ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka Dolní Rožínka 10. 03. 2016 Z01ŘPsp2201 ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015 Zpracoval: Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) technický pracovník VI vodohospodář Zdeněk Toman (kap. 3, 4, 5) technický pracovník V ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 6, 7) vedoucí oddělení sanací Ing. Bc. Lenka Tomanová (závěr) vedoucí oddělení ekologie Kontroloval: Schválil: Ing. Jiří Jež náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce Ing. Pavel Koscielniak ředitel odštěpného závodu GEAM Datum: 10. 03. 2016 Výtisk číslo: 1 Strana 2 celkem 115

Rozdělovník Držitel Funkce, VOÚ, VOJ nebo organizace Titul, Jméno, Příjmení Výtisk č. Vedoucí odboru ekologie DIAMO, s. p. Ing. Pavel Vostarek 1 Ředitel o. z. GEAM Ing. Pavel Koscielniak 2 Vedoucí oddělení ekologie o. z. GEAM Ing. Bc. Lenka Tomanová 3 Archiv o. z. GEAM 4 Fotografie na titulní straně: Těžebně úpravárenský komplex na ložisku Rožná, fotoarchiv o. z. GEAM, 2015 Strana 3 celkem 115

OBSAH ÚVOD... 7 POJMY, ZKRATKY A DEFINICE... 7 1 Nakládání s vodami... 9 1.1 Pitná voda... 9 1.1.1 Externí zdroje... 9 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín... 9 1.1.1.2 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín... 9 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice... 9 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov... 9 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany... 9 1.1.2 Vlastní zdroje... 9 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina... 9 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory... 9 1.2 Provozní voda... 10 1.2.1 Provozní voda na závodě R I...10 1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I...10 1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna...10 1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II...10 1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná...10 1.2.6 Provozní voda na ČDV OlšíDrahonín...10 1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice...10 1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov...10 1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany...11 1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina...11 1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory...11 1.3 Odpadní voda... 11 1.3.1 ČOV u ČDV OlšíDrahonín, profil č. 4...11 1.3.2 Čištění odpadních vod parkoviště střediska dopravy, profil č. 6...11 1.3.3 Čistírna odpadních vod areál ZCHÚ, profil č. 7...12 1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS ČOV...12 1.3.5 Čistírna odpadních vod areál Zlaté Hory, profil ZH ČOV...12 1.4 Důlní voda... 19 1.4.1 Dekontaminační stanice R I, profil č.1...19 1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2...20 1.4.3 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín, profil č. 3...21 1.4.4 Důlní vody z lokality SlavkovicePetrovice, profil SLAHVP...21 1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LICHVP...21 1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUCHVP...22 1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSLHVP...22 1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚSHVP...23 1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZHHVP...23 1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZHMÍR...24 1.5 Odkaliště, kalojemy, laguny... 46 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) areál ZCHÚ, profil č. 8...46 1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10...46 1.5.3 Odkalištní a drenážní vody...47 1.5.4 Provedené práce...49 1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2015...49 1.6 Povrchové vody... 59 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami... 71 1.7.1 Realizované akce a opatření...71 1.7.2 Kontroly...71 Strana 4, celkem 115

1.8 Shrnutí... 72 2 Hydrogeologie... 75 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů... 75 2.1.1 Ložisko Rožná...75 2.1.2 Ložisko Rožná odkaliště K I...76 2.1.3 Ložisko Rožná odkaliště K II...77 2.1.4 Ložisko Olší Drahonín...77 2.1.5 Ložisko Jasenice Pucov...77 2.1.6 Ložisko Licoměřice...77 2.1.7 Ložisko Zlaté Hory pod odkalištěm O 3...77 2.2 Monitorovací systémy... 77 2.2.1 Monitoring podzemních vod...77 2.2.2 Monitoring povrchových vod...78 2.3 Výsledky monitoringu... 78 2.3.1 Podzemní vody...78 2.3.2 Povrchové vody...79 2.4 Shrnutí... 86 3 Ovzduší... 87 3.1 Emise ze stacionárních zdrojů... 87 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje...87 3.1.2 Plnění emisních limitů...87 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů...87 3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů... 88 3.2.1 Jiné stacionární zdroje...88 3.2.2 Plnění emisních limitů...89 3.2.3 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů...90 3.3 Imise... 91 3.3.1 Prašný spad...91 3.3.2 Prašnost...91 3.4 Radionuklidy / Důlní plyny... 91 3.4.1 Radon / Metan a oxid uhličitý...92 3.4.2 Dávkový příkon záření gama přepravní trasa rudy...96 3.4.3 Uran v prašném spadu...97 3.4.4 Radium v prašném spadu...99 3.5 Měření hluku... 100 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší... 100 3.6.1 Realizované akce a opatření...100 3.6.2 Kontroly...100 3.6.3 Náhrada škod způsobených exhalacemi...100 3.7 Shrnutí... 100 4 Kontaminace míst a biologického materiálu... 102 4.1 Kontaminace půdy... 102 4.2 Kontaminace biologického materiálu... 102 4.3 Shrnutí... 102 5 Odpadové hospodářství... 103 5.1 Produkce a nakládání s odpady... 103 5.1.1 Provozovny...103 5.1.2 Produkce odpadů...103 Strana 5, celkem 115

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů...105 5.2 Náklady a výnosy... 106 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství... 106 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady...106 5.3.2 Realizované akce a opatření...107 5.3.3 Kontroly...107 5.4 Shrnutí... 107 6 Nakládání s těžebním odpadem... 108 6.1 Úložná místa... 108 6.1.1 Odvaly...108 6.1.2 Odkaliště...109 6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností... 109 6.2.1 Odvaly...109 6.2.2 Odkaliště...110 6.3 Shrnutí... 110 7 Sanace a rekultivace... 111 ZÁVĚR... 112 Strana 6, celkem 115

ÚVOD Zpracování této zprávy vyplývá z dokumentu systému managementu organizace ŘPsp2201 Monitoring životního a pracovního prostředí a obsahuje výsledky monitoringu složek životního prostředí v oblastech působnosti o. z. GEAM za rok 2015, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých čistírnách a dekontaminačních stanicích, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, nakládání s odpady, přehled odvalů a odkališť, investiční záměry apod. POJMY, ZKRATKY A DEFINICE AAR aktualizovaná analýza rizik AV ČR Akademie věd České republiky BČOV biologická čistírna odpadních vod ČDV čistírna důlních vod ČIŽP OI OOV česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát, oddělení ochrany vod ČOV čistírna odpadních vod ČKV čistírna odkalištních vod ČVAK čistírna vod aktivní kanalizace DČB domovní čistírna odpadních vod biologická DIAMO, s. p. DIAMO, státní podnik DP dobývací prostor DS dekontaminační stanice DŠ dědičná štola na lokalitě Oslavany EO ekvivalentní obyvatel (1 EO představuje 60 g BSK 5/den) HVP hlavní výpustný profil CHÚ Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM IČP identifikační číslo provozovny ISPOP integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KÚ krajský úřad KGJ kogenerační jednotka MěÚ městský úřad MPO ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NV ČR nařízení vlády České republiky OKÚ okresní úřad OLVHZ odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství OŽP odbor životního prostředí o. z. GEAM DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM PF MU přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity PMŘ provozně manipulační řád PV pozorovací vrt RD Jeseník středisko rudné doly Jeseník odštěpného závodu GEAM R I závod Rožná I odštěpného závodu GEAM R3, R4, R6 označení důlních jam Rožná 3, 4 a 6 RVH referát vodního hospodářství odštěpného závodu GEAM RŽP referát životního prostředí SD středisko dopravy odštěpného závodu GEAM Strana 7, celkem 115

SFŽP Státní fond životního prostředí SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJCHBO, v.v.i. Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, vědeckovýzkumný institut SÚRAO Správa uložišť radioaktivních odpadů SZLAB středisko zkušebních laboratoří odštěpného závodu GEAM TKO tuhý komunální odpad TLD termoluminiscenční dozimetr TZL tuhé znečišťující látky VAK, a. s. Vodovody a kanalizace, akciová společnost VAS, a. s. Vodárenská akciová společnost, akciová společnost VK větrací komín VOJ vnitřní organizační jednotka VOÚ vnitřní organizační útvar ZCHÚ závod Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM Strana 8, celkem 115

1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. Pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2015 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m 3 ] Závod R I 28 443 Závod CHÚ 13 801 Ředitelství o. z. 4 150 Celkem o. z. GEAM 46 394 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 2 646 m 3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín ČDV OlšíDrahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2015 bylo na této ČDV odebráno celkem 133 m 3 pitné vody, z toho bylo 87 m 3 použito pro sociální zařízení a 46 m 3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Chrudim. V roce 2015 byla na čistírně důlních vod spotřeba 50 m 3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu, který je v majetku obce Jasenice. V roce 2015 bylo z obecního vodovodu odebráno na ČDV Pucov 44 m 3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno venkov. V roce 2015 byla na čistírně důlních vod spotřeba 191 m 3 pitné vody. 1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Pitná voda na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚRŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr852 ze dne 20.12.2002. V roce 2015 bylo na ČDV spotřebováno 35 m 3 této vody. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím MěÚ OŽP Krnov č.j. Mukrn/201171900/ZP/OH/Ko/2 ze dne 20.2.2012 s platností do 31.12.2021. V roce 2015 bylo celkem vyčerpáno 15 309 m 3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 1 037 m 3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 3 229 m 3 vody a ztráty Strana 9, celkem 115

za rok 2015 činily v důsledku poruch na trubních řádech 11 043 m 3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2015 činily 41 836 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách. 1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě R I je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice R I. V areálu R I je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, zkrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2015 bylo v areálu R I použito 41 960 m 3 dekontaminované vody čerpané z DS R I. 1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I Část dekontaminované vody na DS R I je používaná v technologii DS k přípravě roztoku chloridu barnatého. Objemy těchto vod nejsou na DS R I sledovány. 1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k ředění, přípravě technologických roztoků a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2015 bylo na CHÚ použito 42 545 m 3 surové důlní vody. 1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2015 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2015 bylo spotřebováno 18 m 3 pitné vody. 1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10.9.2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. V roce 2015 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno 3 322 m 3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno. 1.2.6 Provozní voda na ČDV OlšíDrahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2015 byla spotřeba pitné vody pro uvedený účel 46 m 3. 1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován. 1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2015 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno. Strana 10, celkem 115

1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován. 1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován. 1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno. 1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV OlšíDrahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálního zařízení ČDV OlšíDrahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚ OŽP Tišnov č.j. MUTI 17868/2013/OŽP/Ka ze dne 3. 9. 2013 s dobou platnosti do 31. 12. 2023. V průběhu roku 2015 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 2. 1.3.2 Čištění odpadních vod parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladní techniky a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu SD. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači nerozpuštěných látek s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008 a jeho změnou č.j. KUJI 23747/2012 ze dne 4.4.2012, která prodlužuje platnost původního rozhodnutí do 20. 4. 2016 a mění původně sledovaný ukazatel znečištění NEL (nepolární extrahovatelné látky) za ukazatel znečištění C 10C 40. Dne 30. 11. 2015 vydal KÚ Kraje Vysočina nové vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 78514/2015 s platností od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod bylo povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 je uvedené rozhodnutí nahrazeno novým rozhodnutím SÚJB o uvádění radionuklidů do životního prostředí vydaným dne 19. 8. 2015 pod č.j. SÚJB/RCKA/15936/2015 s dobou platnosti bez omezení. Strana 11, celkem 115

V průběhu roku 2015 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 3. 1.3.3 Čistírna odpadních vod areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R I a společně natékají propustkem a přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu. Vypouštění vod do toku Nedvědička bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem OŽP č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24.6.2008 s platností do 31.12.2015. Dne 13. 10. 2015 vydal MěÚ Bystřice nad Pernštejnem OŽP nové rozhodnutí povolující vypouštění odpadních vod pod č.j. OŽP/13480/2015Kl s dobou platnosti od 1.1.2016 do 31.12.2025. V průběhu roku 2015 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 4. 1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím MěÚ OŽP Chrudim č.j. CR 007343/2014 ze dne 31.1.2014 s dobou platnosti do 31.12.2023. V průběhu roku 2015 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 5. 1.3.5 Čistírna odpadních vod areál Zlaté Hory, profil ZH ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m 3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanickobiologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění a odtud potrubím do toku Modrý potok. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ RŽP Jeseník č.j. 1014/99 ŽP/R77/La231/2 ze dne 8.4.1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník OŽP č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R179/Ne ze Strana 12, celkem 115

dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely. V roce 2015 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 6. Strana 13, celkem 115

Tabulka č. 1 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. MUTI 17868/2013 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota Stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 0,500 360,0 1x měsíčně 0,0011 0,0045 0,0028 0,0028 87 NL mg/l kg/rok 25,0 50,0 9,0 1x čtvrtletně 6,0 10,0 8,0 0 0 8,0 0,70 BSK 5 mg/l kg/rok 30,0 60,0 10,8 1x čtvrtletně 4,0 5,0 4,75 0 0 4,75 0,41 CHSK Cr mg/l kg/rok 100 150 36,0 1x čtvrtletně 48,0 85,0 72,0 0 0 72,0 6,26 RL mg/l 2 x ročně 400 600 500 500 0,044 + N NH 4 mg/l 2 x ročně 3,5 19,0 11,25 11,25 kg/rok P c mg/l 2 x ročně 17,2 22,0 19,6 kg/rok Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,70 kg RL = 0,044 t BSK 5 = 0,41 kg + N NH 4 = 0,98 kg CHSK Cr = 6,26 kg P c = 1,71 kg 0,98 19,6 1,71 Strana 14 celkem 115

Tabulka č. 1 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 a KUJI 23747/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 1,0 3200 nepřetržitě 0,032 0,143 0,071 0,071 2 246 ph 6 9 1x čtvrtletně 7,1 7,4 7,23 0 0 7,23 NL mg/l kg/rok 30,0 60,0 96 1x čtvrtletně <2 <2 0 0 0 0 0 C 10C 40 mg/l kg/rok 0,4 0,8 1,28 1x čtvrtletně <0,100 <0,100 0 0 0 0 0 U mg/l kg/rok 1x čtvrtletně 0,018 0,021 0,019 0,019 0,043 Ra Bq/l MBq/rok 1x čtvrtletně <0,030 <0,030 0 0 0 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0 kg U = 0,043 kg C 10C 40 = 0 kg Ra = 0 MBq Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatelů NL a C 10C 40 a objemové aktivity ukazatele Ra byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 15, celkem 115

Tabulka č. 1 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 0,85 26 000 nepřetržitě 0,07 0,15 0,13 0,13 3 950 NL mg/l 30,0 70,0 0,78 1 x měsíčně 7,0 15,0 10,0 0 0 10,0 0,040 BSK 5 mg/l 25,0 50,0 0,65 1 x měsíčně 3,0 6,0 5,08 0 0 5,08 0,020 CHSK Cr mg/l 85,0 135,0 2,21 1 x měsíčně 23 40 30,25 0 0 30,25 0,119 RL mg/l 2 x ročně 380 470 435 435 1,72 mg/l 2 x ročně 2,15 9,61 6,01 6,01 P c + N NH 4 mg/l 2 x ročně 1,49 5,61 3,01 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,040 t RL = 1,72 t BSK 5 = 0,020 t P c = 0,024 t CHSK Cr = 0,119 t + N NH 4 = 0,012 t 0,024 3,01 0,012 Strana 16, celkem 115

Tabulka č. 1 5 Výpustný profil BĚS ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. CR 007343/2014 OŽP/Kl2962 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 0,500 360,0 1x měsíčně 0,0007 0,0019 0,0011 0,0011 35 NL mg/l kg/rok 25,0 50,0 9,0 1x čtvrtletně 2,0 4,0 3,3 0 0 3,3 0,12 BSK 5 mg/l kg/rok 30,0 60,0 10,8 1x čtvrtletně 3,0 3,0 3,0 0 0 3,0 0,11 CHSK Cr mg/l kg/rok 100 150 36,0 1x čtvrtletně 25,0 51,0 36,5 0 0 36,5 1,28 RL mg/l 2 x ročně 490 570 527 527 0,018 + N NH 4 mg/l 2 x ročně 0,57 1,42 0,91 0,91 kg/rok P c mg/l 2 x ročně 11,90 12,80 12,43 kg/rok Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,12 kg RL = 0,018 t BSK 5 = 0,11 kg + N NH 4 = 0,03 kg CHSK Cr = 1,28 kg P c = 0,44 kg 0,03 12,43 0,44 Strana 17, celkem 115

Tabulka č. 1 6 Výpustný profil ZH ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R77/La231/2 a Dosažená skutečnost č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R179/Ne Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota Q l/s m 3 /rok 0,625 19 710 1x měsíčně 0,021 0,025 0,022 0,022 698 NL mg/l kg/rok 15,0 296 2x ročně 2,0 3,0 2,5 0 2,5 1,75 BSK 5 mg/l kg/rok 15,0 296 2x ročně <3,0 <3,0 0 0 0 0 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 1,75 kg BSK 5 = 0 kg Koncentrace obou vzorků ukazatele BSK 5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V tomto případě je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 18, celkem 115

Tabulka č. 1 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr RL mg/l 4 540 690 600 BSK 5 mg/l 4 260 510 423 NL mg/l 4 94 268 163 CHSK cr mg/l 4 610 1200 865 N NH 4 + mg/l 4 26,50 46,70 38,63 P c mg/l 4 6,41 10,10 8,38 Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr 1.4 Důlní voda NL mg/l 2 45 161 103 BSK 5 mg/l 2 10,0 77,0 43,5 1.4.1 Dekontaminační stanice R I, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí: Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnatobarnatého Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie 2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia 4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS R I je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R I do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14.11.2011. V průběhu roku 2015 pracovala DS R I poměrně spolehlivě. Přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů dle vodoprávního rozhodnutí překročeny nebyly. V jednom případě však došlo k překročení zásahové úrovně stanovené rozhodnutím SÚJB u ukazatele uran. Dne 2.11.2015 byla ve vypouštěných důlních vodách z DS R I (HVP č. 1) překročena zásahová úroveň v ukazateli U (zjištěná hodnota c U = 0,454 mg/l, ZÚ c U = 0,400 mg/l). Strana 19 celkem 115

Příčina překročení byla zjištěna. Při přepojování ionexových kolon na DS R I zůstala nedovřená klapka mezi ionexovými kolonami VK 3 a VK 4 a část kontaminovaných důlních vod unikala přes tuto klapku do vodoteče. Po telefonickém oznámení koncentrace uranu SZLAB vodohospodáři o. z. ze vzorku z HVP č. 1 dne 3.11.2015 ve 12:45 hod byli o vzniklé situaci neprodleně informováni vedoucí RVH a předák DS R I. Vypouštění důlních vod z DS R I bylo okamžitě zastaveno a předák s obsluhou DS zkontrolovali zapojení technologie. Po zjištění závady (nedovřená klapka) byla tato neprodleně odstraněna a vypouštění důlních vod bylo obnoveno (13:12 hod). Následně bylo postupováno přesně v souladu s postupem při překročení zásahové úrovně U (viz. DSMO Monitorování výpustí SPPGEAM090101). Tzn. mezi 13:15 13:50 hod byly odebrány kontrolní vzorky na výpusti důlních vod (č. 1), na výústním objektu do toku Nedvědička (3) a na profilech toku Nedvědička (VI 4, 5, NERO). Vzhledem k charakteru vzniklé závady nebylo nutné zajišťovat výměnu ionexové náplně v kolonách. V cca 13:50 hod byla předána informace o vzniklé situaci na krizovou telefonní linku SÚJB RC Kamenná a inspektorovi SÚJB na pracovišti Dolní Rožínka. Výsledky měření c U v odebraných kontrolních vzorcích vod: č. 1 = 0,025 mg/l 3 = 0,082 mg/l VI 4 < 0,010 mg/l 5 = 0,059 mg/l NERO = 0,146 mg/l Na profilu NERO (Nedvědička v Rožné) byla v kontrolním vzorku v souvislosti se vzniklou situací na DS R I překročena vyšetřovací úroveň ukazatele U. VÚ = 0,110 mg/l ZÚ = 0,210 mg/l Na základě pokynu vedoucího RVH byla dne 4. 11. 2015 provedena kontrola technického stavu uzavíracích armatur v technologii DS. Obsluhy byly předákem DS poučeny, že v případě pochybnosti o úplném uzavření klapky (ukazatel polohy klapky neodpovídá stoprocentnímu uzavření) obsluha DS okamžitě nahlásí vzniklý stav předákovi, který je povinen přijmout opatření. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 8. 1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R I. K vypouštění vody z praní pískových filtrů slouží přírodní akumulační nádrž pod DS. Vzhledem k tomu, že surová důlní voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 3 dny, což zatěžuje akumulační nádrž minimálně. V případě naplnění akumulační nádrže důlní vodou, je její hladina snížena jednorázovým vyčerpáním vod na vstup technologie čištění důlních vod. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS Bukov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/20041/2012 ze dne 7. 8. 2012 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 75432/2012 dne 12. 11. 2012 s platností do 31. 12. 2017. Provoz DS Bukov byl v roce 2015 téměř bezproblémový. Přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly, přesto došlo v jednom případě k mírnému překročení vyšetřovací úrovně stanovené rozhodnutím SÚJB u ukazatele U. Na výpustném profilu č. 2 důlní vody z DS Bukov došlo dne 8.2.2015 k překročení vyšetřovací úrovně ukazatele uran (VÚ c U = 0,1 mg/l, zjištěná hodnota c U = 0,102 mg/l). Pravděpodobnou příčinou překročení byly zvýšené nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanici a zvýšená koncentrace U v surových Strana 20, celkem 115

důlních vodách. K překročení došlo nedlouho před plánovanou výměnou ionexové náplně v sorpčních kolonách. Po zjištění překročení vyšetřovací úrovně došlo neprodleně ke změně paralelního zapojení ionexových kolon na zapojení sériové, což se projevilo snížením koncentrace U ve vypouštěných důlních vodách v následujících dnech (c U 9.2.2015 = 0,057 mg/l, c U 10.2.2015 = 0,062 mg/l). Dne 11.2.2015 proběhla výměna ionexové náplně v sorpčních kolonách a situace se stabilizovala. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 9. 1.4.3 Čistírna důlních vod OlšíDrahonín, profil č. 3 ČDV OlšíDrahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska OlšíDrahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnatobarnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV OlšíDrahonín je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14388/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Hadůvka jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.12.2020. V průběhu roku 2015 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 10. 1.4.4 Důlní vody z lokality SlavkovicePetrovice, profil SLAHVP Bývalá důlní lokalita SlavkovicePetrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod ze zatopené důlní lokality bylo povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12.12.2015. Uvedené rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/15937/2015 ze dne 19.8.2015 s dobou platnosti bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod z této lokality jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12.12.2015. Doba platnosti uvedeného rozhodnutí byla prodloužena rozhodnutím stejného úřadu č.j. KUJI 77650/2015 ze dne 26.11.2015 a to do 31.12.2025. Podmínky uvedených rozhodnutí byly v roce 2015 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 11. 1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LICHVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě ph. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda protéká přes dvě akumulační nádrže a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na Strana 21, celkem 115

komorovém filtru KF 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Licoměřice je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.10.2020. ČDV pracovala v roce 2015 spolehlivě a podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 12. 1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUCHVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě PucovJasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 406,8 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z vrtu PV 3 ponorným čerpadlem (úroveň 1. patra) do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSKGIGANT. Při ph kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Pucov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16466/2012 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Jasinka jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 553/2012 ze dne 13.1.2012 s platností do 31.12.2021. Provoz ČDV byl v roce 2015 bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 13. 1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSLHVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosickooslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů. Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16.10.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011 a změněna rozhodnutím č.j. Strana 22, celkem 115

JMK 89060/2015 (množství důlních vod a bilanční hodnoty stanovených ukazatelů), která vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22.12.2011, respektive 9.7.2015. Během roku 2015, i přes zvýšené množství důlních vod, pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím plánovaných a neplánovaných odstávek. Vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulkách č. 1 14 a č. 1 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných a neplánovaných odstávek) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek. ČDV byla z celkového počtu 8 760 hodin v roce 2015 odstavena 42 hodin. 1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚSHVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění důlních vod spočívá v jejich oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě ph. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18.10.2010 s platností do 31.12.2014. Platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2018 rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ/72043/2014 ze dne 14.11.2014. Provoz ČDV byl v roce 2015 spolehlivý. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 16. 1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZHHVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km 2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápenné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty ph cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda Strana 23, celkem 115

natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčiřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O 2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 79378/2013 ze dne 10.9.2013 s platností do 31.12.2017. ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2015 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky platného vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 17. 1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZHMÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2015 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 18. Strana 24, celkem 115

Tabulka č. 1 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 100,0 1 800 000 nepřetržitě 27,3 64,8 36,1 36,1 1 139 530 ph 6 9 1x týdně 8,00 8,20 8,06 0 0 8,06 U mg/l kg/rok 1x denně 0,015 0,454 0,087 0,087 99,1 Ra Bq/l MBq/rok 1x týdně 0,030 0,070 0,043 0,043 49,0 NL mg/l 15,0 30,0 27,0 1x týdně 2,0 3,0 2,0 0 0 2,0 2,3 RL mg/l 1x čtvrtletně 1 200 1 300 1 225 1 225 1 396 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 660 700 683 683 778 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 99,1 kg RL = 1 396 t Ra = 49,0 MBq 2 SO 4 = 778 t NL = 2,3 t Strana 25 celkem 115

Tabulka č. 1 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75432/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 70,0 700 000 nepřetržitě 11,5 16,6 13,4 13,4 422 070 ph 6 9 1x týdně 7,90 8,20 8,09 0 0 8,09 U mg/l kg/rok 1x denně 0,010 0,102 0,027 0,027 11,4 Ra Bq/l MBq/rok 1x týdně 0,030 0,260 0,071 0,071 30,0 NL mg/l 15,0 30,0 10,5 1x týdně 2,0 11,0 2,7 0 0 2,7 1,14 RL mg/l 1x čtvrtletně 450 540 500 500 211 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 180 190 185 185 78 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 11,4 kg RL = 211 t Ra = 30,0 MBq 2 SO 4 = 78 t NL = 1,14 t Strana 26, celkem 115

Tabulka č. 1 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 20,0 315 000 nepřetržitě 4,7 11,2 7,2 7,2 370 ph 6 9 1x týdně 7,20 7,70 7,49 0 0 7,49 U mg/l kg/rok 1x denně 0,010 0,076 0,022 0,022 5,0 Ra Bq/l MBq/rok 1x týdně 0,030 0,040 0,031 0,031 7,0 NL mg/l 25,0 40,0 8,75 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 0 Fe mg/l 1x čtvrtletně 0,03 0,07 0,04 0,04 0,009 Mn mg/l 1x čtvrtletně 0,13 0,79 0,56 0,56 0,127 RL mg/l 1x čtvrtletně 1200 1600 1350 1 350 306 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 460 730 568 568 129 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 5,0 kg Mn = 0,127 t Ra = 7,0 MBq RL = 306 t NL = 0 t 2 SO 4 = 129 t Fe = 0,009 t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 27, celkem 115

Tabulka č. 1 11 Výpustný profil SLA HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ + Dosažená skutečnost KUJI 77650/2015 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota Q l/s m 3 /rok 8,0 189 000 4x ročně 4,1 5,7 5,2 5,2 162 302 ph 2x ročně 7,30 8,40 7,85 7,85 U mg/l kg/rok 4x ročně 0,052 0,068 0,059 0,059 9,6 Ra Bq/l MBq/rok 4x ročně 0,070 0,070 0,070 0,070 11,4 RL mg/l 2x ročně 310 330 320 320 52 2 SO 4 mg/l 2x ročně 72 84 78 78 13 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 9,6 kg RL = 52 t Ra = 11,4 MBq 2 SO 4 = 13 t Strana 28, celkem 115

Tabulka č. 1 12 Výpustný profil LIC HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 8,0 126 000 nepřetržitě 0,86 2,23 1,40 1,40 44 251 ph 6,0 10,0 2x měsíčně 7,90 8,30 8,11 0 0 8,11 NL mg/l 20,0 30,0 1,6 2x měsíčně 2,0 10,0 5,0 0 0 5,0 0,22 Fe mg/l 2,0 3,0 0,15 2x měsíčně 0,04 1,05 0,19 0 0 0,19 0,008 Mn mg/l 1,0 2,0 0,07 2x měsíčně 0,02 0,33 0,10 0 0 0,10 0,004 RL mg/l 1x čtvrtletně 1600 2000 1750 1 750 78 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 980 1020 998 998 44 U mg/l kg/rok 2x měsíčně 0,053 0,091 0,076 0,076 3,4 Ra Bq/l MBq/rok 2x měsíčně 0,030 0,070 0,035 0,035 1,6 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,22 t Fe = 0,008 t U = 3,4 kg 2 SO 4 = 44 t Ra = 1,6 MBq RL = 78 t Mn = 0,004 t Strana 29, celkem 115

Tabulka č. 1 13 Výpustný profil PUC HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 553/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m Hodnota p m Q l/s m 3 /rok 12,0 250 000 nepřetržitě 3,0 3,7 3,4 3,4 105 928 ph 6 9 1x měsíčně 7,70 7,90 7,75 0 0 7,75 U mg/l kg/rok 2x měsíčně 0,119 0,163 0,135 0,135 14,3 Ra Bq/l MBq/rok 2x měsíčně 0,040 0,070 0,057 0,057 6,0 NL mg/l 15,0 30,0 3,75 1x měsíčně <2,0 <2,0 0 0 0 0 0 Fe mg/l 1,0 2,0 0,25 1x měsíčně <0,03 0,26 0,077 0 0 0,077 0,008 Mn mg/l 1,0 2,0 0,25 1x měsíčně <0,02 0,17 0,020 0 0 0,020 0,002 RL mg/l 1x měsíčně 500 580 540 540 57 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 14,3 kg Fe = 0,008 t Ra = 6,0 MBq Mn = 0,002 t NL = 0 t RL = 57 t Koncentrace 3 ze 12 vzorků ukazatele Fe, koncentrace 8 z 12 vzorků ukazatele Mn a koncentrace všech 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Strana 30, celkem 115

Tabulka č. 1 14 Výpustný profil OSL HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Dosažená skutečnost + JMK 89060/2015 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet p Počet m hodnota p m Q l/s m 3 /rok 70,0 2 050 000 nepřetržitě 40,9 64,1 52,8 52,8 1 666 504 ph 6 9 2x měsíčně 8,00 8,30 8,15 0 0 8,15 NL mg/l 40,0 50,0 82,00 2x měsíčně 5,0 17,0 7,0 0 0 7,0 11,7 + 0,38 Fe mg/l 2,0 3,0 4,10 2x měsíčně 0,25 0,84 0,62 0 0 0,62 1,03 + 0,19 Mn mg/l 1,0 2,0 1,73 2x měsíčně 0,16 0,64 0,47 0 0 0,47 0,78 + 0,01 PAU µg/l kg/rok 0,4 0,5 0,820 1x čtvrtletně <0,005 0,011 0,0048 0 0 0,0048 0,008 RL mg/l 1x čtvrtletně 4600 4800 4675 4 675 7 791 + 34 2 SO 4 mg/l 1x čtvrtletně 2290 2800 2465 2 465 4 108 + 17 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 12,08 t Fe = 1,22 t PAU = 0,008 kg Mn = 0,79 t 2 SO 4 = 4 125 t RL = 7 825 t Koncentrace 2 ze 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Ve sloupci Bilanční hodnota jsou uvedeny dvě hodnoty první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod viz tabulka č. 1 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 14. Ukazatel PAU není stanovován v surových důlních vodách, proto je bilanční hodnota počítána z celkového množství vyteklých důlních vod (1 673 534 m 3 ). Strana 31, celkem 115