Hana Bereňová Markéta Václavková UB UZ, podzim 2010 Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit?
Poušť = nejnehostinnější místo na světě 14% plochy pevnin Forma krajiny nebo oblast, která přijímá malé množství srážek (průměrné roční množství srážek <250 mm) Vznikají v místech silného a dlouhotrvajícího slunečního záření Povrch je pokryt kamením (hamada), štěrkem (reg, serír) nebo pískem (erg) Pouštní suchomilné rostliny (xerofyty) Málo osídlené oblasti
Rozšíření pouští na světě
Problémy rozšiřování pouští S přibývajícími srážkami přecházejí pouště pozvolna v polopouště s porosty rostlin odolných vůči suchu. Jsou využívány jako pastviny pro stáda koz a velbloudů. Vypásání rostlinstva v polopouštích vede k rozšiřování pouští (desertifikace).
Definice desertifikace Obecná: - proces vzniku nebo rozšiřování pouští v suchých oblastech. Podle OSN: - degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, vyplývající z různých faktorů, včetně klimatických změn a činnosti člověka CIDA Kanadská mezinárodní rozvojová agentura - půdní degradace, která postihuje suché regiony a dochází k tomu, že zasažená půda ztrácí všechny své produktivní schopnosti a je nemožné, aby je znovu získala
Příčiny Na postupu a zvětšování ploch pouští se podílí: 1) Klimatické faktory 2) Antropogenní faktory
Klimatické faktory Faktor vody - Značná nerovnoměrnost v množství dopadajících srážek a zásob sladké vody Období sucha - Súdán má obrovské problémy se suchem a od 70. let se tam neustále snižuje roční úhrn srážek - Etiopie, konkrétně její severní část čelila v 80. letech katastrofálnímu suchu - Senegal zasáhla katastrofická sucha v 70. letech a potom opět v období let 1983-1984 - Somálsko postihují sucha velmi často. Sucho přišlo v polovině 70. let a potom na počátku 80. a 90. let. Má to za následek, že většina země je vyprahlá a tudíž velmi náchylná na desertifikaci - V Mali měli v 80. letech snížené srážky v polosuché oblasti Sahelu za následek obrovská sucha - Niger je už od konce 60. let postihován opakovanými suchy Globální oteplování - V suchých oblastech se už tak velká sucha zejména v letních obdobích prohloubí a urychlí to proces desertifikace
Antropogenní faktory Člověk je odpovědný za desertifikaci hlavně svou ekonomickou a politickou činností, která je často v rozporu s přírodními zákony. Lidé upřednostňují ekonomické výhody a zisky před ekologickými potřebami přírody Extrémní nároky na produkci zemědělských plodin, nadměrné pastevectví, sběr palivového dříví, odlesňování a chybné zavlažovací postupy
Nevhodné hospodářské strategie Pěstování podzemnice olejné - pěstování snižuje množství humusu v půdě. Humus udržuje půdu plnou živin a bez něj půda rychle ztrácí vlhkost a živiny, degraduje a často se mění v poušť Chov dobytka - Prodejem chtějí zlepšit svou slabou ekonomickou situaci, - zvířata spotřebovávala mnoho vody, a tak se v mnoha oblastech vodní zdroje zmenšovaly, až nakonec úplně vymizely a s nimi samozřejmě zmizela i zeleň a byla nahrazována pustinami a pouštěmi.
Následky Snižování odolnosti země Snižování úrodnosti půd Zhoršování stavu vegetace Vliv desertifikace na produkci potravin Environmentální migrace a její důsledky Písečné bouře, transport písku a související problémy Ekonomické následky procesu desertifikace
Boj proti desertifikaci Desertifikace = globální problém Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994. Hlavním cílem úmluvy je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe, prostřednictvím efektivních opatření na všech úrovních a za mezinárodní spolupráce. Úmluva má napomoci ke zlepšení obnovy, ochrany a udržitelného využívání půdy a vodních zdrojů přispět k zachování biologické rozmanitosti.
Sahel arabsky sáhil = pobřeží, okraj pevniny, břeh pásmo na jižním okraji Sahary délka 3 862 km, šířka od stovek po tisíc km, plocha 3 miliony km2 přechodné pásmo mezi pouští a savanami podél 13. rovnoběžky velmi suché podnebí, ročně 100 600 mm srážek, a to v jednom období dešťů
Mauritánie Senegal Mali Burkina Faso Alžírsko Niger Nigérie Čad Súdán Etiopie
Problémy v Sahelu problémy se zajišťováním jídla a vody vysoká teplota -> daří se infekčním chorobám (malárie) extrémní klimatické výkyvy za posledních 40 let -> vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce zemědělství ve státech Sahelu přes 40 % HDP podle závěrů Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) oblast západní a střední Afriky zasáhne v několika nadcházejících desetiletích celosvětově největší zvýšení teplot. degradace půdy podle FAO 80 % půdy
Problémy v Sahelu obrovský populační růst velká dětská úmrtnost podvýživa hladomor způsobený suchem poslední: květen a červen 2010 - týkalo se asi 10 mil. lidí
Velká zelená zeď pás stromů 15 km široký stromy odolné proti suchu zpomalení eroze půdy, zbrzdění větrů, lepší vstřebávání dešťové vody plánovaná cena: nejméně 3 mil. USD, 2 roky projekt vznikl už 2005, ale chybí peníze, podpora vlády Senegal investoval 2 mil. dolarů na výsadbu postaveno přes 500 km
Použité zdroje http://news.nationalgeographic.com/news/2010/01/0912 28-great-green-wall-trees-senegal-sahara-desert/ http://www.treehugger.com/files/2010/06/africa-greatgreen-wall-stop-spreading-sahara-if-its-planted.php http://en.wikipedia.org/wiki/sahel http://desertificationb.tripod.com/id3.html http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2006- mrs/2006_lostak.pdf www.eamos.cz/amos/kat_fyz/externi/.../desertifikac E.ppt www.mzp.cz/osv/edice.nsf/.../$file/desertifikace.pdf
Děkujeme za pozornost