rchivní fondy a literatura o obcích Jesenicka v SOk Jeseník ělá pod Pradědem. rchivní fondy k dějinám obce a) dolfovice 1. rchiv obce dolfovice, 1850-1944 2. Reiffeisenkasse 1899-1936 3. Obecná škola (něm.), 1921-1945 4. Obecná škola, 1945-1953 5. Střední škola, 1952-1953 6. Základní devítiletá škola, 1953-1958 7. Místní národní výbor, 1945-1964 8. Místní školní rada, 1888-1923 b) Domašov 1. rchiv obce, 1895-1925 2. Obecná škola, 1945-1953 3. Základní devítiletá škola, 1953-1958 4. Místní národní výbor, 1945-1968 c) Dolní Domašov 1. Spořitelní a záloženský spolek 2. Farní úřad, 1730-1948 3. Kostelní konkurenční výbor, 1940-1941 4. Mariánská kongregace, 1918-1926 5. Katolický lidový spolek, 1911-1927 6. Pamětní kniha rodiny Josefa Pompe, 1902-1943 d) Horní Domašov 1.Farní úřad, 1788-1948, obsahuje kroniku 2. Katolický čtenářský spolek, 1899-1936 3. Spořitelní a záloženský spolek, 1893-1945 4. Obecná škola (něm.), 1920-1936. Literatura k dějinám obce 1. Piskovský, P.: 700 let ělé pod Pradědem. MNV ělá 1984. 88s. - zde je seznam použité literatury. 2. Laštovica, O.: Historické proměny obce dolfovice v letech 1945-1953. Seminární práce. Gymnázium Jeseník 1998. 16 s. 3. Drechsler,.: ltvaterland. Urkundenregensten und zusammenfassende Gedanken über die Dorfverhältnisse im Neisser Fürstentum... Olomouc 1935. I. 228 s., II. 251 s. 4. Der politische ezirk Freiwaldau. Zábřeh 1938. 208 s. 5. Hermann, J.: Tschechische Straflager im Kreis Freiwaldau 1945/46. M. Hermann, Gerolzhofen, s.d., 144 s. 6. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Profil, Ostrava 1966. s. 187-192, 243-250.
7. Melzer, M.: Schulz, J.: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993. s. 183-184, 237-240. 8. Samek,.: Umělecké památky Čech, Moravy a Slezska. I. -J. cademia, Praha 1994 ernartice 1. rchiv obce, 1771-1945 /1951/ 2. Farní úřad, 1667-1947 3. Místní národní výbor, /1903/ 1945-1963 4. Obecná škola německá, 1807-1919 5. Kostelní konkurenční výbor, 1940-1943 6. Hospodářská záložna, 1945-1953 7. Spořitelní a záloženský spolek německý, 1939-1945 1. 700 Jahre aarzdorf 1284-1984. Heimattreffen 16. - 17. Juni 1984 Fellbach - Schimden. 1984, s.i, 66 s. 2. Mittmann, J.: Die arzdorfer Schule seit 1600. Freiwaldau, s.d., 23 s. 3. Gröger, F.: Erzpriester nton Hauke in arzdorf. Freiwaldau, s.d., 7 s. 4. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Profil, Ostrava 1966. s. 192-199. 5. Melzer, M.- Schulz, J.: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993. s. 188-192. ílá Voda 1. rchiv obce, 1748-1945 2. Farní úřad, 1727-1950 3. Místní národní výbor, 1945-1990 4. Jednotné zemědělské družstvo, 1955-1962 5. Měšťanská dívčí škola německá, 1905-1938 6. Mateřská škola, 1967-1991 7. Obecná škola, 1945-1953 8. Základní devítiletá škola, 1953-1960 9. Spořitelna a záložna německá, /1886/ 1940-1944 10. Záložna kampelička, 1950 11. Psychiatrická léčebna, 1961 1987 12. Piaristické anály (kopie), 1724-1938 1. dolf, P.: 200 Jahre Piaristenkollegium und 150. Wiederkehr der Weihe der Pfakirche in Weisswasser. Reichenstein 1927, 15 s. 2. Pachl, H.: Jauering und das Jaueringer Ländchen. Ein Heimatbuch des ehemaligen Gerichtbezirkes Jauering. Regensburg, 1983, s. 539-563. 3. Melzer, M.; Schulz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 193-197 4. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. XIII Olomouc 1944, s. 127-128. 5. Toufar, E.: arokní architektura v ílé Vodě. In: Vlastivědné zajímavosti (VZ), č. 48. Šumperk 1971.
6. Toufar, E.: Klášter a kostel piaristů v ílé Vodě. In.: Severní Morava (SM), sv.ii. Šumperk 1965, s. 46-54. 7. Zuber, R.: Kulturní minulost ílé Vody. In: VZ, č. 49. Šumperk 1971 8. Zuber, R.: Poddanské nepokoje v ílé Vodě a Horních Hošticích. In: VZ, č. 56. Šumperk 1972. 9. Svobodová, D.: Přípěvek pro vývoj numismatiky v Čechách na sklonku 18. století. Schaller Jaroslav - topograf - piarista - pedagog v ílé Vodě. Mikuláš daugt Voigt, zakladatel české vědecké numismatiky. rno 1988, s.104 10. Knopp, T.: Osud Maxe Weisse, majitele rytířského statku ílá Voda v letech 1934-1939, a jeho manželky Else Weissové. In: Ročenka vlastivědné muzejní společnosti v Jeseníku. Jeseník 1998, s. 44-49. 11. Piaristé v ílé Vodě. In: Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631-1950. Prievidza 1992, s. 63-65. 12. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Profil, Ostrava 1966. s. 199-207.. Černá Voda 1. Místní národní výbor,1946-1959 2. Záložna kampelička, 1946-1952 3. Spořitelna a záložna německá, 1940-1945 4. Farní úřad, 1785-1950 5. rchiv obce, 1929-1930 6. Mariánská kongregace, 1914-1920 7. Jednotné zemědělské družstvo, 1951-1965 8. Zvláštní škola,1961-1978 1. rachtl, Z. - Gába, Z. - Plíšková, T.: Černá Voda v minulosti a dnes. Černá Voda, MNV 1990, 48 s. 2. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Profil, Ostrava 1966, s. 222-229. 3. Melzer, M. - Schulz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 220 223. Česká Ves 1. rchiv obce, 1775-1945/1947/ 2. Místní národní výbor, /1944/ 1945-1978 3. Obecná škola německá, 1871-1920 4. Mateřská škola I., 1945 1953; Mateřská škola II., 1954 1959; Mateřská škola III., 1990-1993 5. Obecná škola, 1945-1953 /1956/ 6. ZDŠ, 1953-1956 7. Spořitelna a záložna německá (Spar u.darlehenkasse), 1939-1944 8. Farní úřad,1926-1948 9. Kostelní konkurenční výbor (Pfarrkirchenrat), 1940-1943 10. Osobní deník Franze Kutschery, učitele, 1917-1918
11. Jednotné zemědělské družstvo, 1951-1952 12. Jesstav Česká Ves, bývalý grostav, 1969-1993 1. Drei Dörfer im ltvaterland: öhmischdorf, Sandhübel, reitenfurt an der mittleren iele. Kirchheim u. Teck 1991, 576 s. 2. Festschrift anlässlich der Kirchenweihe in öhmischdorf am 23. September 1928, 16 s. 3. Kleiber, J.: 75 let řetězárny Česká Ves. Třinecké železárny VŘSR 1967, 81 s. 4. 20 let kopané v České Vsi 1946-1966. Řetězárna Česká Ves 1966. 19 s. 5. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Profil, Ostrava 1966, s. 229-233. 6. Melzer, M. - Schulz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 223-225. Hradec-Nová Ves 1. rchiv obce, 1644-1945/1950/ 2. MNV, 1945-1975. 3. Obecná škola, 1946-1953/1976/ 4. Firma Josef Müller, kameník, Hradec, 1928-1943. 1. Melzer, M. - Schulz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 269-270. 2. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Profil, Ostrava 1966, s. 273-277. 3. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. XIII. UP Olomouc 1994, s. 106-107. 4. Drechsler,.: Gröditz. In: ltvaterbote, roč. 6, č. 7, 1953, s. 165-171. 5. Papoušek, M.: Inventarizace historickým silničních mostů na státních silnicích a místních komunikacích okresu Jeseník. Památkový ústav, Olomouc 1999. Javorník 1. rchiv města, /1576/ 1729-1945 2. rchiv obce Javorník Ves, 1745-1925 3. MNV Javorník,1845-1990 4. Smíšený okresní úřad Javorník,/1788/ 1855-1868 5. Okresní silniční výbor Javorník, 1851-1888 6. Okresní soud Javorník, 1848-1938 7. Úřední soud Javorník,1938-1945 8. erní úřad Javorník,1897-1938 9. Děkanský úřad Javorník, 1850-1938 10. Farní úřad Javorník, 1737-1905 11. Klášterní škola (německá), 1860-1939 12. Městské muzeum Javorník, 1727-1955 13. Sbírky Cechy Javornicko, 1730-1850 14. Paupie dolf,1923-1939
15. König runo /1714/ 1865-1939 1. Melzer, M. - Schulz, J. a kol: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 278-284. 2. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II., Libri, Praha 1997, s. 598-603. 3. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Profil, Ostrava 1966, s. 279-298. 4. Zuber, R.: Karel Ditters z Dittersdorffu. Spolek přátel zámku Jánská Vrch, Javorník 1999, 18 s., obr. příl. 5. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960 XIII. UP Olomouc 1994, s. 122-125. 6. Pachl, H.: Jauernig und das Jauerniger Ländchen. Ein Heimatbuch des ehemaligen Gerichtbezirkes Jauernig. Regensburg 1983, 594 s. 7. Papoušek, M.: Inventarizace historických silničních mostů na státních a místních komunikacích okresu Jeseník. Památkový ústav, Olomouc 1999. 8. Paupie,.: Die Vor- und Frühzeit. vl.n. 1936, 40 s. 9. Paupie,.: Die Erbauung des Schlosses Johannesberg. Jauernig als ergstadt. vl. n. 1930, 24s. Jeseník 1. rchiv města, /1295/ 1568-1945/1946/ 2. Děkanský úřad Jeseník, 1762-1940 3. Farní úřad Jeseník, 1559-1945 4. Městský národní výbor,/1940/1945-1990/1994/ 5. Rodinný archiv Priessnitz-Ripper 1825-1991 6. Lázně Jeseník-Gräfenberk, 1837-1969 7. Sanatorium ltvater, 1937-1944 8. PhDr. Rudolf Zuber, 1945-1995 9. Městské muzeum Jeseník, /1649/1901-1941 10. Vlastivědné muzeum Jesenicka, 1950-1995 11. Školy všech typů včetně škol německých - 25 fondů 12. Cechy v Jeseníku a okolí - 6 fondů 13. Řemeslná a průmyslová společenstva - 3 fondy 14. Spolky, kluby, společnosti - 18 fondů převážně spolků německých 15. Osobní fondy významných osobností, rodinné archivy - 17 fondů 16. Úřady, instituce (i okresní) - 13 fondů včetně OkÚ a ONV Jeseník 17. Soudy a notářství - 5 fondů včetně německých 18.Německé řady, organizace a strany - 18 fondů včetně NSDP 19. Organizace a strany po r. 1945-12 fondů včetně OV KSČ 20. Družstva - 4 fondy včetně JZD 21. Podniky, soukromé firmy - 7 fondů a další menší fondy (celkem 149 fondů o celkové metráži 323 bm, seznam je pouze výběrový).
Kromě obecných vlastivědných příruček obsahuje 37 titulů knih a brožurek přímo k Frývaldovu a Jeseníku. Další samostatný oddíl tvoří literatura k dějinám lázní Gräfenberk a k osobě V. Priessnitze. Následující seznam je pouze výčtem nejdůležitějších knih: 1. ein, W.: Freiwaldau. Die Perle des ltvaterlandes. Würzburg 1997, 87 s. 2. Die freiwaldauer Oberschulgemeinschaft: Geschichte des deutschen Staats-Reform- Realgymnasiums und der Oberschulen für Jungen und Mädchen in Freiwaldau-Gräfenberg, Ostsudetenland. vl. n. 1959, 235 s. 3. Drechsler,.: ltvaterland. Olomouc s.d. - 3 svazky. 4. Festschrift zur Feier des 25-jähringen estandes der Freiwaldauer freiw. Feuerwehr. 1871-1896. Freiwaldau 1896, 79 s. 5. Festschrift zur Feier des Goldenen Jubiläums des Katholischen Gesellenvereines Freiwaldau 1855-1905. Freiwaldau 1905, 16 s. 6. Freiwaldau-Gräfenberg. Die Kurstadt im ltvatergebirge und die Dörfer im oberen ieletal. Ein Heimatbuch. Kircheim un. Teck 1987, 529 s. 7. Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960, sv. 13. Ostrava 1994, s.94-99. 8. Chronik der Stadt Freiwaldau vom Jahre 1574 bis zur Hälste dieses Jahrhunderts. Freiwaldau 1897, 24 s. 9. Jeseník, perla Jeseníků. MěNV Jeseník 1964, 20 s. 10. Nitsche, J.: Führer durch Freiwaldau, Gräfenberg und Nieder Lindwiese. Freiwaldau s.d., 72 s. 11. Podhorná, L.: Kulturní život německého obyvatelstva ve Frývaldově v letech 1926-1932. Jeho zachycení v novinách Mährisch-schlesische Presse.DP. Olomouc 1993, 98 s. 12. Polách, D.: Historie jesenických parků. Šumperk 1997. 13. Sauer,.: Unvergessene Heimat Freiwaldau. Ein Gedenkbuch zur 700-Jahrfeier seiner Geschichte 1267-1967. s.l. 1968, 64 s. 14. 25 let gymnasia Jeseník. Sborník k 25. výročí gymnasia v Jeseníku 1945-1970. Jeseník 1970, 71 s. 15. Spaziergange durch Freiwaldau, Gräfenberg und Umgebung in wort und ild. Freiwaldau s.d., 35 s. 16. Melzer, M. - Schulz, J. a kol: Vlastivěda šumperského okresu. OkÚ a OVM Šumperk 1993, s. 287-294. 17. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II., Libri, Praha 1997, s. 615-624. 18. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Profil, Ostrava 1966, s. 298-320. Kobylá nad Vidnavkou 1. Farní úřad Kobylá, 1776-1944 2. Vodní družstvo, 1931-1962 3. Mateřská škola, 1956-1980 4. Učňovská škola zemědělská, 1956-1962 5. Místní národní výbor, /1938/1956-1976/1993/ 6. rchiv obce,1864-1941 7. Domov důchodců, 1950-1976 8. Jednotné zemědělské družstvo, 1955 9. Katolický lidový spolek,1911 1938
1. Haderka, Miloslav: Mikroregion Žulovsko.Jeseník 2002. 2. Kunčarová, Michaela: Ústavní zařízení sociální péče okresu Šumperk. Šumperk 1994. 3. Merz, Gerhard Robert: Jungferndorf mit Kolonie nnaberg. Ludwigsburg 1998. 4. Drechsler, ngela : Jungferndorf. In: ltvaterbote, roč. 9/1956, č. 3, s. 52-57. 5. Kolbe, Rudolf : Jungferndorf. In: ltvaterbote, roč. 9/1956, č. 6, s. 135-137. 6. Sauer, lbert: nmerkungen zur Geschichte der Freiherrlichen Familie v. Skal. In: ltvaterbote, roč. 9/1956, č. 3, s. 58-62. 7. Melzer, M. - Schulz, J. a kol: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 301-303. 8. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Profil, Ostrava 1966, s. 320-328. Lipová lázně a) Dolní Lipová 1. Základní devítiletá škola, 1953-1957 2. Místní školní rada, 1956-1949 3. Záložna kampelička, 1948-1951 4. Farní úřad, 1781-1947 5. Tělocvičný a sportovní spolek, 1939 7. Katolický lidový spolek,1910-1938 8. rchiv obce, 1848-1945 9. Hotel u nádraží, 1901-1929 b) Horní Lipová 1. Obecná škola, 1945-1953 2. Mateřská škola, 1946-1959 3. rchiv obce,1853-1945 4. Jednotné zemědělské družstvo, 1950-1953 5. Pila, 1937-1949 6. Základní devítiletá škola, 1953-1969 7. Místní národní výbor, 1945-1965 c) Lipová - lázně 1. Místní národní výbor, 1945-1990 2. Mateřská škola, 1958-1981 1. rachtl, Z. a kol.: Lipová-lázně v minulosti a dnes. Lipová-lázně, OÚ 1991, 66 s. 2. Nitsche, J.: Führer durch Freiwaldau, Gräfenberg u. Nieder Lindewiese. Freiwaldau, Verlag lazek, 72 s. 3. Kettner,.: Führer durch die Curorte Gräfenberg-Freiwaldau und Lindewiese. Freiwaldau, Verlag lazek 1887, 144 s. 4. Scholtz, H.: Zuflucht bei Johann Schroth. Roman. München, ogen Verlag 1971. 5. Historie lázní Dolní Lipová, 1999, 15 s. 6. Schwester M. Klara Fitz, s.d. 7. Jaroš, o.: Frývaldovská stávka. Kraj. nakl, Ostrava 1961, 135 s. 8. Fučík J. - Nezval V. - Kocourek, J.: Frývaldov. VÚ, Šumperk 1971, 45 s. 9. Gröger, F.: Zum 25jährigen Feuerwehrfeste in Nieder Lindewiese. Freiwaldau, 32 s.
10. Melzer, M. - Schulz, J. a kol: Vlastivěda šumperského okresu. OkÚ a OVM Šumperk 1993, s. 230-233, 254-256. 11. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Profil, Ostrava 1966, s. 233-239, 26-268. Mikulovice 1. Obecná škola s čsl. jazykem vyučovacím, 1927-1938 2. Základní devítiletá škola, /1945/ 1953-1967 3. Měšťanská škola německá, 1921-1924 4. Mateřská škola, 1945-1957 5. Místní národní výbor, 1945-1990/1991/ 6. Záložna Mikulovice, 1946-1949 7. Děkanský úřad, 1850-1940 8. Farní úřad, /1650/1664-1947 9. rchiv obce, 1759-1945/1949/ 10. Četnická stanice, 1889-1938 11. Nordgau, Křesťanský tělocvičný spolek, /1912/ 1920-1928 12. Edelweiss, Křesťanský buršácký spolek, 1920-1925 1. Drechsler,.: Niklasdorf. In: ltvaterbote, roč. 2/1949, č. 5, s. 4-9 2. Čabla, V. - Makovec, K.: Výskyt zlata v Mikulovicích u Jeseníku. In: Severní Morava 1994, sv. 68, s. 47-56. 3. Gröger, F. X.: Von der Pfarkirche in Niklasdorf. In: ltvaterbote, roč. 6/1953, s. 159-165. 4. Gröger, F. X.: us Niklasdorf... In: Lose lätter aus meiner Heimat. Freiwaldau 1912, s. 68-80. 5. Gröger, F. X.: Niklasdorf in ielathale. Ein eitrag zur Kirchen - und Kultur- Geschichte des ezirkes Freiwaldau. Niklasdorf 1904. 6. Growka, K.: O znak Mikulovic. Jesenický zpravodaj 1989, leden, s. 10. 7. Procházka, P.: Historie Mikulovic do r. 1945. Jesenický týdeník 1996, č. 7, s. 10. 8. Sauer,.: Zwei Pfarrer von Niklasdorf. In: ltvaterbote, roč. 1/1949, č. 5, s.9-12. 9. Z historie obce Mikulovice. ObÚ 1997, 11 stran. 10. Melzer, M. - Schulz, J. a kol: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 345-348. 12. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Profil, Ostrava 1966, s.333-338. Ostružná 1. Obecná škola německá, 1883-1944. 2. Obecná škola, 1945-1953 3. Základní devítiletá škola, 1953-1976 4. Mateřská škola Ostružná, 1946-1952 5. Místní školní rada, 1947
6. Místní národní výbor, 1945-1966 7. Spořitelna a záložna (německá), 1907-1944 8. Farní úřad, 1796-1950 9. Kostelní konkurenční výbor, 1938-1945 10. rchiv obce, 1808-1944 11. Sbor dobrovolných hasičů, 1946-1954 12. Kostelní okrašlovací spolek, 1898-1934 1. Mezler, Miloš - Schulz, Jindřich a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 378-380. 2. Kylarová, Žaneta : Vývoj obce Ostružná od roku 1945-1955. Seminární práce z dějepisu, Gymnázium Jeseník 1997/98. Písečná 1. Obecná škola německá, 1782-1945 2. Pokračovací škola německá, 1933-1940 3. Zemědělská škola německá, 1939-1945 4. Základní devítiletá škola, /1945/ 1953-1991 5. rchiv obce, 1823-1945 6. Farní úřad,1756-1957 7. Místní národní výbor, 1945-1990/1992/ 8. Spořitelna a záložna německá, 1939-1945 9. Spořitelní a záloženský spolek, 1946-1948 10. Četnická stanice, 1900-1938 11. Místní školní rada, 1918-1938 12. Karpstein Josef, farář, /1722/ 1837 1895 1. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 389-391. 2. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 360-363. 3. Měkynová, H.: 100 let školy v Písečné. Písečná 1998, 11 s. 4. Švihel, M.: Továrna v Písečné v letech 1540-1980. Ročníková práce. Jeseník 1976, 28 s. 5. Zpravodaj obce Písečná. r.2000, č. 1-12. 6. Drei Dörfer im lltvaterland. ohmischdorf, Sandhübel, reitenfurt an der mittleren iele. Kirchheim u. Teck 1991, 576 s. Skorošice 1. Farní úřad, /1559/ 1673-1949 2. Děkanský úřad, 1833-1864 3. rchiv obce, 1848-1945 4. Záložna kampelička, 1946-1950 5. Místní národní výbor, /1937/ 1945-1975 6. Obecná škola, 1945-1953
7. Mateřská škola, 1947-1992 8. Základní devítiletá škola, /1951/ 1953-1960 1. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s.425-427. 2. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 365-374. 3. Mrázková, driana: Obec Skorošice od založení do roku 1960. Gymnázium Jeseník, 1999. 4. Drechsler, ngela: Gurschdorf. In: ltvaterbote 5, 1952, č. 4, s. 307-312. 5. Gröger, F. X.: Der Kirchenbrand zu Gurschdorf. In: Lose lätter aus meiner Heimat. Freiwaldau 1912. Stará Červená Voda 1. Farní úřad, 1639-1949 2. rchiv obce, 1870-1944 3. Místní národní výbor, 1945-1990/1994 4. Obecní úřad, 1898/1991-1994 5. Místní školní rada, 1937-1938 6. Spořitelna a záložna, 1912-1944 7. Obecná škola (něm.), 1804-1945 8. Obecná škola (čs.), 1945-1953 9. Základní devítiletá škola, 1953-1993 10. Mateřská škola, 1952-1993 11. Jednotné zemědělské družstvo, 1950-1962 12. Schwarz Josef, kaplan, /1826-1871/ Supíkovice 1. Farní úřad, 1685-1946 2. rchiv obce,1751-1945/1946/ 3. MNV, 1945-1990 4. Odborná kamenická škola (něm.), 1885-1945 5. Pokračovací škola kamenická (něm.), 1915-1945 6. Obecná škola, 1945-1953 7. Střední (měšťanská) škola, 1948-1953 8. Základní devítiletá škola, 1953-1990 9. Mateřská škola 1947-1989 10. Záložna - kampelička Supíkovice, 1946-1951 11. Spořitelna a záložna (německá), 1943-1945 12. NSDP - místní skupina, 1940-1943 13. JZD Supíkovice, 1960
1. Saubsdorf. rbeitsgemeinschaft der Gemeinde Saubsdorf. 1980, 473 s. 2. 700 Jahre Saubsdorf am 7.7. 1984 in der Patenstadt uchloe. 1284-1984. 1984, 54 s. 3. ericht über des Schuljahr.. Staatschule für Steinbearbeitung Saubsdorf.s.d. 4. Kretsschmer, R.: Saubsdorf im Wandel der Zeitem. Ortschronik von 1939-1992. Nördlingen 1992, 237 s. 5. 100 Jahre Saubsdorfer Fachschule im Würzburg. Erinnerung an die Fachschulzeit. Nördlingen 1986. 6. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s.448-450. 7. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 382-388. Dále jsou v knihovně k dispozici početné články k jeskyním Na Špičáku, kamenické škole a k významným osobnostem z historie obce. Uhelná 1. rchiv obce, 1906-1945 2. Farní úřad, 1820-1908 3. Obecná škola (něm.), 1813-1944 4. Školský podpůrný spolek, 1887-1905 5. Místní školní rada, 1885-1938 6. Spořitelní a záloženský spolek, 1898-1945 7. Místní národní výbor, 1945-1990 8. Místní školní rada, 1946-1951 9. Obecná škola (čs.,) 1945-1953 10. Základní devítiletá škola, 1946-1993 11. Jednotné zemědělské družstvo, 1960 1966 1. Pachl, H. - Giersig, J.: Sörgsdorf. In: Jauering und das Jaueringer Ländchen. Regensbura 1983, s. 480-501. 2. Unvergessene Heimat. ilband (Sörgsdorf, Neu-Wilmsdorf, Krebsgrund). Duingen 1984. 3. Gába, Z.: Konec těžby lignitu v Uhelné. Severní Morava 1984/54, s. 44-47. 4. Laššák, J.: Park rodiny Schenkenbachů z Uhelné. In: Revize parků okresu Jeseník, sv. 15. Památkový ústav, Olomouc 2000. 5. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu.ovm Šumperk 1993, s. 478-480. 6. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 400-406. Vápenná 1. Farní úřad, 1780-1941 2. rchiv obce, 1799-1945 3. Místní národní výbor, 1945-1990 4. Dělnický konzumní spolek, 1911-1939 5. Obecná škola (něm.), 1933-1938
6. Základní devítiletá škola, /1945/1953-1964 7. Sdružení rodičů a přátel školy při národní škole, 1948-1953 8. Jednotné zemědělské družstvo, 1949-1964 1. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 488-490. 2. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 406-412. Velká Kraš 1. Místní národní výbor, 1946-1976 2. Jednotné zemědělské družstvo, 1954 3. Obeth Josef, 1908-1931 4. Základní devítiletá škola, 1945-1979 1. artoš, J. - Schulz, J. - Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. 13. Olomouc 1994, s. 144-145. 2. Das Weidenauer Ländchen. Sudetenschlesien. Eine Chronik. Neuburg a.d. Donau 1986. 3. Dohnal, M. - Filip, Z. - Spurný, F.: Pátá kolona na severní Moravě. Ostrava 1969, s. 169, 171. 4. Káňa, O.: Historické proměny pohraničí. Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, runtál a Krnov po roce 1945. Ostrava 1976. 5. Marek, J.: Smrt v celním pásmu. Historické reportáže o ostraze čs. hranic v letech 1918-1948. Cheb 2000, s. 126-127. 7. Then, F.: Kleinkrosse, Neukleinkrosse und Stachelwitz. Vidnava 1932. 8. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. OVM Šumperk 1993, s. 491-493. 9. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 412-416. Dále jsou v knihovně k dispozici početné články k jedné z nejvýznamnějších osobností na Jesenicku, k restaurátorovi a sochaři Josefu Obethovi (*15.7. 1874 Terezín u Mikulovic - 18.9. 1961 Säckingen, Německo), jenž měl v letech 1908-1945 ve Velké Kraši svůj ateliér. Velké Kunětice 1. Farní úřad, 1733-1958 2. rchiv obce, 1808-1943 3. Místní národní výbor, 1945-1964 4. Spořitelna a záložna, 1941-1943 5. Spořitelní a podpůrný spolek, 1894-1927 6. Obecná škola, (1806) 1945-1953 7. Základní devítiletá škola, 1953-1971 8. Mateřská škola, 1978-1988 9. Zemědělské družstvo, 1949-1993
1.Linke, F.: Regesten und erichte zur Geschichte der Gemeinde Gross Kunzendorf ltvaaterland. München 1974. (K dispozici i český překlad této soukromě vydané práce.) 2. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 494-496. 3. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 417-424. Z několika článků o obci připomeňme monografii sochaře Hanse Schwatheho či zprávu o nálezu listin v makovici kostela sv. lžběty. Vidnava 1. rchiv města, 1463-1945 2. Smíšený okresní úřad, 1855-1868 3. Okresní soud,1850 1938; Úřední soud, 1938-1945 4. Notářství, 1851 1923; říšské notářství 1940-1945 5. erní úřad, 1850-1936 6. Okresní silniční výbor, 1860-1900 7. Farní úřad, 1374-1957 8. Děkanský úřad, 1860-1939 9. SdP - okresní vedení, 1934-1938 10. Městské muzeum, 1902-1943 11. 10 fondů různých spolků (z nejdůležitějších Střelecký spolek, 1569/1666-1938) 12. jedinečně zachovaný soubor 20 fondů cechů: nejstarší kovářů, 1515/1575-1884 a nejkurióznější cech babiček a ranhojičů, 1836-1860. 13. osobní fondy, zejména vlastivědce Franze Thena 14. fondy škol od německé přes měšťanskou, pokračovací po státní gymnázium (1791/1803-1944) a od české obecné a měšťanské školy (1945-1953) po ZDŠ (do 1993) 15. Místní národní výbor, 1945-1990 1. Das Weidenauer Ländchen. Eine Chronik. Neuburg a. d. Donau 1986. 2. Einweihung neuen Gymnasialkirche in Weidenau. Weidanau 1898. 3. Fitz, R.: Die Gründung der Stand Weidanau in Schlesien vor 700 Jahren. 1966 4. Friedhofsordung für der Friedhof der Kirchengemeinde Weidenau- 5. Fürsterzbischof Jakob Ernst Graf von Lichentein und seine Stiftungen für das Piaristenkollegium, das Piaristen-Gymnasium und den markt Weisswasser. Weidenau 1905. 6. Kiegler, F.: Erdegeschichte des Weidenauer Ländchens. 1935. 7. Kiegler, F.: Zurr Entstehung und Geschichte des Kaolins von Weidanau in Schlesien. 8. Kopp, G.: Haus Ordnung für das fürstbischof l. Priester Seminar zu Weidenau. 9. Lorenz,.: Ich durfe helfen. Mein Leben und Wirken. Leipzig. 10. Programm des k.k. Staats. Obergymnasiums in Weidenau. 11. Prosch, F.: Dokumente zur Geschichte des k.k. Staats-Gymnasiums in Weidenau. 12. Rompel,.: Sagen asu Westschlesien. 13. Schauer, F.: Geschichte der Pfarre Weidenau. Freiwaldau 1884. 14. Then, F.: Kleikrosse, Neuklein krosse ins Stachelweitz. Weidenau 1932. 15. Then, F.: eiträge zur Geschichte der Stadt und Vogtei Weidenau in Schlesien. Freiwaldau 1933. 16. Zuber, R.: Nástin hudebních dějin Vidnavy do r. 1945.
17. ročenky: Heimatbrief für Weidenau - Grosskrosse; Jahresbericht über Staats- Untergymnasiums in Weidenau; Weidenauer Studien 18. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 505-509. 19. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 424-437. Vlčice 1. rchiv obce, 1738-1937 2. Místní národní výbor, 1946-1984 3. Farní úřad, 1703-1936 4. Záložna kampelička, /1940/1946-1950 5. Spořitelní a záloženský spolek německý, 1894-1902 6. Tělocvičný spolek, 1933-1936 7. Mateřská škola, 1962-1994 8. Jednotné zemědělské družstvo, 1960-1962 9. Mittmann Josef, 1860-1929 10. Seipelt nna a Wilhelm, 1938 1. artoš, J. - Schulz, J. - Trapl, M.. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. 13. Olomouc 1994, s. 134-135. 2. Die Kapelle von Niederwald, Gemeinde Wildschütz. ltvaterbote roč.16/1963. č. 5, s. 463-467. 3. Drechsler,.: Wildchütz. ltvaterbote roč.7/1954 č.5, s. 299-305. 4. Growka, K.: Veteránský prapor z Vlčic. Ročenka VMSJ, 1995, s. 19-20. 5. Káňa, o.: Historické proměny pohraničí. Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, runtál a Krnov po roce 1945. Ostrava 1976. 6. Kaschel, L. - Pachl, H.: Wildschütz mit den Teilgemeinden ergau, Neudörfel, Niederwald, Pilzberg und Woitzdorf. In: Jauering ind das Jaueringer Ländchen. Regensburg 1983,. 564-591. 7. Melzer, M. - Schulz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 514-516. 8. Mysliwiec, P..: Vlčice 1248-1998. Vlčice 1998. 9. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník. Olomouc 2001, s. 131-133. 10. Velkostatek Vlčice. In: Státní archiv v Opavě. Průvodce po archivních fondech. Praha 1961, s. 175. 11. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava 1966, s. 438-447. 12. Zuber, R.: Osídlení Jesenicka do počátku XV. století. Opava 1972. Zlaté Hory 1. rchiv města, 1426-1945 2. Smíšený okresní úřad, 1855-1868 3. erní úřad, 1850-1938 4. Okresní soud, 1850-1945
5. Úřední soud, 1938-1945 6. Notářství, 1851 1908; říšské notářství, 1940-1945 7. Okresní úřad péče o mládež, 1921-1934 8. Farní úřad, 1508-1952 9. Děkanský úřad, 1591-1995 10. Kostelní konkurenční výbor, 1918-1941 11. Cechy: mlynáři 1834-1870, pekaři 1787-1884, ševci 1780-1884, cíchaři 1606, společenstvo obuvníků a tkalců 1908-1930 12. Spořitelna a záložna, 1945-1953 13. Místní národní výbor, 1945-1990 14. Dětská léčebna respiračních nemocí, 1946-1987 15. Sanatorium dr. Schweinburga, 1929-1938 16. Jednotné zemědělské družstvo, 1959-1961 17. Základní školy od r. 1945 1. Zuckmantel mit dem Dörfen Hermannstaddt, Endersdorf, Obergrund, Niedergrund und Reiwiesen. ietigheim-issingen 1995. 2. Der historische Festzug bei der 700 Jahr feier der Stadt Zuckmantel in Schlesien am 17. und 24. ugust 1924. 3. Wolff, V.: Festschrift zur 700 Jahrfeier der Stadt Zuckmantel und eine Rückschau auf de jüngere Orstgeschichte. Zuckmantel 1924. 4. Pfitzner, J.: Geschichte der ergstadt Zuckmantel in Schlesien bis 1742. Zuckmantel 1924. 5. Pfitzner, J.: Die älteste Geschichte der Stadt Zuckmantel in Schlesien 1924. 6. Hoffmann, J.C.: Führer durch Zuckmantel und Umgebung. Zuckmantel 1907. 7. Zlatohorsko včera a dnes. Red. R. Zuber. Zlaté Hory 1975. 8. Novák, P.: Zlaté Hory a okolí. 9. Historické zajímavosti Zlatohorska. 1. vyd. 1998. 2. vyd. 2001. 10. Zum Geschichte der Maria Hilfe Kapelle. 11. Nowack,.: urgen und kapellen erge und Wälder der Neustädter und Zuckmantler 12. Gegend. Neustädt 1928. 12. Goryczková, N.: Stavebně historický průzkum farního kostela Nanebevzetí P. Marie ve Zlatých Horách. 1999. 13. Geschichte des heiligen Gnadenortes Maria- Hilfe bei Zuckmantel in Schlesien. 14. Hoffmann, J.: Die Rochuskirche bei Zuckmantel. 15. Večera, J.: Regesta listin, aktového materiálu a kronikářských zpráv pro báňskohistorický výzkum revíru Zlaté Hory do r. 1609. 16. Europejskie dziedzictwo górnictwa zlota na terenie Glucholaz i Zlatych Hor. Glucholazy 2002. 17. Sauer,.: Děkan Vincenc rauner. Zlaté Hory 1997. 18. Meistner, O.: Sanatorium und Wasser-Heilanstalt Zuckmantel. rünn 1894. 19. Stranad, V.: Krasové zjevy ve vápencových ostrůvcích v okolí Zlatých Hor. Opava 1950. 20. Zum 25jährigen estande der Dr. Ludwig Schweiburgs Sanatorium und Wasserheilanstalt.G. in Zuckmantel. 21. Hoffmann, J.: Festschrift zur Feier der Fahnenweihe und des 25jährigen estandes des Männergesangvereins Zuckmantel 1991-1906. 22. Knopp, T.: Oázy vody a vzduchu. Jeseník 2001. 23. Zuber, R.: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava 1966, s. 449-469. 24. Zuber, R.: Osídlení Jesenicka do počátku XV. století. Opava 1972.
Žulová 1. rchiv obce, 1744 1934 2. Farní úřad, 1810-1911 3. Cech tkalců Žulová, 1667 4. Místní národní výbor, /1931/1945-1990 5. Spořitelna a záložna německá, 1900-1944 6. Spořitelna Žulová, /1940/ 1945-1947 7. Měšťanská škola německá, 1931-1945 8. Základní škola Žulová, /1926/1945-1991 9. Střední odborné učiliště kamenické Žulová, 1952 1998 1. Friedeberg-ltvater. Geschichte und Schickal eines sudetenschlesischen Städtchens. 1974, 269 s. 2. Gröger, F.: Friedeberg. 1913, 40 s. 3. Friedeberg. Das idylischgelegene Freudliche Schlesierstädtchen. 1938 4. 100 Jahre westschlesischer Granitindustrie. 50 Jahre Fachschule Friedeberg. Hohenstadt, s.d., nesrt. 5. Das Friedeberger Ländchen. Reichenberg s.d., 51 s. 6. Jüttner, K.: Die Schalensteine und Venusnappla des Friedeberger Granitstockes. Troppau 1926, 39 s. 7. Staatsschule für Steinbearbeitung in Friedeberg. 1940, 9 s. 8. lmanach 1801-2001 ZŠ Žulová. Žulová 2001, nestr. 9. Melzer, M. - Schulz, J. a kol. : Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 541-544. 10. Zuber, R. : Jesenicko v období feudalismu do r. 1848. Ostrava 1966, s. 472-479.