NÁZORY OBYVATEL ČR NA PROBLEMATIKU ZÁVĚTÍ ZPRÁVA Z VÝZKUMU PRO

Podobné dokumenty
Vánoce a dobročinnost Tisková zpráva

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

Zpráva z bleskového výzkumu

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

Názor na devizové intervence České národní banky

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

Obsah. Hlavní zjištění 3. Parametry projektu 4. Detailní výsledky 5. Realizátor projektu 29. Vztah jedince a státu strana 2

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Cholesterol 2016

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Názory na důvody vstupu do politických stran

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Vzácná onemocnění. Závěrečná zpráva Únor 2016

NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA CHOV A DREZÚRU ZVÍŘAT V CIRKUSECH

STEM Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, Praha 3 SBÍRKA POMOZTE DĚTEM! Informace ze sociologického výzkumu

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Tisková zpráva. Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti květen /6

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Výzkum názorů české populace

Tisková zpráva. Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání září 2016

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Občané o americké radarové základně v ČR

Technické parametry výzkumu

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /7

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

VÝZKUM TRHU Praktičtí lékaři v ČR očima klientů

Fyzické tresty Výzkum PR

Občané o daních červen 2011

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

INFORMACE Z VÝZKUMŮ STEM KDO SOUHLASÍ S JADERNOU ENERGETIKOU?

Postoje k pěstounské péči 29/3/2018

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Svatby v české společnosti

Uzavření obchodů na státní svátky

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Výzkum veřejného mínění zaměřený na vnímaní energetiky a energetické nezávislosti

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost

STEM Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, Praha 8 SBÍRKA POMOZTE DĚTEM. Informace ze sociologického výzkumu

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren

Vnímání činnosti ÚOOZ

Průzkum k distančním volbám

Velikonoční svátky Zpracováno exkluzivně pro:

Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu

Hodnocení povolební situace

nosnice v klecových chovech červenec 2018 zpracováno pro

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2017

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Rozdělení Československa

Transkript:

NÁZORY OBYVATEL ČR NA PROBLEMATIKU ZÁVĚTÍ ZPRÁVA Z VÝZKUMU PRO DOC DR. IVAN TOMEK AGENTURA MARKET RESEARCH THINK = MR. THINK

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Tři čtvrtiny obyvatel ČR mají zkušenost se spory o majetek při dědictví Závěť je považována za racionální prevenci takových sporů, ale jen čtvrtina lidí ji má uzavřenou, nebo uzavření chystám, většina není rozhodnuta. Charitativní odkaz v rámci závěti je v obecné rovině přijímán asi 30 % obyvatel, odmítán také skoro 30 %, zbytek je nerozhodný. Ovšem v konkrétnější rovině nebo osobní rovině je souhlas slabší, pětině lidí by nevadilo, kdyby část majetku, který mají zdědit, byla odkázána charitě. Většina lidí ale na charitu přispívá, a ti, kdo tak činí, jsou otevřenější i myšlenka odkazu na dobročinnost.

ZAŽILI PROBLÉMY S DĚDICTVÍM? Znáte ve svém okolí mezi známými, kolegy, příteli, nebo v rodině - případ, kdy se rodina pohádala o dědictví? Tři čtvrtiny lidí zažily problémy s dědictvím, jedna čtvrtina detailně, to znamená, že jde o častý jev. Není to nijak ovlivněno věkem, jen minimálně pohlavím negativně odpovídá 30,5 % mužů, jen 24 % žen. Podstatně častěji tyto problémy znají podrobně lidé v Praze (36,5 %), ale rozdíly mezi městy a vesnicemi nejsou jinak podstatné. Ti, kdo problémy zažili, mají v plánu podstatně častěji závěť napsat, vidí ji tedy nepřímo jako cestu, jak se sporům vyhnout. Ano, podrobně Ano, jen rámcově Ne, neznám 0 10 20 30 40 50 26,7 45,9 27,4 3 všichni respondenti, n = 525

UZAVŘENÍ VLASTNÍ ZÁVĚTI Máte v plánu psát závěť, nebo jste ji již sepsal/sepsala? Většina lidí není rozhodnuta, jedna čtvrtina odpovídá kladně, čtvrtina negativně. Kladně odpovídají o něco častěji lidé mladí (35 %) a pak zase starší (24 %), nejméně střední generace (19 %). Názory mužů a žen se neliší, více kladných odpovědí (33 %) je opět v Praze, zbytek Čech a Morava se neliší. Podstatně více o závěti uvažují lidé s vzděláním vysokoškolským 36 %, nejméně vyučení. Častěji o tom uvažují lidé, kteří přispívají na dobročinné účely 45 % z nich. Počet dětí v rodině, ani rodinný stav nemá podstatný vliv. ano ne Nevím, nejsem rozhodnut/a 0 10 20 30 40 50 60 24,8 24 51,2 4 všichni respondenti, n = 525

ZÁKLADNÍ POSTOJE K OTÁZKÁM ZÁVĚTI Zajímal by nás váš názor na některá stanoviska, která jsme od lidí získali při přípravných rozhovorech. Použijte prosím u každého škálu souhlasu nebo nesouhlasu, kde: 1= souhlasím, 2 = spíše souhlasím, 3 = napůl, 4 = spíše nesouhlasím, 5 = nesouhlasím souhlasím spíše souhlasím tak napůl, nevím spíše nesouhlasím nesouhlasím Sepsáním závěti si člověk zajistí, že majetek připadne tomu, komu on sám chce 43,2 43,0 10,92,1 0,8 Pro lidi, kteří nemají blízké příbuzné, může být příjemnější odkázat majetek dobročinné organizaci, než nechat 41,5 29,5 17,3 5,75,9 Napsat závěť znamená vyhnout se sporům mezi pozůstalými 39,2 40,2 16,2 3,6 0,8 Vadilo by mi, kdyby část majetku, který bych měl/a zdědit, přišla na dobročinné účely 20,2 24,2 35,4 15,2 5,0 Myslím, že vím, jak se má závěť uzavřít, aby byla po právní stránce v pořádku 13,7 20,6 34,3 21,5 9,9 Považuji dar ve prospěch dobročinné organizace obsažený v závěti za správnou věc 7,2 22,7 41,7 17,9 10,5 Trochu mám obavy, že si uzavřením závěti člověk přivolává smrt 3,2 7,4 25,1 28,4 35,8 Pokud člověk uzavře závěť, měl by v ní pamatovat i na dobročinné účely 2,1 9,1 34,9 34,5 19,4 0% 20% 40% 60% 80% 100% všichni respondenti, n = 525

POVAŽUJI DAR VE PROSPĚCH DOBROČINNÉ ORGANIZACE OBSAŽENÝ V ZÁVĚTI ZA SPRÁVNOU VĚC Ano, přispívám každý měsíc Ano, několikrát jsem přispěl Ne, nemám sám peníze Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, o to se má starat někdo jiný souhlasím 12,9 8,4 9,0 2,1 2,7 spíše souhlasím 41,9 28,2 16,9 11,6 8,1 tak napůl, nevím 32,3 41,4 44,9 44,2 37,8 spíše nesouhlasím 12,9 16,5 19,1 24,2 13,5 nesouhlasím 0,0 5,5 10,1 17,9 37,8 31 273 89 95 37 Vidíme tedy, že lidé, kteří přispívají pravidelně, souhlasí ( + spíše) z více než poloviny, lidé, kteří někdy přispěli, souhlasí skoro ze 40 %. Ti, kdo říkají, že nemají peníze, nesouhlasí ještě více, ti kdo vyslovují nedůvěru ještě více a nejméně souhlasu je mezi těmi, kdo si myslí, že starat se má stát, církve nebo bohatí lidé.

POVAŽUJI DAR VE PROSPĚCH DOBROČINNÉ ORGANIZACE OBSAŽENÝ V ZÁVĚTI ZA SPRÁVNOU VĚC 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 Na této řadě je statisticky krásně vidět, jak jsou rozloženi ti, kdo nesouhlasí s tvrzením v nadpisu. Skoro nikdo z pravidelně přispívajících a růst s tím, jak a proč člověk nepřispívá. Taky je ale vidět, jak by nás ochudila otázka jen ano/ne ztratili bychom ty rozdíly podle zdůvodnění proč ne 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Ne, o to se má starat někdo jiný Ne, nemám sám peníze Ano, několikrát jsem přispěl souhlasím spíše souhlasím Ano, přispívám každý měsíc tak napůl, nevím spíše nesouhlasím nesouhlasím Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným

VADILO BY MI, KDYBY ČÁST MAJETKU, KTERÝ BYCH MĚL/A ZDĚDIT, PŘIŠLA NA DOBROČINNÉ ÚČELY Ano, přispívám každý měsíc Ano, několikrát jsem přispěl Ne, nemám sám peníze Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, o to se má starat někdo jiný souhlasím 12,9 14,3 28,1 23,2 43,2 spíše souhlasím 12,9 24,5 21,3 26,3 32,4 tak napůl, nevím 41,9 36,3 30,3 42,1 18,9 spíše nesouhlasím 25,8 19,0 14,6 5,3 5,4 nesouhlasím 6,5 5,9 5,6 3,2 0,0 31 273 89 95 37 Vidíme tedy, že lidé, kteří přispívají pravidelně, souhlasí ( + spíše) jen ze čtvrtiny, skoro třetina nesouhlasí, lidé, kteří někdy přispěli, souhlasí skoro ze 40 % a nesouhlasí jen čtvrtina. Ti, kdo říkají, že nemají peníze, nesouhlasí ještě více - polovina, ti kdo vyslovují nedůvěru také z poloviny a nejméně souhlasu je mezi těmi, kdo si myslí, že starat se má stát, církve nebo bohatí lidé 75 %.

VADILO BY MI, KDYBY ČÁST MAJETKU, KTERÝ BYCH MĚL/A ZDĚDIT, PŘIŠLA NA DOBROČINNÉ ÚČELY 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Ne, o to se má starat někdo jiný Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, nemám sám peníze Ano, několikrát jsem přispěl Ano, přispívám každý měsíc

PRO LIDI, KTEŘÍ NEMAJÍ BLÍZKÉ PŘÍBUZNÉ, MŮŽE BÝT PŘÍJEMNĚJŠÍ ODKÁZAT MAJETEK DOBROČINNÉ ORGANIZACI, NEŽ ABY PROPADL STÁTU Ano, přispívám každý měsíc Ano, několikrát jsem přispěl Ne, nemám sám peníze Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, o to se má starat někdo jiný souhlasím 71,0 46,5 37,1 29,5 21,6 spíše souhlasím 22,6 27,8 33,7 33,7 27,0 tak napůl, nevím 6,5 15,4 16,9 23,2 27,0 spíše nesouhlasím 0,0 5,1 7,9 5,3 10,8 nesouhlasím 0,0 5,1 4,5 8,4 13,5 31 273 89 95 37 Vidíme tedy, že lidé, kteří přispívají pravidelně, souhlasí ( + spíše) z více než 90 %, lidé, kteří někdy přispěli, souhlasí skoro ze 75 %. Ti, kdo říkají, že nemají peníze, souhlasí ze 70 %, ti kdo vyslovují nedůvěru jen z něco přes 60 % a nejméně souhlasu necelá polovina - je mezi těmi, kdo si myslí, že starat se má stát, církve nebo bohatí lidé.

PRO LIDI, KTEŘÍ NEMAJÍ BLÍZKÉ PŘÍBUZNÉ, MŮŽE BÝT PŘÍJEMNĚJŠÍ ODKÁZAT MAJETEK DOBROČINNÉ ORGANIZACI, NEŽ ABY PROPADL STÁTU 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 Ne, o to se má starat někdo jiný 10,0 0,0 souhlasím spíše souhlasím tak napůl, nevím spíše nesouhlasím nesouhlasím Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, nemám sám peníze Ano, několikrát jsem přispěl Ano, přispívám každý měsíc

POKUD ČLOVĚK UZAVŘE ZÁVĚŤ, MĚL BY V NÍ PAMATOVAT I NA DOBROČINNÉ ÚČELY Ano, přispívám každý měsíc Ano, několikrát jsem přispěl Ne, nemám sám peníze Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, o to se má starat někdo jiný souhlasím 9,7 1,1 3,4 1,1 2,7 spíše souhlasím 16,1 12,5 7,9 2,1 0,0 tak napůl, nevím 48,4 38,5 32,6 26,3 24,3 spíše nesouhlasím 22,6 34,1 34,8 42,1 27,0 nesouhlasím 3,2 13,9 21,3 28,4 45,9 31 273 89 95 37 Vidíme tedy, že lidé, kteří přispívají pravidelně, souhlasí ( + spíše) z více než čtvrtiny, lidé, kteří někdy přispěli, souhlasí ze 14 %. Ti, kdo říkají, že nemají peníze, souhlasí jen z 11 %, ti kdo vyslovují nedůvěru ještě méně a nejméně souhlasu je mezi těmi, kdo si myslí, že starat se má stát, církve nebo bohatí lidé, jen necelá 3 %

POKUD ČLOVĚK UZAVŘE ZÁVĚŤ, MĚL BY V NÍ PAMATOVAT I NA DOBROČINNÉ ÚČELY 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Ne, o to se má starat někdo jiný Ne, nemám sám peníze Ano, několikrát jsem přispěl souhlasím spíše souhlasím Ano, přispívám každý měsíc tak napůl, nevím spíše nesouhlasím nesouhlasím Na této řadě je statisticky krásně vidět, jak jsou rozloženi ti, kdo nesouhlasí s tvrzením v nadpisu. Skoro nikdo z pravidelně přispívajících a růst s tím, jak a proč člověk nepřispívá. Taky je ale vidět, jak by nás ochudila otázka jen ano/ne ztratili bychom ty rozdíly podle zdůvodnění proč ne Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným

KOMENTÁŘ K POSTOJŮM Racionální argumenty pro uzavření závěti jsou většinově přes 80 % - přijímány, možnost rozhodnout, kdo majetek získá, omezení možnosti sporů mezi pozůstalými (o kterých většina ví, že existují). Pokud člověk nemá příbuzné, je odkaz na dobročinné účely vnímán jako pozitivní zabránění propadnutí státu. Ovšem pokud jde o budoucí vlastní majetek, není odkaz na dobročinné účely vnímán tak pozitivně. Skoro polovině lidí by vadilo, kdyby o část majetku přišly, třetina si není jista (což může být také jen nechuť přiznat negativní postoj) a jen pětina lidí říká, že by jí to nevadilo. V souladu s tím je přes 10 % odpovědí, že by člověk v závěti měl pamatovat na dobročinné účely, třetina odpovědí tak napůl a přes polovinu negativních odpovědí. 30 % lidí to považuje za správnou věc, ale to je zřejmě obecnější formulaci, jakmile jde o vlastní majetek, třetina z těchto lidí odpoví jinak. U obecné formulace je také méně lidí, kteří řeknou jasně, že s tím nesouhlasí. Je to standardní jev v obecné rovině proč ne, ale pokud se to týká mne osobně, souhlas je slabší. Pověrčivost, obava, že si uzavřením závěti člověk přivolává smrt se objevila jen u desetiny obyvatel. Pokud jde o znalost toho, jak závěť napsat, je populace rozdělena na třetiny, jedna má pocit, že ví, jedna neví a jedna ví, že neví, jak postupovat.

PŘISPĚLI JSTE SAMI NA DOBROČINNÉ ÚČELY? Přispěl jste v posledních letech na dobročinné účely? Věkové rozdíly nejsou významné, ženy přispívají častěji než muži 66 %, mužů jen 50,5 %. Nejsou rozdíly mezi Čechy a Moravou, venkov ale přispívá o maličko více (cca 60 + %, města do 55 %). Častěji (přes 66 %) přispívají ti, kdo uvedli, že zažili spory o majetek, jsou to zřejmě lidé celkově vnímavější k této problematice. Méně přispívají lidé z jednočlenných domácností 43 %, ale rodinný stav roli nehraje. Ano, přispívám každý měsíc Ano, několikrát jsem přispěl Ne, nemám sám peníze Ne, nevěřím, že se to dostane k potřebným Ne, o to se má starat někdo jiný (stát / církve / bohatí lidé 0 10 20 30 40 50 60 5,9 52 17 18,1 7 15 všichni respondenti, n = 525

KOLIK PROCENT JE SPRÁVNÉ DÁT NA DOBROČINNOST? Kolik % z majetku odkazovaného v závěti by Vám přišlo správné dát na dobročinnost? I zde je vidět, že ochota darovat na charitu je v ČR limitovaná, ale vůbec ne malá. Odpověď 0% roste s věkem od 17 % do 46 %, je častější mezi muži (38 %), ženy jen 25 %. Je mírně častější na venkově 36/37 %, mezi vyučenými. Je výrazně častější mezi těmi, kdo nepřispívají na dobročinné účely Ti s nejnižšími příjmy také častěji odpovídají 0 %, opět častěji jednočlenné domácnosti, rozvedení (39 %), ale ne svobodní ti jsou mladí a mladí tak neodpovídají. nic, 0 % do 1 % mezi 1 a 2,5 % mezi 2,5 a 5 % mezi 5 a 10 % mezi 10 a 25 % mezi 25 a 50 % mezi 51 a 100 % jiné, uveďte 0 5 10 15 20 25 30 35 31,6 19,8 11,4 12,2 12 5 0,6 0,2 7,2 všichni respondenti, n = 525 16

METODIKA VÝZKUMU Byl použit celostátní reprezentativní on line panel firmy IPSOS CR V posledním týdnu měsíce srpna byly získány odpovědi od celkem 525 osob, s rovnoměrným rozložením věku, cca 50/50 mužů i žen, v reprezentativní (= odpovídající struktuře obyvatel podle Sčítání lidu) proporcích ve všech regionech republiky, ve městech i na vesnicích, podle příjmu, vzdělání atd.