DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte dále, až dojdete do cíle START KNÍŽE BOŘIVOJ Tento přemyslovský kníže je prvním skutečným doloženým Přemyslovcem. Spolu se svou manželkou Ludmilou se nechal pokřtít na dvoře velkomoravského knížete Svatopluka. Založil Pražský hrad. SV. LUDMILA
Byla manželkou knížete Bořivoje a spolu s ním také přijala křest na dvoře velkomoravského knížete Svatopluka. Od dětství vychovávala svého vnuka Václava, kterého také naučila číst a psát. Vliv na mladého Václava se ale velmi nelíbil Václavově matce, kněžně Drahomíře, která vládla zemi za Václavova zemřelého otce. A proto ji nechala zavraždit. Po své smrti byla stejně jako její vnuk prohlášena za svatou. SV. LUDMILA SV. VÁCLAV Tento přemyslovský kníže byl vnukem Bořivoje. Byl to velmi vzdělaný, cílevědomý a zbožný muž. Od dětství ho vychovávala jeho babička, zbožná kněžna Ludmila, která ho také naučila číst a psát. Velmi podporoval šíření křesťanství. Byl zabit svým bratrem Boleslavem. Krátce po své smrti byl prohlášen za svatého. SV. VÁCLAV BOLESLAV I.
Tento přemyslovský kníže byl bratrem Václava, kterého nechal zavraždit. Byl skvělý válečník a brzy sjednotil skoro celé Čechy. Díky své tvrdé vládě a i způsobu, jakým se zmocnil trůnu, získal brzy přízvisko Ukrutný. Dal razit první české mince - stříbrné denáry. BOLESLAV I. BOLESLAV II. Tento přemyslovský kníže dále rozšiřoval a upevňoval moc českého knížectví. V Praze založil biskupství. V roce 995 přepadl se svou družinou sídlo Slavníkovců Libici. Všechny přítomné Slavníkovce pobili a celé hradiště vypálili. Tímto činem dokončil sjednocení českého státu pod vládou Přemyslovců. BOLESLAV II. OLDŘICH
Tomuto přemyslovskému knížeti se podařilo obnovit moc českých knížat. Získal zpět Moravu a připojil ji opět k českému státu. Povídá se o něm, že si vzal za manželku Boženu, dívku prostého rodu, kterou zahlédl u potoka, jak pere prádlo. Spolu měli syna, který se stal dalším přemyslovským knížetem. OLDŘICH BŘETISLAV Tento přemyslovský kníže se proslavil svým tažením do Polska, kde se zmocnil ostatků svatého Vojtěcha a přivezl je zpět do Prahy. Zavedl tzv. stařešinský zákon, podle něhož se knížetem měl v budoucnu stát vždy nejstarší žijící muž z rodu Přemyslovců. Podle pověsti získal svou manželku Jitku tak, že ji unesl z kláštera. BŘETISLAV VRATISLAV II.
Tento přemyslovský kníže obratně využil sporu mezi papežem a římským císařem, podpořil císaře vojensky a byl za to roku 1085 korunován prvním českým králem. Tento titul však získal jen pro svou osobu doživotně. VRATISLAV II. PŘEMYSL OTAKAR I. Tento panovník byl prvním knížetem, který získal od císaře královskou hodnost dědičně. Vyřešil také otázku následnictví. Následníkem trůnu se v budoucnu měl vždy stát panovníkův prvorozený syn. Za jeho vlády se znakem českého království stal stříbrný lev v červeném poli, který nahradil černou přemyslovskou orlici. PŘEMYSL OTAKAR I. PŘEMYSL OTAKAR II.
Tento panovník z rodu Přemyslovců patřil jednoznačně mezi nejslavnější české krále. Ve své době patřil mezi nejmocnější evropské panovníky. Získal přívlastek král železný a zlatý. Za jeho vlády sahaly hranice českého království až k Jaderskému moři. PŘEMYSL OTAKAR II. SV. ANEŽKA ČESKÁ Tato dcera Přemysla Otakara I. se odmítla stát panovnicí a odmítla i sňatek s německým císařem. Místo toho se rozhodla, že svůj život zasvětí bohu a péči o nemocné a chudé. V Praze založila klášter a stala se jeho představenou. V Praze nechala také založit pro chudé špitál (nemocnici). V roce 1989 byla papežem prohlášena za svatou. SV. ANEŽKA ČESKÁ VÁCLAV III.
Tento přemyslovský král byl synem Václava II. a po jeho smrti nastoupil v roce 1305 na český trůn. Ale již o rok později v roce 1306 byl v Olomouci zavražděn. Protože byl ještě velmi mladý, neměl žádného potomka, který by se po něm mohl ujmout vlády. Jeho smrtí vymřeli Přemyslovci po meči. VÁCLAV III. CÍL
Zdroj použitých dokumentů a materiálů CD VLASTIVĚDA - Terasoft, a. s. Hořovice