Zkrácené přípravné řízení

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zkrácené přípravné řízení Jiří Šupa 2008/2009 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zkrácené přípravné řízení zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Jiří Šupa

Obsah 1. Úvod.3 2. Obecně o přípravném řízení (účel, funkce)..5 2.1 Zkrácené přípravné řízení jako zvláštní forma přípravného řízení...6 3. Jednotlivá ustanovení zkráceného přípravného řízení v trestním řádu..10 3.1 Podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení.10 3.2 Práva podezřelého ve zkráceném přípravném řízení 11 3.3 Rozhodnutí a opatření ve zkráceném přípravném řízení.16 3.4 Návrh na potrestání..19 3.5 Zadržená osoba ve zkráceném přípravném řízení..20 3.6 Ukončení zkráceného přípravného řízení 21 4. Odklon ve zkráceném přípravném řízení - podmíněné odložení podání návrhu na potrestání..23 4.1 Podmínky a postup..24 4.2 Osvědčení ve zkušební době 27 5. Realizace institutu zkráceného přípravného řízení v praxi 29 5.1 Aplikace zkráceného přípravného řízení na teritoriu územního odboru Hodonín.31 6. Existence institutu zkráceného přípravného řízení ve věcném záměru nového trestního řádu.34 7. Závěr..36 8. Seznam použité literatury..38 9. Resumé..39 2

1. Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral zkrácené přípravné řízení, kdy se jedná o institut, který byl do zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, dále jen trestní řád, začleněn poměrně v nedávné době, postupně se na základě zkušeností orgánů činných v trestním řízení vyvíjí a je také importován do věcného záměru zcela nového trestního řádu. Jelikož pracuji jako policista na Obvodním oddělení Policie ČR v Hodoníně, kdy v téměř celém roce 2008 jsem byl vyslán na studijní pobyt na Službu kriminální policie a vyšetřování v Hodoníně, kde jsem plnil úkoly na úseku vyšetřování, získal jsem za dobu svého působení u těchto složek přehled jak o procesu zkráceného přípravného řízení, tak o procesu klasického standardního vyšetřování. Na základě těchto zkušeností mohu posoudit výhody zkráceného přípravného řízení, které se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu, jejichž horní hranice trestní sazby nepřesahuje tři léta trestu odnětí svobody. Jedná se tedy o trestné činy méně závažné, skutkově jednoduché, kdy pachatel byl přistižen při činu nebo bezprostředně po něm nebo lze očekávat, že bude ve lhůtě do dvou týdnů postaven před soud. V úvodu této práce jsem si vytýčil úkol charakterizovat obecně pojem přípravného řízení, jakožto prvního, předsoudního stadia trestního řízení, definovat tento pojem, včetně osvětlení účelu funkce a v neposlední řadě vymezení forem tohoto úseku řízení. Dále bych se věnoval samotnému institutu zkráceného přípravného řízení, její samotné charakteristice, nastínění odlišností od standardního vyšetřování, včetně výkladu historie této zvláštní formy trestního řízení. Třetí, stěžejní část této práce, je věnována rozboru jednotlivých ustanovení trestního řádu týkajících se zkráceného přípravného řízení. Jsou zde osvětleny podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení, práva podezřelého v jeho rámci, rozhodnutí a opatření v něm činěná, návrh na potrestání, zadržení osoby ve zkráceném přípravném řízení a způsob jeho ukončení. Čtvrtou a pro svou důležitost a obsáhlou problematiku samostatnou část věnuji odklonu v rámci zkráceného přípravného řízení. V úvodu se budu snažit osvětlit pojem, smysl a záměr této možnosti vyřízení věci v trestním řízení, v dalších dvou podkapitolách budou 3

zmíněny podmínky a postup při realizaci tohoto odklonu v rámci zkráceného přípravného řízení a osvědčení se osoby ve zkušební době. V další části se budu věnovat realizaci institutu zkráceného přípravného řízení v praxi v celé ČR za období existence tohoto institutu u nás, analýzy a uvedení statistických údajů získaných výzkumem a taky aplikaci zkráceného přípravného řízení v Územním odboru Policie České republiky Hodonín na základě informací získaných ze statických výkazů průběhu trestního řízení u Policie ČR za rok 2008. Předposlední část své práce bych věnoval věcnému záměru nového trestního řádu a s ním související existencí zkráceného přípravného řízení de lege ferenda. Závěr své práce zaměřím na výsledné shrnutí celé problematiky, konstatování přínosů zavedením tohoto institutu do našeho právního prostředí a to mimo jiné i na základě vlastních postřehů získaných jednak při zpracování nasbíraných údajů a informací a jednak z vlastní policejní praxe. 4

2. Obecně o přípravném řízení (účel, funkce) K vymezení pojmu přípravného řízení se dá všeobecně říci, že se tak označuje předsoudní stadium trestního řízení, které upravuje trestní řád a jež zahrnuje jednak postup před zahájením trestního stíhání (prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin), jednak vyšetřování. Přípravným řízením se podle novelou č. 265/2001 Sb. změněného vymezení v 12 odst. 10 trestního řádu rozumí úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrňující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a vyšetřování. 1 Základním smyslem přípravného řízení je opatřit podklad pro rozhodnutí, zda má být podána obžaloba a věcí se tedy má zabývat soud, či zda má být od dalšího trestního stíhání upuštěno. 2 Účelem přípravného řízení je zjistit trestné činy a odhalit jejich pachatele, zajistit provedení neodkladných, neopakovatelných a dalších úkonů, vyhledání nezbytných důkazů, popř. jejich provedení, jež jsou vždy nezbytné pro rozhodnutí státního zástupce o tom, zda ve věci podá obžalobu, nebo bude učiněno jiné rozhodnutí ve věci, opatřit podklady potřebné pro projednání věci v líčení před soudem. Původně jednotná struktura tohoto předsoudního stadia trestního řízení je v současné právní úpravě rozčleněna v závislosti na společenskou nebezpečnost předmětného deliktu na tři formy: a) standardní přípravné řízení koná se u všech trestných činů, nejde-li o dále uvedené případy pod písm. b) a c), b) rozšířené přípravné řízení se vede u trestných činů, o nichž řízení v prvním stupni koná krajský soud, kdy zde se jedná o trestné činy, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně 5 let nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest, a dále o činech, vyjmenovaných v 17 písm. a) až c) trestního řádu, 1 Novotný F., Růžička M. a kolektiv. Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 874 2 Jelínek J. a kolektiv. Trestní právo procesní. 5. vydání. Praha: Nakladatelství Eurolex Bohemia, 2005, s. 437 5

c) zkrácené přípravné řízení je vedeno o nejméně závažných trestných činech a jeho cílem je v co nejkratší době vyhledat možné důkazy obviněného tak co nejdříve postavit před soud (viz následující kapitola). Přípravné řízení plní zjišťovací, zajišťovací a filtrační funkci. Zjišťovací funkce spočívá v tom, že se v jeho rámci zjišťují podklady potřebné pro projednání věci v řízení před soudem. Zajišťovací funkce spočívá v shromáždění důkazů v procesní podobě, čímž je předcházeno znehodnocení důkazů, u kterých hrozí jejich znehodnocení nebo poškození a které by z tohoto důvodu již nebylo možno provést v hlavním líčení. Filtrační funkce zajišťuje, aby před soud byly postaveny jen osoby, u nichž je dáno dostatečně odůvodněné podezření, že spáchaly žalovaný trestný čin, čímž jsou zároveň chráněny nevinné osoby, popř. osoby, u nichž podezření ze spáchání trestného činu dostatečně odůvodněno není (zásada presumpce neviny), před difamujícími účinky soudního řízení, neboť hlavní líčení i veřejné zasedání se na rozdíl od v podstatě utajeného (neveřejného) přípravného řízení koná zásadně veřejně. 3 2.1 Zkrácené přípravné řízení jako zvláštní forma přípravného řízení Zkrácené přípravné řízení představuje typ přípravného řízení, jehož podstatou je rychlé a neformální objasnění skutku, ve kterém je spatřován trestný čin, zjištění osoby důvodně podezřelé z jeho spáchání a vyhledání (nikoli provedení) důkazů. Zkrácené přípravné řízení by mělo být konáno pouze za podmínek, že lze důvodně očekávat, že toto řízení bude ve velmi krátké (několikadenní) lhůtě ukončeno a podezřelý bude postaven před soud. Vytvoření dvou typů přípravného řízení z dosud jednotně pojímané předsoudní fáze trestního řízení patří mezi nejvýznamnější změny, které do trestního řádu přinesla novela č. 265/2001 Sb., a to v závislosti na typové nebezpečnosti spáchaného trestného činu. Kromě dosud známého vyšetřování lze nadále o určitých typech deliktu konat zkrácené přípravné řízení. Aby však změna v této oblasti měla na konkrétní trestní řízení skutečně účinný dopad, není vyčerpána s koncem přípravného řízení, ale pokračuje i ve fázi před soudem, kde na zkrácené přípravné řízení navazuje zjednodušené řízení před samosoudcem. Zákonem 3 Novotný F., Růžička M. a kolektiv. Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 874 6

stanovená návaznost obou řízení a způsob, jakým se doplňují ve snaze dosáhnout cílů vytyčených v souvislosti s touto částí velké novely (cílem zkráceného přípravného řízení je v odůvodněných případech co nejefektivněji a nejrychleji postavit obviněného před soud a dosáhnout tak ve věci spravedlivého rozhodnutí v co nejkratší lhůtě), umožňují pohlížet na zkrácené přípravné řízení a navazující zjednodušené řízení jako na určitý celek. Jedná se tedy o samostatný druh trestního řízení od jeho zahájení až po pravomocné rozhodnutí ve věci, resp. po vydání rozhodnutí příslušného orgánu prvního stupně ve věci. Za hlavní cíl velké novely lze zjednodušeně řečeno pokládat dosažení toho, aby od doby spáchání trestného činu do doby reakce státu uplynulo co nejméně času, a aby tato reakce byla rychlá, promyšlená a účinná. 4 Jak už zde bylo předestřeno, zkrácené přípravné řízení nepředstavuje zvláštní formu vyšetřování ( 161 odst. 1 trestního řádu), a to vzhledem k tomu, že se koná proti podezřelému (osobě podezřelé ze spáchání trestného činu); trestní stíhání se zahajuje až tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu. Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, ve kterých jde o tzv. bagatelní kriminalitu. Je nepřípustné, aby bylo konáno ve věcech trestných činů závažnějších, nebo i méně závažných, které nejsou charakterizovány jednoduchostí skutkového děje, použitím standardních důkazních prostředků zpravidla bez nutnosti znaleckých posudků a odborných vyjádření a nízkým stupněm formalizace. Na druhé straně by zkrácené přípravné řízení mělo být maximálně využíváno v těch věcech, kde to přichází v úvahu a kde jsou splněny podmínky uvedené v 179a odst. 1 trestního řádu. Vyřízení věci ve zkráceném přípravném řízení představuje možnost, jak velmi účinně postihovat méně závažnou trestnou činnost, věci vyznačující se zpravidla tím, že podezřelý si je vědom svého protiprávního jednání, projevuje účinnou snahu po nápravě nebo souhlasí s tím, že mu bude za toto jednání uložen i odpovídající trest, a je také ochoten v mezích daných trestním řádem, právem této osoby na obhajobu a účelem trestního řízení s orgány činnými v trestním řízení spolupracovat v zájmu toho, aby věc byla s největším urychlením ukončena. Institut zkráceného přípravného řízení poskytuje možnost, aby tím, že budou urychleně, byť při respektování základních práv a svobod osoby, proti které se řízení vede, i dalších osob, skončeny věci méně závažné trestné činnosti, bylo možno zaměřit 4 Baxa J. Reforma trestního řízení geneze jejího vzniku a její cíle. Bulletin advokacie, 2001, č. 11-12, s. 15 7

rozhodující pozornost na trestnou činnost závažnou, na věci skutkově, důkazně a právně složité. Právní úprava trestního řízení byla v devadesátých letech tvořena se snahou umožnit účinný postup zejména vůči pachatelům závažné trestné činnosti. V oblasti bagatelní kriminality se však postupy a mechanismy dosavadního trestního řádu ukázaly být zbytečně komplikované a zatěžující orgány činné v trestním řízení. Vzhledem k rozdílné závažnosti a skutkové i právní složitosti jednotlivých trestných činů bylo standardní, jednotné přípravné řízení, jakož i řízení před soudem v některých případech zbytečně složité a zdlouhavé. Využití zvláštního, v maximální možné míře zjednodušeného řízení v trestních věcech nízké závažnosti je též obsahem Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (87) 18, přijatého Výborem dne 17. září 1987. 5 Taktéž z hlediska mé policejní praxe a na základě mých zkušeností pokládám zavedení tohoto institutu do trestního řádu více než dobrým počinem, a to z důvodů, které se zde budu snažit nastínit. Nejvýznačnější je značná úspora času, který policista, jenž zkrácené přípravné řízení zpracovává, může využít na jiné potřebné policejní aktivity. K této, tolik dnes potřebné, úspoře času dospěje mimo jiné tím, že nemusí vypracovávat obsáhlé usnesení o zahájení trestního stíhání, ale kromě toho vypracuje méně obsažné sdělení o podezření ze spáchání trestného činu, které však musí mít určité dané náležitosti. Dále zde odpadá povinnost policejního orgánu seznámit podezřelého se spisem, kdy tento úkon by byl zcela nadbytečný a to právě z toho důvodu, že se jedná většinou o řízení o bagatelních trestných činech, kde je pachatel v naprosté většině přistižen při činu a tudíž se ke své trestné činnosti taky sám přizná a proto nelze předpokládat, že by eventuelně mohl navrhovat důkazy svědčí ve prospěch jeho osoby. Ruku v ruce s úsporou času jde i o ekonomický faktor, který není zanedbatelný. Komplikovanost procesu přispívá k prodlužování a k vyšším nákladům trestního řízení. Obvykle však platí, že čím je procesní systém komplikovanější, tím méně skýtá prostoru pro svévoli, a tím nepřímo i pro nespravedlivé rozhodnutí. Zlevnění trestního procesu by tak mělo být až druhotným cílem, neboť primárně je účelem trestního řízení spravedlivé potrestání pachatele a řádný proces, jakožto nevyhnutelné podmínky existence demokratického právního státu. 6 5 Zjednodušení trestního řízení. Doporučení RE č. R (87) 18 přijaté Výborem ministrů RE 17. září 1987 s odůvodněním. IKSP, Praha 1993 6 Ježek V. Zkrácené řízení a zjednodušené řízení před soudem. Bulletin advokacie, 2001, č. 11-12, s. 79 8

V neposlední řadě je třeba též poznamenat, že v rámci zkráceného přípravného řízení a zjednodušeného řízení před samosoudcem dochází k omezení některých základních zásad trestního řízení, které jsou považovány za základ na němž trestní právo procesní spočívá. Příkladem může být institut tzv. nesporných skutečností dle 314b odst. 2 trestního řádu a 314d odst. 2 trestního řádu. (průlom do zásady vyhledávací a zásady ústnosti) či možnost čtení úředních záznamů o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů se souhlasem státního zástupce a obviněného ve zjednodušeném řízení před samosoudcem dle 314b odst. 2 trestního řádu (výjimka ze zásady ústnosti). V plné míře jsou však zachovány zejména zásady obžalovací a vyhledávací. 9

3. Jednotlivá ustanovení zkráceného přípravného řízení v trestním řádu 3.1 Podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení Trestnými činy, o nichž se koná zkrácené přípravné řízení, jsou trestné činy, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, za podmínky, že o nich přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu. Nepatří sem tedy ty trestné činy, na které sice zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, ale je u nich dána věcná příslušnost krajského soudu podle 17 trestního řádu. 7 Přistižením při činu se zde rozumí dopadení podezřelého na místě činu při jeho páchání, tedy z hlediska vývojových stadií trestného činu až do dokonání, resp. dokončení trestného činu, a to buď orgány činnými v trestním řízení, zpravidla některým policejním orgánem, anebo kýmkoli dalším (např. poškozeným), což vyplývá z obdobné formulace uvedené v 76 odst. 2 trestního řádu pro omezení osobní svobody takové přistižené osoby. Zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu je přípustné i v případech, kdy taková osoba je podezřelá ze spáchání trestného činu uvedeného v 68 odst. 2 trestního řádu. Lze je proto provést i ve zkráceném přípravném řízení, a to i tehdy, jestliže není dána žádná z okolností uvedených v 68 odst. 3 trestního řádu. Přistižením při činu bude tedy např. přistižení při krádeži v samoobsluze nebo v supermarketu, přistižení pachatele vloupání do chaty při odcizování věcí v chatě, přistižení při rozbíjení výlohy obchodu nebo při ničení automobilů při demonstracích anebo přistižení při rvačce v restauraci či ubližování na zdraví poškozenému v parku atd. Přistižením bezprostředně po spáchání činu znamená zastižení nebo dostižení takové osoby zpravidla po jeho pronásledování z místa činu, ať už na základě vizuálního kontaktu, či za pomoci stopování pachatele, např. s využitím psa či technických prostředků videozáznamu provedeného kamerou umístěnou na místě činu apod., anebo když byla přistižena za okolností ukazujících na její účast při činu. V obou těchto případech bude posouzení předpokladů pro konání zkráceného přípravného řízení jednodušší i proto, že jde o očividné skutečnosti, známé již na samotném počátku řízení. Závěr je zde vyvozován ze zjevných, daných a objektivně 7 Jedná se např. o trestný čin Ohrožení utajované skutečnosti podle 106 odst. 1 zákona č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, dále jen trestní zákon. 10

prokazatelných skutečností. V obou těchto případech je také známa určitá osoba podezřelá ze spáchání trestného činu, proti které by bylo možno zahájit trestní stíhání. 8 Nebyl li podezřelý přistižen při činu nebo bezprostředně poté, musí být pro konání zkráceného přípravného řízení v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání zjištěny skutečnosti, které jinak odůvodňují zahájení trestního stíhání, a současně lze očekávat, že podezřelého bude možno ve lhůtě uvedené v 179 b odst. 4 trestního řádu postavit před soud. Tato podmínka vyžaduje, aby již na samém počátku prověřování v poměrně jednoduché věci nevyžadující využívání zvláštních metod charakteristických pro postup vyšetřování, byly shledány v důsledku dostatečných skutkových zjištění důvody: - pro postup podle 160 odst. 1 trestního řádu spočívající v zahájení trestního stíhání, které se zde však neuskuteční, neboť státní zástupce podá návrh na potrestání soudu, čímž je trestní stíhání zahájeno, a - pro postavení podezřelého před soud, aby státní zástupce mohl podat návrh na potrestání ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání. Musí být tedy již na počátku prověřování dostatečně odůvodněn s ohledem na okolnosti případu předpoklad, že věc bude možno skončit ve lhůtě dvou týdnů ve smyslu 179b odst. 4 trestního řádu. Je nezbytné, aby již na počátku prověřování bylo zjevné, že věc bude možno skončit ve lhůtě dvou týdnů, jak je uvedena výše. Tuto podmínku není možno zvažovat až ve vztahu ke lhůtě prodloužené ve smyslu 179 odst. 2 písm. a) trestního řádu zde se jedná o opatření poměrně výjimečné, které dovoluje policejnímu orgánu neprodleně provést úkony zkráceného přípravného řízení směřující k objasnění věci z rozsahu vyplývajícím z charakteru zkráceného přípravného řízení a státnímu zástupci urychleně podat návrh na potrestání. 9 Použitím slov se koná naznačuje zákonodárce, že má zájem, aby při splnění uvedených podmínek se zkrácené přípravné řízení konalo, zároveň však ponechává policejnímu orgánu možnost širší úvahy, zda v takovém případě, kdy jsou zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání, je odůvodněn předpoklad, že podezřelého bude možno ve lhůtě dvou týdnů postavit před soud, kdy by měl konat 8 Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 627 9 Novotný F., Růžička M. a kolektiv Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 1022 11

zkrácené přípravné řízení, či zda tomu tak není, a proto je třeba zahájit trestní stíhání. Taková úvaha policejního orgánu je naproti tomu v podstatě vyloučena v případě, kdy podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, kdy zákonodárce předpokládá, že takové věci jsou zpravidla z hlediska jejich objasnění jednoduché, a proto by policejní orgán měl v těchto případech za podmínky, že jde o trestný čin, o němž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na který zákona stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, zásadně konat krácené přípravné řízení. Nepodaříli se mu řízení ukončit ve lhůtě dvou týdnů, je policejní orgán povinen předložit věc příslušnému státnímu zástupci, který ve věci s přihlédnutím k okolnostem případu rozhodne některým ze způsobů uvedených v 179f odst. 2 trestního řádu. Překážkou bránící konání nebo pokračování zkráceného přípravného řízení ( 179f odst. 1 trestního řádu), i když jinak jsou nebo zpočátku byly splněny jeho podmínky a předpoklady, jsou případy, kdy - je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání podezřelého, který byl zadržen, do 48 hodin od zadržení soudu spolu s návrhem na potrestání, nebo - jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech, a alespoň u jednoho z nich je třeba konat vyšetřování. Tehdy se musí konat vyšetřování i ohledně toho trestného činu, o němž by jinak mohlo proběhnout zkrácené přípravné řízení. 10 Zkrácené přípravné řízení konají zásadně policejní orgány uvedené v 12 odst. 2 trestního řádu, tedy zpravidla jiné orgány 11, než je Služba kriminální policie a vyšetřování, která však také může konat zkrácené přípravné řízení. Výjimkou je zkrácené přípravné řízení ve věcech policistů Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby, které koná státní zástupce. Pokud zkrácenému přípravnému řízení předchází prověřování, nekoná je státní zástupce, ale především útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost nebo pověřený orgán Bezpečnostní informační služby. Státní zástupce konající zkrácené přípravné řízení při jeho provádění postupuje nikoli přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího zkrácené přípravné řízení, ale přiměřeně podle 161 odst. 3,4 trestního řádu. Přiměřenost tohoto ustanovení v těchto případech znamená, že státní zástupce, koná-li zkrácené přípravné řízení, postupuje s určitými odchylkami oproti vyšetřování v uvedených věcech. Zatímco 10 Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 628 11 Např. Vnější služba Územního odboru příslušného Krajského ředitelství policie ČR. 12

odchylky při provádění vyšetřování plynou i z odlišnosti postavení státního zástupce jako procesního subjektu s vyšším stupněm samostatnosti, než je tomu u policejního orgánu, v případě zkráceného přípravného řízení vyplývají z charakteru zkráceného přípravného řízení. Přistupuje i fakt, že zde není orgán vykonávající dozor. Státní zástupce konající zkrácené přípravné řízení může dožádat u kteréhokoli policejního orgánu součinnost; tato součinnost může podle povahy věci spočívat v: - o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu zkráceného přípravného řízení - o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu zkráceného přípravného řízení - o předvedení osoby - o doručení písemnosti Dožádaný policejní orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět. 3.2 Práva podezřelého ve zkráceném přípravném řízení Úkony podle hlavy deváté jsou úkony v rámci postupu před zahájením trestního stíhání ( 158 až 159b trestního řádu), tedy všechny úkony v rámci postupu před zahájením trestního stíhání, zejména úkony uvedené v 158 odst. 3 trestního řádu, byť jde jen o výčet demonstrativní. Orgán činný v přípravném řízení trestním tedy zahajuje zkrácené řízení sepsáním záznamu o zahájení trestního řízení podle 158 odst. 3 trestního řádu, hrozí-li však nebezpečí z prodlení, policejní orgán záznam sepíše až po provedení potřebných neodkladných a neopakovatelných úkonů. Pro osobu, proti které se vede řízení, zákon ve zkráceném přípravném řízení užívá pojem podezřelý. V tomto ustanovení je pojem podezřelý použit jednak v souvislosti s odkazem na práva obviněného ( 33 odst. 1,2 trestního řádu) a dále podobně jako v ustanovení 76 odst. 6 trestního řádu v souvislosti se zadržením. Podezřelý má ve zkráceném přípravném řízení stejná práva jako obviněný ( 32 a 160 odst. 1 trestního řádu). Kromě práva vyjádřit se ke všem skutečnostem, k důkazům, práva nevypovídat, uvádět okolnosti a důkazy sloužící k obhajobě, činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky (ve zkráceném přípravném řízení budou přicházet v úvahu výlučně žádosti podle 157a odst. 1 trestního řádu), je zde i právo zvolit si obhájce a další práva uvedená v 33 odst. 1 třetí, čtvrté a páté větě trestního řádu, přičemž však vazba u 13

podezřelého je pojmově vyloučena. Podezřelý má také možnost učinit návrh podle 33 odst. 3 trestního řádu na rozhodnutí, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu. K postavení každého podezřelého se vztahuje i poslední věta 179b odst. 2 trestního řádu, která opakuje úpravu v 33 odst. 4 trestního řádu o tom je třeba podezřelého před jeho výslechem poučit a poskytnout mu plnou možnost uplatnění jeho práv, když navíc zde jde i o poučení o právu zadrženého podezřelého zvolit si obhájce s tím, že pokud si ho ve stanovené lhůtě nezvolí, bude mu ustanoven. Zdržený podezřelý má stejná práva, jaká má zadržený obviněný a zadržená osoba podezřelá ze spáchání trestného činu, koná-li se standardní přípravné řízení. Sama o sobě skutečnost, že podezřelý byl zadržen, není důvodem nutné obhajoby. 12 Koná-li se zkrácené přípravné řízení proti mladistvému nebo osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je její způsobilost k právním úkonům omezena, je třeba, aby mladistvý nebo tato osoba měla obhájce již v tomto stadiu řízení, bez zřetele na to, zda byla zadržena či nikoli. Smyslem úpravy ve větě třetí ve druhém odstavci je zajistit podezřelému (a po podání návrhu na potrestání obviněnému) obhájce po dobu provádění úkonů soudcem, v případě, že nebude propuštěn ze zadržení státním zástupcem na svobodu, ale státní zástupce jej jako zadrženou osobu předá soudu k dalšímu řízení s návrhem na potrestání. Účast obhájce ve zkráceném přípravném řízení je jinak velmi omezená. Obhájci se umožní účast při výslechu podezřelého; účast při jiných úkonech přichází v úvahu výjimečně s přihlédnutím k tomu, že se zde pořizují především úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů, které se pořizují bez účasti obhájce a jež lze za podmínek uvedených v 314d odst. 2 poslední věta trestního řádu přečíst ve zjednodušeném řízení před samosoudcem. Namísto usnesení o zahájení trestního stíhání se ve zkráceném přípravné řízení uplatňuje institut vlastní obecně úpravě účinné do konce roku 2001 pod označením sdělení obvinění sdělení podezření. Obsahové a formální náležitosti sdělení podezření odpovídají právě tomuto úkonu podle dříve platné procesní úpravy. Záznam o sdělení podezření nebo písemný záznam jeho obsahu obsahuje: a) výrok, v němž se stručně popíše skutek, který vykazuje znaky skutkové podstaty trestného činu, pro který se podezření ve zkráceném přípravném řízení sděluje, 12 Novotný F., Růžička M. a kolektiv Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 1025 14

s uvedením času a místa jeho spáchání, popřípadě jiných okolností, za nichž k jeho spáchání došlo, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, dále jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, jeho zákonné pojmenování a příslušné ustanovení trestního zákona; b) místo a den sdělení podezření nebo vyhotovení záznamu jeho obsahu a označení orgánu, který podezření sdělil nebo záznam jeho obsahu (písemné sdělení podezření) vyhotovil. Ke sdělení musí dojít nejpozději na počátku prvního výslechu (jako podezřelého). Sdělení podezření nemá charakter rozhodnutí ve formě usnesení, ale jde o opatření a proto proti němu zákon stížnost nepřipouští. Sdělení podezření může k žádosti oprávněné osoby (podezřelého) přezkoumat státní zástupce a může ho rovněž zrušit. 13 Opis záznamu (sdělení podezření) musí orgán konající zkrácené přípravné řízení doručit podezřelému, jeho obhájci pokud si ho podezřelý zvolil anebo mu byl ustanoven. Dále ho doručí nejpozději do 48 hodin i státnímu zástupci, který se nejpozději v tomto okamžiku dozví o konání zkráceného přípravného řízení. Na postup při výslechu podezřelého se přiměřeně užijí ustanovení o výslechu obviněného, tedy ustanovení 91 až 95 trestního řádu, a proto zejména musí být podezřelý řádně poučen, a to ve smyslu jako obviněný, přičemž obsah poučení je třeba přizpůsobit tomu, že se jedná o podezřelého. Lhůta pro skončení zkráceného přípravného řízení v trvání svou týdnů se vztahuje na celé zkrácené přípravné řízení. Uvedená lhůta se tedy vztahuje jak na policejní orgán, tak i státního zástupce podávajícího návrh na potrestání nebo činícího jiné rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení 179c odst. 2 trestního řádu. V této lhůtě musí být věc předložena soudu, tedy musí být podán návrh na potrestání, nebyl-li uplatněn jiný postup. Zde došlo novelou trestního řádu účinnou od 1. ledna 2009 k na první pohled málo postřehnutelné, avšak co se práce a postupu policejního orgánu týče, velmi významné změně. V dřívější úpravě se lhůta počítala od okamžiku, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k zahájení trestního stíhání, kdy v takovýchto případech začínala lhůta v drtivé většině případů dnem vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem. V současnosti, kdy lhůta začíná běžet ode dne, kdy policejní orgán sdělí podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, lze ve zkráceném přípravném řízení realizovat podstatně větší množství trestných činů. Na základě mých zkušeností se jedná například o případy, kdy 13 Novotný F., Růžička M. a kolektiv Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 1027 15

věc byla zpočátku šetřena jako přestupek a až na základě skutečností vyplynuvších dalším šetřením tohoto přestupku vyšlo najevo, že se jedná o trestný čin. Jedná se zejména o majetkové delikty, kdy i v těchto případech je splněna podmínka pro konání zkráceného přípravného řízení, a to ta, že je pachatel přistižen při činu, nebo bezprostředně poté. Jako příklad z praxe mohu uvést poškození výlohy na prodejně s oční optikou, kdy známý pachatel rukou úmyslně rozbil skleněnou výlohu této prodejny a následně byl o pár metrů dál zjištěn hlídkou policie. V tomto případě si majitel uvedené prodejny předběžně odhadl škodu poškozením výlohy na 4000,- Kč, proto byl skutek posouzen jako přestupek proti majetku podle přestupkového zákona. Po opravě výlohy, kdy tato činila částku bezmála 12.000,- Kč, byly ve věci zahájeny úkony trestního řízení, kdy začíná běžet základní dvouměsíční lhůta. V této má policejní orgán dostatek času na shromáždění potřebných materiálů a především na předvolání podezřelého a následné sdělení podezření z předmětného trestného činu už v režimu zkráceného přípravného řízení. Zvláště tato okolnost, kdy převážně u pachatelů bez trvalého bydliště (tzv. na pohybu ) je zajištění jejich přítomnosti u policejního orgánu nezřídka problémem, dopomohla k realizaci trestných činů ve zkráceném přípravném řízení ve větším počtu, neboť z důvodu nedosažitelnosti pachatelů bylo jen z tohoto důvodu nutné vést klasické vyšetřování i u skutkově jednoduchých, tzv. bagatelních trestných činů. Zda-li se změnou tohoto ustanovení navýší počet zkráceného přípravného řízení i jiných druhů deliktů, ukáže až praxe. Nutno ještě dodat, že po domluvě mezi policejními orgány na okrese Hodonín s Okresním státním zastupitelstvím v Hodoníně, lze ve zkráceném přípravném řízení zdejšími orgány činnými v trestním řízení realizovat i trestný čin zanedbání povinné výživy podle 213 tr. zákona. Nyní je však ještě brzy na konstatování, jak často se bude zkrácené přípravné řízení v tomto případě využívat. 3.3 Rozhodnutí a opatření ve zkráceném přípravném řízení Po skončení zkráceného přípravného řízení policejní orgán a) odloží věc z důvodu uvedeného v 159a odst. 1 až 4 trestního řádu, b) předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný čin je spatřován ve skutku, pro který je sděleno podezření, a jaké důkazy, jež lze provést před soudem, podezření odůvodňují. 16

Policejní orgán nemůže rozhodnout o odevzdání věci podle 159a odst. 1 písm. a) nebo b) trestního řádu, neboť tato možnost zde výslovně uvedena není. Přicházelo-li by v úvahu odevzdání věci, musel by to policejní orgán navrhnout státnímu zástupci, který by pak v případě, že by se s tím ztotožnil, podle odstavce 2 písm. b) věc odevzdal příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo ji podle odstavce 2 písm. d) odevzdal jinému orgánu ke kázeňskému projednání. Také zde policejní orgán rozhoduje o odložení věci usnesením, proti kterému je přípustná stížnost. Policejní orgán při skončení zkráceného přípravného řízení neupozorňuje obviněného a jeho obhájce na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění řízení obdobně 166 odst. 1 trestního řádu, ale jen vypracuje zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení, v níž uvede: a) osobní údaje podezřelého, případně též s údaji o zadržení, b) popis skutku c) právní kvalifikaci d) seznam důkazů, resp. důkazních prostředků, e) případně návrh na podání návrhu na potrestání, resp. uplatnění podmíněného zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání, návrhy na uplatnění alternativních druhů trestů, na ochranná opatření, apod. Ke zprávě policejní orgán připojí všechny písemnosti a věci shromážděné v průběhu zkráceného přípravného řízení obsažené ve spise o zkráceném přípravném řízení nebo připojené jako přílohy spisu. Státní zástupce, kterému byl doručen návrh, jímž se míní zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení, která bude obsahovat i návrh policejního orgánu na určitý postup státního zástupce, zpravidla na vydání návrhu na potrestání, vydá některé z rozhodnutí nebo opatření uvedených v písm. a) až i). Obdobně bude postupovat i státní zástupce, který konal zkrácené přípravné řízení z povahy věci však nemůže postupovat podle písm. i). Návrh na potrestání ve zkráceném přípravném řízení a na něj navazujícím zjednodušeném řízení před soudem nahrazuje obžalobu, kdy zde plně platí zásada obžalovací. 14 Výsledky zkráceného přípravného řízení musí odůvodňovat postavení podezřelého před soud ve lhůtě dvou týdnů uvedené v 179b odst. 4 trestního řádu, popř. výjimečně prodloužené podle 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu o deset dní. 14 Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 1395 17

K odložení věci státní zástupce přistoupí, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, přičemž však nesmí jít ani o podezření z přestupku, ani z disciplinárního poklesku, který by vyžadoval kázeňské nebo kárné projednání. Mezi případy, kdy nejde o podezření z trestného činu, patří jak případ, kdy stíhaný skutek nelze právně kvalifikovat jako trestný čin, tak i případ, kdy je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se zkrácené přípravné řízení vede. Státní zástupce zde rozhoduje usnesením. Rozhodnutí věci je zde konečným vyřízením věci státním zástupcem. Odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku se činí opatřením. Odevzdání věci podle tohoto ustanovení je obligatorní. Předpokládá se zde, že tu dosud nezanikla odpovědnost za přestupek ve smyslu 20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť jinak by bylo nutno věc odložit podle písm. b). Státní zástupce opatřením vrátí věc policejnímu orgánu k doplnění jen v případě, když je třeba v rámci zkráceného přípravného řízení provést další úkon. Nepřichází v úvahu tedy vrácení věci policejnímu orgánu např. proto, že stručná zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení neobsahuje všechny potřebné náležitosti. Ustanovení podle odstavce 3 upravuje postup státního zástupce pro případ, kdy po předložení zprávy o výsledku zkráceného přípravného řízení policejním orgánem nemůže učinit žádné rozhodnutí ani opatření podle 179c odst. 2 trestního řádu, protože - skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, měl být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než ho posoudil policejní orgán, a - vzhledem k takovému odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat. Jde tedy v podstatě o případy, kdy nemělo být zkrácené přípravné řízení vůbec konáno, neboť sice šlo o trestný čin, ale vzhledem k výsledkům prověřování a konaného kráceného řízení se nejedná o některých z trestných činů, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta. V takovém případě státní zástupce předá věc policejnímu orgánu, který standardně koná vyšetřování, k zahájení trestního stíhání opatřením. V něm zejména poukáže na to, že skutek má být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého ho posuzoval policejní orgán a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat. 18

Ustanovení odstavce 4 se ukládá orgánu, obdobně jako v případech uvedených v 159a odst. 5 trestního řádu, který takové rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 učinil, vyrozumět poškozeného, pokud je znám, a oznamovatele, pokud o to požádal. 3.4 Návrh na potrestání Podáním návrhu na potrestání státního zástupce končí zkrácené přípravné řízení, nebylli uplatněn jiný postup. Návrh na potrestání má zcela shodné náležitosti jako obžaloby, s výjimkou odůvodnění. 15 V návrhové části státní zástupce uvede jména svědků, na jejichž osobním výslechu v řízení před soudem bude výjimečně trvat a dále může označit skutečnosti, které považuje z nesporné. 16 V případě, že státní zástupce podává návrh na potrestání ohledně některého z trestných činů uvedených v 163 odst. 1 trestního řádu, předloží souhlas poškozeného s trestním stíháním soudu spolu s návrhem na potrestání, neboť se jeho doručením soudu zahajuje trestní stíhání. K návrhu na potrestání připojí státní zástupce spis vedený ve zkráceném přípravném řízení, který obsahuje všechny písemnosti, a další přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí samosoudce ve zjednodušeném řízení. Pokud jde o přílohy, pak podle dosavadní praxe se jedná především o doličné věci, kterými je třeba zpravidla podle důkazních návrhů obsažených v návrhu na potrestání provést důkaz v hlavním líčení před samosoudcem. Jsou-li na základě výsledků zkráceného přípravného řízení dány důvody k podmíněnému zastavení trestního stíhání ( 307 trestního řádu) nebo narovnání ( 309 trestního řádu), v takových případech státní zástupce zpravidla vzhledem k okolnostem případu postupuje podle 179f odst. 2 písm. b) nebo c) trestního řádu. Státní zástupce v odůvodněných případech, má-li za to, že ve zkráceném přípravném řízení byly objasněny všechny okolnosti odůvodňující postup podle citovaných ustanovení, výjimečně podat i návrh na potrestání podezřelého a současně soudu navrhnout, aby rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo schválil narovnání podle 314c odst. 1 písm. a) trestního řádu. Dochází zde k určitému střetu zájmu na co nejrychlejším projednání trestní věci ( 2 odst. 4 trestního řádu) a principu, podle něhož by měly být 15 Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 1400 16 Novotný F., Růžička M. a kolektiv Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 1027 19

vhodné věci vyřizovány odklonem (tedy podmíněným zastavením trestního stíhání nebo schválením narovnání) mimosoudním vyřízením věci. Tato kolize je však pouze zdánlivá; v odůvodněných případech se postupuje podle ustanovení 179a a násl. trestního řádu, ve vhodných případech se uplatní odklon. Konkrétní postup se zvažuje (a to již od počátku zkráceného přípravného řízení nebo přípravného řízení standardního) podle okolností konkrétní věci. 17 3.5 Zadržená osoba ve zkráceném přípravném řízení Podle 179f odst. 1 písm. a) trestního řádu nelze zkrácené přípravné řízení konat nebo v něm pokračovat, jestliže je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu a proto toto ustanovení ukládá státnímu zástupci, aby v případě, že je mu předána zadržená osoba, u které nejsou dány důvody pro její propuštění na svobodu, zpracoval urychleně návrh na potrestání a spolu s ním zadrženého podezřelého předal nejpozději do 48 hodin od jeho zadržení soudu, popř. aby rozhodl o zahájení trestního stíhání a předložil soudu návrh na rozhodnutí o vazbě. Policejní orgán podezřelou osobu po jejím zadržení umístí do zadržovací cely a to i v těch případech, koná-li zkrácené přípravné řízení podle 179a odst. 3 trestního řádu státní zástupce, neboť se zde uplatní součinnost ze strany policejního orgánu. Předání zadržené osoby policejním orgánem státnímu zástupci probíhá na základě předání protokolu o zadržení a dalších dokladů, nikoli skutečným předáním (předvedením) zadrženého podezřelého státnímu zástupci. 18 Následně stejným způsobem probíhá předání zadržené podezřelé osoby soudu spolu s návrhem na potrestání, kdy je tato osoba předávána na základě dokladů obsažených ve spise o zkráceném přípravném řízení připojenému k návrhu na potrestání. Státní zástupce, po předání zadrženého podezřelého policejním orgánem, musí přezkoumat zejména důvodnost zadržení, splnění podmínek pro zadržení bez jeho předchozího souhlasu, bylo-li provedeno za těchto podmínek a důvody vazby. Další povinností státního zástupce je předat zadrženou podezřelou osobu soudu nejpozději do 48 hodin od zadržení nebo jiného omezení osobní svobody; jinak ji musí propustit na 17 Novotný F., Růžička M. a kolektiv Trestní kodexy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Eurounion, 2002, s. 1033 18 Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 1403 20

svobodu. Skutečnost, že spolu s návrhem na potrestání předává soudu zadrženou podezřelou osobu, uvede státní zástupce v návrhu na potrestání. Nejedná se o návrh na vzetí osoby podezřelé do vazby. 3.6 Ukončení zkráceného přípravného řízení V 179f odst. 1 trestního řádu jsou stanoveny případy, kdy pojmově nelze konat zkrácené přípravné řízení nebo v něm pokračovat, byť by ohledně určitého trestného činu byly dány všechny podmínky. Jakmile státní zástupce zjistí, že konání zkráceného přípravného řízení je vyloučeno z důvodů uvedených pod písm. a), b), vydá pokyn policejnímu orgánu nadále zkrácené přípravné řízení nekonat a předat věc policejnímu orgánu oprávněnému konat vyšetřování. K důvodům pro konání společného řízení podle povahy věci může jít o souběh jednočinný, ale i vícečinný, dále o trestný čin pokračující trvající a hromadný, kdy alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování. 19 V 179f odst. 2 trestního řádu je upraven postup státního zástupce v případech, kdy zkrácené přípravné řízení nebylo skončeno ve lhůtě dvou týdnů. V tomto případě má státní zástupce s přihlédnutím k okolnostem případu několik možností: a) prodloužit lhůtu, v níž je třeba zkrácené přípravné řízení skončit, nejvýše však o deset dnů (takto bude postupovat zejména v případech, kdy je třeba provést jen několik málo úkonů, které je možno vykonat v krátké prodloužené lhůtě), b) nařídit policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté, c) uložit, aby věc byla předložena útvaru Policie ČR pověřenému vyšetřováním k zahájení trestního stíhání, přičemž státní zástupce tak postupuje vždy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v 179f odst. 1 trestního řádu, a to jestliže je třeba vzít obviněného do vazby nebo je nutno konat společné řízení s dalším trestným činem, o němž se koná vyšetřování. Prodloužit lhůtu lze maximálně o deset dnů a v této prodloužené lhůtě musí být zkrácené přípravné řízení skončeno, neboť opakovaně nelze maximální lhůtu deseti dnů již prodlužovat. Nebude-li zkrácené přípravné řízení ani v této lhůtě skončeno, bude zpravidla uplatněn postup podle 179f odst. 2 písm. b) nebo c) trestního řádu. Tímto 19 Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 1406 21

způsobem státní zástupce postupuje podle svých poznatků o úrovni práce policejního orgánu, který dosud konal zkrácené přípravné řízení a podle povahy věci, o kterou jde (hodnotí se zejména složitost věci, její závažnost). To znamená, že buď nařídí policejnímu orgánu, který dosud zkrácené přípravné řízení vedl, aby ve lhůtě, kterou mu pro to stanoví, zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté trestního řádu, nebo mu uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v 161 odst. 2 trestního řádu k zahájení trestního stíhání. 22

4. Odklon ve zkráceném přípravném řízení - podmíněné odložení podání návrhu na potrestání Odklon - tímto pojmem se v podstatě rozumí vynětí trestní věci z kompetence orgánů činných v trestním řízení. Smyslem a záměrem této možnosti vyřízení věci v trestním řízení je v podstatě urovnání konfliktu mezi pachatelem a poškozeným a tím zrychlení trestního řízení a ulehčení soudům od méně závažných věcí, tedy jejich vyřízení aniž by došlo k hlavnímu líčení před soudem. V neposlední řadě jde při realizaci odklonů i o rychlejší a snadnější náhradu škody vzniklou poškozenému. V trestních věcech skončených tímto způsobem není vydáno rozhodnutí o vině a trestu, tak jako ve standardním průběhu líčení před soudem a nedochází zde ani k odsouzení obviněného. Pojem odklon není definován v žádném právním předpise. Účelem odklonu je hlavně rychlejší a efektivnější vyřízení některých trestních věcí, zejména případů skutkově a právně jednodušších, které nevyžadují z hlediska účelu trestního řízení projednání v hlavním líčení před soudem. V prvé řadě jde v případě odklonů o usmíření mezi pachatelem trestného činu a obětí, tedy poškozeným, kdy v tomto procesu jde o poskytnutí možnosti oběti zbavit se své nejistoty, strachu a rozčarování (proč zrovna mě ) nad spáchaným činem, ale i o dosažení materiální náhrady škody. Obviněnému je zde na druhé straně nabízena možnost vyřízení věci podstatně mírnějším a méně zatěžujícím způsobem, než klasickým soudním jednáním. To znamená, že pachateli trestného činu je poskytnuta šance, obrazně řečeno, uniknout trestu. Na druhé straně je ale od něj požadováno, aby byl zodpovědný za své protiprávní jednání a aktivně se podílel na jeho vyřešení. Vzhledem k tomu, že je pachatel konfrontován s následky svého činu jak psychickými, tak fyzickými a materiálními a aktivně se musí podílet na jejich odstranění, předpokládá se dříve, než kdyby byl klasicky potrestán, jeho změna postoje k činu. Co je tedy hlavním účelem odklonů? Je to posílení práv poškozeného, kterému je tímto způsobem dříve a bez dlouhých soudních tahanic nahrazena škoda. Na druhé straně je zde předpoklad aktivního zapojení pachatele do řešení problémů, které poškozenému vznikly. Tímto aktivním zapojením pachatele je sledováno zabránění vzniku recidivy a tím i vyšší ochrana společnosti v důsledku zabráněním vzniku vyšších škod. 23

4.1 Podmínky a postup Pokračováním v již zavedeném trendu tzv. odklonů od standardního řízení je zavedení institutu podmíněného odložení návrhu na potrestání novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 283/2004 Sb. Tato novela rozšířila s účinností od 1. 7. 2004 škálu možných rozhodnutí státního zástupce o možnost věc odložit, rozhodl-li zároveň o schválení narovnání, přičemž ustanovení 309 a násl. trestního řádu se použije obdobně, a o možnost věc podmíněně odložit podle 179g a 179h trestního řádu. Jedná se o formu varování, jehož se podezřelému dostává, předtím než jeho případ bude předán soudu k dalšímu trestnímu stíhání, pokud by se nepoučil, nevyhověl uloženým podmínkám, případně se opětovně dopustil protiprávního jednání. Dalším důvodem přijetí této úpravy bylo dále přispět k rychlejšímu vyřizování trestních věcí bez konání dalšího přípravného řízení, nebo dokonce řízení před soudem v případech skutkově i právně jednoduchých, spáchaných zejména dosud nenarušenými osobami. V takových případech je vzhledem k okolnostem případu a osobě pachatele velmi pravděpodobné, že by případným odsuzujícím rozsudkem byl uložen podmíněný trest odnětí svobody nebo jiný trest nespojený s bezprostředním odnětím svobody, nebo by věc byla vyřízena i upuštěním od potrestání. Toto ustanovení 179g trestního řádu upravuje podmínky pro vydání rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání státním zástupcem, přičemž se blíží svým pojetím i obsahem ustanovení 307 trestního řádu o podmíněném zastavení trestního stíhání, avšak vzhledem k charakteru řízení i nižší obecné (typové) společenské nebezpečnosti trestných činů, o nichž je toto řízení vedeno, lze připustit některé zmírňující odchylky. 20 Z tohoto důvodu se zkracuje délka horní hranice zkušební doby na jeden rok. Délka spodní hranice (šest měsíců) se ponechává, neboť kratší zkušební doba by byla ryze formální. Jestliže se podezřelý ve zkušební době neosvědčí, státní zástupce nařídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté. Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání je rozhodnutím sui genesis pro svou jistou dočasnost, neboť trestní stíhání v případě takového rozhodnutí není vůbec zahájeno. Protože nejde o rozhodnutí o vině, nýbrž o tzv. mezitímním rozhodnutí, není ani v rozporu 20 Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 1409 24