Tab Vybrané charakteristiky klimatické oblasti

1. Úvodní část Podmínky ochrany ZPF jsou dány zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č.13/1994 Sb. a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/96, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základním garantem ochrany ZPF ze zákona jsou orgány ochrany ZPF. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely Územního plánu města Hulín. 2. Přírodní charakteristiky v řešeném území 2.1. Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v teplé oblasti (varianta T2) a je charakteristické dlouhým až velmi dlouhým, teplým až velmi teplým a suchým až velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky pro jednotku T2 jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tab. 2.1. Vybrané charakteristiky klimatické oblasti T 2 počet letních dnů 50-60 počet dnů s průměrnou teplotou 10 c a více 160-170 počet mrazových dnů 100-110 počet ledových dnů 30-40 průměrná teplota ledna -2 - -3 průměrná teplota července 18-19 průměrná teplota dubna 8-9 průměrná teplota října 7-9 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90-100 srážkový úhrn za vegetační období 350-400 srážkový úhrn v zimním období 200-300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 40-50 počet dnů zamračených 120-140 počet dnů jasných 40-50 Tab. 2.2. Vysvětlivky k tab. č. 2.1 Letní den t 25 C max zimní období měsíce X - III Mrazový den t -0,1 C min jasný den N 2/10 d Ledový den t max -0,1 C zamračený den N 8/10 d Vegetační období měsíce IV - IX N d : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem hodnoty 3800 MJ.m -2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje mezi 6,0 až 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. 1

Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem hodnoty 8,5 C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu se v nejteplejším měsíci pohybují kolem hodnoty 24,0 C. Průměrná denní minima teploty vzduchu klesají v nejchladnějším měsíci zimy na -5 C. V červenci se průměrná denní minima pohybují kolem 12,0 C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu: Průměrná denní teplota vzduchu 0 C charakterizuje nástup a 0 C konec zimy. V průměru zde začíná zima koncem druhé prosincové dekády a končí koncem druhé dekády února. Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5 C a vyšší. V řešeném území začíná v polovině třetí březnové dekády a končí na přelomu první a druhé dekády listopadu. Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10 C a více začíná v řešeném území v polovině poslední dekády dubna a končí koncem první říjnové dekády. Průměrnou denní teplotou 15 C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v polovině první dekády září. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 77 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky Průměrné roční úhrny srážek se pohybují kolem hodnoty 650 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v lednu až únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují těsně nad hodnotou 950 mm. Mezoklimatické poměry: Řešené území nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. 2.2. Geologické poměry Geologický podklad území je budován sedimenty Hornomoravského úvalu. Jsou neogenního a kvartérního stáří. Představují je sedimenty karpatu a badenu, které vyplňují předhlubeň Západních Karpat. V okolí Kroměříže byla sedimentace v období karpatu ukončena hrubými klastiky kroměřížského souvrství, jejichž valounový materiál byl odvozen z čela nasouvaných karpatských příkrovů. Pliocenní usazeniny vyplňují prakticky celou oblast řešeného území a jsou dnes překryty kvartérními sedimenty. Nejstaršími kvartérními usazeninami na území Středomoravské nivy jsou fluviolakustrinní sedimenty mindelu, vyplňující v mocnosti přes 50 m tektonický příkop mezi Hulínem, Tlumačovem a Kroměříží. U Hulína dosahuje celková mocnost kvartérních usazenin až 90 m. Pleistocenní uloženiny řešeného území náleží jednak typu fluviálnímu (náplavy vodních toků), které jsou tvořeny převážně štěrky, na nichž spočívají holocénní povodňové hlíny o mocnosti 2 až 4 m a dále jsou to především sedimenty eolické (spraše). Fluviální sedimenty tvoří u řeky Moravy výrazné terasy, které jsou vesměs překryty sprašovými uloženinami. K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových hlín, které vznikly na sedimentech pleistocenních. 2

2.3. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provincii Západní Karpaty. Jedná se o akumulační rovinu podél řeky Moravy a jejích přítoků s přechodem do úpatní proluviální nížiny zvané Holešovská plošina. Reliéf je rovinatý s mírným sklonem směrem k JZ, který se pohybuje zhruba kolem 0 59. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tab. 2.3. Geomorfologické regionální členění reliéfu Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek Vněkarpatské Západní Vněkarpatské Hornomoravský Středomoravská niva - sníženiny sníženiny úval Holešovská plošina - 2.4. Hydrologické poměry 2.4.1. Povrchové vody Řešené území patří do povodí řeky Moravy. Vodohospodářsky významnou řekou řešeného území je Rusava, která pramení na jižních svazích Bukoviny ve výšce 600 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Tlumačova v 184 m n. m. Plocha povodí činí 147,5 km 2, délka toku 29,3 km, průměrný průtok u ústí 0,80 m 3. s -1. Do ní se na území katastru zleva vlévá potok Žabínek. Zprava se do Rusavy u Záhlinic v 187 m n. m. vlévá také Němčický potok (též uváděn jako Hluboká) s průměrným průtokem u ústí 0,11 m 3. s -1, který pramení u Kostelce na Hané ve výšce 222 m n. m. a jeho délka dosahuje 10,9 km. Kromě vodních toků jsou v řešeném území i objekty melioračních, odvodňovacích kanálů. Na levém břehu Rusavy je soustava rybníků ( Záhlinické rybníky ). V soustavě Záhlinických rybníků jsou rybníky Pláňavský, Doubravický, Němčický a Svárov. Tab. 2.4. Parametry rybníků Název rybníka Plocha vodní hladiny [ha] Objem vody [m 3 ] Pláňavský 44 484 000 Doubravický 54 500 000 Svárov 105 900 000 Němčický 14 140 000 Celkem 217 2 024 000 Kromě rybníků se v řešeném území nachází štěrkoviště, která mají významný podíl na rozloze vodních ploch řešeného území, protože vytěžené plochy štěrkovišť zůstávají jako vodní plochy zatopené hladinou podzemní vody. 2.4.2. Podzemní vody Podzemní vody jsou vázány na zvodnělé vrstvy sedimentů Hornomoravského úvalu. Ty jsou vhodnou zásobárnou pitné vody. Oběh podzemní vody je zintenzivňován v souvislosti s přilehlým vodním tokem. Minerální podzemní vody se zde nevyskytují. 2.5. Půdní poměry Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly map bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. Základními pojmy klasifikační soustavy bonitace jsou: 3

HPKJ - Hlavní půdně klimatická jednotka Je nejvyšší taxonomická jednotka soustavy, která je charakterizována kombinací ekologicky podobných typů a subtypů, půdních substrátů, zrnitostí, vláhového režimu a klimatu. Vzniká kombinací klimatického regionu a hlavní půdní jednotky. Faktory sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy rozčleňují HPKJ a BPEJ. BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka Je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kritérií. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Vedle těchto bonitačních kategorií existují další, které sice nemají samostatný význam v bonitační soustavě, ale jsou však potřebné pro vytváření samostatných bonitačních kategorií. Jsou to: KR - Klimatický region zahrnuje území s obdobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly zpracovány výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu. HPJ - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomizovaná jednotka, charakterizovaná genetickým půdním typem, subtypem, geologickým substrátem a zrnitostí. Hlavní půdní jednotka vyjadřuje tedy základní vlastnosti půdy včetně určitého charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 2.5.1. Základní mateční půdní materiály podílející se na vývoji půd a) Nivní uloženiny Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Nivní uloženiny jsou zde většinou nevápnité. b) Spraše Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle žluté až hnědavé barvy, časté jsou vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. Na takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným materiálem pro černozemě a hnědozemě. Spraše pokrývají velkou část řešeného území. c) Sprašové hlíny Je to nezpevněný sediment velmi podobný spraši. Vzniká obvykle vyluhováním CaCO 3 ze spraše působením srážkové vody za vzniku jílu. 2.5.2. Půdní typy a) Skupina černozemních půd Jednotícím znakem hlavních půdních jednotek (HPJ) v této skupině je to, že se vyznačují nejkvalitnějším humusem a zpravidla mocnou humusovou vrstvou. Typickými půdami této skupiny jsou černozemě, které se vyvinuly na substrátech sedimentárního původu, především na spraši, 4

ojediněle pak na slínitých sedimentech. Kromě typických černozemí sem náleží výjimečně i půdy jiného genetického vývoje, ale s mocnou vrstvou humusu, jehož kvalita se rovná kvalitě černozemí. Jsou zde zastoupeny následujícími HPJ: 02 - černozemě degradované na spraši, středně těžké s příznivým vodním režimem 03 - černozemě lužní na spraši uložené na slínu, středně těžké s příznivým vodním režimem b) Skupina hnědozemních půd Zahrnuje středně těžké půdy, převážně bezskeletovité, vyvinuté na spraši, sprašové hlíně a na hlinité svahovině. Společným znakem je menší mocnost humusové vrstvy. Obsah humusu je ve srovnání s černozeměmi nižší a horší kvality. Tato horší kvalita je důsledkem méně intenzívní mikrobiální činnosti s vyšší mineralizací organické složky půdy, umožněné vláhovými poměry. Půdní reakce je slabě kyselá až neutrální. Nejlepší poměry vykazují půdy na spraši, nejhorší na svahovině. Jsou zastoupeny následujícími HPJ: 10 - hnědozem středně těžká s příznivým až vlhčím vodním režimem 12 - hnědozem středně těžká s těžší spodinou a příznivými vláhovými poměry 13 - hnědozem a ilimerizovaná půda na lehké spodině s vodním režimem závislým na vodních srážkách c) Skupina hnědých půd Jedná se o půdy výše položené, převážně složitějších poloh. Vytvořily se zvětráváním pevných hornin, v tomto případě karpatského flyše. Jejich typickým znakem je tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávacího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemně, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah skeketu. Ty jsou pro každou HPJ specifické. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí (kromě poloh s akumulací). V území je skupina zastoupena těmito HPJ: 22 - hnědé půdy na zahliněných písčitých substrátech, lehčí až středně těžké 24 - hnědé půdy kyselé středně těžké až těžké většinou štěrkovité 27 - hnědé půdy kyselé lehké až středně těžké s malou vododržností d) Skupina půd nivních ploch Zahrnuje půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy, a protože půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivých půdotvorných podmínkách - při stejné teplotě a obsahu vápníku jako při vývoji černozemí. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických nivních půd, zvláště schopnost poutat živiny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Téměř se vyrovnají černozemím. Jejich vnitřní členění je založeno na zrnitostním složení a vláhových poměrech. Při zamokření působí v půdě glejový proces. V území je skupina zastoupena těmito HPJ: 56 - nivní půdy glejové středně těžké s příznivými vláhovými poměry 58 - nivní půdy glejové středně těžkého rázu 59 - nivní půdy glejové středně těžké s nepříznivými vláhovými poměry 5

e) Skupina lužních půd Zahrnuje půdy, které se vyvinuly většinou na vápnitých zeminách v podmínkách zvýšeného ovlhčení půdy. Charakteristickými polohami jejich výskytu jsou jednak mělké sníženiny v plošinách, jednak nivní polohy, kde půdotvorný proces trval delší dobu a nebyl rušen záplavami. Z hlediska stanovištních poměrů, zvláště vláhových, polohových a zrnitostním složením jsou to půdy téměř shodné s nivními půdami. Odlišují se od nich především kvalitnějším humusem, větším obsahem humusu a mocnější humusovou vrstvou (přes 40 cm). Mají většinou i příznivější půdní reakci - neutrální. Typickou jejich vlastností je velmi dobrá schopnost uvolňovat je pro rostliny. Tím se vyrovnávají černozemím, někdy je i předčí. V území je skupina zastoupena těmito HPJ: 60 - lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké 61 - lužní půdy na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké 63 - lužní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké s vysokou hladinou podzemní vody a nepříznivými vláhovými poměry 67 - lužní půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, těžké až velmi těžké, zamokřené 2.6. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské. Katastrálním územím Hulín a Záhlinice prochází výrazná hranice biogeografických regionů kojetínského (3.11) a hranického (3.4). K.ú. Chrášťany náleží do biogeografického regionu hranického. Nejvýznamnějšími potenciálními společenstvy v řešeném území jsou: 1 BC(3)-4 1 BC 5b 2 AB 3 2 B 3 2 BD 3 2 BC 5b 2 BC(3)-4 : Ulmi-fraxineta carpini inf. (jilmové jaseniny s habrem n.st.) : Alni-glutinosae-saliceta inf. (olšové vrbiny n.st.) : Fagi-querceta (kyselé dubové bučiny) : Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) : Fagi-querceta tiliae (lipové bukové doubravy) : Alni-glutinosae-saliceta inf. (olšové vrbiny n.st.) : Ulmi-fraxineta carpini sup. (habrojilmové jaseniny v.st.) Obraz původního rostlinného krytu je dán především jeho geografickou polohou. Člověk svou činností původní porosty z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou tedy jen odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa. V rekonstruovaném vegetačním krytu je zde zastoupen převážně 2. vegetační stupeň. 2.7. Zastoupení BPEJ a charakteristika zastoupených HPJ Zastoupení jednotlivých BPEJ v řešeném území: 3.02.00 (I.), 3.02.10 (II.) 3.03.00 (I.), 3.10.00 (I.), 3.10.10 (II.), 3.13.00 (III.), 3.21.10 (IV.), 3.22.10 (IV.), 3.22.12 (IV.), 3.24.11 (IV.), 3.27.01 (IV.), 3.56.00 (I.), 3.58.00 (II.), 3.59.00 (III.), 3.60.00 (I.), 3.61.00 (II.), 3.63.00 (IV.), 3.67.01 (V.), 3.72.01 (V.), Pozn. V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle Metodického pokynu MŽP čj. OOLP/1067/96 6

HPJ Tab. 2.5. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek Charakteristika 02 Černozemě degradované na spraši, středně těžké, s příznivým vodním režimem 03 Černozemě lužní na spraši nebo na spraši uložené na slínu, středně těžké, s příznivým vodním režimem 10 Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem 13 Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4-0,5 m, uložených na velmi lehké spodině, závislé na dešťových srážkách 21 Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné 22 Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí 24 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše, středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou 27 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností 56 Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 59 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější 60 Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení 61 Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení 63 Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější 67 Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky 72 Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené 2.8. Zastoupení druhů pozemků v řešeném území Území je prakticky odlesněno a zorněno. Značnou plochu zabírá vlastní město Hulín a rovněž plochy železničních a silničních koridorů. Převažuje agrární krajina s ostrůvky malých polních lesíků. Trvalé travní porosty se sady se vyskytují pouze ve větším rozsahu pouze v jižní části řešeného území v návaznosti na stávající rybníky a užší nivu řeky Moravy, kde jsou také ve větší míře zastoupeny trvalé lesní porosty lužní lesy vázané na nivu Moravy. Tab. 2.6. Zastoupení jednotlivých ploch v dílčích katastrálních územích města Hulín k 10.4.2000 Druh půdy Hulín Chrášťany Záhlinice orná půda 1398,7048 132,3637 321,8558 zahrady 54,4514 4,9395 10,1678 sady 14,7662 2,2305 6,7396 louky 18,4402 2,5060 91,1949 pastviny 7,1508 0,4553 0,9880 ZPF celkem 1493,5134 142,4950 430,9461 lesy 297,2565 2,4054 4,0930 vodní plocha 280,8921 3,4833 12,0542 zastavěné plochy 66,3886 2,6382 9,6752 ostatní plochy 390,1963 10,4561 66,9857 celková výměra 2528,2469 161,4780 523,7542 7

Tab. 2.7. Číselné hodnoty ke grafu č. 1 (sumární hodnoty za všechny katastry) Druh pozemku Výměra v ha % Zemědělská půda 2066,9545 64,3 Lesní pozemek 303,7549 9,5 Vodní plocha 296,4296 9,2 Zastavěná plocha 78,7020 2,4 Ostatní plocha 467,6381 14,6 Celkem 3213,4791 100 Graf 1. Zastoupení jednotlivých ploch v celém území města Hulín 64,3% 9,5% 9,2% 2,4% 14,6% Zem.půda Lesní poz. Vodní pl. Zast.pl. Ost.pl. Grafy 2, 3, 4. Zastoupení jednotlivých ploch v dílčích katastrálních územích města Hulín Druhy pozemků v k.ú. Hulín Druhy pozemků v k.ú. Chrášťany 11,1% 2,6% 11,8% 15,4% 55,3% 3,8% 2,2% 0,6% 0,7% 0,3% Orná půda Lesy Vodní pl. Zastav.pl. Ostatní pl. Zahrady Sady Louky Pastviny 82,0% 1,5% 2,2% 6,5% 1,6% 6,2% 3,0% 1,4% 1,5% 0,3% Orná půda Lesy Vodní pl. Zastav.pl. Ostatní pl. Zahrady Sady Louky Pastviny Druhy pozemků v k.ú. Záhlinice 2,3% 0,8% 1,8% 1,9% 12,8% 1,3% 20,8% 17,4% 61,5% 0,2% Orná půda Lesy Vodní pl. Zastav.pl. Ostatní pl. Zahrady Sady Louky Pastviny 8

3. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho kvalita je dána proporcionálním stavem mezi biotickými a abiotickými prvky krajiny, jejichž hlavními složkami jsou ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně. životního prostředí 3.1. Čistota ovzduší, exhalace a emise Ve smyslu ust. 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší lze konstatovat, že Město Hulín ani Zlínský kraj nemají dosud schválené programy zlepšování kvality ovzduší a programy snižování emisí. 3.1.1. Ovzduší V řešeném území se nachází řada velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, jak tepelných, tak i technologických, které výrazně ovlivňují ovzduší ve městě. Město Hulín a Záhlinice jsou plynofikovány, což přispělo ke zlepšení čistoty ovzduší. Místní část Chrášťany není dosud plynofikována. Největším zdrojem znečišťování ovzduší jsou v centrální části doprava, přetrvávající lokální topeniště na tuhá paliva. V místních - izolovaných částech jsou to přetrvávající lokální topeniště na tuhá paliva a v případě Záhlinic také tranzitní silniční doprava. Jediným větším zátěžovým zdrojem zápachu je farma živočišné výroby v Chrášťanech. Tab. 3.1.1. Údaje o velkých zdrojích znečišťování ovzduší Název provozovatele adresa zdroj TOSHULIN a.s. Hulín TOSHULIN a.s. - lakovna České a moravské obalovny s.r.o. - obalovna Hulín České a moravské obalovny s.r.o. - obalovna Hulín Pilana Tools a.s., závod Hulín - kotelna Hulín Pilana Tools a.s., závod Hulín - kotelna Tab. 3.1.2. Údaje o středních zdrojích znečišťování ovzduší Název provozovatele adresa Kategorie zdroj Benzina a.s. Praha 8 2 Čerpací stanice Hulín BENZINA, státní podnik Praha 10 2 Čerpací stanice Hulín Ing. Antonín Pálka Hulín 2 Farma vodní drůbeže Paramo Trysk a.s. Pardubice 2 ČS PHM Hulín PILANA TOOLS a.s. Hulín 2 Plynová kotelna PILANA TOOLS Metal Saws spol. s r. o. Hulín 2 Stříkárna 1 a 2 Pilana TOOLS Wood spol. s r. o Hulín 2 kalírna ROER spol. s r. o Mor. Ostrava, Přívoz 2 ROER spol. s r. o Rovina a.s. Hulín 2 Plynová kotelna SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 20 SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 21 SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 22 B SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 34 SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 35 SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 37 SATE Hulín s.r.o Hulín 2 PK - 40 9

Tab. 3.1.3. Údaje o středních zdrojích znečišťování ovzduší - pokračování Název provozovatele adresa Kategorie zdroj SIS SBN, s.r.o Počenice - Tetětice 2 Plynová kotelna SIS SBN, s.r.o Počenice - Tetětice 2 Plynová kotelna Slévárna Pilana Hulín, spol. s r.o. Hulín 2 Technologie slévárny Správa a údržba silnic KM Kroměříž 2 Sklad živic Hulín TOSHULIN a.s. Hulín 2 Kotelna těžká hala TOSHULIN a.s. Hulín 2 Kotelna těžká hala TOSHULIN a.s. Hulín 2 Kotelna kompresorovna TOSHULIN a.s. Hulín 2 Kotelna odbyt TOSHULIN a.s. Hulín 2 Kotelna stolárna Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. Kroměříž 2 ČOV Hulín WALKER PILANA MAGNETICS spol. s r.o. Hulín 2 Stříkárna Zdeněk Navrátil BILLARD NAPOS Roštění 2 Zpracování dřeva 3.1.2. Vlivy dopravy Výhledově by měly být negativní vlivy dopravy eliminovány formou segregace dopravy, přičemž nejdůležitějším úkolem bude převedení stávající tranzitní dopravy mimo centrální část města Hulína a Záhlinic vybudováním dálnice D1 a rychlostních silnic R55 a R49. Realizací rychlostní komunikace R55, však dojde k většímu zatížení (hluk, imise) místní části Chrášťany. 3.1.3. Imise Negativní vlivy z vytápění by měly být řešeny převedením převážné většiny stávajících zdrojů, užívajících k vytápění pevná paliva (včetně výtopen), na zemní plyn. Vzhledem k tomu, že je v severovýchodní části Chrášťan uvažována nová lokalita bydlení, je navrženo vymístění živočišné výroby a asanace objektu. Do té doby je však bude nutné na ochranu životního prostředí, pro zamezení výskytu eventuálních hygienických závad, učinit následující opatření: ochranná provozní opatření, např. zákaz manipulace s výkaly za nepříznivé meteorologické situace situování vhodných bariérových objektů mezi objekty chovu zvířat a OHO dodržování organizace hygieny provozu aj. 3.2. Ochrana před hlukem Obytné území podél silnic I/47, I/55 a II/432 a podél železniční trati Přerov - Břeclav je zasaženo nadlimitním hlukem z dopravy, který bude částečně eliminován až po realizaci dálnice D1 a rychlostních komunikací R49 a R55. V blízkosti železničního nádraží představuje železniční doprava významný zdroj hluku, který byl částečně řešen v rámci úprav II. tranzitního koridoru. v zastavěné části řešeného území bude nutné realizovat konkrétní opatření ke snížení vlivu hluku ze silniční dopravy na obytnou zástavbu (např. výměna oken na nejvíce zatížených silničních tazích) 3.3. Ochrana vod Pro zlepšení kvality vodních toků a ploch bude třeba provést tato navržená opatření: důsledné odvádění splaškových na čistírny odpadních vod vyloučení vypouštění odpadních vod do vodotečí 10

provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytvoření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability nebo součástí doprovodné břehové zeleně nepřipouštět likvidaci liniové ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků respektování ochranných pásem vodních zdrojů, zvláště ve vztahu k intenzivními zemědělské výrobě (hnojení) 3.4. Ochrana přírody Pro zajišťování důsledné ochrany přírody je třeba vycházet ze zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V řešeném území města Hulína bude nezbytné: ochrana stávajících prvků územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory) celkové zvyšování ekologické stability území, a to zejména na plochách, které jsou využívány pro intenzívní zemědělskou výrobu intenzifikační zásahy do zemědělského půdního fondu je nutno řešit s ohledem na ekologickou rovnováhu prostředí a charakter celého území provádět důslednou ochranu dřevin a zeleně rostoucí mimo les, nepřipouštět likvidaci náletových remízků, břehové a doprovodné zeleně, mezních porostů apod. zabraňovat vodní a větrné erozi zakládáním protierozních opatření a výsadbou větrolamů protierozní opatření a účelové komunikace budou podrobně řešeny v komplexních pozemkových úpravách veškeré zásahy a investiční záměry mimo souvisle zastavěné území předkládat k posouzení orgánům ochrany životního prostředí likvidaci komunálního odpadu realizovat organizovaným svozem na centrální skládku v rámci svozové oblasti respektovat stávající ochranná pásma, zvláště s ohledem na nově umisťovanou bytovou výstavbu nakládání s nebezpečným odpadem řešit v souladu s obecně závaznou vyhláškou. 11

4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond - ZPF 4.1. Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF 4.1.1. Bydlení a) Navržené lokality bydlení Tab. 4.1.1. Navrhované lokality bydlení - k.ú. Hulín Označení Plocha Funkce Počet RD/bytů H - B 1 6,887 bydlení 50 H - B 2 2,390 bydlení 15 H - B 3 1,200 bydlení 7 H - B 4 7,769 bydlení 50 H - B 5 3,670 bydlení 30 H - B 6 0,087 bydlení 1 H - B 7 0,048 bydlení 1 H - B 8 4,692 bydlení 35 H - B 9 2,712 bydlení 20 H - B 10 1,937 bydlení 15 H - B 11 3,049 bydlení 30 H - B 12 0,343 bydlení 20 (bj.) H - B 13 0,495 bydlení 4 H - B 14 1,015 bydlení 10 H - B 15 0,401 bydlení 3 H - B 16 0,560 bydlení 4 H - B 17 0,123 bydlení 1 H - B 18 0,988 bydlení 10 H - B 19 0,128 bydlení 1 H - B 20 0,251 bydlení 3 H - B 21 16,902 bydlení 200 (bj) H - B 22 0,576 bydlení 6 H - B 23 0,430 bydlení 4 Celkem 56,653 520 Tab. 4.1.2. Navrhované lokality bydlení - k.ú. Chrášťany Označení Plocha Funkce Počet RD CH - B 1 4,662 bydlení 40 CH - B 2 5,345 bydlení 45 CH - B 3 0,266 bydlení 1 CH - B 4 0,539 bydlení 3 CH - B 5 0,122 bydlení 1 CH - B 6 0,624 bydlení 3 CH - B 7 1,825 bydlení 12 Celkem 13,383 105 12

Tab. 4.1.3. Navrhované lokality bydlení - k.ú. Záhlinice Označení Plocha Funkce Počet RD Z - B 1 6,361 bydlení 60 Z - B 2 1,615 bydlení 10 Z - B 3 0,229 bydlení 1 Z - B 4 1,917 bydlení 14 Celkem 10,122 85 b) Lokalizace navržených ploch A. Lokality s navrženou kombinovanou výstavbou bytových domů a rodinných domů na východním okraji Hulína - mezi silnicí II/432, stávající bytovou zástavbou a areálem Pilany [lokalita H-B 21] B. Lokality s navrženou dostavbou bytových domů na jihozápadním okraji Hulína v návaznosti na stávající bytové domy u areálu firmy Gottshol Alcuilux CZ [lokalita H-B 12] C. Lokality s navrženou výstavbou rodinných domů na severním okraji Hulína - mezi stávající obytnou zástavbou v ulicích Kroměřížské a Komenského a železniční tratí Hulín Kroměříž (lokality Záhumenky, Za humny) [lok. H-B 1 až H-B 5] západně od Hulína v trati Plačkov jižně a západně od elektrorozvodny - v prostoru vymezeném: na východě Němčickým potokem, na severu silnicí I/47, na západě katastrální hranicí s k.ú. Bílany a na jihu stávající polní komunikací (cyklostezkou) spojující Hulín s Bílany (resp. Kroměříží) [lokality H-B 6 až H-B 8] na jihozápadním okraji Hulína v lokalitě vymezené: na severu stávajícím průmyslovým areálem Rovina, a.s. Hulín, na západě železniční tratí Hulín - Kroměříž, na jihu stávající zpevněnou komunikací, na východě stávající obytnou zástavbou; a v navazujících dvou menších lokalitách (Na hrubém trávníku) [lokality H-B 9 až H-B 11 a H-B 13 až H-B 16] v centrální části Hulína - jižně od kostela [lokality H-B 17 a H-B 18] na východním okraji Hulína (ulice U stavu II) [lokality H-B 19 a H-B 20] v centrální části Hulína západně od železničního nádraží [lokality H-B 22 a H-B 23] východně od Chrášťan v prostoru vymezeném na severu a západě bývalým mlýnským náhonem, na jihu stávající polní komunikací a na východě plochami orné půdy [lokality CH-B 1 a CH -B 2] dostavba severního a východního okraje zastavěného území Chrášťan [lok. CH-B3 až CH-B6] severně od Záhlinic v území vymezeném na západě silnicí I/55, na severu bývalým mlýnským náhonem, na východě železniční tratí a na jihu stávající obytnou zástavbou Záhlinic [lok. CH-B7 a Z-B 1] dostavba jižního okraje zastavěného území Záhlinic [lokality Z-B 2 a Z-B 3] jižně od Záhlinic v území vymezeném na západě sportovním areálem, na severovýchodě areálem školy, na východě silnicí I/55 a na jihu Kurovickým potokem [lokalita Z-B 4] c) Zdůvodnění navrhovaných ploch bytovou výstavbu Porovnáním výše uvedeného textu dospějeme k závěru, že přestože bude počet obyvatel přirozenou měnou v řešeném území klesat, územní plán navrhuje značný počet územních rezerv pro bytovou výstavbu, který překračuje momentální potřebu. Je tomu tak z několika důvodů: 13

Navržené územní rezervy představují koncepční rozvoj města v horizontu cca 30-50 let. Územní plán tedy naznačuje hranice zastavitelnosti sídla v dlouhodobém horizontu. Z celkové koncepce řešení je patrné, že právě tyto navržené plochy jsou pro bydlení vhodné, a to jednak ve vztahu k okolní zástavbě, jednak proto, že jinde není možnost tyto plochy navrhnout (viz např. řešení dopravy, limity území apod.). V současnosti není možno určit (přestože je navržena etapizace výstavby), v jakém pořadí budou jednotlivé lokality realizovány. Většina lokalit je navržena na tzv. zelené louce, tzn. že tato území nejsou dosud zainvestována a bude teprve nutné provést jak projekční (regulační plány), tak inženýrskou přípravu (sítě) daných území, která dosud nemohla být provedena, protože tyto plochy nebyly určeny k zastavění. Plochy navrhované k bytové zástavbě nejsou určeny pouze pro obyvatele z Hulína, ale i pro zájemce z širšího okolí (cca 15 km), protože i nadále převažuje poptávka po výstavbě v Hulíně nad nabídkou volných stavebních pozemků, která je prakticky nulová. Jedině přílivem cizích individuálních stavebníků může dojít k zásadnímu obratu ve vývoji počtu obyvatel. Relativní blízkost dvou okresních měst Kroměříže a Zlína může z Hulína vytvořit plnohodnotný obytný satelit s kvalitní nabídkou občanské vybavenosti i pracovních příležitostí. Jako cílová velikost Hulína je uvažováno sídlo s celkový počtem cca 9 500 až 10 000 obyvatel. Plošně nejrozsáhlejší je lokalita H-B21, která je vymezena na východním okraji města Hulína, která je navržena jako strategická rozvojová plocha bydlení. Její realizace je uvažována etapovitě, v dlouhodobém časovém horizontu. Jedná se o území, které nebylo v roce 1997 postiženo záplavami a má příznivější klimatické podmínky než např. lokality na severním okraji města. Je to rovněž jediná lokalita, kde je uvažována i výstavba bytových domů, které by tak na jejím západním okraji volně přecházely do bytové zástavby sídliště Višňovce. 4.1.2. Občanská vybavenost Tab. 4.1.4. Navržené lokality OV Označení Plocha Funkce H-O1 0,291 sociální péče Celkem 0,291 Řešení navrhuje pouze tři menší plochy pro občanskou vybavenost. V Hulíně v ul. E. Světlíka zařízení sociální péče (H-O1), v Chrášťanech a Záhlinicích rozšíření stávajících hřbitovů (CH-Z6 a Z- Z1) podrobně viz oddíl 3.7. Zeleň. 4.1.3. Výroba Téměř všechny nově navržené plochy výroby jsou lokalizovány do k.ú. Hulín, v návaznosti na nově navrženou dopravu (dálnice D1, silnice R49 a R55). Speciálním druhem výroby jsou plochy těžby v k.ú. Hulín, navržené v návaznosti na stávající plochy těžby štěrkopísků západně od Hulína. a) Navržené plochy výroby a těžby Tab. 4.1.5. Navržené lokality výroby v k.ú. Hulín Označení Plocha Lokalita Druh H - V 1 2,469 Na SZ okraji města u čerpací stanice PHM Vs H - V 2 7,232 Na záp. okraji města u elektrorozvodny Vs H - V 3 0,184 Západně od areálu Kombytu Vs 14

Tab. 4.1.5. Navržené lokality výroby v k.ú. Hulín - pokračování Označení Plocha Lokalita Druh H - V 4 13,573 Východně od areálu Pilany mezi Pilanou a trasou R55 Vr H - V 5 10,988 Východně od areálu Pilany výhodně od trasy R55 Vr H - V 6 0,228 Za SZ okrajem TOSu Vs H - V 7 0,576 Za SZ okrajem TOSu Vs H - V 8 0,676 Severně od ČOV Vs H - V 9 1,325 Jižně od pily KARIM Vr H - V 10 0,449 Jižně od areálu TOSu Vpx H - V 11 0,417 Rozšíření areálu Štěrkoven a pískoven jižním směrem Vt H - V 12 23,929 Jižně od TOSu, mezi silnicí I/55 a železniční tratí č. 330 Vr H - V 13 2,375 Východní polovina území bývalé skládky Vp H - V 14 20,354 Plochy těžby západně od Hulína Vt H - V 15 127,284 Lokalita Zápotočí sev. od Hulína mezi trasou D1 a žel. tratí č. 330 Vr Celkem 212,059 Tab. 4.1.6. Navržené lokality výroby v k.ú. Chrášťany Označení Plocha Lokalita Druh CH - V 1 1,307 Plocha navazující na plochu H-V 12 severně od Záhlinic Vr Celkem 1,307 Tab. 4.1.7. Vysvětlivky k tabulkám č. 4.1.5 a 4.1.6 Vs Vp Vpx Vr Vt smíšené plochy výroby a výrobních služeb průmyslová výroba a sklady (lehký průmysl) průmyslová výroba a sklady (těžký průmysl) Rozvojové plochy průmyslu plochy těžby nerostných surovin b) Rozmístění navržených lokalit 1. Malé výrobní plochy plocha na jižně od centra v návaznosti na areál Kombytu [lokalita H-V 3] plocha na západním okraji Hulína u elektrorozvodny [lokalita H-V 2] plochy za SZ a jižním okrajem areálu TOSHULIN [lokality H-V 6, H-V 7, H-V 10] plocha severně od areálu ČOV [lokalita H-V 8] plocha navazující na areál Štěrkoven a pískoven [lokalita H-V 11] 2. Větší a středně velké výrobní plochy plocha na SZ okraji Hulína u silnice do Skaštic [lokalita H-V 1] plocha na západním okraji Hulína u elektrorozvodny [lokalita H-V 2] plochy za JZ okrajem areálu TOSHULIN [lokalita H-V 9] plocha mezi areálem ZAPA Beton a obalovnou ČMO (na bývalé skládce) [lokalita H-V 13] 3. Velké rozvojové plochy průmyslu plocha východně od areálu PILANA [lokality H-V 4 a H-V 5 - součástí vymezované průmyslové zóny Pravčice] plocha jižně od areálu TOSHULIN mezi silnicí I/55, silnicí III/05511, železniční tratí Přerov Břeclav a potokem Mojenou [lokality H-V 12 a CH-V 1] 15

4. Strategické plochy průmyslu lokalita Zápotočí v severní části k.ú. Hulín mezi železniční tratí Přerov - Břeclav, navrhovanou dálnicí D1 a silnicí III/4903 (k.ú. Břest) [lokalita H-V 15] 5. Těžba nerostných surovin V západní části katastrálního území se nalézá výhradní bilancované ložisko štěrkopísků v k.ú. Hulín, které je těženo Spojenými štěrkovnami a pískovnami Hulín, a.s. Stávající dobývací prostor bude dále rozšířen severním směrem [lokalita H-V 14]. c) Zdůvodnění navrhovaných ploch pro výrobu Město má významnou průmyslovou tradici i podmínky pro další rozvoj. V řešeném území se nachází celá řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímá strojírenská výroba, významný je také těžební průmysl a navazující zpracování sypkých hmot. V návaznosti na nově navržené silniční trasy (dálnice D1, rychlostní silnice R49 a R55) je navrženo výrazné rozšíření průmyslových ploch. Téměř všechny nově navržené plochy výroby jsou lokalizovány do k.ú. Hulín. Některé menší plochy jsou navrženy jako dostavba stávajících proluk nebo přestavbová území. V návaznosti na stávající plochy těžby štěrkopísků je rovněž navrženo jejich rozšíření. Plošně největší je navržená lokalita Zápotočí označená H-V15, která je uvažována jako strategická rozvojová plocha krajského, resp. celostátního významu 1. Tato lokalita, která částečně zasahuje i na sousední k.ú. Břest (celková výměra 146 ha, z toho cca 127 ha v k.ú. Hulín), byla na základě provedeného multikriteriálního posouzení 2 vyhodnocena jako nejvhodnější v rámci celého Zlínského kraje v kategorii uvažovaných rozvojových lokalit strategického významu s výměrou přesahující 100 ha. Navržené lokality H-V4 a H-V5 urbanizují východní část k.ú. Hulín v prostoru na jihu vymezeném stávající železniční tratí a na severu stávající zástavbou a vodním otokem Žabínek. Jedná se o logické vyplnění tohoto území, které bude přetínat navržená trasa silnice R 49. Navržené plochy výroby navazují na areál výrobního komplexu Pilana a jsou prioritními výrobními plochami Města Hulína, protože nabízejí možnost dílčího efektivního zainvestování technickou infrastrukturou a na-víc se nejedná o plochy, které by byly určeny pouze pro strategického investora nadregionálního významu. Navržené lokality H-V12 a CH-V1 vyplňují území jižně od města Hulína. Na západě jsou vymezeny silnicí I/55, na východě II. železničním koridorem, na severu výrobním areálem komplexu Toshulin a na jihu potokem Mojenou. Jedná se o prioritní výrobní plochy Města Hulína, protože nabízejí dobrou dopravní dostupnost, zainvestování technickou infrastrukturou a možnost parciální urbanizace. Rovněž se nejedná o plochy, které by byly určeny pouze pro strategického investora. 4.1.4. Rekreace V plochém, zemědělsky intenzivně využívaném území nejsou v podstatě možnosti pro klasickou rekreaci. V oblasti nejsou vhodné podmínky pro pobytovou rekreaci, která je ale částečně suplována pobytem a činností v několika rozsáhlejších zahrádkářských osadách. Řešení územního plánu navrhuje rozšíření dvou stávajících zahrádkářských lokalit na jihozápadním okraji Hulína. 1 Lokalita Zápotočí byla usnesením Rady Zlínského kraje ze dne 8.9.2003 schválena jako rozvojová plocha pro výrobu na území Zlínského kraje s celorepublikovým významem. Příslušné dotčené orgány státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu (MŽP ČR a KÚZK OŽPZ) vydaly v roce 2004 kladná stanoviska k dalšímu projednávání a lokalita byla zapracována do Územní prognózy Zlínského kraje. 2 Viz Porovnání vybraných ploch určených pro strategické průmyslové zóny v rámci Zlínského kraje (Dujka V., Zlín, 11/2004), které je přílohou části B.1 Územního plánu města Hulín. 16

Tab. 4.1.8. Navrhované plochy rekreace - k.ú. Hulín Označení Plocha Lokalita Druh rekreace H - R 1 0,297 Za cukrovarem Zahrádkářské osady a kolonie H - R 2 0,469 Na hrubém trávníku Zahrádkářské osady a kolonie Celkem 0,766 4.1.5. Doprava a) Doprava silniční Dálnice D1 přichází do řešeného území od západu (od Kroměříže). Severně od Hulína, je navržena mimoúrovňová křižovatka se silnicemi R55 a R49. Podél východní strany města je navržena trasa rychlostní silnice R 55. V souvislosti s připravovanou rychlostní komunikací R 55 je navržena úprava trasy silnice II/432 a její připojení na R 55 a také úprava trasy silnice III/055 11. V souvislosti s realizací dálnice D1 dojde k úpravě trasy silnice III/4328 (mimoúrovňové křížení s dálnicí). b) Doprava v klidu Nové lokality pro výstavbu garáží jsou navrženy východně od obytné zástavby v části U stavu a západně za bývalým cukrovarem. (lokality H-D5 a H-D6). Podrobně viz tabulková část. 4.1.6. Technická infrastruktura V řešení jsou navrženy 2 čistírny odpadních vod. (podrobně viz tabulková část). 4.1.7. Zeleň a ÚSES V řešení jsou navrženy 2 plochy pro rozšíření stávajících hřbitovů, několik nových ploch pro izolační a krajinnou zeleň, včetně části plochy rekultivované hulínské skládky. Součástí ploch jsou i plochy určené pro realizaci ÚSES (podrobně viz následující tabulková část). Plochu s největším navrženým záborem ZPF představuje lokalita H-Z7, která je navržena pro vytvoření lesoparku. Lokalita se nachází za severovýchodním okrajem Hulína. Z jihu je ohraničena stávající silnicí propojující Hulín se sousedními Pravčicemi, ze západu železničním koridorem, ze severu výrobním areálem bývalého ZD Rovina a z východu navrhovanou rychlostní silnicí R 55, po jejíž realizaci zde dojde k zásadní změně obhospodařování ZPF a vznikne tak jakési zbytkové území. Vzhledem k tomu, že město Hulín nemá vytvořeno dostatečné relaxační zázemí pro každodenní rekreační využívání, je ve výše vymezeném prostoru navrženo vytvoření nového lesoparku. Ten bude kromě rekreační funkce plnit zároveň i funkci izolační zeleně, a to zejména proti hluku ze silniční dopravy. Z těchto důvodů bylo proto nutné vyčlenit větší území, které bude umožňovat zajištění požadovaných parametrů, aniž by v budoucnu byla narušována jeho primární rekreační funkce. S ohledem na stávající technické, dopravní a další ochranné limity řešeného územní, nebylo možno navrhnout alternativní, co do velikosti a polohy odpovídající, lokalitu. V místních částech Chrášťany a Záhlinice jsou v návaznosti na stávající hřbitovy navrženy dvě plochy jejich rozšíření (CH-Z6 a Z-Z1). 17

4.1.8. Celková bilance V následujícím textu je provedena sumární bilance navrhovaných ploch bez rozlišení, zda se jedná o zemědělský půdní fond nebo ostatní plochy. Podrobné vyhodnocení je v tabulkové části této přílohy. Tabulková část této části ÚPN je zpracována podle grafické části návrhu územního plánu. Tab. 4.1.9. Celková plocha záboru v k.ú. Hulín bydlení obč. vyb. výroba rekreace doprava zeleň USES 1 6,887 0,291 2,469 0,297 54,667 0,929 0,290 2 2,390 7,232 0,469 9,170 0,286 0,115 3 1,200 0,184 1,106 1,922 0,884 4 7,769 13,573 0,177 0,579 4,192 5 3,670 10,988 0,540 2,300 1,273 6 0,087 0,228 0,453 1,051 0,619 7 0,048 0,576 0,228 23,106 1,515 8 4,692 0,676 1,156 1,180 3,882 9 2,712 1,325 0,038 0,407 0,741 10 1,937 0,449 0,373 0,656 11 3,049 0,417 0,258 1,031 12 0,343 23,929 2,270 3,748 13 0,495 2,375 2,706 0,604 14 1,015 20,354 2,673 0,134 15 0,401 127,284 0,129 16 0,560 3,087 17 0,123 9,511 18 0,988 19 0,128 20 0,251 21 16,902 22 0,576 23 0,430 56,653 0,291 212,059 0,766 67,535 40,040 32,411 Tab. 4.1.10. Celková plocha záboru v k.ú. Chrášťany Bydlení výroba doprava tech. infr. zeleň USES 1 4,662 1,307 3,317 0,025 0,934 1,058 2 5,345 0,632 0,069 3 0,266 0,149 0,127 4 0,539 2,728 0,491 5 0,122 2,015 6 0,624 0,179 7 1,825 0,735 13,383 1,307 3,317 0,025 7,372 1,745 Tab. 4.1.11. Celková plocha záboru v k.ú. Záhlinice bydlení doprava tech. infr. zeleň 1 6,361 17,899 0,119 0,196 2 1,615 0,253 3 0,229 4 1,917 10,122 17,899 0,119 0,449 18

Tab. 4.1.12. Celková plocha záboru v řešeném území bydlení obč. vyb. výroba rekreace doprava TI Zeleň USES Celkem Hulín 0 0,291 0 0 0-00 0 0 Chrášťany 13,383-1,307-3,317 0,025 7,372 1,745 12,459 Záhlinice 10,122 - - - 17,899 0,119 0,449-18,467 Celkem 23,505 0,291 1,307 0 21,216 3 0,144 7,821 1,745 9,71 4.2. Souborné vyhodnocení dle přílohy č. 3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na zemědělský půdní fond vychází z Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. 4.2.1. Grafické znázornění záboru ZPF Grafické znázornění záboru zemědělského půdního fondu je znázorněno ve výkr. 09 Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a PUPFL v měřítku 1:5000 4.2.2.1. Údaje o rozsahu požadovaných ploch Údaje o rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, půdně ekologických jednotek a do tříd ochrany ZPF jsou obsaženy v tabulkové části této přílohy 4.2.2.2. Údaje o investicích do půdy V řešeném území byly po r. 1945 provedeny investice do půdy, jimiž bylo odvodnění pozemků. Navrhované řešení územního plánu se částečně dotýká realizovaných odvodnění u ploch: Tab. 4.2.1. Seznam dotčených lokalit Hulín Chrášťany Záhlinice Bydlení H-B21 Doprava H-D1 CH-D1 Z-D 1 Výroba H-V4, H-V12, H-V15 CH-V1 Zeleň H-Z3, H-Z5, H-Z7, H-Z8, H-Z12 CH-Z3, CH-Z4, CH-Z5 ÚSES H-U4, H-U6, H-U7, H-U11, H-U12, H-U13 H-U1, H-U2 4.2.2.3. Údaje o areálech a zařízeních zemědělské prvovýroby V katastru obcí řešených územním plánem (Hulín a místní části Záhlinice, Chrášťany) byly lokalizovány čtyři zemědělské lokality živočišné výroby s chovy hospodářských zvířat: a) k.ú. Hulín Lokalita I - situovaná v západní části Hulína. Areál bývalé farmy ŽV, náleží akciové společnosti ROVINA Hulín (provoz a výroba se zaměřením na průmyslové a vodní stavby). 3 V tabulkové části je pro přehlednost bilancován zábor ZPF i pro dopravní stavby, které jsou veřejně prospěšnými stavbami dle ÚPN VÚC Zlínská aglomerace (viz změna č. 2 této ÚPD) a pro něž již byl udělen souhlas s odnětím ze ZPF (lokality označené v ÚPN města Hulín: H-D1 až H-D4, H-D7, CH-D1 a Z-D1 v souhrnné výměře 86,564 ha). 19

Současné využívání areálu: Rovina a.s. Hulín: průmyslová (stavební) výroba, administrativa (kanceláře), autobazar, zámečnictví, rostlinná výroba (skladování). Firma K.O.P. Zlín: stavební a průmyslová výroba (výroba forem na pneumatiky). Živočišná výroba na této lokalitě byla zrušena, s chovy hospodářských zvířat není uvažováno ani ve výhledu. Lokalita II - situovaná severně od obce. Bývalá farma živočišné výroby ZDV v likvidaci NIVA Hulín, bude předvedena pod správu ZPF Kroměříž. V současné době stáje prázdné, z ostatních objektů jsou využívány pouze dvě haly, které jsou přechodně pronajaty k zámečnické výrobě. Výhledově je uvažováno s využitím areálu k podnikatelským účelům se zaměřením na drobnou výrobu nezemědělského charakteru bez chovů hospodářských zvířat. b) k. ú. Záhlinice Areál bývalé farmy ŽV je situován jižně od obce a náleží akciové společnosti Rovina Hulín. Živočišná výroba byla zrušena, objekty jsou využívány k průmyslové výrobě (zámečnictví, stavební výroba aj.) a ke skladování (pro RV). Rovina a.s. neuvažuje s chovy zvířat v této lokalitě ani ve výhledu. c) k.ú. Chrášťany 1. Živočišná výroba - chov vepřů Severně od obce je situován stájový objekt vepřína, který náleží a.s. Rovina a je v současné době využíván soukromým zemědělcem k chovu prasat. Kapacita stáje je 200 kusů prasat ve výkrmu. Ustájení s podestýlkou, odkliz chlévské mrvy pásovým dopravníkem na vlečku s odvozem mimo areál chovu. Součástí hnojné koncovky stáje je kruhová močůvková jímka (zapuštěná, krytá). S živočišnou výrobou není výhledově uvažováno. Vzhledem k tomu, že jsou severovýchodně od Chrášťan navrženy plochy pro obytnou zástavbu, je předmětná farma živočišné výroby navržena k asanaci a chov hospodářských zvířat k vymístění. 2. Živočišná výroba - chov koní Ve východní části obce v současné době provozuje soukromý zemědělec (ing. Němec) chov sportovních koní v počtu cca 20 kusů. K pastevnímu odchovu pronajímá i část pozemků východně od intravilánu obce. Chov koní je zaměřen ke sportovně rekreačním účelům, součástí farmy je kromě ustájení a příslušenství (sedlárna, ošetření koní, sklad krmiva) i jízdárna, klubovna a společenské prostory s ubytovnou pro hosty. S chovem koní bude uvažováno i výhledově (s max. kapacitou do 30 ks včetně hříbat). Žádný z areálů nemá dosud vyhlášeno ochranné pásmo. Pro účely zpracování územního plánu byla vypočteno OP jednotlivých areálů. Pro chov prasat (200 ks) bylo stanoveno kruhové OP o poloměru 90 m; pro chov koní - kruhové OP o poloměru 25 m (viz samostatná příloha k ÚP). 4.2.2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny Řešené území, které leží na jižním okraji Hornomoravského úvalu a území patří k nejrovinatějším v celé České republice. Současné krajina je výslednicí dlouhodobého antropogenního působení nejen agrárního, ale i průmyslového. Intenzivní zemědělská velkovýroba, zpracovatelský průmysl, dopravní sítě, skládky odpadů, absence čističek odpadních vod v Chrášťanech a Záhlinicích, negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. Prakticky celé území (s výjimkou jižní části) bylo v minulosti odlesněno a zorněno. Značné plochy zabírají sídla se zahradami. Převažuje agrární krajina s ostrůvky malých polních lesíků, břehovými porosty vodotečí a doprovodnou zelení komunikací. Trvalé travní porosty se sady se vyskytují pouze v jižní části řešeného území. Z výše uvedeného vyplývá, že příznivější stav 20

je v jižní části území s nepoměrně vyšším zastoupením lesů a trvalých travních porostů. Řešené území lze charakterizovat jako nestálý, krátkodobý ekosystém (více než dvě třetiny tvoří agrocenózy) s nutným přísunem dodatkové energie. Koeficient ekologické stability, tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými, krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy) je 0,15. V katastrálním území mají dominantní zastoupení plochy zemědělské půdy (64 % výměry - z toho orná půda zaujímá 57,5 %, louky a pastviny - trvalé travní porosty - necelá 4% celkové výměry), lesní porosty tvoří 9,5 % výměry, vodní plochy 9,2 %, zastavěné plochy 2,4 % a ostatní plochy více než jednu sedminu celkové výměry - 14,6 %! Řešené území je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. V jeho jižní části se nacházejí lesní porosty, které jsou nejdůležitějším ekologicko - stabilizujícími prvky v území. Jejich druhové složení se blíží původní dřevinné skladbě, tzn. že se vyznačují vysokým stupněm ekologické stability (4-5). Důležité krajinné a ekologicky významné segmenty tvoří doprovodná břehová zeleň podél bývalých meandrů, slepých ramen řeky Moravy, podél potoka Mojeny a v návaznosti na soustavu Záhlinických rybníků v jižní části řešeného území. Významné jsou také jednak náletové porosty podél menších vodních ploch vzniklých lidskou činností (VKP Skalky, Pumpák, Jezírko), jednak menší prostorově izolované remízky (např. VKP Remíz). Tyto segmenty se vyznačují vysokou ekologickou stabilitou (4 až 3) a mají velký význam i z krajinářského hlediska, protože jsou mnohde jedinými oživujícími prvky v území s intenzívně využívanými plochami orné půdy (zejména v severní a jihovýchodní části území. Zemědělská půda je málo stabilní prvek ( převážně orná půda, dlouhé nepřerušované délky svahů, vodní a větrná eroze, apod.), zvláště vzhledem ke konfiguraci terénu a rozsáhlosti ploch. Ekologická stabilita těchto ploch je 1-0. Další část krajiny tvoří vlastní zástavba Hulína a ostatních řešených částí, která sestává jednak z kompaktní zástavby s minimem vnitřní zeleně (v centrální části, ekologická stabilita 1-0 ) a dílem i s volnější zástavby s velkými zahradami, které přechází do záhumenní zeleně (sady, louky, zahrady, orná půda v drobné držbě, ekologická stabilita 1-2). Tyto zahrady, sady a záhumenky vytvářejí ochranný filtr mezi velkovýrobně obhospodařovanými pozemky a plochami osídlení. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny nejsou ve značné části území příliš dobré podmínky, a to převážně v severní, západní a jihovýchodní části území. V tomto území nejsou příliš dobré podmínky, především v důsledku intenzivního zemědělského využívání pozemků, které zatím neumožňuje vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně a jejich propojení s ekologicky stabilními lesními společenstvy a jednak v důsledku vlastní zástavby města Hulína, ploch těžby nerostných surovin, průmyslových a železničních ploch. Ke zhoršení situace dojde po realizaci silničních koridorů (dálnice D1, rychlostní komunikace R55 a R49). Naopak v jižní část území je zcela funkční ekologický systém vázaný na lužní lesy podél řeky Moravy, louky a mokřadní společenstva podél rybniční soustavy. Význam tohoto území podtrhuje i ornitologická lokalita Záhlinické rybníky. V budoucnu bude nezbytně nutné hledat cesty ke zvýšení diverzity krajiny, protierozní ochraně (větrná eroze), posílení retenčních schopností území a rovněž alternativní formy využití zemědělského půdního fondu. Všechna tyto opatření, pokud budou navržena racionálně, se příznivě projeví i ve zvýšení ekologické stability území a harmonizaci krajinného rázu. 4.2.2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů a hranic katastrálních území Ve výkresech č. 02 - Hlavní výkres, 09 - Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL a 10 Lokální ÚSES a limity využití území jsou vyznačeny hranice jednotlivých katastrálních území města Hulín, tj. Hulín, Chrášťany a Záhlinice. 4.2.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení Navrhované plochy určené pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, dopravu a technickou infrastrukturu vycházejí z koncepce urbanistického řešení celého sídla, závazných územně technických a plánovacích podkladů (VÚC, Generel a ÚTP, ÚSES, apod.) a z požadavků dotčených orgánů a 21