B_AudAuditing - zopakování látky - praktický příklad - ukončení předmětu Václav Kupec
3 Obecné cíle externího auditora IV. Blok
3.1 Externí audit -realizace Tento audit provádějí autorizovaní externí pracovníci auditoři, nebo auditorské společnosti. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 12) -výsledky O výsledku auditu se podává objektivní Auditorská zpráva, obvykle jednostránková, eventuálně i v podobě osvědčení či certifikátu. Tento certifikát či osvědčení je využíváno ke stanovenému účelu. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 12) -výsledky Např. u účetního auditu jako průkaz správně vedeného účetnictví, u auditu jakosti jako osvědčení, že systém jakosti zavedený v organizaci odpovídá požadavkům, např. normy ISO 9001 apod. 3/18
3.2 Cíle externího auditora - audit závěrky Získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou, (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 16) - podaný výrok, což auditorovi umožní vydat výrok o tom, zda je účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech sestavena v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 16) - další informace, v souladu s auditorovými zjištěními vydat zprávu auditora k účetní závěrce a poskytnout další informace vyžadované standardy. (Schránil Tvrdoň,2010,s.17) 4/18
3.3Výsledky externího auditu - přiměřená jistota Jestliže auditor nemůže získat přiměřenou jistotu a vydání výroku s výhradou ve zprávě auditora není za daných okolností pro předpokládané uživatele účetní závěrky dostatečné, (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) - odmítnutí výroku, musí v souladu se standardy ISA buď výrok odmítnout, (Schránil Tvrdoň,2010,s.17) - odstoupení od zakázky, nebo pokud mu to příslušné právní nebo regulatorní předpisy umožňují, od zakázky odstoupit. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) 5/18
3.4 Definice pojmů 1 -povinnost Externí audit musí být objednáván z vnějšku, není možné, aby jej provedl pracovník firmy, i kdyby vlastnil auditorské oprávnění. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 12) -forma Protože jde o povinnost stanovenou zákonem, není možné to považovat za outsourcing, i když tu jsou určité podobnosti. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 12) - legislativa Nutnost auditorského ověření účetní závěrky stanoví Zákon č. 563/1991Sb.oúčetnictví,v 20 (Schránil Tvrdoň,2010,s.12) 6/18
3.5 Definice pojmů 2 - příslušný rámec účetního výkaznictví Rámec účetního výkaznictví, v souladu s nímž vedení, a pokud je to relevantní, osoby pověřené správou a řízením, sestavují účetní závěrku, (Schránil Tvrdoň,2010,s.17) - charakter účetní jednotky a který je přijatelný s ohledem na charakter účetní jednotky a cíle její účetní závěrky nebo který je vyžadován právním předpisem. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) - věrné zobrazení Výraz rámec věrného zobrazení se používá pro rámec účetního výkaznictví,který vyžaduje dodržování jím stanovených požadavků (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) 7/18
3.6 Definice pojmů 3 - auditorské riziko Riziko, že auditor vydá k účetní závěrce, která je významně(materiálně) zkreslená, nesprávný výrok. Auditorské riziko závisí na riziku významné (materiální) nesprávnosti a na zjišťovacím riziku. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) - identifikace rizik Auditor je povinen provést postupy k vyhodnocení rizik, které jsou východiskem pro identifikaci a vyhodnocení rizik významné(materiální) nesprávnosti na úrovni účetní závěrky a na úrovni tvrzení. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 18) 8/18
3.7 Definice pojmů 4 - vyhodnocení rizik Postupy vyhodnocení rizik však samy o sobě neposkytují dostatečné a vhodné důkazní informace jako základ pro výrok auditora. Postupy vyhodnocení rizik musí zahrnovat: (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) -a) dotazování u vedení účetní jednotky a ostatních pracovníků účetní jednotky,kteří podle názoru auditora mohou mít informace, které mu pomohou při identifikaci rizik významné (materiální) nesprávnosti z důvodu podvodu nebo chyby, (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) -b) analytické postupy, pozorování a inspekci. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 17) 9/18
3.8 Definice pojmů 5 10/18 - povaha informaci Auditor je povinen zvážit, zda jsou informace získané v rámci procesu schvalování nových klientů nebo pokračující spolupráce se stávajícími klienty relevantní pro identifikaci rizik významné (materiální) nesprávnosti. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 18) - relevantní informace Jestliže se auditor zakázky účastnil i jiné zakázky realizované pro danou účetní jednotku, je povinen zvážit, zda jsou informace, které získal, relevantní pro identifikaci rizik významné (materiální) nesprávnosti. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 18) - předchozí informace Pokud chce auditor použít informace získané na základě předchozí zkušenosti s danou účetní jednotkou a auditorských postupů provedených při auditech za předcházející období, je povinen zjistit, zda od data předchozího auditu nenastaly změny, (Schránil Tvrdoň, 2010,s.18)
3.9Definice pojmů 6 -auditor výraz auditor se používá pro osobu nebo osoby provádějící audit, obvykle pro partnera odpovědného za zakázku nebo další členy týmu provádějícího zakázku, případně pro auditorskou společnost. (Schránil Tvrdoň,2010,s.18) -partner Jestliže je cílem standardu, aby určitý požadavek nebo povinnost plnil přímo partner zakázky, nepoužije se výraz auditor, ale výraz partner odpovědný za zakázku. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 18) - veřejný sektor Pokud je to relevantní, používají se výrazy partner odpovědný za zakázku a auditorská společnost rovněž pro ekvivalentní subjekty z veřejného sektoru. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 18) 11/18
3.10 Definice pojmů 7 - účetní závěrka strukturované zobrazení historických finančních informací, včetně přílohy, jehož cílem je v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví informovat o ekonomických zdrojích účetní jednotky nebo o jejích závazcích k určitému datu (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 19) - příloha závěrky Příloha účetní závěrky obvykle obsahuje popis významných účetních pravidel a další vysvětlující informace. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 19) - účetní výkaz Výraz účetní závěrka se obvykle používá pro kompletní účetní závěrku obsahující všechny složky stanovené příslušným rámcem účetního výkaznictví, může se jím ovšem rozumět i jednotlivý účetní výkaz. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 19) 12/18
3.11 Definice pojmů 8 - vedení firem osoba(y) s řídící odpovědností za fungování účetní jednotky. (Schránil Tvrdoň,2010,s.19) - širší vedení U některých účetních jednotek v některých právních systémech vedení zahrnuje rovněž některé nebo všechny osoby pověřené správou a řízením účetní jednotky, například výkonné členy správního orgánu účetní jednotky nebo vlastníka a manažera.(schránil Tvrdoň, 2010, s. 19) 13/18
3.12 Definice pojmů 9 14/18 - nesprávnost rozdíl mezi výší, klasifikací, vykázáním nebo zveřejněním určité položky obsažené v účetní závěrce a její výší, klasifikací, vykázáním nebo zveřejněním, které se pro danou položku vyžadují v souladu s rámcem účetního výkaznictví. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 19) -důsledek Nesprávnost je důsledkem chyby nebo podvodu. Pokud se auditor ve výroku vyjadřuje k tomu, zda účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech věrně zobrazuje skutečnost, (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 19) -obraz, nesprávnost zahrnuje rovněž ty úpravy částek, klasifikace, vykázání nebo zveřejnění, které jsou podle úsudku auditora nutné k tomu, aby účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech věrně zobrazovala skutečnost, resp. podávala její věrný a poctivý obraz. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 19)
3.13 Definice pojmů 10 - odborný úsudek v kontextu daném auditorskými, účetními a etickými standardy jde o uplatňování relevantní odborné přípravy, znalostí a zkušeností pro informovaná rozhodnutí o dalším postupu, která budou vhodná s ohledem na okolnosti dané auditorské zakázky. (Schránil Tvrdoň, 2010,s.20) - profesní skepticismus přístup zahrnující kritické myšlení, všímavost vůči podmínkám, které by mohly svědčit o možné nesprávnosti způsobené chybou nebo podvodem, a kritické vyhodnocování důkazních informací. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20) - přiměřená jistota v kontextu auditu účetní závěrky jde o vysokou, nikoli však absolutní míru jistoty. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20) 15/18
3.14 Definice pojmů 11 - riziko významné(materiální) nesprávnosti riziko, že již před zahájením auditu je účetní závěrka významně (materiálně) zkreslená. U tohoto rizika se rozlišují dva druhy, které jsou na úrovni tvrzení popsány takto: (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20) 16/18 - přirozené riziko náchylnost tvrzení týkajícího se skupiny transakcí, zůstatku účtu nebo zveřejněného údaje k nesprávnosti, která by při nezohlednění souvisejících kontrol mohla být buď sama o sobě, nebo spolu s jinými nesprávnostmi významná. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20) - kontrolní riziko je riziko, že vnitřní kontrolní systém účetní jednotky včas nezabrání nesprávnosti, která by se mohla vyskytnout u tvrzení týkajícího se skupiny transakcí, zůstatku účtu nebo zveřejněného údaje a která by mohla být buď sama o sobě, nebo spolu s jinými nesprávnostmi významná(materiální), (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20)
3.15 Definice pojmů 12 - osoby pověřené správou a řízením osoby nebo společnosti (např. svěřenecký správce), které jsou odpovědné za dohled nad strategickým směřováním účetní jednotky a které mají povinnosti týkající se vyvozování odpovědnosti za účetní jednotku. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20) -dohled To zahrnuje i dohled nad procesem účetního výkaznictví. U některých účetních jednotek v některých právních systémech osoby pověřené správou a řízením zahrnují rovněž vedení, (Schránil Tvrdoň, 2010, s.20) 17/18
Shrnutí - externí audit Tento audit provádějí autorizovaní externí pracovníci auditoři, nebo auditorské společnosti. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 12) - identifikace rizik Auditor je povinen provést postupy k vyhodnocení rizik, které jsou východiskem pro identifikaci a vyhodnocení rizik významné(materiální) nesprávnosti na úrovni účetní závěrky a na úrovni tvrzení. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 18) - profesní skepticismus přístup zahrnující kritické myšlení, všímavost vůči podmínkám, které by mohly svědčit o možné nesprávnosti způsobené chybou nebo podvodem, a kritické vyhodnocování důkazních informací. (Schránil Tvrdoň, 2010, s. 20) 18/18