 8

c) výpočet se provádí v ustáleném teplotním stavu, dynamické vlastnosti se zahrnují účinností využití tepelných zisků, d) výpočet se kvůli tepelným ziskům provádí s rozlišením na stejné časové intervaly a teplotní zóny budovy, jako stanovení potřeby energie na vytápění, případně chlazení nebo klimatizaci, výsledná potřeba energie na osvětlení se sčítá do celkové roční potřeby, e) vstupní údaje se obvykle stanoví z ročních hodnot průměrem pro požadovaný interval, f) přípustný je jednoduchý výpočet z číselného ukazatele potřeby energie na osvětlení na jednotku celkové podlahové plochy, přednost se dává podrobnějšímu výpočtu z instalovaného výkonu. (4) Výpočty podle zón a) Budova může mít několik zón, které se od sebe mohou lišit: Různým požadovaným teplotním režimem (např. členění na část vytápěnou, část chlazenou, část klimatizovanou apod.); V případě chlazení a klimatizace objektu nejsou v jedné zóně obsaženy vnější konstrukce jižní a severní; b) Výpočet musí respektovat minimálně: Přestup tepla (chladu) mezi zónami Výměnu vzduchu mezi zónami 3.3.5 Typy budov pro stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost Hodnocení se navrhuje provádět podle typu budovy a činnosti v ní. Rozlišujeme tyto typy budov: a) Rodinný dům (definice viz. Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) b) Bytový dům (definice viz. Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) c) Budova ubytovací a stravovací (např. koleje, svobodárny, hostely, ubytovny; obecně ubytování nižšího standardu) d) Administrativní budova e) Budova pro školství: školy základní, střední a univerzity f) Budova pro zdravotnictví g) Budova pro kulturu h) Sportovní zařízení i) Budova pro velkoobchod a maloobchod j) Průmyslová budova k) Sklad l) Jiný druh budovy 9

3.3.6 Referenční budova Vstupní data pro stanovení referenční budovy jsou shodná pro bilanční i operativní hodnocení. Není-li stanoveno jinak, vycházejí výpočty i vstupní data pro všechny typy budov ze stejných podkladů. Vstupní data zahrnují podrobné údaje v oblastech: Klimatické podmínky Tepelná charakteristika budovy: Zisky Zdroj tepelné energie Spotřeba energie na přípravu teplé vody Spotřeba energie na chlazení a klimatizaci Spotřeba energie na mechanické větrání (prozatím výpočet dle stávající harmonizované EN ISO 13790/2001) Spotřeba energie na osvětlení Zdroje vstupních dat a normových hodnot jsou pro hodnocenou i referenční budovu stanoveny v technických a hygienických normách a předpisech platných nebo připravovaných v ČR. 3.4 Certifikace budov průkaz energetické náročnosti Článek 7 Směrnice žádá, aby osvědčení o energetické náročnosti budovy bylo k dispozici při každé výstavbě budovy, jejím prodeji nebo pronájmu. Nevyžaduje explicitně, aby toto osvědčení použilo výpočtovou metodu požadovanou Článkem 3 Směrnice. Osvědčení o ENB však podle tohoto Článku musí obsahovat referenční hodnoty, jako jsou platné předpisy a standarty, a umožňovat tak spotřebitelům porovnání a posouzení energetické náročnosti budovy. Protože však specifikace minimální náročnosti podle Článku 4 směrnice EPBD vyžaduje použití této výpočtové metody, jeví se jako výhodné použít stejné metodiky pro tvorbu průkazu. Toto je záměr ve většině členských států. Vzhledem k tomu, že pojem certifikát je použit v ČR pro jiné aktivity byl zvolen jiný název pro osvědčení o ENB a to průkaz ENB 3.4.1 Rozsah budov, pro které se zpracuje průkaz energetické náročnosti Průkazem ENB se prokazuje splnění požadavků definovaných v novele zákona 406/2000 Sb. 6a odst. 1. Průkaz nesmí být starší než 10 let a je součástí dokumentace. Povinnost splnit požadavky na ENB má stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků: Při výstavbě nových budov Při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m 2 Při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí. Součástí průkazu pro nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m 2 musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie (decentralizované systémy dodávek energie z 10

obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla, centrálního zásobování teplem a chladem a energie z tepelných čerpadel). Návrh novely zákona 406 dále stanoví, že provozovatelé budov využívaných pro školství, zdravotnictví, kulturu, obchod, sport, ubytovací a stravovací služby, zákaznická střediska odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy mají povinnost vyvěsit grafické znázornění ENB na veřejně přístupném místě v budově do 4 let od nabytí účinnosti zákona. 3.4.2 Struktura průkazu Průkaz ENB se dle návrhu zpracovaného v projektu Phare skládá z protokolu průkazu ENB a grafického znázornění. Protokol průkazu ENB Protokol je navržen jako tabulkový souhrn všech hodnocených energetických systémů budovy a zařazení do jednotlivých dílčích tříd energetické náročnosti. Protokol obsahuje zejména: Typ budovy nebo části budovy podle seznamu Identifikační údaje jméno osoby odpovědné za vypracování průkazu a identifikační číslo údaje o hodnocené budově adresa, kód katastrálního území a parcelní číslo budovy, datum doby platnosti průkazu, odkaz na archivní podklady použité při hodnocení Technické údaje tepelně technické a světelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budovy, včetně jejich zhodnocení, popis objemů a ploch budovy, základní vlastnosti energetických systémů budovy, informace o dílčích energetických náročnostech budovy ukazatel celkové energetické náročnosti hodnocené budovy, referenční hodnoty, klasifikační ukazatel ENB a jejích energetických systémů, třída en. náročnosti hodnocené budovy a jejích energetických systémů, měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy. U nových budov nad 1 000 m 2 celkové podlahové plochy výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie Doporučená opatření pro ekonomicky efektivní snížení ENB Třídu ENB po provedení doporučených opatření, Další údaje doplněné podle potřeby hodnocené budovy. 11

Zařazení do klasifikačních tříd Kalkulační postup pro zařazení do klasifikační třídy ENB je popsán v návrhu vyhlášky(podrobný popis je součástí závěrečné zprávy o projektu Phare v části nazvané Podklady k tvorbě prováděcích vyhlášek k ustanovení návrhu novely zákona o hospodaření energií a může být nalezen na: www.phare-epbd.com. Klasifikační ukazatel ENB je výsledkem výpočtového postupu, kde se porovnává energetická náročnost hodnocené budovy s energetickou náročností referenční budovy na doporučeném, referenčním a stávajícím stavu požadavků energetické náročnosti. Jednotlivé hranice mezi klasifikačními třídami A G jsou definovány podle následujícího obr. A ½ DOPORUČENÉ ÚROVNĚ B C D DOPORUČENÁ ÚROVEŇ POŽADOVANÁ ÚROVEŇ E F G STÁVAJÍCÍ ÚROVEŇ DVOJNÁSOBEK STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ > DVOJNÁSOBEK STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ Grafické znázornění průkazu ENB Navrhuje se, aby grafické znázornění průkazu bylo umístěno symetricky na bílém podkladě formátu A4. Na grafickém znázornění průkazu ENB se budou uvádět základní identifikační a klasifikační údaje dle vzoru uvedeného v následujícím obrázku. Návrh vyhlášky také blíže specifikuje pojem veřejně přístupné místo v budově pro umístění průkazu. Považuje se za něj dobře viditelná plocha buď na vnější stěně budovy bezprostředně vedle veřejného vchodu do budovy nebo ve vstupním prostoru uvnitř budovy navazujícím na tento vchod. 12

13