STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD 3554 č. archivní pomůcky 8890 Velitelství četnického oddělení Hradec Králové 1929-1945 inventář Mgr. Jana Černínová Zámrsk 2013
O b s a h Úvod 3 I. Vývoj původce archivního souboru 4 II. Vývoj a dějiny archivního souboru 7 III. Archivní charakteristika archivního souboru 8 IV. Stručný rozbor archivního souboru 8 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky 11 Seznam použité literatury a zkratek 11 Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace 13 Inventární seznam 14 I. KNIHY 15 II. SPISOVÝ MATERIÁL 15 Tiráž 17
Ú v o d
I. Vývoj původce archivního souboru Počátky četnictva, někdy také označované termínem dle francouzského a pruského vzoru Gendarmerie (tedy "ozbrojený lid"), na našem území jsou zasazeny do období Rakouské monarchie. Po Napoleonských válkách a Vídeňském kongresu v letech 1814-1815 připadla Rakousku severní část bývalého Italského království včetně Četnického pluku v Lombardii, který později posloužil jako vzor pro vybudování četnictva na celém území monarchie. Lombardské četnictvo bylo vojenským celkem, který se nerozpouštěl ani v době míru a sloužil k vykonávání bezpečnostních funkcí. Z organizačního hlediska byl pluk členěn na 5 eskadron, eskadrona se dělila na 2 křídla, ta na 2 čety, které se skládaly z několika sekcí o 2-3 brigádách o síle 4-5 mužů. Po revolučním roce 1848 a po poražení maďarské revoluce v roce 1849 byl učiněn první krok k rozvoji četnického aparátu. Tím bylo zřízení dalšího četnického pluku v Uhrách. Další krok, pro rozšíření na celé území monarchie, připravil Alexandr Bach, který sestavil zákon o založení četnictva, který vyšel v lednu 1850, jež podepsal František Josef I. Četnictvo bylo ustanoveno jako elitní vojensky organizovaný sbor podléhající ministerstvu války a určený k udržování veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku. V čele četnictva stál generální inspektor četnictva, jako prvním jím byl baron Kempen von Fichtenstamm. Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867, po němž se z Rakouského císařství stalo Rakousko-Uhersko, došlo k reorganizaci četnictva. Byly zrušeny četnické pluky a místo nich byla zřízena Zemská četnická velitelství (ZČV) a pod ním postupně velitelství oddělení, okresní velitelství a velitelství četnických stanic. Po první světové válce a rozpadu rakouského mocnářství v roce 1918 došlo k ustanovení samostatného Československa. Organizace československého četnictva vycházela z rakouského systému, jehož činnost byla zavedena již zmíněným zákonem z ledna 1850. Československé četnictvo nabylo své definitivní podoby po vydání zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb., v němž bylo četnictvo charakterizováno jako vojensky organizovaný strážní sbor k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti na celém tehdejším území Československé republiky a také jako orgán politické státní správy. Struktura četnictva byla přizpůsobena teritoriální organizaci republiky. Na vrcholu hierarchie stálo Ministerstvo vnitra, odbor pro četnictvo ČSR, kterému všechny složky podléhaly. Pod ním byl nejvýše postaveným generální velitel četnictva (GVČ) a nejvyšší, již jen teritoriální kompetence, měla zemská četnická velitelství (ZČV), která se dále dělila na velitelství četnických oddělení (VČO), jenž zahrnovala území dvou i více politických okresů. Pod oddělení spadala - 4 -
okresní četnická velitelství (OČV), jež v rámci své působnosti spravovala několik četnických stanic (ČS) osazených dvěma až šestnácti četníky s územní kompetencí zahrnující 4-5 katastrů obcí, z nichž jedna stanice byla umístěna v místě sídla okresního hejtmanství a plnila funkci OČV. VČO působilo v rozsahu dvou a více okresů (bývalých žup), jeho územní obvody však podléhaly změnám. V případě VČO Hradec Králové to vypadalo následovně: - v roce 1922 mu podléhaly OČV Hradec Králové, OČV Dvůr Králové nad Labem, OČV Nový Bydžov, - k roku 1924 mu byly celkem podřízeny 3 OČV, 43 ČS o souhrnném obsazení 160 četníků, - v roce 1935 mu podléhaly OČV Hradec Králové, OČV Dvůr Králové nad Labem, OČV Pardubice, - v roce 1939 a 1940 mu byly podřízeny OČV Hradec Králové, OČV Dvůr Králové nad Labem, OČV Nový Bydžov, OČV Pardubice, celkem 57 ČS, četnická pátrací stanice (ČPS) Hradec Králové, četnický pohotovostní oddíl (ČPO) Hradec Králové, četnická silniční kontrolní stanice (ČSKS) Hradec Králové, - a v letech 1943-1944 mu byly podřízeny OČV Hradce Králové, OČV Dvůr Králové nad Labem, OČV Náchod, OČV Rychnov nad Kněžnou. Do roku 1924 byla oddělení číslována, Hradci Králové náleželo číslo 19. To bylo později zrušeno a zůstal pouze místní název určující sídlo VČO. V čele oddělení stál četnický důstojník, nebyl-li žádný určen, plnil jeho funkce okresní četnický velitel, jehož sídlo se nacházelo ve stejném městě jako oddělení. Povinnostmi velitelů s ohledem k nadřízeným nebo sobě rovným složkám bylo především udržování kontaktu se ZČV, politickými a soudními úřady. Povinnostmi velitelů s ohledem na podřízené složky bylo: kontrola četnických stanic, udržování kázně, další vojenské vzdělávání a vojenský dohled nad četníky ve svém regionu, zajištění praktického cvičení v bezpečnostní službě. Dále také dohled nad výstrojí, výzbrojí, stravováním a ubytováním četníků, vedením kanceláře, evidencí peněz a materiálu. K jeho povinnostem patřilo hledání vhodných příkladů k sestavení Poučných rozkazů, jejichž koncepci museli předkládat prvně ZČV v Praze ke schválení. Písemná agenda měla být omezena na nezbytně nutnou míru. Neměly vznikat neúčelné dokumenty a jejich stylizace měla být především výstižná a stručná. K této organizační struktuře přibyly výnosem ministerstva vnitra ze dne 22. listopadu 1927 s účinností ke dni 1. ledna 1928 četnické pátrací stanice v rámci Čech, Moravy, Slezska, - 5 -
Slovenska a Podkarpatské Rusi. Z počátku vznikaly u některých okresních četnických velitelství, především v sídlech krajských soudů. Výkon pátrací služby byl řízen Ústředním četnickým pátracím oddělením (ÚČPO) v Praze vytvořeným u ZČV v Praze, jenž byl i ústředním orgánem pro četnické pohraniční kontrolní stanice (ČPKS), četnické letecké hlídky (ČLH) a ČSKS. Mezi hlavní úkoly vykonávané pátracími stanicemi patřilo spolupátrání při vyšetřování trestných činů, sledování zločinnosti a vedení evidence zločinnosti, evidence cikánů a potulných tlup, motorizované objížďky a podobně. K zefektivnění jejich činnosti používaly různé prostředky, např. motorizované kolo a od roku 1931 služební automobil, fotografický přístroj, soupravu daktyloskopických potřeb, služebního psa. Četnictvo bylo uniformovaný ozbrojený sbor, který měl hájit zájmy občanů, uchovávat pokoj, řád, bezpečnost, veřejný pořádek a bojovat proti kriminalitě s působností mimo obvody měst. Na rozdíl od policie, která byla z části uniformovaná a ozbrojená, jejíž funkce byla především preventivního a represivního charakteru, chránící zájmy státu, jeho právní status a vnitřní bezpečnost. Celkově byla služba v četnickém sboru vnímána jako prestižní záležitost, proto byla při výběru nováčků do četnických řad stanovena přísná kriteria. Byl kladen důraz i na celkové vystupování a chování. Pracovní náplň a vystupování četníků byl po dobu služby a v jistých případech i mimo ni podřízen předem daným povinnostem a zákazům. Na druhou stranu byla stanovena i práva a systém požitků, tedy odměn, za konanou četnickou službu dle náročnosti výkonu práce. Pro jednoznačnou identifikaci byli četníci vybaveni jednotnou výstrojí a výzbrojí. Odlišný stejnokroj oblékali od roku 1935 ČLH. Být příslušníkem četnictva mělo také svoje omezení. V první řadě tím byl zákaz působení v politických stranách a roku 1927 byli zbaveni volebního práva stejně jako ostatní příslušníci ozbrojených sil. Později měli zakázán i vstup do sportovních a zájmových organizací. Sňatek mohl být povolen až po dosažení třiceti let věku a po odsloužení čtyř let. Mohl jim být ale i zamítnut, v případě, že by poškozoval nebo ohrožoval dobré jméno četnictva. V období nacistické okupace nedošlo v organizaci četnictva k zásadním změnám, i když rozsah jejich pravomocí oslaboval. Za Protektorátu Čechy a Morava se situovalo spíše do pozice pořádkové služby, která měla kompetence pouze k protektorátním příslušníkům. Stejně jako německé četnictvo bylo české četnictvo určeno pro práci v terénu a jednotně bylo organizováno podle výnosu říšského vůdce SS z 1. června 1936, který odstraňoval odchylky v rámci jednotlivých zemí daný pruským zákonem o policejní správě z roku 1931. Protektorátní četnictvo - 6 -
tedy bez větších změn v organizační struktuře fungovalo až do konce okupace a druhé světové války v květnu 1945. Ještě před osvobozením, v dubnu 1945, komunisté při projednávání budoucího uspořádání bezpečnostních složek prosadili zrušení četnictva i celého tehdejšího policejního aparátu. Tento dlouhotrvající systém byl následně nahrazen vytvořením jednotné organizace - Sboru národní bezpečnosti (SNB), který se stal jediným uniformovaným i neuniformovaným sborem operujícím v rámci tehdejší republiky. Výnosem ministerstva vnitra z 30. června 1945 byly zrušeny všechny sbory četnictva, uniformované státní policie a obecní policie a byly nahrazeny jednotně organizovaným SNB. Ten měl ve své působnosti činnosti obvykle vykonávané policií, v tomto případě Veřejnou bezpečností (VB) a také byl zaměřen na boj s vnitřním i vnějším nepřítelem vykonávaný prostřednictvím Státní bezpečnosti (StB). V roce 1990 byla tato organizace transformována do Policie, která fungovala i po roce 1993, kdy došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku a tedy i k rozdělení Policie na českou a slovenskou část. Policie České republiky je dodnes aktivní složkou státu, jejímž heslem je "pomáhat a chránit". II. Vývoj a dějiny archivního souboru Archiválie fondu Velitelství četnického oddělení Hradec Králové byly zprvu umístěny v archivním oddělení krajské správy Ministerstva vnitra v Hradci Králové se sídlem v Pardubicích. Po jeho zrušení byly na příkaz tehdejšího náčelníka oddělení převezeny do archivu při Federálním ministerstvu vnitra ve Spišském Podhradí, včetně větší části dalšího archivního materiálu vzniklého z činnosti policejních a bezpečnostních složek. Po vzájemném jednání se Státním oblastním archivem (SOA) v Zámrsku v roce 1979 byly písemnosti těchto fondů vzniklé do roku 1945 navráceny do východních Čech. Následně v roce 1990 bylo jednáno o navrácení zbytku písemností tj. do roku 1948, kdy byly bezpečnostní složky přetransformovány do nově vytvořeného SNB. Archiválie vzniklé činností policejních a bepečnostních složek, tematicky označované "Policie a četnictvo do roku 1945" byly v roce 2000 rozdelimitovány do Státních okresních archivů (SOkA) při SOA v Zámrsku dle územních kompetencí původců, kdy v přímé péči SOA v Zámrsku zůstaly pouze archivní fondy VČO Hradec Králové, VČO Chrudim, VČO Jičín a VČO Náchod; ČPS Hradec Králové, Velitelství protektorátní uniformované policie Hradec Králové; - 7 -
Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové a archivní fond Exponovaný štábní četnický důstojník Hradec Králové. Poslední změnou v celkovém obsahu archiválií fondu VČO Hradec Králové byl přírůstek z roku 2003 (číslo přírůstku 110/2003), který byl předán z Archivu MV ČR, jímž byl Protokol o pochvalách vedený v letech 1929-1940. III. Archivní charakteristika archivního souboru Archivní fond VČO Hradec Králové zaujímá 0, 22 bm. Archiválie tohoto fondu jsou obsahem tří evidenčních jednotek (1 kniha, 2 kartony), tvořený patnácti inventárními jednotkami. Veškeré písemnosti vznikaly v rozmezí let 1929-1945 a jejich jazyková úprava je česká a německá. Spisový materiál je roztříděn věcně-chronologicky. Při pořádání byl vytříděn duplicitní materiál, nepopsané papíry a nevyplněné tiskopisy v rozsahu 0,01 bm. Archiválie jsou zachovány bez zjevného poškození. Základními kategoriemi byly při pořádání spisového materiálu stanoveny - normálie, služebně-personální záležitosti a vzor stavebních úprav. Schematicky zobrazeno: I. Úřední knihy 1. Protokol o pochvalách II. Spisový materiál 1. Normálie 2. Služebně-personální záležitosti 3. Vzor stavebních úprav IV. Stručný rozbor archivního souboru Archivní materiál vzniklý z činnosti VČO v Hradci Králové je zachován nerovnoměrně z průběhu let 1929-1945. Archiválie tohoto fondu jsou zachovány ve formě knihy a spisového materiálu. Největší část zaujímají písemnosti k doložení árijského původu četníků a většího rozsahu je také skupina normálií a dokumentace ke cvičné střelbě četnictva z roku 1942. Jediným zástupcem knih v tomto fondu je úřední kniha - Protokol o pochvalách. Tento protokol registruje jména a příjmení četníků spolu s jejich hodností, příčinou a druhem - 8 -
vyznamenání (např. pochvalné uznání, veřejná pochvala, pochvalné vysvědčení, čsl. válečný kříž, čsl. revoluční medaile, finanční odměna) a kým bylo vyznamenání uděleno. Závěr knihy je opatřen jmenným rejstříkem. První skupinou písemností v kategorii normálií jsou: Zvláštní rozkazy, Poučné rozkazy a Denní rozkazy. Předmětem zvláštních rozkazů jsou především seznamy potrestaných příslušníků Uniformované protektorátní policie, druhé dva zmíněné rozkazy jsou zastoupeny pouze v rozsahu tří listů. Další skupinou jsou nařízení a pokyny k součinnosti četnictva v soudnictví. Tyto dokumenty se týkají především nařízení a změn v soudní sféře, tedy rozdílností souzení občanů s německou příslušností nebo s českou národní příslušností a jejich následné podřízení říšskému nebo českému soudu. Obsahuje také přehled trestných činů, pro něž osoby, které nejsou německými státními příslušníky, podléhají německým soudům a jiné. Třetí skupinou, která nepřímo souvisí s touto, jsou archiválie týkající se pokynů k zacházení s agenty (parašutisty), partyzány a válečnými zajatci. Posledním tematickým celkem normálií jsou ostatní nařízení a pokyny pro výkon služby z let 1943-1945, které zahrnují například písemnosti s věcným obsahem o nepřátelské protistátní činnosti četnictva, zajištění protektorátních četnických hlídek, pokyny pro označování Uniformované protektorátní policie (UPP). Obsahem je také seznam německých slov a jejich správné využití v korespondenci, pro odstranění častých jazykových chyb. V kategorii služebně-personální záležitosti jsou zahrnuty dokumenty spíše osobního rázu, kterými četníci potvrzovali svůj nežidovský původ nebo zprávy ze cvičení nebo školení četníků, které museli podstupovat pro výkon své služby. Obsáhlým souborem je v této kategorii Školní (cvičná) střelba z roku 1942. Jsou zachovány prováděcí pokyny, programy, česko-německé pojmosloví součástek četnických zbraní, přehledy zúčastněných četníků rozvržených ve skupinách, dodatečná školní střelba, sběrné archy k přechodnému ubytování, potvrzení cest, četnické cestovní průkazy, vyúčtování a stvrzenky. Další jinak zaměřené školení proběhlo v roce 1944 pro četnictvo a policii, kde byla také plánována, řekněme, bezpečnostní opatření při veřejném projevu. Spis obsahuje i nákres náměstí se zaznamenanými vstupními cestami a způsobem zaopatření těchto vjezdů. Obsáhlá dokumentace zůstala zachována pro evidenci četníků a jejich dokazování árijského, nežidovského původu. Museli podepsat prohlášení o rodovém původu, předložit svůj křestní list, dále křestní a oddací listy rodičů a prarodičů v obou linicích a byl-li četník ženat musel předložit svůj oddací list a křestní list manželky včetně křestních a oddacích listů jejích - 9 -
rodičů a prarodičů v obou liních. Nepravdivé a pozitivní údaje k židovskému původu v tomto případě mohly vést k okamžitému propuštění nebo jinému stíhání. Tyto písemnosti byly setříděny podle tehdejšího organizačního schéma četnictva, tedy podle OČV a jim podřízeným četnickým stanicím - jimiž jsou OČV Dvůr Králové nad Labem (četnické stanice: Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Dolany, Dvůr Králové nad Labem, Hořiněves, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Josefov, Smiřice, Třebihošť, Velichovky, Velký Vřešťov), OČV Hradec Králové (četnické stanice: Černilov, Dobřenice, Hradec Králové, Libčany, Nechanice, Nový Hradec Králové, Praskačka, Předměřice nad Labem, Sadová, Stěžery, Stračov, Třebechovice pod Orebem, Všestary), OČV Nový Bydžov (četnické stanice: Hlušice, Chlumec nad Cidlinou, Kolesa, Krakovany, Lužec nad Cidlinou, Nový Bydžov, Obora, Skřivany, Smidary, Vysoké Veselí, Žiželice, Žlunice), OČV Pardubice (četnické stanice: Albrechtice nad Orlicí, Bohdaneč, Býšť, Dašice v Čechách, Dolní Roveň, Doubravice, Dražkovice, Holice v Čechách, Choltice, Moravany v Čechách, Opatovice nad Labem, Pardubice, Přelouč, Rohovládova Bělá, Řečany nad Labem, Sezemice, Staré Žďánice, Svítkov). Dále jsou tyto písemnosti zachovány pro Velitelství četnického oddělení Hradec Králové, Četnický pohotovostní oddíl Hradec Králové, Četnickou pátrací stanici Hradce Králové, Četnickou silniční kontrolní stanici Hradec Králové. Poslední kategorií již méně obsáhlou jsou Plány na posílení četnické stanice. Čtyři vzorové nákresy četnické stanice, v podobě půdorysu, dvou řezů a náhledu, jsou doprovázeny písemným materiálem pojednávajícím o užitých materiálech, rozměrech a dalších doplňujících údajích. Archiválie tohoto fondu jsou tematicky bohaté, ale jen v případě dokumentace k rodovému původu četníků jsou zachovány uceleněji, jinak spíše torzovitě. Archivní fond má jistě potenciál k dalšímu badatelskému využití. Lze ho využít jako jednotlivinu nebo i jako část k celkovéhmu pojednání o Velitelstvých četnických oddělení. Své využití najde při studiu četnictva, k představě o obsahu písemné agendy, o problematice jíž se původce zaobíral a mnohé jiné. Bylo by ho možné také použít jako jeden z podkladů pro studium postavení obyvatel české národnosti v době Protektorátu Čechy a Morava nebo jako náhled na četníky jako jednotlivce. Z hlediska jazykového lze na písemnostech fondu, především na materiálech týkajících se jazykových úprav a správného užívání slov v korespondenci a také u jazykově obojetného pojmosloví užitého při pojmenovávání součástek četnických zbraní, sledovat problematiku ustalování povinného německého jazyka v úředním styku. Další informace k problematice velitelství četnických oddělení lze získat při studiu archivních fondů v Národním archivu v Praze, kterými by mohly například být: Generální velitel - 10 -
četnictva, Praha; Generální velitel uniformované protektorátní policie, Praha; Inspektor uniformované protektorátní policie, Praha a Zemské četnické velitelství, Praha. V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky Archivní fond Velitelství četnického oddělení Hradec Králové z časového údobí 1929-1945 uspořádala a koncept archivní pomůcky připravila v březnu roku 2013 Mgr. Jana Černínová v Státním oblastním archivu v Zámrsku. Čistopis byl vyhotoven v červnu roku 2013 po zpracování čtyř tematicky stejných archivních fondů, ale jiných územních působností, jimiž jsou Velitelství četnického oddělení Hradec Králové, Chrudim, Jičín a Náchod, všech uložených a v přímé péči Státního oblastního archivu v Zámsrku. Inventář schválil ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Petr Zimmermann, prom. hist. Seznam použité literatury Almanach čs. branné moci a četnictva. VIII. ročník. Praha, 1935. ERHART, Josef. Rukověť četnictva. Praha, 1936. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha, 2007. MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I - III. díl. Praha, 1997-2001. VOJÁČEK, Ladislav. Četnické humoresky z jiného pohledu. Četníci na veřejnosti za první republiky. In Historický obzor, roč. 14, IX/X 2003. str. 224-229. Zákon č. 299/1920 Sb. Zákon o četnictvu, novelizovaný roku 1928. Seznam použitých zkratek ČES ČLH četnická eskortní stanice četnická letecká hlídka - 11 -
ČPKS ČPKSPS ČPKŽPS ČPO ČPS ČS ČSKS GVČ MV OČV SNB StB ÚČPO VB VČO ZČV četnická pohraniční kontrolní stanice četnická pohraniční kontrolní silniční pasová stanice četnická pohraniční kontrolní železniční pasová stanice četnický pohotovostní oddíl četnická pátrací stanice četnická stanice četnická silniční kontrolní stanice generální velitel četnictva ministerstvo vnitra okresní četnické velitelství sbor národní bezpečnosti státní bezpečnost ústřední četnické pátrací oddělení veřejná bezpečnost velitelství četnického oddělení zemské četnické velitelství, - 12 -
Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace Státní oblastní archiv v Zámrsku Oddělení ochrany, využívání a evidence NAD Název fondu: Velitelství četnického oddělení Hradec Králové Časový rozsah fondu: 1929-1945 Vnitřní skartace provedena kdy: v roce 2013 kým: Mgr. Janou Černínovou Byl vyřazen duplicitní materiál, prázdné papíry a nevyplněné tiskopisy z let 1944 a 1945 v celkovém rozsahu 0,01 bm písemností. V Zámrsku dne 10. 06. 2013...... Mgr. Jana Černínová Petr Zimmermann, prom. hist. pracovník pověřený úkolem ředitel SOA v Zámrsku - 13 -
I n v e n t á r n í s e z n a m
inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. I. Úřední knihy 1 Protokol o pochvalách 25 x 40 cm, vazba: poloplátěná, čeština (kniha v kartonu č. 1) 1929-1940 ukn 1 II. Spisový materiál 1. NORMÁLIE 2 Zvláštní rozkazy, Poučné rozkazy, Denní rozkazy 3 Nařízení, pokyny k součinnosti četnictva v soudnictví 4 Pokyny k nakládání s agenty, partyzány a válečnými zajatci 5 Ostatní nařízení, pokyny pro výkon služby Seznamy slov a jejich správné užití v korespondenci 1939, 1943-1945 kar 1 1939-1941 kar 1 1944-1945 kar 1 1943-1945 kar 1 2. SLUŽEBNĚ-PERSONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI 6 Školní střelba v roce 1942 (Prováděcí pokyny, programy, česko-německé pojmosloví součástek četnických zbraní, přehledy zúčastněných četníků ve skupinách, dodatečná školní střelba, sběrné archy k přechodnému ubytování, potvrzení cest, četnické cestovní průkazy, vyúčtování a stvrzenky) 7 Program školení a dalšího vzdělávání četnictva a policie v roce 1944 (obsahuje nákres k zabezpečení náměstí při veřejném projevu) 1942 kar 1 1944 kar 1 Potvrzení a doklady o rodovém áríjském původu četníků 8 Nařízení, pokyny k právnímu postavení židů a židovských míšenců ve veřejné službě 1940-1942 kar 1 Evidence četníků dle doložení dokladů a prohlášení o rodovém původu pro: - 15 -
inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 9 Okres Dvůr Králové nad Labem (četnické stanice: Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Dolany, Dvůr Králové nad Labem, Hořiněves, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Josefov, Smiřice, Třebihošť, Velichovky, Velký Vřešťov) 10 Okres Hradec Králové (četnické stanice: Černilov, Dobřenice, Hradec Králové, Libčany, Nechanice, Nový Hradec Králové, Praskačka, Předměřice nad Labem, Sadová, Stěžery, Stračov, Třebechovice pod Orebem, Všestary) 11 Okres Nový Bydžov (četnické stanice: Hlušice, Chlumec nad Cidlinou, Kolesa, Krakovany, Lužec nad Cidlinou, Nový Bydžov, Obora, Skřivany, Smidary, Vysoké Veselí, Žiželice, Žlunice) 12 Okres Pardubice (četnické stanice: Albrechtice nad Orlicí, Bohdaneč, Býšť, Dašice v Čechách, Dolní Roveň, Doubravice, Dražkovice, Holice v Čechách, Choltice, Moravany v Čechách, Opatovice nad Labem, Pardubice, Přelouč, Rohovládova Bělá, Řečany nad Labem, Sezemice, Staré Žďánice, Svítkov) 13 Velitelství četnického oddělení Hradec Králové Četnický pohotovostní oddíl Hradec Králové Četnická pátrací stanice Hradce Králové Četnická silniční kontrolní stanice Hradec Králové 14 Ostatní písemnosti k rodovému původu četníků celé oblasti 1940-1942 kar 1 1940-1942 kar 2 1940-1942 kar 2 1940-1942 kar 2 1940-1942 kar 2 1940-1942 kar 2 3. VZOR STAVEBNÍCH ÚPRAV 15 Plány posílení četnické stanice (vzor stavební úpravy) obsahuje 4 nákresy stavby (1 půdorys, 2 řezy, 1 náhled) 1945 kar 2-16 -
T i r á ž ( e v i d e n č n í ú d a j e o f o n d u ) 1. Název archivní pomůcky (fondu) Velitelství četnického oddělení Hradec Králové 2. Zkratka názvu fondu VČO HK 3. Časový rozsah 1929-1945 4. Počet evidenčních jednotek 3 (1 kniha, 2 kartony) 5. Počet inventárních jednotek 15 6. Velikost v bm 0,22 7. Uložení Státní oblastní archiv v Zámrsku 8. Stav ke dni 10. 06. 2013 9. Fond uspořádala a inventarizovala Mgr. Jana Černínová 10. Pomůcku sestavila Mgr. Jana Černínová 11. Počet stran 17 (z toho 13 stran úvodu) 12. Pomůcku schválil Petr Zimmermann, prom. hist., ředitel SOA v Zámrsku, čj. SOAZ-859/ZA-2013, dne 10. 06. 2013 13. Počet exemplářů 4 14. Čistopis inventáře Mgr. Jana Černínová 15. Číslo archivní pomůcky 8890 16. Číslo listu NAD 3554