Studentský manuál pro kvalifikační (bakalářské a magisterské) práce a státní závěrečné zkoušky na KSG Tento Studentský manuál slouží Vám, studentům a studentkám Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje (dále jen katedra), jako informační základna pro zpracování kvalifikačních/diplomových prací (tj. práce, za kterou obdržíte diplom, ať již bakalářský či magisterský) a o průběhu státních závěrečných zkoušek. Manuál je provázán na základní normy, jak univerzitní, tak celostátní, určující formální náležitosti prací a je doplněn o specifické požadavky katedry. Charakter diplomových prací: Témata diplomových prací navazují zejména na priority výzkumu na Katedře a to ve třech oblastech: (1) v sociální geografii a regionálním rozvoji, (2) politické a kulturní geografii a (2) didaktice geografie. Tématicky by práce měla reflektovat příslušnost ke katedře geografie a tudíž by měl být kladem důraz na prostorový aspekt zkoumané problematiky. Téma si vybírejte podle Vašeho studijního oboru, v případě nejasnosti zařazení tématu kontaktujte svého studijního poradce. Bakalářská a magisterská práce se od sebe liší zejména použitou metodou a hloubkou zpracování. Bakalářské: cíl práce má prokázat Vaši schopnost samostatně pracovat se sekundárními zdroji informací, logicky a přehledně zpracovat zadané téma, dodržovat etiku vědecké práce. Můžete si také zvolit praktickou ukázku získaných kompetencí (např. tématický atlas menšího rozsahu nebo příprava k empirickému výzkumu pokračujícímu v magisterské práci, apod.). Z hlediska použité metody: analýza sekundárních zdrojů (lehce dostupná data), kompilace, případová studie, popis, příprava empirického výzkumu (ne jeho provedení!!), terénní výzkum neobtrusivní, tématické atlasy menšího rozsahu. Magisterské: cíl k výše uvedenému u charakteristiky bakalářské práce má navíc magisterská práce prokázat zejména Vaši schopnost kritického myšlení, schopnost zařadit zkoumanou problematiku do širšího teoretického či normativního rámce. Z hlediska použité metody: kompilace (ze zahraničních, těžko dostupných zdrojů, z více jazyků), realizace empirického výzkumu, terénní výzkum obtrusivní, interpretace analýzy sekundárních zdrojů, Best practice (normativní) Obecně musí být diplomová práce jasně a logicky strukturována, mít explicitně definovány cíle a popsány metody použité při jejím zpracovávání. Zadávání diplomových prací: Katedra vypisuje témata diplomových prací vždy na začátku zimního semestru. Téma si vybíráte z dané nabídky prostřednictvím databáze DIPL2 (cesta: Portál - Informační systémy Databáze VŠKP Moje VŠKP Výběr tématu VŠKP z nevybraných; 1
Témata jsou přístupná zpravidla od poloviny října), nebo můžete, v ojedinělých případech, přijít s tématem vlastním a kontaktujete s jeho návrhem pracovníka katedry podle odborného zaměření. Vyučující však není povinen Vámi navržené téma přijmout, případně Vás může odkázat na v dané oblasti kompetentnějšího člena katedry. Stejně tak Vás může vyučující odmítnout z kapacitních důvodů. V případě, kdy nenaleznete vedoucího práce sami, obrátíte se na vedoucího katedry, který Vám vedoucího práce, případně i téma, přidělí. Práce může být vedena také odborníkem, který není členem katedry, avšak pouze s předchozím souhlasem vedoucího katedry. Téma může být v průběhu řešení upřesňováno, ovšem jen se souhlasem vedoucího práce. Změna tématu je možná pouze novým zadáním formou zpoplatněné žádosti. Katedra nehradí žádné náklady spojené s přípravou a realizací, vedením či konzultacemi práce (vede-li či konzultuje-li práci externista). Výjimku mohou tvořit náklady hrazené z grantových prostředků, stane-li se práce součástí řešení grantem podporovaného výzkumného projektu (rozhodnutí je pak plně v kompetenci řešitele grantového projektu). Důležitá data pro výběr a zadání tématu naleznete v každoročně aktualizovaném harmonogramu akademického roku. Semináře k diplomovým pracím: Diplomovou práci zpracováváte v součinnosti s vedoucím práce, se kterým si dohodnete pravidelné konzultace a časový harmonogram zpracování jednotlivých částí. V případě bakalářského studia si zapisujete zpravidla v závěrečném semestru studia tzv. bakalářský seminář (KSG/BAKSE). Tento seminář je nerozvrhovaný a jeho náplní jsou konzultace s vedoucím práce. Zápočet Vám udělí vedoucí práce za průběžnou činnost a aktivní přístup ke zpracování bakalářské práce. Pokud jste studenti navazujícího magisterského studia, zapisujete si diplomové semináře dva (zkratky seminářů se liší podle oborů na katedře a jsou uvedeny ve vašem studijním plánu). První diplomový seminář si zpravidla zapisujete v třetím semestru studia. Tento seminář má blokový charakter s povinnou účastí a koná se pouze v zimním semestru. V průběhu dvou až tří bloků prezentujete před ostatními studenty a členy katedry nejprve projekt (cíl, hypotézy, metody) magisterské práce a následně pokrok v jejím zpracovávání. Zápočet uděluje garant diplomového semináře za účast a kvalitně zpracované výše uvedené prezentace. Druhý diplomový seminář si zapisujete v semestru, kdy hodláte odevzdat diplomovou práci, a zápočet Vám uděluje vedoucí práce za průběžnou činnost a aktivní přístup ke zpracování magisterské práce. Odevzdání diplomových prací: 2
Diplomové práce se odevzdávají na sekretariátě katedry v elektronické podobě v pdf na CD a zároveň ve dvou tištěných vyhotoveních (stačí v kroužkové vazbě). CD musí být označeno jménem a příjmením, osobním číslem a názvem práce. Termín odevzdání prací stanovuje katedra každoročně v souladu s harmonogramem akademického roku a je nutno bezpodmínečně dodržet nejen stanovený den, ale i hodinu. Podmínky odevzdání jsou pro všechny studenty stejné, nežádejte proto o individuální prodloužení termínu odevzdání práce a nenechávejte odevzdání na poslední chvíli (může vám ujet autobus, můžete zaspat, můžete mít rodinné problémy, atd.). Z důvodů rovného přístupu ke studentům nelze v žádném případě přijmout práce odevzdané po stanoveném termínu. Práce nebude rovněž přijata, neobsahuje-li všechny náležitosti: o Předepsaný rozsah práce (viz níže) o Titulní list (viz směrnice rektora č. 104/07 a šablona na Portále v sekci DIPL2 Pokyny pro vypracování) o Zadání práce o Čestné prohlášení autora, vlastnoručně podepsané, že na práci pracoval samostatně a použil jen v literatuře citovaných pramenů. (opět viz šablona na Portále) o Stručná anotace (v české a anglické verzi) shrnující základní informaci o obsahu práce a jejich zjištěních (v rozsahu minimálně 15 a maximálně 20 řádků), (opět viz šablona) o Seznam tabulek, grafů, obrázků a map s odkazem na strany, kde se vyskytují (pokud je text obsahuje). o Bibliografie - úplná a správně vedená (viz dále), obsahující všechny citované prameny a prameny, na které diplomová práce odkazuje. Odděleně od soupisu citované literatury může práce přinést bibliografii zpracovaných autorů, systematicky utříděnou bibliografii k danému tématu, seznam excerpovaných časopisů, webových stránek apod. o Obsah práce, který musí být úplný s uvedením počátečních stránek kapitol a subkapitol, zařazený na počátku práce. o Seznam příloh - pokud přílohy tvoří zvláštní, samostatně svázaný díl práce, je jejich seznam součástí nejen tohoto dílu, ale musí být uveden i v obsahu práce. o Seznam použitých zdrojů o Seznam použitých symbolů (zkratek) o Seznam obrázků o Seznam tabulek o Licenční smlouva o Výpis z databáze závěrečných prací Forma diplomových prací: 3
o Standardní rozsah bakalářské práce je 10 000-12 000 slov. o Standardní rozsah magisterské diplomové práce je 18 000-22 000 slov. o Uvedené počty se týkají základního textu, včetně poznámek pod čarou, ale bez obsahu, rejstříku, seznamu literatury, anotací a příloh. Přílohy pak zpravidla nesmí mít více než 1/3 stránek základního textu (konzultujte s vedoucím práce). o Skutečný počet slov se v práci uvádí tužkou v pravém dolním rohu tištěné verze práce na straně s obsahem práce (bude kontrolován). o Nedodržení rozsahu práce, jak směrem pod, tak i nad daný limit, má za důsledek nepřijetí práce z formálních důvodů. o Diplomová práce musí vyhovovat nejen standardům kladeným na odbornost práce, ale i z hlediska grafické úpravy a jazykové kultury - čeština musí odpovídat současné jazykové normě: hrubé pravopisné, gramatické či stylistické chyby diskvalifikují práci bez ohledu na její obsahovou hodnotu. Nedoporučuje se oživovat text různými bonmoty, osobními vyznáními, ironickým tónem apod. o Práce musí být psána na počítači ve standardním textovém editoru a tištěna po jedné či obou stranách bílého či recyklovaného papíru formátu A4, řádkováním 1,5 a písmem Times New Roman v základním textu velikosti 12 bodů. Texty druhého řádu (vysvětlení, historické exkurzy ap.) se píší řádkováním 1 a velikostí písma 10 bodů. Všechny strany práce musejí být průběžně očíslovány od první fyzické strany práce, ale čísla se začínají uvádět až od úvodu práce. Nastavte okraje stránek v základním textu podle následujících údajů (předpokládá se zde číslování stránek v záhlaví textu): dolní, levý a pravý okraj 2,5 cm; horní okraj 3 cm, u hřbetu 1,5 cm; v případě číslování v zápatí textu bude horní okraj 3 cm a dolní okraj 2,5 cm). o Poznámky k textu zařazujte pod čáru na konci příslušné strany textu (píší se hustším "řádkováním jedna" a menším písmem než základní text - standardně 10 bodů). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index) a jsou průběžně číslovány od počátku v celém textu. Do textu poznámek nelze umisťovat tabulky a grafy. o Označování tabulek, grafů, obrázků, schémat a map musí být v celé práci jednotné. Mají své vlastní číslování a číslují se buď průběžně (čísla musejí na sebe navazovat), anebo v desetinném systému (jsou-li v něm číslovány kapitoly). Musejí mít nadpis, který je označuje tak, aby byly srozumitelné a úplné bez ohledu na ostatní text práce. Mohou být zařazeny přímo v textu nebo jako samostatná příloha za textem práce (ne však za jednotlivými kapitolami). Pokud jsou zařazeny na konci práce, musí být v příslušném místě v textu uveden odkaz na přílohu a na jejich název a pořadové číslo. Pokud jsou převzaty, musejí mít standardním způsobem citovaný zdroj (viz dále příklady citací), který musí být zařazen i v použité literatuře. o Frekvenční a kontingenční tabulky uvádějí vždy relativní i absolutní četnosti. Musejí být srozumitelné i neškolenému čtenáři (musí být jasno, kde je 100). 4
o U obrázků a schémat, které jsou výsledkem některé ze statistických technik musí tato technika uvedena (například faktorová analýza, korespondenční analýza - metoda LINDA, path analýza, shluková analýza, multivariační škálování ap.). o Všechny součásti použité mapy musejí být vždy dobře čitelné. Pokud by mapa vytištěná na standardním formátu diplomové práce (viz nastavení okrajů stránek) nesplňovala podmínku čitelnosti, musí být vytištěna zvlášť na větším formátu a přiložena jako příloha. Mapa musí obsahovat název, měřítko, legendu a odkaz na pramen odkud byla získána. Popis mapy, název a legenda musí být v češtině. Pokud sami mapu vytváříte, je vhodné uvádět další náležitosti jako je směrová růžice, jméno autora a verze softwaru ve kterém byla mapa zpracována. Jako nepřijatelné se jeví mapy s nízkou kvalitou rozlišení (většinou stažené z Internetu), jenž nesplňují základní podmínku čitelnosti a nejsou svým obsahem vztaženy k danému tématu řešenému v práci! o V případě empirického výzkumu musíte zajistit možnost přístupu k datům (přepisy či nahrávky rozhovorů, vyplněné dotazníky, atd.). o Citace se řídí obvyklými pravidly a etikou vědecké práce (citace i parafráze textu se přiznávají). V případě opsání pasáží, které nebudou citovány, práce nebude přijata a jednání bude považováno za velmi hrubé porušení akademické etiky, z čehož budou vyvozeny patřičné důsledky (zaslání stížnosti na disciplinární komisi fakulty a možnost vyloučení ze studia). o V případě opisu části věty, celé věty či celé pasáže textu musí být doslovná citace uvedena v uvozovkách a bibliografický odkaz na pramen obsahující: příjmení autora či editora kapitálkami (nejsou-li uvedeni, pak první slovo názvu práce s třemi tečkami), rok vydání a po čárce strana práce odkud byla citace převzata tento odkaz se uvede v poznámce pod čarou. Například: Hampl tvrdí, že vědecké poznání směřuje k vytváření teoretických systémů 1 ; nebo: Setkáváme se i s názorem, že teorii můžeme chápat i jako protipól empirického 2. o V případě odkazu na obecnou myšlenku převzatou z jiného díla se uvádí pramen bez čísla strany (například: Jedním z významných jevů současného regionálního rozvoje v ČR je narůstající koncentrace progresivních výrobních služeb do největších center osídlení 3. o Někdy je v práci potřeba uvést odkaz na důležitou práci, kterou student sice osobně nečetl, ale našel na ni odkaz v jiné publikaci. V tomto případě bude citace vypadat následovně: Vyskytují se i názory, že dokud nebude prokázáno, že individuální chování v prostoru je silně spjato s jeho percepcí prostředí, behaviorální geografie se nemůže stát základním kamenem obecné teorie prostorového chování. 4. 1 HAMPL 1996, s. 13 2 HAMPL 1996, s. 13 3 BLAŽEK 1996 4 CADWALLADER 1975, cit. In DRBOHLAV 1993, s. 33 5
o Při obsáhlejší citaci (nad čtyři řádky) odsadit ho. lze citát psát užším řádkováním a Pokyny k sestavení seznamu zdrojů: o pokyny byly zpracovány v souladu s ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) o Za textem je zařazen strukturovaný a abecedně seřazený soupis zdrojů. o Do struktury soupisu nezařazujte kategorii Internetové zdroje. o Není možno uvést Wikipedii jako zdroj informací vzhledem k problematičnosti evaluace tohoto zdroje. o Prameny bez autora či editora se zařazují abecedně podle prvního písmene názvu. o Názvy cizích publikací se uvádějí v originále. o U méně běžných jazyků (maďarština, nizozemština apod.) se uvede překlad názvu do češtiny v hranaté závorce za jeho přesnou citací. o Jména a názvy děl v jazycích, které nepoužívají latinky (ruština, řečtina, arabština) musí být transkribovány do latinky dle českého Standardu ISVS nebo mezinárodní normy ISO 10646 (originální podoba jména a názvu může být uvedena). o Je-li dílo přeloženo do češtiny, je nutno uvést poslední české vydání. o Každý bibliografický údaj, který má více než jeden řádek, píšeme řádkováním 1 a mezi jednotlivými údaji používáme řádkování 1,5. Příklady: Kniha jeden autor ÁGH, A. The Politics of Central Europe. 1. vyd., London: Sage, 1998. 256 s. ISBN-13: 978-0761950325 Kniha více autorů ROSE, R. - MISHLER, W. - HAERPFER, C. Democracy and its Alternatives. Understanding Post-Communist Societies. 1. vyd. Baltimore: The Johns Hopkins UP, 1998. 272 s. ISBN-13: 978-0801860386 /v případě více než tří autorů se uvádí pouze první nebo typograficky zvýrazněný autor a použije se zkratka aj. a jiní nebo et al. et alii (např. WILLS, G., et al.)/ Článek ve sborníku PARROTT, B. Perspectives on post-communist democratization. In DAWISHA, K. - PARROTT, B. (eds.) Democratic changes and authoritarian reaction in Russia, Ukraine, Belarus, and Moldova, Cambridge: Cambridge University Press, 1997. s. 1-39. ISBN-13: 978-0521597326 Článek v zahraničním časopise KITSCHELT, H. Formation of Party Cleavages in Post-Communist Democracies: Theoretical Propositions. Party Politics, October 1995,Vol I, No 4, s. 447-472. ISSN: 1354-0688 Článek v tuzemském časopise HOLZER, J. Předehra k dramatu ruská stranická scéna před prosincovými volbami do Státní dumy. Politologický časopis, 1999, roč. VI., č. 4, s. 365-377. ISSN 1211-3247 6
Recenze HOLZER, J. Čermák, V. Otázka demokracie IV hodnoty, normy a instituce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. 1998. 248 s. In Politologický časopis, 1999, roč. VI., č. 1, s. 95-97 5. ISSN 1211-3247 Článek z novin v případě, že není uveden autor plným jménem Kdo je čím vinen. Lidové noviny, Čtvrtek 24. 6. 1999, s. 4 6. Diplomová či dizertační práce (tzv. šedá literatura ) DROBNÝ, J. Modely nedemokratických režimů. Brno, 1998. 361 s. Disertační (Diplomová, Habilitační, Rigorózní) práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na katedře politologie. Text v on-line časopise7 HOLZER, J. Vzestup a pád konstanty v genezi ruských liberálních stran. Středoevropské politické studie [online]. 1999, roč. II., č. 1. [cit. 2004-01-22] 8. <http://www.iips.cz/sep>. Text na webu KRAUSE, K. Dimension of Party Competition in Slovakia and Czech Republic [online] 1999 9, [cit. 2004-01-22]. <http://www.nd.edu/kkrause/papers/susav.htm>. Webová stránka Komunističeskaja partija Rossijskoj federaci. [online]. [cit. 2004-01-22]. <http://www.kprf.ru>. Posudky na diplomovou práci (kritéria hodnocení): Na každou diplomovou práci se vypracovávají minimálně dva posudky - jeden vedoucím práce a druhý oponentem. Oponenta přiděluje předseda dané státnicové komise. V případě velkého rozdílu v hodnocení práce v těchto posudcích, vybere vedoucí katedry oponenta třetího. V bakalářské práci se hodnotí: - z hlediska formálního (30 % hodnocení min 1 % ): dodržení základních norem pro úpravu práce (10 %) typografická úprava (10 %) jazyková kultura (10 %) - z hlediska obsahového (70 % hodnocení): naplnění zadání práce (20 % - min 1 %) zvládnutí zvolené metody (10 %) práce se zdroji (10 %) 5 Recenze. 6 Uvést: Bylo publikováno pod značkou. 7 Týká se časopisů, které jsou pouze v on-line podobě. U časopisů, které vycházejí, jak v elektronické, tak tištěné podobě, citujeme tištěnou verzi. 8 Uvést, kdy byl dokument citován (struktura: rok-měsíc-den). 9 Datum vzniku stránky (je-li uvedeno). v kategoriích označených min 1 % musí student získat alespoň tuto hodnotu, aby práce mohla být připuštěna k obhajobě. 7
Hodnotící stupnice: 100 90 % výborně 89 70 % velmi dobře 69 60 % dobře 59 a méně nedostatečně obsahová správnost (10 %) odpovídající struktura (10 %) odpovídající terminologie (10 %) V magisterské práci se hodnotí navíc ke kritériím práce bakalářské také: zakotvení tématu v teorii zda jsou závěry vztaženy k teoretickému konceptu zda použitá metoda odpovídá zkoumanému tématu přínos diplomanda pro teorii či praxi daného oboru Posudky na magisterskou práci jsou psány formou recenzní eseje a nemají procentuální hodnotící škálu. Posudky jsou k dispozici pro vyzvednutí na sekretariátě katedry pět dní před začátkem státních zkoušek. Elektronickou verzi posudku vloží vedoucí a oponent práce do IS/STAG a pět dní před datem obhajoby práce vám budou tyto posudky automaticky zpřístupněny. Státní závěrečné zkoušky: o Státní závěrečnou zkoušku si registrujete až v semestru, ve kterém ji chcete opravdu vykonat (tzn. pro zimní semestr v předzápise v květnu a pro letní semestr v předzápise v listopadu). Pokud si ji omylem registrujete o semestr dříve, musíte se obrátit na studijní oddělení a požádat o jejich odepsání. o Státní zkouška se skládá ze dvou částí (1) z obhajoby diplomové práce a (2) ze zkoušky z jednotlivých předmětů. Tyto předměty jsou ve studijní databázi označeny třemi kódy a obhajoba práce kódem čtvrtým při registraci je nutné si zapsat všechny čtyři kódy v jenom semestru (pouze při opakování zkoušky si registrujete pouze ten kód, ze kterého jste zkoušku nevykonali). o Každoročně je v harmonogramu akademického roku stanoveno mezním datum pro splnění všech studijních povinností a odevzdání diplomových prací na katedry. Do tohoto data také musíte podat písemnou žádost o vykonání státní zkoušky na studijní oddělení. o Týden před konáním státní zkoušky bude na e-nástěnce katedry vyvěšen rozpis s konkrétními daty a hodinami vaší účasti. Uvedené časy zkoušení jsou pouze orientační. Mohou se zkrátit popřípadě protáhnout na základě jednotlivých výkonů studentů. o Státnicová komise je kolektivní orgán a o výsledné známce rozhoduje hlasováním, v případě nerozhodného výsledku, rozhoduje hlas předsedy komise. Složení státnicové komise pro jednotlivé obory naleznete na e-nástěnce katedry. Zpravidla 8
se státnicová komise neschází v plném zastoupení, avšak minimální počet přítomných členů nesmí klesnou pod 3. o K obhajobě si připravte stručnou prezentaci cílů, metod a závěrů diplomové práce (cca 5 minut), následně dostanete prostor k reakci na dotazy a výtky uvedené v posudcích a na závěr budete zodpovídat dotazy členů komise. Známka za obhajobu se může lišit od známek v posudcích a to jak směrem nahoru, tak i dolů hodnotí se nejen kvalita práce, ale také schopnost ji obhájit. V případě, že neuspějete u obhajoby práce, můžete podle nového Studijního a zkušebního řádu pokračovat ve státní zkoušce. Novou obhajobu pak konáte v nejbližším možném termínu po konzultaci s předsedou zkušební komise. o Po úspěšném ukončení obhajoby dostanete prostor k zodpovězení otázek ze tří tématických okruhů (k dispozici na Portálu OU) specifikovaných v sylabu ke státní zkoušce (otázky se losují). Předpokládá se váš jasně strukturovaný a samostatný výklad v rozsahu cca 10 min. na 1 otázku. Vaše hodnocení snižuje neschopnost samostatně hovořit, odbíhání od tématu, špatně strukturovaný výklad, ale především faktické chyby a neznalost tématu. Členové státnicové komise vám kdykoli mohou položit doplňující otázku k danému tématu. Vypracovala Monika Šumberová. Aktualizováno v říjnu 2009. S dotazy se obracejte na monika.sumberova@osu.cz a na vedoucí svých diplomových prací. 9