Odbourávání manganistanu draselného v horninovém prostředí

Podobné dokumenty
SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 4. kontrolní den

Aplikace technologie bioreduktivní dehalogenace

Pilotní aplikace Fentonova činidla v prostředí se směsnou kontaminací. Pavel Hrabák, Hana Koppová, Andrej Kapinus, Miroslav Černík, Eva Kakosová

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 7. kontrolní den

Sanace kontaminovaného území Plzeň Libušín kombinací několika sanačních metod

SANACE AREÁLU BÝVALÉHO PODNIKU STROJOBAL KOUŘIM - MOLITOROV

Dokončovací sanační práce na lokalitě Všejany les KOZÍ HŘBETY

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 3. kontrolní den

Laboratorní srovnání oxidačních účinků manganistanu, peroxidu a persulfátu

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 6. kontrolní den

KOMBINOVANÁ METODA NZVI S ELEKTROCHEMICKOU PODPOROU PRO IN-SITU SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ

Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o.

APLIKACE NOVÉHO nzvi TYP NANOFER STAR NA LOKALITĚ KONTAMINOVANÉ CHLOROVANÝMI ETYLÉNY PILOTNÍ TEST IN-SITU

OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.

POUŽITÍ PERMEABILILNÍCH REAKTIVNÍCH BARIÉR PRO SANACI CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ IN-SITU Miroslav Černík, Romana Šuráňová Petr Kvapil, Jaroslav Nosek

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

Aktualizovaná analýza rizik po provedené sanaci Plzeň - Libušín KD

Význam hydraulických parametrů zemin pro určení obtížně sanovatelných lokalit ve vztahu k in situ technologiím

SANAČNÍ TECHNOLOGIE XV Pardubice RNDr. Ladislav Sýkora.

Praktická aplikace geochemické reaktivní bariery na lokalitě kontaminované chlorovanými ethyleny

AQUATEST a.s. - sanace

Potenciál vyuţití ferrátů v sanačních technologiích

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 2. kontrolní den

VYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT. RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s.

Aktualizovaná analýza rizik po provedené sanaci výrobní družstvo Koloveč KD

BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ

SANACE CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ REDUKTIVNÍMI TECHNOLOGIEMI VE ŠPATNĚ PROPUSTNÝCH HORNINÁCH

Imobilizace reziduálního znečištění. Sklárny Bohemia, a.s. Poděbrady

Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod. Ing. Irena Šupíková

Lokalita Kozí hřbety oblast Nádrž

Pečky doškolovací kurz Vzorkování podzemních vod pro stanovení těkavých organických látek

KOLONOVÉ EXPERIMENTY POROVNÁNÍ REAKTIVNOSTI NÁPLNĚ PRB PŘI REDUKCI CLU

Problematika variability prostředí. RNDr. JIŘÍ SLOUKA, Ph.D.

TECHNICKÉ ASPEKTY SANACE LOKALITY S VERTIKÁLNÍ STRATIFIKACÍ CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ.

Sanace bývalého areálu KOVO Velká Hleďsebe. Mezinárodná konferencia Znečištěné území, Štrbské Pleso 2014

Posouzení použitelnosti metody in situ solidifikace/stabilizace při řešení ekologické zátěže lokalit Lojane Mine v Makedonii a Izmit v Turecku

Sanace bývalého areálu KOVO Velká Hleďsebe

Metoda integrálních čerpacích testů - IPT

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

A. Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení veřejného zadavatele podle 1 vyhlášky

DISKUSE VHODNOSTI KOMBINOVANÉHO POUŢITÍ VYBRANÝCH IN-SITU SANAČNÍCH METOD PŘI ŘEŠENÍ KOTAMINACE PODZEMNÍCH VOD. Autorský kolektiv

IMPLEMENTACE BIOVENTINGU

PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S POUŢITÍM REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ IN-SITU ZA POUŢITÍ SYROVÁTKY, PILOTNÍ TEST SE SLEDOVÁNÍM DAT PO 3 ROKY

OCHRANA PODZEMNÍCH VOD IX.

- 1 - PŘÍPADOVÁ STUDIE APLIKACE NZVI V HOŘICÍCH V PODKRKONOŠÍ. Lenka LACINOVÁ a, Jaroslav HRABAL b, Miroslav ČERNÍK c

PROJEKT MĚSTO PEČKY ODSTRANĚNÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK PRO OBYVATELE MĚSTA

MODELOVÁNÍ MIGRAČNÍCH SCHOPNOSTÍ ŽELEZNÝCH NANOČÁSTIC A OVĚŘENÍ MODELU PŘI PILOTNÍ APLIKACI

Sanační Technologie, 2015

ENVIRONMENTÁLNA ZÁŤAŽ ZNEČISTENÁ CHRÓMOM PRÍKLAD IN SITU

PROBLEMATIKA ENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI SANACE

Zkušenosti s hodnocením rizik v rámci řešení starých ekologických zátěží

MECHANISM OF PERMANGANATE DESTRUCTION IN THE SUBSURFACE MECHANISMUS ROZKLADU MANGANISTANU V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ

UNIPETROL RPA s.r.o. LITVÍNOV

Zkušenosti Pardubického kraje s financováním projektů z OPŽP Odstraňování starých ekologických zátěží. Ing. Petr Šilar

Rizikové látky v půdě. Propustné reakční bariéry. Princip - Konstrukce Návrh Alternativní řešení - Příklady

Návrh na sanáciu lokality znečistenej chrómom

ŠROUBY KRUPKA S. R.O.

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

SANACE PROSTŘED EDÍ. Likvidace ekologických zátěžz. ěží Biodegradce

Zkušenosti ze sanací ve Švédsku a Nizozemí. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize

Biodegradace zemin kontaminovaných leteckým petrolejem v kombinaci s chemickou oxidací kolonové testy

GEOCHEMICKÁ REAKTIVNÍ BARIÉRA PERSPEKTIVNÍ PRVEK IN - SITU SANAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

GEOCHEMICKÁ REAKTIVNÍ BARIÉRA PERSPEKTIVNÍ PRVEK IN - SITU SANAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

*Variabilita prostředí

Čištění důlních vod prostřednictvím bioremediace v přírodních mokřadech

IN SITU DEHALOGENATION OF CHLORINATED HYDROCARBONS USING ZERO VALENT NANOIRON

GEOCHEMICKÉ INTERAKCE VE ZVODNI PŘI APLIKACI REDUKTIVNÍCH TECHNOLOGIÍ. Jaroslav HRABAL

Automatická potenciometrická titrace Klinická a toxikologická analýza Chemie životního prostředí Geologické obory

HODNOCENÍ PŘIROZENÉ ATENUACE. Horoměřice, 30. března 2011 Petr Kozubek, Enacon s.r.o.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ...2

Projekt ZRS ČR: Průzkum znečištění, riziková analýza a sanace, Hargia, Ulánbátar. Vojtěch Musil

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

Zpráva o šíření a vývoji znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky v roce 2017

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie E ŘEŠENÍ

INTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY. Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík. Ústav geologických věd Masarykova Univerzita

Zájmová oblast M 1 :

Poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám III.

Mgr. Vendula Ambrožová, RNDr. Jaroslav Hrabal MEGA a.s. Ing. Jaroslav Nosek Ph.D. TUL Sanační technologie, Tábor

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

lního profilu kontaminace

Složení a vlastnosti přírodních vod

Manganový zeolit MZ 10

Chemické rovnice. Úprava koeficientů oxidoredukčních rovnic

THE POSSIBILITIES OF COMBINED METHOD LACTATE-NANOIRON FOR REMOVING CHLORINATED ETHENES FROM GROUDWATER

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.

Vzorkování dřevní hmoty jako indikátor znečištění podzemní vody

APLIKACE METAGENOMIKY PRO HODNOCENÍ PRŮBĚHU SANAČNÍHO ZÁSAHU NA LOKALITÁCH KONTAMINOVANÝCH CHLOROVANÝMI ETHYLÉNY

Modelování transportních a transformačních procesů kontaminantů v podzemní vodě

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Nové poznatky z monitoringu podzemních reaktivních stěn

UHERSKÝ BROD CHPaČ ulice Vazová

Proudový model. Transportní model(neovlivněný stav)

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí

PODPORA ŽELEZNÝCH NANOČÁSTIC ELEKTRICKÝM PROUDEM LABORATORNÍ TESTY

NÁVRH A REALIZACE SANACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V OBLASTI PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU KONTAMINOVANÉ ŠESTIMOCNÝM CHROMEM

Testování vzorků podzemní vody z monitorovacích vrtů na stanovení těkavých organických látek.

Transkript:

In Situ Chemická Oxidace Odbourávání manganistanu draselného v horninovém prostředí Mgr. Petr Hosnédl RMT VZ, a.s. Dělnická 23/2, 70 00 Praha 7

In Situ Chemická Oxidace KMnO 4 je jedním z nejpoužívanějších činidel Redox. potenciál 700 mv (,2x silnější než chlor) Obvyklá aplikace cca 4 % vodný roztok Typické použití oxidace C=C vazeb v nenasycených alifatických uhlovodících (Cl-ethyleny) Větší účinný poloměr oxidace (až první desítky m) Lze s výhodou použít i v méně propustném prostředí Vsakovací vrty, zářezy Gravitačně i tlakově Jednorázová dávková aplikace ( batch application ) Recirkulace Direct push USA též soil mixing Možná přípravná opatření štěpení vrstev (hydraulické, pneumatické)

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Cílová spotřeba na oxidaci kontaminantu Stechiometrie známa Necílová (pozaďová) spotřeba: Oxidace přirozeně se vyskytujících organických (NOM) a anorganických látek Doprovodné kontaminanty Samovolné odbourávání autokatalytické děje Stechiometrie většinou neznáma Laboratorní zkoušky zemina + KMnO 4 (Bench Scale) Push-pull test (Pilot Scale) Provozní aplikace (Full Scale) Většinou převažuje necílová spotřeba nad cílovou

Provozní aplikace Jak dlouho KMnO 4 vydrží v horninovém prostředí?? V prostředí ČR již vícero ISCO lokalit Někde KMnO 4 v podzemní vodě zůstává cca měsíc jinde až více než rok Praktické příklady monitoring zasakovacích objektů po ukončení dávkové aplikace oxidačního roztoku (sanace kontaminace podzemní vody Cl-ethyleny)

Redoxní rovnice Cl-ethyleny Tetrachlorethylen (na kg PCE potřeba,3 kg KMnO 4 ): + ( g ) + 4MnO ( s) + 2Cl + 3C Cl + 4MnO + 4H O 6CO 8H 2 4 4 2 2 2 Trichlorethylen (na kg TCE potřeba 2,4 kg KMnO 4 ): C HCl 3 2 3 + 2MnO4 2CO2 + 2MnO2 + Cl + H Dichlorethyleny (na kg DCE potřeba 4,3 kg KMnO 4 ): + 3 C2H 2Cl2 + 8MnO4 + 2H 6CO2 + 8MnO2 + 6Cl + 4H 2O Vinylchlorid (na kg VC potřeba 8,4 kg KMnO 4 ): + 3 C2H 3Cl + 0MnO4 + 7H 6CO2 + 0MnO2 + 3Cl + 8H 2O Další spotřeba oxidantu: NOM (přirozená organická hmota), Fe 2+, příp. jiné polutanty +

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Koncentrace podzemní voda (mg/l) Vrt - součást vsakovacího zářezu porozita průlinová, kf = 0-5 m/s, perforace 0-4 m (hl. p.v.,5 m) p.t. 0000 000 00 0 0, zasáknuto 82 kg KMnO 4 v 30 m 3 pitné vody (2,74% roztok) 000 000 00 000 0 000 000 00 0 Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) K (mg/l) Sanační limit ClU 0,0-20 0 20 240 360 480 600 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Vrt - součást vsakovacího zářezu porozita průlinová, kf = 0-5 m/s, perforace 0-4 m (hl. p.v.,5 m) p.t. zasáknuto 766 kg KMnO 4 v 28 m 3 pitné vody (2,74% roztok) Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) K (mg/l) 0000 000 000 000 00 000 Sanační limit ClU Koncentrace podzemní voda (mg/l) 00 0 0, 0 000 000 00 0 0,0-20 0 20 240 360 480 600 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Koncentrace podzemní voda (mg/l) Vrt - dávková aplikace porozita průlinová, kf = 2 x 0-5 m/s, perforace 7-3 m (hl. p.v.,7 m) p.t. 0000 000 00 0 0, zasáknuto 2363 kg KMnO 4 v 86 m 3 pitné vody (2,74% roztok) 000 000 00 000 0 000 000 00 0 Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) K (mg/l) Sanační limit ClU 0,0-20 0 20 240 360 480 600 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Koncentrace podzemní voda (mg/l) Vrt - dávková aplikace porozita průlinová, kf = 2 x 0-5 m/s, perforace 8-4 m (hl. p.v.,7 m) p.t. 0000 000 00 0 0, zasáknuto 2059 kg KMnO 4 v 75 m 3 pitné vody (2,74% roztok) 000 000 00 000 0 000 000 00 0 Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) K (mg/l) Sanační limit ClU 0,0-20 0 20 240 360 480 600 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Koncentrace podzemní voda (mg/l) Vrt - dávková aplikace (opakovaná) porozita průlinová, kf = 2 x 0-5 m/s, perforace 7-2 m (hl. p.v.,7 m) p.t. 0000 000 zasáknuto 482 kg KMnO 4 v 69 m 3 pitné vody (2,74 a 2,98% roztok) 00 0 0, 000 000 00 000 0 000 000 00 0 Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) K (mg/l) Sanační limit ClU 0,0-240 -20 0 20 240 360 480 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Výše uvedené obrázky Reprezentují průlinové prostředí s kf řádu 0-5 m/s Vysoká kontaminace Cl-ethyleny (řádově XX XXX mg/l), relativně přípovrchová (do 4 m p.t.) Celková dávka oxidantu byla 800 4 000 kg na vrt K odbourání manganistanu dochází až po > roce od ukončení zasakování! Destrukci Cl-ethylenů potvrzuje zvýšení koncentrací chloridů až na XXX mg/l stanoveny na iontovém chromatografu po terénní předúpravě / redukci nezreagovaného manganistanu S poklesem koncentrace manganistanu ve vrtu (zasakováno 2,7 3%) zároveň roste reziduální koncentrace polutantu (tzv. rebounding ) V uvedených případech je však po téměř dvou letech od ukončení zasakování koncentrace polutantu stále pod sanačními limity

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Vrt - dávková aplikace, porozita průlinovo-puklinová kf = 8 x 0-7 m/s, perforace 4-9 m (hl. p.v. 0 m) p.t. zasáknuto 700 kg KMnO 4 v 42 m 3 pitné vody (,67% roztok) Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) 0000 00000 K (mg/l) Koncentrace podzemní voda (mg/l) 000 00 0 0, 0,0 0000 000 00 0 0, Sanační limit ClU 0,00 0,0-20 0 20 240 360 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Výše uvedený obrázek Reprezentuje málo propustné průlinovo-puklinové prostředí s koeficientem filtrace 8 x 0-7 m/s Kontaminace Cl-ethyleny je relativně hlubší (20 m p.t.) a nižší (řádově X mg/l) Nízký sanační limit (0,35 mg/l) Celková dávka oxidantu byla 700 kg na vrt (,7 % vodný roztok) Odbourávání manganistanu není po cca 9 měsících od ukončení zasakování ukončeno Nárůst koncentrací chloridů (produktů oxidace Clethylenů) nemohl být dokumentován Použité klasické argentometrické stanovení totiž nelze provést v přítomnosti nezreagovaného manganistanu Je-li laboratoři přesto zadáno, není provedeno a chybí i na laboratorním protokolu

Odbourávání KMnO 4 v prostředí Vrt - dávková aplikace, porozita průlinovo-puklinová kf = 0-5 m/s, perforace 4-29 m (hl. p.v. 3 m) p.t. zasáknuto 000 kg KMnO 4 v 60 m 3 pitné vody (,67% roztok) Cl- (mg/l) Cr celk (mg/l) 0000 00000 K (mg/l) Koncentrace podzemní voda (mg/l) 000 00 0 0, 0,0 0000 000 00 0 0, Sanační limit ClU 0,00 0,0-240 -20 0 20 240 360 Dny od ukončení zasakování oxidantu

Výše uvedený obrázek Reprezentuje průlinovo-puklinové prostředí s koeficientem filtrace řádu 0-5 m/s Hlubší kontaminace Cl-ethyleny (30 m p.t.), na tomto příkladu je relativně nízká (řádově X mg/l) Celková dávka oxidantu byla 000 kg na vrt (,7 % vodný roztok) Odbourávání manganistanu ukončeno po 30 dnech od ukončení zasakování, koncentrace polutantu neklesly! Nárůst koncentrací chloridů (produktů oxidace Clethylenů) nezjištěn! Nutná opakovaná aplikace oxidantu! Stejná situace pozorována i v případě vysoké kontaminace Cl-ethyleny (řádově XX - XXX mg/l)

Opakovaná provozní aplikace Technologicky obvyklý postup Nutná verifikace bilance kontaminantu Nový odhad potřebné dávky oxidantu Obecně nelze vyloučit zejména v případě přítomnosti volné fáze DNAPL Většinou souvisí s jevem zvaným rebounding, tj. nežádoucím zvýšením koncentrací kontaminantu v podzemní vodě po ukončení sanace V některých případech i na hodnoty vyšší než před zahájením aplikace oxidantu Ve většině případů nutně neznamená selhání metody ISCO Většinou souvisí s pozitivním zvýšeným rozpouštěním volné fáze a desorpcí DNAPL v přítomnosti oxidačního činidla Původní odhad potřebné dávky oxidantu byl příliš nízký Dalším důvodem mohou být např. změny v proudění podzemní vody

Další důvody Nedostatečná distribuce oxidantu v horninovém prostředí (oxidant se nedostal ke kontaminaci a byl spotřebován na necílovou oxidaci) Zjištěno v případech, kdy kontaminace podzemní vody Cl-ethyleny byla relativně hluboko pod terénem a zároveň otevřené (perforované) úseky vrtů byly dlouhé (> 5 25 m délky) K odbourání manganistanu došlo již po cca až 2 měsících od ukončení zasakování, v případě nízké i vysoké počáteční koncentrace (X až XXX mg/l) Použité první dávky KMnO 4 činily 500 2500 kg na jeden vrt, koncentrace zasakovaného vodného roztoku byla,25 2,5%. Porozita horninového prostředí byla průlinověpuklinová, koeficient filtrace byl 0-6 až 0-4 m/s

Těžké kovy v KMnO 4 Příměsi těžkých kovů jsou běžné, jsou dány způsobem výroby manganistanu (z přírodního oxidu manganičtého pyroluzitu) Konkrétní obsahy závisí na kvalitě této výrobní suroviny (různí výrobci jiná surovina) V koncentracích převyšujících přirozené pozadí např. Cr, Cd, Hg (řádově x-xx ppm) Ve skutečnosti je problémem zejména Cr V oxidačním prostředí manganistanu se totiž Cr v podzemní vodě vyskytuje ve formě Cr VI Běžný KMnO 4 obsahuje obvykle Cr do 0-5 mg/kg Nejvyšší garantovaná hodnota je přitom do 50 mg/kg (dříve někteří výrobci garantovali do 500 mg/kg) V případě potřeby lze řešit speciálními druhy technického KMnO 4 (Cr do 2 mg/kg)

Koncentrace (mg/l) 0,5 Chrom v KMnO 4 4 3,5 3 2,5 2,5 Koncentrace Cr celk v podzemní vodě v prostoru ISCO (celkem zasáknuto 48 850 kg technického KMnO 4 běžné kvality) Mimo prostor aplikace ISCO ve sledovaném období 2003-2005 ke zvýšení koncentrací Cr vůbec nedošlo!! 2003 - před zahájením provozní aplikace ISCO Maxima v průběhu provozní aplikace ISCO 2004 0..2003 20.7.2003 5.2.2004 23.8.2004.3.2005 27.9.2005 Datum 2005 - po ukončení provozní aplikace ISCO IS-6 dávka 326 Kg KMnO4 IS-7 dávka 500 Kg KMnO4 IS-9 dávka 075 Kg KMnO4 IS- dávka 77 Kg KMnO4 IS-7 dávka 330 Kg KMnO4 IS-2 dávka 32 Kg KMnO4 IS-22 dávka 323 Kg KMnO4 IS-23 dávka 32 Kg KMnO4 IS-24 dávka 306 Kg KMnO4 IS-25 dávka 286 Kg KMnO4 IS-26 dávka 62 Kg KMnO4 IS-27 dávka 588 Kg KMnO4 IS-28 dávka 427 Kg KMnO4 IS-29 dávka 248 Kg KMnO4 IS-30 dávka 898 Kg KMnO4 IS-3 dávka 257 Kg KMnO4 OV- dávka 83 Kg KMnO4 OV-2 dávka 784 Kg KMnO4 OV-3 dávka 852 Kg KMnO4 OV-4 dávka 80 Kg KMnO4 PV-6 dávka 950 Kg KMnO4 PV-8 dávka 050 Kg KMnO4 IS-A dávka 4746 Kg KMnO4 IS-20 dávka 5968 Kg KMnO4 OV-5 dávka 4840 Kg KMnO4 OV-6 dávka 3826 Kg KMnO4 OV-7 dávka 238 Kg KMnO4 OV-8 dávka 2078 Kg KMnO4 PV- dávka 5649 Kg KMnO4 PV-32 dávka 3290 Kg KMnO4 SV-A dávka 500 Kg KMnO4 PV-33 výstup oblast ISCO

Chrom v KMnO 4 Zkušenosti z provozních aplikací manganistanů v zahraničí i u nás ukazují, že případné nežádoucí zvýšení koncentrací Cr v podzemní vodě je vázáno pouze na oblast aplikace a po ukončení zasakování oxidačního roztoku se koncentrace díky přirozeným atenuačním procesům (ředění, sorpce v horninovém prostředí, redukce) postupně samovolně sníží až na původní úroveň. Pokud je přesto nutné případným problémům předejít, lze je eliminovat použitím speciálních druhů manganistanu

Shrnutí a závěry Všechny uvedené příklady se týkaly typického použití KMnO 4 při sanaci kontaminace saturované zóny horninového prostředí (podzemní vody) chlorovanými ethyleny (PCE, TCE, cis-,2-dce) Ve všech případech byly provedeny přípravné laboratorní bench testy na vzorcích zeminy (vrtného jádra) Ve většině případů byl proveden pilotní pokus metodou push-pull test Výsledné spotřeby oxidantu se pohybovaly v řádu 0,000X 0,0X kg KMnO 4 na kg zeminy Bylo zjištěno, že k odbourání nezreagovaného KMnO 4 ve vrtu může dojít jak po -2 měsících, tak i po více než jednom roce od ukončení aplikace Použité první dávky oxidantu činily 500 2500 kg na jeden vrt, zasakován byl,25 3% vodný roztok

Shrnutí a závěry (pokračování) Rychlost odbourávání oxidantu mj. závisí na: propustnosti horninového prostředí, délce otevřeného úseku vrtu, celkové dávce oxidantu, zasáknutém objemu oxidačního roztoku, cílové i necílové (pozaďové) spotřebě Rychlé odbourání oxidantu většinou znamenalo i nutnost opakované provozní aplikace Dlouhé otevřené úseky vsakovacích vrtů nadměrně zvyšují pozaďovou spotřebu oxidantu. Pro provozní aplikaci tedy takovéto (stávající) vrty obecně nelze doporučit Koncentrace nezreagovaného manganistanu byla zjišťována spektrofotometricky (absorb. při 545 nm) Za normálních okolností těžké kovy (Cr) nepředstavují závažný problém Aplikaci KMnO 4 lze doporučit i na dalších lokalitách

Poděkování Organizátorům konference za přinucení částečně zpracovat nahromaděné podklady Vám posluchačům v sále za pozornost